CZ284935B6 - Rám okenního nebo dveřního křídla - Google Patents

Abstract

Rám okenního nebo dveřního křídla, zejména však okenního křídla střešního okna je vytvořen z dutého profilu (4) z umělé hmoty, ve kterém je uspořádána alespoň jedna tepelně vodivá vložka (27) a který je opatřen zonou uchycení (10) pro okraje skla (11) okenní tabulky (6). Vložka (27), která prochází od obvodu okenního křídla (9) k zoně uchycení (10) a převádí teplo z vnitřního prostoru k okrajům skla (11) okenní tabulky (6), tak tvoří tepelný můstek (28).ŕ

Description

Rám okenního nebo dveřního křídla

Oblast techniky

Vynález se týká rámu okenního nebo dveřního křídla, zejména však okenního křídla střešního okna, vytvořeného z dutého profilu z umělé hmoty s alespoň jednou komorou vytvářející po obvodě rámu dutý vnitřní prostor ve kterém je uspořádána alespoň jedna tepelně vodivá vložka, a který je opatřen osazením pro uložení okrajů skla okenní tabulky, přičemž jeden konec tepelně vodivé vložky alespoň z části přiléhá na spodní vnitřní plochu dutého profilu přivrácenou do vnitřního prostoru, zatímco druhý konec tepelně vodivé vložky alespoň z části přiléhá k vrchním vnitřním plochám dutého profilu přivráceným k úložné zóně okenní tabulky a tvoří tak tepelný můstek pro přenos tepla z vnitřního prostoru k úložné zóně a odtud k okrajům skla okenní tabulky.

Dosavadní stav techniky

Rámy okenních křídel úvodem zmíněného typu jsou všeobecně známé. Z rakouského patentového spisu č. 22 795 je znám rám okenního křídla vytvořený z dutého profilu z umělé hmoty. Pro zabránění vydutí nebo zborcení dutého profilu z důvodu rozdílného tepelného ozařování, například při silném jednostranném slunečním ozařování je rám okenního křídla opatřen tepelně vodivým materiálem, který se nachází blíže povrchu dutého profilu a způsobuje tak rovnoměrné rozložení teplot. Toto tepelné rozložení tedy zabraňuje zvětšování objemu působením teploty jen v určitých částech rámu okenního křídla a zajišťuje, že všechny části vykazují při působení tepla rovnoměrné prodloužení, nebo pokud se týče působení chladu rovnoměrné smrštění, čímž je zabráněno deformacím materiálu rámu okenního křídla.

Z německého patentového spisu č. 1.908.117 je znám dutý profil z umělé hmoty pro okna nebo dveře, u které je rovněž zabráněno deformacím materiálu z důvodu zhoršené tepelné vodivosti umělé hmoty tím, že s umělou hmotou o malé tepelné vodivosti je spojen kovový prvek, který svou dobrou tepelnou vodivostí přenáší teplo rovnoměrně na všechny plochy profilu, čímž zabraňuje deformacím, zejména zakřivení, v důsledku rozdílných teplot.

Je rovněž známo, že za účelem mechanického vyztužení jsou duté profily z umělé hmoty pro okna nebo dveře opatřeny kovovým profilem. Tyto vyztužovací profily jsou upraveny z vnitřní strany dutého profilu na výstupcích z umělé hmoty, tvořících s profilem jeden celek, takže mezi umělou hmotou rámu a kovovým profilem je vytvořena tepelně izolační vzduchová mezera. Tím je zabráněno přechodu tepla z umělé hmoty na výztužný profil a nezhoršují se tak tepelně izolační vlastnosti (hodnota k - přestupu tepla) oken.

Předmět vynálezu se však zabývá zcela jiným problémem.

Podstata vynálezu

Vynález si klade základní úkol, kterým je zamezení vzniku vlhkosti na vnitřní straně okenní tabulky, usazené v rámu okenního křídla, tedy na straně přivrácené k prostoru budovy. U dveří a oken, zejména u střešních oken obytných místností, vzniká u obvyklých provedení nebezpečí, že se ve vzduchovém prostoru srazí vlhkost na chladnější části okna v podobě orosení. Orosení vodou je za určitých předpokladů často tak velké, že voda odkapává až na dno rámu, čímž je zabráněno nejen dobrému průhledu oknem, ale mohou vzniknout i následné škody. Prostřednictvím opatření podle vynálezu jsou uvedené nevýhody v podstatné míře odstraněny.

- 1 CZ 284935 B6

Při řešení výše uvedeného úkolu podle vynálezu se předpokládá, že vložka procházející z oblasti rámu k úložné zóně okrajů skla okenní tabulky tvoří tepelný můstek, který vede teplo z rámu, v němž je teplo akumulováno, k okraji skla. Podle vynálezu je teplený prostor vytvořen ve vymezeném objemu podél konkrétně stanoveného, prostorově ohraničeného tepelně vodivého úseku, a to v úložné zóně uchycení okrajových částí okenní tabulky. Tento postup tedy neodpovídá stavu techniky známému rovnoměrnému rozložení teplot a nevede proto ke zhoršení, nebo jen velmi nepatrnému ovlivnění tepelně izolačních vlastností okna (ovlivnění hodnoty k přestupu tepla). Opatření podle vynálezu představuje jistotu, že izotermické průběhy, tedy křivky stejných teplot v podstatě neopouštějí vnitřní stranu prostoru dutého profilu z umělé hmoty. Tyto izotermické křivky, které mají vliv na srážení vlhkosti neprocházejí prostorem do vzdálenějších okrajových částí skla okenní tabulky, nýbrž procházejí profilem rámu okenního křídla a přecházejí přibližně v oblasti úložné zóny do okrajů skla okenní tabulky. To znamená, že v okrajových částech okenní tabulky nevznikají dokonce žádné teploty rosného bodu, což přispívá buď vůbec, nebo pouze v nepatrné míře, ke sklonu ke srážení atmosférické vlhkosti zapříčiněnou její kondenzací, čímž jsou v podstatné míře odstraněny úvodem zmíněné nevýhody. Jinak řečeno, řešením podle vynálezu jsou vytvořeny tepelné můstky, které zajišťují to, že v důsledku vyšší teploty místnosti oproti vnější teplotě přejímá dutý profil okenního křídla z umělé hmoty teplo, které je vedeno v oblastech okraje skla okenní tabulky, čímž nastane její následné ohřátí, které zabraňuje kondenzaci vlhkosti. Tato kondukce tepla je jak místně, tak i vnitřně ohraničena, čímž hodnota k - přestupu tepla okem zůstává v podstatě neovlivněna a nevznikají tak žádné nežádoucí tepelné ztráty.

Podle jednoho z dalších provedení vynálezu se předpokládá, že tepelně vodivá vložka je vytvořena z kovu. Tím jsou zaručeny její dobré tepelně vodivé vlastnosti.

Podle příkladného provedení je tepelně vodivá vložka vytvořena ve tvaru kovového profilu, což znamená, že vykazuje v řezu profilovaný obrys.

Je dále výhodné, obsahuje-li dutý profil z umělé hmoty, pozorováno v řezu, vícero komor. Obzvláště pak, je-li tepelně vodivá vložka uspořádána v jedné z komor, zejména v úložné komoře, ležící na straně vnitřního prostoru. Vedení tepla pak probíhá jen uvnitř této komory, přičemž ostatní komory mohou přejímat jiné úkoly, zejména mohou sloužit jako tepelná izolace, čímž vedení tepla podle vynálezu zůstává vymezeno pouze v úzkém prostoru.

Prostřednictvím vhodného uložení a uspořádání popřípadě vytvoření komor oproti jiným částem rámu okenního křídla je vytvořena tepelná izolace tak, že teplota místnosti je do oblasti okrajů skla přiváděna jen v omezeném, zvoleném, popřípadě vymezeném rozsahu.

Dále je výhodné, jestliže komory jsou ohraničeny alespoň jednou, vnitřní prostor ohraničující komorou, která tak tvoří tepelnou clonu.

Za účelem zajištění dobrého přechodu tepla z prostoru do tepelně vodivé vložky, doléhá tato vložka alespoň z části na vnitřní plochy dutého profilu z umělé hmoty. Alternativně je možno zároveň předpokládat, že vložka může rovněž alespoň z části doléhat na vnitřní stranu stěny, která je přivrácena k oblasti uchycení, čímž je zajištěn náležitý přechod tepla z místnosti k tepelnému můstku a odtud do okrajů skla.

Tvarováním tepelně vodivé vložky tak, aby svým obrysem alespoň z části odpovídala dutému profilu z umělé hmoty je dosaženo vhodného velkoplošného provedení vložky, která tak podstatně zlepšuje vlastnosti přechodu tepla. V této věci by mělo být ještě jednou zdůrazněno, že tyto vlastnosti přechodu tepla nemohou být samozřejmě realizovány tak, aby docházelo ke zhoršení tepelné izolace okna, nýbrž jen v takové míře, aby bylo dosaženo účinků podle vynálezu.

-2 CZ 284935 B6

Tato tepelně vodivá vložka může rovněž působit jako mechanická výztužná vložka. Tím je dosaženo dvojího účinku vložky a to funkce tepelného můstku a funkce mechanického vyztužení.

Vyhovující oblasti přechodu tepla jsou vytvořeny tehdy, když tato vložka v oblasti křídla a/nebo v zóně uchycení vykazuje zesílení materiálu. Výhodné jsou také velké povrchové plochy, dobré stykové zóny a dobré vlastnosti tepelné vodivosti vložky samotné.

Podle dalšího výhodného příkladného provedení vynálezu je předpokládáno, že vložka je na vnitřní boční plochu a/nebo na vnitřní plochy úložné zóny připevněna. Tím je zajištěno uložení bez výskytu štěrbin a z toho plynoucí dobrý přechod tepla.

V oblasti křídla a/nebo v úložné zóně jsou s výhodou uspořádány upínací prvky, zejména šrouby nebo obdobné úchytné prvky, které vložku spojí s příslušnou stěnou dutého profilu z umělé hmoty. Tyto upínací prvky rovněž zlepšují přechod tepla a mohou proto sloužit jako dodatečné tepelně vodivé můstky, čímž je usnadněn přenos tepla. Mezi úložnou zónou a okraji skel okenní tabulky může být s výhodou upraveno těsnění. Toto těsnění je vytvořeno především jako ploché těsnění, které příliš nebrání přechodu tepla, které však na druhé straně zajišťuje těsnicí účinek mezi okenní tabulkou a dutým profilem z umělé hmoty.

Pod tímto těsnění mohou být v určitých rovnoměrných vzdálenostech podél profilu uspořádány upínací prvky, které působí jako dodatečné tepelně vodivé můstky a které tak vedou teplo tak říkajíc dovnitř těsnění.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže objasněn pomocí výkresů, na kterých jsou znázorněna příkladná provedení. Zde značí:

Obr. 1 příčný řez rámem okenního křídla podle vynálezu náležející střešnímu oknu,

Obr. 2 pohled na další příkladné provedení střešního okna s vyznačenými izotermickými křivkami.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn částečný příčný řez střešním oknem 1, které je opatřeno výkyvným rámem 2 okenního křídla a pevným rámem 3. Výkyvný rám 2 okenního křídla je tvořen dutým profilem 4 z umělé hmoty a pevný rám 3 dutým profilem 5 rovněž z umělé hmoty. Výkyvný rám 2 okenního křídla je přitom vyplněn okenní tabulkou 6, která je vytvořena v podobě dvojskla.

Dutý profil 4 z umělé hmoty je přitom upraven ve vnitřním prostoru 7 budovy, která je vybavena střešním oknem 1, které tak odděluje vnitřní prostor 8. Střešní okno 1 tak odděluje vnitřní prostor 7 od povětrnostních vlivů vnějšího prostoru 8.

Dutý profil 4 tvořící obvod okenního křídla 9 je na straně vnitřního prostoru 7. Dále dutý profil 4 z umělé hmoty je opatřen úložnou zónou 10 pro uchycení okrajů skla 11 okenní tabulky 6. Prostřednictvím mezistěn je vnitřek dutého profilu 4 z umělé hmoty rozdělen na komory. V jednotlivých detailech se pak dosáhne následujícího uspořádání. Přibližně pravoúhle, křovině okenní tabulky 6, probíhající část 12 dutého profilu 4 z umělé hmoty přechází přes odsazení 13 do vzhledem k ní šikmo upravené postranní plochy 14, která s další, spodní plochou 15 svírá tupý úhel. Na straně přivrácené k pevnému rámu 3 je dutý profil 4 z umělé hmoty opatřen stěnou 16 s větším počtem přepážek, která se rozprostírá až k rameni 17. Rameno 17 přitom

-3 CZ 284935 B6 přečnívá přes okraj okenní tabulky 6 (její tloušťku). Na straně 18 ramene 17, přivrácené k okenní tabulce 6 je dutý profil 4 z umělé hmoty opatřen stěnou 19, která je upravena pravoúhle k ploše okenní tabulky 6, a která přechází přibližně pod úhlem 90° do úložné zóny 10. Boční plocha 12, postranní plocha 14 a zčásti i spodní plocha 15 tak tvoří již zmíněný obvod okenního křídla 9, na který působí teplota místnosti.

Protilehle k boční ploše 12 a postranní ploše 14 probíhá uvnitř dutého profilu 4 z umělé hmoty mezistěna 20. Rovnoběžně s ní, poněkud přesazené ve směru k pevnému rámu 3, probíhá další mezistěna 2. Tu pak následuje, ještě jedna přesazené, mezistěna 22. K. mezistěnám 20, 21 a 22 jsou dále příčně upraveny příčné stěny 23 a 24. Dutý profil 4 z umělé hmoty je opatřen ještě dalšími mezistěnami a příčnými stěnami, které zde však nejsou blíže popsány, neboť pro znázornění řešení podle vynálezu nemají bližší význam. Celkově lze však k tomu poznamenat, že použitím různých stěn jsou vytvořeny komory, které slouží k vyztužení profilu z umělé hmoty, a které se rovněž podílejí na vytvoření zón tepelné izolace.

Mezistěnou 20 je vytvořena v dutém profilu 4 komora 25, která tvoří úložnou komoru 26 pro tepelně vodivou vložku 27, která je vytvořena jako tepelný můstek 28. Tento tepelný můstek 28 sestává z kovového profilu, který je konstrukčně přizpůsoben dutému profilu 4 z umělé hmoty v částech boční plochy 12, postranní plochy 14 a spodní plochy 15, jakož i úložné zóně 10, což je v následujícím ještě přesněji objasněno.

V úložné zóně 10 je na dutém profilu 4 z umělé hmoty vytvořeno osazení 29, což znamená, že stěna 30, která je rovnoběžná s rovinou okenní tabulky 6, přechází do kolmo dolů probíhající stěny 31,která opět, přibližně v pravém úhlu, přechází do stěny 32. která je ohraničena stěnou 19. Rovnoběžně se stěnou 31 a v určitém odstupu od ní je upraven můstek 33, který je na jedné straně opatřen výstupkem. Tímto výstupkem je opatřena i stěna 31, čímž je mezi stěnou 31 a můstkem 33 vytvořen úložný žlábek 34 pro těsnění 35. Těsnění 35 je vytvořeno jako ploché těsnění a nachází se mezi okenní tabulkou 6 a dutým profilem 4 v úložné zóně 10.

Tepelně vodivá vložka 27 vytvořená jako kovový profil je opatřena ramenem 36. které je rovnoběžně se spodní plochou 15 dutého profilu 4 z umělé hmoty a s výhodou přiléhá na její vnitřní strnu. Tepelně vodivá vložka 27 přechází z ramene 36 do úseku 37, který je rovnoběžný s postranní plochou 14 dutého profilu 4 z umělé hmoty a s výhodou rovněž přiléhá na její vnitřní stranu. Ve výši odsazení 13 dutého profilu 4 z umělé hmoty přechází úsek 37 do vyhnutého úseku 38, který svým tvarem opisuje odsazení 13. Na vyhnutý úsek 38 je napojena část 41 tepelně vodivé vložky 27, která je rovnoběžná s boční plochou 12, a s výhodou rovněž přiléhá na její vnitřní stranu. Tepelně vodivá vložka 27 pak pokračuje úsekem 42, kteiý je uzpůsoben tvaru stěny 30 31 a konečně i tvaru stěny 32 a s výhodou přiléhá na jejich vnitřní strany, čímž v podstatě úsek 42 vložky 27.

Ve stejných vzájemných odstupech jsou v úložném žlábku 34 upraveny stahovací prvky 43, které navzájem sepnou stěnu 32 s úsekem 42 tepelně vodivé vložky 27. Jako stahovací prvky 43 jsou použity například samořezné šrouby 44, přičemž jejich hlavy se nacházejí v úložném žlábku 34 pod těsněním 35. Tyto samořezné šrouby 44 jsou našroubovány do předvrtaných a zapuštěných otvorů, čímž se při procesu šroubování netvoří žádné třísky, které by se mohly jinak nacházet mezi stěnou 32 a úsekem 42 tepelně vodivé vložky 27 a které by zde mohly vytvářet štěrbinu způsobující zhoršení přechodu tepla. Dále je možné použít šrouby se speciální hlavou šroubu, v jejichž koření dříku je vytvořena dutina. V této dutině se mohou nacházet případně vytvořené třísky, čímž je tedy zaručeno, že hlava šroubu zcela doléhá na stěnu 32.

Mezi stěnou 20 a mezistěnou 21 je vytvořena komora 45, která tak tvoří tepelně izolační komoru. Mezi mezistěnou 21 a mezistěnou 22 je vytvořena komora 46, uvnitř níž je upraven výztužný profil 47.

-4CZ 284935 B6

Nad příčnou stěnou 24 a komorami 45 a 46 jsou vytvořeny další komory 48 a 49, které tvoří tepelně izolační dutiny.

Výkyvné rámy 2 střešních oken 1 podle vynálezu působí takto: Teplota panující ve vnitřním prostoru 7, která je oproti teplotě vnějšího prostoru 8 vyšší, způsobuje to, že obvod okenního křídla 9 přejímá teplo z vnitřního prostoru 7, které je tepelně vodivou vložkou 27 podáváno do úložné zóny lO.Zde je teplo předáváno na okraje skla 11 okenní tabulky 6. V důsledku vytvoření komor 45, 46, 48 a 49 a v daném případě ještě dalších komor, například i komor vytvořených v rameni 17, je dosaženo tepelné izolace vnitřního prostoru 2 oproti vnějšímu prostoru 8.

Na obr. 2 je v porovnání s obr. 1 znázorněno sice poněkud jiné příkladné provedení výkyvného rámu 2 a v pevného rámu 3, které však vykazuje stejné účinky, a u něhož je rovněž na vnitřní straně obvodu okenního křídla 9 upravena tepelně vodivá vložka 27, která přivádí teplo v úložné zóně 10 na okraje skla 11 okenní tabulky 6.

Vycházeje v příkladném provedení z toho, že ve vnitřním prostoru 7 se vyskytují teploty od 20 °C výše a ve vnějším prostoru 8 teploty pod bodem mrazu, například -15 °C, jsou izotermami 50 vyznačeny průběhy vyskytujících se teplot a sice 0 °C, 2 °C, 4 °C, 6 °C, 8 °C, 10 °C a 12 °C. Z toho je seznatelné, že izotermy v přechodovém pásmu z výkyvného rámu 2 na okenní tabulku 6 probíhají tak, že dokonce i izotermy 12 °C setrvávají uvnitř dutého profilu 4 z umělé hmoty a nevycházejí z něj postranními stěnami, aby pak opět vstupovaly do okenní tabulky 6. Opatřením podle vynálezu a z něho vyplývající průběh izotem je dosaženo toho, že nedochází k žádné kondenzaci vlhkosti obsažené ve vzduchu uvnitř vnitřního prostoru 7, která by se zrážela na vnitřní straně okenní tabulky 6, popřípadě na podhledových plochách dutého profilu 4 z umělé hmoty. Vynález rovněž zabraňuje tomu, aby se v okrajových částech vyskytovalo pocení izolačního skla, které je jinak obvyklé u známých konstrukcí střešních oken. To se děje prostřednictvím tepelných můstků podle vynálezu, které kromě toho způsobují i vyztužení okenního křídla a přebírají v požadovaném množství teplo z vnitřního prostoru a předávají jej do okrajových částí okenní tabulky 6.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Rám okenního nebo dveřního křídla, zejména však okenního křídla střešního okna, vytvořený z dutého profilu z umělé hmoty s alespoň jednou komorou, ve které je uspořádána alespoň jedna tepelně vodivá vložka a na kterém je vytvořena úložná zóna pro uchycení okrajů skla okenní tabulky, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) je uspořádána v úložné komoře (26), vytvořené na straně rámu přivrácené k vnitřnímu prostoru, přičemž jeden konec tepelně vodivé vložky (27) alespoň zčásti přiléhá na spodní vnitřní plochu (15) dutého profilu (4) přivrácenou do vnitřního prostoru (7), zatímco opačný konec tepelně vodivé vložky (27) alespoň zčásti přiléhá k vrchním vnitřním stěnám (30, 31, 32) dutého profilu (4) přivráceným k úložné zóně (10) okenní tabulky a tvoří tak tepelný můstek (28) pro přenos tepla z vnitřního prostoru (7) k úložné zóně (10).
2. 2. Rám okenního nebo dveřního křídla podle nároku 1, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) je zhotovena z kovu.
3. 3. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 a 2, vyznačující se t í m , že tepelně vodivou vložkou (27) je kovový profil.

   -5CZ 284935 B6
4. 4. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že dutý profil (4) z umělé hmoty je opatřen vícero komorami (25, 26, 45, 46, 48, 49).
5. 5. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že úložná komora (26) je oproti jiným částem výkyvného rámu (2) okenního křídla tepelně izolována.
6. 6. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že úložná komora (26) je ohraničena alespoň jednou, vzhledem k vnitřnímu prostoru (7), odvrácenou, komorou (45), která tvoří tepelně odstíněnou komoru.
7. 7. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků laž 6, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) alespoň z části přiléhá na vnitřní boční plochu (12), dutého profilu (4) z umělé hmoty.
8. 8. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) alespoň částečně kopíruje vnitřní obrys dutého profilu (4) z umělé hmoty.
9. 9. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předcházejících nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) tvoří zároveň mechanickou výztuž.
10. 10. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) má oproti jiným částem výkyvného rámu (2) okenní křídla, popřípadě dveří, menší tepelně izolační vlastnosti.
11. 11. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) v obvodu okenního křídla (9) a/nebo v místě úložné zóny (10) vykazuje zesílení materiálu.
12. 12. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že tepelně vodivá vložka (27) přiléhá k vnitřním plochám dutého profilu (4) z umělé hmoty na obvodě okenního křídla (9) a/nebo v místě úložné zóny (10) s předpětím.
13. 13. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že v obvodu okenního křídla (9) a/nebo v úložné zóně (10) jsou upraveny upínací prvky (43), zejména šrouby, pro upnutí tepelně vodivé vložky (27) k vnitřní stěně dutého profilu (4) z umělé hmoty.
14. 14. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že upínací prvky (43) tvoří dodatečné tepelně vodivé můstky.
15. 15. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že mezi úložnou zónou (10) a okrajem skla (11) okenní tabulky (6) je upraveno ploché těsnění (35).
16. 16. Rám okenního nebo dveřního křídla podle některého z předchozích nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že upínací prvky (43) jsou upraveny pod plochým těsněním (35).