CZ287252B6

CZ287252B6 - Absorption body for absorption articles

Info

Publication number: CZ287252B6
Application number: CZ19961894A
Authority: CZ
Inventors: Ted Guidotti; Christina Steger; Urban Widlung; Eje Oesterdahl
Original assignee: Sca Hygiene Prod Ab
Priority date: 1993-12-29
Filing date: 1994-12-27
Publication date: 2000-10-11
Also published as: HU9601800D0; EP0737056A1; SE9304321L; CZ189496A3; TNSN94141A1; HU215807B; DE69410637D1; NO962673L; PL314954A1; NO309359B1; FI962649A0; TW478347U; DE69410637T3; CO4520274A1; AU682744B2; CA2176828C; HUT77205A; NO962673D0; GB2286126B; ZA9410357B

Description

Oblast techniky

Vynález se týká absorpčního tělesa pro absorpční výrobky, jako jsou dětské pleny, vložky používané při inkontinenci, hygienické vložky a podobně. Absorpční těleso je složeno z části přijímající kapalinu a z části, ve které je kapalina ukládána, přiléhající k části přijímající kapalinu.

Dosavadní stav techniky

Absorpční těleso pro absorbující výrobky typu dětských plen najedno použití, vložek pro použití při inkontinenci a hygienických dámských vložek je obvykle konstruováno z jedné nebo více vrstev hydrofilních vláken, např. z chomáčku celulózy. Dále jsou často přidávány tzv. superabsorbenty, což jsou polymery se schopností absorbovat vodu či tělní tekutinu ve množství, odpovídajícím mnohonásobku jejich vlastní váhy. Do absorpčního tělesa mohou být navíc někdy vloženy přídavné složky například pro zlepšení jeho schopnosti dispergovat kapalinu, nebo pro zvýšení jeho soudržnosti a odolnosti proti deformaci během použití.

Hlavním problémem, zejména u plen pro dospělé a inkontinenčních vložek, které mají přijímat a absorbovat relativně velká množství kapaliny, je to, že často tuto kapalinu propouštějí ještě před tím, než je plně využita jejich celková absorpční kapacita. Jelikož jsou během močení často vypuzena velká množství kapaliny během několika sekund, není vzácný případ, že se tím dočasně na jednom místě tzv. záchytné zóny nasytí absorpční těleso močí, která nemá dost času ktomu, aby byla dispergována do jiných částí absorpčního tělesa, a tak každá další vypuzená moč prosakuje ven z pleny. Taková předčasná netěsnost je samozřejmě zdrojem nepříjemností jak pro uživatele, tak pro jeho opatrovníka. Problém netěsnosti je naléhavější v případě opakovaného pomočování.

Jiným problémem je udržování povrchu, dotýkajícího se uživatele, v co nejsušším stavu během celého použití a vyloučení tzv. druhotného zvlhčení, tj. jevu, kdy již absorbovaná kapalina je vytlačena zpět z absorpčního tělesa a dostává se do styku s pokožkou uživatele nebo vytéká mimo absorpční výrobek. Do jisté míry je tento problém druhotného zvlhčení zmírněn, obsahujeli absorpční těleso superabsorbenty, které chemicky vážou absorbovanou kapalinu, a to i v případě, kdy výrobek je podroben vnějšímu tlaku, například když se uživatel posadí. Obtíž však spočívá v nalezení způsobu konstrukce absorpčního tělesa, umožňující, aby se kapalina dispergovala do jeho nevyužitých částí. Mezinárodní patentová přihláška WO-A-9315702 popisuje absorpční těleso skládající se alespoň ze dvou různých celulózových chomáčků, přičemž vláknitá struktura první absorbující vrstvy je v podstatě tvořena prvním typem chomáče s otevřenou strukturou vláken a nízkou dispergační schopností pro kapaliny, např. celulózovým chomáčem vyrobeným chemickotermomechanicky, a vláknitá struktura druhé absorbující vrstvy je v podstatě tvořena druhým typem chomáče s vyšší dispergační schopností pro kapaliny, než má první absorpční vrstva, např. chomáčem z chemicky vyrobené buničiny. Díky otevřené struktuře svých vláken může první vrstva zadržet mnoho kapaliny mezi vlákny a zachytit tak její velká množství v krátkém čase, neboli má velkou okamžitou absorpční kapacitu pro tekutiny. Druhá vrstva, která má vyšší dispergační schopnost než první, je schopna odvést kapalinu z první vrstvy a dispergovat ji v jiné vrstvě.

EP-A-0 254 476 uvádí absorpční těleso, které má v oblasti nacházející se v podstatě před zvlhčovanou oblastí nižší povrchovou hmotnost a nižší hustotu, než mají části tuto oblast absorpčního tělesa obklopující. To vytváří plochu s vysokou okamžitou absorpční kapacitou pro kapalinu, která může být následně dispergována a ukládána v okolních plochách absorpčního tělesa.

- 1 CZ 287252 B6

GB-A-2 082 643 popisuje absorpční těleso s prakticky stejnoměrnou povrchovou hmotností, ale s hustotním gradientem v podélném směru, jehož hustota vzrůstá směrem k jeho kratším stranám. To zajišťuje rychlý postup kapaliny ze střední části absorpčního tělesa směrem kviče stlačeným koncovým částem.

US-A-4 413 996 popisuje absorpční těleso pro plenu, která má absorpční prohlubeň či jímku ve zvlhčované oblasti. V této nádrži může být umístěn porézní chomáč s podložkou.

Stále však existuje prostor pro zlepšování absorpční kapacity a dispergující schopnosti pro kapaliny, zvláště u výrobků určených pro přijímání velkých množství tekutin uvolněných během krátké doby, což jsou například výrobky používané při inkontinenci pro dospělé. Jiným cílem je, aby povrch absorpčního tělesa, přiléhající k pokožce uživatele, byl pociťován jako suchý a pohodlný, i po opakovaném pomočení.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je absorpční těleso pro absorpční výrobky, jako je plena, vložka používaná při inkontinenci, hygienická vložka a podobně. Je složeno z části přijímající kapalinu a z části, ve které je kapalina ukládána, přiléhající k části přijímající kapalinu.

Podstata vynálezu je vtom, že část 11 absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, je opatřena alespoň jednou jímkou 13, umístěnou ve zvlhčované oblasti absorpčního tělesa, zasahující dovnitř části 12 absorpčního tělesa, ve které je kapalina ukládána, a procházející touto části 12, přičemž jímka 13 je v kapalném styku se vzlínavou vrstvou působící jako knot, umístěnou pod vrstvou části 12, ve které je kapalina ukládána, a v této části 12 je upravena prvá absorpční struktura s prvou účinnou velikostí pórů a v části 11, přijímající kapalinu, zahrnující jímku 13 nebo jímky 13, je upravena alespoň jedna druhá absorpční struktura s větší účinnou velikostí pórů, než je prvá velikost pórů.

U jednoho provedení absorpčního tělesa podle vynálezu je jeho prvá a/nebo druhá absorpční struktura vytvořena z hydrofilního vláknitého materiálu.

U druhého provedení absorpčního tělesa je jeho prvá a/nebo druhá absorpční struktura vytvořena z polymemího pěnového materiálu.

Část ji absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, má nižší hustotu než jeho část 12, ve které je kapalina ukládána.

Konkrétněji má část 11 absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, hustotu 0,02 až 0,2 g/cm³, s výhodou 0,06 až 0,15 g/cm³, a jeho část 12, ve které je kapalina ukládána, má hustotu 0,1 až 1,0 g/cm³, s výhodou 0,12 až 0,6 g/cm³.

Vláknitý materiál části 11 absorpčního tělesa, přijímající kapalinu má otevřenou vláknitou strukturu a menší dispergační schopnost pro kapaliny a vláknitý materiál jeho části 12, ve které je kapalina ukládána, má větší dispergační schopnost pro kapaliny než vláknitý materiál části 11, přijímající kapalinu.

Převážnou složkou vláknitého materiálu části 11 absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, je mechanická dřevovina, termomechanická vláknina, chemotermomechanická vláknina, vláknina z chemicky ztužených celulózových vláken, syntetická vlákna nebo směs uvedených vláknin a dřevovin a vláken.

-2CZ 287252 B6

Převážnou složkou vláknitého materiálu části 12 absorpčního tělesa, ve které je kapalina ukládána, je buničina.

Výhodou převážnou složkou vláknitého materiálu části 12 absorpčního tělesa podle tohoto vynálezu, ve které je kapalina ukládána, je za sucha tvarovaná vláknina v arších.

Při jiném provedení absorpčního tělesa podle vynálezu obsahuje jeho část 11, přijímající kapalinu, až 30 % hmotnostních, s výhodou 2 až 15 % hmotnostních, superabsorbentu, vztaženo na celkovou hmotnost části 11 za sucha.

Část 12 absorpčního tělesa, ve které je kapalina ukládána, obsahuje při dalším provedení 2 až 80 % hmotnostních, s výhodou 10 až 50 % hmotnostních, superabsorbentu, vztaženo na celkovou hmotnost části 12 za sucha.

Část 12, ve které je kapalina ukládána, může být vytvořena vrstvou superabsorbentu ve formě částic.

Absorpční těleso podle vynálezu obsahuje alespoň dvě jímky 13 v různých místech zvlhčované oblasti absorpčního tělesa.

Část H absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, může být opatřena krycí vrstvou, která pokrývá většinu jeho části 12, ve které je ukládána kapalina.

Krycí vrstva části 11 absorpčního tělesa podle tohoto vynálezu, přijímající kapalinu, a jímka 13 jsou při jednom provedení vynálezu navzájem spojeny a vytvořeny ze stejného typu materiálu.

Nebo krycí vrstva části 11 absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, a jímka 13 jsou vytvořeny z různých typů materiálů.

Při jiném výhodném provedení absorpčního tělesa podle vynálezu má část 1 lb krycí vrstvy, přiléhající k jímce 13, vyšší hustotu než přilehlá zadní část 11a krycí vrstvy.

Zadní část 1 la krycí vrstvy, z hlediska její polohy při používání absorpčního výrobku, může mít nižší hustotu než uvedená ztlačenější část 11b krycí vrstvy a může být oddělena od jímky 13 okrajem uvedenéztlačenější části lib.

Délka okraje části 1 lb v podélném směru absorpčního tělesa je 5 až 50 mm.

Při dalším provedení vynálezu je mezi jímkou 13 a vzlínavou vrstvou 14 vytvořena vrstva 19 z materiálu se značnou absorpční schopností pro kapaliny a pružností za vlhka, nebo obdobně se schopností bobtnat ve vlhkém stavu, přičemž tímto materiálem je například syntetický vláknitý materiál, polymemí pěnový materiál, celulózová vlákna z mechanické vlákniny, vlákniny z chemicky ztužených celulózových vláken nebo z vlákniny v arších tvarovaných za sucha.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje plenu při pohledu ze strany přiléhající k uživateli.

Obr. 2 znázorňuje pohled shora na absorpční těleso v pleně podle obr. 1.

Obr. 3 znázorňuje řez podél linie III—III v obr. 2. Obr. 4 a 5 znázorňují podobné řezy, avšak alternativními provedeními absorpčního tělesa.

Obr. 6 znázorňuje pohled shora na jiné absorpční těleso.

-3 CZ 287252 B6

Obr. 7 znázorňuje řez podél linie VII-VII v obr. 6.

Obr. 8 znázorňuje nárys dalšího absorpčního tělesa.

Obr. 9 znázorňuje řez podél linie IX-IX v obr. 8. Obr. 10 znázorňuje formou sloupcového diagramu okamžitou absorpci absorpčního tělesa podle tohoto vynálezu (B), a jiného absorpčního tělesa (A).

Účelem předkládaného vynálezu je zavedení absorpčního tělesa toho typu, který je popsán v úvodu a který splňuje uvedené cíle, to jest, který je schopen rychle zachytit velká množství kapaliny i při opakovaném zvlhčení a dispergovat kapalinu jejím vzlínáním směrem k dosud nevyužitým částem absorpčního tělesa, a který se rovněž vyznačuje vysokým stupněm suchosti povrchu. Toho bylo dosaženo díky skutečnosti, že zmíněná část přijímající kapalinu obsahuje alespoň jednu jímku, umístěnou v předpokládané zvlhčované oblasti absorpčního tělesa, pronikající hluboko dovnitř části, ve které je kapalina ukládána a procházející přes tuto část, přičemž tato část umožňuje průchod kapaliny do distribuční vrstvy, umístěné pod vrstvou, ve které je kapalina ukládána, a že ve vrstvě, ve které je kapalina ukládána je umístěna prvá absorpční struktura s prvou střední efektivní velikost pórů, a v části, které kapalinu přijímá včetně jímky (jímek), je umístěna jedna nebo více druhých absorpčních struktur s efektivními velikostmi póru, které jsou menší, než zmíněná prvá střední efektivní velikost pórů. Plena znázorněná na obr. 1 je tvořena na kapaliny propustnou krycí vrstvou 1, zhotovenou např. z vláknité tkaniny nebo z perforovaného plastového filmu, pro kapaliny nepropustnou krycí vrstvou 2, zhotovenou např. z plastového filmu nebo z hydrofobní vláknité tkaniny, a absorpčním tělesem 3, uzavřeným mezi krycími vrstvami 1 a 2.

Plena je konstruována tak, aby uzavřena dolní část trupu uživatele jako absorbující kalhotky. Má zadní díl 4, obrácený k zadní části těla uživatele, přední díl, obrácený k přední části těla uživatele, a užší rozkrokový díl 6 mezi zadním dílem 4 a předním dílem 5. Pro spojení pleny do tvaru kalhotek jsou použita pásková poutka 7, umístěná na zadním okraji pleny u pasu 9. Pásková poutka 7 jsou fixována kontaktem s vnější stranou předního dílu 5 pleny, blízko předního okraje u pasu 9, a drží tak plenu kolem pasu uživatele. Použitelné jsou rovněž jiné upevňovací prostředky, jako je Velcro(R), háčky a podobně.

Dále obsahuje plena podle obr. 1 předpjaté elastické součásti 10, které mohou být z vhodného materiálu jako je elastická pěna, elastická páska nebo nití ovinuté elastické struny. Pro jednoduchost jsou tyto struny znázorněny na obr. 1 v nataženém stavu. Jakmile napětí povolí, tyto elastické součásti se smrští a tím plena vytvoří pružný obal kolem nohou.

Je třeba zdůraznit, že plena znázorněná na obrázku a zde popsaná, není v žádném případě limitujícím příkladem. Tvar pleny, jakož i jiné její konstrukční rysy, může být obměněn. Tak např. z plen, určených pro nošení uvnitř speciálních fixujících kalhotek, mohou být odstraněny upevňující součásti, tj. pásková poutka 7, případně i elastické součásti 10.

Jak je ukázáno na obr. 4, absorpční těleso 3 v pleně se skládá z několika různých částí. V podstatě přímo před předpokládanou zvlhčovanou plochou pleny, což je plocha pleny, která je nejprve zasažena vypuzenou močí, a která je obvykle poněkud posunuta směrem k přední části pleny, je absorpční těleso 3 opatřeno jímkou 13, přijímající kapalinu, která se rozšiřuje dovnitř části 12, tj. vrstvy, ve které je kapalina ukládána. Jímka 13 může během krátkého času pojmout velká množství kapaliny. Pod částí 12, ve které je kapalina ukládána, a pod jímkou 13 je distribuční vrstva 14 z vláknitého materiálu s vysokou schopností dispergovat kapalinu.

Vláknitý materiál v jímce 13 může být např. z celulózových vláken mechanické dřevoviny, termomechanické vlákniny nebo chemotermomechanické vlákniny, tzv. CTMP. Tyto vlákniny mají relativně drsná vlákna se zbývajícím ligninem a mají proto relativně velký objem pórů,

-4CZ 287252 B6 vysokou resilienci vůči vlhkosti a nízkou schopnost dispergovat kapalinu. Vysoká resilience vůči vlhkosti znamená, že chomáč vlákniny si v podstatě zachovává svou strukturu i po navlhčení. Mohou být použity i jiné chomáčové vlákniny s podobnými vlastnostmi, např. celulózová vlákna z borovice, jižní nebo chemicky vyztužená celulózová vlákna, stejně jako syntetická vlákna.

Podle příkladu na obr. 3 a 5 je nad částí 12, ve které je kapalina ukládána, umístěna část 11, tvořící krycí vrstvu, která spolu s jímkou 13 tvoří část absorpčního tělesa přijímající kapalinu. Jak je ukázáno, mohou být část 11 a jímka 13 navzájem spojeny, a proto mohou být tvořeny jedním materiálem. Mohou však být také tvořeny různými materiály, které by však oba měly mít žádané vlastnosti, jako je relativně velká velikost pórů, vysoká resilience vůči vlhkosti a nízká schopnost dispergovat kapalinu. Krycí vrstva zvyšuje suchost povrchu absorpčního tělesa.

Část 11 tvořící krycí vrstvu má u provedení znázorněného na obr. 3 tlustší zadní část 1 la, která přechází v jisté vzdálenosti od jímky 13, přednostně ve vzdálenosti 5-50 mm, v tenčí část 1 lb. Tenčí část 1 lb má vyšší hustotu než tlustší část 1 la a funguje proto jako bariéra zabraňující kapalině v postupu směrem k zadní části 1 la v části 11 tvořící krycí vrstvu, která tak zůstává suchá. Další výhodou je, že moč a stolice jsou udržovány odděleně. Smíchání moči a stolice má za následek vznik nežádoucích rozkladných produktů, které dráždí pokožku. Jímku 13 může samozřejmě být také úplně obklopena touto částí 11a tvořící barieru části 11, tj. krycí vrstvy. Vyšší hustota části 11b se získá stlačením absorpčního tělesa, díky opačnému tloušťkovému poměru části 12 tvořící vrstvu, ve které je kapalina ukládána, za předpokladu, že tato vrstva má vyšší odpor vůči stlačení, než část 11 tvořící krycí vrstvu. Stlačený bariérový proužek tvořící část 1 lb sousedící s jímkou 13 však může být získán i jinými způsoby.

Příklad znázorněný na obr. 4 postrádá krycí část 11.

Podle příkladu, uvedeného na obr. 5, je mezi jímkou 13 a vzlínavou (distribuční) vrstvou 14 umístěna vrstva 19 přijímající kapalinu. Ta by měla být z materiálu s vysokou nasáklivostí a resilienci vůči vlhkosti, tj. z takového materiálu, který by zachovával otevřenou vláknitou strukturu i ve vlhkém stavu. Příklady vhodných materiálů jsou materiál ze syntetických vláken, např. ve formě nasáklivého polymemího materiálu, celulózová vlákna mechanické dřevoviny, termomechanické vlákniny, chemotermomechanické vlákniny (tzv. CTMP) nebo chemicky vyztužená celulózová vlákna. Vrstva 19 může být také z materiálu, který při zvlhčení bobtná, např. stlačená, za sucha formovaná plochá vláknina.

Vláknitý materiál v části 12, tj. ve vrstvě, ve které je kapalina ukládána, by měl být v podstatě z chomáčové vlákniny nebo z jiného vláknitého materiálu s relativně malým objemem pórů a s vysokou schopností dispergovat kapalinu. Chemicky vyrobené chomáčové vlákniny, které se skládají zjemných vláken prakticky čisté celulózy, mají obecně dobrou schopnost dispergovat kapalinu. Dokonce i chomáčová vláknina vyrobená např. z CTMP, a stlačená na hustotu vyšší než 0,12 g/cm³, má relativně dobré dispergující vlastnosti pro kapaliny.

Jiným materiálem s dobrými dispergačními vlastnostmi pro kapaliny je stlačená, za sucha formovaná plochá vláknina, např. z CTMP nebo chemická buničina. Takové materiály jsou popsány ve WO 90/0508.

Vláknitý materiál vzlínavé vrstvy 14 by měl být z chemické chomáčové buničiny, za sucha formované ploché vlákniny jak uvedeno výše, nebo z jiného vláknitého materiálu s dobrými dispergačními vlastnostmi.

Hustota částí 11 přijímajících kapalinu a jímky 13 by měla být mezi 0,02 a 0,2 g/cm³, pokud možno mezi 0,06 a 0,15 g/cm³. Hustota části 12, ve které je kapalina ukládána, by měla být mezi 0,1 až 1,0 g/cm³, přednostně mezi 0,12 a 0,6 g/cm³. Hustota vzlínavé vrstvy 14 by měla být 0,081,0 g/cm³, přednostně 0,12-0,6 g/cm³. Uvedené hodnoty platí pro absorpční tělesa zcelulózové chomáčové papíroviny. Pro jiné typy absorpčního materiálu mohou být vhodné jiné hustoty.

-5CZ 287252 B6

Rozdíl ve velikostech pórů mezi částí 11 přijímající kapalinu a jímkou 13 na jedné straně, a částí

12, ve které je kapalina uchovávána a vzlínavou vrstvou 14 na druhé straně, může být dosaženo rozdílem v hustotě mezi vrstvami. Dokonce i při stejné hustotě, ale s různými typy vláknitých materiálů, může být dosaženo žádaného rozdílu ve velikosti pórů.

Části 11 a jímky 13, ve kterých je kapalina přijímána, obsahují 0 až 30 hmot. %, přednostně 2 až 15 hmot. % superabsorbentu, v přepočtu na celkovou hmotnost této části za sucha. Superabsorbent ve formě vloček, vláken, granulí, prášku apod. se přednostně míchá s vláknitým materiálem, a rozděluje buď v podstatě stejnoměrně, nebo takovým způsobem, že určité části mohou obsahovat vyšší díl superabsorbentu než části jiné. Cílem je absorbovat a vázat jakoukoliv kapalinu, která zůstává v částech 11 přijímajících kapalinu a jímkách 13 i potom, co byla odvedena vzlínavou vrstvou 14. Tím je způsobeno, že povrch nejblíže k uživateli je suchý, protože prostory mezi vlákny v částech 11 přijímajících kapalinu a jímkách 13 jsou v podstatě zbaveny kapaliny.

Superabsorbent v části 11 přijímající kapalinu a jímkách 13 by měl mít vysokou pevnost ve zbobtnalém stavu, aby struktura otevřeného vlákna byla zachována i po zvlhčení, a je výhodné, aby tento materiál měl relativně nízkou absorpční rychlost. Část 11 přijímající kapalinu 11 a jímce 13 však nemusí vůbec superabsorbent obsahovat. Vrstva, ve které je kapalina ukládána rovněž pokud možno obsahuje superabsorbent v množství 2 až 80 hmot. %, přednostně 10 až 50 hmot. %, vztaženo na celkovou suchou hmotnost této vrstvy. Superabsorbent ve formě vloček, vláken, granulí, prášku apod. se buď mísí s vláknitým materiálem, nebo se aplikuje ve formě jedné nebo více vrstev mezi vrstvami vláken. Superabsorbent je rozložen v části 12, tj. ve vrstvě, ve které je kapalina ukládána, buď stejnoměrně, nebo s měnící se koncentrací v podélném a/nebo příčném směru absorpčního tělesa.

Část 12, ve které je kapalina ukládána, může být rovněž tvořena v podstatě čistou vrstvu superabsorbentu.

Superabsorbent v části 12, ve které je kapalina ukládána, má pokud možno vysokou schopnost absorbovat pod tlakem, to jest schopnost bobtnat takovým způsobem, že normálně se vyskytující stlačení nezpůsobuje blokování nebo omezení distribuce kapaliny. Tyto superabsorbenty jsou charakterizovány vysokým stupněm zesíťování, který způsobuje, že ve srovnání s gelem s nižším stupněm zesíťování je obtížnější dosáhnout jejich stlačení.

Část 12, ve které je kapalina ukládána, rovněž nemusí obsahovat žádný superabsorbent.

Vzlínavá vrstva 14 pokud možno neobsahuje žádný superabsorbent, nebo jen jeho velmi malá množství.

Vyloučená tělní tekutina, v tomto případě moč, může být rychle absorbována v části 11 a jímce

13, přijímajících kapalinu, a rozptýlena buď přímo, nebo prostřednictvím vzlínavé vrstvy 14 do druhé části 12 absorpční vrstvy, kde je uchována. Rozdíl ve velikosti kapilár mezi vláknitými materiály v části 11 a jímce 13, přijímajících kapalinu, a v části 11 a jímky 13, přijímajících kapalinu, do části 12, ve které je kapalina ukládána, nebo do vzlínavé vrstvy 14.

Část 11 a jímka 13, přijímající kapalinu, je tak zbavována kapaliny a může přijmout další dávku kapaliny. Kapacita části 12, ve které je kapalina ukládána, je dostačující pro skladování několika dávek kapaliny.

Jímka 13 může mít různý tvar a velikost. Je však důležité, aby obsahovala část umístěnou v předpokládané zvlhčované oblasti absorpčního tělesa, to jest blíže přední části tohoto tělesa. Jímka 13 se v příčném směru absorpčního tělesa může rozšiřovat směrem k podélným postranním okrajům 15, 16, jak je znázorněno na obr. 6, nebo může mezi nimi končit, jak je ukázáno na obr. 2.

-6CZ 287252 B6

V obou těchto případech je jímka 13 umístěna pouze v přední části absorpčního tělesa a končí poněkud blíž kjeho přednímu okraji Γ7. Je však také možné, aby jímka 13 byla poněkud prodloužena směrem k zadnímu dílu absorpčního tělesa, případně až kjeho zadnímu okraji 18.

V další variantě provedení má absorpční těleso dvě nebo více jímek. Takové provedení je znázorněno na obr. 8 a 9. Výhodou přítomnosti několika malých jímek 13 namísto jedné velké jímky je to, že zvlhčovaná oblast pleny se může měnit v závislosti na tom, zda uživatel leží nebo sedí, a zda jde o osobu mužského nebo ženského pohlaví. Přítomností více než jedné jímky se snižuje riziko, že moč se dostane na povrch absorpčního výrobku v oblasti mimo jímku. Menší jímka se také rychleji zbavuje kapaliny než jímka velká, což je další výhodou. Jímky v různých oblastech absorpčního tělesa mohou dále mít různé velikosti.

Výše popsané absorpční materiály jsou založeny pouze na vláknech. Podle tohoto vynálezu je však také možno použít jiné typy porézního absorpčního materiálu, jako jsou polymemí pěny, např. polyesterové, polyurethanové, polyolefinové, viskózové apod., nebo porézní polymemí makrostruktury. Tak může být také dosažen žádaný rozdíl ve velikosti pórů v části přijímající kapalinu a v části, ve které je kapalina uchovávána. Mohou být použity i kombinace vláknitého a pěnového materiálu.

Velikostí pórů je v tomto dokumentu míněna střední efektivní velikost pórů, kterou má dotyčná struktura v suchém stavu. Metoda pro stanovení a měření efektivní velikosti pórů ve vláknité struktuře je popsána v EP-A-0 470 392. Alternativní provedení spočívá v použití silně stlačeného, a při navlhčení expandujícího materiálu v části přijímající kapalinu, což se zejména týká jímky 13,. Opakované zvlhčení tak způsobuje expanzi a zvětšení objemu pórů. Příklady takových materiálů jsou stlačená, za sucha formovaná plochá buničina, stlačené struktury chemicky ztužených celulózových vláken a stlačené, tepelně ztužované vláknité struktury, u nichž zvlhčení rozruší tepelným zpracováním navázané vazby a způsobí jejich expanzi.

Dále je popsáno několik komparativních zkoušek, srovnávajících absorpční těleso podle tohoto vynálezu s absorpčním tělesem bez jímky 13.

Okamžitá absorpce a druhotné zvlhčení byly zkoušeny pro dvě tělesa z načechrané buničiny A a B o velikosti 10 x 28 cm, z nichž každé se skládalo z horní vrstvy z CTMP buničiny z měkkého dřeva, z vrstvy pro ukládání tekutiny z chemické buničiny z měkkého dřeva, umístěné pod ní a z disperzní vrstvy z chemické buničiny z měkkého dřeva. Horní vrstva tělesa A obsahovala 1,2 g superabsorbentu, v postatě homogenně smíšeného s vlákny načechrané buničiny, zatímco horní vrstva tělesa B obsahovala 0,8 g téhož superabsorbentu, rovněž v podstatě homogenně rozmíchaného. Plošná hmotnost horní vrstvy tělesa A byla 400 g/m². Plošná hmotnost horní vrstvy tělesa B byla 200 g/m². Těleso B mělo jímku ze stejného materiálu a o stejné hustotě jako horní vrstva. Průřez jímky měl tvar kruhu o průměru 9 cm. Střední hustota tělesa B v oblasti jímky byla 0,07 g/m³, zatímco střední hodnota hustoty mimo oblast jímky byla 0,11 g/m³.

Vrstva, ve které je ukládána kapalina, v tělese A měla plošnou hmotnost 600 g/m² a hustotu 0,125 g/m³. Bezprostředně pod touto vrstvou, to jest mezi vrstvou, do které je ukládána kapalina a distribuční vrstvou, byla vložena vrstva tvořená 4,5 g superabsorbentu. Plošná hmotnost distribuční vrstvy byla 300 g/m³. Střední hustota tělesa A byla 0,2 g/m³.

Vrstva, do které je ukládána kapalina ve vzorkovém tělese B měla plošnou hmotnost 500 g/m², hustotu 0,125 g/m³ a obsahovala 4,6 g téhož superabsorbentu, jako vzorkové těleso A, přičemž tento superabsorbent byl prakticky homogenně rozmíchán v načechrané buničině. Distribuční vrstva v tělese B měla plošnou hmotnost 250 g/m².

-7CZ 287252 B6

Okamžitá absorpce

Vždy 60 ml kapaliny (0,9% roztoku NaCl) bylo nanášeno v určitých časových intervalech. 5 Byl měřen čas potřebný k absorpci veškeré kapaliny (dle vizuálního pozorování). Výsledek je znázorněn na obr. 10 ve formě sloupcového diagramu. Těleso B mělo podstatně lepší okamžitou absorpci, než těleso A, zvláště při druhém, třetím a čtvrtém zvlhčení. Těleso B si zachovalo svou rychlou okamžitou absorpci během opakovaného zvlhčování.

Druhotné zvlhčení

Druhotné zvlhčení bylo měřeno před čtvrtým přidáním kapaliny pomocí filtračního papíru, přiloženého na zvlhčované místo a zatíženého předmětem o hmotnosti 1,1 kg (2,8 kPa) po dobu 15 s. Filtrační papír byl zvážen před a po přiložení a bylo zaznamenáno druhotné zvlhčení. 15 Těleso A vykazovalo druhotné zvlhčení 3,5 g a druhotné zvlhčení tělesa B bylo 2,3 g, tj. těleso B mělo nižší stupeň druhotného zvlhčení.

Lze učinit závěr, že u tělesa s jímkou přijímající kapalinu podle tohoto vynálezu prokázaly testy významně zlepšenou okamžitou absorpci, zvláště při opakovaném zvlhčení. Toto těleso mělo 20 dále nižší druhotné zvlhčení. Vynálezem tak bylo dosaženo absorpčního tělesa s velmi dobrými absorpčními vlastnostmi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Absorpční těleso pro absorpční výrobky, jako je plena, vložka používaná při inkontinenci, 30 hygienická vložka a podobně, skládající se zčásti přijímající kapalinu a zčásti, ve které je kapalina ukládána, přiléhající k části přijímající kapalinu, vyznačující se tím, že část (11) absorpčního tělesa, přijímající kapalinu, je opatřena alespoň jednou jímkou (13), umístěnou ve zvlhčované oblasti absorpčního tělesa, zasahující dovnitř části (12) absorpčního tělesa, ve které je kapalina ukládána, a procházející touto částí (12), přičemž jímka (13) je v kapalném 35 styku se vzlínavou vrstvou (14), působící jako knot, umístěnou pod vrstvou části (12), ve které je kapalina ukládána, a v této části (12) je upravena prvá absorpční struktura s prvou účinnou velikostí pórů a v části (11), přijímající kapalinu, zahrnující jímku (13) nebo jímky (13), je upravena alespoň jedna druhá absorpční struktura s větší účinnou velikostí pórů, než je prvá velikost pórů.
2. Absorpční těleso podle nároku 1, vy z n ač uj ící se tím, že jeho prvá a/nebo druhá absorpční strukturaje vytvořena z hydrofilního vláknitého materiálu.
3. Absorpční těleso podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jeho prvá a/nebo 45 druhá absorpční strukturaje vytvořena z polymemího pěnového materiálu.
4. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jeho část (11) přijímající kapalinu má nižší hustotu než jeho část (12), ve které je kapalina ukládána.
5. Absorpční těleso podle nároku 2, vyznačující se tím, že jeho část (11) přij ímající kapalinu má hustotu 0,02 až 0,2 g/cm³, s výhodou 0,06 až 0,15 g/cm³, a jeho část (12), ve které je kapalina ukládána, má hustotu 0,1 až 1,0 g/cm³, s výhodou 0,12 až 0,6 g/cm³.

-8CZ 287252 B6
6. Absorpční těleso podle nároku 2, 4 nebo 5, vyznačující se tím, že vláknitý materiál jeho části (11) přijímající kapalinu má otevřenou vláknitou strukturu a menší dispergační schopnost pro kapaliny a vláknitý materiál jeho části (12), ve které je kapalina ukládána, má větší dispergační schopnost pro kapaliny než vláknitý materiál části (11), přijímající kapalinu.
7. Absorpční těleso podle nároku 6, vyznačující se tím, že převážnou složkou vláknitého materiálu jeho části (11) přijímající kapalinu je mechanická dřevovina, termomechanická vláknina, chemotermomechanická vláknina, vláknina z chemicky ztužených celulózových vláken, syntetická vlákna nebo směs uvedených vláknin a dřevovin a vláken.
8. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z nároků 4 až 7, vyznačující se tím, že převážnou složkou vláknitého materiálu jeho části (12), ve které je kapalina ukládána, je buničina.
9. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z nároků 4 až 7, vyznačující se tím, že převážnou složkou vláknitého materiálu jeho části (12), ve které je kapalina ukládána, je za sucha tvarovaná vláknina v arších.
10. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím , že jeho část (11) přijímající kapalinu obsahuje až 30 % hmotnostních, s výhodou 2 až 15 % hmotnostních, superabsorbentu, vtaženo na celkovou hmotnost části (11) za sucha.
11. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jeho část (12), ve které je kapalina ukládána, obsahuje 2 až 80 % hmotnostních, s výhodou 10 až 50 % hmotnostních, superabsorbentu, vztaženo na celkovou hmotnost části (12) za sucha.
12. Absorpční těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho část (12), ve které je kapalina ukládána, je tvořena vrstvou superabsorbentu ve formě částic.
13. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň dvě jímky (13) v různých místech zvlhčované oblasti absorpčního tělesa.
14. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jeho část (11) přij ímaj ící kapalinu je opatřena krycí vrstvou, která pokrývá většinu jeho části (12), ve které je ukládána kapalina.
15. Absorpční těleso podle nároku 14, vyznačující se tím, že krycí vrstva jeho části (11) přijímající kapalinu a jímka (13) jsou navzájem spojeny a vytvořeny ze stejného typu materiálu.
16. Absorpční těleso podle nároku 14, vyznačující se tím, že kiycí vrstva jeho části (11) přijímající kapalinu a jímka (13) jsou vytvořeny z různých typů materiálů.
17. Absorpční těleso podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že část (11b) krycí vrstvy přiléhající k jímce (13) má vyšší hustotu než přilehlá zadní část (1 la) kiycí vrstvy.
18. Absorpční těleso podle nároku 17, vyznačující se tím, že zadní část (11a) krycí vrstvy, z hlediska její polohy při používání absorpčního výrobku, má nižší hustotu než ztlačenější část (11b) krycí vrstvy a je oddělena od jímky (13) okrajem ztlačenější části (11b) krycí vrstvy.
19. Absorpční těleso podle nároku 17, vyznačující se tím, že délka okraje části (11b) krycí vrstvy v podélném směru absorpčního tělesa je 5 až 50 mm.

-9CZ 287252 B6
20. Absorpční těleso podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že mezi jímkou (13) a vzlínavou vrstvou (14), působící jako knot, je vytvořena vrstva (19) z materiálu se značnou absorpční schopností pro kapaliny a pružností za vlhka, nebo obdobně se schopností botnat ve vlhkém stavu, přičemž tímto materiálem je například syntetický 5 vláknitý materiál, polymemí pěnový materiál, celulózová vlákna z mechanické dřevoviny, termomechanické nebo chemotermomechanické vlákniny, vlákniny z chemicky ztužených celulózových vláken nebo z vlákniny v arších tvarovaných za sucha.