CZ287795A3 - The use of a peptide derivative, combination of derivatives and pharmaceutical preparation - Google Patents

The use of a peptide derivative, combination of derivatives and pharmaceutical preparation Download PDF

Info

Publication number
CZ287795A3
CZ287795A3 CZ952877A CZ287795A CZ287795A3 CZ 287795 A3 CZ287795 A3 CZ 287795A3 CZ 952877 A CZ952877 A CZ 952877A CZ 287795 A CZ287795 A CZ 287795A CZ 287795 A3 CZ287795 A3 CZ 287795A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
ethyl
methyl
cme
dimethylpropyl
tbg
Prior art date
Application number
CZ952877A
Other languages
English (en)
Inventor
James Gus Chafouleas
Robert Deziel
Original Assignee
Bio Mega Boehringer Ingelheim
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bio Mega Boehringer Ingelheim filed Critical Bio Mega Boehringer Ingelheim
Publication of CZ287795A3 publication Critical patent/CZ287795A3/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00Medicinal preparations containing peptides
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/70Carbohydrates; Sugars; Derivatives thereof
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/185Acids; Anhydrides, halides or salts thereof, e.g. sulfur acids, imidic, hydrazonic or hydroximic acids
    • A61K31/19Carboxylic acids, e.g. valproic acid
    • A61K31/195Carboxylic acids, e.g. valproic acid having an amino group
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/33Heterocyclic compounds
    • A61K31/395Heterocyclic compounds having nitrogen as a ring hetero atom, e.g. guanethidine or rifamycins
    • A61K31/495Heterocyclic compounds having nitrogen as a ring hetero atom, e.g. guanethidine or rifamycins having six-membered rings with two or more nitrogen atoms as the only ring heteroatoms, e.g. piperazine or tetrazines
    • A61K31/505Pyrimidines; Hydrogenated pyrimidines, e.g. trimethoprim
    • A61K31/519Pyrimidines; Hydrogenated pyrimidines, e.g. trimethoprim ortho- or peri-condensed with heterocyclic rings
    • A61K31/52Purines, e.g. adenine
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00Medicinal preparations containing peptides
    • A61K38/04Peptides having up to 20 amino acids in a fully defined sequence; Derivatives thereof
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12Antivirals
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12Antivirals
    • A61P31/20Antivirals for DNA viruses
    • A61P31/22Antivirals for DNA viruses for herpes viruses
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Virology (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)

Description

Použití peptidového derivátu a kombinaee^derivátů aS —--.' / Pí farmaceutický prostředek - /
Df tn
Oblast techniky
Vynález se týká použití peptidového derivátu s protivínovým účinkem a kombinace tohoto derivátu s dalšími protivirovými látkami a také farmaceutického prostředku, který tyto látky obsahuje.
Dosavadní stav techniky
Acyclovir je nejrozšířenější účinnou látkou, užívanou pro léčení infekcí virem oparu. Avšak v poslední době jsou stále častější zprávy o herpetických virech, které jsou odolné proti uvedené látce, tyto poznatky jsou uvedeny například v P. A. Chatis a další, N. Engl. J. Med., 320, 297, 1989 a S. Safrin, Res. Virol., 143, 125, 1992. V poslední době je tento typ odolného viru stále častěji nalézán u nemocných se závažnou infekcí virem HIV. V důsledku své snížené odolnosti se tito nemocní velmi sandno nakazí virem herpes sipmlex,
HSV typ 1 a zvláště typ 2.
Byla věnována velká pozornost biochemickým vlastnostem, které charakterizují izoláty HSV, odolné proti acycloviru. Získané poznatky jsou uvedeny v souhrnné publikaci, týkající se HSV, odolného proti acycloviru, C. S. Crumpacker, J. Am. Acad. Dermatol., 18, 190, 1988. Odolné kmeny mají funkční změny v jednom nebo v obou enzymech, pro něž je virus kódem, těmito enzymy jsou thymidinkináza TK a DNA polymeráza POL.
V případě, že se buňky, infikované divokým typem HSV vystaví působení acycloviru, katalyzuje TK, produkovaná virem monofosforylaci acycloviru v daleko větším měřítku než buněčné enzymy. Výsledný monofosfát je pak převáděn buněčnými enzymy na trifosforylovaný acyclovir. Tato látka pak reaguje ďal~eko^sn adňěTíí^s^ v irdvóu—SŇAÍ-oo 1 vme cázou jne ž« s ^b uně čnou.DNA^ polymerázou. V důsledku toho dochází ke snížení syntézy DNA viruKterá se tax sb-ávaiíieuíraui tuji5 — 2..-' t .77 '·'-ZV''' /7a tímto*způso’oem-pak-dochází k.tomu. že se tato DNA stává
Byly popsány dva mechanismy resístence při použiti thymidinkinázy viru: 1) selekce mutant, u nichž nedochází k produkci thymidinkinázy, takže účinnost enzymu po infekci je velmi malá a 2) selekce mutant, produkujících thymidinkinázu s pozměněnou specificitou pro substrát, při níž je enzym schopen fosforylovat thymidin, avšak nikoliv acyclovir.
Třetím mechanismem, jímž může dojít ke vzniku odolnosti a který zahrnuje DNA polymerázu je výsledek selekce mutant, které jsou kódem pro pozměněný enzym, odolný proti inaktivaci acyclovirtrifosfátem.
_- ----Na-zák-tadě—mechanismu vzniku resistence je možno izoláty HSV, odolné protřacycíovi-ru klasifikovat jako thymidindeficientní (TK ) kmeny, kmeny s pozměněným enzymem (TK ) nebo kmeny s pozměněnou DNA polymerázou (POL ).
Přestože bylo dosaženo’ úrčitýchHÍ5pěchů-př-i=léčení_in^_. f e kc ÍT“způsobený© h—vi re m ,^o dolnýnr prot i acy c loviru při použití protivirové látky foscernetu, je infekce odolným typem viru zaznamenávána stále častěji. Jde o závažný problém zvláště u nemocným še syndromem AIDS, jak bylo popsáno v K. S.
Erlich a další, N. Engl. J. Med., 320, 293, 1989 a S. Safrin,
J. Acquired Immun. Defic. Syndr., 5, suppl. 1, str. 29, 1992.
Bylo by tedy zapotřebí nalézt prostředek k léčení těchto stavů.
λ
Vynález si klade za úkol navrhnout poměrně bezpečný V prostředek pro léčení herpetických infekcí, vyvolaných typy viru, odolnými proti acycloviru.
K tomuto účelu je mošno použít peptidové deriváty, popsané autory P. L„ Beaulieu, R. Déziel, w. Moss a R. Plánce v současně projednávané mezinárodní patentové přihlášce č. PCT/CA/93/OO95, podané 12. března 1993. Přihláška se týká použití různých látek k léčení herpetických infekcí. Je však známo, že protivirové látky, účinné proti herpetickým infekcím nemusí být účinné proti viru herpes simplex, odolnému proti acycloviru, jak bylo popsáno například v publikaci J.J. ÓBrien a D. M. Campoli-Richards, Drugs 37, 233, 1989, str. 252 - 253. Zjištění, že uvedené peptidové deriváty jsou skutečně účinné proti infekcím virem herpes simplex, odolným proti acycloviru, bylo proto překvapující.
Podstata vynálezu
Podstatu vynálezu tvoří peptidové deriváty obecného vzorce 1 a-b-d-ch2ch/ch2c(o)r1/c(o)-nhch/cr2(r3)cooh/c(o)-e (1) kde
A - -znamená fenylacetyl, fenylprópiony1 ’ (4-áminofenyl)propionyl, (4-fluorfenyl)propionyl, (4-hydroxyfenyl)propionyl, (4-methoxyfenyl)propionyl, 2-(fenylmethyl)-3-fenylpropionyl, 2-/(4-fluorfenyl)methy1/-3-(4-fluorfenyl)propionyl, 2-/(4-methoxyfenyl)methyl/-3-(4- . -methoxyfenyl)propiony1 nebo benzylaminokarbonyl,
Β znamená (N-Me)-Val nebo (N-Me)-Ile nebo spolu tvoří
A a B nasycenou alkylaminokarbonylovou skupinu, a to butylaminokarbonyl, 1-methylethylaminokarbonyl, 1-methylpropylamlnokarbonyl, l-ethylpropylaminokarbonyl, 1;lΛ matřivlbutvlam i nokarbony11-e thylbu ty1am i ngkarb ony
1- propylbutylaminokarbonyl, 1-ethylpentylaminokarbonyl, i·._ ii: t ť- v i - nn rs \r_i Liaolf o n v 11— e fe b v 1 bu fe v 1 am 1 n ok a rb on v 1 ,
2- ethylpentylaminokarbonyl, 1-methy1-1-propyIbuťyTaminokabornyl, l-ethyl-l-propylbutylaminokarbonyl, 1, V-dipropylbútýlamlnókařbonylý (l-propyicyklopentyl/amínc^i^ karbonyl nebo (I^přopylčyKIoŘexyrZaBrínpkarbcny-hy·
D znamená Val, Ile nebo Tbg,
R1· znamená 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl,
1,1-dimethylpropyl, 2,2-dimethylpropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, 1-methylcyklopentyl, skupinu NR4R^, kde R4 znamená atom vodíku nebo nižší alkyl a R znamená nižší alkyl nebo tvoři R a R spolecne s atomem dusíku, na nějž jsou vázány pyrrolidinový, piperidinový, morfolinový nebo 4-methylpiperazinový kruh, *
R znamena atom vodíku a
--q-L________________
R znamená methyl, ethyly l^methylethy-l-j—l-^-L-dime-thyLethyl.,___ propyl, 2-propenyl'nebo benzyl/přičemžatom uhlíku,- — — na nějž jsou vázány skupiny R a R má konfiguraci R, nebo ___ >!
R2 * a r3 nezávisle zňám^ha?jl methyl^hebo'ethy 1= nebo tvoří = spo- „„ ^^‘^^-leoně—s^atomem.-uhl·íku ^na^nájž. Jsou vázány ,cyklobuty 1, <, cyklopentyl nebo cyklohexyl a £ A
E znamená skupinu NHR , kde R znamená 2-methylpropyl,
2,2-dimethyIpropyl, 1(R),2,2-trimethylpropyl, 1,1,2,2-tetrámethylpropy1, 1(R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl, 2-(R,S)-methylbutyl, 2,2-dimethylbutyl, 3,3-dimethyl5 í butyl, 1(R),2,2-trimethylbutyl, 1(R),3,3-trimethylbutyl, 2-ethylbutyl, 2,2-diethylbutyl, 2-ethyl-l(R)-methylbutyl, 2=ethyl-2-methylbutyl, 1(R)-ethyl-3,3~
-dimethylbutyl, 2,2-dimethylpentyl, cis- nebo trans-2-methylcyklohexyl, 2,2-dimethylcyklohexyl nebo 7 ' c'’·'1·'·'! 11(0¼Viyi rnsmená E skunlnu NHCHÍR )-7.
i kde atom uhlíku, na nějž je vázána skupina R má kon7 figuraci S, R znamená 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 2-methylpropyl, 2,2-dimethylpropyl nebo cyklohexylmethyl a Z znamená skupinu CH,OH, C(O)OH, C(O)NH„ g g nebo C(O)OR , kde R znamená methyl, ethyl nebo propyl, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin pro použití k léčení infekcí herpes simplex, odolným proti acycloviru.
; Ve výhodném provedení vynálezu jde ó peptidové deriváty obecného vzorce 1, v němž
A znamená fenylpropionyl, 2-(fenylmethyl)-3-fenylpropionyl nebo benzylaminokarbony1,
B znamená (N-Me)Val,
D znamená Tbg,
R^ znamená 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl,
...... 1,1-dimethylpropyl, 2,2-dimethylpropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, nebo 1-methylcyklopentyl,
R znamená atom vodíku a
R znamená methyl, ethyl, 1-methylethyl, propyl nebo benzyl, přičemž atom uhlíku, na nějž jsou vázány skupiny
3
R a R ma konfiguraci R, nebo
R2 a
R2 nezávisle znamenají methyl nebo ethyl nebo tvoří společně s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklobutyl, cyklopentyl nebo cyklohexyl a znamená skupinu NHR~, kde R^ znamena 2,2—dimethyipřo :pyl.LÍRlj, 2 K2- ^rimethyl.propylj 1(R) -ethyl-2,2-dimethylpropyi, 2,2-dimethylbutyl nebo 1(R)-ethyi-3,á-dimethyl-- butyl nebo znamená E skupinu NHCHCR' ) -Z / 'kde- yhiikovy----atom, Tíá^něj ž^je- vázán a-skup lna. ŘKmá kqnf iguraq ÍT7^namenárz72 - Olurertfty ip ropylr-ar-2k^namená-CH .^O-fcU-CÍ ΑΧΩΗλ_ C(O)NH2 nebo Skupinu C(O)ORf ethyl nebo propyl,
Q kde R znamená, methyl, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin, pro použití k léčení infekcí herpes simplex, odolným proti acycloviru.
V dalším výhodném provedení jde o peptidové deriváty obecného vzorce 1, v nichž
A a B společně tvoří nasycený alkylaminokarbonyl ze skupiny 1-ethylpropylaminokarbonyl, 1-ethylbutylaminokarbonyl, _ 1-prqpylbutylaminokarbonyl, 2-éthylpentylaminokarbonyl, l=methy1-1-propyIbutylaminokarbonyl, 1-ethýl-l-propyl butylaminokarbonyl, 1,l-dipropylbutylaminokarc ropylcyklopentyl)aminokarbonyl a
Ďt r\ R2, R2 a E mají význam, uvedený vpředchozím odstavci, jakož i farmaceuticky í íne“s ol f*“ tác h to“ slo uč e n-fín-p pro použití k léčení infekcí herpes simplex, odolným proti acycloviru.
Je také možno použít kombinaci peptidového derivátu obecného vzorce 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli
Ί s nukleosidovým analogem s protivirovým účinkem nebo s jeho solí, přijatelnou z farmaceutického hlediska.
V kombinaci je možno užít nukleosidový analog s protivirovým účinkem, který je možno enzymaticky převést (in vivo) «.a Jnhíbitnn ΠΜ4 nnivmsrá^v vin) a/nebo na alternativní substrát pro DNA polymerázu viru. Nukleosidový analog s protivirovým účinkem je možno volit ze známých nukleosidových analogů. Výhodnými nukleosidovými· analogy pro kombinaci s peptidovým derivátem podle vynálezu jsou například acyclovir a jeho analogy, například sloučeniny obecného vzorce 2
CH2OCH2CH2OH kde R je atom vodíku, hydroxyskupina nebo aminoskupina, jakož i soli těchto látek, přijatelné z farmaceutického hleQ diska. Sloučenina vzorce 2, v níž R znamená hydroxyskupinu je acyclovir.
Dalšími výhodnými nukleosidovými analogy s protivirovým účinkem, použitelnými k uvedenému účelu jsou například vidarabin, idoxuridin, trifluridin, ganciclovir, edoxudin, brovavir, fiacitabin, penciclovir, famciclovir a rociclovir.
Přehled obrázků na výkresech
Na obr. 1 a 2 jsou graficky znázorněny výsledky, získané aplikaci metody isobol pro průkaz synergie při zkouškách, “přT^l^rW^^koumánr^cl^r^st^kbffi^iTrac-e^acyč-toviru-a-p^p-™ tidového derivátu obecného vzore a 1 proti virům herpes sim~ pi<=x,- odolným prcci ácyclOviru.'· ^PoHrobný^poprs^výhodrtých provedeni*’··*—*-«·«*- *<= —
Sloučeniny obecného vzorce 1 je možno vyjádřit také vzorcem 1
Pojem zbytek aminokyseliny nebo derivátu aminokyseli-ny znamená-zbytek, .odvozený^od. alfasaminokyse1 iny _o_ds^tranením hydroxylové skupiny z karboxylové skupiny a jednoho vodíkového atomu z alfa-aminoskupiny.
Obecně jsou použité zkratky pro označení aminokyselin a ochranných skupin v souladu s doporučením komise IUPAC-iJB pro biochemické názvosloví, tak jak bylo uvedeno v European Journal of Biochemistry 138, 9, 1984. Například Val, Ile,
Asp a Leu znamenají zbytky L-valinu, L-isoleucinu, kyseliny L-asparagové a L-leucinu.
Asymetrické atomy uhlíku v základní lineární ose, to znamená v kostře peptidového derivátu vzorce 1 s výjimkou koncových skupin A a Z (ve skupině E). avšak včetně uhlíkového atomu, nesoucího skupinu Rz v případě, že E znamená skupinu NHCH(R )-Z mají konfiguraci S. K výjimkám však dochází v případě atomu uhlíku, nesoucího postranní řetězec CHgCÍCORl v případě, že R^ znamená nižší alkyl nebo nižší cykloalkyl, jak bylo svrchu uvedeno. V případě této výjimky má atom uhlíku konfiguraci R.
Asymetrický atom uhlíku v postranním řetězci aminokyseliny nebo derivátu aminokyseliny, v koncové skupině A a koncové skupině E v případě, že E znamená skupinu NHR , může mít konfiguraci S nebo R.
Symboly Me, Et, Pr a Bu znamenají alkylové zbytky methyl, ethyl, propyl a butyl.
Skupiny MeEt2C a EtP^C tedy například znamenají 1-ethyl-l-methylpropyl a 1-ethyl-l-propylbutyl.
Skupina Tbg znamená zbytek kyseliny (S)-2-amino-3,3-dimethylbutanové. Skupina gammaMeLeu znamená zbytek kyseliny (S)-2-amino-4,4-dimethylpentanpvé. Skupina gammaMeLeuc inol znamená (S)-2-amino-4,4-dimethylpentanol z jehož alfa-aminoskupiny byl odstraněn jeden atom vodíku.
V průběhu přihlášky jsou užity ještě některé další symboly: (N-Me)Val pro zbytek kyseliny (S)-3-methyl-2-(methylamino)butanové, (N-Me)Ile pro zbytek kyseliny (S)-3-methy1-2-(meťnylamino)pentanové, (N-Me^Tbg pro zbytek kyseliny ~ “ ..... ·· 10 (s)-2-(methylamino)-3,3-dimethylbutanové, Asp(cyBu) pro zbytek kyseliny (S)-alfa-amino-l-karboxyeyklobutanoctové a Asp(cyPh) pro zbytek kyseliny (S) -alfa-amino-l-karhoxyvklopent anoclpyé
- -......... -Nižší-alkyl, tak lak Je v Ůrubenu přihlášky užíván .jako samostatný zbytek nebo v kombinaci s dalšími zbytky znamená uhlovodíkový zbytek s přímým řetězcem o '1 az;'b.atomech-^^PhňlKi^ě^o^ró^věťvěný^zbytekv^-obsahuJlčív^^azwwwacomu^uíii-i^ ethyl, 1-methylpropyl, 2-methylpropyl a 1,1-dimethylethyl.
l-(nižší alky1)-(nižší cykloalkyl) znamená v průběhů přihlášky nižší cykloalkylový zbytek s nižším alkylovým substituentem v poloze 1, například 1-ethylcyklopropyl, 1-propylcyklopentyl a 1-propylcyklohexyl.
Nižší cykloalkyl, užitý jako samostatný zbytek nebo v kombinaci s jiným zbytkem znamená nasyceny cyklický uhlovodíkový zbytek, obsahující 3 až 6 atomů uhlíku a j^e védy o cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl nebo cyklohexyl.
Farmaceuticky přijatelným nosičem Je le inertní nosič pro účinnou složku, který nepříznivě neovlivní.
n é t o x i c kýy~obvyk · účinnou složku — - --- Fyziologicky,, přijatelný = nosič_ je_=pxijatelné J<osmetické nosné prostředí, obsahující jednu nebo větší počet netoxických pomocných látek, které nereagují s účinnou složkou-ani— nesnižují její účinnost.
Účinným množstvím se rozumí předem stanovené protivirové množství látky s protivirovým účinkem, dostatečné pro účinnost proti virům in vivo.
Po pojmem vazné činidlo se rozumí činidlo, které napomáhá vzniku dehydrativní vazby volné karboxylové skupiny v aminokyselině nebo peptidů s volnou aminoskupinou jiné aminokyseliny nebo peptidů za vzniku- amidové vazby mezi oběma reakčními složkami. Obdobně může takové činidlo napomáhat vzniku vazby mezi kyselinou a alkoholem za vzniku odpovídajících esterů. Uvedená činidla vyvolávají nebo monou usnadnit dehydrativní vazbu aktivací karboxylové skupiny. Popis vhodných činidel tohoto typu a skupin, aktivovaných těmito činidly se uvádí v běžných učebnicích peptidové chemie, například v E. Schroder a K. L. Lubke, The Peptides, sv. 1, Academie Press, New York, N. Y., 1965, str. 2 až 128 a K. D. Kopple, Peptides and Mino acids, W. A. 3enjamin, lne., New York, N. Y., 1966, str. 33 až 51. Jako příklad vazných činidel je možno uvést difenylfosforylazid, l,l*-karbonyldiimidazol, dicyklohexylkarbodiimid, N-hydroxysukcinimid nebo 1-hydroxybenzothiazol v přítomnosti dicyklohecylkarbodiimidu. Velmi vhodným a použitelným vazným činidlem je (benzotriazo1-1-yloxy)tris-(dimethylamino)fosfoniumhexafluorfosfát, popsaný v publikaci B. Castro a další, Tetrahedron Letters, 1219, 1975 a také v D. Hudson, J. Org. Chem., 53, 617, 1988,· činidlo se užívá jako takové nebo v přítomnosti 1-hydroxybenzotriazolu. Další použitelné a vhodné činidlo je běžně dodávaný 2-(lH-benzotriazol-l-yl)-N,N,N,,N>-tetramethyluroniumtetrafluorboritan.
Nukleosidové analogy s protlvirovým účinkem a jejich farmaceuticky přijatelné soli pro použití podle vynálezu jsou známé látky. Jak již bylo uvedeno svrchu, jsou jednotlivé sloučeniny z této skupiny charakterizovány způsobem, kterým mohou zprostředkovat protivirovou účinnost proti herpetickým virům, to znamená svou schopností způsobit in vivo inhibici DNA polymerázy viru. Důležitými sloučeninami z této skupiny jsou acyclovir a jeho analogy, tyto látky byly popsány v US patentovém spisu č. 4 199 574 (H. J. Schaeffer) z 22. dubnna 1980 a také v publikacích H. J. Schaeffer a další, Nátuře (Londýn), 272, 573, 1978 a T„ A., Krenitsk a další, ^^Proc.--Natl^-Acad.^Sci..>^USA ,_81__ 3209,. 984. Slouč enina obec ného vzorce 2, v němž R® znamená hydroxy skupinu-jje^ačýciovir 7—-......,..s ...chemie kým ..názvem 0-/ (2-hydroxye thoxy 5 methyl/guanin. Sloučenina obecného vzorce 2, v němž R“ znamená atom vodíku, je - 6-deoxyac.ycloyit, chemickým .názvem.' 2-amino-9-/(•'ž-hydroxy—------ '**TBfíoxy) me thy Γ/ ade nin^a*»slóuSěň'írrawobacnchofc-Y z ·:· -1 -ť
Ř' žnámenff^5n£río^RíÍp^a7“jtertčhe'm,i!cky^2T6~^swi-h<>«5!í’Á.C2=.hxdrox3^^ ethoxy)methy1/purin.
„ „ 9
Je zřejmé, že sloučenina obecného vzorce 2, v nemz R znamená hydroxyskupinu, může existovat ve své tautomerní formě, to znamená jako 2-amino-l,9-dihydro-9-/(2-hydroxyethoxy)methyl/-5H-purin-6-on, sloučenina může být směsí obou tautomerních forem, přičemž procentuální zastoupení každého tau= tomeru ve směsi závisí na fyzikálních podmínkách. Tautomerní formy se vyskytují také u jiných bukleosidových analogů s protivirovým účinkem , které obsahují enolizovatelr.ou karbony lovou skupinu.
.. ____ _Další nukieolsidyýá pYotivirovým~účinkem, které—je—mož--no ke svrchu uvedenému účelu použít, jsou napři klad vldara- ·-bin, 9-beta-D-arabinofuranosiladeninmonohydrát podle R. J. Whitley a další, N. Engl. J. Med., 307, 971, 1982, idoxudin, . 2Í-deoxy-5-joduridin,. podle_-W. Prusoff, Biochim. Biophys.
Acta, 32, 295, 1959, trifluridin, 2*-deoxy-5-(trifluormethyl)- ’ uridin podle US pateηίΈνέΚο^ρ'Γ3ϋ'“δΤί“'3“201“38;7-(=0-,-H-ei-delber^,— ger) ze 17. srpna 1955, ganciclovir, 9-/(l,3-dihydroxy-2-propoxy)methyl/guanin, podle US patentového spisu č. 4 355 032 (J. P. Verheyden a J. C. Martin)ze dne 19. října 1982, edoxudin, 5-ethy1-2'-deoxyuridin podle US patentového spisu č.
553 192 (Κ. K. Gauri) z 5. ledna 1971, brovavir, (E)-5-(2-bromvinyl)-2'-deoxyuridin podle Y. Benoit a další,
Eur. J. Pediatrics, 143, 198, 1985, fiacitabin, 2*-fluordeoxy-5-jodiuridin podle B. Leyland-Jones a další, J. Infect. Dis., 154, 430, 1986, penciclovir, 9./4-hydroxy-3-(hydroxymethyl )buty1/guanin podle S. E. Fowler a další, Br. J. Clin. Pharmacol., 28, 236P, 1989, famciclovir, 9-/4-acetoxy-3-(acet oxymethyl)butyl/adenin podle R. A. V» Hodge a další, Antimicrob. Agents Chemotherap., 33, 1765, 1989 a’ rociclovir,
9-/(1,3-diisopropoxy-2-propoxy)methyl/adenin podle E. Winklemann a další, Arzneim.-Forsch., 38, 1545, 1988.
Výroba peptidových derivátů obecného vzorce 1
Peptidové deriváty obecného vzorce 1 je možno připravit postupy, jejichž součástí jsou běžné metody, užívané při syntéze peptidů, například klasická vazba zbytků aminokyselin a/nebo peptidových fragmentů v roztoku. Tyto postupy byly popsány například ve svrchu uvedené publikaci E. Schrdder atf. Lubke, Tje Peptides, Analysis, Synthesis, Biology, učebnicové povahy a dále v publikacích E- Gross a další, Eds., Academie Press, New York, N.Y., 1979 - 1987, sv. 1 až 8 a J. M. Stewart a J. D. Young, Solid Phase Peptide Synthesis,
2. vydání, Pierce Chem. Co., Rockford, IL, USA, 1984.
Společnou vlastností svrchu uvedených postupů pro výrobu peptidových derivátů je ochrana reaktivních skupin v postranním řetězci různých zbytků aminokyselin nebo jejich derivátů nebo popřípadě nepeptidových fragmentů peptidového derivátu při použití vhodných ochranných skupin, které zabrání chemické reakci v uvedeném místě až do odstranění použité ochranné skupiny. Běžná je také ochrana-alfa-aminoskupiny na aminoskupině nebo fragmentu peptidu, přičemž zbytek molekuly reaguje na karboxylové skupině a po ukončení reakce se selektivně odstraní ochranná skupina na alfa-aminoskupině, takže může proběhnout další reakce v tomto místě.
Dalším běžným postupem je počáteční ochrana C-terminální karboxylové skupiny v aminokyselině nebo v peptidovém fragmentu, jde o karboxylovou skupinu, která má později být C-terminálni funkcí peptidového -derivátu. K.ochraně .se. užije,. , ochranná skupina, která zabrání chemické reakci v tomto mís_tě již.do odstranění, or branné ^kur»1..ny_ no ukončení svnté^y požadovaného peptidového derivátu.
’ K Γ í č ovýnvme zipřbd u ict ěm“pTřo^ ρ e p t id o v ě ’'·' čb r 1 v á t y ‘ * oĎ e c n e h ó -w**» vzorce Ϊ je_m.ezip’rodukt'dbecnéhb' vzorce~3 3 ......
w-d-ch2ch(ch2c(o)r1)c(o)oh (3) kde
W znamená ochrannou skupinu na alfa-aminoskupně, například terč.butyloxykarbonyl (Boc), benzyloxykarbonyl (Z) nebo fluoren-9-ylmethoxykarbonyl (Fmoc) a
D a mají svrchu uvedený význam.
Tuto látku je možno připravit Michaelovou adicí allylesteru obecného vzorce W-D-CH2C(0)0CH2CH=CH2 na fumaroylový derivát obecného vzorce (nižší alkyl )-OC(O)CH=CHC(O)R''' za_ vzniku Michaelovy adiční sloučeniny vzorce
W-D-CH(C(0)0CHoCH=CHo)CH(CH,C(0)R1)C(0)O-nižš í alkyl.
..... . -V případě j-že-se- na-tuto látku, působí, tetrakistrifenyl— fosfinpaladiem a triřenylfosfinem v přítomnosti pyrrolidinu způsobem podle publikace R- Déziel, Tetrahedron Letters, 28,
4371, 1987, dojde k hydrolýze a pak s dekarboxylaci allylesteru za vzniku odpovídajícího alkylesteru klíčového meziproduktu. Hydrolýzou tohoto esteru v přítomnosti baze, například hydroxidu sodného nebo hydroxidu lithného se získá klíčový meziprodukt jako směs diastereoisomerů.
Klíčový meziprodukt obecného vzorce 3, v němž W a D mají význam, uvedený v předchozím odstavci a R1 znamená 4 5 4 5 skupinu NR R , kde R a R znamenají nizsi alkylové zbytky nebo tvoří společně s atomem dusíku, na nějž jsou vázány pyrrolidinový, piperidinový, morfolinový nebo 4-methylpiperazinový zbytek je také možno připravit tak, že se svrchu uvedený allylester obecného vzorce W-D-CH2C(O)OCH2~ CH=CH2, v němž W a D mají svrchu uvedený význam, uvede do reakce za podmínek Michaelovy reakce s fumaroylóvým derivátem vzorce BzlOC(O)CH=CHC(O)OBzl, to znamená· s dibenzylesterem kyseliny (E)-2-butendikarboxylové za vzniku odpovídajícího Michaelova adičního produktu obecného vzorce W-D-(RS)-CH(CH(C(0)OBz1)CH2C(0)OBzl)C(0)-OCH2CH=CH2.
V případě, že se tento adiční produkt zpracovává pů.sobením tetrakistrifenylfosfinpaladia a trifenylfosfinu v přítomnosti pyrrolidinu podle Dézielovy svrchu uvedené publikace, získá se odpovídající dibenzylester vzorce W-D-CH2-(R,S)-CH(CH2C(O)OBzl)C(O)OBzl. Následnou hydrogenolýzou v přítomnosti hydroxidu paladnatého na aktivním uhlí se získá odpovídající dikarboxylová kyselina, která se zahříváním s anhydridem kyseliny octové v přebytku převede na odpovídající anhydrid. Tento anhydrid se nechá reagovat s příslušným sekundárním aminem v přítomnosti pyridinu, čímž se získá směs isomerů s převahou požadovaného isomerů obecného vzorce W-D-CH2-(RS)-CH(CH2C(0)NR4R5)-C(0)-0H, v němž jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam. Tato látka se pak p řevede na benzy les te r a i some ry se rozděl í' pomoc í HPLC , čímž se jako požadovaný produkt získá převážně požadovaný isomer. Hydrogenaci tohoto produktu v přítomnosti hydroxidu paladnatého na aktivním uhlí se získá klíčový meziprodukt obecného vzorce 3, v němž W a D mají svrchu uvedený význam 1 4 5 a R znamená skupinu NR R ve svrchu uvedeném významu.
Obecně je tedy možno připravit peptid obecného vzorce tak, že se postupně v pořadí podle požadovaného peptidů navazují zbytky aminokyselin nebo jejich derivátů nebo ne= peptidové fragmenty peptidů, například klíčové meziprodukty, *po p>'ř ί padě^c hτán ě n é ~ ρ o-^ukon č ěrří—vasbyúLz a—vz η í ku-^pe. PtJ^dutr^Ltzr vzorce 1 se pak odstraní všechny ochranné skupiny, V následující přikládové“častije‘ uVečeTrá'dáda-;3ped-f ffuťřys-h _____7 FeDfiď''· obecného vzorce 1 je možno připravit ve formě farmaceuticky, při jaté Iných soli. V případe, ze určitý p.eptid obsahuje skupinu bazické povahy, mohou být příkladem takových solí soli s organickými kyselinami, například s kyselinou octovou, mléčnou, jantarovou, methansulfonovou nebo p-toluensulfonovou nebo také s polymerními kyselinami, jako je kyselina tříslová nebo karboxymethylcelulosa, mimoto muže jít o soli s anorganickými kyselinami, jako jsou haloge.novodíkové kyseliny, například kyselina chlorovodíková, nebe kyselina sírová nebo fosforečná. V případě potřeby je možno adiční sůl určité kyseliny převést na adiční sůl jiné kyseliny, například na netoxickou, farmaceuticky přijatelnou sul působením iontoměničové pryskyřice způsobem podle publikace R. A. Boissonnas a další, Helv. Chim. Acta, 43, 1849, 1560.
' V případěy -že~ urči tý-.peptid-obsahu je. „jednu nebo vetší _ počet volných karboxylových skupin, mohou být příkladem soli na karboxylové skupině soli s kationty sodíku, draslíku nebo vápníku nebo soli s organickými bázemi, například triethyl aminem nebo N-methyl-mbřfbTiněTffr =---=----- = — 17
Účinnost proti herpetickému víru
Antivirovou účinnost peptidových derivátů obecného vzorce 1 lze prokázat biochemickými, mikrobiologickými a biologickými zkouškami inhibice replikace acyklovir-rezistentničh virů herpes simpex typu 1 a 2 (HSV-1, HSV-2) .
3* ~ -- v A γτ·ί ν',-'Ύζόι 1 η Vλ r*© peptidovými deriváty obecného vzorce 1 při použiti buněčných kultur popsal T.Spector a spol. v Proč. Nati. Acad. SCi. USA, 82, 4254 (1985).
Terapeutický efekt peptidových derivátů lze doložit zkouškou na naočkovaných zvířatech (například myších) virem herpes simplex, vyvolávajícího vznik očního herpetického onemocnění a používaného při testování antivirových látek. Tuto zkoušku popsal C.R.Brandt a spol. v J. Virol. Meth., 36,209 (1992).
Peptidové deriváty podle vynálezu nebo jejich soli s terapeutickými účinky se podávají lokálně nebo celkově teplokrevným zvířatům (prasatům, koním nebo lidem) vázané na nosné prostředí obsahujícího takové množství jednoho nebo více nosičů, které odpovídá rozpustnosti a chemickým vlastnostem peptidového derivátu, cestě podání a současné praxi. Na farmaceuticky přijatelný nosič je při lokálním použití v lékové formě vázáno 0,1 až 5 procent, respektive 0,5 až 2 procenta účinné látky. Vhodnými lékovými formami pro lokální použití jsou roztoky, masti a lotiony.
Při celkovém podání se peptidové deriváty podávají buď orálně nebo intravenózně, podkožně, nitrosvalově vázané na farmaceuticky vhodná nosná prostředí nebo nosiče. K injekčnímu podání je nejvhodnější peptidový roztok ve sterilní vodě, který obsahuje další rozpuštěné látky jako např. pufry,
- 18 konzervační činidla a odpovídající množství ____farmaseut-ícky—virodných—scií—nebs—glukó_zy_Jt_dosaženi_ izotonického roztoku.
Vhodná vehikula nebo nosiče ve shora popsaných lékových formách jsou popsána v Remington s gharmacéuťičaUSCiéhcě s ftl 8Χιν vdání^/Z Mack; Ptiblishing^^. Company/ Easton? Perm., 1990.
^ceštŠ~pddániú 'ná^výběru aktivní látky obsažené v lékové ^lO^^^formě^a^na^druhu^vyyolstěieAonemociiSrií ,= Pro ~~ jcinarpdfflalýšr-zvyšováním^dávek-^dokud^se^nedosáhne požadovaného efektu. Peptidový derivát se podává v takové koncentraci, která zajišťuje dostatečný antivirový efekt a ještě nezpůsobuje nežádoucí vedlejší účinky.
Při lokálním podání se lékové formy aplikují přímo na infikovanou oblast těla, tzn. kůži, oko, ústa nebo na genitální krajinu v množství dostatečně zakrývajícím celou infikovanou oblast. Tento postup se opakuje po 4-6 hodinách do vymizení lézeč
Při celkovém podání se velikost denní dávky ----peptidového derivátu obecného vzorce 1 pohybuje v rozmezí 1,0 mg až '10 mg na ‘ kilogram.'tělesné-hmoťnosti-a den. Optimální je rozmezí 1,0 mg až 5 mg na kilogram tělesné hmotnosti a den.
-- Pro léčení -herpe-tických virových^onemocnění jsou shora uvedené přípravky bezpečné a dostatečně efektivní. Je možná i současná aplikace jiných antovirových preparátů, jako jsou antivirové nukleosidý, přípavky s povrchově vázanou účinnou látkou nebo antivirové interferony, které popsal S.S.Asculai a F.Rapp v US patentu 4, 507, 281, 26.března 1985.
Při léčbě acyklovir-rezistentnich herpetických virových onemocnění se zjistilo, že současná aplikace
---anarlogů—antivirových nukleosidů synergickV-Zvyšuj-eúčinek účinné látky podle současného patentu bez nežádoucích toxických vedlejších účinků. Proto se při léčbě acyklovir-rezistentnich herpetických infekcí u savců na farmaceuticky a veterinárně vhodný nosič naváže ve vhodných množství kombinace analogů . antivirových neoc i jějxcxi'cerapencxcKy účinných solí s peptidovými deriváty obecného vzorce 1 nebo jejich terapeuticky účinnými solemi.
Termín synergický účinek, použitý pro vztah antivirové a antiherpetické účinnosti shora uvedených kombinací analogu nukleosidů a peptidového derivátu i<;i obecného vzorce 1, znamená, že antivirový a antiher15 petický účinek této kombinace je vyšší než předpokládaný účinek daný součtem účinků jednotlivých složek kombinace - Při aplikaci kombinace účinných látek při terapii acyklovir-rezistentnich herpetických onemocnění teplokrevným zvířatům (koním, prasatům^nebo lidem) se použije vehikulum složené z jednoho nebo více nosičů v množství určeném požadovanou rozpustností, chemickými vlastnostmi analogu nukleosidů a peptidového derivátu obecného vzorce 1, vybrané formě podání a poměrnému množství obou aktivních složek zaručujícím jejich synergický antivirový účinek. Vhodnější^cestou podání · je lokální aplikace kombinace obou aktivních složek (tj. analogu antivirového nukleosidů a peptidového derivátu obecného vzorce 1 nebo jejich terapeuticky účinné soli) ve formě roztoků, emulsí, mastí nebo lotion ve farmaceuticky přijatelných nosičích. Takové lékové formy mohou obsahovat 0,01 -1,0 hmotnostní procento analogu nukleosidů nebo jeho terapeuticky účinné soli nebo přibližně 0,05 až 1 hmotnostní jeho terapeuticky účinné soli.
V každém jiném případě jsou aktivní složky v kombinaci v množství, které zaručuje synergický taňt iherpet i c kýt e f e kt=g™x±
Následující příklady dále popisují současný vynález-. Teploty' jisou uvědeny- Ve stupnicn Ceřsia-. --n--rQ2toků^ j sou- uvedáná^objeínová'-procenta·- nebo. _j.-ej.ich.
rožmezl ,^pokud».neníeuvedeno^ j inak .^Spektrum; nukleárnx ., ^^magffeťXčké^reěonanceee“zjxšťovalo“naŤ-Brukerově^— spektrometru při 200 MHz nebo 400 MHz (uvedené údaje byly získány při 400 MHz). Chemický posun (5)je uváděn v ppm. Používané zkratky: BOC - terč.butyloxykarbonyl; Bu - butyl; Bzl - benzyl; DMF - dimetylformamid;
Et - etyl; EtOH - etanol; EtOAc - etylacetát;
Et2O - dietyleter; Me - metyl; MeOH - metanol;
Pr - propyl; TLC - chromatografie na tenké vrstvě;
THF - tetrahydrofuran.
*Přiklad 1
Obecný postup pro vaznou reakci * (viz také R’.Knorr~'a spol,, Tetrahedron Letterš,' 30, 1927 (1989).
První reakční činidlo, t.j. volný amin (nebo jeho hydrochlorid) se rozpustí v metylenchloridu nebo ace tni třilu~á v z ní kl y “roz 'ťoJc~se“Tčft ladí“π;a^ t e p 1 o t u*“ 4 9C Do míchaného roztoku se pod dusíkem přidají 4 ekv. N-metylmorfolinu. Po 20 minutách se přidá 1 ekv. druhého reakčního činidla, t.j. volné kyseliny karboxylové, a 1,05 ekv. vazného činidla. (Vhodnými a účinnými vazným činidly jsou v tomto případě (benz21 triazol-l-yloxy)tris(dimetylamino)fosfonium hexafluortetrametyluroniumtetrafluorboritan. Reakce se sleduje chromatografii na tenké vrstvě. Po dokončeni reakce se metylenchlorid (nebo acetnitril) odpaři za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se rozpustí v etylacetátu a roztok se dostatečně promyje IN vodným roztokem Kyseliny cicrondvě, vodným rozcoKem unxicicanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného.
Organický podíl, se suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a zahustí dosucha za sníženého tlaku.
Zbytek se po absorbci na silikagel čistí rychlou chromatografii podle postupu uvedeného W.C Stillem a spol v J. Org. Chem, 43, 2923 (1978).
v
Příklad 2
Příprava meziproduktu Η-Asp(cyPn)(Bzl)-NH-(S)-CH (CHgCMe2) CH^OBzl 20 Část a): (S)-g-Azido-1-((fenylmetoxy)karbonyl)-cyklopentanoctová kyselina Sloučenina se připraví z 2-oxospiro[4,4]nonan-1,3-dionu podle postupu uvedeného M.N. Aboul-Eneinem a spol. ve Pharm. Acta Helv., 55, 50 (1980) a za použití asymetrické azidace popsané D.A.Evansem a spol. J. Amer. Chem. Soc., 112, 4011 (1990) .
Konkrétní postup spočívá v přidání po kapkách 469 ml (750 mmol) 1, 6 M roztoku butyllithia v hexanu do roztoku 96,8 g (750 mmol) roztoku 4(S)—(1—
3° -metyletyl)-2-oxazolidinonu v tetrahydrofuranu (popsaného L.Pridgenem a J. Prol. v J Org. Chem., 54, 3231 (1989)) v atmosféře argonu při teplotě -40°C. Směs se 30 minut míchá při teplotě -40°C, a pak se zchladí na
- .....................I
- 22 - 1 teplotu -78°C. Do chlazené směsi se po kapkách přidá — ----3-dion a směs se míchá 1 hodinu___ při teplotě 0°C. Do směsi se přidá (600 ml) 20% objemových vodného roztoku kyseliny citrónové, organický podíl· se oddělí a vodný podíl se extrahuje rt t vláčet átem^^Sloučenéřjorganické^ppdily- se±promyjí nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se nad ' síranem hořecnaxým a zahustí·-se za — --------vzniku-3G'0-g~rů2ové pevné- látky-3-42-(1-karboxycyklp- _____ M_3S l'Gř^_psntyl =cxcet yiiXsil-3^1^ * V7- étyPj-Ž-oxazol idinonu,
--^^s-j^ySG^roTaoa^ééo-pevné-JLátky^ae-xozpusPí^^v „______
1 acetnitrilu a po přidání 128,3 g (89,2 ml, 750 mmol) benzylbromidu a 114 g (112 ml, 750 mmol)
1,8-diazobicyklo[5.4.0]-undec-7-enu se vzniklá směs 16 hodin pod argonem míchá. Podíl těkavých látek se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí ve směsi vody a etylacetátu. Organický podíl se oddělí, promyje se 10% vodným roztokem kyseliny citrónové, nasyceným roztokem chloridu sodného a suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se dosucha za sníženého tlaku za vzniku oleje. Krystalizací oleje ze směsi hexanu a etylacetátu vznikne 204 g bílé pevné látky odpovídajícího-benzylesteruRoztok 70 g (187 tetrahydrofuranu se zchladí chlazeného roztoku se během (189 mmol) 0,66 M roztoku 1, s- výtěžkem-73%·. mmol) této látky ve 200 ml na teplotu -78°C. Do 15 minuty přidá 286 ml _
1,1,3,3,3-hexametyldisilazanu v tetrahydrofuranu obsahujícího 6% roztok kumenu. Vzniklá směs se 45 minut míchá při teplotě
-78°C a do chlazeného roztoku se najednou přidá roztok g (216 mmol) 2,4,6-triisopropylbenzensulfonylazidu ve 100 ml bezvodého tetrahydrofuranu a po 2 minutách se přidá 50 ml (860 mmol) ledové kyseliny octové. Směs se ohřeje a míchá 1 hodinu v rozmezí teplot 35-45°C. Podíl
----těkav_ých..„látek-se-odstraní z-a—sníženého tlakuavzniklý žlutý zbytek se rozetře se 1,7 1 směsi hexanu a etanolu v poměru 4:1 za vzniku bílé pevné látky, která se oddělí filtrací. Filtrát se smíchá s oxidem křemičitým o velikosti ok 230-240 mesh. Podíl těkavých látek se odstraní za sníženého tlaku a sušením vzniklé pevné iácky za sníženého tlaku při tepiote 3o'C se odstraní kumen. Po absorbci na sloupec oxidu křemičitého se pevný podíl eluuje směsí hexanu a etylacetátu v poměru 9:1. Po zahuštění eluátu vznikne 66 g 3- ((2(S)-azido-l-oxo-2- (1- ((fenylmetoxy) karbonyl) cyklopentyl) etyl) -4(S)-(l-metyletyl-2-oxazolidinonu s výtěžkem 86%.
i'í Roztok 13,42 mg (32,4 mmol) této sloučeniny v 608 ml směsi tetrahydrofuranu a vody v poměru 3:1 se zchladí na teplotu 0°C. Do chlazeného roztoku se přidá 16,3 ml (518 mmol peroxidu vodíku) směsi peroxidu vodíku a vody v poměru 3:7, a pak 2,86 g (68,2 mmol) směsi hydroxidu lithného a vody. Po 45 minutách míchání ú při teplotě 0°C se reakce zastaví přidáním 400 ml 10% vodného roztoku siřičitanu sodného. Po přidání 1,93 g hydrogenuhličitanu sodného se směs zahustí za sníženého tlaku. Chirální pomocná látka se obnoví během 20 hodin kontinuální extrakcí ze směsi vodného roztoku hydrogen25 uhličitanu sodného a chloroformu. Po zchlazení vodného _ , podílu na teplotu 0°C se přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové přivede na kyselé pH a následně se extrahuje etýlacetátem. Extrakt se promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se za sníženého tlaku za vzniku
8,2 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny s výtěžkem
84%. lH NMR (CDClj) : δ 1,6 - 1,8 (m,5H), 1,95 - 2,05 (m,2H), 2,20 - 2,30 (m,lH), 4,55 (s,lH), 5,12 (s,2H) a
- 24 7,4 (m, SH). Tato sloučenina se použije v pro syntézu ^sledné-slGUČeininy-šůstl--G-M^hQto_přikladu1_
Část b) : NH;- (S) -CH (CHgCMe,) CH20Bzl
Redukce H-yMeLeu-OH se provede použitím směsi hydroborátu lithia (LiBH4 ) a trimetylsiliciumchloridu (Me3SiCl) podle postupu uvedeného A.Giannisem a v .«anHWfínn v Αηηβν. chí^m . Tnt... F.d - Ρ.ησί.. 28, 218 (1989) za vzniku aminoalkoholu vzorce ŇH2-(S)-ČH(CH2CMe,) CH,OH. Směs 812 mg (6,2 mmol ) výše uvedené
-- ' — .
„sloučeniny/.,659 mg (€(,/51 mmol) třieťýlaminu a 1,42 g (6,51 mmol) di-terc.-butyl-bikarbonátu v 15 ml tetrahydrofuranu se míchá v atmosféře dusíku 15 minut při teplotě 4°C, a pak 4 hodiny při teplotě místnosti. Po odpaření tetrahydrofuranu za sníženého tlaku se vzniklý zbytek rozpustí v etylacetátu a vzniklý roztok se promyje 10% vodným roztokem kyseliny citrónové, 5% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým a zahustí se dosucha za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografií při eluci směsí hexanu a
.etylacetátu v poměru 2:1 za vzniku 1,23 g Boc-NH-(S)-CH(CH2CMe3)CH2OH s výtěžkem 86%.
Do roztoku 1,23 g (5,35 mmol) Boc-NH-(S)-CH (CH2CMe3) CHjOH ve 13 ml benzylchloridu se postupně přidá 106 mg tetrabutylamoniurabisuífáťu á 3 ml50% “vOdnéhb“rbž?S'ku“hydrox±du“s odného T-Vz-tti4e£ á- smě s-s e—90minut míchá v rozmezí teplot 35-40°C, zředí se etylacetátem a promyje se vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým a zahustí dosucha za sníženého tlaku. Po rozpuštění zbytku v hexanu se vzniklý roztok vlije na sloupec oxidu křemičitého a sloupec se eluuje hexanem k
I U..-BT·.· ' odstranění benzylchloridu. Po eluci směsí hexanu a --etylacetátu v poměru 2:1 vznikne Boc-NH-(S)-CHr_
- (CH2CMe3) CH2OBzl. lH NMR (CDC13) této sloučeniny: δ 0,95 (s,9H), 1,42 (s,9H), 1,30-1,55 (m,2H), 3,42 (d, J = 4 Hz, 2H), 3,88 (br. 1H), 4,54 (m, 3H),
7,23 - 7,4 (Μ, 5H) .
V 10 ml 6N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se J2O ZptlS uď. χ μ \ ú / J? > ϊΰϊΰ,Ο X / ’ ΰ c *-.<-» QxJ y roztok se 45 minut míchá pod dusíkem při teplotě 4°C._
Po odstranění rozpouštědla odpařováním vznikne 1,05 g chloridu výsledné sloučeniny, který se bez dalšího čištění použije v následující části tohoto příkladu.
Část c) : Příprava výsledné sloučeniny tohoto příkladui5 H-Asp(cyPn) (Bzl)-NH-(S)-CH (CH2CMe3) CH20Bzl
Sloučenina se připraví vaznou reakcí, kde je výchozí sloučeninou výsledná sloučenina připravená v příkladu 1, prvním reakčním činidlem je NH2-(S)-CH(CH2CMe3)CH2OBzl a druhým reakčním činidlem je výsledná „ sloučenina části a) tohoto příkladu, t.j. (S)-a-Azido-1-((fenylmetoxy)karbonyl)cyklopentanoctová kyselina. Vznikne N-((S)-l-benzyloxymetyl-3,3-dimetylbutyl)—
-(S)-α-azido-l-((fenylmetoxy)karbonyl)cyklopentanacetamid. Redukcí této sloučeniny za přítomnosti chloridu cínatého v metanolu vznikne podle postupu uvedeného N.Maitim a spol. v Tetrahedron Letters, 27, *-·· , 1423 (198 6) výsledná sloučenina tohoto příkladu. ΧΗ NMR (CDClj) této sloučeniny: δ 0,98 (s,9H), 1,22 - 2,25 (s,12H), 3,4 (d, J = 4 Hz, 2H) , 3,64 (s,lH), 4,18 (br; m,lH), 4,52 (m, 2H), 5,12 (s,2H), 7,18 (d, J=7 30
Hz, 1H), 7,22 - 7,38 (br; m,10H).
I
- 26 Příklad 3
-Příprava—meziproduktu—Boc-Thg-Cří7^fRS~)~CH7-GH^e(Q)-CMe3)C(O)OH část a) horečnatá sůl monoalylmalonatu , ..... Ro z t o k . 10 0. g . (0, 6 9 mol) 2,2-dimet yl-1, 3-dioxan-4,6-dionu a 47 ml (0,69 mol) alylalkoholu )0C,-xl
-> Λ 2ϊ_ΊΤί·; ,Po„pdstranění_rozpouštědla za sníženého tlaku se vžňijclý zbytek destiluje za sníženého tlaku za vzniku ^71 ^a.mono-aivlmalonát.u..s výtěžkem^?l%_a_ o teplotě tání_ 123-127°C při tlaku 7,02 kPa. Ve 300 ml bezvoděho, tetrahydrofuranu se rozpustí 71 g (0,48 mol) tohoto esteru a do vzniklého roztoku se přidá 28,5 g (0,245 mol) etoxidu hořčíku. Směs se 4 hodiny míchá pod argonem při teplotě místnosti (20-22°C), rozpouštědlo se odstraní odpařováním za sníženého tlaku a zbytek se rozetře s etyleterem za vzniku žlutohnědé pevné látky. Po rozemletí pevné látky na jemné částice a sušení za sníženého tlaku vznikne 56 g horečnaté soli monoalylmalonátu s výtěžkem 73%. Tato sloučenina se použije v následující části příkladu.
Část b) : Boc-Tbg-CHgC (O) OCH^CHŽ
Do roztoku 15 g (64 mmol) Boc-Tbg-OH ve 150 ml bezvoděho acetnitrilu se přidá 12,6 g (78 mmol) 1,í-karbonyldiimidazolu .“Pó’ 2 hodinách míchání
.. směsi_při teplotě místnosti pod argonem se do směsi přidá 24 g (78 mmol) horečnaté soli monoalylmalonátu a 100 mg 4-(N,N-dimetylamino)pyridinu. Směs se 1 hodinu zahřívá pod refluxem a při teplotě místnosti se 18 hodin míchá. Směs se zahustí za sníženého tlaku a vzniklý zbytek se rozpustí ve 300 ml etylacetátu.
Roztok se promyje dvakrát 100 ml 10% vodného roztoku kyseliny citrónové a dvakrát 100 ml nasyceného roztoku
----7 'chioridu sodného^—suší- -s-e -nad siranem_hoře.čn.atým_a-— zahustí se odpařováním dosucha. Vzniklý zbytek se po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografií při eluci směsí hexanu a etylacetátu v poměru 3 :.1 za vzniku 19,4 g hnědého oleje výsledné sloučeniny, který stáním krystalizuje o výtěžku 96%.
‘H NMR (ČDCl3) : Sloučenina je směsi keco-enolovycn tautomerů v chloroformu v poměru 3 ° 1. δ 0,96 (s,
9H, enol forma), 1,04 (s, 9H) ,· 1,46 (s, 9H) , 3,65 (s,
2H), 3,90 (d, J = 8,5 Hz, 1H, enol forma), 4,20 (d, J =
7.5 Hz, 1H), 4,65 (s, 2H), 5,10 (br* d, J = 7,5 Hz, 1H), 5,20 - 5,40 (m, 2H), 5,80 - 6,05 (m, 1H), 12 (s,
1H, enolforma) . Tento alylester se použije pro přípravu výsledné sloučeniny v části d) tohoto příkladu.
Část c): Etylester kyseliny (E)-5,5-dimetyl-4-oxo-2-hexenové
Postup syntézy je popsán S. Manfredinim a spol. v Tetrahedron Letters, 29, 399-7 (1988). Surový produkt jako olej se čistí po absorbci na oxid křemičitý rychlou chromatografií při eluci hexanem za vzniku žlutého oleje výsledného etylesteru, který se použije v další části tohoto příkladu.
’Ή NMR (CDClj) této sloučeniny: δ 1,21 (s, 9H) , 1,33 (t, J =-7,5 Hz, 3H), 4,28 (q, J = 7,5 Hz, 2Hj , 6,78 (d, J =
15.5 Hz, 1H), 7,51 (d, J = 15,5 Hz, 1H).
Část d) : Boc-Tbg-CH;-(RS)-CH (CH;C (O) - CMe3)C(O)OH
- výsledná sloučenina tohoto příkladu
Ve 25 ml bezvodého tetrahydrofuranu se v atmosféře argonu rospustí 0,67 g (2,1 mmol)
Boc-Tbg-CH.C (O) O-CH2=CH2 (výsledná sloučenina části b) ) .
Do roztoku se přidá 0,095 g (2,4 mmol) 60% disperze hydridu sodného v oleji. Směs se 30 minut míchá při
-teolo-tA-místnosti, a pak se přidá 0, 435 .g_C2_,_3.6-mmol)_ etylesteru kyseliny (E)-5,5-dimetyl-4-oxo-2-hexenové (popsané v části c) tohoto příkladu). Reakční směs se míchá do ukončení reakce ( asi δ hodin), které se _p roká že-chromá to grafii^ na-tenkévrstvě .-Reakce.se - ......
ukončí přidáním 10% vodného roztoku kyseliny citrónové, ϋθΰΙάΓΑγΌΙΟΙίχΙαίχ oc OQo ΰΙάηϊ' Ζά ο'ΠχΖ'Θ'ίΤΘΤχΟ ΰΧα-Κΐϊ S ·> λγ·7η7v·Ί v s° —vJc—álx — X—xsJmxjs 25 nil -s^yl-sc-^^átu· tr vH ** 1^4» <5£> ř*í vv^zJzm·. » X -í m λ. t-. —, x-4 «-» 4 ·** ««i
- Ur z*. ’ Cš* IC* V i >-_* ~_Λ ~ --~V* ί .—A— ·~ίΓ; - £ ίθΛ-Α— -.A. Α» Š^tA -....-.. - .. \ ________ .hos,@^2r3^sηX žsuéíi©—fel-sfcyř<r=Vz nA ,.- .___________ zbytek se po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografii při eluci směsí hexanu a etylacetátu v poměru 9 : 1 za vzniku 1,06 g adičního produktu Michaelovy reakce s výtěžkem 100%.
Přeměna adičního produktu Michaelovy reakce na
Boc-Tbg-CH.- (RS) -CH (CH2C (0) -CMe3) C (O) OH:
V atmosféře argonu se v 10 ml metylenchloridu rozpustí 0,20 g (0,18 mmol) tetrakistrifenylfosfinpaladia(O) a 0,060 g (0,23 mmol) trifenylfosfinu.
Po přidání 20 ml acetnitrilu se roztok zchladí na teplotirO°C, a paře”se přidá/OTSB^mi (277' mmoD ~ pyrolidinu a 1,06 g adičního produktu Michaelovy reakce. Vzniklá směs se nechá během 1 hodiny ohřát na teplotu místnosti, a pak se míchá 20 hodin. V atmosféře argonu se směs=réfluxujě do ukbhčěni^rěákčé' í hodinu.
Ro zpuš t ědlo- se—odstraní“ odpařováním— a-vzniklý-zbytek-s e- — — po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografii při eluci směsí hexanu a etylacetátu v poměru 9 : 1 za vzniku 0,77 g (1,7 mmol) Boc-Tbg-CH.- (RS) -CH (CH2C (0) CMe3) C (O) OEt s výtěžkem 83%. Celé množství této sloučeniny se rozpustí v 10 ml směsi etylenglykoldimetyleteru a vody v poměru 1 : 1, a pak se do roztoku přidá 0,31 g (7,4 mmol) monohydrátu __hydrox-idu-l.-ithného'.—Směs—se 4—hodi-ny—micliá^při teplotě__ místnosti, přidáním 20 ml 10% vodného roztoku kyseliny citrónové se přivede na kyselé pH a třikrát se extrahuje 25 ml etylacetátu. Extrakt se suší nad síranem hořečnatým a zahustí se za sníženého tlaku za vzniku 0,69 g žlutohnědé pevné látky výsledné sloučeniny s vyoéžkem 80% (vztaženo na Boč-Tbg-CH2C-(O)O-CH2CH =CH2 o Podle NMR jde o směs diastereomerů v poměru 55 : 45. XH NMR (CDC13) této sloučeniny: δ 0,97 (s, 9H, druhý isomer),. 0,99 (s, 9H, hlavní isomer), 1,14 (s, 18 h), 1,48 (s, 18 Η), 2,68 - 3,12 (m, 8H), 3,30 (m, 2H), 4,08 (d, J = 9 Hz, IH, druhý isomer), 4,10 (d,
.....'·· j = 9 Hz, IH, hlavní isomer), 5,11 (d, J = 9 Hz, 2H) .
Příklad 4
Příprava meziproduktu H-Tbg-CH2CH(CH2C (0) CMe2) C (0)-Asp(cyPn) (Bzl)-NH-(S)-CH(CH2C(O)MeJCH2OBzl
Sloučenina se připraví vaznou reakcí, která je popsána v příkladě 1 z 3,42 g (7,13 mmol) výsledné sloučeniny příkladu 2 jako prvního reakčního činidla a 2,50 g (6,48 mmol) výsledné sloučeniny příkladu 3 jako druhého reakčního činidla. Vzniklá surová sloučenina se po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografii . při eluci směsí hexanu a etylacetátu v poměru 4 : 1 za vzniku 4,64 g N-Boc derivátu výsledné sloučeniny s výtěžkem 84% (Rf = 0,21 ; směs hexanu a etylacetátu v poměru 7:3). Roztok 4,64 g (5,44 mmol) tohoto derivátu v 50 ml 6 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, a pak se zahustí za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se rozpustí v etyleteru a vzniklý roztok se promyje
- 30 nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, __na-svcenwi—rQZ-tukem-chlQridu sodného, suší se nad ________ síranem hořečnatým a zahustí se za vzniku žlutého oleje obsahujícího dva diastereomery. Rychlou chromatografií na oxidu křemičitém pří eluci směsí hexanu, etylacetátu . a metanolu -V- poměru -5 4,5 . ; -0, 5 se oddělí dva .. ,-. ...
isomery, Výsledný isomer o vyšší polaritě (Rf = 0,18;
- smés ecylacezácu, hexanu ^ metanolu-^-peméru V- : a-z y
....____— ,Q,.5)._-vznikne_jako_2,52_.g. bezbarvého oleje. ,s. výtěžkem.
-_._:VT„ mento .výšlédný Lno-ér - výslsdná^sloučenina„__________ ________ ---------—-příkladu^- -se^použije^bez^ daAšího ^čištění-v----.--------.--------= následujícím příkladu,
Příklad 5
Příprava Boc- (N-Me) Val-Tbg-CH2 (R) CH (CH2C (0)CMeJ C (0) -Asp(cyPn) (Bzl) -NH-(S) -CH (CH2CMe,) CH20Bzl
Výsledná sloučenina se připraví vaznou reakcí, která je popsána v příkladě 1 z 4,45 g (5,95 mmol) výsledné sloučeniny příkladu 4 jako prvního reakčního činidla a z 4,41 g (17,9 mmol) N-metylvalinu jako druhého reakčního činidla. Rychlou chromatografií surového produktu na oxidu křemičitém a při eluci směsí hexanu a 'etylacetátu v-poměru“? 3‘ vznikne· 4-,02 -g-výsledné·
SI <on Λ an ΐ n v o tr λ *ř Votti Ty» j O * Jf 4» A^iLi , q « 2h NMR (CDClj) : 5 0,87 (d, J = 7 Hz, 6H) , 0,90 (s,
18H), 1,10 (s,_ 9H), _1, 48_ (s,_.9H ).,^1,.5 - 2,0.(m,_ 10H), ....
......... 2,30 (m, 1Ή), 2,5 - 3,1 (m, 5H) , 2,80 (s, 3H), 3,30 (m,
2H), 4,0 (d, J = 12,5 Hz, 1H), 4,20 (m, 1H) , 4,32 (ď, H = 8,5 Hz, 1H), 4,49 (d, J = 4,5 Hz, 2H) , 4,64 (d, J = ll Hz, 1H), 5,18 ( d, J = 5 Hz, 2H), 6,78 (br d, J =
8,5 Hz, 1H), 7,11 (broad d, J = 8,5 Hz, 1H) , 7,1-8 (br. d, J = 11 Hz, 1H) , 7,2 - 7,45 (m, 10H) .
Přiklad 6
-Př-ip-r-ava—PhCHgCHgCTOWN-MefVarl-Tbg-CHi-fEtt-— -CH (CH2C (O) CMe3) C (0) -Asp (cyPn) -yMeLeucinolu
2025
Roztok 4,02 (4,25 mmol) výsledné sloučeniny příkladu 5 ve 30 ml 6 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, a pak se *7 Τ- Ή Ί 1 é- Ί cp Ί 'ΤΛ.ηόν'.Λ ř-.Ί “Λ V“* *i -‘T Τ’? yh Ί In T 1 7Ί ob O N-terminalního aminoderivátu výsledné sloučeniny příkladu.5 jako jejího hydrochloridu. Po vazné reakci popsané v příkladě 1 za použití tohoto derivátu jako prvního reakčního činidla a 2,00 g ( 13,3 mmol) kyseliny benzenpropionové jako druhého činidla se surový produkt čistí po absorbci na oxid křemičitý rychlou chromatografií při eluci směsí hexanu a etylacetátu v poměru 3 : 2 za vzniku 4,00 g bílé pěny PhCH,CH2C (O) - (N-Me) Val-Tbg-CH2- (R) -CH (CH.C (O) -CMe3) C (0) -Asp (cyPn) (OBzl) -NH- (S) -CH (CH2CMe3) CH.OBz 1 (Rf = 0,35; směs hexanu a etylacetátu v poměru 1 : 1) s výtěžkem 94%.
Za přítomnosti 200 mg 20% hydroxidu paladnatého na aktivním uhlí se při tlaku 0,1 MPa vodíku 5 hodin hydrogenolyzuje v etanolovém roztoku 4,00 g (4,03 mmol) této sloučeniny. Po ukončení reakce se reakční směs filtruje přes membránu o velikosti otvorů 45 gm.
Filtrát se zahustí za sníženéhotlaku za vzniku čirého, oleje, který se následně rozpustí ve 100 ml etyleteru. Roztok se odpaří dosucha za sníženého tlaku. Rozpouštění a odpařování se opakuje tak dlouho, dokud nevznikne bílá pevná látka. Tato látka se rozetře s hexanem, filtruje se a suší za sníženého tlaku za vzniku 3,12 g.výsledné sloučeniny s výtěžkem 95%.
XH NMR (ds-DMSO),400 MHz: Sloučenina v DMSO je směsí dvou rotamerů v poměru 50 : 50.
_§ 0,71 - Cs.^_L5H) , 1,06 (s,
4,5H), 1,20 - 1,78 (m, 10H), 1,93 - 2,16 (m, 2H) , 2,48 - 2,83 (m, 6H), 2,84 (s, 1,5H), 2,92 (m, 1,5H), 2,96 3,06 (m, 1H), 3,10 - 3,23 (m, 2H), ^^4,09^-=-4,-14^(m,^ lH)í,.±4 r22, Í(d,^H_=±,
4,62 (broad m, 1H) , 4,73 - 4,81 (m (m, 6rf j , //, tG.,· ti“ — -±-S -ítz, xýn; ____0, 5H)-, ..8, 32__'d,._J_= .8,.5 Hz,_ Q.,-.5H) .
-i -Ϊ J-i
J, ií
3,
Hz, 0,5H) 4,54, 1,5 Η) , 7,12 - 7,29 ‘ '''Pbdle posťupůrIi vedeného” v * p ři klade 6 'a za použ ϊ t1’ kyseliny 2-(fenylmetyl)-3-fenylpropionové (dibenzyloctové kyseliny) namísto kyseliny benzenpropionoivé se připraví (PhCH2) 2CHC (O) - (N-Me) Val-Tbg-CH2- (R)-CH(CH.C (O) CMe2) C (O) -Asp (cyPn) -yMeLeucinol.
i
Přiklad 7
Příprava EtžCHNHC (O) -Tbg-CH2- (R) -CH (CH2C (O) CMe,) CO-Asp (cyPn) -yMeLeucinolu______
Do roztoku 23 mu (0,-036) τητηηΐϊ vvsledné sloučeninv j '-------~ příkladu 4 a 6 mg (0,057 mmol) trietylaminu v bezvodém metylenchloridu se přidá 28 mg (0,248 mmol) 1-etylpropylisokyanátu. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0°C a v atmosféře argonu a následně 18 hodin při teolotě místnosti. Ukončení reakce se prokáže >
chromatografií na tenké vrtstvě při eluci směsí etylaceťáťu a hexanu v poměru í : 1. 'Rozpouštědlo' šě......
““““^oddělí^Odpařovánímr-za^sniženého^tiaku—a=-zbytek-se-čistí rychlou chromatografií po absorbci na oxid křemičitý j při eluci směsí hexanu a etylacetátu v poměru 6 : 4 za vzniku 16 mg dibenzylderivátu výsledné sloučeniny. lH NMR (400 MHz, CDC1J : δ 0,9 (t, J = 7 Hz, 3H) ,
0,92 (t, J = 7 Hz, 3H), 0,94 (s, 9H), 0,95 (s, 9H),
1,10 (s, 9H), 1,25 - .1,90 (m, 14H), 2,52 (m, 1H) ,
2,68 3,27 (m—l-H-)-.--2-.-3-l--(-m.- 1H), 2,94 - (dd, J = 7,2, 9 Hz, 1H), 3,36 _3^Q7__ím^_2H-)_,- (dd, J = 5,5, 9 Hz,
1H) , 3,46 (m, 1H) , 4,07 (d, J = 9 Hz, 1H), 4,23 (m,1H)
4,28 (d, J = 9 Hz, 1H) , 4,48 (dd, J = 10 Hz, 2H),
4, 66 (d, J = 10 Hz, 1H) , 4,74 (d, J = 9 Hz, 1H),
5,17 (dd, J = 14 Hz , 2H) , 7,10 (d, J = 8, 5 Hz, 1H),
7,2 - /,45(111, xxíi/'.' ----------------- -------........
Hydrogenolýzou této sloučeniny při tlaku 0,1 MPa v etanolovém roztoku a za přítomnosti 10% paladia na aktivním uhlí vznikne výsledná sloučenina. Hmotové spektrum: 703 (M + Na)*.
Příklad 8
Příprava ostatních meziproduktů pro přípravu radikálů na C-zakončení peptidů obecného vzorce 1:
Část a) : NHg-(R)-CH(Et)CMer
Do chlazeného roztoku o teplotě 0°C 106 g (0,92 mmol) 4,4-dimetyl-3-pentanonu a 111 g (0,92 mmol) (R)-α-metylbenzylaminu vil benzenu se přidá 50,5 ml (0,46 mmol) chloridu titaničitého ve 200 ml benzenu tak, aby teplota směsi se během přidávání nezvýšila nad 10°C. Směs se 3 hodiny míchá při teplotě 40°C, zchladí se na teplotu místnosti a filtruje se přes infusiorovou hlinku, která se pak promyje etyleterem. Sloučený filtrát a promývací kapalina se zahustí a vzniklý zbytek se rozpustí ve 2 1 bezvodého metanolu. Roztok se zchladí na teplotu 0°C, a pak se po částech přidá 20 g (0,53 mmol) borhydridu sodného tak, aby se teplota směsi nezvýšila nad 5°C. Po odpaření metanolu se vzniklj zbytek rozpustí v etyleteru a roztok se promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se nad
TO síranem hořečnatým a odpařuje se dosucha za vzniku zjtyAn
L_QTeg_&, diastereoisomerů v poměru 18 : 1. Tento olej se po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografií při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 7 : 93 za yzniku^llO-g* kapaliny-N= HT(-RT-fenyTetyT)—í^íRI^etyl^n -2. 2-dimetylpropylaminu s výtěžkem. 54%. tato kapalina sě“ rozpustí“v T/o ' i hexanů a “cro vzniklého roztoku sě během 15'minut přidá90 ml“6N.....roztoku 'kyseliny - -· - pňl^ovodíkdvé-v^dioxánu^vzni-kiá^pěvná^^iátka· .oe<ó6bsr< filtraci a promyje se hexanem za vzňiků~TT5~gNnlTR}* fenyletyl)-1-(R)-etyl-2,2-dimetylpropylhydrochloridu.
XH NMR (CDC1J :
δ 0,55 (t, J = 7,5 HZ, 3H),
1,14 (m, 9H)
15 3H) , 2,36 -
7,48 (m, 3H)
Roztok 41,5
smíchá s 10% roztokem paladia na aktivním uhlí a vzniklá směs se míchá 48 hodin v Panově hydrogenacmm přístroji při teplotě místnosti a tlaku vodíku 0,35 MPa. Vzniklá směs se filtruje a filtrát se zahustí za vzniku·· 25- g-adičního chlorovodíku, .výsledné sloučeniny NH2-ÍR)-CH{Et)CMej - v podobě bílé pevné látky s výtěžkem 100%.
‘H NMR (CDC13):5 1,10 (s, 9H) , 1,22 (t, J = 7 Hz, 2H) , 1,58 - 1,90 (m, 2H), 2,70 - 2,85 (m, 1H),
8,10-8,40 (br- s, 3H)
Podle stejného postupu, ale za použití 3,3-dimetyl30 -2-butanonu namísto 4,4-dimetyl-3-pentanonu vznikne
NH.-(R)-CH (Me) CMe3. HCl.
Příklad 9
7přípravcr~os ta tni clr-mez-řproduktú-.pro_p^řípra vu radíká Ί ií na N-zakončení peptidů obecného vzorce 1 podle postupu uvedeného v příkladě 7:
Část a): 1-propylbutylisokyanát
Tato sloučenina se připraví z běžně ného πλΗΤο iivedPUPhf!
V.S.Goldesmidtem a M.Wickem v Liebigs Ann. Chem., 575, 217 (1952).
Část b): 1-etyl-l-(2-propenyl)-3-butenylisokyanát
Do 880 ml 1,0 M roztoku alylbromidu hořečnatého v etyleteru se po kapkách přidá roztok 14,5 g (264 mmol) propionitrilu ve 40 ml bezvodého etyleteru. Reakční směs se refluxuje a míchá mechanickým míchadlem 2 hodiny, a pak se zchladí na teplotu 0°C. Do zchlazené směsi se opatrně přidá 320 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného. Organický podíl se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým, zchladí se na teplotu 0°C a při stejné teplotě se smísí s 200 ml 1 M roztokem kyseliny chlorovodíkové v etyleteru. Vzniklá pevná látka se sebere a suší se za sníženého tlaku (asi 27 g). Vzniklý produkt se rozpustí ve 200 ml metylenchloridu a roztok se dvakrát promyje 10% vodným roztokem uhličitanu sodného, a pak nasyceným roztokem chloridu.sodného. Po sušení nad.síranem hořečnatým a zahuštění dosucha vznikne žlutý olej, který se destiluje při teplotě 82-85°C a tlaku 52 kPa za vzniku 11,06 g bezbarvé kapaliny 1-etyl-l-(2-propenyl)-3-butenylaminu s výtěžkem 34%.
LH NMR (400 MHz, CDC13) této sloučeniny: δ 0,89 (t, J =
Hz, 3H), 1,39 (q, J = 7 Hz, 2H), 2,11 (d, J = 7Hz,
2H), 5,06 - 5,14 (m, 4H), 5,80 - 5,89 (m, 2H).
Shora uvedená sloučenina se převede na 1-etyl-i-(2ιτορ-erryt)-—3~bubeny-l-isojcyaj;iát_jvý.še__uyed.enýiiL_.pc5bupem· podle V.S.Goldsmidta a M.Wicka,
První část předchozí části b
-ftťvl — ** j —
-l-Í(2-propenvl-3-butenylaminu, vychází z metody popsané
G.Alvernhem a A.Laurentem v Tetrahedron Lett., 1057 /1..0.7.3.)., -Podl o t.obnf n .ohAteného. postupu, za .použití..
odoovídaiících reakčních činidel lze připravit ostatní ive /·4/->ττντ/-Ή .deriv.átů^s^nenas,_vc.enoujrazbou^naNxzakpnčen.í, tzn^ nenasycené alkylaminokarbonyly jako je např. 1-metyl-l-(2-propenyl)-3-butenyl. Upozorňujeme, že pokud budou potřebné isokyanátové meziprodukty připravené podle postupu uvedeného v příkladě 7, pak konečným produkt bude odpovídat peptidovému derivátu obecného vzorce 1, který má N-zakončení nasycené. Navíc, podle postupu v příkladě 7 lze připravit takto si odpovídající peptidy, jako např. Pr2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)-C (O)-Asp (cyPn)-NH-(R)-CH (Et) CMe3, FAS hmotové spektrum (m/z) : [M + H]+ - výsledný derivát peptidu zmíněný v příkladě 10.
Za použití vhodných meziproduktů lze podle uvedených postupů v příkladech 1' až 7 připravit sloučeniny podle obecného vzorce i, z nichž některe jsou uvedeny v tabulce následujícího příkladu.“-Při-vzniku sraženiny.•není—po rušen^.suto v ý„pr odukt ,._V_ někter ých_ př í pade ch^ mů ž e být sloučenina čištěna semipreparativní HPLC v reversní fázi na sloupci C-18 při eluci gradientem acetnitrilu a vody obsahujících 0,06% roztok kyseliny trifluoroctové. V tomto případě se před čištěním provede rozpuštění surového produktu v 0,1 M vodném roztoku hydroxidu amonného a převedení pH roztoku na pH = 7 přidáním 0,1
M vodného roztoku kyseliny octové. Pokud je to vhodné, ____pak se diastereomerické_.-siaěsi—rozděl-í -tíiato—po-SJtup_em_.__
Příkladem dalších látek obecného vzorce 1, které je 5 možno připravit uvedeným způsobem, mohou být (PhCK2)gCHC(0)(N-Me)Val-Tbg-CH2-(R)ÍCH(CH2C(O)CMeg)C(0)-Asp(cyPn)-NHCH2CMe3 a (PhCH2)2CHC(0)-(N-Me)Val-Tbg-CH2(R)-CH(CH2C(0)CMe3) C (0) -Aenf Λ,,Ο/r' .ΛΠΙ „ t B > .. Cu ! Μλ λ '· · ' -3·
Dále jsou uvedeny ještě další příklady sloučenin obec. ného vzorce 1:
Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2~(R)-CH(CH2C(0) CMe3)C(0)-Asp(cyPn)-NHCH2CMe FAB/hmotové spektrum m/z: 665 /M + H/+,
EtPr2CNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(0)CMe3)C(0)-Asp(cyPn)-NH-(R)-CH(Et)CMe3,
FAB/hmotové spektrum m/z: 722 /M + H/+ a
E tP r2CNHC(0)-Tbg-CH2~(R)-CH(CH2C(0)CMe3)C(0)-Asp(cyPh)-NHCK2CMe3,
FAB/hmotové spektrum m/z: 693 /M + H/+.
Příklad 10
Dále budou uvedeny pokusy, při nichž byl sledován účinek peptidového derivátu vzorce 1 podle vynálezu,
Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(0) -CMe3)-C(0)-Asp(cyPn)-NH-(R)-CH(Et)CMe3, a kombinací této látky s acyclovirem proti klinickému izolátu HSV-1 divokého typu a proti dvěma klinickým izolátům HSV-1, odolným proti acycloviru.
I
- 38 Viry
Klinické tzoláty bvlv popsány v publikaci S. L». Sacks a další, Annals of Internal Medicine,-· 111, 893, 1989. Izo=láty' byly“zísxány^oá“2ény^ve = stáří^25 ^et“5^&kutrrí^niyeiogen~^ ní leukémií. v průběhu prvního relaxu z' allogenního transplantátu- kostní dřeně í ‘Počáteční'’ kul tury víru ňě řp “ěs“š'línp i ex -pěstované- z-materiáíu, odebraného -osm. dnů.„po,..transplantaci. .. 'kónštní dřeně. ,b.vl.v Pozitivní (izolát 294. definovaný jako avšak virové kultury byly ve dni 36 stále ještě pozitivní (izolát 615, jde o HSV-í, který již je odolný proti acycloviru. Bylo rovněž prokázáno, že subizolát 615.9 (ACV TK) je odolný proti acycloviru i proti forcarnetu a má sníženou účinnost thymidinkinázy TK. Později bylo prokázáno, že subizolát 615.9 je TK-deficientní mutanta. Na rozdíl od tohoto izolátu bylo prokázáno, že subizolát 615.8 (ACV POL) je' odolný proti acycloviru i proti forcanetu, avšak účinnost thymidin kinázy se blíží účinnosti, prokázané pro původní izolát ?Qd Snhirniát siE-fl íp. iak hvlo oozděii Dotvrzeno, mutanta
«.v v — _ _ _ _ . _ v ~ r u---- ~ ~ w ♦·
DNA-polymerázy.
Provedení zkoušky
Buňky BHK-21/C13 se inkubují dva dny v T-lahvích na ploše 150 cnň (1,5 x 10 buněk/lahev) při použití prostředí alfa-MEM (Gibco Canada lne., Burlington, Ontario, Kanada), doplněném 8 % objemovými fetálního telecího séra (FBS,
Gí b c o? 0 ánádá“! no? )T“Buhěchý^máťerríár‘ býí“u volně tTpů sobe'rrxm^ trypsinu a pak byly buňky přeneseny do čerstvého živného prostředí na plotny s 24 vyhloubeními, v každém vyhloubení bylo 2,5 x 10^ buněk v 750 mikrolitrech živného prostředí. Buněčný materiál byl inkubován 6 hodin při teplotě 37 C tak, aby buňky mohly přilnout k podkladu. Pak byl buněčný materiál jedenkrát promyt 500 mikrolitry'pTosTředT^aTfa^MEMj doplněk ným 0,6 % objemovými FBS a pak byl materiál inkubován v 750 mikrolitrech téhož živného prostředí s nízkým obsahem séra celkem 3 dny. Po této době se prostředí s nízkým obsahem séra odstraní a buněčný materiál se inkubuje v 500 mikrolitrech prostředí BBMT celkem 2 až 3 hodiny. Prostředí BBMT je popsá1 “ -’ ’ « <*<?!!$' η —λ ««ι
USA, 79, 7909, 1982. Pak se buňky infikují HSV-2 při použití 0,02 PFU/buňka ve 100 mikrolitrech prostředí BBMT. Použitým kmenem HSV-2 byl kmen HG-52 podle publikace Y. Larigelier a G. Buttin, J. Gen. Virol., 57, 21, 1981, virus byl skladován při tepote -80 °C. Po jedné hodině adsorpce viru při teplotě 37 °C bylo prostředí odstraněno a buněčný materiál byl promyt x 250 mikrolitry BBMT. Buněčný materiál v každém vyhloubení byl inkubován v přítomnosti nebo v nepřítomnosti (kontroly) určité koncentrace zkoumané látky, rozpuštěné ve 200 mikrolitrech prostředí BBMT. Po inkubaci 29 hodin při teplotě °C byly infikované buňky odděleny zmrazením plotny na -80 °C s následným rozmražením. Buněčný materiál z každého vyhloubení byl oddělen od povrchu pomocí tajících fragmentů ledu. Po úplném rozmražení byla suspenze buněk oddělena a každé vyhloubení bylo vypláchnuto 150 mikrolitry prostředí BBMT. Vzorek viru (suspenze a promývací kapalina) byl opatraně zpracováván ultrazvukem 4 minuty při teplotě 4 °C. Buněčná drt byla oddělena odstředěním (1000 g, 10 minut při °C). Supernatant byl oddělen a uložen při teplotě -80 °C až do stanovení titru viru.
Titrace viru byla uskutečněna při použití modifikace kolorimetrické zkoušky podle publikace M. Langlois a další, Journal of Biological Standardization, 14, 201, 1986.
Podobným způsobem jako svrchu se buněčný materiál BHK-21/C13 zpracuje trypsinem a přenese do čerstvého prostředí v mikrotitrační plotně s 96 vyhloubeními, jedno
----- 40 ·= vyhloubení obsahuje 20 000 buněk ve 100 mikrolitrech živného prostředí. Buněčný materiál se inkubuje 2 hodiny při teplotě 37 °C, V průběhu této doby se vzorek viru rozmrazí a fropatrně-tzpracuje^působením ultrazvuku celkem 15 sekund a pak se připraví logaritmické ředění vzorkují 175'postupne r^SO^mékřo—
-· litrů vzorku a 200..mikrolitrů prostředí BBMT, postupné ředění se uskuteční vícekánáíovou pipětóujv ' - -- - ^inkubace^buňgk^BnK^-aiÁClO^p^^^hodinách se 2ivňe~přosťře'dl=Ti-ahraďí^prostř&dím^-alfa^MEM,,^jdoplněným^ % objemovými FBS. Nyní je možno buněčný materiál infikovat různými vzorky viru v různém ředění. Podíly různého zředění s objemem 50 mikrolitrů se přenesou do příslušného vyhloubení plotny. Výsledné infikované buňky se inkubují dva dny při teplotě 37 °C. Pak se přidá 50 mikrolitrů roztoku s obsahem 0,15 % neutrální červeně (jde o % objemová) v Hankově vyváženém roztoku solí (pH 7,3, Gibco Canada lne.) do každého vyhloubení. Takto připravená plotna se inkubuje 45 minut při teplotě 37 °C. Pak se z každého vyhloubení odebere živné prostředí a buněčný materiál se promyje 200 mikrolitry Hankova vyváženého roztoku solí. Po promytí se uvolní barvivo z buněk přidáním 100 mikrolitrů směsi 0,1 M Soren.. .senova_ eitrátového pufru~o~pří~4~a.ethanolu v poměru 1—1. _
Sorencenův cítrátový pufr se připraví'ták', řé'*se ne jprve připraví 0,1 M roztok disodné soli kyseliny citrónové rozpuštěním 21 g monohydrátu kyseliny citrónové ve 200 ml IM . vodného, roztoku ..hydroxidu sodného a přidá se dostatečné množství'vody do 1 litru.- Pak se 61,2 ml, 0,1 M roztoku - — disodné- soli kysel lny ‘“cTfronové“ smí'sí“*S“3‘8T8“ml-T^0 .J^M^vod-_______ ného roztoku kyseliny chlorovodíkové a popřípadě se pH upraví na 4,2. Pak se směs ve vyhloubeních opatrně promíchá míchacím zařízením' a pak se vyhloubení odečítají pomocí spektrofotometru při 540 nm, aby bylo možno zjistit počet životaschopných buněk. Tímto způsobem je možno stanovit inhibici růstu viru v procentech pro různé koncentrace zkoumané látky a vypočítat hodnotu ΙΟ^θ, to znamená takovou koncentraci zkoumané látky, která vyvolá 50% inhibici replikace viru.
Tento postup byl použit k vyhodnocení acykloviru a peptidového derivátu .jednotlivě a pak v různých kombinacích. Byla proto proxázána účinnosr obou’uvedených látek proti jednotlivých izolátům. Mimoto bylo možno vyhodnotit synerg“ ní účinek obou sloučenin a potvrdit jej použitím metody ísobol pro hodnocení výsledků, získaných při těchto zkouškách, postup je popsán v publikaci J. Suhnel, J. Antiviral Research, 13, 23, 1990.
' Pokud jde o postup s použitím isobol, vyžaduje tato f- ^metoda experimentální údaje od dvou zkoumaných látek jedí notlivě a v různých kombinacích dávek s přibližně stejnou úrovní účinnosti. Zvolené koncentrace peptidového derivátu ? (IC^, Ici0’ -^20 a IC^q) proto smíseny s různými dáv*· ..kami acycloviru a byla zjištěna hodnota ICcr.. Uvedené hodnot >ty pro peptidový derivát i stejné hodnoty pro acyclovir byly odvozeny z křivek, získaných v předběžných pokusech.
Isobologram je možno vytvořit při použití hodnoty, označené
FICgQ (acyclovir), jde o poměr koncentrace acycloviru, jehož je zapotřebí k inhibici replikace HSV o 60 % v přítomnosti určité koncentrace peptidového derivátu, ke koncentraci, jíž je zapotřebí v nepřítomnosti peptidového derivátu.
*. Tato hodnota se vynese proti hodnotě, která je poměrem pevné koncentrace peptidového derivátu k té koncentraci peptidového derivátu, která vyvolá 60% inhibici replikace HSV v nepřítomnosti acycloviru. K výpočtu je možno použít následujících rovnic:
I
Osa X:
- 42 pevná koncentrace peptidovsho derivátu
IC p r o_p ep t i dový _jd_e r i v áh
ÍC“,-(acyclovir * X-mikromol peptidcyého 60 * /
FICen (acyclovir)
ICAn pro’ samotný acybtovír’—
Výsledky:
V následující tabulce I jsou uvedeny výsledky, získané v případě, že acyclovir a peptidový derivát byly zkoumány jednotlivě při použití klinického izolátu HSV-1 divokého typu a dvou svrchu uvedených klinických izolátů HSV-1, odolných proti acycloviru.
__________Tabulka I sloučenina izolát
IC.«
294 izolát 615,8 /UM IC50 /UM izolát 615.9 ICS0 ' acyclovir . peptidový derivát
-2,0
6.2 _______________________________ Výsledky z tabulky I prokazují, že sloučeniny vzorce 1 jsou účinné proti divokému typu HSV-1, přičemž podobnou účinnost mají také proti HSV-1, odolnému proti acycloviru, c například proti' POL-mutantám a TK-deficientním mutantám, kde acyclovir ztrácí velkou část své účinnosti a je proti
- těmto mutovaným kmenům 20x až 40x méně účinným.
V následujících tabulkách II, III a IV jsou uvedeny .. : - bvi.v íí.skánv pňi nouž-ití kombinací acvclo— viru a peptidového derivátu proti klinickému izolátu divokého typu HSV-1 a proti dvěma svrchu uvedeným klinickým izolátům HSV-1, odolným proti acycloviru.
Tabulka II ';Protivirová účinnost - zkoušky na synergní účinek
Klinický izolát 294 pevná koncentrace peptidového derivátu (^uM) acyclovir IC^1 v kombinaci s peptidovým derivátem (/UM)
0,3 0,85
0,5 0,70
0,7 0,35
0,9 0,30
1,0 0,30
1,2 ’ 0,22
1,4 0,10
1,6 0,13
= 44v
T -á-b-xr-t-kProtivirová účinnost - zkoušky na synergní účinek.
Ί z o X á t ~ 615 r 8“ v AG V^PO L ) ρc ·/ ..a r- -der i vátu-(yUM).
„ 5. _ a ~ --^ t-4-·· Jx.rAR.-*
9.Λ»Λ\ην|Γ Tf’.,,'* v kombinaci , ’ Z- ..... - . .·; s peptidovým derivátem (ýuM) »-Ak3»_
0,5
0,7
0,9
1,0
1,2
1,4
1,6 i5;o*
1370’
7,0
8,0
5.3 5,0 1,7
2.4
Tabulka IV
Protivirová účinnost - zkoušky na synergní účinek
Izolát 615.9
ÁO V i XV _ = =, ra , _ pevná koncentrace peptidového derivátu- (^uM) acyclovir ΙΟ^θ v kombinaci s peptidovým derivátem'- (ýúM) 0 ' ~33TČT“~ L_
17,0
5.5
5.6 2,0 0,9 £ 0,02 < 0,02
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
8,0
Poznámky:
Hodnoty ΙΟ,-θ nejsou opraveny na rozpustnost.
Všechny zásobní roztoky byly odstředěny v ultraodstředivce při 100 000 g po dobu 30 minut při teplotě 4 °C před použitím.
Rozpustnost peptidového derivátu při koncentraci 20 mikromol je 85 %.
Cytotoxicita peptidového derivátu je 89 mikromol'(hodnota je uvedena bez opravy).
1) Hodnoty IC^q, získaná z křivky závislosti odpovědi na koncentraci pro acyclovir v rozmezí 7,6 x 10~4
1,5 x 10^ mikromol v přítomnosti pevné koncentrace peptidového derivátu v levém sloupci.
2) Hodnoty IC-^, získané z křivky závislosti odpovědi na
- -4 2 dávce pro acyclovir v rozmezí 1,5 x 10 až 1,5 x 10 mikromol v přítomnosti pevné koncentrace peptidového derivátu v levém sloupci.
Výsledky, které jsou uvedeny v tabulkách II, III a IV prokazují, že peptidy vzorce 1 mohou způsobit potenciaci účinnosti acycloviru proti divokému typu viru HSV-1 a proti mutantám viru HSV-1, odolným proti acycloviru v případě, že jsou obě uvedené látky použity ve vzájemné kombinaci. Výsled ky prokazují, že dochází k proporcionálnímu snížení hodnoty IC^Q pro acyclovir v případě, že se zvyšuje poměr koncentrace peptidového derivátu podle vynálezu k acycloviru.
Přehled obrázků na výkresech
Ρ» obr. 1 1sou graficky znázorněny pozitivní výsledky, prokazující synergický účinek použitých látek a získané apli zi^ff^S^^i^ním^^^ří=ž!<^Skách;siaoyolávirenl;;; a peptidový» derivátem proti klinickému subizolátu SIS. 8........
(AČVrPOL) ~ . . .. ..........
2' -jsou-graficky znázorněny pozitivní vysxedky, byl použit acyclovir v kombinaci s peptidovym derivátem proti klinickému subizolátu 615.9 (ACVrTK).
Zastupuje:
Ο < J Γ“ 70 >
C· ζ ' 3* .< './·> >> ο c Ό
1*0
C7 ο ' *χ
X
C3
LD σ>
---, /w??-í
OC

Claims (16)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY ίh'L Peptidové deriváty obecného vzorce 1
    A~3-D-CH,.CK/CW.,C( 0)^/0(0 )-NKC;</CR2(R3)COOH/C(O)-í (1) kde
    A znamená'fenylacetyl, f enylprópionyl, (4-aminof eny Doropíonyl, (4-fluorfenyl)propionyl, (4-hydroxyfenyl)propionyl, (4-methoxyfenyl)propiony1, 2-(fenylmethyl)-3- * -fenylpropionyl, 2-!(4-fluorfenyl)methyl/-3-(4-fluorfenyl)prop ionyl, 2-/(4-methoxyfenyl)methyl/-3-(4-methoxyfenyl)propiony1 nebo benzylaminokarbonyl,
    B znamená (N-Me)-Val nebo (N-Me)-Ile nebo spolu tvoří
    A a B nasycenou alkylaminokarbonylovou skupinu, a to butylaminokarbcnvl, 1-methyleíhylaminokarbonyl, 1-methylpropylaminokarbonyl, 1-ethylpropylaminokarbonyl, 1,1—dimethyIbutylaminokarbony1, 1-ethylbutylaminokarbonyl, 1-propylbutylaminokarbonyl, 1-ethylpentylaminokarbonyl,
    1- butylpentylaminokarbonyl, 1-ethyIbutylaminokarbony1,
  2. 2- ethylpentylaminokarbonyL, l-methyl-l-propylbutylaminokabornyl, I-ethyl-l-propyIbutylaminokarbony!, l;l-dipropyLbutylaminokarbonyl, (l-propylcyklopentyL)aminckarbonyl nebo (l-prapylcyklohexyl)aminokarbonyl,
    D znamená Val, Ile nebo Tbg,
    R1 znamená 1-methylethyl, 1,L-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 1,1-dimethylpropyl, 2,2-dimethylpropyl, cyklobutyl, cyklooentyl, cyklohexyl, 1-methylcyklopenty1, skupinu
    NR4R5, kde R4 znamená atom vodíku nebo nižší alkyl a
    5 4 5 - R znamená nižší alkyl nebo tvoří R a R spolecne s atomem dusíku, na nějž jsou vázány pyrrolidinový, piperidinový, morfolinový nebo 4-methylpiperazinový kruh,
    I
    - 48 R‘ znamená atomvodíxu a
    Sx znamená methyl, ethyl, 1—methy letny 1, 1, l-^-me i.hylet..yl propyl, 2-prbpehyi nebo benzyl, přičemž ats® uhlixu,
    ..... _-na »ně jž,jsou„vázány skuplnyR~ a R3 má konfiguraci R, nebo
    - á - a a nezávis ie znamena jí methy 1 nese e-th-y-1- naho.- t.vo rx sp.o___lačně·-s-atomea. .uhlíku, na ně Ji Jsou vázány cyklobutyl, _ evkiešehtvV nebo cyklohexyl- a znamená skupinu NKRS, kde R9 znamená 2-methylpropy1,
    2,2-dimethylpropyl. 1(R),2,2-trimethylpropyl, 1,1,2,2- tet ráme thylp ropy 1, 1(R) -ethy 1-2,2-dímethyipropyl,
    2-(R,S)-methyVsuty1, 2,2-dimethyIbutyl, 3,2-dimethy1butyl, 1(R),2,2-trimethy Vsuty!, l(R),3,3-trimethylbutyl, 2-ethylbutyl, 2,2-iíethylbutyi, 2-ethyl-KR)-methylbutyl, 2-ethyl-2-methylbutyl, l(R)-ethyl-3,3-dí methyIbutyl, 2,2-dimethylpentyl, cis- nebo trans-2-methylcyklohexyl, 2,2-dimethylcyklohexyl nebo cyklohexyImethy! nebo znamená Ξ skupinu NHGH(R kde atom uhlíku, na nějž je vázána skupina R' má konfiguraci 5, Rz znamená i,1-dimethylethyl, l-mezhyl?rspy1, 2-methy1p ropy1, 2,2-dimethylpropyl nebo cyklohexy.lme.thyl,a. 2 .znamená skupinu CK-GK, C(O)OK, C(0)íí— ,3 ' „3 ' ‘ ‘ nebo 3(0)02, kde R3 znamená methyl, ethyl nebo propyl, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin, pro použití k léčení infekcí herpes simplex, odolných proti acycloviru.
    2. Peptidové deriváty obecného vzorce I podle nároku 1 , v nichž
    A znamená fenylpropionyl, 2-( fenylmethyl)-3-fenylprooíonyl nebobenzylamínokarbcnyl, ~ ·—3 znamená (N-Me)Val,
    0 znamená 7b g,
    R1 znamená X-methylethylf 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, “» —n»e »Ow/«, <ς, i —„«..y _w. -.u^Cw.yl, cyklopentyl, cyklohexyl, nebo 1-methylcyklopentyl,
  3. 3 znamená atom vodíku a ' „3
    R znamena methyl, ethyl, ,1-methylethyL, propyi nebo benzyl, přičemž atom uhlíku, na nějž jsou vázány skuoiny _ o 3 r a R má konfiguraci R, nebo ž '·
    R a RJ nezávisle znamenají methyl nebo ethyl nebo tvoří společně s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklobutyl, cyklopentyl nebo cyklohexyl a
    Ξ znamená skupinu ΝΚΗθ, kde R^ znamená 2,2-dimethyIpropy! , 1(R),2,2-trimethylpropyl, l(R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl, 2,2-dimethyl'outyl nebo l(R)-ethyl-3,3-dimethylbutyl nebo znamená Ξ skupinu NHCK(R/)-Z, kde uhlíkový atom, na nějž je vázána skupina R má konfigurací S,
    R7 znamená 2,2-dímethyloropyl a Z znamená CK-OK, C(O)OK, a 3 * · ·
    C(O)NH2 nebo skupinu C(C)OR , kde R znamená methyl, ethyl nebo propyi, jakož i farmaceuticky přijatelné solí těchto sloučenin, pro použití k léčeni infekcí herpes simplex, odolným proti acycloviru.
    I
    - SO 3. Peptidové deriváty podle nároku 1, obecného vzorce němž
    A^a^S„ společně ^tvoř£ nasycený aikylaminokarocnyt zs skupiny '^'^-Ttóyl^op^r^inókaTbQňýl^l^Vťh^áSúryísmínckarb^yL·,^^--, l-propylteutylamihokarbonyl .·. R-ethylpentylamíhokarbony! 5 1-meShyl-l-propylbutylam'inb’karbdhyl, l-etnyl-ř-presy-.~ ' bUtylamiňakarbonyl·—-1 <l-diaropylbutylaminpkarbany! a čggyicyki3pentyli<mincicařbonyl,__
    -'·' í™ -—--.1 . _
    0 znamená Tbg,
    R“ znamená 1-methylethy 1, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyL, 1,1-dimethyl?rooy1, 2,2-dimethyl?ropyl, cyklobutyl, cyklopentyL, cyklohexyl, nebo !-methy!cyklocenty!,
    R znamená atom vodíku a
    R^ znamená methyl, ethyl, l-methylethyl, prooyl nebo benzy!, přičemž atom uhlíku, na nějž jsou vázány skupiny ? * 3
    R’ a a má konfiguraci R, nebo ? 3
    R a R nezávisle znamenají methyl nebo ethyl nebo tvoří ____________společně s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklo ........ butyl,, .cyklopentyL nebo cyklohexyKaT ---:£ znamená skupinu NKR , kde R znamená 2,2-dimethyl?ropy!, KR) ,2,2-trimethyloropyl, KR)-ethy!-2,2-dimethyl. prcpyl, 2,_2-dímethyLbutyL nebo l(R)-ethyl-3,2-dimethylbuty! nebo znamená S skupinu NKČH( Ř7)-Z', ’kde uhlíkový “ acWrnarhě/Jž^e^vázána-akus-ina-R^-má^konflguracl JS,
    R7 znamená 2,2-dimechylpropy! a 2 znamená CH^OK, C(Q)0K, C(O)NHj nebo skupinu C(O)OR3, kde R3 znamená methyl, ethy! nebo propyl, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin, pro použiti k léčeni infekcí herpes simplex, odolným proti acycloviru.
  4. 4. Peptídové deriváty obecného vzorce 1 podle nároku 1 ze skupiny:
    PhCH2CH2C (0) - (N-MeVai-Tbg-CHg- (R) -CH (CHgC (0) -CMe3 )C(0)-Asp(cyPn)-gammaMeLeucinoL„
    ΞtgCHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(0)CMe3)C(0)-As?(cyPn)-gammaMeLeucinol,
    Pr2CHNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH-(CH2C(O)CMe3)C(0)-Asp(cyPn)-NK-(R)-CH(Ht)CMe3,
    Pr-CHNHC(0)-Tbg-CH,-(R)-CH(CH C(O)CMe-)C(0)-As?(cyPn)-NHCH2CMe3,
    Ξ t?r2CNHC(0)-T3g-CH2-(R)-CH(CK2C(O)CMe3)C(0)-Asp(cyPn)-NH-(R)-CH(Zt)CMe a
    Ξ tP r2CNHC(O)-Tbg-CH?-(R)-CH(CHjC(O)CMe)C(0)-As?(cyPn)-NHCH2CMe3, jakož i farmaceuticky přijatelné solí těchto sloučenin, pro použití k léčení infekcí herpes simplex, odolným proti acycloviru.
    - 52 5. Použití peptidových derivátů obecného vzorce I podle^nároku“!^“”“ :
    *,-3-0 ^CH^CH/CH^C (Q) S.1 / C (0) -NHCK/CR2 (R3) CQOK/C(0) -E (i) 'kde*'' “— ------ -·-- -- — - _______ ... _________
    A= ^^znamena** f ehy Tac © ty ifMreny 1 pro ρ tony l·,,^ Λ- am i no feny IQarc^^_ ’ pionyl, (4-fluorfenyl)propionyl, (4-hydroxyfenyl)propionyL, (4-methoxyfenyl)propleny!, 2-( fenylmethyl)-2-fenylpropionyl, 2-/(4-fluorfenyl)methyL/-2-(4-fluorfenyl )p rop iony1, 2-f(4-me thoxyfenyl)me thy1/-3- (4_ -methoxyfenyDpropíonyl nebo benzvlaminokarbcnyl, a znamená (N-Me)-Vai nebo (N-Me)-lle nebo spolu tvoří
    A a 3 nasycenou aikylaminokarbcnyLcvcu skupinu, a to butylaminokarbenv!, 1-methylethylaminokarbonyi, 1-methylpropylasiínckarbonyl, 1-ethylpropylamínokarbcnyL, 1,1-dimethylbutylaminokarbonyl, L-ethylbutylaminokarbonyl, 1-propyLbutylaminokarbonyl, l-ethyl?encylaminokarbonyl, ——--------bu ty-ΐρ en tyl am ino.kacbonyl 1-e thy lb u ty 1 amino karbony 1, '2'-e.thyl.p-en ty laminokarbonyi > 1—methyl-l-prppylbutylaminokabornyi, I-ethyl-l-propylbutylamínokarhonyl, 1,1-dipropyLbutylaminokarbonyl, (l-propylcyklopentyl)aminckarbonyL nebo (l-procylcyklohexylJaminokarbonyL,
    D znamená Vál,'Ils nebo Tbg, íÓ znamená 1-methylethyl, 1,L-dimethyisthyl, l-methylpropy1,
    1,L-dimethyLpropy1, 2,2-dimethylpropyL, cyklobutyl, cyklooentyl, cyklohexyl, 1-methylcyklopentyl, skupinu 4 5 4
    NR R , kde R znamená atom vodíku nebo nižší alkyl a
    3 u 5 - ~
    R znamená nižší alkyl nebo tvoři. R a R spolecne s atomem dusíku, na nejz jsou vázány pyrrolidinový, piperídínový, morfo Línovy nebo 4-methylpíperazLnový kruh,
    R' známe^ná-arcm^od-íku-a n znamená methyl, ethyl, l-methylethyl, 1,1-íímechylethyl, propyl, 2—propenyl nebo benzyl, přičemž atom uhlíku, na nějž jscu vázány skupiny R' a R^ má konfigurací R, nebo
    Leoně s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklobutyl, cyklopentyl’ nebo cyklohexyl a
  5. 5 5 . „ . ' £ znamená skupinu NHR , kde R znamena 2-methyxpropyx,
    2,2-dimethylpropyl, 1(R) , 2,2-trimeúhylpropyl, 1,1,2,2-tetramethylprooyl, 1(R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl, 2-(R,S)—methylbutyl, 2,2-iimethyl'outyl, 2,3-dímethylbutyl, L(R),2,2-trimethylcutyl, l(R),3,2-trímethylcutyl, 2-ethyl'outyl, 2,2-diechylbutyl, 2-ethyl-l(R)-methylbutyl, 2-ethyL-2-mechyL'oucyl, KR) -ethyl-2,2-dimethylbutyl, 2,2-dímethylper.tyl, cis- nebo trans-2-methylcyklohexyl, 2,2-dimethyloyklohexyl nebo cyklohexylmet.hyl nebo znamená Ξ skupinu NHCH(R )-Z, kde atom uhlíku, na nějž je vázána skupina R má konfigurací Ξ, R? znamená 1,1-dímethylethyl, 1—mechy lorooyl, 2—mechyloropy1, 2,2-dimechylprocyl nebo cyklohexylmethy! a Z znamená skupinu CH-OK, C(O)OK, C(O)NH3 9 nebo C(O)CR , kde R znamená methyl, ethyl nebo propyl, nebo farmaceuticky přijatelných solí těchto sloučenin pro výrobu farmaceutických prostředků, určených k léčení infekcí virem herpes simplex,odolným proti acycloviru u savců.
    θ. Použití peptidových derivátů obecného vzorce 1 v nichž
    A znamená fenyl?ropionyl2-(fenylmethyl)-3-fenyloropio;___nyl nebo benzylaminokarbonyL, _____.____
    3 znamená (N-Me)Val,
    0 znamená Thg ,
    1,l-dim@thyIpropyl, 252°dímethylproeyl5 cyklobutyl, ._ ..ycyx f c/{CaQúčÁy r ý .nebo 4”ioe kiope.i.i*y <· ť a
    •a* znamená atom vodíku a znamená “ me tný Iv“ ě thy IT 1-me thy le thylrnp hopy l—nebo ho enzyl, přičemž atom uhlíku, na nějž jsou vázány skupiny 2 3
    R a R má konfiguraci R,. nebo a R3 nezávisle znamenají methyl nebo ethyl nebo tvoři SDolečne s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cykio— butyl, cyklopentyl nebo cyklohexyl a znamená skupinu NHR3, kde R° znamená 2,2-dimethyl?ropyl, 1(R) , 2,2-trimethylpropyl, l(R)-ethyl-2,2-dimeznylpropyl, 2,2-dimethylbutyl nebo l(R)-ethyl-3 ,.3-dimethylbutyl nebo znamená Ξ skuoinu NHCK(R^)-Z, kde uhlíkový atom, na nějž je vázána skupina R má konfiguraci S, “a7 šřňáměná* 2,2-ďíme thyipropyT-ar-2—znamená--CH-jOH-r -C-CO-)-OH, c ( o) NH, nebo- skup inu C (O) OR3 kde R3 znamená methy l, : _ ethyl nebo propyl.
    nebo farmaceuticky přijatelných solí těchto sloučenin pro výrobu farmaceutických prostředku',“ určených k léčení infekci.^virem^herp-es^, simplex ,odolným proti acycJLoyiru u savců.
  6. 7. Použití peptídových derivátů obecného vzorce 1, v nichž ~S~—spclečně^bvoří—nasy cený^álky i am ino kar b o ny 1 ze~skupřnjr1-ethylpropyLaminokarbony!, L-ethylbuzylamínokarconyL, l-prcpylbutylaminokarbony!, 2-ethylpentylamínokarhcnyl, i-methyl-i~propyLbutylamínokarbonyl, 1-ethy1-L-propylbutylaminokarbony!, 1,1-iiprcpyLOutylaminokarbony! a (L-p ropy IcyklopentyUaminckarbonyL,
    D znamená Tbg,
  7. 8* znamena 1-methyLethy!, 1,L-dimethyLethyL, L-methyLpropy
    L,L-dimethyLpropy!, 2,2-iímethylpropy!, cyklobutyl, cyklopentyL, cyklohexyl, nebo 1-methyLcykiopentyl,
    R~ znamena atom vodíku a
    R znamena methyl, ethyl, L-methyLethy!, propyl nebo benzyl, přičemž atom uhlíku, na nějž jsou vázány skupiny
    2 3
    R a R ma konfiguraci R, nebo
    2 3
    R” a R nezávisle znamenají methy! nebo ethyl nebo tvoří společně s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklobuty!, cyklopentyl nebo cyklohexyl a
    Ξ znamená skupinu NKR , kde R znamená 2,2-dimethylpropyL, 1( R),2,2-trimethyLpropyL, 1(R)-ethyl-2,2-dimethylprooyL, 2,2-dimethyl'outy! nebo L(R) -ethyl-3,3-dimethyl'outyl nebo znamená Ξ skupinu NKCH(R7)-Z, kde uhlíkový atom, na nějž Je vázána skupina R7 má konfigurací 2,
    R7 znamená 2,2-dímethyLpropyL a 2 znamená CHgOK, C(O)OK, C(O)NH., nebo skupinu C(O)QR^, kde R^ znamená methyl, ethyl nebo propyl, nebo farmaceuticky přijatelných solí těchto sloučenin pro výrobu farmaceutických prostředků, určených k léčení infekcí virem herpes simplex, odolným proti acycloviru u savců.
    8. Použití podle nároků 5 až 7 , při němž se peptidový derivát volí ze skupiny
    PhCH2CH2C(0)-(N-MeVal-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(o)-UMe3)C(0)-Asp(cyPn)-gammaMeLeucinol,
    Et2CHNHC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(O)-Asp(cyPn)—Leuc ino 1’ .'··/-T-''41~ . ϊ , . ‘ K -o* . ’
    --- J **·♦* «<“-W f ~ Λ. ϋ ií *T.Λ3 \ ** 2 * \ ' ·'· ~ '* ' “ V — J - · * r ______-.NH*(..R.)-CH(E.t.)CMe3.,, , __________ _
    ZZpSShÍí )^TAs p (cy P rv-NHCH^CMe^,
    E tPr2.CNHC.( O) -TBg-CH2~(R) -CH(CHgC(O)CMe3)C(O) -Asp (cyPn)-NH-(R)-CH(Et)CMe3 a
    EtPr2CNHC(0)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(0)CMe)C(0)-Asp(cyPn)-NHCH2CMe3,
  8. 9.. Použití peptidcvého derivátu podle nároku 1· nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli a nukleos idove.no anaicgu s proziviroým účinkem nebo jeho farmaceuticky přijatelné seli v kombinaci pro výrobu farmaceutického prostředku, určeného pro léčení infekce virem herpes simplex, odolným proti acycloviru u ssavsů.
  9. 10. Použití kombinace podle nároku 9* při němž je složkou kombinace péptidcvý derivát obecného vzorce.l, v ngmž ''2 L
    A znamená fenylpropionyl, 2-(fenylmethyl)-3-fenyIpropíonyl nebo benzylaminokarbonyl,
    B znamená (N-Me)Val, znamená Tbg,
    R znamená 1-methylethyl, 1,1-dlmethylethyl, 1-methyleropy1
    1,l-dimethylpropyl, 2,2-dimethylpropyl, cyklooutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, nebo 1-methylcyklopentyl, ~2
    R znamena atom vodíku a
    R znamená methyl, ethyl, 1-methylethvl, prorvi nebo benzyl, přičemž atom uhlíku, na nějž jsou vázány skupiny R2 a R3 má konfiguraci R, nebo
    R2 a R3 nezávisle znamenají methyl nebo ethyl nebo tvoří společně s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklobutyl, cyklopentyl nebo cyklohexyl a .£ znamená skupinu NHR°, kde R° znamená 2,2-dimethylprcpyl, 1(R),2,2-trimethylpropyI, l(R)-ethyl-2,2-dimethylpropyl, 2,2-dimethylbutyl nebo I(R)-eíhyl-3,3-dimezhyl7 butyl nebo znamená Ξ skupinu NHCH(R )-Z, kde uhlíkový 7 atom, na nějž je vázána skupina R ma konfigurací 2,
    R7 znamená 2,2-dimethylpropyl a Z znamená CH-OK, C(O)OK, o 3
    C(O)NK2 nebo skupinu C(O)OR , kde R znamená methyl, c ethyl nebo propyl, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
  10. 11. Použití kombinace podle nároku 9,při němž je složkou kombinace peptidový derivát obecného vzorce I, v němž
    A a 3 spoLačně tvoří nasycený aLkyLamínokarbcnyL za skupiny L-ezhyLaropy Lamínckaraony L, L-echyLbutyLaminokaraonyL, L-prcayL’auzyLamínakarbonyL, 2-ezhyLaentyLa-ainokar'ocnyL, L-meChyL-L-prcpyLoutyLamínckarionyL, L-ethyL-L-propyL'ouzyLamínokaracnyL, 1,L-diaropyLbuzyLaminckarbanyL a (1-propyIcyklopenzyl)amino karbony L,
    - -= ~ 58 - =·—znamená Tbg, aL znamená 1-mechylechyl, 1Λ-dime chyle chyl, 1-methyl? ropy L, ^^^.1.,1-dímethyJp ropy!,' Z, 2-diae chyl? ropy!, cyklobucyl, ~^ο νΗο^ηονΓΓογΚΙά hexy^Fnl^g^me thy Icyklc gencyl -- -M.i-ZS.iZ ,í.‘i OS vclík^i .-..2.. ...... .... ... ..........
    a3 -znamená 'mechy!,'échyi, 1 ««methyle Chyl,- -pe3pyl-nebo_ben-. _ ”=^T^*’syrr^aricémž*aC3m-suhííkuT»na.sne jS-„j sov jásány _jkug iny ~———'——.—- — --- ____.... ______ ---- ' ~ ·
    3.~ a RJmá koníigur^di^RT^nebo'^^·--...
    a2 a a2 nezávisle znamenají meehyl nebo echy! nebo tvoří společně s acomem uhlíku, na nějž jsou vázány cyklebucyl, cykloper.cy! nebe cyklohexyl a
    S znamená skupinu NKRS, kde a5 znamená 2,2-dimeChyl?ropy!, !(R),2,2-crimechylprcpyl, !(R)-ethy!-2,2-dimethylprcpyl, 2,2-dimečhylbuCyl nebe !(a)-e£hyl-2,3-dímethylbucy! nebo znamená Z skupinu NKCHCR7)-!, kde uhlíkový acoa, na nějž je vázána skupina a7 má konfiguraci 5, a' znamená Z, 2-dime chyl? ropy! a Z zt^soatá CH-OK, C(ůJGK, a 3
    C(G)NK2 nebe skupinu C(O)Oa’, kde a znamená mechy!.
    echy! nebo propyl,___L_______ nebo jeho sůl, přijatelná z farmaceutického hlediska.
  11. 12. Použití kombinace podle nároku 9 , při němž je složkou kombinace- peptidový derivát obecného vzorce I ze skupiny — --------PhCH2CH2C(O)-(N-MeVal-Tbg-CH2-(R)-CHCCH^C(0)-CMe3)C(0) -Asp (cypr.)-gammaMeLeuc inol,
    Ξ C2CHNHC(0)-Thg-CK2-(a)-CH(CK2C(0)CMe3)C(0)-As?(cyPn)-gammaMeLeuc ino1, ΐ
    ?r CHNHC(C)-Tbg-CK.-(R)-CH-(CH2C(O)CMe3) C (O)-As?(cy?n)-NK-(R)-CH(Et)CMe,,
    P r2CHNHC(O)-Tbg-CH--(R)-CH(CH?C(O)CMe Ί)C(O)-As?(cy?n)-NHCH^CMe.,
    E t?r2CNHC(O)-T3g-Crt2-(a)-CH(CK3C(O)CMe^)C(O)-As?(cy?n)-NH-(R)-CH(Et)CI4e- a xa> >
    E t?r2CNHC(O)-Tbg-C ?L - (R)-CH(CH-C(C)CMe)C(O)-As?(cyPn)-NHCH-CMe,.
    2 3·
  12. 13. Použití kombinace podle nároku 9, při němž je složkou kombinace nukleosidový analog obecného vzorce 2 ck2ock2c:-:2ok kde R9 je atom vodíku, hydroxyskupina nebo aminoskupina, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sul.
  13. 14. Použití kombinace podle nároku 9, při němž je složkou kombinace nukleosidový analog ze skupiny vidarabin, idoxuridin, trifluoridin, ganciclovir, edoxudin, broavir, fiacitabin, penciclovir, famciclovir a rociclovir.
  14. 15. Použití kombinace podle nároku 9, pr,i němž je složkou kombinace peptidový derivát
    26 skupiny
    FhCH-CH-C (0) - (N-Me Val -Tbg-CH- - C R) -CK (C 0) --Mě3) u (O) (o '
    -Asaí cyPn) -gassmaMeLeucínol r rcH;c < 0 J CMer) c eo-y-Asp ÝeyPaO- - - — ‘^gáSagMeúeuc ino - n w-.-,..,. .._P r 2CHNKC (0) -Tbg-CH,- (R) -CH- (CH2C (0) CMe.,) C (0) -Asp (cyPn) -NK-(R)-CH(£ú)CMe3, ?r2CHNKC(O)-Tbg-CH2-(R)-CH(CH2C(O)CMe3)C(OJ-As?(cy?n)-NHCH-CMe,,
    Zt?r2CNHC(0)-T3g-CH--(R)-CH(CH2C(0)CMe3)C(Cj-A5?(cy?n)-NH.-(R)-CH(Zt)CMe3 a
    Zc?r?CNKC(Oj-Tbg-CH?-(R)-CH(CH2C(0)CMe)C(0)-A5?(cy?n)-NHCH2CMe,, vá -nukle.os.idovýnr analogen je acyc lovir.
  15. 16. Farmaceutický prostředek pro léčeni imskoí virem herpes simplex, odolným proti acycloviru, v y z n a c u j ící s e” Fí ‘m , že jako-svou účinnou složku obsahuje — peptldovýv,denivá-u3h ecného„vzorce, ! v ____________ _
    A-3-0-CH-CH/CH2C(C) R“/C(O) -NKCH/C?.2( V )C3QH/C(0) -Ξ (U
    Ρ;' ►kde
    A znamená fenylacetyl, fenylpropionyl, (4-aminofenyl)propionyl, (4-fluorfenyl)propionyl, (4-hydroxyfenyl)propionyl, (4-methoxyfenyl)propionyl, 2-(fenylmethyl)-3-fenylpropionyl, 2-/(4-fluorfenyl)methyl/-3-(4-fluorfenyl)propionyl, 2-/(4-methoxyfenyl)methyl/-3-(4-methoxyfenyl)propionyl nebo benzylaminokarbony1,
    B znamená (N-Me)-Val nebo (N-Me)-Ile nebo spolu tvoří
    A a B nasycenou alkylaminokarbonylovou skupinu, a to butylaminokarbonyl, 1-methylethylaminokarbonyl, 1-methylpropylaminokarbonyl, 1-ethylpropylaminokarbonyl, 1,1-dimethylbutylaminokarbonyl, 1-ethylbutylaminokarbonyl, 1-propylbutylaminokarbonyl, 1-ethylpentylaminokarbonyl, 1-butylpentylaminokarbony 1, 1-ethyl'outylaminokarbonyl, 2-ethylpentylaminokarbonyl, 1-methyl-1-propylbutylaminokarbonyl, 1-ethyl-l-propylbutylanubikarbonyl, 1,1-dipropylbutylaminokarbonyl, (1-propylcyklopentyl)aminokarbonyl nebo (1-propylcyklohexyl)aminokarbonyl,
    D znamená Val, Ile nebo Tbg, r! znamená 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 1,1-dimethylpropy1, 2,2-dimethylpropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, 1-methylcyklopentyl, skudnu NR4R5, kde R4 znamená atom vodíku nebo nižší
    5 „.45
    .....alkyl a R znamená nižší alkyl nebo tvoři R a R - společně s atomem dusíku, na nějž jsou vázány pyrrolidinový, piperidinový, morfolinový nebo 4-methylpiperazinový kruh, p
    R znamená atom vodíku a q
    R znamená methyl, ethyl, 1-methylethyl, 1,1-dimethylethyl, propyl, 2-propenyl nebo benzyl, přičemž atom uhlíku
    2 3 na nějž jsou vázány skupiny R a R ma konfiguraci
    R, nebo
    _._ΰβΖ_3Λΰί-Ξίβ—Zna«t@-Fraj yí^ebs~ethy^-aebá__t2.LQřl__ společně s atomem uhlíku, na nějž sjou vázány cyklobutyl, cyklopentyl nebo cyklohexyl a znamená skupinu NHR , kde R znamená 2-methylpropyl, —2 í2-dimeřfiýípropýí^íí-Rír2T2=hhíměthylpiíppýlý±i:,Xj2ý2-l •=te tramě thy Ip ropy 1, 1( R) -ethy 1-=2,2=d lmethyl propyl.
    < a , — i - me * Plity i, l , i-uinictiiy-uutý Ϊ.Τ úxiíie iny ________^butyl.,„l<R).,É.,.2vbríme.thylbutyl· ř_..l.(.R5..;.3.3-trímethyi.-,_
    ...... butyl,- 2-ethylbutyl2., 2-diethylbutyl. 2-ethyl-l(R)-methylbutyl ,^2-ethy1-2-methyIbutyl, 1( R) -ethyl-3,3-_ -dimethylbutyl, 2,2-dimethylpentyl,· cis- nebo trans-2-methylcyklohexyl, 2,2-dimethylcyklohexyl nebo cyklohexylmethyl nebo znamená E skupinu NHCH(R )-Z, kde atom uhlíku, na nějž je vázána skupina R ma kon7 figuraci S, R znamená 1,1-dimethylethyl, 1-methylpropyl, 2-methylpropyl, 2,2-dimethylpropyl nebo cyklohexylmethyl a Z znamená skupinu CH-OH, C(O)OH, C(O)NH8 8 nebo C(0)OR , kde R znamená methyl, ethyl nebo propyl, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, stolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.
  16. 17 . Farmaceutický prostředek podle nároku 16 , vyznačující s e tΓΤm~Tže jako 'svbú“účíhhcú7složku obsahuje kombináe I pěst idového derivátu obecného vso ros 1 - podle nároku 23 nebo jeho farmaceuticky přijatelné seli a nukleosidového analogu s protívírcvým účinkem nebo jeho farmaceuticky přijatelné'solí........
    - - 18 ♦ F armacauSičký proa.ťfe^'íFp<Jdrěharokurí6r7“vy=7 značující se tím, ze jako svou účinnou složku obsahuje kombinací peptidového derivátu obecného vtarse 1 ze skupiny «ι
    Γ
    P hCS _CH.C(Q)-(N-MeVal-Tb g-CH 2 - (a) -CS (CS ?C(O) -CMe 3) C (O) —As?( cy?n) -gammaMeLeucínol ,
    S S2CHNHC(G) -7bg-CH2-(a) -CS(CK2C(G)CMe3)C(O) -Asp (cy?n) -gammaMeůeucíno1,
    P r , CSNHC (O) -Tb g-CS., - (R) -CS- (CH^C (O) CMe 3)C(O)-As?(cyPn)-NK-('a)-CK(&e)CM@3,
    P r^CHNHC (O) -Tb g-CS2-(R) -CS (CS2C (O) CMe3) C (O) -Asp (cy?n) -NKCS2CMe3,
    E C? *2CNKC (O) -73g-CS2- (a) -CS (CS2C (O) CMe,) C (O) - As? (cy?n) -NH-(R)-CS(Et)CMe^ a
    Ξ t? r2CNKC(O)-Tb g-CS,- (R) —NSCS-CSe.,
    2 4 (CS-C(O)CHe)C(O)-AS?(cy?n)a acycloviru jako nuk!eosidového analogu.
    Zastupuje:
    ////% ! * 1
    0.8 'Λ \
    \ \
    (Acyclovir)
    0.6
    0.4
    A\
    1/2 ti
    o tc o
    0.2
    0,
    0.8
    0 7 0.2 ‘ 0.4 7 0.6 pevná koncentrace peptidů z příkladu TO
    ECeo peptidů ž příkladu 10
CZ952877A 1993-05-03 1994-04-29 The use of a peptide derivative, combination of derivatives and pharmaceutical preparation CZ287795A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CA002095408A CA2095408A1 (en) 1993-05-03 1993-05-03 Method of combating acyclovir-resistant herpes simplex viral infections

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ287795A3 true CZ287795A3 (en) 1996-06-12

Family

ID=4151571

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ952877A CZ287795A3 (en) 1993-05-03 1994-04-29 The use of a peptide derivative, combination of derivatives and pharmaceutical preparation

Country Status (13)

Country Link
EP (1) EP0767671A1 (cs)
JP (1) JPH08509476A (cs)
KR (1) KR960701651A (cs)
CN (1) CN1126438A (cs)
AU (1) AU683465B2 (cs)
BR (1) BR9406575A (cs)
CA (1) CA2095408A1 (cs)
CZ (1) CZ287795A3 (cs)
HU (1) HUT73779A (cs)
NO (1) NO954390L (cs)
SG (1) SG48806A1 (cs)
SK (1) SK132695A3 (cs)
WO (1) WO1994025046A1 (cs)

Families Citing this family (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6599887B2 (en) 1988-07-07 2003-07-29 Chimerix, Inc. Methods of treating viral infections using antiviral liponucleotides
US6252060B1 (en) 1988-07-07 2001-06-26 Nexstar Pharmaceuticals, Inc. Antiviral liponucleosides: treatment of hepatitis B
US5817638A (en) * 1988-07-07 1998-10-06 Nexstar Pharmaceuticals, Inc. Antiviral liponucleosides: treatment of hepatitis B
CA2230750C (en) * 1994-12-28 2002-05-21 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd./ Boehringer Ingelheim (Canada) Ltee Antiherpes peptidomimetic compounds
CN109627243B (zh) * 2019-01-09 2021-06-29 广西壮族自治区水产科学研究院 一种喷昔洛韦-铜配合物、合成方法及其应用

Family Cites Families (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA2033448C (en) * 1990-12-31 1996-11-26 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd./ Boehringer Ingelheim (Canada) Ltee Antiherpes compositions and method of use
DE69320390T2 (de) * 1992-03-12 1999-02-11 Boehringer Ingelheim (Canada) Ltd., Laval, Quebec Isosterische Peptidderivate gegen Herpes

Also Published As

Publication number Publication date
HU9503135D0 (en) 1996-01-29
AU683465B2 (en) 1997-11-13
NO954390L (no) 1996-01-02
JPH08509476A (ja) 1996-10-08
NO954390D0 (no) 1995-11-02
SK132695A3 (en) 1996-10-02
AU6642394A (en) 1994-11-21
KR960701651A (ko) 1996-03-28
BR9406575A (pt) 1996-03-19
EP0767671A1 (en) 1997-04-16
HUT73779A (en) 1996-09-30
CA2095408A1 (en) 1994-11-04
WO1994025046A1 (en) 1994-11-10
SG48806A1 (en) 1998-05-18
CN1126438A (zh) 1996-07-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5484771A (en) Antiherpes peptide derivatives having a 1,4-dioxo-C, N-terminus
JP3209553B2 (ja) ヘルペス感染治療用医薬組成物
CZ287795A3 (en) The use of a peptide derivative, combination of derivatives and pharmaceutical preparation
JPH04275229A (ja) ヘルペス感染治療用医薬組成物
EP0560267B1 (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives
AU683450B2 (en) Inhibitors of herpes viral ribonucleotide reductase
US5574015A (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives
US5830864A (en) Antiherpes peptide derivatives having a ureido n-terminus
EP0560274B1 (en) Antiherpes peptide derivatives having a ureido N-terminus
AU671825C (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives
US5846941A (en) Isosteric antiherpes peptide derivatives II
JP3613818B2 (ja) トリコポリン誘導体