CZ291311B6 - Materiál pro remineralizaci organominerální tkáně, způsob jeho výroby a pouľití - Google Patents

Abstract

Materi l pro remineralizaci organominer ln tk n , kter² obsahuje alespo jednu kationtovou prysky°ici slab ho nebo siln ho typu a alespo jednu aniontovou prysky°ici slab ho nebo siln ho typu. Sm s prysky°ic je nabita kationty a anionty, kter odpov daj miner ln m slou enin m vytv °ej c m organominer ln tk . Zp sob v²roby tohoto materi lu zahrnuje n sleduj c kroky i) aniontov nebo kationtov iontov²m nn prysky°ice se vlo do kolon a purifikuj ; ii) H.sup.+.n. nebo OH.sup.-.n. formy prysky°ic se konvertuj na odpov daj c Na.sup.+.n. nebo Cl.sup.-.n. formy; iii) uvedou se do styku s vodn²mi roztoky pro zaveden odpov daj c ch kationt a aniont , po promyt vodou se iv) prysky°ice mimo kolony vysu a rozm ln na pr ek; a v) r zn prysky°ice se sm s pro z sk n po adovan²ch pom r r zn²ch iont . Pou it tohoto materi lu pro v²robu kompozice pro pln n zub s kazy, zubn ho istic ho prost°edku nebo kompozice pro l en po kozen²ch kost .\

Description

(57) Anotace:

Materiál pro remineralizaci organominerální tkáně, který obsahuje alespoň jednu kationtovou pryskyřici slabého nebo silného typu a alespoň jednu aniontovou pryskyřici slabého nebo silného typu. Směs pryskyřic je nabita kationty a anionty, které odpovídají minerálním sloučeninám vytvářejícím organominerální tkáň. Způsob výroby tohoto materiálu zahrnuje následující kroky i) aniontové nebo kationtové iontovýměnné pryskyřice se vloží do kolon a purifikují; ii) H⁺ nebo OH' formy pryskyřic se konvertuji na odpovídající Na⁺ nebo Cl’ formy; iii) uvedou se do styku s vodnými roztoky pro zavedení odpovídajících kationtů a aniontů, po promytí vodou se iv) pryskyřice mimo kolony vysuší a rozmělní na prášek; a v) různé pryskyřice se smísí pro získání požadovaných poměrů různých iontů. Použití tohoto materiálu pro výrobu kompozice pro plnění zubů s kazy, zubního čisticího prostředku nebo kompozice pro léčení poškozených kostí.

Materiál pro remineralizaci organominerální tkáně, způsob jeho výroby a použití

Oblast techniky

Předložený vynález se týká materiálu, který, pokud se uvede do kontaktu se zuby nebo jinou lidskou nebo živočišnou organominerální tkání, vede k remineralizaci uvedené tkáně (dentinu v případě zubů). Vynález je zejména vhodný pro boj se zubními kazy a jinými zubními problémy. Vynález se také týká způsobu výroby a použití tohoto materiálu.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že rozvoj zubních kazů může být částečně omezen nebo inhibován zvýšením koncentrace konkrétních iontů, zejména fluoridu, fosforečnanu, vápníku, nebo v menším rozsahu, zinečnatých iontů. To je důvod, proč jsou některé z těchto složek přidávány ve formě ve vodě rozpustných solí do pitné vody, zubních past, elixírů pro proplachování ůst. Pozitivní účinky těchto solí jsou obvykle spojeny s jejich abrazivním působením nebo s jejich antimikrobiálním účinkem.

Kombinované použití uvedených solí občas vyvolává problémy s jejich nekompatibilitou, jako je srážení nerozpustných produktů (jako je fluorid vápenatý). Aby se vyřešil problém s chemickou nekompatibilitou, navrhuje patent US 3 978 206 (analog DE 1 818 044) podávání iontů prostřednictvím jejich uvolňování při použití nosičových pryskyřic. Tento patent ale uvažuje jedině použití pryskyřic nesoucích ionty: fluoridové, fosforečnanové nebo vápenaté, odděleně. A ačkoliv v zásadě popis tohoto patentu nevylučuje použití některých iontů v kombinaci, není řečeno nic o vhodnosti použití specifických relativních iontových podílů.

Jelikož je známo, že kazy a jiné dentální problémy nastávají díky demineralizaci složek dentinu (dentální tkáň), jedna z možných cest léčení leží v dosažení opačného efektu, tj. částečné remineralizaci uvedených složek, což může vést k regeneraci uvedeného dentinu. Ale doposud není ve stavu techniky známa žádná uspokojivá metoda zajištění tohoto remineralizačního účinku.

Dále, současné léčení tak zvaných hlubokých kazů (kazy, u nichž dno dutiny dosahuje až velice těsně k hornímu konci dřeně obsahující nerv), představuje vážné problémy. Jeden z nich je spojen se skutečností, že materiálem použitým pro naplnění dutiny je zejména hydroxid vápenatý, který produkuje silnou alkalickou reakci, která dokonce může zesílit bolest. Navíc kyselina mléčná, produkovaná bakteriemi, pokračuje v působení a může dokonce reagovat rozpouštěním významného množství plniva nebo zbytku dentinu. Nakonec, obvyklá plniva mohou zvýšit citlivost na teplo (rozdíly mezí chladem a teplem) nebo elektrochemickou citlivost (díky např. kyselinám nebo cukrům), dolů směrem blíž k nervu, což způsobuje nepohodlí. V každém případě jedním z největších problémů hlubokých kazů je možnost bakteriální infekce dřeně (pulpitis), která se velmi komplikovaně léčí.

Podstata vynálezu

Přeložený vynález poskytuje vhodné řešení těchto problémů pomocí řízeného uvolňování Ca²⁺, F^- a PO?” iontů na bázi iontovýměnných pryskyřic, a v molámím poměru, který je velmi blízko poměru v organominerální tkáni, která má být remineralízována. V případě zubů je přibližným poměrem poměr z fluorapatitu (Ca₂FPO4), kteiý je prakticky stejný jako v dentinu. Regulace uvolňování je provedena smísením pryskyřic s pomalým uvolňováním (jeden ze slabě kyselého a slabě zásaditého typu) a pryskyřic s rychlým uvolňováním (jeden ze silně kyselého a silně zásaditého typu). Uvedením do kontaktu s touto směsí pryskyřic, která je obvykle triturována ve

-1 CZ 291311 B6 formě směsi granulí (směsné lože), jsou organominerální tkáně remineralizovány překvapivě rychlou a účinnou cestou, zejména za přítomnosti Zn²⁺ iontů.

Proto je jedním z předmětů předloženého vynálezu materiál pro remineralizaci organominerální 5 tkáně, který, spolu s dalšími přídatnými složkami a dostatečným množstvím vody, fyziologického séra nebo umělých slin k propůjčení požadované struktury nebo pastovitosti, obsahuje směs kationtových a aniontových iontovýměnných pryskyřic, jehož podstata spočívá v tom, že směs pryskyřic obsahuje alespoň jednu kationtovou pryskyřici slabého nebo silného typu a alespoň jednu aniontovou pryskyřici slabého nebo silného typu, přičemž směs pryskyřic je nabita kationty 10 a anionty, které odpovídají minerálním sloučeninám vytvářejícím organominerální tkáň, která se má remineralizovat, ionty jsou v molámím poměru odpovídajícím poměru v uvedené tkáni a alespoň jedna z pryskyřic ve směsi je slabého typu.

< Ve výhodném provedení je organominerální tkání, která má být regenerována, dentin lidských , 15 nebo živočišných zubů, kde odpovídajícími kationty a anionty jsou Ca²⁺, F a PO?, přičemž přibližný molámí poměr mezi nimi je 2:1:1. Zejména výhodným je materiál, kde pryskyřice také obsahují Zn²⁺ ionty v podílu menším než 1 %, přednostně blízko 0,2 % suché hmotnosti pryskyřice. Zinek má dvojí účinek: na jedné straně je baktericidní, čímž napomáhá v boji proti mikroorganismům, které způsobují kazy, a na druhou stranu působí jako iniciátor nebo kataly20 zátor vhodný pro stimulaci uvolňování iontů z jiných iontů struktury.

Mohou být použity iontovýměnné pryskyřice jakéhokoliv typu, známé ze stavu techniky, jako jsou akrylové pryskyřice, přičemž výhodnými jsou ty, jejichž základem je zesílený polystyren se 2 až 14 % divinylbenzenu.

Je účelné, aby směs pryskyřic zahrnovala jak kationtové pryskyřice slabě kyselého charakteru (funkcionalizované skupinami karboxylových kyselin), tak pryskyřice silně kyselého charakteru (funkcionalizované skupinami sulfonové kyseliny). Obdobně je také účelné, aby směs pryskyřic zahrnovala jak aniontové pryskyřice slabě zásaditého charakteru (funkcionalizované protonovými 30 terciárními aminoskupinami), tak aniontové pryskyřice silně zásaditého charakteru (funkcionalizované kvartémími amonnými skupinami).

Nejvhodnější cestou výměny Ca²⁺, F, a PO?“ iontů v pryskyřicích je zpracování pryskyřic na koloně v jejich NaCl formě, s vodnými roztoky CaC12, NaF a Na₃PO4. Pro výměnu Zn²⁺ iontů je 35 výhodné použít vodný roztok ZnCl.

Dalším předmětem předloženého vynálezu je poskytnutí postupu přípravy materiálu pro remineralizaci organominerální tkáně, který je charakterizovaný uvedenými po sobě následujícími kroky:

i) Požadovaná množství vhodně funkcionalizované komerčně dostupné iontovýměnné pryskyřice (aniontové nebo kationtové) jsou vložena do kolon;

ii) Pryskyřice jsou purifíkovány promýváním vodou a vhodným organickým rozpouštědlem, l 45 přednostně ethanolem;

iii) Kyselé nebo zásadité formy (H⁺ nebo OH ) pryskyřic jsou konvertovány na odpovídající Na⁺ nebo Cl’¹ formy, konkrétně zpracováním s NaCl (vodným);

iv) Pryskyřice získané v kroku iii) jsou zpracovány s vodnými roztoky odpovídajících solí: CaCh pro vnášení Ca²⁺ iontů, Na₃PO₄ pro vnášení PO?⁺ iontů, ZnCl pro vnášení Zn²⁺ iontů, a NaF pro vnášení F iontů;

v) Přebytečná množství elektrolytu jsou odstraněna promýváním vodou;

-2CZ 291311 B6 vi) Pryskyřice jsou extrahovány z kolony, sušeny na podmínky vnější vlhkosti, a potom rozmělněny na prášek; a vii) Různé pryskyřice jsou smíseny pro získání požadovaných relativních náplní různých iontů.

Zejména výhodnými je materiál popsaný v příkladu 1 a použití metody popsané v příkladu 2. Jak je doloženo v příkladu 2, je materiál jako předmět předloženého vynálezu vhodný pro přípravu kompozice pro léčení zubů s kazy, zejména hlubokými kazy. Ve srovnání s běžným materiálem na bázi hydroxidu vápenatého, který je používaný pro první povlak spodku dutiny spojené s kazem, materiál podle předloženého vynálezu má výhodu, že neprodukuje překalcifikaci, to znamená, že neposkytuje uložení minerálů v poměru Ca/P výrazně vyšším, než je hodnota pro normální chrup. Bylo zjištěno, že tato překalcifíkace je spojena s pasivní mineralizací, která zahrnuje regresivní změny v dřeni, jako např. sklerózu, navíc, jak je doloženo v příkladu 3, mikrotvrdost dna dutiny po ošetření materiálem podle předloženého vynálezu je vyšší než po běžném ošetření hlubokých kazů, což představuje další výhodu.

Výhody materiálu podle předloženého vynálezu se ukazují kromě všech výše uvedených při léčení hlubokých kazů, v nichž je podstata povaha prvního vloženého povlaku. Nevhodný první povlak znamená, že dokonce i když je dutina potažená druhým povlakem (fosfátový cement) nebo třetím povlakem (silika, kov), tepelně nebo elektrochemické změny způsobující bolest stále zasahují dolů k nervu.

Výhody materiálu podle předloženého vynálezu lze shrnout takto: poskytuje prakticky kompletní remineralizaci dentinu v období 3 až 5 týdnů; poskytuje prodložený účinek v léčení vedoucí k vytvoření filmu z fluorfosforečnanu vápenatého na vnitřním povrchu dutiny v obdobné mikropevnosti a morfologii, jako poskytuje originální dentin; brání bolestivým reakcím na chlad/teplo a na dráždivě látky, jako jsou kyseliny nebo sladkosti; více než zdvojnásobuje rychlost obnovy funkční kapacity dřeně; brání skleróze dásní eliminací nadbytečné kalcinifikace predentinového materiálu; a brání průniku mikroflóry přes dno dutiny s kazem.

Předmětný materiál podle předloženého vynálezu může být použit pro přípravu jakéhokoliv typu zubního čisticího prostředku nebo produktů pro zlepšení zdraví zubů, jako jsou pasty, elixíry, žvýkačky nebo dentální nitě. Vzhledem ke svým účinkům na kazy a remineralizační působení v oblasti zubů ve styku s dásněmi je materiál vhodný také při preventivním nebo symptomatickém léčení jiných infekcí týkajících se úst jako zánětu dásní.

Materiály mohou být rovněž použity pro přípravu prostředků pro léčení poškozených kostí, jako je to v případě zlomených demineralizovaných nebo starých kostí. V těchto případech budou iontové náplně v pryskyřičné směsi upraveny na složení kostí.

Příklady, které následují, dokládají předložený vynález, ale žádným způsobem jej neomezují.

Příklady provedení

Příklad 1: Obecný postup přípravy remineralizujícího materiálu

Byla použita odvážená množství komerčních (LEWATIT^(R), od Bayeru) iontovýměnných pryskyřic (aniontových nebo kationtových) farmaceutické kvality, na bází zesítěného polystyrenu s divinylbenzenem (2 až 14 %) a vhodně funkcionalizovaného.

Kationtové pryskyřice byly použity ve dvou typech: slabě kyselého charakteru (funkcionalizovaná karboxyskupinami, LEWATIT^ R-250) a silně kyselého charakteru (funkcionalizovaná sulfonovými kyselinami, LEWATIT^ S—100).

-3CL 291311 B6

Aniontové pryskyřice byly použity ve dvou typech: slabě zásaditého charakteru (funkcionalizovaná protonovanými terciárními aminoskupinami, LEWATIT^(R) MP-62) a silně zásaditého charakteru (funkcionalizovaná kvartémími aminoskupinami, LEWATIT^(R) LM-600).

Piyskyřice byly vloženy do kolon, v nichž probíhalo následující zpracování:

a) Purifikace pryskyřice: pryskyřice byla promyta třikrát, postupně deionizovanou vodou a ethanolem.

b) Úprava pryskyřice: kyselá nebo bazická forma (H⁺ nebo OH') byla konvertována na odpovídající Na⁺ nebo Cf formu, resp. zpracováním s NaCl (vod.).

c) Transformace na požadovanou iontovou formu: pryskyřice získaná v (b) byla zpracována sO,2M roztoky odpovídajících solí analytické čistoty: CaCl₂ pro zavedení Ca²⁺ iontů,

Na₃PO₄ pro zavedení PO₄ iontů, ZnCl pro zavedení Zn²⁺ iontů, a NaF pro zavedení F' iontů. Na konci zpracování bylo množství iontů fixovaných v každé pryskyřici stanoveno příslušnou analýzou finálního roztoku.

d) Konečně zpracování: to sestávalo z promývání přebytku elektrolytu deionizovanou vodou, odstranění pryskyřice z kolony, sušení na stav okolní vlhkosti, práškování materiálu a uskladnění v hermeticky utěsněných ampulích.

e) Smísení různých pryskyřic: vhodnými kombinováními výchozích pryskyřic a solí CaCl₂, 25 ZnCl₂, Na₃PO₄ a NaF, bylo získáno osm typů pryskyřic s náplní, v nichž množství fixovaných iontů na jednotku hmoty pryskyřice bylo známo. Poměr hmot různých iontů ve směsi byl nakonec vybrán, že je 6,7 Ca²⁺: 7,3 PO4³’ : 7,6 F‘, což je poměr odpovídající stechiometrii fluorofosforečnanu vápenatého (Ca2FPO₄). Hmotnosti Zn byla vybrána tak, že znamená 0,2 % z celkové hmotnosti pryskyřičné směsi.

Příklad 2: Srovnávací test účinnosti na regeneraci dentinu u opic po vyvolání kazů

Bylo vybráno celkem 27 opic ve věku v rozmezí mezi 3,5 a 4 roky, vážící mezi 3,0 a 3,5 kg.

K provádění testování zubů in vivo byly vybrány stoličky a třeňové zuby. Následná anestezie hlubokých dutin u opic byla poskytnuta ve vestibulámím povrchu krčků vybraných zubů. Dutiny byly ošetřeny fyziologickým roztokem a usušeny horkým vzduchem. Plombovací (plnicí) technika byla běžná, která se používá při přípravě zubních plomb. Celkový počet opic byl rozdělen na tři skupiny, kde byly dutiny ošetřeny třemi různými plnivy (plombami). Ve skupině 1 (kontrolní skupina) byla dna dutin pokryta filmem z azbestu (který funguje jako absolutně inertní materiál). Ve skupině 2 byl použit calmecin (standardní plnivo na bázi hydroxidu vápenatého). Ve skupině 3 byl použit remineralizující systém popsaný v příkladu 1. Při přípravě pasty, která byla použita ve skupině 3, byl práškový materiál, jehož příprava je popsána v příkladu 1, vložen napřed do fyziologického roztoku na 1 až 2 min. Jakmile byla spodní část dutiny pokryta výše zmíněnými filmy, všechny byly běžně zakryty: nejprve fosforečnanovým cementem a potom STILIDONTem^(R) (standardní plnivo na bázi siliky).

Zuby byly extrahovány 3 nebo 6 měsíců po ošetření. Extrahované zuby byly fixovány (standardními metodami imerze ve formaldehydu), sušeny, rozřezány, vyleštěny a bylo stanoveno 50 minerální složení (Ca a P) pásmovou mikroanalýzou elektronovou spektroskopií, použitím vybavení Stereoscan-150 spojeného systému - 860 (US). U každého zubu bylo stanoveno složení ve třech zónách: ve střední zóně zubního tělesa (centrální dentin), v zóně 0,1 až 0,2 mm od okraje dutiny (okrajový dentin), a v zóně 0,5 až 0,7 mm ode dna dutiny (spodní dentin).

-4CZ 291311 Β6

Tabulka 1

Minerální složení (% hmotnostní) dentinu v zubech mladých opic se třemi různými materiály:

Studijní objekt	Doba (měsíce)	Prvek	Centrální Dentin	Okrajový Dentin	Spodní Dentin
Původní		Ca	38,3	37,9	38,2
normál, zuby	0	P	17,3	17,9	17,4
		Ca/P	2,2	2,1	2,2
		Ca	38,9	38,6	34,1
	3	P	17,6	17,6	17,3
Skupina 1		Ca/P	2,2	2,1	2,0
		Ca	34,6	32,5	31,5
	6	P	17,3	18,1	17,8
		Ca/P	2,0	1,8	1,8
		Ca	37,6	38,7	39,6
	3	P	18,3	17,5	16,6
Skupina 2		Ca/P	2,0	2,2	2,4
		Ca	39,0	39,2	42,1
	6	P	16,8	16,7	13,7
		Ca/P	2,3	2,3	2,3
		Ca	38,5	37,9	37,9
	3	P	17,8	18,2	18,3
Skupina 3		Ca/P	2,2	2,1	2,1
		Ca	37,9	37,9	37,4
	6	P	18,3	18,3	18,7
		Ca/P	2,1	2,1	2,0

Tabulka 1 dokládá získané analytické výsledky (procenta hmotnostní) společně s vypočítaným poměrem Ca/P. Nej výraznější výsledky se vyskytují ve spodní zóně dentinu, zde pouze diskutované.

Výsledky se skupinou 1 ilustrují chování zubů při normálním postupu u kazů: Ca/P poměr spodního dentinu se snižoval od 2,2 (původní normální zuby) od 1,8 po 6 měsících, čímž indikuje, že došlo k dekalcifikaci.

Výsledky se skupinou 2 dokládají, že, se standardním plnivem (plomba) ze standardního hydroxidu vápenatého, dochází u dentinu k překalcifikaci: Ca/P poměr se změnil z 2,2 (původní normální zuby) na 2,3 po 6 měsících. Morfologická studie finálních zubů doložily, že to, co nastává, je pasivní překalcifikace tkáně dentinu zahrnující regresivní změny v dásní (jak je skleróza), s negativními účinky.

Výsledky ve skupině 3 dokládají, že s plnivem (plombou) podle předloženého vynálezu, se složení dentinu výrazně neliší mezi začátkem a koncem léčení kazů, které indikuje, že došlo k výhodné remineralizaci zubní tkáně a znamená v praxi regeneraci dentinu.

Příklad 3: Srovnávací studie mikropevnosti u opic po ošetření kazů

Jiná skupina opic byla podrobena léčení podobnému jako v příkladu 2, aby se stanovila běžnou technikou mikropevnost spodního dentinu. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Mikropevnost kontrolních vzorků (40 mg/mm² v původním normálním chrupu) odpovídá centrálnímu dentinu. Výsledky skupiny 3 ukazují, že při použití plnivového materiálu (plomby) z příkladu 1

-5CZ 291311 B6 je mikropevnost dna dutiny nejvyšší ze všech, a to znamená s nejvyšší rychlostí růstu na začátku léčení.

Tabulka 2

Mikropevnost dna dutiny po ošetření hlubokých kazů opic

Studijní objekt	Doba (měsíce)	Mikropevnost (kg/mm2)
Normální zuby	-	40
Neošetřené	3,5	29
kazy	6,0	23
	2,5	31
Skupina 1	3,5	5,0
	6,0	5,0
	2,5	52
Skupina 2	3,5	64
	6,0	61
	2,5	57
Skupina 3	3,5	67
	6,0	60

Příklad 4: Příklad materiálu

Katexová pryskyřice slabě kyselého typu se rozdělí do dvou částí. Jedna část se nasytí roztokem vápenaté soli a druhé roztokem zinečnaté soli.

Podobně se také anexová pryskyřice slabě bazického typu rozdělí do dvou částí. Jedna část se nasytí roztokem kyseliny fosforečné a druhá část roztokem kyseliny fosforečné a druhá část roztokem fluoridové soli.

Nadbytek roztoků se odstraní promýváním a pryskyřice se vysuší a analyzují.

Potom se každá pryskyřice odděleně rozemele a proséváním se z ní oddělí frakce o změní pod pm. Nakonec se míšením vhodných podílů jednotlivých pryskyřic vyrobí požadovaná směs. V tomto konkrétním případě vykazují jednotlivé pryskyřice následující obsah iontů pryskyřice s vápenatým iontem: pryskyřice se zinečnatým iontem: pryskyřice s fluoridovým iontem: pryskyřice s fosforečnanovým iontem:

3,47 mmol Ca²⁺/g pryskyřice

3,22 mmol Zn²⁺/g pryskyřice

2,94 mmol F'/g pryskyřice

3,38 mmol PO₄ ³7g pryskyřice

S ohledem na toto složení se pro výrobu 100 g směsi s přednostním molámím poměrem Ca²⁺: F: PO₄ ³', 2:1:1 smísí následující množství jednotlivých pryskyřic:

pryskyřice s vápenatým iontem: 31,18 g pryskyřice s fosforečnanovým iontem: 48,02 g pryskyřice s fluoridovým iontem: 18,4 g pryskyřice se zinečnatým iontem: 2,4 g

Při aplikaci na organominerální tkáň se 50 mg získané směsi pryskyřic smíchá s 0,2 ml roztoku umělých slin (vodný roztok chloridu sodného a chloridu draselného o koncentraci NaCl 0,5 g/1 a KCl 1 g/1).

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Materiál pro remineralizaci organominerální tkáně, který, spolu s dalšími přídatnými složkami a dostatečným množstvím vody, fyziologického séra nebo umělých slin k propůjčení požadované struktury nebo pastovitosti, obsahuje, směs kationtových a aniontových iontovýměnných pryskyřic, vyznačující se tím, že směs pryskyřic obsahuje alespoň jednu kationtovou pryskyřici slabého nebo silného typu a alespoň jednu aniontovou pryskyřici slabého nebo silného typu, přičemž směs pryskyřic je nabita kationty a anionty, které odpovídají minerálním sloučeninám vytvářejícím organominerální tkáň, která se má remineralizovat, ionty jsou v normálním poměru odpovídajícím poměru v uvedené tkáni a alespoň jedna z pryskyřic ve směsi je slabého typu.
2. 2. Materiál podle nároku 1, vy značu j í cí se tím, že organominerální tkání, která má být regenerována, je dentin lidských nebo živočišných zubů, a že odpovídajícími kationty a anionty jsou Ca²’, F' a PO₄ ³’, a přibližný molámí poměr mezi nimi je 2:1:1.
3. 3. Materiál podle nároku 1,vyznačující se tím, že pryskyřice jsou také nabity ionty Zn²’, jejichž podlije menší než 1 % suché hmotnosti pryskyřice.
4. 4. Materiál podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že základem pryskyřic je zesítěný polystyren se 2 až 14 % hmotnostními divinylbenzenu.
5. 5. Materiál podle některého z nároku 1 až 4, vyznačující se tím, že kationtová pryskyřice slabého typu obsahuje karboxyskupiny.
6. 6. Materiál podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že kationtová pryskyřice silného typu obsahuje sulfoskupiny.
7. 7. Materiál podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že aniontová pryskyřice slabého typu obsahuje protonované terciární aminoskupiny.
8. 8. Materiál podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že aniontová pryskyřice silného typu obsahuje kvartémí amoniové skupiny.
9. 9. Materiál podle některého z nároků 2 až 8, vyznačující se tím, že Ca, F', a PO₄ ³’ ionty jsou zavedeny zpracováním pryskyřic v jejich NaCl formě, vodnými roztoky CaCl₂, NaF a Na₃PO₄.
10. 10. Materiál podle nároku 3, vyznačující se tím, že podíl Zn²⁺ iontů je přibližně 0,2 % hmotnostního, vztaženo na suchou hmotnost pryskyřice.
11. 11. Materiál pro remineralizaci organominerální tkáně podle nároku 3 nebo 10, vyznačující se t í m , že ionty Zn²⁺ jsou zavedeny zpracováním pryskyřic v jejich NaCl formě vodným roztokem ZnCl₂.
12. 12. Použití materiálu podle některého z nároků 2 až 11 pro výrobu kompozice pro plnění zubů s kazy.
13. 13. Použití materiálu podle některého z nároků 2 až 11 pro výrobu zubního čisticího prostředku nebo prostředku pro zlepšení zdraví zubů.
14. 14. Použití materiálu podle nároku 1 pro výrobu kompozice pro léčení poškozených kostí.

    -7CZ 291311 B6
15. 15. Způsob výroby materiálu pro remineralizaci organominerální tkáně podle některého z nároků 2 až 11, v y z n a č u j í c í se t í m , že se po sobě provedou následující kroky:

    5 i) požadovaná množství vhodně funkcionalizovaných komerčně dostupných aniontových nebo kationtových iontovýměnných pryskyřic se vloží do kolon a purifikují promýváním vodou a vhodným organickým rozpouštědlem;

    ii) kyselé nebo zásadité formy (H⁺ nebo OH') pryskyřic se konvertují na odpovídající Na⁺ nebo

    10 Cf formy, uvedením do styku s vodným NaCl;

    iii) pryskyřice získané v kroku (ii) se uvedou do styku svodnými roztoky odpovídajících solí, tedy CaCl₂ pro zavedení Ca²⁺ iontů, Na3PO4 pro zavedení PO4³⁺ iontů, ZnCl2 pro zavedení Zn²⁺ iontů, a NaF pro zavedení F‘ iontů; a přebytečná množství elektrolytu se odstraní

    15 promýváním vodou;

    iv) pryskyřice se vyjmou z kolon, vysuší na rovnovážný obsah vlhkosti odpovídající okolí, a potom rozmělní na prášek; a
16. 20 v) různé pryskyřice se smísí pro získání požadovaných poměrů různých iontů.