CZ292139B6 - Způsob regulace pro kontinuální lití mezi válci - Google Patents

Abstract

Zp sob regulace pro kontinu ln lit mezi v lci, p°i kter m se b hem lit m ° rozta n s la RSF p sob c na v lce a p°estavuje se poloha lo isek alespo jednoho z v lc pro zv tÜen nebo zmenÜen osov vzd lenosti mezi t mito v lci, p°i em za · elem udr en rozta n s ly na v podstat konstantn hodnot se p°edem stanov interval hodnot .DELTA.RSF t to s ly, zahrnuj c po adovanou nomin ln s lu RSF.sub.o.n. a na polohu lo isek se p sob intenzivn ji, kdy je hodnota m °en s ly mimo tento interval, ne kdy je uvnit° tohoto intervalu.\

Description

Způsob regulace pro kontinuální lití mezi válci

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu regulace kontinuálního lití plochých kovových, zvláště ocelových produktů mezi válci.

Dosavadní stav techniky

Při známém kontinuálním litím mezi válci je vyráběný produkt, například plochý ocelový pásek o tloušťce několika milimetrů, získáván roztavením kovu v určeném prostoru lití mezi dvěma válci s rovnoběžnými osami, ochlazovanými a uváděnými do rotačního pohybu v opačném směru. Při styku s chladnými stěnami válců kov tuhne a kůra tuhnoucího kovu unášená rotací válců se spojuje na úrovni horní mezery mezi válci, aby utvořila požadovaný pásek, který je pak tažen dolů.

Proces lití mezi válci musí splňovat různé požadavky ve vztahu k tavenému produktu i k chodu vlastního licího zařízení.

Páska musí mít již v průběhu lití tvar a rozměry přesně odpovídající požadovanému výslednému tvaru a rozměrům.

To vyžaduje, aby vzduchová mezera v hrdle mezi válci, to znamená vzdálenost mezi válci, byla přesně rovna požadované tloušťce pásky. V praxi při klasickém způsobu zpracování projde vyrobená páska ještě procesem válcování, kdy vlastní přesnost tloušťky není tak významná jako její stálá hodnota po celé délce pásky. Odchylka několika desetin milimetru ve výsledné tloušťce od požadované hodnoty není tedy na závadu pro získání kvalitního konečného produktu po válcování, zatímco náhlé změny tloušťky lité pásky v podélném směru se mohou přes provedené válcování negativně odrazit na kvalitě výsledného produktu.

Z hlediska průběhu licího procesu je samozřejmě hlavním požadavkem získání souvislé pásky. Je tedy nezbytné zajistit její tažení a to, aby tato páska během tažení dostatečně tuhla. Nadměrné tuhnutí kovu nad hrdlem válců nemusí být nutně na závadu v případě lití relativně kujných kovů, jako např. hliník, ale je nepřijatelné u tvrdších kovů, jako je ocel, kdy takové nadměrné ztuhnutí způsobí buď vytvoření kovového klínu nad hrdlem znemožňujícího tažení pásky, nebo poškození válců při průchodu příliš ztuhlého kovu mezi nimi.

Naopak nedostatečné tuhnutí způsobuje trhliny a přetržení pásky na spodní straně hrdla.

Dosavadní řešení těchto dvou příčin špatné funkce zařízení spočívá ve změnách vzdálenosti válců, které jsou při nedostatečném tuhnutí přibližovány a nadměrném tuhnutí vzdalovány, a to takovým způsobem, aby již na úrovni hrdla byl udržován rozměr základny šachty, kde k tuhnutí kontaktem kůry kovu se stěnami válců dochází.

Tím však nevyhnutelně dochází k podélným změnám tloušťky získávaného produktu, neboť podmínky tuhnutí se tak z různých příčin během procesu lití mění, zvláště při zahájení procesu, při prvních otáčkách válců a při dosahování jejich pracovní teploty. Takové odchylky v tloušťce jsou z hlediska kvality lité pásky nepřijatelné.

Kromě výše uvedených problémů dochází ještě k problémům spojeným s nedokonalým kruhovým tvarem válců, neboť dokonalá kruhovitost válců nemůže být v praxi docílena. Z toho plyne, že přes pevnou pozici ložisek nesoucích válce se během rotace cyklicky mění jejich rozestup.

-1 CZ 292139 B6

K původním nepravidelnostem knihového tvaru za studená se přidávají ještě další deformace tepelného původu, které jsou vyvolávány cyklickým ohřevem a ochlazováním povrchu válců při každé otočce.

Je známo již několik způsobů, které se snaží přinést řešení jednoho či více výše uvedených problémů.

Z dokumentů EP 123 059 (A) aEP 0194 628 (A) je znám například licí proces, u kterého se zamezuje poškození licích válců nadměrným tuhnutím litého kovu využíváním tlaku litého materiálu na změnu rozestupu válců. Tento postup vychází ze skutečnosti, že hodnota tohoto tlaku charakterizuje přímo stav tuhnutí kovu. Avšak i tato metoda, jak již bylo výše uvedeno, nezabrání podélným odchylkám v tloušťce vyráběné pásky.

Ze zmíněné dokumentace je rovněž známa metoda, kterou se mění rychlost válců (a tedy i rychlost lití) ve vztahu ke změnám rozestupu a tlaku. Tato metoda je založena na skutečnosti, že se zvýšením rychlosti se snižuje doba tuhnutí roztaveného kovu při styku s válci, a tím je i tuhnutí menší (a naopak). Rychlost reakce při této metodě však není taková, aby bylo možno odstranit problémy nadměrného či nedostatečného tuhnutí, které se objeví náhle. Z toho důvodu může být v praxi použita jen v kombinaci s předchozí metodou regulace rozestupu válců v závislosti na tlaku kovu.

Je znám ještě jeden licí postup, kdy se působí přímo na polohu ložisek válců ve vazbě na odchylky od kruhového tvaru válců. Podle výsledků měření těchto odchylek je korigována poloha ložisek v závislosti na úhlu rotace válců. Tato metoda však pochopitelně není schopna řešit problémy spojené se stavem tuhnutí litého kovu.

Předkládaný vynález si klade za cíl najít společné řešení pro všechny výše uvedené problémy, které by především umožnilo:

lít bez rizika přetržení či proděravění pásky, vyloučit poškozování válců, vyloučit to, čemu se říká blýskavé zóny na válcích, které svědčí o silných koncentracích roztažné síly a které tak signalizují místní změnu stavu (zdrsnění) povrchu válce a rovnoměrnost tuhnutí první tuhnoucí kůry, a především získat kovový pás nejstálejší možné tloušťky po celé jeho délce, a získat tuto stálou tloušťku co možná nejrychleji po začátku lití.

Podstata vynálezu

Výše uvedených cílů se dosahuje způsobem regulace pro kontinuální lití mezi válci, při kterém se během lití měří roztažná síla působící na válce a přestavuje se poloha ložisek alespoň jednoho z válců pro zvětšení nebo zmenšení osové vzdálenosti mezi těmito válci, podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že za účelem udržení uvedené roztažné síly na v podstatě konstantní hodnotě se předem stanoví interval hodnot této síly, zahrnující požadovanou nominální sílu a na polohu ložisek se působí intenzivněji, když je hodnota měřené síly mimo tento interval, než když je uvnitř tohoto intervalu.

Způsob podle vynálezu tak umožňuje sledovat velikost odchylky mezi měřenou roztažnou silou a požadovanou nominální silou k tomu, aby se měnilo působení na polohu ložisek válců. Pokud síla zůstává v předem určeném intervalu, respektive se jen relativně málo odchyluje od nominál

-2 CZ 292139 B6 ní hodnoty síly, reakce spočívající v přesunování ložisek válců je mírná, nebo dokonce nulová, zatímco při vybočení síly z nastavených hodnot je reakce silnější.

Podle výhodného provedení tohoto vynálezu je regulována poloha ložisek přesouváním do 5 polohy uložené v paměti. Toto uložené umístění je zafixováno hodnotou referenční pozice, získané tím, že se k počáteční uložené hodnotě polohy ložisek připočte hodnota korekce, měnící se v závislosti na rozdílu mezi měřenou roztažnou silou a silou nominální. Tato opravná hodnota je vyšší, když je měřená síla mimo nastavený interval, než když se nachází v tomto intervalu.

Změna intenzity opravného působení reagujícího na odchylku mezi uloženou hodnotou roztažné síly a hodnotou skutečně změřenou je přednostně prováděna tak, že k signálu E představujícímu opravnou odchylku se přidá funkce f, která redukuje intenzitu tohoto signálu pokud se měřená síla nachází v nastaveném intervalu. Takto korigovaný signál E' = f(E) je poté použit v regulačním cyklu pro generování hodnoty Ad korekce, která se připočte k počáteční uložené hodnotě d₀ 15 polohy ložisek aby tak vytvořila hodnotu d_r referenční pozice ložisek, použité pak jako uložená hodnota v regulačním cyklu klasického typu pro regulaci poloh ložisek.

Vzhledem k tomu, že rychlost přemístění ložisek je v tomto regulačním cyklu klasicky v poměru k odchylce mezi skutečnou a uloženou polohou ložisek, dochází tak k tomu, že působení na polo20 hu ložisek je tím intenzivnější, čím vzdálenější je hodnota referenční pozice od změřené hodnoty skutečné pozice. A protože má tato korekce za následek změnu hodnoty uložené pozice proti původní uložené hodnotě ve směru vedoucímu k zvyšování odchylky mezi uloženou pozicí a skutečnou polohou ložisek, a to tím více, čím je měřená síla vzdálenější od síly nominální, dochází k tomu, že reaktivita regulace polohy ložisek je vyšší, když se měřená síla ocitne mimo nastavené 25 mezní hodnoty.

Jinak řečeno vede tato korekce ke generování umělé hodnoty referenční pozice, která pak určuje uloženou pozici odchylně od původní uložené hodnoty ve směru vedoucímu klasicky ke kompenzaci změn roztažné síly, to znamená ve směru oddalování válců od sebe jako reakci na zvyšování 30 této roztažné síly a naopak. A protože tato hodnota referenční pozice použitá jako uložená hodnota pro regulaci polohy ložisek je tudíž odlišná od hodnoty měřené skutečné polohy ložisek, bude regulace intenzivněji reagovat přemístěním ložisek, než kdyby uložená poloha zůstala na své původní hodnotě.

Podle dalšího výhodného provedení vzrůstá korigovaný signál E' v závislosti na rozdílu mezi měřenou roztažnou silou a nominální silou. Čím větší je v takovém případě odchylka mezi měřenou a nominální silou, tím intenzivnější je reakce. Korigovaný signál E' tak přednostně roste rychleji, když je měřená síla mimo mezní nastavené hodnoty, než když z těchto hodnot nevybočuje. Tím dochází k tomu, že se vzrůstem zmíněné odchylky mezi měřenou a nominální silou 40 reaktivita nejen roste, ale roste tím rychleji, čím je odchylka větší.

Podle jiného výhodného provedení je korigovaný signál nulový, pokud se hodnota měřené odchylky nachází v nastavených mezích, a roste v závislosti na rozdílu mezi měřenou a nominální roztažnou silou jen když je hodnota měřené síly mimo zmíněné nastavené mezní hodnoty. 45 V takovém případě, pokud měřená síla nevybočuje z nastavených mezí, děje se regulace polohy ložisek normálně tak, aby byly udržovány v pozici podle původně uložené hodnoty. Tím, že zůstávají v nastavených mezích jsou tyto změny síly tolerovány, aniž by docházelo ke snaze je kompenzovat přesouváním ložisek. Když však měřená síla vybočí z nastavených mezí, dojde k působení na změnu polohy ložisek tím větší, čím je měřená síla vzdálenější od těchto mezních 50 hodnot.

Další výhodné provedení umožňuje omezení hodnoty korekce po uplynutí předem stanovené doby náběhu. Tím se k výše popsané modulaci intenzity korektivního působení v závislosti na

-3 CZ 292139 B6 měřené síle přidává ještě dodatečná modulace v závislosti na fázi licího procesu. Tato modulace umožňuje ještě dále zvýšit reaktivitu regulace během doby náběhu tak, aby v co nejkratší době bylo dosaženo stabilního režimu zpracování. Po dosažení stabilního režimu pak umožní omezit tuto reaktivitu a tím se vyhnout případům, kdy velmi krátká kulminace síly, ke které eventuálně dojde po době náběhu, by způsobila citelnou změnu vzájemné vzdálenosti válců, k jaké dochází během doby náběhu. Je třeba poznamenat, že tato druhá modulace se používá nezávisle na skutečnosti, zda měřená sílaje v nastavených mezích či mimo ně.

Obdobným způsobem a v podstatě se stejným účinkem, může být rozpětí nastavených mezních hodnot během doby náběhu relativně užší a poté rozšířeno.

Obě tato výše uvedená provedení mají za cíl:

zajistit vysokou reaktivitu regulačního procesu během fáze náběhu, která by co nejlépe kompenzovala prudké změny parametrů lití, ke kterým dochází během uvádění zařízení do chodu, a které jsou vyvolávány rozběhem válců, jejich ohřevem a z něj plynoucími deformacemi; upřednostnit tím hledisko kontinuity lití a vyrovnat se s tolerováním změn mezery mezi válci, dát přednost stálosti tloušťky litého produktu následným omezením této reaktivity formou snadnějšího tolerování případných náhlých kulminací síly bez působení (plného či omezeného) na polohu ložisek.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen na příkladu způsobu kontinuálního lití tenké ocelové pásky mezi válci a pomocí výkresů, na kterých jednotlivé obrázky znázorňují:

obr. 1 je schematický čelní pohled na zařízení pro kontinuální lití mezi válci známého typu, obr. 2 představuje schéma způsobu regulace podle vynálezu na přikladu regulace roztažné síly působící na válce, obr. 3 znázorňuje křivku korekce měřené roztažné síly, použité při způsobu regulace podle obr. 2, obr. 4 a 5 znázorňují graficky v závislosti na čase od začátku licího procesu vývojové křivky rychlosti tažení, úhlu rotace bodu na povrchu jednoho válce, polohy ložiska přestavitelného válce a roztažné síly působící na válce a vyvolávané litým produktem, obr. 6 a 7 zobrazují dvě varianty korekce síly E' = f(E).

Příklady provedení vynálezu

Licí zařízení částečně znázorněné na obrázku 1 obsahuje klasickým známým způsobem uložené dva válce 1, 2, s rovnoběžnými osami, ve vzdálenosti rovnající se požadované tloušťce lité pásky. Oba válce jsou roztáčeny stejnou rychlostí opačným směrem. Jsou neseny schematicky znázorněnými ložisky 3, 4, na dvou držácích 5, 6 upevněných na rámu 7. První držák 5 a tím i odpovídající osa válce 1 je vůči rámu 7 uložen nepohyblivě. Druhý držák 6 je naopak pohyblivý a lze ho po rámu 2 posouvat. Jeho poloha je regulovatelná a je dána působením hydraulických přítlačných zdviháků 9, které vzájemně vzdalují nebo přibližují držáky. Měřidla roztažné síly působící na válce, tvořená vážícím zařízením na principu pružinové váhy 8, jsou umístěna mezi

-4CZ 292139 B6 pevným držákem 5 a rámem 7. Snímače 10 umožňují měřit polohu pohyblivého držáku 6 a tím i změny polohy ve vztahu k předem nastavené uložené poloze v závislosti na požadované tloušťce pásky.

Během lití je roztavený kov vléván mezi válce a začíná tuhnout při kontaktu s jejich chladnějšími stěnami. Vytváří tuhnoucí šupiny, které jsou taženy rotací válců a spojují se na úrovni horní mezery 11 mezi válci a vytváří tak ztuhlou pásku stahovanou směrem dolů. Při tomto procesu působí kov na válce roztažnou silou RSF, měřenou váhami 8, jejíž velikost se mění především v závislosti na stupni tuhnutí kovu.

Pro regulaci této síly a tím i dosažení stálosti lití se působí na hydraulické přítlačné zdviháky 9. Tak například pro snížení roztažné síly RSF způsobí tyto zdviháky 9 oddalování válců a naopak pro zvýšení roztažné síly zdviháky způsobí přibližování válců.

Tato činnost je vykonávána automaticky způsobem regulace podle vynálezu a umožňuje získat velmi rychle po zahájení lití dostatečně konstantní roztažnou sílu, a tím i dostatečně stálou tloušťku vyrobené pásky.

Schéma způsobu regulace roztažné síly působící na válce je znázorněno na obr. 2. V tomto regulačním cyklu je rozdíl E mezi hodnotou roztažné síly RSF. měřenou váhami 8, a hodnotou v paměti uložené nominální síly RSF₂ počítán výpočetní jednotkou 20. Tento rozdíl E vstupuje do korekčního zařízení 22, které stanoví hodnotu korigovaného signálu E' jako funkci E, podle vztahu podrobněji uvedeného dále. Hodnota korigovaného signálu E' vstupuje do zesilovače 24 proměnného výkonu, který převede korigovaný signál E' na rychlost v, proporcionální vůči rozdílu E a vstupující do integrátoru 26 aby generovala hodnotu Ad korekce.

Hodnota Ad korekce je zaváděna do směšovače 28. do kterého současně vstupuje počáteční uložená hodnota d₂ polohy ložisek a hodnota Cfr kompenzace kruhové nepravidelnosti. Směšovač 28 tak vytváří výslednou hodnotu (preferenční pozice.

Hodnota dr referenční pozice, která slouží jako uložená hodnota pro regulaci polohy ložisek, vstupuje do komparátoru 30, který současně získává měřenou hodnotu d™ polohy ložisek, získávanou snímači 10 a vytváří signál Ep reprezentující odchylku mezi skutečnou polohou ložisek a uloženou polohou. Tento signál vchází do klasického PIA regulátoru 32. který předává signál isv servoventilu 34 pro řízení přítlačných zdviháků 9. Aktivování přítlačných zdviháků 9 ovlivňuje průběh lití (symbolizováno obdélníčkem proces), během kterého je hodnota roztažné síly RSF měřena.

Je nutno poznamenat, že doba jednoho cyklu regulace polohy přítlačných zdviháků 9 (cyklus schematicky vyznačen čárkovaným obdélníkem 36) je například 2.10'³ sekund, zatímco doba celkového cyklu (čárkovaný obdélník 38) je například 10.10'³ sekund.

Oprava f prováděná korekčním zařízením 22 je graficky zobrazena na obr. 3, na kterém jsou, jen jako příklad, vyznačeny číselné hodnoty E a E', vyjádřené v tunách.

V tomto případě je nominální hodnota roztažné síly RSF„ 6 t (6 tun odpovídá přibližně 6000 daN) a interval mezních hodnot ARSF je 4 t. Pokud se měřená hodnota roztažné síly nachází v intervalu 4 až 8 t, oprava odchylky E je vyjádřena vztahem E' = 0,3 E; pokud se roztažná síla dostane pod 41 nebo nad 81 získá oprava hodnotu E' = E -1,41.

Podle tohoto příkladu lze s odkazem na schéma na obr. 2 konstatovat, že hodnota Ad korekce, generovaná na základě hodnoty korigovaného signálu E' bude souvisle vzrůstat v závislosti na rozdílu mezi měřenou roztažnou silou RSF a nominální silou RSFn, ale přitom vzrůstat silněji,

-5CZ 292139 B6 pokud se roztažná síla dostane minio interval mezních hodnot ARSF. Následkem toho je citlivost regulování polohy ložisek snížena, pokud měřená roztažná síly zůstává ve stanoveném intervalu mezních hodnot, a naopak zvýšena, pokud se dostane mimo něho.

Je nutno poznamenat, že výše uvedený výraz E' je nutno chápat jako relativní, neboť hodnota korigovaného signálu E' je následně násobena výkonem zesilovače 24 a integrována do doby cyklu, aby vyvolala korekci Ad.

Dále je nutno poznamenat, že obdobný výsledek pokud jde o výpočet hodnoty Ad korekce, může být získán přímým vstupem rozdílu E do zesilovače 24 a odpovídající změnou jeho výkonu v závislosti na velikosti rozdílu E. To znamená zvýšením výkonu při vybočení roztažné síly mimo interval mezních hodnot v poměru k výkonu v době, kdy je tato síla v rámci tohoto intervalu.

Nicméně, jak lze vidět z dalšího popisu, výkon může být rovněž regulován v závislosti na době uplynulé od zahájení licího procesu. Z toho tedy vyplývá, že výkon by měl být regulován podle dvou parametrů, podle času a podle roztažné síly, což může v praxi komplikovat provádění regulace.

Změny korigovaného signálu E' ve vztahu k rozdílu E by mohly být též stanoveny odlišně, například tak, že E' je nulové nebo skoro nulové pokud je roztažná síla v intervalu mezních hodnot a rostoucí v závislosti na E jen mimo tyto meze, jak ukazuje čárkovaná křivka na obr. 3.

V tomto posledním případě je hodnota d_r referenční pozice korigována jen když roztažná síla vybočí z intervalu mezních hodnot a jakékoli změny síly zůstávající v rámci tohoto intervalu nezpůsobí žádné změny polohy ložisek.

Korekce referenční pozice ložisek je po uplynutí předem nastavené doby náběhu redukována, což je snadno dosažitelné snížením výkonu zesilovače, a tedy i hodnoty Ad.

Jako doplňující opatření může být ještě zvětšen interval mezních hodnot. Obě tato opatření umožňují zajistit vysokou citlivost regulace při náběhu lití, ale nezpůsobují podstatnější přesuny ložisek při náhlých výkyvech síly, k nimž dochází po této počáteční době náběhu.

Pro ilustraci výsledků, kterých lze díky vynálezu docílit, je na obr. 4 zachycen vývoj čtyř parametrů v časovém průběhu od okamžiku zahájení licího procesu:

křivka 40 představuje rychlost válců, křivka 50 zobrazuje úhlovou pozici válců, kdy interval mezi dvěma vrcholy této křivky odpovídá jedné otáčce válce, křivka 60 představuje změny roztažné síly RSF, měřené v tunách (stupnice v levé části grafu), křivka 70 představuje změny polohy ložisek, měřené v mm (stupnice vpravo).

Tyto křivky odpovídají způsobu regulace pro kontinuální lití mezi válci podle vynálezu, při stanovení nominální síly na 6 tun a šíře intervalu mezních hodnot ARSF na 2 tuny během 35 sekund, poté rozšířené na 4 tuny.

Lze konstatovat, že po výrazném vzrůstu síly 61 při náběhu dochází k jejím zřetelnějším výkyvům ještě během prvních otáček válců s několika vybočeními mimo stanovený interval 5-7 tun.

-6CZ 292139 B6

Závisle na tomto jevu lze během stejné doby pozorovat na křivce 70 výrazné výkyvy odpovídající přesunům ložisek pohyblivého válce kompenzující uvedené výkyvy síly. Nicméně lze konstatovat, že již po první otočce válců se roztažná síla udržuje v nastaveném intervalu mezních hodnot.

Jakmile je po době náběhu tento interval rozšířen na 4 - 8 tun dochází jen k drobným výkyvům síly a ložiska válců se prakticky neposouvají, což lze vysvětlit tím, že roztažná síla se udržuje ve středu intervalu mezních hodnot, a že její výkyvy, oslabené dříve provedenou korekcí, již nemají prakticky žádný vliv na regulaci polohy ložisek.

Lze tedy konstatovat, že uplatnění způsobu regulace podle tohoto vynálezu umožní rychle získat a poté udržet výrazně konstantní roztažnou sílu a vzdálenost mezi osami válců.

Záznam obdobného procesu zachycený na obr. 5, kdy byla stanovena počáteční nominální síla na 15 tun a šíře intervalu mezních hodnot na 4 tuny, ukazuje, že jak roztažná síla, tak i poloha ložisek se stabilizuje, ale že v tomto případě vyžaduje tato stabilizace delší dobu. Z toho vyplývá, že je žádoucí stanovit pro náběh co nejnižší hodnotu nominální síly a rovněž co nejužší interval mezních hodnot, jako je v případě znázorněném na obr. 4.

Je nutno rovněž uvést, že výše popsanou regulaci rozšiřuje tento vynález o vyrovnávání kruhových nepravidelností válců a jejich kompenzaci tak, aby se vyloučily cyklické výkyvy v tloušťce lité pásky.

Za tím účelem se zjišťují odchylky v kruhovitosti válců měřením výkyvů roztažné síly v závislosti na úhlu rotace válců. Toto měření se provádí během prvních otáček válců při náběhu lití a poté se modifikuje referenční hodnota ložisek podle úhlu rotace, aby se tak kompenzovaly uvedené odchylky v kruhovitosti.

Zjišťování odchylek v kruhovitosti může provádět počítač, který extrahuje z křivky výkyvů měřené roztažné síly cyklické výkyvy svědčící o nepravidelnostech v kruhovém tvaru válců a vypočítává korekční hodnotu Cfr. jež je připočítávána k uložené počáteční hodnotě d₂ a k hodnotě Ad korekce pro stanovení referenční pozice dj.

Grafy na obr. 6 a 7 představují dvě varianty korekce f, které mohou být použity korekčním zařízením 22.

Ve variantě uvedené na obr. 6 nemá interval mezních hodnot ARSF za střed nominální hodnotu RSFn. ale je posunut doprava, to znamená ve směru vzrůstající síly. S touto korekcí je citlivost regulace polohy ložisek oslabena, jak je uvedeno výše, jen když měřená roztažná síla RSF je vyšší než uložená hodnota nominální síly RSFn. Je-li naproti tomu měřená síla nižší, než tato uložená hodnota, regulace reaguje normálně, to jest živěji, což zamezí příliš prudkému snížení síly, a tím i dosažení přehnaně slabé hodnoty této síly. Toto řešení je zvlášť užitečné, když samotná uložená hodnota nominální síly RSFn je nízká, například řádově 2 tuny.

Ve variantě uvedené na obr. 7 je korekce použitá v situaci, kdy roztažná síla zůstává v blízkosti uložené hodnoty, obdobná, jako korekce na obr. 3, to jest vyvolávající snížení citlivosti regulace pokud měřená síla RSF zůstává v mezích předem stanoveného intervalu ARSF. Naopak korigovaný signál E* nabude maximální hodnoty E’ max, pokud měřená síla překročí určitý práh (označen jako Es na obr. 7). Tím zůstává zachována vysoká citlivost regulace při vybočení měřené síly z intervalu ARSF, a přitom nedochází k přehnanému roztažení válců při vysokém, ale krátkém vzrůstu síly. Je tak zajištěno rychlejší vracení válců do jejich normální polohy ihned po skončení silového výkyvu.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob regulace pro kontinuální lití mezi válci, při kterém se během lití měří roztažná síla (RSF) působící na válce a přestavuje se poloha ložisek alespoň jednoho z válců pro zvětšení nebo zmenšení osové vzdálenosti mezi těmito válci, vyznačující se tím, že za účelem udržení uvedené roztažné síly na v podstatě konstantní hodnotě se předem stanoví interval hodnot (ARSF) této síly, zahrnující požadovanou nominální sílu (RSF₀) a na polohu ložisek se působí intenzivněji, když je hodnota měřené síly mimo tento interval, než když je uvnitř tohoto intervalu.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že poloha ložisek se reguluje podle v paměti uložené hodnoty polohy, přičemž tato uložená hodnota polohy je fixována hodnotou (dr) referenční pozice určené tak, že se k počáteční uložené hodnotě (do) polohy ložisek připočte hodnota (Ad) korekce měnící se v závislosti na rozdílu mezi měřenou roztažnou silou (RSF) a nominální silou (RSF_O), přičemž uvedená hodnota (Ad) korekce je výraznější, pokud je hodnota měřené síly mimo tento interval, než když se nachází uvnitř tohoto intervalu.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že hodnota (Ad) korekce se vypočítá z korigovaného signálu (E'), získaného připočtením korekce definované funkcí (f) k rozdílu (E) mezi měřenou roztažnou silou (RSF) a nominální silou (RSF₀).
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že korigovaný signál (E') vzrůstá v závislosti na rozdílu mezi měřenou roztažnou silou (RSF) a nominální silou (RSF₀).
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že korigovaný signál (E') vzrůstá rychleji, když je hodnota měřené síly (RSF) mimo stanovený interval mezních hodnot (ARSF), než když se nachází uvnitř tohoto intervalu.
6. 6. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že korigovaný signál(E') je nulový pokud je hodnota měřené síly (RSF) uvnitř stanoveného intervalu hodnot (ARSF) a vzrůstá v závislosti na rozdílu mezi měřenou roztažnou silou a nominální silou, je-li hodnota měřené síly mimo uvedený interval.
7. 7. Způsob podle jednoho z nároků 5 nebo 6, vyznačující se tím, že tento interval hodnot (ARSF) je posunut vůči nominální síle (RSF₀) ve směru vzrůstající síly.
8. 8. Způsob podle jednoho z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že pro korigovaný signál (E*) se stanoví maximální hodnota (E' max) pokud hodnota měřené síly (RSF) překročí předem stanovený práh (Es).
9. 9. Způsob podle jednoho z nároků 2 až 8, vyznačující se tím, že hodnota (Ad) korekce se redukuje po skončení předem určené doby náběhu.
10. 10. Způsob podle jednoho z nároků 2 až 9, vyznačující se tím, že uvedené rozpětí síly (ARSF) se rozšíří po skončení předem určené doby náběhu.

    -8CZ 292139 B6
11. 11. Způsob podle jednoho z nároků 2 až 10, vyznačující se tím, že měřením změn roztažné síly (RSF) v závislosti na úhlu rotace válců se zjišťují odchylky od kruhovitosti válců, přičemž toto měření se provádí během prvních otáček válců při náběhu lití a poté se modifikuje zmíněná hodnota (d_r) referenční pozice ložisek v závislosti na úhlu rotace, aby se tak kompenzo5 vály uvedené odchylky od kruhovitosti.