CZ295855B6

CZ295855B6 - Nástrojový spoj

Info

Publication number: CZ295855B6
Application number: CZ20023707A
Authority: CZ
Inventors: Gil Hecht
Original assignee: Iscar Ltd.
Priority date: 2000-05-09
Filing date: 2001-03-22
Publication date: 2005-11-16
Also published as: RU2271899C2; JP4117131B2; EP1280624A1; BR0110426B1; CZ20023707A3; DK1280624T3; PL194757B1; MXPA02010734A; ES2254384T3; DE60116746T2; CA2405760A1; WO2001085371A1; NZ521845A; US20010041089A1; PT1280624E; CA2405760C; AU2001244500B2; US6485220B2; NO20025304L; KR20030007591A

Abstract

Nástrojový spoj (20) obsahuje vnější člen (22) a vnitřní člen (24). Vnější člen (22) má vnější spojovací část (28), vyčnívající dozadu z vnější tělesné části (26). Vnější spojovací část (28) má komolou kuželovou přední část (40) a zadní závitovou část (38). Vnější závit (46) má mezilehlý úsek (45) o stejnoměrné hloubce a končí na přední koncové části (41) a na zadní koncové části (43). Vnitřní člen (24) je opatřen otvorem (64), probíhajícím směrem dozadu od přední prstencovité osazené plochy (60). Otvor (64) má přední komolou kuželovou plochu (70) a zadní závitovou část (68), opatřenou vnitřním závitem (72). Vnitřní závit (72) má mezilehlý úsek (67) o stejnoměrné hloubce a končí na přední bezzávitové části (66) a na zadní závitové části (68). Po závitovém spojení vnějšího členu (22) a vnitřního členu (24) pro vytvoření nástrojového spoje (20) potom závitová část (38) vnějšího členu (22) zabírá s vnitřní tělesnou částí (61) vnitřního členu (24), opatřenou vnitřním závitem (72).

Description

Nástrojový spoj

Oblast techniky

Vynález se týká nástrojového spoje, který využívá závitového spojení, a který je určen zejména pro uplatnění u sestav řezných nástrojů, využívajících různé řezné hlavy, které jsou používány na jediném nástrojovém držáku.

Dosavadní stav techniky

Nástrojové spoje s vnějšími a vnitřními členy, využívajícími závitového spojení, jsou z dosavadního stavu techniky známy. Takový vnější člen je obvykle opatřen vnějším závitem opatřenou částí, která zapadá do odpovídající vnitřním závitem opatřené části, ve vnitřním členu.

Příklad takového nástrojového spoje je popsán v patentovém spise US 5 114 286.

Jak je znázorněno v tomto patentovém spise US 5 114 286, tak vnější spojka 11 je osově vyrovnána s vnitřní spojkou 13. Vnější spojka 11 má šroubovitý vnější závit 21, který má takovou velikost a tvar, aby mohl zabírat s odpovídajícím šroubovitým vnitřním závitem 23 ve vnitřní spojce 13.

Nevýhoda spojovacího mechanizmu shora popsaného typu je schematicky znázorněna na obr. 1 (přičemž je zcela jasně znázorněna na obr. 1 a na obr. 5 v patentovém spise US 5 114 286).

Shora uvedená nevýhoda spočívá v tom, že mezi osazením tělesné části a prvním vrcholem 14 závitu vnějšího členu 12 je vytvořena úzká krčková část 1_6, která zeslabuje přední konec vnějšího členu.

Výraz úzká krčková část se zde týká úseku vnějšího členu 12, majícího průměr, který je roven malému průměru závitu.

Dalším problémem u shora uvedených nástrojových spojů je skutečnost, že nejpřednější vrchol závitu a rovněž nejzadnější vrchol závitu jsou neúplné, přičemž mají zužující se části na svých otevřených koncích. To je zcela jasně znázorněno například na obr. 2 v patentovém spise US 1 407 335. Tyto úzké koncové části jsou příliš slabé pro přenos osových zatížení mezi vnějším členem a vnitřním členem.

Řešení tohoto problému je popsáno v patentovém spise US 4 735 537, kde je uvedeno, jak odstranit úzkou krčkovou část. U závitem opatřené části vnějšího členu podle tohoto patentového spisu US 4 735 537 má vnitřní koncová část závitu svůj úplný rozměr téměř až do bodu, kde končí. To umožňuje, aby přechodový úsek byl kratší.

Podstata vynálezu

Úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout nástrojový spoj s vnějším členem a vnitřním členem, které jsou opatřeny sdruženými závity, přičemž závity jak na vnějším členu, tak i na vnitřním členu nejsou opatřeny běžnou výběhovou částí o neúplném průřezu, v důsledku čehož vzniká kratší a silnější nástrojový spoj.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byl proto vyvinut nástrojový spoj, mající osu A a obsahující vnější člen a vnitřní člen, z nichž

-1 CZ 295855 B6 vnější člen má osu B a obsahuje vnější tělesnou část, a vnější spojovací část, vyčnívající dozadu z vnější tělesné části, přičemž vnější spojovací část má bezzávitovou přední část, přiléhající k vnější tělesné části, a zadní závitovou část,končící na zadním konci, přičemž zadní závitová část vnější spojovací části má závit, končící na přední koncové části, přiléhající k bezzávitové přední části vnější spojovací části, a na zadní koncové části, přiléhající k zadnímu konci zadní závitové části vnější spojovací části, přičemž závit má mezilehlý úsek o stejnoměrné hloubce mezi přední koncovou částí a zadní koncovou částí, a vnitřní člen má osu a obsahuje vnitřní tělesnou část, a vnitřní spojovací část, opatřenou otvorem pro uložení vnější spojovací části, přičemž otvor se rozprostírá dozadu od přední plochy vnitřního členu směrem k vnitřní tělesné části, otvor má bezzávitovou přední část, přiléhající k přední ploše, a zadní závitovou část, končící přilehle k vnitřní tělesné části, přičemž zadní závitová část vnitřní spojovací části má závit, končící na přední koncové části přilehle k bezzávitové přední části vnitřní spojovací části, a na zadní koncové části přilehle k vnitřní tělesné části, přičemž závit vnitřní spojovací části má mezilehlý úsek mezi přední koncovou částí a zadní koncovou částí, přičemž závit vnitřní spojovací části má hloubku, rovnající se stejnoměrné hloubce, přičemž přední koncovou částí závitu vnější spojovací části je žlábek závitu, mající proměnlivou hloubku postupně se snižující z hloubky, rovnající se stejnoměrné hloubce závitu, na nulovou hloubku, zadní koncovou částí závitu vnější spojovací části je vrchol závitu, mající proměnlivou výšku postupně se snižující z výšky, rovnající se stejnoměrné výšce závitu, na nulovou výšku, přední koncovou částí závitu vnitřní spojovací části je vrchol závitu, mající proměnlivou výšku postupně se snižující z výšky, rovnající se stejnoměrné výšce závitu, na nulovou výšku, a zadní koncovou částí závitu vnitřní spojovací části je žlábek závitu, mající proměnlivou hloubku postupně se snižující z hloubky, rovnající se stejnoměrné hloubce závitu, na nulovou hloubku, přičemž po závitovém spojení vnějšího členu a vnitřního členu pro vytvoření nástrojového spoje zadní závitová část vnějšího členu zabírá se zadní závitovou částí vnitřního členu, přičemž přední koncová část závitu vnější spojovací části a přední koncová část závitu vnitřní spojovací části mají mezi sebou mezeru, mající první úhlový rozsah, a zadní koncová část závitu vnější spojovací části a zadní koncová část závitu vnitřní spojovací části mají mezi sebou mezeru, mající druhý úhlový rozsah.

V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu pak vnější tělesná část dále obsahuje dozadu směřující prstencovitou osazenou plochu, přiléhající k bezzávitové přední části vnějšího spojovacího členu, přičemž přední plochou vnitřního členu je dopředu směřující prstencovitá osazená plocha, určená při závitovém spojení vnějšího členu a vnitřního členu pro vytvoření nástrojového spoje k opření prstencovité osazené plochy vnější tělesné části.

-2CZ 295855 B6

Dále rovněž v souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu pak bezzávitová přední část vnější spojovací části má tvar komolého kužele, zužující se dozadu směrem k zadní závitové části vnější spojovací části, přičemž bezzávitová přední část otvoru ve vnitřní spojovací části má tvar komolého kužele, zužující se dozadu směrem k vnitřní tělesné části, určeného při závitovém spojení vnějšího členu a vnitřního členu pro vytvoření nástrojového spoje k opření bezzávitové přední části vnější spojovací části.

První úhlový rozsah má obvykle velikost v rozmezí od 20° do 90°.

První úhlový rozsah má s výhodou velikost 70°.

Druhý úhlový rozsah má obvykle velikost v rozmezí od 20° do 90°.

Druhý úhlový rozsah má s výhodou velikost 70°.

Přední a zadní koncové části vnějších a vnitřních zadních závitových částí mají každá obvykle úhlový rozsah v rozmezí od 5° do 30°.

Přední a zadní koncové části vnějších a vnitřních závitových částí mají každá s výhodou úhlový rozsah o velikosti 15°.

Vnější člen je s výhodou vytvořen ze slinutého karbidu, přičemž vnitřní člen je vytvořen z oceli.

Prstencovitá osazená plocha vnější tělesné části a prstencovitá osazená plocha vnitřní tělesné části jsou s výhodou kolmé na osu A.

U výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu potom prstencovitá osazená plocha vnější tělesné části a prstencovitá osazená plocha vnitřní tělesné části jsou broušené.

U dalšího výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu potom bezzávitová přední část vnější spojovací části a bezzávitová přední část vnitřní spojovací části jsou broušené.

Zadní závitová část vnějšího členu je rovněž s výhodou broušená.

Bezzávitová přední část vnější spojovací části se s výhodou kuželovité zužuje pod úhlem al sklonu vzhledem k ose B, přičemž bezzávitová přední část vnitřní spojovací části se kuželovité zužuje pod úhlem a2 sklonu vzhledem k ose C, přičemž úhel al skloňuje roven úhlu a2 sklonu.

Velikost úhlu al sklonu a úhlu a2 sklonu leží v rozmezí od 2,5° do 3,5°.

Uhel al sklonu a úhel a2 sklonu mají s výhodou velikost 3°.

U výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu je úhel al sklonu větší, než úhel a2 sklonu, a to o 0,25°.

Zadní závitová část vnějšího členu a zadní závitová část vnitřního členu mají s výhodou stejné stoupání závitu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

-3 CZ 295855 B6 obr. 1 znázorňuje boční nárysný pohled na vnější člen spojovacího mechanizmu, známého z dosavadního stavu techniky;

obr. 2 znázorňuje perspektivní pohled na řezný nástroj, využívající nástrojový spoj podle tohoto vynálezu;

obr. 3 znázorňuje rozložený perspektivní pohled na řezný nástroj podle obr. 2;

obr. 4 znázorňuje perspektivní pohled na vnější člen podle obr. 3, zobrazující přední koncovou část závitu;

obr. 5 znázorňuje perspektivní pohled na vnější člen podle obr. 3, znázorňující zadní koncovou část závitu;

obr. 6 znázorňuje částečný perspektivní pohled na vnitřní člen podle obr. 3, znázorňující přední koncovou část závitu;

obr. 7 znázorňuje částečný perspektivní pohled na vnitřní člen podle obr. 3, znázorňující zadní koncovou část závitu;

obr. 8 znázorňuje pohled v řezu, vedeném rovinou, procházející osou A, na vnější člen a vnitřní člen, kdy závitem neopatřená přední část vnější spojovací částí přichází do počátečního styku se závitem neopatřenou přední částí vnitřní spojovací části;

obr. 9 znázorňuje pohled v řezu na nástrojový spoj podle obr. 2, přičemž řez je veden rovinou, procházející osou A;

obr. 10 znázorňuje částečný boční nárysný pohled na vnější člen se závitem podle dosavadního stavu techniky;

obr. 11 znázorňuje částečný boční nárysný pohled na vnější člen se závitem podle tohoto vynálezu;

obr. 12 znázorňuje pohled zezadu na vnější člen, znázorněný na obr. 3;

obr. 13 znázorňuje čelní pohled zepředu na vnitřní člen, znázorněný na obr. 3;

obr. 14 znázorňuje pohled v řezu na vnější člen, spojený s vnitřním členem, přičemž řez je veden rovinou XIV-XIV z obr. 9; a obr. 15 znázorňuje pohled v řezu na vnější člen, spojený s vnitřním členem, přičemž řez je veden rovinou XV-XV z obr. 9.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 2 až obr. lije znázorněn nástrojový spoj 20, který má podélnou osu A, přičemž obsahuje vnější člen 22 a vnitřní člen 24.

V souladu s příkladným uplatněním předmětu tohoto vynálezu pak nástrojový spoj 20 představuje sestavu řezného nástroje, kde vnější člen 22 je vyroben ze slinutého karbidu a vytváří řeznou hlavu, přičemž vnitřní člen 24 je vyroben z nástrojové oceli a vytváří upínací stopku.

-4CZ 295855 B6

Vnější člen 22 má podélnou osu B, tělesnou část 26 a spojovací část 28, vyčnívající dozadu ze zadního konce 30 tělesné části 26. Konstrukce tělesné části 26 zde není popisována, neboť nepředstavuje významný znak předmětu tohoto vynálezu a může mít jakýkoliv požadovaný tvar.

Zadní konec 30 tělesné části 26 je opatřen dozadu směřující prstencovitou osazenou plochou 32. Tato dozadu směřující prstencovitá osazená plocha 32 je otočně souměrná kolem podélné osy B, na kterou je kolmá.

Spojovací část 28 má přední bezzávitovou část 36, která přiléhá k vnější tělesné části 26, a zadní závitovou část 38, která je ukončena zadním koncem 39. Přední bezzávitová část 36 vnější spojovací části 28 je opatřena komolou kuželovou plochou 40, která se dozadu kuželovité zužuje směrem k zadní závitové části 38, přičemž je skloněna pod úhlem al sklonu vzhledem k podélné ose B.

Velikost úhlu al sklonu leží obvykle v rozmezí od 2,5° do 3,5°. V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu má úhel al sklonu velikost 3°.

Zadní závitová část 38 vnější spojovací části 28 má vnější závit 46, který je ukončen přední koncovou částí 41 v blízkosti přední bezzávitové části 36 vnější spojovací části 28, a zadní koncovou částí 43 v blízkosti zadního konce 39 zadní závitové části 38 vnější spojovací části 28.

Vnější závit 46 má mezilehlý úsek 45 o stejnoměrné hloubce mezi přední koncovou částí 41 a zadní koncovou částí 43. Obdobně má mezilehlý úsek 45 vnějšího závitu 46 stejnoměrnou výšku h, která je rovna stejnoměrné výšce, a která je definována jako radiální rozdíl mezi vrcholem a žlábkem závitu.

Vnější závit 46 má úhel a stoupání, měřený vzhledem k rovině kolmé na podélnou osu B. Tento úhel a stoupání vnějšího závitu 46 má obvykle velikost v rozmezí od 4° do 5°. Vnější závit 46 má v průřezu lichoběžníkovitý tvar se zaoblenými okraji.

Aby nedošlo k vytvoření úzké krčkové části v blízkosti přední bezzávitové části 36 vnější spojovací části 28, a tím k zeslabení vnějšího členu 22, je přední koncová část 41 vnějšího závitu 46, jak je nejlépe vidět na obr. 4 a obr. 5, vytvořena jako žlábek 48 závitu 46, který má proměnlivou hloubku, která se postupně zmenšuje z hloubky, která je rovna stejnoměrné hloubce závitu, až na nulovou hloubku.

Obdobně je zadní koncová část 43 vnějšího závitu 46 vytvořena jako vrchol 50 závitu 46, který má proměnlivou výšku, která se postupně zmenšuje z výšky, která je rovna stejnoměrné výšce závitu, až na nulovou výšku.

Další vlastností závitu, která má vztah k předmětu tohoto vynálezu, je tloušťka T závitu. Tloušťka T závitu je zde definována jako maximální tloušťka vrcholů závitu, měřená podél přímky, svírající úhel a s podélnou osou B.

Na obr. 10 je znázorněn známý závit na vnějším tělese 80. Tloušťka T závituje konstantní až do bodu Pl, kde závit dosahuje zadního konce 82 vnějšího tělesa 80. Od bodu PÍ se tloušťka T závitu postupně snižuje až na nulovou tloušťku v bodu P2.

Vlastní závit má výšku h, přičemž část 88 závitu mezi body Pl a P2 nelze považovat za účinný závit, neboť jelikož jde o neúplný závit, tak tento závit nemůže dostatečně přenášet zatížení, jako je tomu u úplného závitu.

Část 88 závitu má obvykle úhlový rozsah θ (neznázorněno) při koncovém pohledu na závit, který pro obvykle používané úhly stoupání má velikost v rozmezí od 120° do 270°.

Pokud se týče používaných výrazů účinný závit, neúplný závit a úplný závit, lze odkázat na publikaci Machinery's Handbook 25, 25. vydání, 1996, Industrial Press lne., New York, str. 1631-1634.

Bez ohledu na to, že část 88 závitu nemůže přenášet zatížení, jako zbytek úplného závitu, v důsledku čehož není nezbytná, tak má stále ještě výšku h podél svého většinového rozsahu. To znamená, že pokud je vnější těleso 80 zašroubováno do odpovídajícího vnitřního tělesa (neznázorněno), musí být vhodný vnitřní závit ponechán pro uložení části 88 závitu. Takový vnitřní závit, který nepřenáší zatížení, rovněž není nezbytný, přičemž zeslabuje vnitřní těleso.

Za účelem odstranění shora uvedeného nedostatku je závit v souladu s předmětem tohoto vynálezu, jak je znázorněno na obr. 11, vytvořen bez části 88 závitu.

Z bodu PÍ na vrcholu 50 se vnější závit 46 postupně snižuje do bodu P3 prostřednictvím mezilehlé části 92. Bod 90 je vzdálen od podélné osy B o stejnou vzdálenost, jako žlábek 48 vnějšího závitu 46. Mezilehlá část 92 má obvykle úhlový rozsah Θ1 menší, než 30°, přičemž tento úhlový rozsah Θ1 má obvykle velikost 15°.

V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu je vnější těleso 80 vyrobeno ze slinutého karbidu, přičemž závit je proveden s pomocí broušení. Úhlový rozsah Θ1 mezilehlé části 92 je stanoven poloměrem použitého brusného kotouče.

Shora uvedený princip s příslušnými provedenými změnami je uplatněn u obou konců závitů u vnějšího a vnitřního členu podle tohoto vynálezu.

V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu jsou dozadu směřující prstencovitá osazená plocha 32, komolá kuželová plocha 40 a vnější závit 46 broušeny.

Vnitřní člen 24 má podélnou osu C, boční obvodovou plochu 58 a přední prstencovitou osazenou plochu 60, připojenou k boční obvodové ploše 58. Přední prstencovitá osazená plocha 60 má prstencovitou osově směřující opěrnou plochu 62, která je otočně souměrná kolem podélné osy C, na kterou je kolmá.

Otvor 64 probíhá směrem dozadu od přední plochy 60. Otvor 64 představuje vnitřní spojovací část 59 vnitřního členu 24 a směřuje dopředu k vnitřní tělesné části 61. Otvor 64 má přední bezzávitovou část 66 a zadní závitovou část 68. Přední bezzávitová část 66 obsahuje komolou kuželovou plochu 70, zužující se dozadu směrem k vnitřní tělesné části 61 a skloněnou pod úhlem a2 vzhledem k podélné ose C.

Úhel a2 sklonu má velikost v rozmezí od 2,5° do 3,5°. V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu má úhel oc2 sklonu s výhodou velikost 3°.

Zadní závitová část 68 otvoru 64 je opatřena vnitřním závitem 22- Vnitřní závit 72 má v průřezu lichoběžníkovitý tvar se zaoblenými rohy, který odpovídá vnějšímu závitu 46 na vnějším členu

22. Vnitřní závit 72 končí v přední koncové části 63 v blízkosti přední bezzávitové části 66 vnitřní spojovací části 59, a v zadní koncové části 65 v blízkosti vnitřní tělesné části 61.

Vnitřní závit 72 má mezilehlý úsek 67 o stejnoměrné hloubce mezi přední koncovou částí 63 a zadní koncovou částí 65. Vnitřní závit 72 má úhel a stoupání stejný, jako je úhel a stoupání vnějšího závitu 46 vnějšího členu 22.

-6CZ 295855 B6

Jak je nejlépe vidět na obr. 6 a obr. 7, je přední koncová část 63 vnitřního závitu 72 tvořena vrcholem 74, který má proměnlivou výšku, která se postupně snižuje z výšky, rovné stejnoměrné výšce závitu, až na nulovou výšku.

Zadní koncová část 65 vnitřního závitu 72 je tvořena žlábkem 76, který má proměnlivou hloubku, která se postupně snižuje z hloubky, rovné stejnoměrné hloubce závitu, až na nulovou hloubku.

Za účelem sestavení nástrojového spoje je vnější člen 22 vložen do vnitřního členu 24, načež je otáčen vzhledem k tomuto vnitřnímu členu 24, takže vnější závit 46 zabírá s vnitřním závitem 72. Vnější závit 46 a vnitřní závit 72 se volně otáčejí, až komolá kuželová plocha 40 přijde do počátečního styku s komolou kuželovou plochou 70.

V této poloze je dozadu směřující prstencovitá osazená plocha 32 vzdálena o vzdálenost L od prstencovité osově směřující opěrné plochy 62 (viz obr. 8). Velikost vzdálenosti L leží obvykle v rozmezí od 0,1 mm do 0,6 mm. V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu je velikost vzdálenosti L rovna 0,3 mm.

V souladu s jedním výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu je úhel al sklonu komolé kuželové plochy 40 roven úhlu a2 sklonu komolé kuželové plochy 70. Je tak zajištěno, že obě komolé kuželové plochy 40 a 70 se dostanou vzájemně do plného styku.

V souladu s jiným výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu je úhel al sklonu komolé kuželové plochy 40 větší, než úhel a2 sklonu komolé kuželové plochy 70, a to o 0,25°. V souladu s tímto provedením je zajištěno, že k počátečnímu styku mezi oběma komolými kuželovými plochami 40 a 70 dojde na jejich předních částech, v důsledku čehož dojde ke zvýšení tuhostí a pevnosti nástrojového spoje v přední spojovací části mezi vnějším členem 22 a vnitřním členem 24 v blízkosti osazené plochy 32 a opěrné plochy 62.

Po počátečním styku mezi komolými kuželovými plochami 40 a 70 je vnější člen 22 nucené utahován proti vnitřnímu členu 24, až se vzdálenost L sníží na nulu a osazená plocha 32 vnějšího členu 22 dosedne na opěrnou plochu 62 vnitřního členu 24.

Dosednutím obou ploch 32 a 62 na sebe pak komolá kuželová plocha 40 vnějšího členu 22 způsobí malou radiálně ven směřující deformaci komolé kuželové plochy 70 vnitřního členu 24. Tato deformace je umožněna v důsledku toho, že stěna vnitřního členu 24 je poměrně tenká v oblasti komolé kuželové plochy 70.

Pokud je vnější člen 22 plně spojen s vnitřním členem 24, tak podélné osy A, B a C splývají, přičemž přední koncová část 41 závitu vnější spojovací části 28 a přední koncová část 63 závitu vnitřní spojovací části 59 mají mezi sebou mezeru 94, která má první úhlový rozsah 02.

Rovněž zadní koncová část 43 závitu vnější spojovací části 28 a zadní koncová část 65 závitu vnitřní spojovací části 59 mají mezi sebou mezeru 95, která má druhý úhlový rozsah 03.

Konstrukce závitů zajišťuje, že úhlový rozsah 02 a úhlový rozsah 03 jsou oba menší, než 90°, v důsledku čehož je zajištěno pevné a tuhé spojení bez poměrně slabého průřezu. První úhlový rozsah 02 a druhý úhlový rozsah 03 jsou obvykle v rozmezí od 20° do 90°, přičemž mají s výhodou velikost 70°.

Opěra mezi plochami 32 a 62 zajišťuje tuhost na obvodu dotykové oblasti mezi vnějším členem 22 a vnitřním členem 24. Opěra mezi komolými kuželovými plochami 40 a 70 zajišťuje sou

-7CZ 295855 B6 střednost mezi vnějším členem 22 a vnitřním členem 24, přičemž dále přenáší podstatnou část kroutícího momentu, kterým působí vnitřní člen 24 na vnější člen 22 během obráběcí operace.

Speciální konstrukce úplného spojení mezi závity vnějšího členu 22 a vnitřního členu 24 zajišťuje odstranění poměrně slabého průřezu, v důsledku čehož dochází ke zvýšení celkové pevnosti nástrojového spoje podle tohoto vynálezu.

Nástrojový spoj podle tohoto vynálezu je využíván pro řezné nástroje, které mají průměr řezné hlavy v rozmezí od 6 mm do 20 mm. V případě požadavku na zvýšení tuhosti řezného nástroje se boční obvodová plocha 58 tělesné části vnitřního členu 24 kuželovité zužuje dopředu pod ostrým úhlem β vzhledem k podélné ose C, přičemž tento úhel β má obvykle velikost v rozmezí od 0° do 5°.

Pokud je například nutno obrábět stěny hlubokých kapes, je boční obvodová plocha 58 vnitřního členu 24 provedena jako válcová, přičemž má průměr menší, než je průměr obvodu 34 tělesné části vnějšího členu 22, v důsledku čehož není hloubka obrábění omezena upínací stopkou.

Je zcela pochopitelné, že shora popsaný nástrojový spoj sestavy řezného nástroje není nikterak omezen pouze na řeznou hlavu a upínací stopku. Nástrojový spoj může být například využit pro jakékoliv dvě lícující součásti, sestávající z vnějšího členu a z vnitřního členu.

Přestože byl předmět tohoto vynálezu popsán s pomocí jeho konkrétních provedení, je zcela pochopitelné, že mohou být prováděny různé alternativy a modifikace, aniž by došlo k odchýlení se z rozsahu předmětu tohoto vynálezu, který je definován v následujících patentových nárocích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Nástrojový spoj (20), mající osu (A) a obsahující vnější člen (22) a vnitřní člen (24), z nichž vnější člen (22) má osu (B) a obsahuje vnější tělesnou část (26), a vnější spojovací část (28), vyčnívající dozadu z vnější tělesné části (26), přičemž vnější spojovací část (28) má bezzávitovou přední část (36), přiléhající k vnější tělesné části (26), a zadní závitovou část (38), končící na zadním konci (39), přičemž zadní závitová část (38) vnější spojovací části (28) má závit (46), končící na přední koncové části (41), přiléhající k bezzávitové přední části (36) vnější spojovací části (28), a na zadní koncové části (43), přiléhající k zadnímu konci (39) zadní závitové části (38) vnější spojovací části (28), přičemž závit (46) má mezilehlý úsek (45) o stejnoměrné hloubce mezi přední koncovou částí (41) a zadní koncovou částí (43), a vnitřní člen (24) má osu (C) a obsahuje vnitřní tělesnou část (61), a vnitřní spojovací část (59), opatřenou otvorem (64) pro uložení vnější spojovací části (28), přičemž otvor (64) se rozprostírá dozadu od přední plochy (60) vnitřního členu (24) směrem k vnitřní tělesné části (61), otvor (64) má bezzávitovou přední část (66), přiléhající k přední ploše (60), a zadní závitovou část (68), končící přilehle k vnitřní tělesné části (61), přičemž zadní závitová část (68) vnitřní spojovací části (59) má závit (72), končící na přední koncové části (63) přilehle k bezzávitové přední části (66) vnitřní spojovací části (59), a na zadní koncové

-8CZ 295855 B6 části (65) přilehle k vnitřní tělesné části (61), přičemž závit (72) vnitřní spojovací části (59) má mezilehlý úsek (67) mezi přední koncovou částí (63) a zadní koncovou částí (65), přičemž závit (72) vnitřní spojovací části (59) má hloubku, rovnající se stejnoměrné hloubce, vyznačující se tím, že přední koncovou částí (41) závitu (46) vnější spojovací části (28) je žlábek (48) závitu (46), mající proměnlivou hloubku postupně se snižující z hloubky, rovnající se stejnoměrné hloubce závitu (46), na nulovou hloubku, že zadní koncovou částí (43) závitu (46) vnější spojovací části (28) je vrchol (50) závitu (46), mající proměnlivou výšku postupně se snižující z výšky, rovnající se stejnoměrné výšce závitu (46), na nulovou výšku, že přední koncovou částí (63) závitu (72) vnitřní spojovací části (59) je vrchol (74) závitu (72), mající proměnlivou výšku postupně se snižující z výšky, rovnající se stejnoměrné výšce závitu (72), na nulovou výšku, a že zadní koncovou částí (65) závitu (72) vnitřní spojovací části (59) je žlábek (76) závitu (72), mající proměnlivou hloubku postupně se snižující z hloubky, rovnající se stejnoměrné hloubce závitu (72), na nulovou hloubku, přičemž po závitovém spojení vnějšího členu (22) a vnitřního členu (24) pro vytvoření nástrojového spoje (20) zadní závitová část (38) vnějšího členu (22) zabírá se zadní závitovou částí (68) vnitřního členu (24), přičemž přední koncová část (41) závitu (46) vnější spojovací části (28) a přední koncová část (63) závitu (72) vnitřní spojovací části (59) mají mezi sebou mezeru (94), mající první úhlový rozsah (Θ2), a zadní koncová část (43) závitu (46) vnější spojovací části (28) a zadní koncová část (65) závitu (72) vnitřní spojovací části (59) mají mezi sebou mezeru (95), mající druhý úhlový rozsah (03).

2. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější tělesná část (26) dále obsahuje dozadu směřující prstencovitou osazenou plochu (32), přiléhající k bezzávitové přední části (36) vnějšího spojovacího členu (28), přičemž přední plochou (60) vnitřního členu (24) je dopředu směřující prstencovitá osazená plocha, určená při závitovém spojení vnějšího členu (22) a vnitřního členu (24) pro vytvoření nástrojového spoje (20) k opření prstencovité osazené plochy (32) vnější tělesné části (26).

3. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že bezzávitová přední část (36) vnější spojovací části (28) má tvar komolého kužele, zužující se dozadu směrem k zadní závitové části (38) vnější spojovací části (28), přičemž bezzávitová přední část (66) otvoru (64) ve vnitřní spojovací části (59) má tvar komolého kužele, zužující se dozadu směrem k vnitřní tělesné části (61), určeného při závitovém spojení vnějšího členu (22) a vnitřního členu (24) pro vytvoření nástrojového spoje (20) k opření bezzávitové přední části (36) vnější spojovací části (28).

4. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vy značuj ící se t í m , že první úhlový rozsah (Θ2) má velikost v rozmezí od 20° do 90°.

5. Nástrojový spoj (20) podle nároku 4, vyznačující se tím, že první úhlový rozsah (02) má velikost 70°.

6. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý úhlový rozsah (Θ3) má velikost v rozmezí od 20° do 90°.

-9CZ 295855 B6

7. Nástrojový spoj (20) podle nároku 6, vyznačující se tím, že druhý úhlový rozsah (Θ3) má velikost 70°.

8. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že přední a zadní koncové části (41, 63; 43, 65) vnějších a vnitřních zadních závitových částí (38, 68) mají každá úhlový rozsah (0) v rozmezí od 5° do 30°.

9. Nástrojový spoj (20) podle nároku 8, vyznačující se tím, že přední a zadní koncové části (41, 63; 43, 65) vnějších a vnitřních závitových částí (38, 68) mají každá úhlový rozsah (Θ) o velikosti 15°.

10. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější člen (22)je vytvořen ze slinutého karbidu, přičemž vnitřní člen (24) je vytvořen z oceli.

11. Nástrojový spoj (20) podle nároku 2, vyznačující se tím, že prstencovitá osazená plocha (32) vnější tělesné části (26) a prstencovitá osazená plocha (60) vnitřní tělesné části (61) jsou kolmé na osu (A).

12. Nástrojový spoj (20) podle nároku 2, vyznačující se tím, že prstencovitá osazená plocha (32) vnější tělesné části (26) a prstencovitá osazená plocha (60) vnitřní tělesné části (61) jsou broušené.

13. Nástrojový spoj (20) podle nároku 2, vyznačující se tím, že bezzávitová přední část (36) vnější spojovací části (28) a bezzávitová přední část (66) vnitřní spojovací části (59) jsou broušené.

14. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že zadní závitová část (38) vnějšího členu (22) je broušená.

15. Nástrojový spoj (20) podle nároku 3, vyznačující se tím, že bezzávitová přední část (36) vnější spojovací části (28) se kuželovité zužuje pod úhlem (al) vzhledem k ose (B), přičemž bezzávitová přední část (66) vnitřní spojovací části (59) se kuželovité zužuje pod úhlem (a2) vzhledem k ose (C), přičemž úhel (al) je roven úhlu (a2).

16. Nástrojový spoj (20) podle nároku 15, vyznačující se tím, že velikost úhlu (al) a úhlu (a2) leží v rozmezí od 2,5° do 3,5°.

17. Nástrojový spoj (20) podle nároku 16, vyznačující se tím, že úhel (α 1) a úhel (a2) mají velikost 3°.

18. Nástrojový spoj (20) podle nároku 15, vyznačující se tím, že úhel (al) je větší, než úhel (a2) o 0,25°.

19. Nástrojový spoj (20) podle nároku 1, vyznačující se tím, že zadní závitová část (38) vnějšího členu (22) a zadní závitová část (68) vnitřního členu (24) mají stejné stoupání závitu.