CZ297392A3 - Způsob zdobení skla reliéfním dekorem - Google Patents

Abstract

Pro zdobení skla zejména užitkového silnosténného skla upomínkového, firemního či hotelového s velmi složitými a do detailu propracovanými motivy reliéfního dekoru, je určen způsob zdobení skla, při němž se velmi jemné, s výhodou na částice pod 60 um, mele reliéfní barva s přídavkem organického rozpouštědla, jehož přebytek se sleje a k této smčsi se přidává organické pojivo, s výhodou sítotiskový olej, do získání pasty tixotropních vlastností. Tato tixotropní pasta reliéfní barvy se opakovaně navrstvuje na sebe přesným soutiskem přes sítotiskovou šablonu na obtiskový papír s mezní vrstvou. Získaná reliéfní vrstva dekoru se přelakuje a po vysušení se uvolní od mezní vrstvy a přenese na povrch skleněného předmětu. S výhodou se k opakovanému soutisku připraví sítotisková šablona s počtem 20 až 60 ok na cm2. Je výhodné, když před nanesením tixotropní vrstvy na obtiskový papírse na něj nanese plošná základová či krycí barva, která se spolu s reliéfní vrstvou potom přelakuje a přenáší se po uvolnění mezní vrstvy na povrch skleněného předmětu, což je vhodné zejména u složitých motivů dekoru. Bylo zjištěno, že je výhodné, když se reliéfní vrstva uvolňuje od mezní vrstvy obtisku působením vlhka, či tepla a tlaku.

Description

Způsob zdobení skla reliéfním dekorem

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zdobení skla reliéfním dekorem, zejména užitkového skla, zhotoveného ze silnostěnného transparentního skla. Při tcmto způsobu zdobení se na povrch skleněných předmětů nanáší pasta z jemně umleté a s organickým rozpouštědlem smí seně reliéfní barvy, získaná reliéfní vrstva dekoru se suší a následně vypaluje, případně pozlatí a znovu vypaluje.

Dosavadní stav techniky

Mezi nejrozšířenější techniky zdobení povrchu skla patří zdobení sklářs kými barvami, mezi něž patří také t.zv. reliéfní barvy. Reliéfní barvy se nanášejí nejčastěji ve vrstvách v tlouštce nad 1 mm. Používá se jich pro ornamentální malbu a techniku vysokého smaltu. Po nanesení reliéfní barvy na sklo se barva vysuší, vypálí a obvykle překryje lesklým zlatém a znovu se vypálí.

Reliéfní barva k nanášení na sklo se připraví tak, že se jemně umele s přídavkem organického ředidla, např. terpentýnu. Do této suspenze barvy a ředidla se přidává pojivo, které se s oběma složkami smísí. Jako pojivá se obvykle používá damarového laku. Po dokonalen smísení je barva připravena k nanášení úzkým štětcem na sklo. Po určité době zdobení musí maT íř ke směsi barvy přidávat ředidlo, protože při práci ředidlo částečně vytéká a zrnka barvy se shlukují.

Příprava malby a samotná technika nanášení reliéfní barvy na sklo kladou vysoké nároky na malíře. Touto technikou^mohou pracovat jen vysoce kvalifikovaní malíři. Rovněž i výpal skla zdobeného reliéfním dekorem je ve srovnání s ostatními zdobícími technikami velmi náročný. Barva se vypaluje pctnalu, aby vzhledem k nanesené tlouštce vrstvy pozvolna vytékaly organické zplodiny z rozpouštědel a pojiv, přičemž Je nutné dbát na to, aby se nepoškodil povrch barvy a popřípadě aby se nepotrhal dekor. léto techniky zdobení skla reliéfním dekorem či vysokým smaltem se využívá zejména při zdobení povrchu užitkového skla, obvykle transparentního a silnostěnného.

Pro získání reliéfního dekoru užitkového či lustrového skla, se využívá technika zdobení t.zv. ledování, což je jedna z nejjednodušších technik dekorace skla.

- 2 Malířské barvy t.zv. ledy jsou jemně rozdrcená lehce tavitelná skla.

K nanášení ledů na sklo se používá takových ředidel či pojiv různých druhů,která vytváří vhodný povlak na skle, aby led nepadal z povrchu skla, ale aby nedocházelo k jeho shlukování. Po výpalu reliéfního dekoru panocí této skelné drtě či střípků skla je možno dekor pozlatit a provést výpal.

Tuto práci s ledovými barvami může provádět i nekvalifikovaná obsluha. Reliéfní dekor získaný touto technikou je však nesrovnatelně méně kvalitní ve srovnání s předchozí technikou, protože se zejména obtížně může docílit spojitosti reliéfního dekoru.

Jako ledovébarvy se používají nízkotavitelná skla, což jsou zejména olovnatoboritá skla s obsahem oxidu olovnatého 70 až 73 % hmotn. Protože při manipulaci s nimi dochází k jejich rozprachu a vdechování, jsou zejméia v poslední době tato barviva zařazována mezi hygienicky a zdravotně nevhodná či nepřípustná.

Tyto tradiční sklářské techniky pro získání reliéfního dekoru se výjimečně objevují i v patentových spisech s mírnými vylepšeními.

Např. podle československého patentového spisu č. 112 383 se na povrch skleněných výrobků nanáší smalt vytlačováním z náboje, repekt. ze speciálního nástroje. Tento způsob usnadňuje a urychluje práci malíře, ale stále se jedná o ruční práci při nanášení reliéfní barvy na sklo.

V československou patentovém spisu č. č. 136 811 je popsán způsob zdokonalení skla zlaceným plastickým reliefem. Smalt se nanáší na sklo kolébavým pohybem tiskátka, čímž se vytvaruje do smaltu zvrásněná plastická struktura,kteráse vypálí a pozlatí, znovu vypálí, načež se povrch reliéfní struktury opatří filman barevného lis tru, který se před zaschnutím na vrcholech reliéfní struktury přetře rozpouštědlem a znovu vypálí.

Tento způsob je zřejmě vhodný pro výrobu bižutemího skla a je anezen tvarem a plochou tiskátka.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody se odstraní nebo podstatně anezí způsobem zdobení skla reliéfním dekorem podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tem, že po jemnán umletí reliéfní barvy s přídavkem organického rozpouštědla se přebytečné rozpouštědlo sleje a k získané směsi se přidává pojivo k získání tixotropních vlastností pasty, která se opakovaně navrstvuje na sebe přesným soutiskem přes sítotiskovou šablonu na obtiskový papír, získaná reliéfní vrstva dekoru se přelakuje a přenese na povrch skleněného

- 3 předmětu.

S výhodou se reliéfní barva jemně umele na částice menší mež 60 pn.

Je výhodné, když pojíván k získání tixotropní pasty je sítotiskový olej.

Dále je výhodné, když k opakovanému soutisku tixotropní pasty se připraví sítotisková šablona s počten 20 až 60 ok na cm .

Kraně toho je výhodné, když před nanesením tixotropní vrstvy na obtiskový papír se na něj nanese základová či běžná krycí barva, která se s nanesenou a vysušenou reliéfní vrstvou přelakuje a přenese se spolu s ní z obtiskového papíru na povrch skleněného předmětu.

Rovněž je výhodné, když se reliéfní vrstva z obtiskového papíru uvolňuje pomocí mezní vrstvy působením vlhka, teploty či tlaku.

Výhodou tohoto řešení je přesné dosažení i. velmi složitých a detailních motivů reliéfního dekoru na sklo při urychlení techniky nanášení reliéfní barvy a snadná reprodukovatelnost motivů při dosažení vzhledu ručně dekorovaného reliéfního dekoru.

Zbytky organického rozpouštědla ulpělé na jemně rozemletých částečkách reliéfní barvy umožňují po smísení s pojivém v určitém množství tixotropní efekt, čímž je umožněna technologie nanášení vzniklé tixotropní pasty sítotiskovou šablonou a také i tvarově přesné vrstvení pasty.

Bylo zjištěno, že právě tixotropní vlastnosti pasty umožňují opakovaný přesný sítotiskový soutisk jednotlivých vrstev pasty na sebe. Tím se dociluje převýšení rovinného tisku a dochází tak ke vzniku reliéfního dekoru. Přelakováním po vysušení se reliéfní vrstva celkově zpevňuje a takto fixovaná vrstva reliéfního dekoru se snadněji přenáší z obtiskového papíru na povrch skla.

Získání tixotropních vlastností pasty reliéfní barvy napanáhá velmi jemné rozemletí částic reliéfní barvy.

Pokud má sítotisková šablona počet ok od 20 do 60 na cm , je umožněno přenášení přesnější přenášení detailních motivů pasty na obtiskový papír a následně na sklo, např. i linií cca 0,5 nm tlouštky.

Pokud je součástí dekoru i základová či běžná krycí barva, je vhodné, aby byla přenášena současně s reliéfním dekorem jako celek.

Bylo zjištěno, že pro přenášení reliéfního dekoru je vhodný obtiskový papír se škrobovou mezní vrstvou nebo s voskovou mezní vrstvou, která napanáhá uvolnění reliéfního dekoru pcmocí vlhka, tepla či tlaku.

- 4 Příklady provedení

Reliéfním dekorem, např. květinovým dekorem, se má ozdobit užitkové sklo, např.pohár, mísa či váza atp., které jsou zhotoveny ze silnostěnného transparentního skla. Předloha květinového dekoru je složitá a vypracovaná do detailu,má barevný střed a okraje jsou zvýrazněny reliéfní konturou,jako jsou malé kroužky, závity,vlnovky, smyčky, arabesky či otáčená spirála, které mají být vyzlaceny. Reliéfní dekor má vystupovat z povrchu skla a má být zhotoven tak, aby co nejvěměji imitoval ruční práci malíře.

Nejdříve se připraví pasta, jejímž základem je reliéfní barva, např. typu RG 60. Tato barva ve formě prášku se smísí s organickým rozpouštědlem, např. terpentýnem a mele se v mlecí nádobě , dokud se nedosáhne velikostí částic kolem 60 um. Po tomto velmi jemném mletí se směs nechá sedimentovat do vyčeření organického rozpouštědla. Přebytečné vyčeřené rozpouštědlo se sleje a získaná směs jemně rozemleté barvy a organického rozpouštědla se smísí s organickým pojivém, např. sítotiskovým olejem typu RG 405 v takovém poměru, aby se vytvořila pasta reliéfní barvy tixotropní ch vlastností. Tixotropní vlastnosti mají vliv na stékání, rozliv a roztíratelnost pasty.

Dále se připraví sítotisková šablona. Květinový dekor se fotografickou cestou vymezí v emulzi na sítotiskovou šablonu s počtem 40 ok na cm . Potem se připraví obtiskový papír se škrobovou mezní vrstvou .Na tento obtiskový papír se natisknou nejprve středové barevné plochy květinového dekoru běžnými sítotiskovými šablonami a běžnými základovými či krycími barvami typu Degussa Po zaschnutí těchto barev se na připravenou speciální šablonu s definovaným počtem ok tiskne reliéfní konturový dekor předem připravenou tixotropní pastou reliéfní barvy. K dosažení přesného soutisku je tato sítotisková šablona fixovaná a používá se jí pro další opakované přesné soutisky ve stejných místech, čímž dochází k navrstvování jednotlivých vrstev pasty na sebe. Další soutisk na obtiskový papír po případném vysušení předchozí vrstvy se provádí např. třikrát. Tixotropní vlastnosti pasty umožňují tento opakovaný přesný soutisk dekoru na sebe a přítem má získaná vrstva stále přesně definovaný tvar. Po vysušení poslední vrstvy se provede přelakování reliéfního dekoru včetně barevného středu, čímž se dosáhne fixace dekoru. Takto připravený hotový polotovar reliéfního dekoru se uvolní z obtiskového papíru namočením celého obtisku do vody, čímž mezní vrstva škrobu umožní oddělení a rozpojení dekoru od obtiskového papíru a jeho přenesení na předem přesně vymezené místo na povrchu skleněného předmětu. Po přenesení dekoru na sklo se z něj vytlačí vzduchové bubliny, dekor se nechá zaschnout a poté se vypálí při teplotě cca 550 °C.

- 5 Takto vypálený reliéfní dekor se vyzlatí preparátem drahého kovu a znovu se vypálí.

< Obdobným způsobem reliéfního dekoru je také možno vyznačit skleněné výrobky reliéfním zdobením firemních dárků s firemními emblémy, hotelové ' sklo, a různé upcmínkové předměřty s nápisy, sestávající ze složitého několika barevného loga firmy a písemného námětu. V tcmto případě se do pasty reliéfní barvy může přidat skleněné barvítko , velmi jemně rozemleté, odpovídající požadavku barevnosti. Potem se obvykle již reliéfní dekor nepozlacuje.

Průmyslová využitelnost

Řešení je určeno zejména pro zdobení užitkového skla, silnostěnného a transparentního, pro reprodukovatelné a přesné zdobení složitých ,do detailu propracovaných i drobných motivů reliéfních dekorů, vhodných pro upcmínkové sklo, firemní a hotelové sklo.

*

LO· > cn i

- 6 ox

TJ aj > o o < o m -< u. - ~ > m >'o < r-ť m

LO re

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   F

   1. Způsob zdobení skla reliéfním dekorem, při němž se na povrch skleněných předmětů, zejména silnostěnného transparentního skla, nanáší pasta z jemně umleté a s organickým rozpouštědlem smísené reliéfní barvy a získaná reliéfní vrstva dekoru se suší, následně vypaluje, případně pozlatí a znovu vypaluje, vyznačující se tím, že po jemnén umletí reliéfní barvy se sleje přebytečné rozpouštědlo, k získané směsi se přidává pojivo do získání pasty tixotropních vlastností, která se opakovaně navrstvuje na sebe přesným soutiskem přes sítotiskovou šablonu na obtiskový papír s mezní vrstvou, a získaná reliéfní vrstva dekoru se přelakuje a přenese na povrch skleněného předmětu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že reliéfní barva se jemně umele na částice menší než 60 jum.
3. 3. Způsob podle bodu la 2, vyznačující se tím, že pojíván k získání pasty tixotropních vlastností je sítotiskový olej. »
4. 4. Způsob podle bodu laž 3, vyznačující se tím, * že k opakovanému soutisku tixotropní pasty se připraví sítotisková šablona „ _ 2 s počtem 20 az 60 ok na cm .
5. 5. Způsob podle bodu 1 až 4, vyznačující se tím, že před nanesením tixotropní pasty na obtiskový papír se na něj nanese základová či běžná krycí plošná barva, která se potem spolu s reliéfní vrstvou přelakuje a př-AnáŘí se s ní po uvolnění mezní vrstvy na povrch skleněného předmětu.
6. 6. Způsob podle bodu laž 5, vyznačující se tím, že reliéfní vrstva se uvolňuje od mezní vrstvy obtisku působením vlhla, tepla