CZ33699A3 - Stojan k prezentaci zboží - Google Patents

Description

Oblast techniky:

Předložený vynález se týká způsobu kontinuální přípravy alkylesterů kyseliny (meth)akrylové reakcí kyseliny (meth)akrylove s jednosytnými alkanoly, které mají 1 až 8 atomů uhlíku, za přítomnosti kyselých esterifikačních katalyzátorů.

Zde používaný termín kyselina (meth)akrylová označuje, jak je běžné, kyselinu akrylovou nebo kyselinu methakrylovou.

Dosavadní stav techniky:

Při esterifikaci alkanolu s organickou kyselinou, obvykle probíhají tyto reakce typicky rovnovážně, jsou tyto reakce katalyzovány silnými kyselinami, a jako typicky kondenzační reakce vedou k vylučování vody. Esterífikační rovnováha je obvykle posunována požadovaným směrem odebíráním vody z reakční směsi. Odebírání vody se může provádět destilací jako , složky azeotropické směsi obsahující cílový ester.

Kontinuální odebírání reakční vody z reakční směsi je

Λ - s ouč as ně dopr ovázeno s epar ac í c í 1 ového es ter u z reakční = směsi. Obecně, esterifikace ,probíhá s kontinuálním odstraňováním vody z reakční směsi, ale větší část vytvořeného cílového esteru zbývá v reakční směsi.

Příklady tohoto typu esterifikace jsou ty, ve kterých je voda z reakce odstraňována destilací přídavkem organického rozpouštědla jako azeotropického rozpustidla. Avšak použití (výchozího ) alkanolu v nadbytku může také sloužit jako jakési azeotropické rozpustidlo. Při jiném postupu je voda odstraňována destilací jako složka azeotropu obsahujícího cílový ester/alkanoi/vodu a obsahujícího více než 95 % hmotn. vody.

Směsi produktů vytořené v takových esterifikacích obsahují v podstatě nadbytek alkanolu, nadbytek kyseliny (meth)akrylové, kyselý esterifikační katalyzátor a inhibitory polymerace, nebot kyselina (meth)akrylová a její estery mají tendenci polymerovat. Dále mohou být přítomna azeotropická rozpustidla nebo organická rozpouštědla, zbytková množství vody, vysokovroucí vedlejší produkty (Michaelovy adukty). Cílový ester potom musí být z této směsi produktů oddělen.

Podle Ullmannovy Encyklopedie průmyslové chemie, S.vyd., Vol. Λ1, VCH Weinheim, strany 168-169, se tato separace obvykle provádí tak, že se směs produktů nejprve promývá vodou. Kyselý esterifikační katalyzátor a nadbytek (výchozí) kyseliny přechází z organické fáze produktu do vodné fáze, a tak se odstraňuje ze směsi produktu.Separace je běžně spojena s dalším promýváním vodným alkalickým roztokem.

Následně je zbývající alkanol, jak je pravidlem, nejprve odebrán ze zbývající organické fáze v první rektifikační koloně, a cílový ester se potom oddělí v další rektifikační koloně, v každém případě přes hlavu kolony.

Nevýhodou tohoto zpracovatelského postupu je, zejména, vytvoření velkých množství velíce znečistěné odpadní vody.Dále kyselina rozpuštěná ve vodném alkalickém roztoku a alkanol v něm rozpuštěný nemohou být obvykle vraceny přímo a technicky jednoduše do esterififkace, čímž vznikají ztráty výchozích materiálů.

Bezvodý zpracovatelský postup je známý, např. z DE-C 25 48

561, pro přípravu 2-ethy1hexylakrylátu. Ve zde popsaném zpracovatelském postupu se odděluje nadbytek alkanolu a nadbytek kyseliny ze směsi produktu destilací přes vršek kolony- V protiproude dešti lační koloně je potom cílový ester oddělen destilací ze spodního produktu předchozí dešti lační kolony. Avšak spodní produkt, z něhož je cílový ester oddělen destilací, ještě obsahuje kyselý katalyzátor ze skutečné esterifikační reakce. Dále, destilativní separace cílového esteru vyžaduje zvýšené teploty dokonce za sníženého tlaku. To vede k redisociaci Michaelových aduktů vzniklých jako vedlejší produkty při skutečné esterifikaci vyskytujících se během separace deštilací.Redisociací se potom vytvoří alkanoly, které mají bod varu nižší než je bod varu cílového esteru plus kyseliny a také olefiny, které mají nízký bod varu, což má za následek eliminaci vody z alkanolu ; jsou potom přítomny jako nečistoty v cílovém esteru odděleném destilací. Čistota cílového esteru připraveného tímto způsobem je nevyhovující.

GB-B 1 017 522 popisuje způsob přípravy n-butylakrylátu. Jako předpoklady pro esterifikaci se zde uvádějí určitý molární poměr (výchozího) alkanolu k (výchozí) kyselině, a obsah katalyticky účinné kyseliny od 0,5 do 5 % hmotn, vztaženo na celkovou hmotnost reaktantů. Nevýhodami tohoto postupu jsou požadovaný velký nadbytek alkanolu, který urychluje vznik nežádoucích dialky1etherů, a ne zcela postačující výtěžek n-butylakrylátu za výše zmíněných podmínek, vztaženo na množství použité kyseliny akrylové.

DE~C 25 52 987 popisuje způsob kontinuální přípravy alkylesterů z kyseliny akrylové reakcí kyseliny akrylové a jednosytných alkanolů s 1 až 4 atomy uhlíku v molárním poměru od 1 (alkanol) 1 (kyselina akrylová) až 2 (alkanol) : 1 (kyselina akrylová) v homogenní kapalné fázi bez rozpouštědla při zvýšené teplotě a za přítomnosti kyseliny sírové nebo organické sulfonové kyseliny jako katalyzátoru, při němž se kyselina akrylová, alkanol a kyselý katalyzátor dávkují kontinue1ně, v reakční zóně vytvořený alkylakrylát se odděluje rektifikací, při době zdržení několik hodin jako složku obsahující nejméně jeden vodný azeotrop, část alkylakry1átu, vodu nebo vodu a alkanol jako další složky z hlavy rektifikační kolony připojené na reakční zónu, získaný destilát I se rozdělí na organickou fázi obsahující vzniklý akrylester a vodnou fázi, část organické fáze je, za účelem zvýšeného separačního účinku, vracena zpět do rektifikační zóny přes hlavu a, pokud je to žádoucí,část vodné fáze je vracena do rektifikační zóny přes hlavu k udržení složení vodného azeotropu, alkylester se oddělí známým způsobem z nadbytku organické fáze a část reakční směsi je odebrána z reakční zóny, bez vysokovroucích složek odebraných destilací , a destilát takto získaný se vrací do reakční zóny.

Hlavním předmětem je zabránění vzniku nežádoucího etheru z (výchozího ) alkanolu. Nevýhoda tohoto postupu je však ta, že navzdory zpracování odtoku z reační směsi destilací a návratu takto získaného destilátu do reakční zóny, není výtěžek alkylakry1átu, vztaženo na použitou kyselinu akrylovou, vyhovující. Očekávané snížení tvorby dialkyletherů jako vedlejších produktů není rovněž zcela uspokojivé. Doba zdržení požadovaná podle příkladů provedení je také nevyhovující. To také využívá prostoročasový výtěžek. Předpokládá se, že je to zapříčiněno nízkou koncentrací kyselého esterifikačního katalyzátoru.

Podstata vynálezu:

Předmětem předloženého vynálezu je poskytnout způsob kontinuální přípravy alkylesterů (meth)akrylové kyseliny, která činí možným nejen optimální výtěžek, ale také zmírňuje reakční požadavky, a tím, kromě lepší redukce vzniku etheru, menší tvorby vysokovroucích látek, vyššího prostoročasového výtěžku, se zvyšuje flexibilita při provozu zařízení a také je třeba menší kapitál vzhledem k minimálnímu počtu potřebného zařízení.

Zjistili jsme, že tohoto předmětu je dosaženo , když se vychází ze známého postupu pro kontinuální přípravu alkylesterfl kyseliny (meth)akrylové reakcí kyseliny (meth)akrylové s jednosytnými alkanoly, které mají 1 až 8 atomů uhlíku za přítomnosti kyselého esterifikačního katalyzátoru v reakční zóně, ve které je z reakční zóny vypuštěna směs produktu, která obsahuje vytvořený alkyl(meth)akrylát, katalyzátor a vedlejší produkty vzniklé v průběhu esterifikace mající body varu vyšší než je bod varu alky1(meth)akrylátu, a z níž je oddělen alkyl(meth)akrylát destilací v separační zóně- Vynalezený postup je charakterizován přiváděním směsi produktu vypuštěné z reakční zóny do rektifikační jednotky I, v této jednotce rozdělením vypuštěné směsi produktu rektifikací na nejméně jeden produkt I obsahující alkylester kyseliny (meth)akrylové a produkt II, obsahující katalyzátor, přivedením produktu I do další rektifikační jednotky II a zde oddělením alkylesteru kyseliny (meth)akrylové rektifikací.

Jak zde, tak i dále je termín rektifikační jednotka obecným označením pro zařízení, ve kterých vstup tepla vyvíjí páry, které stoupají a jsou v kontaktu s kapalnou fází proudící dolů. Tato také zahrnují jednoduché destilační kolony. Obecně jsou to však rektifikační kolony, které mají vnitřní vybavení k^žá jTšťěhí^učfrmého kontaktu mezi kapal inou a párou.Těmito vnitřními fitinky jsou patra, jako jsou kloboučková patra, perforovaná patra, zejména dvojitá průtoková patra, lože, náplně nebo podobné. Ke zjednodušení pochopení vzájemných vztahů jsou různé rektifikační jednotky označovány římskými číslicemi- Různé, specificky popsané produkty jsou také označovány tímto způsobem.

Podle předloženého vynálezu je tedy směs produktů odtažená z reakční zóny rozdělena rektifikací v první rektifikační jednotce I na nejméně jeden produkt I obsahující alkyl(meth)akrylát, který má být izolován, přičemž produkt I může být odebrán z horní části rektifikační jednotky I, plus produkt II, který je vytvořen v nižší části rektifikační jednotky I a obsahuje kytalyzátor.

Produkt I obsahující alkylestery kyseliny (meth)akrylové a odebraný z horní části rektifikační jednotky I se přivádí do další rektifikační jednotky II, a z ní je potom čistý alky1(meth)akrylát, který má být izolován, oddělen rektifikací.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu probíhá esterifikace v reakční zóně v homogenní kapalné bezrozpouštědlové fázi při zvýšené teplotě reakcí kyseliny (meth)akrylové a jednosytného alkanolu v molárním poměru od 1:0,75 do 1:2, výhodně 1=0,9 až 1:1,1 , ještě výhodněji v poměru 1:1. Zde jsou kyselina (meth)akrylová, alkanol a katalyzátor přivedeny do reakční zóny a vzniklá voda je odebírána rektifikací během doby zdržení jako složka směsi obsahující alkanol přes hlavu rektifikační jednotky III umístěné na reakční zóně. Takto získaný destilát je dělen na organickou fázi obsahující výchozí alkanol, a na vodnou fázi obsahující vodu. Organická fáze a , pokud je to vhodné, vodná fáze jsou vraceny do rektifikační jednotky III. Reakční směs, takto převážně zbavená vody, je odebírána z reakční zóny a vedena do separační zóny.

Reakční zóna sestává z jedné nebo více reakčních oblastí.

V provedení podle vynálezu, které má více reakčních oblastí, je výhodné kaskádové provedení. Výstup proudu kapaliny z jedné reakční oblasti zde tvoří surovinu pro poproudou reakční oblast.To se mflže uskutečnit způsobem přepadu.V jednotlivých reakčních oblastech jsou zařízení oddělena jedno od druhého,a jsou, pokud se bere v úvahu cena.

až 4. Jestliže je vytvořena více než jedna reakční oblast s jedním a tím samým reaktorem (napr. použitím oddělujících kovových plátů), může být počet reakčních oblastí také vyšší než 4. Pokud je více reakčních oblastí, páry jsou vedeny do reakčních oblastí z běžné rektifikační kolony, z níž jde odtok kapaliny výhodně do první reakční oblasti

Tento postup se provádí použitím alkanolu, který má 4-8 atomů uhlíku, teplota v první reakční oblasti je obvykle 70 150 °C, výhodně 80 - 130 °C, a v poslední oblasti 100 - 160 °C, výhodně 110 - 130 °C. Teplota reakce je výhodně seřízena takovým způsobem, že podél kaskády vzrůstá.Tlak ve všech reakčních oblastech je od 100 mbar do atmosferického tlaku, výhodně 200 mbar - 700 mbar. Tlak je výhodně stejný ve všech reakčních oblastech- Celková doba zdržení reaktantů v oblasti reakce je 0,5 - 10 hodin, výhodně 1-7 hodin, ještě výhodněji 2-5 hodin.

Jako kyselému esterifikačnímu katalyzátoru se dává přednost použití paratoluensulfonové kyseliny- Její obsah v reakční zóně, vztaženo na zde přítomnou reakční směs, je 0,1 - 10 % hmotn., výhodně 0,1 6 % hmotn. Kyselé esterifikační katalyzátory, jako je kyselina sírová a/nebo jiné organické sulfonové kyseliny , mohou být použity také.

Obecně jsou kyseliny (meth)akrylová i katalyzátor vneseny přímo do reakční zóny, ft1kanoi, který se esterifikuje, se přednostně přivádí do reakční zóny přes rektifikační jednotku III, umístěné na ní. Touto rektifikační kolonou III může být rektifikační kolona známého konstrukčního typu, například s kloboučkovými patry nebo patry s oky. Reakční oblasti výhodně sestávají z reaktorů, které mají přirozené nebo běžné nucené výparníky.

V závislosti na alkanolu, který se má esterifikovat, se liší vhodné a použitelné způsoby a postupy v detailech.

Při reakci nižších alkanolů jsou body varu esteru a kyseliny (meth)akrylové tak blízko u sebe, že nemohou být dále ekonomicky odděleny destilací v rektifikační jednotce II; to se používá zejména u n-butylakrylátfl. Z tohoto důvodu je voda přiváděna do rektifikační jednotky I k udržení kyseliny (meth)akrylově v kapalné fázi- Výsledné kroky postupu jsou ilustrovány esterifikací n-butanolu s kyselinou (meth)akrylovou.

Esterifikace s alkanoly s více než 4 atomy uhlíku, zejména s 8 atomy uhlíku, ve které jsou body varu esteru a kyseliny (meth)akry1ové dále odděleny a přídavek vody do rektifikační jednotky I není tudíž nezbytný, jsou podrobněji popsány v příkladu esterifikace 2-ethy1hexanolu.

Proto esterifikace alkanolů s 1 až 4 atomy uhlíku kyselinou (meth)akrylovou bude nejprve popsána v příkladu s n-butanolem jako alkanolem. Zde je vodná fáze, získaná z hlavy rektifikační jednotky III, vypuštěna, přednostně úplně. Směs produktu vypuštěná z reakční zóny se přivádí s přídavkem vody do rektifikační jednotky I- Směs produktu zavedená s přídavkem vody do rektifikační jednotky I je v zde rozdělena na produkt II obsahující katalyzátor a zbývající kyselinu (meth)akrylovou a produkt I obsahující n-butylester kyseliny (meth)akrylové, zbývající n-butanol a vodu. Produkt obsahující vodu potom může být oddělen v organické fázi obsahující n-butylester kyseliny (meth)akrylově a n-butanol a vodnou fázi. Výhodně se potom vodná fáze částecne vrací do rektifikační jednotky 1. Tato rekti fikační jednotka je sestavena jako rektifikační kolona výše popsaného konstrukčního typu. Směs produktu odebraná z reakční zóny se přivádí do nižší části rektifikační kolony I a přídavek vody se přednostně provádí v horní části rektifikační kolony I- V rektifikační jednotce I se vyrábí kapalná vodná fáze a kapalná organická fáze.

Výhodně se část výsledné organické fáze obsahující n-butylester kyseliny Cmeth)akrylové a n-butanolu vrací do horní části rektifikační kolony I- Produkt II, který se tvoří v rektifikační jednotce I, obsahuje katalyzátor a zbývající kyselinu (meth)akrylovou, může být v podstatě zcela vrácen do reakční zóny, výhodně v první reakční oblasti, bud přímo a/nebo přes rektifikační jednotku III. Při tomto postupu může být část produktu II vytvořeného v rektifikační jednotce I odebrána a vedena do další dešti lační jednotky IV. V této je produkt separován na produkt III obsahující n-butanol, kyselinu (meth)akrylovou a n-butylester kyseliny (meth)akrylové a produkt IV obsahující katalyzátor a složky, které mají bod varu vyšší než je bod varu n-butylesteru kyseliny Cmethjakrylové. Produkt III obsahující n-butanol, kyselinu (meth)akrylovou a n-butylester kyseliny Cmeth)akrylové potom může být vrácen do rektifikační jednotky I a/nebo reakční zóny.

Organická fáze produktu I se výhodně přivádí do rektifikační jednotky II a zde se odděluje na a) produkt V obsahující zbývající n-butanol a složky, které mají body varu nižší než n-buty1(meth)akrylát, b) cílový ester n-butyl(meth)akrylát a c) produkt VI obsahující složky s bodem varu vyšším než má n-buty1(meth)akrylát. Produkt V je opětovně vracen do reakční zóny, výhodně přes rektifikační jednotku III. Produkt VI se vrací do rektifikační jednotky I. Rektifikační jednotka II může být sestavena jako rektifikační kolona II výše popsaného konstrukčního typu. Dříve uvedený produkt V se oddělí v horní - . části rekti f ikační kol ony TI, produkt VI se oddělí na spodku rektifikační kolony II a n-butyl(meth)akrylát se odebírá ve formě páry způsobem bočního odtahu v nižší části rektifikační kolony II. Plynný cílový produkt n-buty1(meth)akrylát potom kondenzuje a může být později smísen se stabilizátorem skladování.

Esterifikace s alkanoly, které mají až 8 atomů uhlíku bude nyní popsána na příkladu esterifikace s 2-ethyIhexanolem. Zde je směs produktu odebraná z reakcní zóny přivedena do rektifikační jednotky I- Část vodné fáze získané z hlavy rektifikační jednotky III se vrací do rektifikační jednotky III. Směs produktu vedená do rektifikační jednotky I se zde rozdělí na produkt VII obsahující 2-ethy1hexylester kyseliny (meth)akrylové, zbývající 2-ethyIhexanol a zbývající kyselinu (meth)akry1ovou a produkt VIII obsahující katalyzátor a složky s body varu vyššími nez je bod varu 2-ethy1hexylesteru kyseliny (meth)akrylové- Rektifikační kolona I je zde opět výhodně použita jako rektifikační jednotka I. Směs produktu vypuštěná z reakční zóny se přivede do nižší části této kolony. Produkt VIII se získá ze dna této rektifikační kolony a produkt VII se získá z vrchu. Část produktu VIII se výhodně vrací do reakční zóny, výhodně do první reakční oblasti, bud přímo a/nebo pres rektifikační jednotku III. Výhodně se část produktu VIII odpustí a plní se do dešti lační jednotky IV a zde se rozdělí na produkt IX obsahující 2-ethyIhexanol, kyselinu (meth)akry1ovou a 2-ethy1hexylester kyseliny (meth)akrylové a na produkt X obsahující kyselý esterifikační katalyzátor a složky, které mají body varu vyšší než má 2-ethyIhexy1ester kyseliny (meth)akrylové.

Produkt IX se potom může vracet do rektifikační jednotky I a/nebo do reakční zóny. Kyselý esterifikační katalyzátor může být částečně nebo zcela oddělen z produktu VIII a /nebo produktu X extrakcí vodou, a získaná vodná fáze může být částečně nebo zcela vracena do reakcní zóny.Část vodné fáze vytvořené v rektifikační jednotce III múze být použita pro tuto extrakci. Produkt VII odebraný z rektifikační jednotky I může být přiveden do rektifikační jednotky II a zde může být rozdělen na a) produkt XI obsahující zbývající 2-ethy1hexano1, (meth)akry1ovou kyselinu a složky s body varu nižšími než 2-ethyIhexyl(meth)akrylát, b) cílový ester 2-ethyIhexy1(meth)akrylát a c) produkt XII obsahující složky.

které mají vyšší body varu než 2-ethyIhexy1(meth)akrylát. Produkt XI může potom být vrácen do reakční zóny, výhodně přes rektifikační jednotku III, a produkt XII se může vracet do rektifikační jednotky I- Rektifikační jednotka II je výhodně sestrojena jako rektifikační kolona. Zde múze být produkt XI oddělen v horní části, produkt XII ze dna a 2-ethyIhexy1(meth)akrylát může být odebrán ve formě páry jako proud boční větvě v nižší části.

Další podrobnosti a výhody vynálezu jsou uvedeny v popsaných příkladech spolu s obrázky.

Příklady provedení Na obrázcích;

Obr.1 ukazuje postup tokového diagramu zařízení pro přípravu n-butylakrylátu

Obr.2 ukazuje postup tokového diagramu zařízení pro výrobu 2-ethy1hexy1akry1átu.

Zařízení, která jsou stejná nebo mají stejný účinek, jsou označena stejnými vztahovými číslicemi. Rektifikační kolony jsou označeny římskými číslicemi. S ohledem na jasnost jsou označení produktů, obvykle opatřených římskými číslicemi, také uvedena specificky v těchto specifických příkladech.

Zařízení zobrazené na obr.l k provádění způsobu podle předloženého vynálezu přípravy n-butylakrylátu má tři — rektifikační kolony 1, II, III, a dešti lační jednotku IV.

Dále je přídavně opatřeno dvěma esterifikačními reaktory 5 a 6 zapojených do serie přes potrubí 7 a takto tvoří reakcní kaskádu. Konvekční odpařovače 8 a 9 jsou spojeny s reaktory 5 a 6- 4 mol/h kyseliny akrylové se plní potrubím .10 první reaktor 5, a 4 mol/h n-butanolu se přivádí přes kolonu III umístěnou na prvním reaktoru 5, n-butanol je zaváděn do kolony III potrubím 12. (Pro jednoduchost zde používaný butanol značí n-butanol). Dále je vodná kyselina para-toluensulfonová jako katalyzátor zavedena potrubím 11 do prvního reaktoru 5 v množství 1,5 % hmotn., vztaženo na použitý výchozí materiál. Reakce v prvním reaktoru 5 byla prováděna při 100 °C, v souproudém druhém reaktoru 6 při 105 °C, při tlaku systému 380 mbar a době zdržení v reakční zóně asi 3 hodiny.

Stoupající páry z reaktorů 5 a 6 byly zavedeny potrubím 13 a 14 do kolony III vybavené 25 kloboučkovými patry a pracující při tlaku 360 mbar v hlavě jako první rektifikační jednotce, a zde byly rektif ikované. Horní produkt z této kolony III byl bez kyseliny akrylové.

Kondenzoval na povrchu kondenzátoru 16 a byl převeden do separátoru 17. Zde byla rozdělena organická fáze obsahující 70 % hmotn. butanolu, 12 % hmotn. butylakrylátu, < 13 hmotn. vody, 4 % hmotn-butylacetátu a 2000 ppm dibutyletheru. To bylo zcela vráceno potrubím 18 jako zpětný tok do kolony III. Vodná fáze vytvořená při separaci, která ještě obsahovala 6 % hmotn. butanolu, 300 ppm butylakrylátu, 750 ppm butylacetatu byla, za účelem zvýšení konverze při reakci, zcela oddělena a přiváděna potrubím 19 do kondenzátoru 20 souproudé rektifIkační kolony ITekutý surový ester proudící z druhého reaktoru 6 byl veden potrubím 21 do rektifikační kolony I. Obsahoval 78 % hmotn. požadovaného produktu n—butylakrylátu, asi 4 hmotn. každého z nezreagovaných výchozích materiálů butanolu a kyseliny _r. „ _ akrylové a do 5 % hmotnostních katalyzátoru, stejně jako 0,2 % hmotn. vody a nejvíce 20 ppm dibutyletheru. Zbytkem byly vysokovroucí vedlejší produkty, zejména oxyesterové sloučeniny.

Kyselina akrylová a vysokovroucí složky spolu s částí produktu a alkoholu byly odděleny ze spodního produktu (produkt II) v rektifikační koloně I, která byla vybavena 25 dvojitými průtokovými patry s průměrem 50 mm a pracovala pri okolním tlaku. Spodní produkt Cprodukt II) obsahoval 20 % hmotn. kyseliny akrylové, 45 % hmotn. buty1akrylátu, 3 % hmotn. butanolu, 8 % hmotn. vody. Část množství z 45 množství suroviny vedené potrubím 21 bylo vráceno potrubím 22 do první reakční oblasti.

Větší část vysokovroucích složek Cdo 80 % z. přivedeného množství) zde byla krakována v kapalné fázi rektifikacní kolony I za vzniku výchozích materiálů a produktů. Vzhledem k vysokému obsahu kyseliny akrylové a vody ve spodním produktu při teplotě dna 105 °C se zde tvořilo pouze nevýznamné množství nízkovroucích vedlejších produktů. Tyto vedlejší produkty byly společně odděleny s hlavním proudem produktu jako nízkovroucí minimální heteroazeotrop přes hlavu kolony I a vedeny potrubím 23 do kondenzátoru 20. Jak kapalina v koloně, tak produkt z hlavy kolony zde byly pri 95 °C rozděleny na vodnou fázi a organickou fázi .

K udržení heteroazeotropu v koloně I byl tento zpracován s vodní fází z dekantéru 24 vedením 26 jako zpětného toku. Vodná fáze obsahovala < 3 % hmotn. organických složek, především butanolu. Organická fáze obsahovala od 75 do 85 % hmotn. butylakrylátu, od 14 do 20 % hmotn. butanolu, od 2 do % hmotn. vody, 1500 ppm butylacetátu. Přebytek vody odpovídající konverzi reakci byl odstraněn ze systému potrubím 27.

% hmotn. spodního produktu Cprodukt II), vztaženo na hmotnost výchozího materi álu vedeného k esterif i kac i, bylo odvedeno potrubím 28 a přivedeno do míchané nádoby IV s ohřívanými stěnami. Zde byl produkt v dávkách odpařován pri tlaku okolí a teplotě 180 °C, dokud viskozita stoupala zřetelně. Výchozí materiály butanol a kyselina akrylová zde ještě přítomné a produkt butylakrylát byly nejprve oddestilovány Cprodukt III). Množství destilátu bylo do asi 65 % hmotn., vztaženo na množství sem přivedené. Při následném krakování vysokovroucích složek, které pokračovalo na obsah destilátu kolem 85 vztaženo na množství sem přivedené, nízkovroucí vedlejší produkty jako jsou buteny a dibutylether byly tvořeny do nepatrné míry pouze směrem ke konci. Kondenzovaná pára (produkt IV) z krakování v míchané nádobě IV sestávala v podstatě z kyseliny akrylové, butylakrylátu, butanolu a vody. Produkt recirkuloval přímo ke dnu kolony I k separaci vysokovroucích složek. Další rektifikace se dále neprováděla.

Organický produkt z vrchu (produkt I) z azeotropické destilace v koloně I, který byl bez vysokovroucích složek a kyseliny aki-ylové, byl přiveden potrubím 31 do dešti lační kolony II, která byla vyplněna 25 dvojitými průtokovými patry o průměru 50 mm a pracovala při vrcholovém tlaku 450 mbar a zde rektifikovala. Butanol, zbytková voda a některé přítomné nízkovroucí složky byly odebrány jako horní produkt potrubím 32 (produkt V). Ten obsahoval 65 az 70 hmotn. butanolu, od 20 do 30 % hmotn. butylakrylátu, od 8 do 10 % hmotn. vody. s 500 ppm dibutyletheru, < 4000 ppm butylacetátu.Tento horní produkt (produkt V) kondenzoval v chladiči 33 a část obsahu 60 % byla vrácena potrubím 34 jako zpětného toku do hlavy rektifikacní kolony II- Zbývající množství bylo vedeno potrubím 35, spolecne s čerstvým alkoholem přiváděným potrubím 12, k esterifikaci pres první kolonu I. Butylakrylát byl zkoncentrován v kapalné fázi této kolony II , a, k dosažení požadovaného čísla barvy a k oddělení stabilizátoru postupu,byl odebrán ve formě páry jako bočuí větev proudu potrubím %, kondenzoval v chladicí 37 a byl odváděn pryč potrubím 3í3Čistý produkt obsahoval < 50 ppm butanolu, < 50 ppm dibutyletheru, < 150 ppm vody, < 50 ppm kyseliny akrylové.

Malý vypouštěný spodní proud ( produkt VI) v množství s 2 hmotn. suroviny kolony byl veden potrubím 39 ke dnu vysokovroucí separace v koloně I15

I

Zbytek byl vypuštěn z míchané nádoby IV potrubím 40 - Potrubí 41 spojuje kolony III a II s vakuovou pumpou.Odpadový vzduch z kolony III byl odstraněn potrubím 42. Kapalná fáze z kolon I a II byla zahřívána konvekčními odparkami 43 resp. 44.

Čistý ester měl čistotu > 99.9 výtěžek vztažen na kyselinu akrylovou a butanol byl v každém případě 98 % z. teorie.

V dalším experimentu byl druhý esterifikacní reaktor 6 odstraněn z postupu a surový ester z prvního reaktoru 5 byl zaveden potrubím 7 přímo ke dnu kolony I. Reakce probíhala při 105 °C. Použitím suroviny postupující stejně jako ve variantě se dvěma reaktory,a tedy snížením doby zdrzení a jinak shodnými parametry způsobu, bylo možné získat surový ester obsahující 71 % hmotn. požadovaného produktu n-butylakrylátu, 0,4 % hmotn. vody, nanejvýše 20 ppm dibutyletheru, asi 7 % hmotn. každého z výchozích materiálů (butanol a kyselina akrylová) a do 5 % hmotn. katalyzátoru. Zbytkem byly vysokovroucí vedlejší produkty, zejména oxyesterové sloučeniny.

Takto vyrobený surový ester byl čištěn způsobem podobným jako v prvním experimentu při stejných způsobových parametrech při postupu zpracování za vzniku 99,9 % čistého produktu s celkovým výtěžkem 98 %, vztaženo na výchozí materiály.

Zařízení zobrazené na obr. 2 k provádění způsobu podle předloženého vynálezu bylo použito k přípravě 2-ethy1 hexyl akry1átu. - -------— __ —

Reakce esterifikace reakcí 2-ethyIhexanolu a kyseliny akrylové se prováděla ve dvoustupňové esterifikacní kaskádě sestávající ze dvou reaktorů 5 a 6, které mají stejné objemy.Kysel ina akrylová byla přivedena do reaktoru 5 potrubím 10 a kyselina p-toluensulfonová jako katalyzátor byla vedena potrubím 11 do konvekční odparky 8- Reakční složka 2-ethyIhexanol byla vedena potrubím 12 do vrchu destilační kolony III, jejíž nižší konec byl spojen potrubím 13 do reaktoru 5. Pára tvořená při esterifikaci v reaktorech 5 a 6 a obsahující vodu z reakce byla vedena potrubím 3 a 14 do destilační kolony. která měla deset teoretických pater a pracovala při tlaku 270 mbar. Tlak byl udržován prostřednictvím potrubí 15, které vedlo do kondenzátoru lě a potrubím 41 vedoucím k vakuové pumpě. Kondenzát vytvořený v kondenzátoru 16 byl rozdělen v separátoru 17 na dve kapalné fáze. Oddělené okteny byly odvedeny potrubím 45. Voda z reakce byla odvedena potrubím 46.

Zatímco byly výchozí materiály při teplotě okolí vedeny do reaktoru 5 a při reakci vznikalo větší množství vody , je nezbytné velké vstupní teplo do prvního reaktoru 5 k udržení reakční teploty 110 °C. Tím je umožněno použití externí konvekční odparky 8, která je také zejména výhodná v podmínkách nezbytého míchání obsahů nádoby. Spodní produkt odebraný z reaktoru 5 potrubím 7 byl veden přes další konvekční odparku do druhého reaktoru 6^. ve kterém byla udržována teplota 120 °C.Druhá odparka 9 je také uspořádána jako konvekční odparka k zajištění, navzdory výrazně nižšímu tepelnému vstupu, vhodného cirkulujícího toku pro smísení obsahů nádoby. Sem je také přidáván regenerovaný vzduch jako ko-stabi1izátor. V souladu se snižováním koncentrací kyseliny akrylové a vody pracuje druhý reaktor 6 při zvýšené teplote. Spodní produkt tvořený v reaktoru 6 byl odveden potrubím 21. Celkový materiál odváděný z reakce, který obsahuje cílový ” produkt, např. vytvořený =2-ethy1hexylakrylát,—a všechny nízkovroucí výchozí materiály a vedlejší produkty, byl zaveden potrubím 21 a další konvekční odparkou 43 do nizsí části rektifikační kolony I, která je uspořádána jako obohacovací kolona a je vybavena deseti průtokovými patry, které slouží pro oddělení vysokovroucí složky. Cílový produkt, jmenovitě 2-ethy1hexylakrylát, a všechny nízkovroucí výchozí materiály a vedlejší produkty (produkt VII) byly odvedeny přes vrchol potrubím 23 a, po průchodu pres kondenzátor napojený na vakuum potrubím 4.1, byly vedeny potrubím 31 do hlavy čisté kolony II, která pracuje jako odháněcí kolona.

Kolona I pro vysokovroucí separaci pracovala pri spodním tlaku 100 mbar a tlak ve vrcholu byl 70 mbar. Teplota byla 150 °C.

Spodní produkty (produkt Vlil) vytvořený v koloně I pro vysokovroucí separaci byl odveden potrubím 28, ochlazen na 50 °C a plněn do extrakční jednotky. Obsah kyseliny para-toluensulfonové v organické fázi byl nizsí nez hodnota 1,5 % optima pro krakování přídavkem dílu vody z esterifikace potrubím 53. Proud vody proudící ven, který obsahoval do 30 % hmotn. kyseliny para-toluensulfonové, byl odebrán potrubím 54, organická fáze byla odebrána potrubím 55 a přivedena do dešti lační jednotky IV. Zde byl ještě přítomný produkt nejprve po dávkách odpařen při 180 °C a tlaku 60 mbar· Následně byl zbytek, který měl vysoký obsah para-toluensulfonové kyseliny a oxyesterů, krakován za vzniku výchozích materiálů, cílového produktu, vody a oktenů získaných jako vedlejší produkty. Spojené vrcholové produkty z krakování byly odebrány potrubím 25, zkapalněny a vráceny potrubím 39 do spodku vysokovroucí separace. Zbývající viskozní zbytek byl odebrán potrubím 40 a použit ve zbytkovém spalovacím zařízení.

= Z produktu (produktVII) vedeného přes vrchol čisté kolony II potrubím 31 byly ještě přítomné výchozí materiály a nízkovroucí sekundární složky odebrány potrubím 32 (produkt XII) a vedeny do kondenzátoru 33. Takto vytvořený kondenzát byl potom vracen potrubím 48 do druhého stupně 6 esterifikační kaskády. Kapalná fáze kolony II byla zahřívána prostřednictvím konvekční odparky 44 obdobné, jako při esterifikaci 18

Čistý produkt 2-ethylehexylakrylát byl odebrán ve formě páry potrubím 36 a přiveden přes sprchový odlučovač kapek do kondenzátoru 37 čistého produktu, aby se zabránilo problémům s číslem barvy a aby se umožila změna stabilizace produktu z fenothiazinu jako inhibitoru postupu na hydrochinon monomethylether jako stabilizátor skladování. Čistý produkt byl odveden potrubím 38. Stabilizátor skladování byl přiveden potrubím 39. Fenothiazin použitý jako inhibitor postupu byl veden potrubím 49 do vrcholu rektifikační kolony I, II, IIINyní bude popsán specifický příklad provedený použitím experimentálního zařízení,jak je zobrazeno na obr.2. V tomto případě se použily dva esterifikační reaktory 5 a 6 , každý s použitelnou kapacitou 21, na něž byla přiložena skleněná patrová kolona s průměrem 50 mm a vybavená 20 klobouckovými patry stejně jako separátorem fází na vrchu kolony. Operační tlak byl 270 mbar. K zahřívání esterifikačních reaktorů byly použity konvekční odparky. Při době zdržení 4 hodiny reagovala kyselina akrylová s 2-ethy1hexanolem ve stechiometrickém poměru s přídavkem 1,5 % hmotn. vodné kyseliny p-toluensulfonové a s kontinuelním odstraňováním destilací vytvořené reakční vody za vzniku 2-ethylhexylakrylátu (EHA). Teplota v prvním esterifikačním reaktoru 5 byla 110 °C, ve druhém esterifikačním reaktoru 6 byla 120 °C. Ve výstupu z prvního reaktoru 5 bylo dosaženo koncentrace EHA 70 % hmotn. a koncentrace 82 % hmotn. bylo dosaženo na výstupu z druhého reaktoru 6. Nízkovroucí sekundární složky ( hlavně okteny vzniklé krakováním) byly koncentrovány na vrcholu esterif ikační kolony III do takové míry, že odpadový proud odebraný potrubím 45 obsahoval pouze<10 % použitelných složek, například 2-ethy1hexanolu a 2-ethy1hexylakrylátu. Způsobem vodného zpětného toku kolony byly dvě vodné fáze generovány přes vstupní výšku kolony. To umožňuje kyselině akrylové v hlavě kolony ochuzení na<100 ppm. Voda z esterifikace vytvořená ve stechiometrickém množství obsahovala asi 1,5 % organických sloučenin Chlavně

2-ethy1hexanolu a oktenů) v rovnováze.

EsterIfikační produkt odebraný potrubím 21 byl bez kyselého katalyzátoru a vysokovroucích složek vytvořených v laboratorní koloně I s průměrem 50 mm, vybavené 10 dvojitými průtokovými patry a konvekční odparkou a kolmým trubkovým svazkem chladiče. 5 % -z. množství přivedeného surového esteru bylo odebráno v refluxním poměru 0,5 ze spodku kolony jako vysokovroucí odtok a veden do stupně krakování, zatímco zbytek byl odebrán jako vrcholový produkt bez vysokovroucích složek Coxyestery410 ppm). Přívod do kolony byl přímo do spodku kolony a kolona I pracovala čistěji jako obohacovací kolona. Při tlaku v hlavě 80 mbar se mohla udržovat teplota dna na maximální teplotě 150 °C. Produkt z vrchu, který byl bez vysokovroucích složek, byl rozdělen v laboratorní koloně II s průměrem 50 mm, vybavené 25 dvojitými průtokovými patiy při tlaku v hlavě 80 mbar a s maximální teplotou spodku 140 °C za vzniku frakce horní části obsahující výchozí materiály kyselinu akrylovou a 2-ethyIhexanol a 50 hmotn. 2-ethy1hexylakry1átu plus čistý produkt. Horná frakce byla vrácena do druhého esterifikačního reaktoru 6. Čistý produkt byl odebírán ve formě páry a zbaven vysokovroucích složek a stabilizátorů postupu ze spodku kolony, který byl zahříván použitím přirozené konvekční odparky a zkapalněný v kondenzátoru řízeném inertním pokrytím. Takto bylo dosazeno obsahu 99,8 % hmotn. 2-ethy 1 hexyl akry 1 átu. Nahromadění vysokovroucích stopových složek v kapalné fázi v koloně bylo zabráněno odebíráním obsahu protékající kapaliny a jejím přjváděním do spodku vysnkuvroucího separacního stupně., Spodní odtok vysokovroucího separacního stupně byl, po částečné extrakci kyselého katalyzátoru vodou, odpařen na 20 % své původní hmotnosti v krakovací nádobě IV pracující vsádkově při tlaku 60 mbar a maximální teplote 180 °C. Výsledný zbytek obsahoval kyselý katalyzátor p-to1uensu1fonovou kyselinu a také vysoké koncentrace vysokovroucích složek, které nemohly být krakovány nebo odpařeny. Zbytek nemohl být při postupu dále zpracován a byl odebrán. Horní produkt obsahující 80 % EHA, od 10 do 12 % oktenů a také kyselinu akrylovou, vodu a 2-ethyIhexanol kondenzoval v tepelném výměníku a vracel se zpět do spodku vysokovroucího separačního stupně.

Výtěžek 98 %, vztaženo na výchozí materiál, bylo možné dosáhnout v kontinuelním ustáleném provozním stavu této experimentální jednotky. Pouze 2 % z použitých výchozích materiálů byly ztraceny jako vedlejší produkty.

Použitý roztok stabilizátoru byl 2% fenothiazinový roztok ve 2-ethyIhexanolu, který byl dávkován do horní části kondenzátorů jednotlivých stupňů postupu v množství 100 ppm vztaženo na příslušný proud suroviny ve stupni - Všechny přirozené konvekční odparky byly vystaveny vzduchu jako ko-stabi1izátoru.

Zejména výhodné u výše popsaného postupu je odstranění všech vysokovroucích sekundárních složek a, zvláště, katalyzátoru z esterifikačního produktu v koloně I- Tím se spolehlivé zabrání redisociaci vysokovroucích složek a/nebo cílového produktu v kapalné fázi čisté kolony II tvořících výchozí materiály a takto brání kontaminaci čistého produktu nízkovroucími disociačními produkty a, to zejména, kyselinou akrylovou.

Pokud jsou, jak je běžné v konvenčních postupech, nejprve “ —- odděleny “ž^ester if i kačn ího - produktu složky ₇ které-maj í body = varu nižší než je bod varu cílového esteru (zejména kyseliny akrylové a výchozího alkanolu), není možné izolovat čistý produkt zbavený nízkovroucích složek a zejména bez kyseliny akrylové vzhledem k disociačním reakcím, které potom probíhají v kapalné fázi v čisté koloně za přítomnosti katalyzátoru a vysokovroucích složek, jak je doloženo příkladem popsaným dále:

Esterifikační produkt, odebraný z potrubí byl nejprve, v koloně I, zbaven všech sekundárních složek, které mají body varu nižší než jsou body varu cílového esteru, a také zbaven výchozích materiálů kyseliny akrylové a 2-ethyIhexanolu. Ze spodku kolony I byl surový ester bez nízkovroucích složek, ale znečistěný vysokovroucími složkami a , zejména, katalyzátorem, odebrán a čištěn pri refluxním poměru 2 v laboratorní koloně s průměrem 50 mm vybavené 25 dvojitými průtokovými patry. Surový ester odebraný z hlavy kolony byl potom kontaminován 1400 ppm kyseliny akrylové, ačkoliv surový přivedený ester byl bez kyseliny akrylové; napr. kyselina akrylová nalezená v cílovém esteru se může zvýšit pouze prostřednictvím disociačních reakcí v kapalné fázi kolony.

Avšak odstranění destilací kyseliny akrylové není možné, pokud je čistý ester izolován jako horní produkt, neboť kyselina akrylová je nízkovroucí ve srovnámí s cílovým esterem.

Výše popsané experimenální výsledky a další studie vykazují, že je výhodné pracovat se dvěma esterifikacními reaktory 5 a 6 při tlaku od 180 do 550 mbar, výhodně od 180 do 350 mbar. Teplota v prvním reaktoru 5 může být od 80 do 120 °, ve druhém reaktoru 6 od 100 do 140 °C.

Jako katalyzátor esterifikace v reaktorech 5 a 6 byly kyselé katalyzátory, zejména organické sulfonové kyseliny, zde zejména p-toluensulfonová kyselia, v množství od 0,1 do 4 ——hmotWTT^výhodně j ^od™0r5=dO”2^%^hmotn^=^a4^ jakouže jména výhodné.

Doba zdržení (meth)akrylové kyseliny a alkanolu v reaktorech je od 0,5 do 8 hodin, výhodně od 1 do 6 hodin. Ze surového esteru vedeného do rektifikační kolony I potrubím 21 je možné, při refluxním poměru 0,5, odebrat množství 10 hmotn. , výhodně Z 5¾ hmotn. , ze spodní části kolony jako odtok vysokovroucích složek a vést jej do kroku krakování. Horní tlak kolony I může být od 50 do 400 mbar, výhodně4 120 mbar. Maximální spodní teplota v této koloně je výhodné < 150°C. Horní produkt kolony I, který je bez vysokovroucích složek a byl přiveden potrubím 26 do kolony II, múze být v této koloně zpracován při tlaku v hlavě od 50 do 400 mbai, výhodně při tlaku<120 mbar, a při teplotě dna<140 °C. Při udržení optima výše uvedených hodnot může být produkt obsahující>99,8 % hmotn. čistého produktu, v případě příkladu 2-ethy1hexylakrylátu, odebrán potrubím 36-

Claims (2)

1. Způsob kontinuální přípravy alkylesterů .kyselit^ | (meth)akrylové reakcí kyseliny (metli) akry love s jednosytnými alkanoly, které mají 1 až 8 atomů uhlíku, za přítomnosti kyselého esterifikačního katalyzátoru v reakční zóně, ve které se odstraní z reakční zóny směs produktu, která obsahuje vytvořený a Iky 1(meth)akrylát, katalyzátor a vedlejší produkty vytvořené v průběhu esterifikace s body varu vyššími než je bod varu alky 1 (meth)akrylátu, a ze kt-ereho se a1ky1(meth)akry1át oddělí destilací v separacní zone, kde se směs produktu odtažená z reakční zóny přivádí do rektifikační jednotky (I), v této jednotce se odtažená směs produktu rozdělí rektifikací na nejméně jeden produkt (I) obsahující alkylester kyseliny (meth)akrylově a produkt (II) obsahující katalyzátor, produkt (I) se vede do další rektifikační jednotky (II) a zde se alkylester kyseliny (meth)akrylové oddělí rektifikací-

2. Způsob podle nároku 1 , kde se esterifikace v reakční zóně provádí v homogenní, kapalné fázi prosté rozpouštědla při zvýšené teplotě reakcí kyseliny (meth)akrylové a alkanolu, který má zejména od 4 do 8 atomů uhlíku, v moláimím poměru od 1:0,75 do 1:2, výhodně od 1=0,9 do 1:1,1, ještě výhodněji v poměru 1:1, takovým způsobem, že kyselina (meth)akrylová, alkanol á katalyzátor se vedoir”do=reakcníZény, vzniklá voda— se odstraňuje rektifikací během doby zdrzení jako složka směsi obsahující alkanol přes hlavu rektifikační jednotky (III) přiložené na reakční zónu, destilát takto získaný se rozdělí na organickou fázi obsahující alkanol a na vodnou fázi obsahující vodu, organickou fázi a , pokud je třeba, vodná fáze se vrací do rektifikační jednotky (III), a směs produktu se odstraní z reakční zóny a vede se do separační zóny, přičemž reakční zóna přednostně obsahuje kaskádu z nejméně dvou reakčních oblastí spojených do sérií a proud výstupu z reakční oblasti tvoří vstupní proud po proudu reakční oblasti, a kde kaskáda má výhodně od 2 do 4 reakčních oblastí oddělených v prostoru jedna od druhé.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, kde se stoupající páry z reakční oblasti přivádějí do jednotlivé rektifikacní jednotky, jejíž kapalný zpětný tok se vrací pouze do první reakční oblasti.

4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, kde je teplota v první reakční oblasti od 70 do 150 °C, výhodně od 80 do 130 °C, a v poslední oblasti je od 100 do 160 °C, výhodně od 110 do 130 °C, a kde reakční teplota přednostně stoupá podél kaskády.

5. Způsob podle některého z nároků 2 až 4, kde je tlak ve všech reakčních oblastech od 100 mbar do atmosferického tlaku, výhodně od 200 mbar do 700 mbar, zvláště je stejný ve všech reakčních oblastech.

6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, kde je použitým

L, jiná or ganická sulfonová kyselina, jako je methansulfonová kyselina, benzensulfonová kyselina, dodecylbenzensulfonová kyselina a /nebo kyselina sírová, a kde je obsah katalyticky účinné kyseliny v reakční zóně, vztaženo na zde přítomnou reakční směs, od 0,1 do 10 % hmotn., výhodně od 0,1 do 6 %

I hmotn., kyseliny paratoluensulfonové nebo ekvimolární

I množství jiné organické sufonové a/nebo sírové kyseliny.

7- Způsob podle některého z nároků 1 až 6, kde se kyselina (meth)akrylová a katalyzátor přivádějí přímo do reakční zóny, alkanol, přednostně n-butanol, který se esterifikuje, se přivádí do reakční zóny přes rektifikační jednotku (III), rektifikační jednotka (III) je rektifikační kolona, a kde reakční oblasti obsahují reaktory s konvekčními odparkami.

8. Způsob podle nároku 7, kde se vodná fáze získaná z hlavy rektifikační jednotky (III) v podstatě zcela odebere, vytvořená organická fáze se v podstatě zcela vrátí do rektifikační jednotky (III), směs produktu odebraná z reakční zóny se přivádí s přídavkem vody do rektifikační jednotky (I), přičemž směs produktu vedená s přídavkem vody do rektifikační jednotky (I) se v této rozdělí na produkt (II) obsahující katalyzátor a zbývající kyselinu (meth)akrylovou a produkt (I) obsahující n-butylester kyseliny (meth)akrylové, zbývající n-butanol a vodu, a který se ještě dále rozdělí na organickou fázi obsahující n-butylester kyseliny (meth)akrylové a n-butanol a vodnou fázi.

9. Způsob podle nároku 8, kde se vodná fáze vrací do rektifikační jednotky (I), kapalná vodná fáze a kapalná organická fáze jsou přítomné v rektifikační jednotce (I), rektifikační jednotka (I) je rektifikační kolona (I), směs produktu odebraná ž reakční zóny se přivádí do nižší části ... —^rektrPikační kolony (I) a přídavek vody se provádí v horní části rektifikační kolony (I), a kde část vzniklé organické fáze obsahující n-butylester kyseliny (meth)akrylové a n-butanol se vrací do horní části rektifikační kolony (I).

10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, kde se produkt (II), který je tvořen v rektifikační jednotce (I) a obsahuje katalyzátor a zbývající kyselinu (meth)akrylovou, v podstatě zcela vrací do reakční zóny, přednostně do první reakční oblasti, bud přímo a/nebo přes rektifikační jednotku Clil), nejméně část produktu Cil) tvořeného v reakční jednotce Cl) se odebere a přivádí se do dešti lační jednotky CIV) a v ní se rozdělí na produkt Clil) obsahující n-butanol, kyselinu Cmeth)akrylovou a n-butylester kyseliny Cmeth)akrylové a produkt CIV) obsahující kyselý esterifikační katalyzátor a složky, které mají body varu vyšší než je bod varu n-butylesteru kyseliny (meth)akry1ové, produkt Clil) se vrací do rektifikační jednotky Cl) a/nebo reakční zóny, přičemž organická fáze produktu Cl) se přivádí do rektifikační jednotky Cil) a zde se rozděluje na

a) produkt CV) obsahující zbývající n-butanol a složky s body varu nižšími než je bod varu n-buty1Cmeth)akrylátu,

b) n-buty1Cmeth)akrylát a

c) produkt CVI), který má bod varu vyšší než n-buty1Cmeth)akrylát, produkt CV) se vrací do reakční zóny, přednostně přes rektifikační jednotku Clil), produkt CVI) se vrací do rektifikační jednotky Cl), rektifikační jednotka Cil) je rektifikační kolona Cil), a kde produkt CV) se odděluje v horní části rektifikační kolony Cil), produkt CVI) se odděluje ze dna rektifikační kolony Cil) a n-buty1Cmeth)akrylát se odebírá ve formě páry jako boční větev toku v nižší části rektifikační kolony Cil).

——MTj^Zp-aso'L·'Pod’l·©·—některého^z-nárok-&^^—7^,-kde=™j=e™použi tým alkanolem 2-ethy1hexano1, přičemž část vodné fáze získané v hlavě rektifikační jednotky Clil) se vrací do rektifikační jednotky Clil), směs produktu odebraná z reakční zóny se přivádí do rektifikační jednotky Cl), přičemž směs produktu přivedená do rektifikační jednotky Cl) se rozdělí v rektifikační jednotce Cl) na produkt CVII) obsahující 2-ethy1hexylester kyseliny Cmeth)akrylové, zbývající $ c

2-ethyIhexanol a zbývající kyselinu (meth)akrylovou a produkt (VIII) obsahující katalyzátor a složky s body varu vyššími než je bod varu 2-ethyIhexylesteru kyseliny Cmeth)akrylové, směs produktu odebraná z reakční zóny se přivádí do nižší části rektifikační kolony (I), a kde se produkt CVIII) získá ze dne rektifikační kolony (I) a produkt CVII) se získá z . hlavy rektifikační kolony Cl).

12. Způsob podle nároku 11, kde se část produktu CVIII) vrací do reakční zóny, přednostně v první reakční oblasti, bud přímo a/nebo přes rektifikační jednotku Clil), přičemž část produktu CVIII) se odebere a přivádí se do dešti lační jednotky CIV) a v této se rozdělí na produkt CIX) obsahující 2-ethyIhexanol, kyselinu Cmeth) akrylovou a 2-ethyIhexylester kyseliny Cmeth)akrylové a produkt CX) obsahující katalyzátor a složky s body varu vyššími než je bod varu 2-ethyIhexylesteru kyseliny Cmeth)akrylové, produkt CIX) se vrací do rektifikační jednotky Cl) a /nebo reakční zóny, přičemž katalyzátor se oddělí z produktu CVIII) a /nebo produktu CX) extrakcí vodou a získaná vodná fáze se vrací do reakční zóny, a kde část vodné fáze vzniklé v rektifikační jednotce Clil) se použije pro extrakci.

13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, kde se produkt CVII) odebraný z rektifikační jednotky Cl) přivádí do rektifikační jednotky C I I) a- v této- se rozdě 1 í na a) produkt CXI) obsahující zbývající 2-ethyIhexanol a složky s body varu nižšími než je bod varu

2-ethy1hexy1Cmeth)akry1átu, b) 2-ethyIhexy1Cmeth)akry lát a c) produkt CXII) s bodem varu vyšším než má 2-ethy1hexy1C meth)akry1át, λ $ přičemž produkt (XI) se vrací do reakční zóny, přednostně přes rektifikační jednotku Clil), produkt CXII) se vrací do rektifikační jednotky Cl), produkt CXI) se oddělí v horní části rektifikační kolony Cil), produkt CXII) se oddělí ze dna rektifikační kolony Cil) a 2-ethyIhexy1Cmeth)akrylát se odebere ve formě páry jako boční větev toku v nižší části , rektifikační kolony Cil), přičemž část organické fáze tvořené v rektifikační jednotce Clil) se odpustí k odstranění • nízkovroucích vedlejších produktů ze systému.