CZ387897A3 - Způsob syntézy benzo[b]thiofenů - Google Patents

Způsob syntézy benzo[b]thiofenů Download PDF

Info

Publication number
CZ387897A3
CZ387897A3 CZ973878A CZ387897A CZ387897A3 CZ 387897 A3 CZ387897 A3 CZ 387897A3 CZ 973878 A CZ973878 A CZ 973878A CZ 387897 A CZ387897 A CZ 387897A CZ 387897 A3 CZ387897 A3 CZ 387897A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
acid
group
formula
hydrogen
compound
Prior art date
Application number
CZ973878A
Other languages
English (en)
Inventor
David Warren Hoard
Wayne Douglas Luke
Original Assignee
Eli Lilly & Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Eli Lilly & Company filed Critical Eli Lilly & Company
Publication of CZ387897A3 publication Critical patent/CZ387897A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D333/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom
    • C07D333/50—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom condensed with carbocyclic rings or ring systems
    • C07D333/52—Benzo[b]thiophenes; Hydrogenated benzo[b]thiophenes
    • C07D333/54—Benzo[b]thiophenes; Hydrogenated benzo[b]thiophenes with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to carbon atoms of the hetero ring
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D333/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom
    • C07D333/50—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom condensed with carbocyclic rings or ring systems
    • C07D333/52—Benzo[b]thiophenes; Hydrogenated benzo[b]thiophenes
    • C07D333/54—Benzo[b]thiophenes; Hydrogenated benzo[b]thiophenes with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to carbon atoms of the hetero ring
    • C07D333/56—Radicals substituted by oxygen atoms

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Oxygen Or Sulfur (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)

Description

Způsob syntézy benzo[b]thiofenů
Oblast techniky
Vynález je zaměřen na nové způsoby syntézy benzo[b]thiofenú, zvláště 2-arylbenzo[b]thiofenů.
Dosavadní stav techniky
Benzo[b]thiofeny se přepravují řadou rozdílných způsobu syntézy. Jednou z nejrozšířeněji používaných metod je oxidativní cyklizace o-merkaptoskořicových kyselin. Tato cesta je omezena na přípravu benzo[b]thiofen-2-karboxylátů. 2-Fenylbenzo[b]thiofeny jsou připravovány kysele katalyzovanou cyklizací 2-fenylthioacetaldehydových dialkylacetalú. Nesubstituované benzo[b]thiofeny jsou připravovány katalytickou kondenzací styrenu a síry. 3-Substituované benzo[b]thiofeny jsou připravovány kysele katalyzovanou cyklizací arylthiomethylketonú, avšak tato cesta je omezena na přípravu 3-alkylbenzo[b]thiofenú [viz Campaigne, „Thiophenes and their Benzo Derivatives: (iii) Synthesis and Applications, v Comprehensive Heterocyclic Chemistry (Katritzky a Rees, vyd.), svazek IV, část III, 863-934 (1984)]. 3-Chlor-2-fenylbenzo[b]thiofen je připravován reakcí difenylacetylenu s chloridem sirnatým [Bartoň a Zika, J. Org. Chem., 35, 1729-1733 (1970)]. Benzofb]thiofeny byly také připraveny pyrolýzou styrylsulfoxidů. Avšak nízké výtěžky a extrémně vysoké teploty zapříčiňují, že tato cesta je nevhodná pro syntézy v průmyslovém měřítku [viz Ando, J. Chem. Soc., Chem. Comm., 704-705 (1975)].
• · ···· · · · • · · · · · • · · · · · • · · · ······ ······ ····«· ·· ·
Jeden způsob podle tohoto vynálezu pro přípravu benzo[b]thiofenú vyžaduje intermediární derivát kyseliny sulfenové. Kyseliny sulfenové jsou vyžadovány jako klíčové meziprodukty při různých chemických reakcích, avšak vyskytuje se velmi málo příkladů izolace těchto sloučenin [viz Shelton a Davis, J. Am. Chem. Soc., 89(3), 718-719 (1968) a Davis a kol., J. Am. Chem. Soc., 100, 2844 (1978)]. Kyseliny sulfenové se tvoří in šitu a intramolekulárně nebo intermolekulárně cyklizují s olefiny a acetyleny [viz Mazzanti a kol., J. Chem. Soc., Perkin Trans. I, 3299-3004 (1944) a Davis a kol., J. Org. Chem., 45, 1650-1653 (1980)]. Veliký počet trimethylsilylarensulfenátů se připravuje z odpovídajících N-benzylidenarensulfinamidú, avšak výtěžek trimethylsilylesteru je obecně velni nízký [viz Davis a kol.,
J. Org. Chem., 45, 1650-1653 (1980)].
Příprava 6-hydroxy-2-(4-hydroxyfenyl)benzo[b]thiofenú je popsána v US patentových spisech č. 4 133 814 a 4 380 635. Jedním ze způsobů popsaných v těchto patentech je kysele katalyzovaná intramolekulární cyklizace/přesmyk a-(3methoxyfenylthio)-4-methoxyacetofenonu. Reakce výchozí sloučeniny v čisté polyfosforečné kyselině při teplotě asi 85 až přibližně 90 °C dává směs dvou regioisomerních produktů, 6-methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofenu a 4-methoxy-2-(4methoxyfenyl)benzo[b]thiofenu přibližně v poměru 3:1. Tyto isomerní benzo[b]thiofeny se koprecipitují z reakční směsi za vzniku směsi obsahující obě sloučeniny. Pro získání jednoho regioisomeru musí být regioisomery odděleny, například pomocí chromatografie nebo frakční krystalizace. Proto v současnosti existuje potřeba účinné a regiospecifické syntézy 2-arylbenzo[b]thiofenú z běžně dostupných výchozích látek.
Podstata vynálezu <Λ · fe • · · ·
Tento vynález je zaměřen na způsoby syntézy benzo[b]thiofenů. Zvláště je tento vynález zaměřen na způsob výroby sloučeniny obecného vzorce I
ve kterém
Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina a
R2 je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina, který zahrnuje cyklizaci sloučeniny obecného vzorce III
ve kterém
Ri a R2 mají stejný význam, jak je uveden výše,
R4 je skupina vzorce OSi (R) 3, NR5R6 nebo SR8,
• · · · ·
9 9 9 9
9 · · · · ···· 9 ···· 9 • 9 9 9 • 9 9 9 9 kde každý R je nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina,
R5 a Rř; jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, aralkylová skupina nebo arylová skupina, nebo
R5 a R6 dohromady s atomem dusíku tvoří kruh vybraný z piperidinu, pyrrolidinu, morfolinu nebo hexamethyleniminu a
R8 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylovou skupinu nebo aralkylovou skupinu, v přítomnosti kyselého katalyzátoru.
Jiným aspektem tohoto vynálezu je druhý způsob syntézy benzo[b]thiofenú. Zvláště je tento vynález zaměřen na způsob výroby sloučeniny obecného vzorce I
ve kterém
Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina a
Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina, který zahrnuje zpracování sloučeniny obecného vzorce VI
ve kterém
Ri a R2 mají stejný význam, jak je uveden výše, v přítomnosti kyselého katalyzátoru.
Vynález se také týká sloučenin obecného vzorce VI, stejně jako způsobu jejich přípravy.
Jiným znakem tohoto vynálezu je způsob syntézy sloučeniny obecného vzorce XIII
. HX ve kterém
R9 je atom vodíku, atom halogenu, aminoskupina nebo hydroxyskupina,
Rio je atom vodíku, atom halogenu, aminoskupina nebo hydroxyskupina,
· 4
4
4 4 4 w _ - · 4444
4 4 4 4 4 ·
444· 44 ·· ·
Ru a R12 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo
Ru a Ru spolu se sousedním atomem dusíku tvoří heterocyklický kruh vybraný ze skupiny zahrnující pyrrolidinový, piperidinový, hexamethyleniminový a morfolinový kruh a
HX je HCl nebo HBr, zahrnující kroky:
a) cyklizace sloučeniny obecného vzorce III
ve kterém
Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina,
R2 je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina a
R4 je skupina vzorce OSi(R)3z NR5R6 nebo SR8, každý R je nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina,
Rf, a Rf jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo arylová skupina nebo
R6 a Re, spolu s atomem dusíku tvoří kruh vybraný ze skupiny zahrnující piperidinový, pyrrolidinový, morfolinový a hexamethyleniminový kruh a
R8 je alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina, v přítomnosti kyselého katalyzátoru za vzniku benzothiofenové I sloučeniny obecného vzorce I
ve kterém
Ri a Ri mají význam jaký je definován výše,
b) acylace této benzothiofenové sloučeniny acylačním činidlem vzorce XII
ve kterém
Rn, R12 a HX mají význam jaký je definován dříve a
Rn je atom chloru, atom bromu nebo hydroxyskupina, v přítomnosti sloučeniny obecného vzorce BX'3, kde X' je atom chloru nebo atom bromu, • · ·««· • · · ·· ··
c) když Ri a/nebo R2 je alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina, dealkylace jedné nebo více fenolových skupin acylačního produktu z kroku b) reakcí s dalším BX'j, kde X' má výzanm jak je definován výše, a
d) izolace sloučeniny obecného vzorce XII.
Pojem „kyselý katalyzátor představuje Lewisovu kyselinu nebo Bronstedovu kyselinu. Reprezentativním příkladem Lewisovy kyseliny jsou chlorid zinečnatý, jodid zinečnatý, chlorid hlinitý a bromid hlinitý. Reprezentativní příklady
Bronstedových kyselin zahrnují anorganické kyseliny, jako jsou kyselina sírová a fosforečná; karboxylové kyseliny, jako jsou kyselina octová nebo trifluoroctová; sulfonové kyseliny, jako jsou kyselina methansulfonová, benzensulfonová, 1-naftalensulfonová, 1-butansulfonová, ethansulfonová, 4-ethylbenzensulfonová, 1-hexansulfonová, 1,5-naftalendisulfonová, 1oktansulfonová, kafrsulfonová, trifluormethansulfonová a ptoluensulfonová; a polymerní arylsulfonové kyseliny, jako jsou Nafion’’’, Amberlyst® nebo Amberlite®. Výhodnými kyselinami pro použití ke katalýze při způsobech podle vynálezu jsou kyseliny sulfonové nebo polymerní sulfonové kyseliny. Zvláště výhodně jsou kyselými katalyzátory sulfonové kyseliny, jako jsou methansulfonová kyselina, benzensulfonová kyselina, kafrsulfonová kyselina a p-toluensulfonová kyselina. Nejvýhodnějším katalyzátorem je p-toluensulfonová kyselina.
Pojem „alkoxylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku představuje skupiny, jako jsou methoxylová, ethoxylová, npropoxylová, isopropoxylová, n-butoxylová, terč.-butoxylová a podobné skupiny. Pojem „atom halogenu představuje atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu.
Pojem „alkyl obsahující 1 až 6 atomů uhlíku představuje přímý nebo rozvětvený alkylový řetězec obsahující jeden až šest atomů uhlíku. Typickými alkylovými skupinami obsahujícími 1 až
·· · ·· ·· • · · · · · · • · · · · · ·· • · ······ · · · · · • · · · · · • · · · · · · atomů uhlíku jsou methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, nbutyl, isobutyl, sek.-butyl, terč.-butyl, n-pentyl, isopentyl, n-hexyl, 2-methylpentyl a podobně. Pojem „alkyl obsahující 1 až 4 atomy uhlíku představuje přímý nebo rozvětvený alkylový řetězec obsahující jeden až čtyři atomy uhlíku a zahrnuje methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, sek.-butyl, isobutyl a terč.-butyl.
Pojem „aryl představuje skupinu, jako je fenyl a substituovaný fenyl. Pojem „substituovaný fenyl představuje fenylovou skupinu substituovanou jednou skupinou nebo více skupinami vybranými ze souboru zahrnujícího atom halogenu, hydroxyskupinu, nitroskupinu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, trichlormethylovou a trifluormethylovou skupinu. Příklady substituovaných fenylových skupin zahrnují 4-chlorfenyl, 2,6dichlorfenyl, 2,5-dichlorfenyl, 3,4-dichlorfenyl, 3-chlorfenyl,
3- bromfenyl, 4-bromfenyl, 3,4-dibromfenyl, 3-chlor-4fluorfenyl, 2-fluorfenyl, 4-hydroxyfenyl, 3-hydroxyfenyl, 2,4dihydroxyfenyl, 3-nitrofenyl, 4-nitrofenyl, 2,4-dinitrofenyl,
4- methylfenyl, 4-ethylfenyl, 4-methoxyfenyl, 4-propylfenyl, 4n-butylfenyl, 4-terc.-butylfenyl, 3-fluor-2-methylfenyl, 2,3difluorfenyl, 2,6-difluorfenyl, 2,6-dimethylfenyl, 2-fluor—5methylfenyl, 2,4,6-trifluorfenyl, 2-trifluormethylfenyl, 2chlor-5-trifluormethylfenyl, 3,5-bis(trifluormethyl)fenyl, 2methoxyfenyl, 3-methoxyfenyl, 3,5-dimethoxyfenyl, 4-hydroxy-3methylfenyl, 3,5-dimethyl-4-hydroxyfenyl, 2-methyl-4-nitrofenyl, 4-methoxy-2-nitrofenyl a podobně.
Pojem „aralkyl představuje alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, která nese jednu nebo více arylových skupin. Reprezenztativní příklad této skupiny zahrnují benzyl, onitrobenzyl, p-nitrobenzyl, p-halogenbenzyl (jako je p• · chlorbenzyl, p-brombenzyl, p-jodbenzyl), 1-fenylethyl, 2fenylethyl, 3-fenylpropyl, 4-fenylbutyl, 2-methyl-2fenylpropyl, (2,6-dichlorfenyl)methyl, bis(2,6-dichlorfenyl)methyl, (4-hydroxyfenyl)methyl, (2,4-dinitrofenyl)methyl, difenylmethyl, trifenylmethyl, (p-methoxyfenyl)difenylmethyl, bis(p-methoxyfenyl)methyl, bis(2-nitrofenyl)methyl a podobně.
Pojem „arylalkoxyskupina přestavuje alkoxyskupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, která nese jednu nebo více arylových skupin. Příklady této skupiny zahrnují benzyloxylovou, o-nitrobenzyloxylovou, p-nitrobenzyloxylovou, p-halogenbenzyloxylovou skupinu (jako je p-chlorbenzyloxy-lová, pbrombenzyloxylová a p-jodbenzyloxylová skupina), 1fenylethoxylovou, 2-fenylethoxylovou, 3-fenylpropoxylovou, 4fenylbutoxylovou, 2-methyl-2-fenylpropoxylovou, (2,6— dichlorfenyl)methoxylovou, bis(2,6-dichlorfenyl)methoxylovou, (4-hydroxyfenyl)methoxylovou, (2,4-dinitrofenyl)methoxylovou, difenylmethoxylovou, trifenylmethoxylovou, (p-methoxyfenyl)difenylmethoxylovou, bis(p-methoxyfenyl)methoxylovou, bis (2nitrofenyl)methoxylovou skupinu a podobně.
Pojem „termolabilní nebo acidolabilní alkylová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 4 až 10 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části představuje skupinu, která se snadno uvolní ze sulfoxidové skupiny (SO) po zahřátí nebo zpracování s kyselým katalyzátorem. Termolabilní nebo acidolabilní alkylové skupiny obsahující 2 až 10 atomů uhlíku jsou přímé nebo rozvětvené alkylové řetězce, které mají od dvou do deseti atomů uhlíku a mají alespoň jeden b-vodíkový atom. Reprezentativní příklady termolabilních nebo acidolabilních alkylových skupin obsahujících 2 až 10 atomů uhlíku zahrnují ethyl, n-propyl, isopropyl, 1,1-dimethylpropyl, n-butyl, sek.-
butyl, terč.-butyl, 1,1-dimethylbutyl, 2-methylbutyl, 3methylbutyl, 1-methylbutyl, 1,2-dimethylbutyl, 1,3dimethylbutyl, 2,4-dimethylbutyl, 3,3-dimethylbutyl, n-pentyl, 1-methylpentyl, 2-methylpentyl, 3-methylpentyl, 4-methylpentyl, n-hexyl a podobně. Termolabilní nebo acidolabilní alkenylové skupiny obsahující 4 až 10 atomů uhlíku jsou přímé nebo rozvětvené alkenylové řetězce mající od čtyř do deseti atomů uhlíku, alespoň jedno místo nenasycené a buď b-vodíkový nebo dvodíkový atom. Reprezentativní termolabilní nebo acidolabilní alkenylové skupiny obsahující od 4 až do 10 atomů uhlíku zahrnují 2-butenyl, 3-butenyl, 2-methyl-2-butenyl, 3-methyl-2butenyl, 2-methyl-3-butenyl, 2-pentenyl, 3-pentenyl,
4-pentenyl, 2-methyl-2-pentenyl, 3-methyl-2-pentenyl, 4-methyl-2-pentenyl, 2-methyl-3-pentenyl, 3-methyl-3-pentenyl, 4-methyl-3-pentenyl, 2-methyl-4-pentenyl,
3- methyl-4-pentenyl, 4-methyl-4-pentenyl, 2-hexenyl, 3-hexenyl,
4- hexenyl, 5-hexenyl a podobně. Pojem termolabilní nebo acidolabilní aralkyl obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části představuje termolabilní nebo acidolabilní alkylové skupiny obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, které dále obsahují jednu nebo více arylových skupin a arylsubstituovaných methylových skupin. Representativní aralkylové skupiny obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části zahrnují benzyl, difenyImethyl, trifenylmethyl, p-methoxybenzyl, 2fenylethyl, 2-fenylpropyl, 3-fenylpropyl a podobně.
Sloučeniny obecného vzorce III existují ve dvou regioisomerních formách, jako E isomer a jako Z isomer. Způsob podle tohoto vynálezu používá sloučeniny obecného vzorce III ve formě E a Z isomerů nebo jejich směsí. Tyto E a Z regioisomery jsou představovány dále uvedenými strukturami:
·· · ·· ·· • · · · · · · • · · ·
Jednou skupinou sloučenin, které jsou použitelné při způsobech podle tohoto vynálezu jsou silylestery kyseliny sulfenové. Zejména sloučeniny obecného vzorce III, ve kterém
R4 znamená OSi(R)3 a každý R je nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina a sloučeniny obecného vzorce IV jsou silylestery kyselin sulfenových. Výhodné silylestery kyselin sulfenových se vyjadřují zkratkami za použití nomenklatury dobře známé v chemickém oboru, jak ukazuje tabulka zařazená dále.
Tabulka 1
Zkratka Silylová skupina
TMS trimethylsilyl
TES triethylsilyl
TIPS triisopropylsily
DMIPS dimethylisopropylsilyl
DEIPS diethylisopropylsilyl
TDS dimethylhexylsilyl
TBDMS terč.-butyldimethylsilyl
TBDPS terč.-butyldifenylsilyl
TBS tribenzylsilyl
TPS trifenylsilyl
DPMS difenylmethylsilyl
• · · · · · ···» ··
TBMPS terč.-butyldi(methoxyfenyl)silyl
Výraz silylační činidlo představuje sloučeninu nebo kombinaci sloučenin používanou pro konverzi intermediární sulfenové kyseliny na silylester kyseliny sulfenové. Mezi reprezentativní silylační činidla se zahrnují bis(trialkylsilyl)močoviny, jako je 1,3-bis(trimethylsilyl)močovina, 1,3bis(triethylsilyl)močovina, 1,3-bis(dimethylisopropylsilyl)močovina, 1,3-bis(triisopropylsilyl)močovina, 1,3bis(diethylisopropylsilyl)močovina, 1,3-bis(dimethylhexylsilyl)močovina a 1,3-bis(terč.-butyldimethylsilyl)močovina, dále bis(triarylsilyl)močoviny, jako je 1,3bis(trifenylsilyl)močovina; bis(diarylalkylsilyl)močoviny, jako je 1,3-bis(difenylmethylsilyl)močovina a 1,3-bis(terč.butyldifenylsilyl)močovina; a hexaalkyldisilylazany, jako je hexamethyldisilylazan; nebo kombinace hexaalkyldisilylazanu a katalytického množství chlortrialkylsilanu, jako je chlortrimethylsilan.
Výchozí sloučeniny pro způsoby podle tohoto vynálezu mohou být připraveny řadou způsobů. Jeden ze způsobů přípravy sloučenin obecného vzorce II je uveden na schématu 1.
Schéma 1
Obecně se sloučenina vzorce VII přeměňuje na styrylsulfid reakcí s merkaptanem obecného vzorce HSR3 v přítomnosti Lewisovy kyseliny. Sloučenina vzorce VIII je potom oxidována na styrylsulfoxid, sloučeninu vzorce II.
Konkrétně, sloučenina obecného vzorce VII, kde Ri a R2 mají výše uvedený význam, se zpracovává s Lewisovou kyselinou, jako je chlorid titaničitý. Tato reakce se provádí v bezvodém organickém rozpouštědle, jako je suchý tetrahydrofuran, při teplotě od asi 0 do přibližně 35 °C. Po asi 15 minutách až asi jedné hodině je reakční směs zpracována aminovou bází a merkaptanem obecného vzorce HSR3, kde R3 je termolabilní nebo acidolabilní alkylová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 4 až 10 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části. Výhodně je přidán merkaptan a aminová báze jako roztok v reakčním rozpouštědle. Reprezenativním příkladem aminové báze je triethylamin. Po přídavku merkaptanu a aminové báze se reakční směs obecně zahřívá na teplotu od přibližně 35 do asi 65 °C, výhodně na zhruba 50 °C. Produkty této reakce mohou být přečištěny za použití v oblasti chemie dobře známých technik, jako je krystalizace nebo chromatografie.
• · · · • · • ·
Sloučenina obecného vzorce VIII, kde Ri, R2 a R3 mají význam jaký je definován výše, je poté oxidována za vzniku sloučenin obecného vzorce II. Vhodnými oxidačními činidly pro tuto reakci jsou peroxykyseliny, jako je kyselina peroctová a kyselina m-chlorperoxybenzoová, a peroxid vodíku. Tato oxidační reakce se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, jako je toluen, methylenchlorid, chloroform nebo tetrachlormethan.
Pokud je jako oxidantu použito peroxykyseliny, je reakce obecně prováděna při teplotě od asi -30 do zhruba 15 °C, výhodně při asi -20 °C. Reakční produkty se snadno přečistí rekrystalizací. Pokud je R3 terč.-butyl, krystalický produkt tohoto sledu reakcí je E regioisomer obecného vzorce II.
Pokud má R2 terciární atom uhlíku sousedící s atomem síry, může být Z regoisomer sloučenin obecného vzorce II připraven selektivně druhou cestou uvedenou na schématu 2.
Schéma 2
Obecně se benzylalkohol, sloučenina obecného vzorce IX, podrobí reakci s merkaptanem obecného vzorce R3SH za vzniku • · benzylsulfidu, sloučeniny obecného vzorce X. Tento benzylsulfid se podrobí reakci se silnou bází tvořící benzylový anion, který je kondenzován s benzaldehydem. Tento kondenzační produkt se podrobí reakci s chloridem kyseliny a výsledný meziprodukt se zpracuje s druhou silnou bází za vzniku styrylsulfidu, sloučeniny obecného vzorce VIIIZ. Styrylsulfid je potom oxidován oxidačním činidlem za vzniku sloučeniny obecného vzorce IIZ.
Prvním krokem v syntéze Z styrylsulfoxidových sloučenin je konverze benzylalkoholu na benzylsulfid, sloučeninu obecného vzorce X. Reakce sloučeniny obecného vzorce IX, kde R2 má význam jaký je definován výše, s merkaptanem obecného vzorce R3SH, kde R3 je termolabilní nebo acidolabilní alkylová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 4 až 10 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části, která má terciární atom uhlíku sousedící s atomem síry, v přítomnosti Lewisovy kyseliny dává vzniknout benzylsulfidu, sloučenině obecného vzorce X. Vhodnými Lewisovými kyselinami pro tuto transformaci jsou bromid zinečnatý, chlorid zinečnatý, jodid zinečnatý, chlorid železitý, chlorid titaničitý, chlorid hlinitý a bromid hlinitý, výhodně jodid zinečnatý. Reakce se obecně provádí v organickém rozpouštědle, jako je 1,2-dichlorethan nebo methylenchlorid. Když se reakce provádí při teplotě místnosti, je dokončena po asi 18 hodinách.
Benzylsulfid se nechá reagovat se silnou bází za vzniku benzylového anionu. Vhodné silné báze pro tuto reakci zahrnují alkoxidy kovů, jako je methoxid sodný, ethoxid sodný, ethoxid lithný, terč.-butoxid lithný a terč.-butoxid draselný; natriumhydrid a alkyllithia, jako je n-butyllithium, terc.butyllithium, sek.-butyllithium a methyllithium. Výhodnou silnou bází pro tuto reakci je n-butyllithium. Výhodným • · 9··· ·· · ···*·« · · · ······ ·· · · · · · rozpouštědlem pro tuto reakci je suchý tetrahydrofuran. Pokud je jako silné báze použito n-butyllithia, reakce se provádí při teplotě asi -35 až přibližně -15 °C.
Benzylový anion je podroben kondenzaci s benzaldehydem za vzniku kondenzačního meziproduktu. Benzaldehyd má obecný vzorec p-Rx (C6H4)CHO, ve kterém Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina. Výhodně je benzylový anion připravován a kondenzační produkt tvořen in šitu přídavkem benzaldehydu do chladného roztoku benzylového anionu.
Kondenzační produkt se zpracuje s chloridem kyseliny za vzniku meziproduktu. Jako reprezentativní příklad chloridů kyseliny lze uvést acylchloridy, jako je acetylchlorid a benzoylchlorid; sulfonylchloridy, jako je methansulfonylchlorid, benzensulfonylchorid, 1-butansulfonylchlorid, ethansulfonylchlorid, isopropylsulfonylchlorid a p-toluensulfonylchlorid; alkoxykarbonylchloridy, jako je methoxykarbonylchlorid a benzyloxykarbonylchlorid; a dialkylaminokarbonylchloridy, jako je N,N-dimethylaminokarbonylchlorid; výhodně sulfonylchlorid. S výhodou je přidán methansulfonylchlorid k reakční směsi krátce po vzniku kondenzačního produktu.
Tento meziprodukt se nechá reagovat s druhou silnou bází za vzniku styrylsulfidu, sloučeniny obecného vzorce VIIIZ, ve kterém Rx, R2 a R3 mají význam jako je definován výše. Vhodné silné báze pro tuto reakci zahrnují alkoxidy kovů, jako je methoxid sodný, ethoxid sodný, ethoxid lithný, terč.-butoxid lithný a terč.-butoxid draselný; natriumhydrid; alkyllithia, jako jsou n-butyllithium, terč.-butyllithium, sek.-butyllithium a methyllithium; a amidy kovů, jako je natriumamid, magnesium-diisopropylamid a lithiumdiisopropylamid. Výhodnou »»·· »» · »· ··
4« · · · · · · · · • · ···· < · ·· · · · · 9 ···» » ··* · · A ° ·«···· · · · ···· te ·· · 99 ·· silnou bází pro tuto reakci je terč.-butoxid draselný. Obecně se tato reakce provádí při zhruba 15 °C až asi teplotě místnosti, výhodně při teplotě místnosti.
Styrylsulfid je oxidován za vzniku odpovídajícího styrylsulfoxidu. Vhodnými oxidačními činidly pro tuto reakci jsou peroxykyseliny, jako je kyselina peroctová a kyselina mchlorperoxybenzoová; organické peroxidy, jako je terc.butylperoxid; a peroxid vodíku. Výhodně je oxidačním činidlem kyselina peroctová. Tato oxidace se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, jako je toluen, benzen, xylen, methanol, ethanol, methylacetát, ethylacetát, methylenchlorid,
1,2-dichlorethan nebo chloroform; výhodně methylenchlorid. Tato oxidace může být prováděna při teplotě od asi -40 do zhruba 0 °C.
Alternativně, pokud R3 má terciární atom uhlíku sousedící s atomem síry, benzylsulfidový meziprodukt (sloučenina obecného vzorce X) může být použit k výrobě směsi E a Z isomerů styrylsulfoxidů, sloučenin obecného vzorce II. Tato syntéza je naznačena na schématu 3.
Schéma 3 o
O
II • ·· · ··«··· · ♦ * «····· ·· · ·· ··
Benzylsulfid, jehož příprava je popsána výše, se oxiduje za vzniku odpovídajícího benzylsulfoxidu. Tento benzylsulfoxid se podrobí reakci se silnou bází a výsledný anion dále kondenzaci s benzaldehydem. Kondenzační produkt se nechá reagovat s chloridem kyseliny a výsledný meziprodukt se nechá reagovat s druhou silnou bází za vzniku styrylsulfoxidu.
Benzylsulfid, sloučenina obecného vzorce X, ve kterém R2 má význam jako je definován výše a R3 je termolabilní nebo acidolabilní alkylová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 4 až 10 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části, která má terciární atom uhlíku sousedící s atomem síry, se oxiduje za vzniku odpovídajícího benzylsulfoxidu, sloučeniny obecného vzorce XI. Vhodnými oxidačními činidly pro tuto reakci jsou peroxykyseliny, jako je kyselina peroctová a mchlorperoxybenzoová; organické peroxidy, jako je terc.butylperoxid; a peroxid vodíku. Výhodně je oxidačním činidlem kyselina peroctová. Tato oxidace se obvykle provádí v organickém rozpouštědle, jako je toluen, benzen, xylen, methanol, ethanol, methylacetát, ethylacetát, methylenchlorid,
1,2-dichlorethan nebo chloroform; výhodně při teplotě od přibližně -30 až do asi 5 °C.
Benzylsulfoxid, sloučenina obecného vzorce XI, ve kterém R2 a Rs mají význam jako je definován výše, se podrobí reakci se silnou bází za vzniku benzylového anionu. Vhodné silné báze pro tuto reakci zahrnují alkoxidy kovů, jako je methoxid sodný, ethoxid sodný, ethoxid lithný, terč.-butoxid lithný a terč.-butoxid draselný; natriumhydrid; alkyllithia, jako jsou n-butyllithium, terč.-butyllithium, sek.-butyllithium a methyllithium; a amidy kovů, jako je natriumamid, magnesiumdiisopropylamid a lithiumdiisopropylamid. Výhodnou bází pro tuto transformaci je n-butyllithium. Tato deprotonační reakce • · · je prováděna v bezvodém organickém rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran nebo 1,2-dimethoxyethan, při teplotě asi -25 °C.
Benzylový anion se podrobuje bez izolace kondenzační reakci s benzaldehydem obecného vzorce p-Ri (C6H4)CHO, ve kterém Ri má význam jako je definován výše. Výhodně je přidán asi jeden ekvivalent benzaldehydu do chladného roztoku připraveného postupem popsaným v předchozím odstavci. Výsledná diastereomerní směs kondenzačních produktů může být izolována nebo výhodně použita v dalším kroku bez izolace.
Kondenzační produkt se nechá reagovat s chloridem kyseliny za vzniku meziproduktu. Tento meziprodukt je popřípadě zpracován bází, jako je n-butyllithium, a podroben reakci s chloridem kyseliny. Reprezentativní příklady chloridů kyselin zahrnují acylchloridy, jako je acetylchlorid a benzoylchlorid; sulfonylchloridy, jako je methansulfonylchlorid, benzensulfonylchlorid, 1-butansulfonylchlorid, ethansulfonylchlorid, isopropylsulfonylchlorid a p-toluensulfonylchlorid; alkoxykarbonylchloridy, jako je methoxykarbonylchlorid a benzyloxykarbonylchlorid; a dialkylaminokarbonylchlorídy, jako je N,N-dimethylaminokarbonylchlorid; výhodně sulfonylchlorid. Chlorid kyseliny se přidává do chladné reakční směsi a potom se výsledná směs ponechá ohřát na teplotu místnosti. Výhodně je přidán methansulfonylchlorid k reakční směsi krátce po vzniku kondenzačního produktu, což eliminuje potřebu přidávat další bázi.
Výsledný meziprodukt se podrobí reakci s druhou silnou bází za vzniku E a Z styrylsulfoxidů, sloučenin obecného vzorce II, ve kterém Rlz R2 a R3 mají význam jako je definován výše. Reprezentativně příklady druhých silných bází pro tuto eliminační reakci zahrnují alkoxidy kovů, jako je methoxid sodný, ethoxid sodný, ethoxid lithný, terč.-butoxid lithný a terč.-butoxid draselný; natriumhydrid; alkyllithia, jako jsou n-butyllithium, terč.-butyllithium, sek.-butyllithium a methyllithium; a amidy kovů, jako je natriumamid, magnesiumdiisopropylamid a lithiumdiisopropylamid. Výhodnou bází pro tuto transformaci je terč.-butoxid draselný. Výhodně je druhá báze přidána v asi 20% přebytku, jako je 1,2 ekvivalentu. Obecně se tato reakce provádí při teplotě asi od 15 °C přibližně až do teploty místnosti, výhodně při teplotě místnosti.
Sloučeniny podle tohoto vynálezu se mohou připravovat ze sloučenin obecného vzorce II. Nové silylestery kyseliny sulfenové se připravují, jak je uvedeno na schématu 4.
Schéma 4
Obecně silylestery kyseliny sulfenové, kde Ri, R2 a R7 mají význam vymezený výše a R3 je termolabilní nebo acidolabilní alkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 4 až 10 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylo-vé části, se připravují reakcí sloučeniny obecného vzorce II se silylačním činidlem. Mezi vhodná rozpouštědla pro tuto reakci se zahrnuje benzen, toluen, xylen a vysokovroucí halogenovaná uhlovodíková rozpouštědla, která mají teplotu varu vyšší než 80 °C nebo rovnou této teplotě, jako je 1,1,2-trichlorethan. Mezi vhodná silylační činidla se zahrnují bis(trialkylsilyl)močoviny, jako je 1,3-bis(trimethylsilyl)močovina, 1,3-bis• · • · · · (triethylsilyl)močovina, 1,3-bis(dimethylisopropylsilyl)močovina, 1,3-bis(terč.-butyldimethylsilyl)močovina, bis(triarylsilyl)močoviny, jako je 1,3-bis(trifenylsilyl)močovina, bis(dialkylaryl-silyl)močoviny, jako je 1,3-bis(difenylmethylsilyl)močovina a hexaalkyldisilylazany, jako je hexamethylendisilylazan nebo kombinace hexaalkyldisilylazanu a katalytického množství chlortrialkylsilanu, jako je chlortrimethylsilan. Pro dosažení nej lepších výsledků konečná koncentrace, po úplném ukončení přidávání, sloučeniny obecného vzorce II je přibližně 0,001 až asi 0,5 M. Výhodně se používá slabého přebytku silylačního činidla, jako 10 %. Tato reakce se může provádět za teploty od přibližně 80 do zhruba 140 °C během doby od přibližně 10 minut do zhruba 2 hodin. Protože isomer Z reaguje mnohem rychleji než odpovídající E isomer, použití toliko Z isomeru jako výchozí sloučeniny vyžaduje méně času pro úplné převedení.
Nové sulfenamidy se připravují ze silylesterů kyseliny sulfenové, jak je znázorněno ve schématu 5.
Schéma 5
Obecně silylestery kyseliny sulfenové, kde Ri, R2 a R7 mají význam vymezený výše, se připravují ze styrylsulfoxidu a výhodně bez izolace nebo čištění se reakční produkt nechá reagovat s aminem obecného vzorce HNR5R6, ve kterém R5 a Rg mají význam definovaný výše. Obvykle se připraví silylester kyseliny
• · · · · · ·· ·· ·····* · · · · · • · · · * · ·· · ·· ·· sulfenové, reakční roztok se ochladí na teplotu asi 0 až asi 50 °C a zpracuje s aminem. Výhodně se používá jednoho až dvou ekvivalentů aminu. Konverze silylesteru kyseliny sulfenové na aulfenamid je běžně ukončena za přibližně 2 až zhruba 8 hodin. Výslední sulfenamidy se mohou čistit za použití normalizovaných postupů organické chemie, jako chromatografii na silikagelu.
Nové disulfidy se připravují ze silylesterů kyseliny sulfenové, jak je znázorněno ve schématu 6.
Schéma 6
IV XIV
Obecně silylestery kyseliny sulfenové, kde Ri, R a R· mají význam vymezený výše, se připravují ze styrylsulfoxidu a výhodně bez izolace nebo čištění se reakční produkt nechá reagovat s merkaptanem obecného vzorce HSRg, ve kterém R8 má význam definovaný výše, v přítomnosti aminové báze. Výhodně se připraví silylester kyseliny sulfenové, reakční roztok se ochladí na teplotu místnosti a reakční roztok se zpracuje s roztokem, který obsahuje merkaptan a aminovou bázi.
Rozpouštědly pro takový roztok obsahující merkaptan a aminovou bázi jsou stejná rozpouštědla, jako rozpouštědla pro směs obsahující silylester kyseliny sulfenové. Mezi reprezentativní aminové báze se zahrnuje triethylamin, diisopropylethylamin, pyridin, morfolin, N-methylmorfolin a kolidin. Konverze silylesteru kyseliny sulfenové je obvykle ukončena po přibližně jedné až zhruba osmi hodinách. Výsledné disulfidy se mohou
čistit za použití standardních organických technik, jako chromatografií na silikagelu.
Intermediární silylestery kyseliny sulfenové, sulfenamidy a disulfidy jsou vhodné pro syntézu 2-arylbenzo[b]thiofenů, jak je znázorněno ve schématu 7.
Schéma 7
Obecně se silylestery, sulfenamidy nebo disulfidy kyseliny sulfenové zpracovávají s kyselými katalyzátory za vzniku sloučenin obecného vzorce I. Vhodné kyselé katalyzátory pro tuto reakci zahrnují Lewisovy kyseliny nebo Bronstedovy kyseliny. Reprezentativní příklady Lewisových kyselin zahrnují chlorid zinečnatý, jodid zinečnatý, chlorid hlinitý a bromid hlinitý. Jako reprezentativní příklady Bronstedových kyselin lze uvést anorganické kyseliny, jako jsou kyselina sírová a fosforečná; karboxylové kyseliny, jako jsou kyselina octová nebo trifluoroctové; sulfonové kyseliny jako jsou kyselina methansulfonová, benzensulfonová, 1-naftalensulfonová, 1butansulfonová, ethansulfonová, 4-ethylbenzensulfonová, 1hexansulfonová, 1,5-naftalendisulfonová, 1-oktansulfonová, kafrsulfonová, trifluormethansulfonová a p-toluensulfonová; a polymerní arylsulfonové kyseliny, jako jsou Nafion®, Amberlyst® nebo Amberlite®. Zvláště výhodnými kyselými katalyzátory jsou kyseliny sulfonové, jako je methansulfonová kyselina, benzensulfonová kyselina, kafrsulfonová kyselina a ptoluensulfonová kyselina. Nejvýhodnějším katalyzátorem je p·» 000· ·· «· » «««Φ a·#· · ··· · · « a···· ···
0«0· ·· ·· · ·· ·· toluensulfonová kyselina. Obvykle je roztok kyselého katalyzátoru v organickém rozpouštědle, jako je toluen, benzen xylen, nebo ve vysokovroucím halogenovaném uhlovodíkovém rozpouštědle, jako je 1,1,2-trichlorethan, zahříván na teplotu od 80 až do zhruba 140 °C, a zpracován s roztokem silylesteru, sulfenamidu nebo disulfidu kyseliny sulfenové ve stejném rozpouštědle. Je použito přebytku kyselého katalyzátoru, výhodně 2 ekvivalentů kyseliny. Pro nej lepší výsledky, je vhodná konečná koncentrace výchozí sloučeniny asi 0,01 až asi 0,2 M, výhodně 0,05 M. Nej lepších výsledků je dosaženo ještě v případě, že silylester kyseliny sulfenové je pomalu přidáván do zahřátého roztoku kyseliny během asi 15 minut až asi 3 hodin. Za účelem dosažení nejlepších výsledků je voda odstraňo vána z reakčního roztoku za použití Dean-Starkova odlučovače nebo Soxhletova extraktoru.
Styrylsulfoxidy jsou také vhodné pro přípravu benzothiofenstrylsulfidů, jak je uvedeno na schématu 8.
Schéma 8
Benzothiofenstyrylsulfidy, kde Rj. a R2 mají význam vymezený výše, se připravují ze styrylsulfoxidů. Obecně se styrylsulfoxid, kde Ri a R2 mají význam vymezený výše a R3 je
termolabilní nebo acidolabilní alkylová skupina obsahující 1 až atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 4 až 10 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina obsahující 1 až 10 atomů uhlíku v alkylové části, přidá k roztoku kyselého katalyzátoru za teploty od přibližně 100 do zhruba 140 °C, přičemž kyselý katalyzátor je definován výše. Koncentrace kyselého katalyzátoru závisí na konečné koncentraci sloučeniny obecného vzorce a rychlosti přidávání této sloučeniny obecného vzorce II. Pokud konečná koncentrace styrylsulfoxidu je přibližně 0,2 M a přidá se za šest hodin, koncentrace kyseliny činí zhruba 0,002 M. Když styrylsulfoxid má konečnou koncentraci přibližně 0,05 M a je přidán během 30 minut, koncentrace kyseliny je zhruba 0,025 M. Významná množství sloučenin obecného vzorce IV jsou přítomna v reakční směsi po přibližně 1 až 2 hodinách. Delší reakční doby vedou k produkci sloučenin obecného vzorce I.
Sloučeniny obecnho vzorce VI se mohou následně převést na sloučeniny obecného vzorce I zpracováním s další kyselinou, jako přibližně 0,5 až zhruba 3 ekvivalenty, a zahřát na teplotu od asi 100 do zhruba 140 °C. Koncentrace sloučeniny obecného vzorce VI v tomto rozmezí je přibližně 0,01 až zhruba 0,5 M. Mezi vhodná rozpouštědla jak pro přípravu sloučenin obecnéhéo vzorce VI, tak jejich konverzi na sloučeniny obecného vzorce I se zahrnuje toluen, xylen a 1,2-dichlorethan.
Sloučeniny obecného vzorce I jsou vhodné jako meziprodukty při syntéze řady 3-aroyl-2-arylbenzo[b]thiofenů. US patentové spisy č. 4 133 814 a 4 418 068, na které se tímto odkazuje jako na literární odkazy, popisují tyto 3-aroyl-2arylbenzo[b]thiofeny, stejně jako způsoby jejich přípravy ze sloučenin obecného vzorce I. Zlepšený způsob syntézy skupiny těchto 3-aroyl-2-arylbenzo[b]thiofenů ze sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Ri a R2 jsou atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina, je uveden na schématu 9.
• · · · • · « • * · · « · · • · · · • · · · · · * • · · ·· *
Schéma 9
Sloučenina obecného vzorce I, ve kterém Rx a R2 jsou atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina, je acylována sloučeninou obecného vzorce XII, ve kterém R13 je atom chloru nebo hydroxyskupina, v přítomnosti chloridu boritého nebo bromidu boritého, přičemž výhodný je chlorid boritý. Reakce může být prováděna v různých organických rozpouštědlech, jako je chloroform, methylenchlorid, 1,2-dichlorethan, 1,2,3-di-chlorpropan, 1,1,2,2tetrachlorethan, 1,2-dichlorbenzen, chlorbenzen a fluorbenzen. Výhodným rozpouštědlem pro tuto syntézu je 1,2-dichlorethan. Reakce se provádí při teplotě asi -10 až asi 25 °C, výhodně při 0 °C. Nejlépe se reakce provádí při koncentraci benzothiofenu obecného vzorce I asi 0,2 až asi 1,0 M. Acylační reakce je obecně dokončena po asi 2 až asi 8 hodinách.
Když je Ri a/nebo R2 alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina, acylovaný benzothíofen se přednostně převede na sloučeninu obecného vzorce XII, ve kterém
R5 a/nebo Rř, jsou hydroxyskupiny, bez izolace produktu • ·
->Q · · · · · ···· · ··· ·
2o ····· · · · ···· ·· ·· · ·* ·· z acylační reakce. Tato konverze je prováděna přídavkem dalšího chloridu boritého nebo bromidu boritého a zahřátím reakční směsi. Výhodně jsou přidány do reakční směsi dva až pět molárních ekvivalentů chloridu boritého, nej výhodněji tři molární ekvivalenty. Tato reakce se provádí při teplotě asi 25 až asi 40 °C, výhodně při 35 °C. Reakce je obecně dokončena po asi 4 až asi 48 hodinách.
Acylační reakce nebo acylační/dealkylační reakce se zastavuje alkoholem nebo směsí alkoholů. Vhodné alkoholy pro použití k zastavení reakce zahrnují methanol, ethanol a isopropanol. Výhodně se acylační/dealkylační reakční směs přidá do směsi ethanolu a methanolu v poměru 95 : 5 (3A ethanol). Tento 3A ethanol může být o teplotě místnosti nebo zahříván k refluxu, výhodně při varu pod zpětným chladičem. Pokud se zastavení provede tímto způsobem, sloučenina obecného vzorce XIII snadno krystalizuje z výsledné směsi alkoholů. Obecně se jako výchozího materiálu používá 1,25 až 3,75 ml alkoholu na milimol benzothiofenu, použitého jako výchozí látka.
Následující příklady provedení dále ilustrují tento vynález. Příklady v žádném případě nemají být pokládány za omezení rozsahu vynálezu a nejsou tak ani sestaveny. Všechny pokusy byly provedeny za přetlaku suchého dusíku. Všechna rozpouštědla a reagenty byly použity tak, jak byly získány. Procenta jsou obecně vztažena na hmotnostní základ (hmotnost/ /hmotnost), s výjimkou roztoků pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC), která jsou vztažena na objemový základ (objem/objem). Spektra protonové nukleární magnetické resonance (:H NMR) a spektra 13C nukleární magnetické resonance (13C NMR) byla získána na spektrometru Bruker AC-300 FTNMR při 300,135 MHz nebo při 75,469 MHz pro proton a uhlík nebo na spektrometru GE QE-300 při 300,15 MHz. Velmi rychlá chromatografie na silikagelu se provedla, jak popsal Still a kol., za použití silikagelu Silica Gel 60 (230-400 mesh, rozměr částice 0,038 až 0, 066 mm, E. Merck), viz Still a kol., J. Org. Chem., 43, 2923 (1978). Elementární analýzy pro uhlík, vodík a dusík byly provedeny na přístroji Control Equipment Corporation 440 Elemental Analyzer. Elementární analýzy pro síru byly provedeny na Brinkmanově kolorimetrickém analyzátoru. Teploty tání byly zjištěny v otevřených skleněných kapilárách na přístroji MelTemp II nebo Mettler FP62 Automatic a nejsou korigované. Desorpční hmotnostní spektra (field desorption mass spectra FDMS) byla získána za použití hmotnostních spektrometrů Varian Instruments VG 70-SE nebo VG ZAB-3F. Vysokorozlišovací hmotnostní spektra s bombardováním rychlými atomy (free atom bombardment mass spectra - FABMS) byla získána za použití hmotnostního spektrometru Varian Instruments VG ZAB-2SE.
Výtěžky 6-methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofenu in šitu byly stanoveny vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) ve srovnání s autentickým vzorkem této sloučeniny připravené publikovanými způsoby syntézy (viz US patent číslo 4 133 814). Obecně byly vzorky reakční směsi zředěny acetonitrilem a zředěný vzorek byl testován HPLC za použití kolony Zorbaxw RX-C8 (4,6 mm x 25 cm) a UV detekce (280 nm).
Pro tuto analýzu bylo použito následujícího rozpouštědlového systému s lineárním gradientem:
Gradientovy rozpouštědlový systém čas (min)A (%)B (%)
0 50 50
2 50 50
20 20 80
35 20 80
37 50 50
45 50 50
A: 0,01 M vodný fosforečnan sodný (pH 2,0) • ·· ·
B: acetonitril
Množství (procentické) hydrochloridu 6-hydroxy-2-(4-hydroxyfenyl)-3-[4-(2-piperidinoethoxy)benzoyl]benzo[b]thiofenú v krystalickém materiálu (síla) bylo zjištěno následující metodou. Vzorek krystalické pevné látky (5 mg) byl zvážen v 100 ml odměrné baňce a rozpuštěn v 70/30 (objem/objem) směsi 75 mM pufru na bázi fosfátu draselného (pH 2,0) a acetonitrilu. Alikvotní díl tohoto roztoku (10 μΐ) byl analyzován vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií za použití kolony Zorbax® RX-C8 (vnitřní průměr 25 cm x 4,6 mm, 5pm částice) a UV detekce (280 nm). Bylo použito tohoto gradientového rozpouštědlového systému:
Gradientový rozpouštědlový systém (síla) čas (min)A ( %)B ( % )
0 70 30
12 70 30
14 25 75
16 70 30
25 70 30
A: 75 mM KH2PO4 pufru (pH 2,0)
B: acetonitril
Procentické zastoupení hydrochloridu 6-hydroxy-2-(4-hydroxyfenyl)-3-[4-(2-piperidinoethoxy)benzoyl]benzo[b]thiofenú ve vzorku bylo vypočteno z plochy píku, sklonu (m) a úseku (b), který vytíná kalibrační křivka, použitím následující rovnice:
plocha píku - b / síla = objem vzorku (ml) x
m hmotnost vzorku (mg)
Množství (procentické) rozpouštědla, jako je 1,2dichlorethan, přítomného v krystalickém materiálu bylo stanoveno plynovou chromatografií. Vzorek krystalické pevné látky (50 mg) byl zvážen v 10 ml odměrné baňce a rozpuštěn v roztoku 2-butanolu (0,025 mg/ml) v dimethylsulfoxidu. Vzorek tohoto roztoku byl analyzován na plynovém chromatografu za použití kolony DB Wax (vnitřní průměr 30 m x 0,53 mm, Ιμπι částice), s průtokem kolonou 10 ml/min a plamenově ionizační detekcí. Teplota kolony vzrostla po zahřátí z 35 na 230 °C během 12 minut. Množství rozpouštědla bylo určeno porovnáním s vnitřním standardem (2-butanol).
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
E-terc.-Butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfoxid
A. Příprava E-terc.-butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfidu
K roztoku desoxyanisoinu (12,82 g) v tetrahydrofuranu (100 ml) byl přidán chlorid titaničitý (10,43 g) . Během přikapávání chloridu titaničitého byla reakční směs chlazena tak, aby se teplota udržovala pod 35 °C. Po dokončení přidávání byla výsledná reakční směs míchána při teplotě 30 °C. Po dalších 30 minutách byl do této směsi přidán roztok 2-methyl-2propanthiolu (6,76 ml) a triethylaminu (16,70 ml) v tetrahydrofuranu (15 ml). Výsledná směs byla míchána při teplotě 50 °C. Po dvou hodinách byla směs přidána k desetiprocentnímu uhličitanu sodnému (500 ml). Výsledná směs byla podrobena extrakci methylenchloridem. Spojené methylenchloridové extrakty byly vysušeny síranem hořečnatým, přefiltrovány a odpařeny za sníženého tlaku za vzniku 17,2 g oleje, který krystalizoval po • ·
ochlazení na teplotu místnosti. Tento krystalický materiál byl překrystalizován z horkého ethanolu za vzniku 12,3 g titulní sloučeniny. Teplota tání odpovídá 71 až 73 °C.
Analytické hodnoty vypočtené pro C20H24O2S (%) : C, 73,13;
H, 7,36; S, 9,76. Nalezeno: C, 73,37; H, 7,51; S 9,87.
B. Příprava E-terc.-butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfoxidu
Krystalická sloučenina připravená jak je popsáno v příkladu IA byla rozpuštěna v toluenu (150 ml) a výsledný roztok byl ochlazen na teplotu asi -20 ’C. Chladný roztok byl zpracován kyselinou peroctovou (32 % hmotnostních, ve zředěné kyselině octové, 1,24 g) během deseti minut. Výsledná směs byla extrahována nasyceným roztokem siřičitanem sodným a roztokem chloridu sodného. Organická fáze byla odpařena za sníženého tlaku. Odparek byl překrystalizován z ethylacetátu a heptanu a tak se dostalo 14,11 g titulní sloučeniny. Teplota tání odpovídá 104 °C (za rozkladu).
Analytické hodnoty vypočtené pro C20H24O3S (%): C, 69, 74;
H, 7,02; S, 9,31. Nalezeno: C, 69,47; H, 7,04; S 9,54.
Příklad 2
Z-terč.-Butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfoxid
A. Příprava terč.-butyl-4-methoxybenzylsulfidu
Ke směsi 4-methoxybenzylalkoholu (10,13 g) a jodidu zinečnatého (11,7 g) v 1,2-dichlorethanu (120 ml) byl přidán 2methyl-2-propanthiol (9,92 ml) v jedné dávce. Výsledná směs byla míchána při teplotě místnosti. Po asi 18 hodinách byla reakční směs zředěna vodou (100 ml) a methylenchloridem (100 ml). Organická fáze byla odstraněna, vysušena síranem hořečnatým, přefiltrována a odpařena za sníženého tlaku za vzniku 14,4 g oleje.
···· • ··· · ···
33 · · · · · ···· · ···· · ······ ··· ······ ·· · ·· ··
XH NMR (CDClg) : δ 7,28 (d, 2H), 6,85 (d, 2H), 3,77 (s, 3H),
3,73 (s, 2H) , 1,36 (s, 9H) .
13C NMR (CDCI3) : δ 130, 114, 56, 35, 32.
Analytické hodnoty vypočtené pro Ci2Hi8OS (%) : C, 68, 52; H, 8,63. Nalezeno: C, 68,8; H, 8,67.
B. Příprava Z-terc.-butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfidu
Roztok sloučeniny připravené jak popsáno v příkladu 2A (2,51 g) v tetrahydrofuranu (50 ml) byl ochlazen na teplotu přibližně -20 °C. Tento chladný roztok byl zpracováván s roztokem n-butyllithia v hexanu (1,6 M, 7,47 ml) po dobu 10 minut. Výsledný roztok byl ponechán ohřát na teplotu přibližně 0 °C během doby 35 minut. Tento chladný roztok byl podroben reakci s p-anisaldehydem (1,46 ml). Po dalších 15 minutách byl k reakčnímu roztoku přidán methansulfonylchlorid (0,95 ml). Výsledná reakční směs byla ponechána, aby se ohřála na teplotu místnosti. Po dalších 45 minutách byl k reakční směsi přidán roztok terč.-butoxidu draselného v tetrahydrofuranu (1,0 M,
12,0 ml). Po ještě dalších 45 minutách byla reakce ukončena přídavkem IN kyseliny chlorovodíkové (12,0 ml). Organická fáze byla oddělena, vysušena síranem hořečnatým, přefiltrována a odpařena na olej (4,4 g).
3Η NMR (CDClj) : δ 7,95 (d, Η) , 7,05 (s, Η) , 6,9 (d, Η) , 6,8 (dd, 2H), 3,75 (s, 3H), 0,95 (s, 9H).
13C NMR (CDC13) : δ 153, 139, 137, 114, 56, 32.
C. Příprava Z-terc.-butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfoxidu
Sloučenina z příkladu 2B byla převedena na titulní sloučeninu způsobem, který je v zásadě popsán v příkladu IB.
:Η NMR (CDCls) : δ 7,61 (d, Η), 7,56 (d, Η), 7,1 (s, Η), 6,9 (dd, 2Η), 3,83 (s, 3Η), 1,05 (s, 9Η).
13C NMR (CDCI3) : δ 142, 132, 5, 131, 118, 117, 56, 24.
Analytické hodnoty vypočtené pro C20H24O3S (%) : C, 69, 74;
H, 7,02. Nalezeno: C, 69,98; H, 6,94.
Příklad 3
E- a Z-terc.-Butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfoxid
A. Příprava terč.-butyl-4-methoxybenzylsulfidu
Ke směsi 4-methoxybenzylalkoholu (10,13 g) a jodidu zinečnatého (11,7 g) v 1,2-dichloroethanu (120 ml) byl přidán 2-methyl-2-propanthiol (9,92 ml) v jedné dávce. Výsledná směs byla míchána při teplotě místnosti. Po asi 18 hodinách byla reakční směs zředěna vodou (100 ml) a methylchloridem (100 ml). Organická fáze byla odstraněna, vysušena síranem hořečnatým, přefiltrována a odpařena za sníženého tlaku za vzniku 14,4 g oleje.
NMR (CDCI3) : δ 7,28 (d, 2H) , 6,85 (d, 2H) , 3,77 (s, 3H) , 3,73 (s, 2H) , 1,36 (s, 9H) .
13C NMR (CDCI3) : δ 130, 114, 56, 35, 32.
Analytické hodnoty vypočtené pro Ci2Hi8OS (%): C, 68,52; H, 8,63. Nalezeno: C, 68,80; H, 8,67.
B. Příprava terč.-butyl-4-methoxybenzylsulfoxidu
Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3A (14,4 g) v 1,2-dichlorethanu (50 ml) byl ochlazen na teplotu asi 5 °C a studený roztok byl zpracováván s kyselinou peroctovou (32 % hmotnostních, ve zředěné kyselině octové, 14,2 ml) po dobu 30 minut. Po dokončení přídavku peroctové kyseliny ·· ·<·· ·« · • · • · ·
9 · 9 9 • · ···· • ·9 byla reakční směs zpracována s roztokem chloridu sodného a hydrogenuhličitanem sodným. Organická fáze byla odstraněna, vysušena síranem hořečna-tým, přefiltrována a odpařena na žlutý precipitát. K tomuto odparku byl přidán hexan (100 ml) a výsledná směs byla míchána při teplotě místnosti. Po asi 18 hodinách byla směs přefiltrována a pevná látka promyta hexanem (100 ml). Pevná látka byla vysušena vakuově za vzniku 14,07 g titulní sloučeniny. Teplota tání činí 124 až 126 °C.
’Η NMR (CDCla) : δ 7,26 (d, 2H) , 6,89 (d, 2H) , 3,79 (d, Η) , 3,78 (s, 3H), 3,58 (d, Η), 1,3 (s, 9H).
13C NMR (CDC13) : δ 132, 114, 56, 53, 23.
Analytické hodnoty vypočtené pro Ci2Hi8O2S (%) : C, 63, 68;
H, 8,02. Nalezeno: C, 63,72; H, 7,93.
C. Příprava E- a Z-terc.-butyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfoxidu
Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3B (10,0 g) v tetrahydrofuranu (140 ml) byl ochlazen na teplotu od asi -30 do až -25 °C (lázeň suchý led/aceton). Do tohoto chladného roztoku bylo přidáváno n-butyllithium v cyklohexanu (1,6 M, 27,65 ml) po dobu 25 minut. Po míchání po dobu 35 minut byl k reakční směsi přidán p-anisaldehyd (5,4 ml). Lázeň suchý led/aceton byla odstraněna a reakční směs byla ponechána, aby se ohřála na teplotu asi 20 °C. K této směsi byl přidán methansulfonylchlorid (3,5 ml). Teplota reakční směsi vzrostla po přidání methan-sulfonylchloridu z asi 20 °C na přibližně 35 °C. Směs byla ochlazena na asi 25 °C a poté byl přidán terc.butoxid draselný v tetrahydrofuranu (1 M, 50,9 ml). Po míchání po dobu dalších 35 minut byla k reakční směsi přidána IN kyselina chlorovodíková (51,0 ml). Fáze byly odděleny, organická vrstva byla vysušena síranem hořečnatým, přefiltrována a odpařena na olej (16,67 g). Tato látka byla použita v dalším kroku bez dalšího přečištění. Uhlíková a protonová NMR spektra jsou podobná těm, která byla získána u sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladech 1 a 2.
·· ···· • o · • · • · • · · ··«» ·· ·« · € · · • · · · • · * ···« • · · ·· · ·· ·· • · · · • · ·· • ««· · · • · ·
4· ··
Příklad 4
E- a Z-Trimethylsilyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfenát
Směs sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 1 (350 mg) a 1,3-bis(trimethylsilyl)močoviny (116 mg) v toluenu (11 ml) byla refluxována a po 90 minutách reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti, filtrována a filtrát odpařen za sníženého tlaku. Tak se dostala směs regioisomerů E a Z v poměru 7:1 sloučeniny pojmenované v nadpisu.
FDMS: m/Z = 361 (M+l).
E isomer:
2Η NMR (d6“benzen) : δ 7,39 (d, 2H) , 7,10 (d, 2H) , 6,68 (d, 2H) , 6,68 (s, 1H) , 6,57 (d, 2H) , 3,18 (s, 3H) , 3,17 (s, 3H) , 0,23 (s, 9H).
Z isomer:
NMR (d6-benzen): δ 7,71 (d, 2H), 7,31 (d, 2H), 6,85 (d, 2H) , 6,79 (d, 2H) , 6,60 (s, 1H) , 3,28 (s, 3H) , 3,26 (s, 3H) , 0, 05 (s, 9H) .
Příklad 5
E- a Z-Trimethylsilyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfenát • · · · * · · · α · · · · ·· · • ·
Směs sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 2 a 1,3-bis(trimethylsilyl)močoviny v toluenu byla refluxována a po 10 minutách reakční směs byla ponechána ochladnout, filtrována a filtrát odpařen za sníženého tlaku. Tak se dostala směs regioisomerů E a Z v poměru 7:1 sloučeniny pojmenované v nadpisu.
E isomer:
13C NMR (d6-benzen) : δ 160, 49, 158,53, 141,54, 131, 97,
129, 91, 129,65, 125, 59, 116,41, 114,68, 113,98, 54,56, -0,09.
Příklad 6
E- a Z-N,N-Dimethylsílyl-4,4'-dimethoxystilbenylsulfenamidu
Směs sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 1 (1,74 g) a 1,3-bis(trimethylsilyl)močoviny (578 mg) v toluenu (54 ml) byla refluxována a po 90 minutách reakční směs byla ponechána ochladit na teplotu místnosti a poté byla zpracována s dimethylaminem (2,80 ml, 2,0 M v tetrahydrofuranu). Po dalších 2 hodinách se reakční roztok odpařil dosucha a byla získána směs regioisomerů E a Z v poměru 7:1 sloučeniny pojmenované v nadpisu. Tato získaná směs byla čištěna velmi rychlou chromatografii na silikagelu, při eluování směsí ethylaeetátu a hexanu v poměru 9:1. Dostalo se 1,06 g titulní sloučeniny jako směsi regioisomerů E a Z v poměru 8:1.
FDMS: m/Z = 315 (M+) .
Analytické hodnoty vypočtené pro C18H21NO2S (%) : C, 68,54;
H, 6,71; N, 4,44. Nalezeno: C, 68,40; H, 6,69; N, 4,22.
9999 9 9 9 · · · 9 9 9 9
9 9 9 9 9 · jQ 9 * e * 9 9999 * 99
DO · 9 9 999
999999 99 · ··
E isomer:
1H NMR (d6-benzen) : δ 7,44 (d, 2H) , 7,11 (d, 2H) , 6,99 (s, 1H), 6,71 (d, 2H) , 6,56 (d, 2H) , 3,22 (s, 3H) , 3,18 (s, 3H) , 2,66 (s, 6H) .
R,C NMR (d6-benzen) : δ 160,00, 158,83, 139, 70, 131,48, 130,78, 130, 51, 129, 94, 123,77, 114,55, 113, 97, 54, 63, 54, 61, 48,17 .
Z isomer:
NMR (d6-benzen) : δ 7,61 (d, 4H) , 6,82 (d, 2H) , 6,80 (d, 2H) , 6,80 (s, 1H) , 3,32 (s, 3H) , 3,27 (s, 3H) , 2,41 (s, 6H) .
NMR (d6-benzen) 131,94, 131,82, 130,22,
48,61.
δ 159,89, 159,30, 139, 76, 136,46, 130,20, 113,83, 113,76, 54,81, 54,73,
Příklad 7
E- a Z-N-Benzyl-4,4'-dimethoxystílbenylsulfenamid
Směs sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 1 (1,74 g) a 1,3-bis(trimethylsilyl)močoviny (578 mg) v toluenu (54 ml) byla refluxována a po 90 minutách reakční směs byla ponechána ochladnout na teplotu místnosti a poté byla zpracována s benzylaminem (0,575 ml). Po dalších 2 hodinách se reakční roztok odpařil dosucha a byla získána směs regioisomerů E a Z v poměru 7:1 sloučeniny pojmenované v nadpisu. Tato získaná směs byla čištěna velmi rychlou chromatografii na silikagelu, při eluování směsí ethylacetátu a hexanu v poměru 7:1. Dostalo se 1,06 g titulní sloučeniny jako směsi regioisomerů E a Z v poměru 6:1.
0 0 · · ·· 0 0 · · ·
0 0 · 0 · ·
Analytické hodnoty vypočtené pro C23H23NO2S (%): C, 73,18;
H, 6,14; N, 3,71. Nalezeno: C, 73,16; H, 6,18; N, 3,50.
E isomer:
XH NMR (dg-benzen) : δ 7,41 (d, 2H) , 7,13 (d, 2H) , 7,12-7,03 (m, 5H) , 6,87 (s, IH) , 6,71 (d, 2H) , 6,59 (d, 2H) , 3,89 (d,
2H), 3,23 (s, 3H), 3,20 (s, 3H), 2,71 (t, IH).
13C NMR (dg-benzen): δ 159, 98, 158,91, 140, 53, 139, 77, 131,45, 130,50, 129,87, 128,77, 128,66, 128,59, 127,53, 123,10, 114,74, 114,02, 56,14, 54,69, 54,64.
Z isomer:
XH NMR (dg-benzen): δ 7,59 (d, 2H) , 7,53 (d, 2H) , 7,01-6,91 (m, 5H) , 6,83 (s, IH) , 6,79 (d, 2H) , 6,77 (d, 2H) , 3,62 (d,
2H), 3,31 (s, 3H), 3,27 (s, 3H) , 2,82 (t, IH).
:C NMR (dg-benzen): δ 160, 05, 159, 14, 140, 48, 139, 27, 132,50, 131,32, 130,04, 129,86, 128,87, 128,58, 128,46, 127,49, 114,48, 114,00, 56,23, 54,90, 54,78.
Příklad 6
6-Methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofen
Roztok monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové (552 mg) byl přidán k toluenu (15 ml) a zahříván k refluxu a voda byla odstraněna jímáním v Dean-Starkově odlučovači. Roztok regioisomerních sloučenin připravený jak je popsáno v příkladu 4 (523 mg) v toluenu (15 ml) byl přidán k refluxovanému roztoku během 15 minut. Po dokončení přídavku byl odebrán alikvot pro analýzu vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Tato analýza ukazuje výtěžnost 46,6 % in sítu titulní sloučeniny.
β ·
Příklad 9
6-Methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofen
Roztok monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové (1,26 g) v toluenu (20 ml) byl zahříván k refluxu a voda byla odstraněna jímáním v Dean-Starkově odlučovači. Roztok regioisomerních sloučenin připravený jak je popsáno v příkladu 6 (650 mg) v toluenu (9 ml) byl přidán k refluxovanému roztoku kyseliny během 1,8 hodiny. Reakční roztok byl zpracován s ethanolem (10 ml) a výsledná směs byla ponechána ochladnout na teplotu místnosti. Výsledná suspenze se dále míchala za teploty místnosti. Po asi 18 hodinách se směs ochladila na teplotu přibližně 5 °C a filtrována. Dostalo se 290 mg titulní sloučeniny. Teplota tání odpovídá 199 až 200 °C.
NMR (de-DMSO) : δ 7,67 (d, 1H) , 7,64 (d, 2H) , 7,61 (s, 1H), 7,52 (d, 1H), 7,01 (d, 2H), 6,98 (dd, 1H), 3,81 (s, 3H), 3,79 (s, 3H).
Analytické hodnoty vypočtené pro CfgHnChS (%): C, 71,09;
H, 5,22. Nalezeno: C, 71,09; H, 5,27.
Příklad 10
E- a Z-3-(4,4'-Dimethoxystilbenylsulfid)-6-methoxy-2-(4methoxyfenyl)benzo[b]thiofen
Roztok monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové (552 mg) v toluenu (111 ml) byl zahříván k refluxu a voda byla odstraněna jímáním v Dean-Starkově odlučovači. Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 1 (10 g) v toluenu (34 ml) byl přidáván do roztoku kyseliny vroucí pod zpětným chladičem během šesti hodin. Po dalších dvou hodinách byla směs ochlazena na 0 °C. Po dalších 18 hodinách byla » φφ • · « φ · · »· · <
• φ « chladná směs přefiltrována za účelem oddělení vysráženého 6methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofenu. Filtrát byl extrahován stejným objemem roztoku nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze byla oddělena, vysušena síranem sodným, přefiltrována a vakuově odpařena za vzniku 4,8 g oranžové olejovité látky. Tento olej byl rozdělen na dva díly a oba byly přečištěny za použití velmi rychlé chromatografie na silikagelu, při eluci systémem hexan/ethylacetát (3,5:1) .
Frakce obsahující požadované regioizomery byly odpařeny na olej. Tento olej byl zpracován diethyletherem za účelem selektivní krystalizace dříve eluovaného regioizomeru (155 mg). Matečný louh z této krystalizace byl obohacen později eluovaným regioizomerem.
Dříve eluovaný izomer:
'H NMR (CDC13) : δ 7,71 (d, 2H) , 7,64 (d, 1H) , 7,46 (d, 2H) , 7,06 (d, 1H) , 6,94 (d, 2H) , 6,92 (d, 2H) , 6,90 (m, 1H) , 6,85 (d, 2H) , 6,59 (s, 1H) , 6,45 (d, 2H) , 3,86 (s, 3H) , 3,85 (s,
3H) , 3, 80 (s, 3H), 3,66 (s, 3H) .
Vysokorozlišovací FABMS vypočtené pro C32H29O4S2 (MH+) 541,1507. Naměřeno: 541,1491.
Později eluovaný izomer:
NMR (CDCI3) : δ 7,90 (d, 1H) , 7,62 (d, 2H) , 7,24 (1H), 7,08 (d, 2H) , 7,02 (dd, 1H) , 6,96 (d, 2H) , 6,74-6,71 (d, 2H) , 6,70 (d, 2H) , 6,55 (d, 2H) , 6,21 (s, 1H) , 3,86 (s, 3H) , 3,85 (s, 3H) 3,76 (s, 3H), 3,67 (s, 3H).
FDMS: m/z = 54 0 (m+) .
Příklad 11
6-Methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofen
Sloučenina (dříve eluovaný izomer) připravená jak je popsáno v příkladu 4 (125 mg) byla přidána k roztoku mono42 • · · t · · · • * · · · · ·» • ······ ···· · • · · · · · • · ♦ · · · · hydrátu kyseliny p-toluensulfonové (4,2 mg) v toluenu (1,5 ml) vroucímu pod zpětným chladičem. Po šesti hodinách byla k reakční směsi přidána kyseliny methansulfonová (7,5 μΐ). Po další hodině byla reakční směs ponechána vychladnout na teplotu místnosti. Výsledná směs byla zředěna acetonitrilem a analyzována pomocí HPLC, která vykázala in šitu 71,1% výtěžek titulní sloučeniny.
Příklad 12
1,2-Dichlorethanový solvát hydrochloridu 6-hydroxy-2-(4hydroxyfenyl)-3-[4-(2-piperidinoethoxy)benzoyl]-benzo[b] thiofenú
A. Příprava ethyl-4-(2-piperidinoethoxy)benzoátu
Směs ethyl-4-hydroxybenzoátu (8,31 g), monohydrochloridu 1-(2-chlorethyl)piperidinu (10,13 g), uhličitanu draselného (16,59 g) a methylethylketonu (60 ml) byla zahřáta na 80 °C. Po jedné hodině byla směs ochlazena na asi 55 °C a byl přidán další monohydrochlorid 1-(2-chlorethyl)piperidinu (0,92 g). Výsledná směs byla zahřáta na 80 °C. Reakce byla monitorována pomocí chromatografie na tenké vrstvě (TLC) za použití silikagelových desek a systému ethylacetát/acetonitril/triethylamin (10:6:1, objemové díly). Další dávky monohydrochloridu l-(2chlorethyl)piperidinu byly přidávány tak dlouho, dokud nebyl spotřebován výchozí ester kyseliny 4-hydroxybenzoové. Po dokončení reakce byla k reakční směsi přidána voda (60 ml) a směs byla ponechána ochladnout na teplotu místnosti. Vodná vrstva byla odstraněna a organická vrstva byla vakuově odpařena při 40 °C a tlaku 5,33 kPa (40 mm Hg). Výsledný olej byl použit v následujícím kroku bez dalšího přečištění.
B. Příprava hydrochloridu kyseliny 4-(2-piperidinoethoxy)benzoové • · · · • · » ·
K roztoku sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 12A (asi 13,87 g) v methanolu (30 ml) byl přidán 5N roztok hydroxidu sodného (15 ml) a zahřát na teplotu 40 °C. Po 4,5 hodinách byla přidána voda (40 ml). Výsledná směs byla ochlazena na 5 až 10 °C a pomalu byla přidána koncentrovaná kyselina chlorovodíková (18 ml). Během okyselování krystalovala titulní sloučenina. Krystalický produkt byl oddělen filtrací a vakuově vysušen při teplotě 40 až 50 °C, čímž bylo dosaženo 83% výtěžnosti titulní sloučeniny. Teplota tání činí 270 až 271 °C.
C. Příprava hydrochloridu 4-(2-piperidinoethoxy)benzoylchloridu
Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 12B (30,01 g) a dimethylformamidu (2 ml) v methylenchloridu (500 ml) byl zpracován s oxalylchloridem (10,5 ml) během doby 30 až 35 minut. Po míchání během doby asi 18 hodin byla reakční směs analyzována pomocí HPLC za účelem zjištění, zda je reakce završena. Je-li přítomna výchozí karboxylová kyselina, může být do reakční směsi přidán další oxalylchlorid. Po dokončení byl reakční roztok vakuově odpařen do sucha. Odparek byl rozpuštěn v methylenchloridu (200 ml) a výsledný roztok byl odpařen dosucha. Tato procedura rozpuštění/odpaření byla opakována, aby se dostala titulní sloučenina jako pevná látka.
D. Příprava 1,2-dichlorethanového solvátu hydrochloridu 6-hydroxy-2-(4- hydroxyfenyl)-3-[4-(2-piperidinoethoxy)benzoyl]benzo[b]thiofenu
Směs sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 8 (2,92 g), sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 12C (3,45 g) a 1,2-dichlorethanu (52 ml) byla ochlazena na teplotu asi 0 °C. Plyn chloridu boritého byl kondenzován v chladném odměrném válci (2,8 ml) a přidán do výše uvedené chladné směsi.
• « · ·
9 · 9
9 ·9 • *
9 9
9 999
Po osmi hodinách při teplotě 0 °C byl do reakční směsi přidán další chlorid boritý (2,8 ml). Výsledný roztok byl zahřát na teplotu 35 °C. Po 16 hodinách byla reakce dokončena.
Methanol (30 ml) byl smíchán s výše uvedenou reakční směsí během 20 minut, což způsobilo reflux methanolu. Výsledná kašovitá směs byla míchána při 25 °C. Po jedné hodině byl krystalický produkt odfiltrován, promyt studeným methanolem (8 ml) a vysušen za vakua při 40 °C, čímž bylo získáno 5,14 g titulní sloučeniny. Teplota tání činí 225 °C.
Síla (HPLC): 86,8 %
1,2-Dichlorethan (plynová chromatografie): 6,5 %.
Příklad 13
6-Methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofen
Roztok monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové (1,05 g) v toluenu (20 ml) byl zahříván k refluxu a voda byla odstraněna jímáním v Dean-Starkově odlučovači. Roztok regioisomerní sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 7 (780 mg) v toluenu (9 ml) byl přidán k refluxovanému roztoku kyseliny během deseti minut. Po jedné hodině byl přidán k reakční roztoku ethanol (10 ml) a výsledná směs byla ponechána ochladnout na teplotu místnosti. Výsledná suspenze byla míchána za teploty místnosti. Po asi 18 hodinách směs byla filtrována a bylo získáno 149 mg titulní sloučeniny. Teplota tání odpovídá 199 až 200 °C.
Analytické hodnoty vypočtené pro Ci6Hi4O2S (%) : C, 71,09; H, 5,22. Nalezeno: C, 71,05; H, 5,22.
Příklad 14 • · ···· · · · ·
ΛΖ · ·············· ···«·· · · * ····«« ·· · ·· ··
Ε- a Ζ-4,4'-dimethoxystilbenylethyldisulfid
Roztok regioisomerních sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 4 (1,83 g) v toluenu (54 ml) byl zpracován s ethanthiolem (0,433 ml) a triethylaminem (0,715 ml). Reakční směs se ponechala po dobu 2,5 hodiny za teploty místnosti a potom byl reakční roztok odpařen dosucha za použití vakua, aby se došlo ke směsi regioisomerů. Odparek byl vyčištěn za použití chromatografie na silikagelu, při eluování směsí ethylacetátu a hexanu v poměru 9:1. Dostalo se 1,14 g směsi regioisomerů E a Z v poměru 5,7:1 titulních sloučenin.
Analytické hodnoty vypočtené pro Ci8H2o02S2 (%) : C, 65,03;
H, 6,06. Nalezeno: C, 65,32; H, 6,28.
E isomer:
:Η NMR (dg-benzen) : δ 7,35 (d, 2H) , 7,19 (s, 1H) , 7,05 (d, 2H), 6,72 (d, 2H), 6,54 (d, 2H), 3,21 (s, 3H), 3,14 (s, 3H), 2,39 (q, 2H), 1,09 (t, 3H).
13C NMR (d6-benzen) : δ 160,09, 159, 16, 135, 95, 131,71,
130, 61, 130, 16, 129, 48, 126, 88, 114,54, 113, 99, 54, 64, 54, 61, 32,29, 14,33.
Z isomer:
ΤΗ NMR (d6-ben,zen) : δ 7,67 (d, 2H) , 7,58 (d, 2H) , 6,90 (s, 1H) , 6,83 (d, 2H) , 6,80 (d, 2H) , 3,30 (s, 3H) , 3,28 (s, 3H) , 2,26 (q, 2H) , 0, 94 (t, 3H) .
NMR (d6-benzen) : δ 159,98, 159, 53, 137, 58, 134,03,
132,79, 131,69, 130,45, 113,91, 113,87, 54,79, 54,73, 32,61.
• · · ·
Příklad 15
6-Methoxy-2-(4-methoxyfenyl)benzo[b]thiofen
Roztok monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové (1,21 g) v toluenu (20 ml) a zahříván k refluxu a voda byla odstraněna jímáním v Dean-Starkově odlučovači. Roztok regioisomerních sloučenin připravený jak je popsáno v příkladu 14 (685 mg, regioisomerní směs v poměru 5,7:1) v toluenu (9 ml) byl přidán k refluxovanému roztoku v průběhu 1,8 hodiny. Alikvot směsi byl podroben analýze vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC). Tato analýza ukazuje výtěžnost 23,2 % in sítu titulní sloučeniny.

Claims (25)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob výroby sloučeniny obecného vzorce I ve kterém
    Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina a
    Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina, vyznačující se tím, že se cyklizuje sloučenina obecného vzorce III ve kterém
    Ri a R2 mají stejný význam, jak je uveden výše • · · · • · · • ·
    48 * · · · · • · · · · · • · · * · · · • · · · « · ·· • ······ ···· · • · · · · · »· ♦ · · · ·
    R4 je skupina vzorce OSi(R)3/ NR5R6 nebo SR8, kde každý R je nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina,
    R5 a R6 jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, aralkylová skupina nebo arylová skupina, nebo
    R5 a R6 dohromady s atomem dusíku tvoří kruh vybraný z piperidinu, pyrrolidinu, morfolinu nebo hexamethyleniminu a
    Ra znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylovou skupinu nebo aralkylovou skupinu, v přítomnosti kyselého katalyzátoru.
  2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že
    Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina a
    R2 je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina.
  3. 3. Způsob podle nároku 2,vyznačující se tím, že kyselý katalyzátor je zvolen ze souboru, který tvoří kyselina methansulfonová, benzensulfonová, 1-naftalensulfonová, 1-butansulfonová, ethansulfonová, 4-ethylbenzensulfonová, 1hexansulfonová, 1,5-naftalendisulfonová, 1-oktansulfonová, kafrsulfonová, trifluormethansulfonová, p-toluensulfonová, Nafion®, Amberlyst® a Amberlite®.
  4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že kyselý katalyzátor je zvolen ze souboru, který tvoří kyselina methansulfonová, benzensulfonová, kafrsulfonová, ptoluensulfonová, Nafion®, Amberlyst® a Amberlite®.
    » · · · · · ··
    I « • ·
  5. 5. Způsob podle nároku 4,vyznačující se tím, že kyselý katalyzátor je zvolen ze souboru, který tvoří kyselina methansulfonová, p-toluensulfonová, Nafion®,
    Amberlyst® a Amberlite®.
  6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že
    R4 je skupina vzorce OSi(R)3 a každý R je nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina.
  7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že R4 je OTMS, OTEŠ, OTIPS, ODMIPS, ODEIPS, OTDS,
    OTBDMS, OTBDPS, OTBS, OTPS, ODPMS nebo OTBMPS.
  8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že R4 je OTMS, OTEŠ, ODMIPS, ODEIPS, OTBDMS, OTBS nebo OTPS .
  9. 9. Způsob podle nároku 8,vyznačující se tím, že R4 je OTMS.
  10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že katalyzátorem je kyselina p-toluensulfonová.
  11. 11. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že
    R4 je skupina vzorce NR5R6 a
    R5 a R6 jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, aralkylová skupina nebo arylová skupina, nebo
    CA · ··············
    Jv ······ · · · ·····* ·· · ·· ··
    R5 a R6 dohromady s atomem dusíku tvoří kruh vybraný z piperidinu, pyrrolidinu, morfolinu nebo hexamethyleniminu.
  12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že
    Rs a Rg jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo aralkylová skupina nebo
    R5 a Rg dohromady s atomem dusíku tvoří kruh vybraný z piperidinu a pyrrolidinu.
  13. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že R5 a R6 jsou methylové skupiny nebo R5 znamená atom vodíku a Rg je benzylová skupina.
  14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že katalyzátorem je kyselina p-toluensulfonová.
  15. 15. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že
    R4 je skupina vzorce SR8 a
    R8 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylovou skupinu nebo aralkylovou skupinu.
  16. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že R8 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo aralkylovou skupinu.
  17. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že Rg znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 atomů uhlíku.
  18. 18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se • · ···· ···· • · · · · ···· 9 999 · ·
    9 9 9 9 9 9 · · · ······ ·· · ·· ·· tím, že katalyzátorem je kyselina p-toluensulfonová.
  19. 19. Způsob výroby sloučeniny obecného vzorce I ve kterém
    Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina a
    R je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina, vyznačující se tím, že se s kyselinou zpracuje sloučenina obecného vzorce VI ve kterém
    Ri a R2 mají stejný význam, jako je uveden výše.
    • · «7 · · · · · ···· · ··· · · ······ · · · ······ ·· · ·· · ·
  20. 20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že
    Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina a
    R2 je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina.
  21. 21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že kyselý katalyzátor je zvolen ze souboru, který tvoří kyselina methansulfonová, benzensulfonová, kafrsulfonová, ptoluensulfonová, Nafion®, Amberlyst® a Amberlite®.
  22. 22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že Ri a R2 představují alkoxyskupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.
  23. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že katalyzátorem je kyselina p-toluensulfonová.
  24. 24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že Ri a R2představují methoxyskupinu.
  25. 25. Způsob výroby sloučeniny obecného vzorce XIII (XIII) • · · · ve kterém
    Rq je atom vodíku, atom halogenu, aminoskupina nebo hydroxyskupina,
    Rio je atom vodíku, atom halogenu, aminoskupina nebo hydroxyskupina,
    Rn a Ri2 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo
    Rn a Rn dohromady se sousedním atomem dusíku tvoří heterocyklický kruh vybraný ze skupiny zahrnující pyrrolidino vý, piperidinový, hexamethyleniminový a morfolinový kruh a
    HX je HCl nebo HBr, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky
    a) cyklizace sloučeniny obecného vzorce III ve kterém
    Ri je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina, ··· · ·· · ······ !«·«*< ·· ·
    R2 je atom vodíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, arylalkoxyskupina, atom halogenu nebo aminoskupina a
    R4 je skupina vzorce OSi(R)3, NR5R6 nebo SR8, každý R je nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina,
    R6 a R6 jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku nebo arylová skupina nebo
    R6 a R6 spolu s atomem dusíku tvoří kruh vybraný ze skupiny zahrnující piperidinový, pyrrolidinový, morfolinový a hexamethyleniminový kruh a
    R8 je alkylová skupina obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, arylová skupina nebo aralkylová skupina, v přítomnosti kyselého katalyzátoru za vzniku benzothiofenové I sloučeniny obecného vzorce I ve kterém
    Ri a R2 mají význam, jaký je definován výše,
    b) acylace této benzothiofenové sloučeniny acylačním činidlem obecného vzorce XII (XII) • · · ·· ···· ·· c • · · • · · · • · ···· • · ve kterém
    Rn, Ri2 a HX mají význam, jaký je definován dříve a
    Ris je atom chloru, atom bromu nebo hydroxyskupina, v přítomnosti sloučeniny obecného vzorce BX'3, kde X' je atom chloru nebo atom bromu, a
    c) když Ri a/nebo R2 je alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkoxyskupina, dealkylace jedné nebo více fenolových skupin acylačního produktu z kroku b) reakcí s další sloučeninou obecného vzorce BX'3, kde X' má význam, jako je definován výše.
CZ973878A 1995-06-07 1996-06-04 Způsob syntézy benzo[b]thiofenů CZ387897A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US08/481,015 US5606075A (en) 1995-06-07 1995-06-07 Process for the synthesis of benzo[b]thiophenes

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ387897A3 true CZ387897A3 (cs) 1998-07-15

Family

ID=23910245

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ973878A CZ387897A3 (cs) 1995-06-07 1996-06-04 Způsob syntézy benzo[b]thiofenů

Country Status (17)

Country Link
US (1) US5606075A (cs)
EP (2) EP1092714A3 (cs)
JP (1) JPH11507347A (cs)
KR (1) KR19990022501A (cs)
CN (1) CN1192738A (cs)
AU (1) AU703017B2 (cs)
BR (1) BR9608851A (cs)
CA (1) CA2223709A1 (cs)
CZ (1) CZ387897A3 (cs)
EA (1) EA000377B1 (cs)
HU (1) HUP9900898A3 (cs)
IL (1) IL122128A (cs)
NO (1) NO975627L (cs)
NZ (1) NZ310248A (cs)
PL (1) PL323906A1 (cs)
TR (1) TR199701509T1 (cs)
WO (1) WO1996040677A1 (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AU717844B2 (en) * 1996-07-24 2000-04-06 Teikoku Hormone Mfg. Co., Ltd. Process for the preparation of 2,6-disubstituted benzothiophene compounds
MY118009A (en) * 1996-09-25 2004-08-30 Lilly Co Eli Process for the synthesis of benzothiophenes
ZA9710262B (en) * 1996-11-19 1999-05-13 Lilly Co Eli Process for the synthesis of benzothiophenes
US20040044224A1 (en) * 2001-08-21 2004-03-04 Conrad Preston Charles Process for preparing 2-phenyl-3-aminobenzothiophenes
EP1832583A1 (en) 2002-09-30 2007-09-12 A/S GEA Farmaceutisk Fabrik Novel raloxifene sulphuric acid addition salts and/or solvates thereof, and pharmaceutical compositions comprising these
US8344149B2 (en) * 2006-10-17 2013-01-01 Cipla Limited Crystalline form of benzothiophene compound and process for preparation thereof

Family Cites Families (13)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2478914A (en) * 1948-03-23 1949-08-16 Shell Dev Production of benzothiophenes
US3271414A (en) * 1964-05-12 1966-09-06 Mobil Oil Corp Preparation of benzofuran, benzothiophene, and indoles
US4133814A (en) * 1975-10-28 1979-01-09 Eli Lilly And Company 2-Phenyl-3-aroylbenzothiophenes useful as antifertility agents
US4380635A (en) * 1981-04-03 1983-04-19 Eli Lilly And Company Synthesis of acylated benzothiophenes
EP0433233B1 (de) * 1989-12-14 1995-01-25 Ciba-Geigy Ag Heterocyclische Verbindungen
US5169961A (en) * 1991-11-22 1992-12-08 Abbott Laboratories Process for the production of 2-acetylbenzo [β]thiophenes
DE4204969A1 (de) * 1992-02-19 1993-08-26 Basf Ag Verfahren zur herstellung von benzo(b)thiophenen
US5298630A (en) * 1992-06-03 1994-03-29 Sumitomo Seika Chemicals Co., Ltd. Processes for producing 2-substituted benzo[B]thiophene
FR2695930B1 (fr) * 1992-09-22 1994-12-23 Sanofi Elf Dérivé du 2-éthyl benzo[b]thiophène, son procédé de préparation et son utilisation comme intermédiaire de synthèse.
JP3337728B2 (ja) * 1992-11-20 2002-10-21 イハラケミカル工業株式会社 ２‐アセチルベンゾ［ｂ］チオフェンの製造方法
NZ250916A (en) * 1993-02-27 1995-08-28 Nihon Nohyaku Co Ltd N-heteroaryl-n'-phenylureas, their use as acat inhibitors
US5426191A (en) * 1993-12-03 1995-06-20 Warner-Lambert Company Process for the synthesis of 3-chlorobenzo[b]thiophene-2-carbonyl chlorides
US5466810A (en) * 1994-06-10 1995-11-14 Eli Lilly And Company 2-amino-3-aroyl-benzo[β]thiophenes and methods for preparing and using same to produce 6-hydroxy-2-(4-hydroxyphenyl)-3-[4-(2-aminoethoxy)-benzoyl]benzo[β]thiophenes

Also Published As

Publication number Publication date
TR199701509T1 (xx) 1998-03-21
EP1092714A2 (en) 2001-04-18
BR9608851A (pt) 1999-06-08
CA2223709A1 (en) 1996-12-19
JPH11507347A (ja) 1999-06-29
US5606075A (en) 1997-02-25
PL323906A1 (en) 1998-04-27
NO975627L (no) 1998-01-27
MX9709129A (es) 1998-03-31
HUP9900898A2 (hu) 1999-07-28
AU6101096A (en) 1996-12-30
CN1192738A (zh) 1998-09-09
EA000377B1 (ru) 1999-06-24
EP1092714A3 (en) 2001-07-04
IL122128A (en) 2001-08-08
AU703017B2 (en) 1999-03-11
HUP9900898A3 (en) 2000-02-28
IL122128A0 (en) 1998-04-05
EP0830355A4 (en) 1998-09-30
EA199800029A1 (ru) 1998-08-27
WO1996040677A1 (en) 1996-12-19
EP0830355A1 (en) 1998-03-25
NZ310248A (en) 1999-01-28
NO975627D0 (no) 1997-12-04
KR19990022501A (ko) 1999-03-25

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5659087A (en) Diarylvinyl sulfoxides
CZ387897A3 (cs) Způsob syntézy benzo[b]thiofenů
US5514826A (en) Vinyl sulfenic acid derivatives
US5512701A (en) Process for the synthesis of vinyl sulfenic acid derivatives
AU698076B2 (en) Process for the synthesis of vinyl sulfenic acid derivatives
AU698558B2 (en) Process for the synthesis of benzo{b}thiophenes
EP0859770B1 (en) PROCESS FOR THE SYNTHESIS OF BENZO b]THIOPHENES
MXPA97009129A (es) Proceso para la sintesis de benzo[b]tiofenos
MXPA97009130A (en) Process for the synthesis of acid derivatives vinilsulfen
CZ393097A3 (cs) Vinylsulfoxidy a způsob jejich syntézy

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic