CZ42094A3

CZ42094A3 - Acid-modified polyester and its use in baking varnishes

Info

Publication number: CZ42094A3
Application number: CZ94420A
Authority: CZ
Inventors: Paul Oberressl; Joachim Zoeller
Original assignee: Hoechst Ag
Priority date: 1993-02-26
Filing date: 1994-02-24
Publication date: 1994-10-19
Also published as: AU5637794A; EP0612779A3; ZA941298B; EP0612779A2; BR9400681A; CA2115909A1; US5576397A; JPH072994A; KR940019757A; DE4305990A1; AU669253B2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vodných dispersí pojiv na basi bezolejového polyesteru, způsobu jejich výroby a jejich použití pro výrobu vypalovacích laků.

Dosavadní stav techniky

Vodné disperse polyesteru se stávají v nej různějších oblastech použití stále důležitější, neboť snížení imisí rozpouštědel stále více nabývá na významu. Polyesterová pojivá ve vodných přípravcích jsou známá, v obalovém průmyslu se však dosud nemohla prosadit.

V EP 498 156 a EP 140 323 jsou popsány urethanové skupiny obsahující polyestery pro vypalovací laky a v EP 427 028 , EP 158 099 a EP 157 291 jsou popsány polyestery, obsahující urethanové skupiny, jejichž vodné disperse obsahují ještě emulgátory. V DE 37 26 956 je popsána potahovací hmota pro vypalovací laky, ve které je obsažen reakčni produkt polyesteru s močovinou a/nebo dikyandiamidem a v DE 35 37 855 je popsán polyester, který obsahuje polyesterpolyoly a akrylátovou pryskyřici a který nachází použití jako vypalovací lak. V EP 113 800 jsou popsány směsi alkydových pryskyřic, ve kterých jsou nakondensované polyetherpolyoly. V EP 54 216 a US 4,054,614 jsou popsané polyestery pro vypalovací laky, které se stávají ve vodě dispergovatelné reakcí polyesteru s anhydridy dikarboxylových kyselin. V EP 9 122 se popisuje disperse polyesteru, která obsahuje sekundární nebo terciární karboxylové skupiny a 3 až 15 % emulgátoru. V EP 364 331 a DE 25 16 305 jsou dále popsané polyestery pro vypalovací laky, nesoucí sulfonátové skupiny, aby se zajistila jejich rozpustnost ve vodě.

Na vypalovací laky pro obalový průmysl (can and coil-coating) a specielně na laky pro nádoby se kladou vysoké požadavky. Vysušené filmy mají mít vysokou tvrdost při současné vysoké elasticitě. Dalším důležitým kriteriem je dále vysoká stálost barevných tónů a oddolnost vůči žloutnutí, jakož i dostatečná stabilita při skladování.

Nejobtížnější je však dosaženi extrémní oddolnosti vůči vodě nebo vodní páře, které jsou zapotřebí při sterilisačních procesech. Především požadované oddolnosti vůči vodní páře při sterilisaci nebylo u dosud známých vodných polyesterů dosaženo.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že vodné potahovací přípravky na basi určitých, ve vodě dispergovatelných polyesterů, výše uvedené nevýhody nevykazují. Dále popisované polyestery se vyznačují dobrou stabilitou při skladování, vysokou stálostí barevných tónů, vysokou elasticitou při současně vysoké tvrdosti a obzvláště velmi dobrou oddolnosti vůči vodní páře. Další výhodou je velmi široké rozmezí vypalování (130 až 200 °C) , při kterém se mohou získat filmny se stejně dobrými vlastnostmi.

Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy kysele modifikované polyestery, které se získají reakcí (a) 20 až 60 % molových, výhodně 30 až 50 % molových, alespoň jedné dikarboxylové kyseliny, (b) 3 až 30 % molových, výhodně 5 až 20 % molových, dihydroxyalkankarboxylové kyseliny, (c) 10 až 60 % molových, výhodně 20 až 50 % molových, diolu, (d) 0 až 30 % molových polyalkoholu s více než dvěma hydroxylovými skupinami nepo polykarboxylové kyseliny a (e) 0 až 20 % molových, výhodně až 10 % molových monokarboxylové kyseliny, přičemž poměr sumy hydroxylových ekvivalentů k sumě karboxylových ekvivalentů v reaktantech je v rozmezí 0,5 až 2,0, množství volných hydroxylových skupin v konečném produktu je v rozmezí 30 až 350 mmol hydroxylových skupin ve 100 g pevné pryskyřice, výhodně v rozmezí 100 až 250 mmol hydroxylových skupin ve 100 g pevné pryskyřice, a obsah volných neutrálisovaných a/nebo neutralisovatelných kyselinových skupin je v rozmezí 5 až 350 mmol kyselinových skupin ve 100 g pevné pryskyřice, výhodně v rozmezí 9 až 120 mmol kyselinových skupin ve 100 g pevné pryskyřice.

Dikarboxylová komponenta (a) polyesteru sestává z nasycené nebo nenasycené alifatické, aromatické nebo cykloalifatické dikarboxylové kyseliny, jakož i dimerní mastné kyseliny, nebo ze směsi dvou nebo několika těchto dikarboxylových kyselin. Jako příklady takovýchto dikarboxylových kyselin je možno uvést kyselinu šfavelovou, kyselinu malonovou, kyselinu glutarovou, kyselinu adipovou, kyselinu pimelovou, kyselinu azelainovou, kyselinu sebakovou, kyselinu jantarovou, kyselinu fumarovou, kyselinu maleinovou, kyselinu itakonovou, kyselinu 1,3-cyklopentandikarboxylovou, kyselinu 1,2-cyklohexandikarboxylovou, kyselinu 1,3-cyklohexandikarboxylovou, kyselinu 1,4-cyklohexandikarboxylovou, kyselinu ftalovou, kyselinu tereftalovou, kyselinu isoftalovou, kyselinu 2,5-norbornandikarboxylovou, kyselinu

1,4-naftalendikarboxylovou, kyselinu difenyldikarboxylovou, kyselinu 4,4’-sulfonyldibenzoovou a kyselinu 2,5-naftalendikarboxylovou, jakož i také jejich estery nebo jejich anhydridy.

Jako výhodné dikarboxylové komponenty (a) je možno uvést kyselinu ftalovou, kyselinu isoftalovou a kyselinu tereftalovou, anhydrid kyseliny fialové, kyselinu adipovou, kyselinu jantarovou, anhydrid kyseliny jantarové, dimerní mastné kyseliny, kyselinu sebakovou a kyselinu azelainovou, kyselinu 1,3-cyklohexandikarboxylovou a kyselinu glutarovou, jakož i jejich estery.

U komponenty (b) popisovaného polyesteru se jedná o dihydroxyalkankarboxylové kyseliny, jako je například kyselina dimethylolpropionová, kyselina dihydroxypropionová, kyselina dihydroxyjantarová a kyselina dihydroxyhexanová. Jako obzvláště výhodnou je možno uvést kyselinu dimethylolpropionovou.

Diolová komponenta (c) může sestávat z nízkomolekulárních alifatických, cykloalifatických nebo aromatických diolů s výhodně 2 až 24 uhlíkovými atomy v molekule. Jako příklady takovýchto diolů je možno uvést ethylenglykol,

1,2-propandiol, 1,3-propandiol. 2,2-dimethyl-l,3-propandiol , 1,3-butandiol, 1,4-butandiol, 1,5-pentandiol, 1,6-hexandiol, 2,2,4-trimethyl-l,6-hexandiol, 1,2-cyklohexandi5 methanol, 1,3-cyklohexandimethanol, 1,4-cyklohexandimethanol, perhydrované bisfenoly, například bisfenol A , p-xylendiol, 2-ethylpropandiol a 2-butylpropandiol.

Jako výšefunkční komponenty (d) , které obsahují 3 až výhodně 6 hydroxylových nebo karboxylových skupin, je možno uvést například trímethylolpropan, trimethylolethan, glycerol, ditrimethylolpropan, pentaerythritol, dipentaerythritol, anhydrid kyseliny trimellitové, anhydrid kyseliny pyromellitové, jakož i polyanhydridy, popsané v DE 28 11 913 , nebo směsi dvou nebo několika uvedených sloučenin, přičemž podíl výšefunkčních komponent (d) činí výhodně 5 až 30 % molových, obzvláště 8 až 20 % molových.

U monofunkčních karboxylových kyselin (e) se jedná převážně o mastné kyseliny s výhodně 10 až 18 uhlíkovými atomy, jako je například kyselina kapronová, kyselina laurová, kyselina stearová, kyselina linolová, kyselina linolenová, kyselina olejová, kyseliny z lněného oleje a kyselina palmitová, mohou se však použít také rozvětvené karboxylové kyseliny, jako je kyselina isovalerová a kyselina isooktanová.

Výroba polyesteru se provádí pomocí o sobě známé polykondensace uvedených komponent, přičemž reakce se provádí popřípadě za přítomnosti obvyklých esterifikačních katalysátorů. Výhodně se polykondensace provádí na principu kondensace v tavenině nebo azeotropní kondensace, při teplotě v rozmezí asi 140 až 260 °C a za odštěpování vody.

Aby se dosáhlo pokud možno kvantitativní kokondensace, může být zapotřebí, aby se syntesa polyesteru prováděla vícestupňovým postupem. Tak se může nejprve připravit

OH-funkční polyester, který se potom kondensuje s bis-hydroxyalkankarboxylovou kyselinou a dalčí dikarboxylovou kyselinou na požadovaný polyester.

Reakce se provádí při teplotách v rozmezí 140 až 260 °C , výhodně v rozmezí 160 až 220 °C . Pro zamezení ztrát diolu se provádí destilace kondensátu přes destilační kolonu. Jako katalysátory zde přicházejí v úvahu výhodně organokovové sloučeniny, obzvláště sloučeniny zinku, cínu nebo titanu, jako je například octan zinečnatý, dibutylcínoxid nebo tetrabutyltitanát. Množství katalysátoru činí výhodně 0,01 až 1,5 % hmotnostních, vztaženo na množství celkové vsázky.

Průměr molekulové hmotnosti polyesterové pryskyřice, stanovený experimentálně pomocí gelové permeační chromatografie, může být v rozmezí 500 až 5000 , výhodně 1000 až 3500 g/mol.

Kyselinové skupiny se mohou do polyesteru zavádět již v neutrálisované formě přes jednotlivé komponenty, volné kyselinové skupiny se vyskytují v hotovém polyesteru, takže se může provádět jejich neutralisace dodatečně pomocí vodných roztoků hydroxidů alkalických kovů nebo aminy, jako je například trimethylamin, triethylamin, dimethylanilin, diethylanilin, trifenylamin, dimethylethanolamin, aminomethylpropanol, diraethylisopropanolamin nebo také pomocí amoniaku. Isolace polyesteru se může provádět v substanci, výhodně se však výroba provádí v 50% až 95% roztoku v organickém rozpouštědle, mísitelném s vodou. V úvahu zde při cházejí výhodně kyslík obsahující rozpouštědla, jako jsou alkoholy, ketony, estery a ethery, například ethylalkohol, n-propylalkohol, isopropylalkohol, ísobutylalkohol, butyl7 acetát a butylglykol, nebo také dusík obsahující rozpouštědla, například N-methylpyrrolidon. Viskosita těchto roztoků je při teplotě 60 °C výhodně v rozmezí 0,5 až 40 Pa.s .

Pro výrobu vodných dispersí se neutralisované polyesterové pryskyřice nebo jejich roztoky ve s vodou misitelných rozpouštědlech dispergují ve vodé, což se může provést prostým rozmícháním vody v předložené polyesterové pryskyři ci pomocí obvyklých dissolverů nebo jiných vhodných míchacích zařízení, nebo také vlitím do vody za silného míchání. Popřípadě se může nejprve přidat část vody a potom se tato směs vlije za míchání do zbytkového množství vody. Pryskyřice se může také inversně dispergovat. Získají se takto stabilní emulse olej ve vodě. Množství vody se určuje tak, aby hotová disperse obsahovala 15 až 65 % hmotnostních polyesteru, 0 až 30 % hmotnostních organického rozpouštědla a 35 až 85 % hmotnostních vody. Hodnota pH se nastaví na 2 až 8,5 , výhodně na 4 až 8 .

Nárokované vodné komposice pojivá obsahují, vztaženo na celkový přípravek, všeobecně 5 až 40 % hmotnostních, výhodně 15 až 30 % hmotnostních polyesterové pryskyřice. Vedle polyesterové pryskyřice může vodná disperse pojivá obsahovat ještě dodatečně až 60 % hmotnostních, výhodně až 30 % hmotnostních, vztaženo na polyesterovou pryskyřici, jiného oligomerního mebo polymerního materiálu, jako jsou zesífovatelné, ve vodě rozpustné nebo ve vodě dispergovatelné fenolové pryskyřice, polyurethanové pryskyřice, epoxidové pryskyřice, akrylové pryskyřice a podobně, které jsou například popsané v EP-A 89 497 .

Jako zesíťovací činidla jsou vhodná obvyklá tužidla pro polyesterové pryskyřice, pokud jsou snášenlivá vůči vodě. Zde je možno například uvést s vodou snášenlivé (ve vodě rozpustné nebo ve vodě dispergovatelné) aminové pryskyřice, obzvláště na trhu běžné melamin-formaldehydové kondensáty, jako je například hexamethoxymethylmelamin, fenolové pryskyřice nebo blokované polyisokyanáty, popsané například v DE-A 36 44 372 .

Množství zesilovacího činidla je obvykle 10 až 35 % hmotnostních, výhodně 15 až 25 % hmotnostních, vztaženo na sumu zesífovávaného pojivá a zesíťovadla. Vodné komposice pojivá podle předloženého vynálezu, jejichž hodnota pH je nastavena přídavkem aminu, jako je například triethylamin, dimethylethanolamin, diethanolamin a triethanolamin, tak, že je v rozmezí 6,0 až 10,0 , výhodně 6,8 až 8,5 , mohou ještě obsahovat obvyklá lakařská additiva, jako jsou pigmenty a plnidla, jakož i pomocná lakařská činidla, například antiodsazovací činidla, odpéňovadla a/nebo smáčedla, prostředky pro zlepšení rozlivu, reaktivní zřeďovadla, změkčovadla, katalysátory, pomocné rozpouštěcí prostředky, zahušťovadla a podobně. Alespoň část těchto additiv se může do komposice pojivá přidávat teprve bezprostředné před zpracováním. Volba a dávkování těchto látek, které se mohou přidávat k jednotlivým komponentám a/nebo k celkové směsi, jsou pro odborníky známé.

Jako pigmenty je možno například uvést oxidy železa, oxidy olova, křemičitany olova, oxid titaničitý, síran barnatý, oxid zinečnatý, sirník zinečnatý, ftalokyaninové komplexy a podobně a jako plniva slídu, kaolin, křídu, křemennou moučku, azbestovou moučku, břidlicovou moučku, různé kyseliny křemičité, silikáty, jakož i mastek, zahrnující i takzvaný mikromastek o zrnitosti maximálně 10 μιη (viz EP-A 249 727). Tyto pigmenty a/nebo plnidla se obvykle používají v množství 10 až 70 % hmotnostních, výhodně 30 až 50 % hmotnostních, vztaženo na celkový obsah pevné látky komposice pojivá.

Další pomocné prostředky pro rozpouštění, například ethery, jako je dimethyl(diethyl)glykol, dimethyl(diethyl)diglykol nebo tetrahydrofuran, ketony, jako je methylethylketon, aceton nebo cyklohexanon, estery, jako je butylacetát, ethylglykolacetát, methylglykolacetát nebo raethoxypropylacetát nebo alkoholy, jako je ethylalkohol, propylalkohol nebo butylalkohol, které se se zřetelem na neškodnost životnímu prostředí používají v pokud možno nepatrném množství, nepřesahují zpravidla 10 % hmotnostních, výhodně 5 % hmotnostních, vztaženo na množství vody jako základního zřeďovacího prostředku.

Množství vody ve vodných komposicích pojivá činí většinou 15 až 80 % hmotnostních, výhodně 30 až 60 % hmotnostních, vztaženo na celkovou komposici pojivá.

Výroba vodných komposic pojivá se provádí pomocí metod obvyklých při výrobě laků, jak je například patrné z dále uváděných receptur.

Nanášení vodných komposic pojiv, které jsou vodou nekonečně ředitelné a jejichž celkový obsah pevné látky (zjištěný sušením při teplotě 125 °C po dobu 2 hodin) činí všeobecně 30 až 75 % hmotnostních, výhodně 35 až 60 % hmotnostních, se provádí pomocí známých způsobů, například válečkem nebo pomocí bezvzduchového nebo elektrostatického stříkání. Pro vytvrzení nanesené vrstvy laku se všeobecně používají teploty v rozmezí 120 až 200 °C , výhodně 130 až

190 °C . Doba vytvrzování činí všeobecně 1 až 30 minut, výhodně 10 minut. Je zde také možné Šokové sušení.

Takto získané zesítěné vrstvy se vyznačují obzvláště zlepšenou tvarovátelností a velmi dobrou oddolností při sterilisaci. Kromě toho mají velmi dobrou stálost barevných tónů.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Provádění syntesy polyesteru probíhá ve čtyřhrdlé baňce o objemu 4 litry s nasazenou náplňovou kolonou (kolona : 30 mm průměr, 2000 mm délka ; náplň : skleněné kroužky o průměru 6 mm a délce 6 mm) a odstupňovanými deštiladními můstky, s teplotní kontrolou reakční směsi a pod atmosférou ochranného plynu (přívod ochranného plynu, dusík). Když se oddestilovávají nízkovroucí alkoholy, obzvláště methylalkohol, jako kondensát, je třeba předlohu chladit ledovou lázní.

Polyester 1

Stupeň 1

520 g neopentylglykolu a 200 g trimethylolpropanu se roztaví a přidá se 360 g kyseliny tereftalové, 260 g kyseliny isoftalové a 1,3 g dibutylcínoxidu. Reakční směs se zahřeje tak, aby teplota v hlavě kolony nepřestoupila 100 °C. Kondensace probíhá při teplotě v rozmezí 160 °C až 210 °C , dokud se nedosáhne obsahu kyselinových skupin 10 mmol kyseliny ve 100 g pevné pryskyřice.

Stupeň 2

Směs se ochladí na teplotu 140 °C , přidá se 400 g kyseliny adipové a 100 g kyseliny dimethylolpropionové a zahřívá se tak, aby teplota v hlavě kolony nepřestoupila 100 °C . Kondensace probíhá při teplotě až 205 °C , dokud se nedosáhne hodnoty 55 mmol kyseliny ve 100 g pevné pryskyřice. Potom se směs ochladí na teplotu 80 °C a přidá se 300 g butylglykolu.

Polyester 2

Stupeň 1

520 g neopentylglykolu a 250 g trimethylolpropanu se roztaví a přidá se 400 g kyseliny tereftalové, 360 g kyseliny isoftalové, 230 g kyseliny stearové a 1,8 g dibutylcínoxidu. Reakční směs se zahřeje tak, aby teplota v hlavě kolony nepřestoupila 100 °C. Kondensace probíhá při teplotě v rozmezí 190 °C až 200 °C , dokud se nedosáhne obsahu kyselinových skupin 10 mmol kyseliny ve 100 g pevné pryskyřice.

Stupeň 2

Směs se ochladí na teplotu 140 °C , přidá se 280 g kyseliny adipové a 150 g kyseliny dimethylolpropionové a zahřívá se tak, aby teplota v hlavě kolony nepřestoupila 100 °C . Kondensace probíhá při teplotě až 210 °C , dokud se nedosáhne hodnoty 55 mmol kyseliny ve 100 g pevné pryskyřice. Potom se směs ochladí na teplotu 80 °C a přidá se

300 g butylglykolu.

Polyester 3

Stupeň 1

300 g neopentylglykolu, 250 g hexandiolu a 250 g trimethylolpropanu se roztaví a přidá se 480 g kyseliny tereftalové, 380 g kyseliny isoftalové, 150 g kyseliny laurové a 1,3 g dibutylcínoxidu. Reakční směs se zahřeje tak, aby teplota v hlavě kolony nepřestoupila 100 °C. Kondensace probíhá při teplotě v rozmezí 190 °C až 220 °C , dokud se nedosáhne obsahu kyselinových skupin 10 mmol kyseliny ve 100 g pevné pryskyřice.

Stupeň 2

Směs se ochladí na teplotu 140 °C , přidá se 200 g kyseliny adipové a 150 g kyseliny dimethylolpropionové a zahřívá se tak, aby teplota v hlavě kolony nepřestoupila 100 °C . Kondensace probíhá při teplotě až 205 °C , dokud se nedosáhne hodnoty 55 mmol kyseliny ve 100 g pevné prys kyřice. Potom se směs ochladí na teplotu 80 °C a přidá se 300 g butylglykolu.

S polyestery 1 , 2 a 3 se vyrobí disperse podle následuj ících receptur :

Disperse

D 1

1000 g polyesteru (1-3) se za míchání zahřeje na teplotu 70 °C , načež se během 10 minut přikape 30 g

Ν,Ν-dimethylethanolaminu. Po 30 minutách doby míchání se přikape 630 g E-vody, temperované na teplotu 80 °C . Stabilita disperse při skladování je při teplotě 25 °C více než 4 měsíce.

D 2

1000 g polyesteru (1-3) se za míchání zahřeje na teplotu 70 °C , načež se během 10 minut přikape 30 g Ν,Ν-dimethylethanolaminu. Po 15 minutách doby míchání se přikape 215 g E-vody, temperované na teplotu 70 °C . Tento roztok se potom za míchání vlije do 415 g E-vody, zahřáté na teplotu 50 °C . Po jednohodinovém míchání a ochlazení na teplotu místnosti se získá modravá, prakticky čirá disperse.

Stabilita disperse při skladování je při teplotě 25 °C více než 4 měsíce.

Receptura pro komposici obalového venkovního laku

64,0 dílů pojivá (disperse z polyesteru 1 podle receptu 2 , z polyesteru 2 a 3 podle receptu 1) se disperguje se 6 díly na trhu běžného melamin-formaldehydového kondensátu, 27,20 díly oxidu titaničitého, 1,25 díly butylglykolu as 1,55 díly obvyklého lakařského pomocného činidla v perlovém mlýnu (20 minut při oběhové rychlosti asi 20 m/s).

Aplikace laku se provádí pomocí spirálové rakle na pocínovaný ocelový plech (konservový plech El) a na hliníkový plech. Vytvrzení se provádí v horkovzdušné sušárně při teplotě 180 °C po dobu 10 minut. Dosáhne se tloušťky vrstvy asi 5 gm

Výsledky zkoušek jsou shrnuty v následující tabulce. Oddolnosti (oddolnost vůči sterilisaci ve vodě, tvarovatelnost, lesk, oddolnost vůči rozpouštědlům) odpovídají požadavkům v praxi.

Tabulka

Disperse z polyesteru	1	2	3
podle receptu	D2	Dl	Dl

na hlinku

tloušťka vrstvy (gm)	5	5	5
mřížkový řez (Gt)	0	0	0
lesk, úhel 60°	90 %	90 %	70 %
tvarovatelnost 1. tah 2. tah 3. tah oddolnost vůči sterilisaci	v pořádku v pořádku v pořádku v pořádku	matov
1^/121 °C , deion. voda, acetonový test, dvojitý tah	25	20	10

na bílém plechu El
tloušťka vrstvy (gm)	5 5	5
mřížkový řez (Gt)	0 0	0
lesk, úhel 60°	90 % 80 %	70 %
tvarovatelnost
1. tah	v pořádku
2. tah	v pořádku
3 . tah	v pořádku
oddolnost vůči sterilisaci	v pořádku	matov.
1^/121 °C , deion. voda,
acetonový test, dvoj itý tah	25 20	10

Tloušťka vrstvy :

se zjišťuje pomocí na trhu běžného měřícího přístroje pro měření tlouštěk vrstev, o bílého plechu na magnetické basi a pro hliníkový plech na basi vířivého proudu.

Mřížkový řez :

se zjišťuje podle DIN 53 151 . Vyhodnocovací škála od nuly (nej lepší hodnota) do pěti (nejhorší hodnota).

Lesk :

se zjišťuje pomocí na trhu běžných přístrojů (základem je lesk leštěné černé skleněné desky).

Tvarovatelnost :

se zjišťuje pomocí Erichsenova vícetažného přístroje.

Oddolnost vůči sterilisaci :

se zjišťuje v autoklávu, ve kterém se nacházejí zkušební tělesa zcela namočená v deionisované vodě. Tlak při teplotě 121 °C činí 0,12 MPa .

Oddolnost vůči acetonu :

chomáč vaty, zcela napuštěný acetonem, se za zatížení 1000 g táhne po dráze 100 mm rovnoměrnou rychlostí bidirektionálně přes lakovanou plochu.

Test se přeruší, jakmile se objeví první stopy setření lakovaného povrchu. Čísla, udávaná u zkoušky, označují tedy počet dvojitých přetažení, během kterých není patrné ještě žádné poškození.

*

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Kysele modifikovaný polyester, získaný reakcí — (a) 20 až 60 % molových, výhodně 30 až 50 % molových, alespoň jedné dikarboxylové kyseliny, · (b) 3 až 30 % molových, výhodně 5 až 20 % molových, dihydroxyalkankarboxylové kyseliny, (c) 10 až 60- % molových, výhodně 20 až 50 % molových, diolu, (d) 0 až 30 % molových polyalkoholu s více než dvěma hydroxylovými skupinami nej?o polykarboxylové kyseliny a (e) O až 20 % molových, výhodně až 10 % molových monokarboxylové kyseliny, přičemž poměr sumy hydroxylových ekvivalentů k sumě karboxylových ekvivalentů v reaktantech je v rozmezí 0,5 až 2,0, množství volných hydroxylových skupin v konečném produktu je v rozmezí 30 až 350 mmol hydroxylových skupin ve 100 g pevné pryskyřice, výhodně v rozmezí 100 až 250 mmol hydro- * xylových skupin ve 100 g pevné pryskyřice, a obsah volných neutrálisovaných a/nebo neutralisovatelných kyselinových · skupin je v rozmezí 5 až 350 mmol kyselinových skupin ve 100 g pevné pryskyřice, výhodně v rozmezí 9 až 120 mmol kyselinových skupin ve 100 g pevné pryskyřice.
2. Polyester podle nároku 1 , vyznačující se tim, že jako komponentu (b) obsahuje kyselinu dimethylolpropionovou.
3. Použití polyesteru podle nároku 1 jako pojivá ve vypalovacích lacích.
4, Použití polyesteru podle nároku 1 jako pojivá ve venkovních lacích na obaly.

«