CZ421997A3 - Upevňovací prostředek pro jednorázové absorpční výrobky - Google Patents

Description

Upevňovací prostředek pro jednorázově absorpční výrobky

Ob 1ast_techn i ky

Tento vynález se týká upevňovacího prostředku pro absorpční výrobky jako jsou pleny kalhotkového typu, pleny, chrániče při inkontinenci a podobné výrobky, tento upevňovací prostředek zahrnuje první a druhý upevňovací prvek, se kterými se počítá, že budou při nasazování produktu zaháknuty do sebe.

Vynález muže být rovněž použit na kalhotky, s nimiž se počítá, že ponesou nějakou absorpční vložku.

Do s ai v a dn i sta vt e c hn i ky

Tento vynález se týká upevňovacího prostředku pro jednorázové absorpční výrobky jako jsou pleny, pleny kalhotkového typu, chrániče při inkontinenci či podobné výrobky. Jednorázové absorpční výrobky tohoto druhu normálně obsahují tekutinami propustnou vnější vrstvu, tekutinami nepropustnou zadní vrstvu a mezi nimi umístěné absorpční jádro. Vnější vrstva a zadní vrstva jsou obvykle spojeny dohromady vně okrajů absorpčního jádra a formují spolu určitý plášť nebo obal. Vnější vrstva může mít podobu elastických kalhotek, majících pasový otvor a dva otvory nohou a obsahující absorpční jádro a neelastickou zadní vrstvu. Výrobek je normálně protažen a má přední pasový region, zadní pasový region a mezi nimi umístěný užší, rozkrokový region. Výrobek rovněž obsahuje různá elastická zařízení, hlavně na bočních okrajích rozkrokového regionu a na koncových okrajích pasových regionů, účelem těchto zařízení je zlepšit posazení výrobku okolo otvoru nohou, respektive pasu.

Výrobek je upevněn okolo pasu nositele pomocí upevňovacích prostředků, zajištěných na bočních okrajích pasových regionů. Tyto upevňovací prostředky mohou mít, například, podobu adhezních poutek upevněných na bočních okrajích zadního pasového regionu a připevněných k přednímu pasovému regionu výrobku, když je výrobek nasazen. Tyto upevňovací prostředky mohou mít. alternativně podobu mechanických zařízení jako jsou dosedací a uzavírací upevňovače Volcro¹'', kde je povrch jednoho rubu složen z háčků a je připevněn k přizpůsobenému druhému rubu složenému ze smyček.

Tyto upevňovací prostředky mohou rovněž obsahovat tlakové kolíčky, jiné formy kolíčků či knoflíků.

Výše uvedené tradiční upevňovací prostředky sebou nesou mnoho nedostatků.

Tradiční upevňovací prostředky jsou navrženy tak, aby uzavíraly daný výrobek okolo pasu nositele. Obecné rozuměno, typické upevňovací prostředky jsou složeny z přijímacího prvku a přilínajícího prvku. Přijímací prvek je upevněn na každém bočním okraji jednoho pasového regionu, normálně předního pasového regionu, a přilínací prvek je upevněn na každém bočním okrají protilehlého pasového regionu. Tyto prvky jsou připevněny dohromady a vzájemně spojují pasové regiony. Při nasazování určitého výrobku je přilínací prvek tlačen na (proti) přijímací prvek tak, že tyto prvky přilnou k sobě. Na rovinu pasového regionu je aplikován tlak v pravých uhlech, t.j. proti žaludku nositele.

Jednou výhodou poskytovanou danými vynálezeckými upevňovacími prostředky je to, že výrobek je uzavřen prostřednictvím deformace jednoho prvku paralelní s rovinou pasových regionů a to bez podrobeni těla nositele žádnému významnému

tlaku.

Tradiční upevňovací prostředky jsou podrobovány při použití větším smykovým silám, jako výsledku pohybu těla nositele. Přilínací prvek je normálně připevněn k přijímacímu prvku, zatímco nositel stojí ve vzpřímené poloze anebo leží. V těchto polohách jsou oba pasové regiony výrobku umístěny v celkově stejných výškách okolo pasu daného nositele. Přijímající prvek je nejčastěji upevněn na předním pasovém regionu výrobku a výrobek je jím uzavřen a upevněn v blízkosti žaludku nositele. Když nositel sedí, přední pasový region má tendencí se pohybovat dolu a zadní pasový region má tendenci pohybovat se nahoru, což je přirozený sled ohýbání lidského těla. Toto má za následek výskyt velkých smykových sil mezi přilínacím prvkem a přijímajícím prvkem. Byl proveden pokus vyřešit tento problém opatřením upevňovacím prvkům větších kontaktních povrchů.

Jasnou výhodou nabízenou daným vynálezeckým upevňovacím prostředkem jc to, že je deformovatelný i ve vertikálním směru a je schopen následovat pohyby svého nositele stahováním a roztahováním se, bez žádného omezení svých upevňovacích vlastností.

Ještě jedním nedostatkem u tradičních upevňovacích prostředků je to, že nositel může snadno uvolnit upevňovač v momentech, jež by mohly představovat určité riziko, jednoduše odtržením těchto upevňovacích prostředků od sebe. Tento nedostatek je rovněž eliminován pomoci těchto vynálezeckých upevňovacích prostředků. Aby se uvolnily vynálezecké upevňovací prostředky, je nutné podrobit jeden upevňovací prvek dvěma silám ve dvou různých směrech simultánně, první směr je rovnoběžný s tímto upevňovacím prostředkem a druhý směr je od těla nositele.

Dalším nedostatkem tradičních upevňovacích prostředků, a pak zejména adhezních poutek, je to, že tyto ztrácejí svou upevňovací schopnost jakmile jsou opakovaně upevněny a uvolněny, či když přijdou do styku s tělovým krémem anebo, například, laikovým práškem. Mechanické upevňovací prostřed» · · · · φ * t 9 ·· · ·* · · · φ · ·(

- 4 ky se rovněž obtížně na daném výrobku umisťují tak, aby udržely optimální posazení s ohledem na proměnné anatomie nositelů. Aby se tento problém obešel, je často nezbytné opatřit daný výrobek jinak ne nezbytně širokým přijímacím prvkem, čímž se značně zvyšují výrobní náklady jeho výroby. Nadměrně široké dosedací a uzavírací upevňovací plochy rovněž omezuji pohodli nositele, protože jsou tuhé, obtížně se ohýbají, jsou neelastické a rovněž se snadno připevňují k ošacení nositele anebo pečovatele.

Je tudíž zřejmé, že upevňovací prostředky absorpčních výrobků jako jsou pleny kalhotkoveho typu, pleny, chrániče při inkontíncnci a podobné výrobky, potřebují významná vylepšení.

Tento vynález eliminuje všechny výše řečené nedostatky účinným a efektivním způsobem.

Podstata vynálezu

Vynálezecký upevňovací prostředek se vyznačuje tím, že první upevňovací prostředek zahrnuje alespoň jednu elastickou část, která obsahuje alespoň jeden otvor a jež je sestavena tak, že se tento otvor bude rozšiřovat pří roztahování této elastické části a bude tažen dohromady či uzavřen, když se elastická část stahuje; tím, že druhý upevňovací prvek obsahuje alespoň jedno háčkové zařízení; tím, že při adekvátním roztažení elastické časti může být háčkové zařízení vsunuto do takto rozšířeného otvoru, v němž následný návrat zpět či stažení elastické části působí spojení prvního a druhého prvku dohromady s otvorem uspořádaným okolo tohoto háčkového zařízení.

Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu první upevňovací prvek obsahuje vrstvu tlaku poddajného materiálu. Elastická část je složena z elastické struktury uspořádané na této poddajné vrstvě. Otvor má podobu spojitých anebo • · · ·

- 5 rozřízlých či podélně rozřízlých čí přerušovaných řezu anebo štěrbin v této poddajné vrstvě. Elastická struktura může být roztažena alespoň příčně ve směru dané štěrbiny nebo štěrbin a alespoň část této elastické struktury se protahuje příčně k řečené štěrbině.

Elastická struktura je složena z alespoň jedné elastické smyčky anebo alespoň jedné elastické sítě mající množství celkově paralelních segmentů, jež mohou být roztaženy alespoň příčně ke směru štěrbiny a jež se k ní příčně protahují.

Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu je první upevňovací prvek umístěn v bezprostřední blízkost 1 od anebo formuje část jednoho pasového regionu výrobku, přednostně zadní pasový region. Výrobek obsahuje mnohost vzájemně paralelních elastických vláken, jež jsou napnuta příčně podél celého zadního pasového regionu. První upevňovací prvek upevňovacího prostředku je získán zajištěním úzkých štěrbin mezi a kolmo k vláknům, na bočních okrajích zadního pasového regionu. Když je zadní pasový region roztažen, štěrbiny jsou rozšířeny v příčném směru daného výrobku a jsou schopny obejmout háčková zařízení konfigurovaná k tomuto zakončení, tato zařízení jsou uspořádána na odpovídajícím bočním okraji předního pasového regionu. Když je zadní pasový region uvolněn, háčková zařízení se uzamknou do příslušných štěrbin, když se následkem toho tyto štěrbiny uzavřou.

Přeh 1 ed._obrázkú na výk_rešech

Obr. 1 - znázorňuje perspektivní pohled na jedno ztvárnění vynálezeckých upevňovacích prostředků a znázorňuje jejich fungování.

Obr. la - znázorňuje upevňovací prostředek s nespojenými upevňovacími prvky. První prvek je roztažen a otvor rozšířen. Šipky označují aplikované roztahovací s i 1 y .

··*

Obr. 1b - znázorňuje upevňovací prostředek se spojenými upevňovacími prvky. První prvek pruží zpět či se stahuje zpátky a otvor okolo háčkových zařízení se uzavírá. Šipky označují zpět pružící či stahovací sí ly.

Obr. 2 - znázorňuje plenu obsahující vynálezecké upevňovací prostředky.

Obr.

2a znázorňuje plenu v plochém, roztaženém stavu, se zadní stranou pleny lící otočenou k pozorovateli.

Na každém bočním okraji zadního pasového regionu je prostředek. Háčková první upevňovací září zení jsou upevněna na každém bočním okraji předního pasového regionu.

Elastická struktura se skládá z elastické sítě.

Obr. 2b - znázorňuje ještě jedno ztvárnění, v němž je první upevňovací prvek upevněn podél zadního pasového regionu a formuje pás okolo pasu. Pás obsahuje na svém každém zakončení štěrbinu. Na každém bočním okraji předního pasového regionu jsou upevněna háčková zařízení. Elastická struktura je složena z elastické sítě, která se roztahuje příčně přes celý pás.

Obr. 2c - znázorňuje tutéž plenu jaká je znázorněna na Obr. 2b, když je nasazena okolo pasu nositele (neznázorněn), s upevňovacím prostředkem stále ještě neupevněným. První upevňovací prostředek je znázorněn v roztaženém stavu.

Obr. 2d - znázorňuje tutéž plenu jaka je znázorněna na Obr. 2b pří použití s upevněným upevňovacím prostředkem. První upevňovací prvek je znázorněn ve svém uvolněném, staženém stavu.

Obr. 3 až 5 - znázorňují tři odlišná ztvárněni prvního upevňovacího prvku a znázorňují dané dva prvky v: a) roztaženém stavu a b) v uvolněném, staženém stavu.

• · « · • · ·»·

Obr. 3 (3a a 3b) - znázorňuje první upevňovací prvek, kde se elastická struktura skládá z elastické smyčky a otvor má podobu spojíte štěrbiny.

Obr. 4 (4a a 4b) - znázorňuje první upevňovací prvek, kde se elastická struktura skládá z elastické smyčky a otvor má podobu přerušovaných štěrbin.

Obr. 5 (5a, 5b, 5c a 5d) - znázorňuje první upevňovací prvek, kde elastické struktura má podobu elastické sítě.

Obi. 6 - znázorňuje celý upevňovací prostředek se shora, tento prostředek obsahuje první upevňovací prvek podle Obr. 3 a sdružena háčková zařízení.

Obr. 6a - znázorňuje upevňovací prostředek s nespojenými upevňovacími prvky. První prvek je znázorněn v roztaženém stavu s rozšířeným otvorem. Šipky označují aplikované roztahovací síly.

Obr. 6b - znázorňuje upevňovací prostředek se spojenými upevňovacími prvky. První prvek se pruží zpátky a otvor okolo háčkových zařízení je stahován dohromady, šipky označují zpět pružící či stahovací sily.

Obr. 7a až 7h - znázorňuji osm různých ztvárnění háčkového zařízení. Šipky označují směr, v němž stahovací síly v prvním prvku působí na háčková zařízení, když je upevňovací prostředek upevněn.

Obr. 8 znázorňuje vynálezecký upevňovací prostředek z jedné strany.

Obr. 9 znázorňuje další ztvárnění vynalezeckého upevňovacího prostředku, v němž je na polotovaru upevněna předem napnutá elastická struktura. Tato struktura je upevněna na polotovaru přerušovaně a generuje v polotovaru záhyby či sklady, když na něj nepůsobí žádné zatíženi, a vyhlazuje polotovar, když je tento roztažen.

- 8 Příklady provedení_vynúlezu

Vynález bude nyní dále popsán pomocí odkazů na příslušné výkresy.

Upevňovací prostředek znázorněný na Obr. 1 je složen ze dvou vzájemně přizpůsobených prvků 1, 4, jež mohou být připevněny k sobě a uvolněny jakýkoli počet krát, bez nepříznivého dopadu na jejich upevňovací schopnost. Řečeno obecně, první prvek 1 se vyznačuje svými elastickými vlastnostmi a druhý prvek 4 háčkovými zařízeními 5.

Sestavení upevňovacích prostředků

První prvek 2 je složen z celkově plochého, obdélníkového polotovaru, vyrobeného z tlaku poddajného materiálu, například netkaného materiálu.

Elastická část je složena z elastické struktury 2, jež je upevněna na tomto polotovaru a jež se může roztahovat a stahovat alespoň v jednom směru v rovině polotovaru, směru roztažení, jak je znázorněn šipkami la respektive lb. Polotovar obsahuje alespoň jeden otvor (otevření) nebo jednu diskontinuitu v materiálu. V případě ztvárnění znázorněného na Obr. 1, první upevňovací prvek 1 obsahuje protaženou štěrbinu 3, jež so protahuje nepřetržitě příčně ke směru roztažení a rozděluje tento polotovar do dvou oddělených částí 11 a 12.

Elastická struktura 2 je složena z mnohosti vzájemně rovnoběžných elastických zařízení 21-24, jako jsou vlákna čí pásy, které se protahují příčně ke štěrbině 3 a spojují různé části polotovaru 11, 12, dohromady. Tato elastická zařízení 21-24 jsou přednostně upevněna na polotovar v roztaženém stavu. Polotovar je zvrásněn dohromady, když jsou elastická zařízení 21-24 ve svém uvolněném či staženém stavu. Tyto záhyby (sklady) jsou formovány příčně ke směru roztažení (znázorněno na Obr. 9, ale nikoli na Obr. 1). Když

jsou elastická zařízení 21-24 ve svém staženém stavu, štěrbina 3 bude uzavřena a dvě části 11, 12, polotovaru budou ležet blízko u sebe, jak to znázorňuje Obr. lb. Elastická struktura 2 může být alternativně upevněna na polotovar v uvolněném stavu. V tomto případě je nezbytné aby měla štěrbina 3 poskytnutou dostatečnou šířku rovněž v uvolněném stavu, protože jenom ta část elastické struktury 2, jež se protahuje přes štěrbinu 3 se může roztahovat a stahovat. První upevňovací prvek 1 upevňovacího prostředku znázorněného na Obr, 1 je složen ze dvou částí 11, 12. Část 11 je připevněna k výrobku (neznázorněn) a část 12 je volná.

Druhý upevňovací prvek 4 upevňovacích prostředků znázorněných na Obr. 1 je složen z plochého, obdélníkového polotovaru, vyrobeného z tlaku poddajného materiálu, například netkaného materiálu. Na ztvárnění Obr. 1, druhý upevňovací prvek 4 obsahuje mnohost vzpřímených, houbovitých háčkových zařízení 5, jež jsou přednostně vyrobeny z tuhého materiálu. Druhý upevňovací prvek 4 ze ztvárnění na Obr. 1 je připojen k danému výrobku (neznázorněno).

Když se uzavírá upevňovací prostředek, volná část 12 a upevňovací, prvek 1 jsou taženy ven, ve směru roztaženi znázorněném šipkami na Obr. la. To rozšiřuje štěrbinu 3 ve směru roztažení tak, aby se zformovala mezera. Mnohost obdélníkových otvorů 6 je vytvořena v mezeře mezi řečenými částmi 11, 12, v intervalech mezi roztaženými elastickými zařízeními. První prvek 1 jo pak dán dohromady s druhým prvkem 4, takže každé z háčkových zařízení 5 bude uzavřeno v příslušném otvoru 6. Volná část 12 prvního prvku 1 je pak uvolněna, na zaklade čehož se elastická struktura 2 stahuje a usiluje o znovuuzavřeni štěrbiny 3. Otvory 6 jsou tímto stahovány dohromady okolo alespoň části dříku háčkových zařízení 5 tak, aby zajistily upevňovací prostředek.

UMÍSTĚNI UPEVŇOVACÍHO PROSTŘEDKU NA VÝROBKU

Obr. 2a znázorňuje plenu opatřenou vynálezeckým upev ňovacím zařízením. Plena je znázorněna v plochém stavu před svým nasazením. Obr. 2a znázorňuje zadní stranu pleny (t.j. stranu ležící při použití distálně k nositeli). Plena má celkově obdélníkový, protažený tvar a obsahuje přední pasový region 7, zadní pasový region 8 a zúžený rozkrokový region 9 umístěný mezi nimi, a větší část absorpčního jádra 10 umístěného v rozkrokovém regionu. Zadní pasový region má obdélníkový, protažený tvar a protahuje se podél zadního koncového okraje pleny, příčně k její podélné ose. První upevňovací prvek upevňovacího prostředku je upevněn na každém zakončení zadního pasového regionu.

Přední pasový region 7 má protažený, obdélníkový tvar a protahuje se podél předního koncového okraje pleny, příčně k její podélné ose. Druhý upevňovací prostředku je prvek 4 upevňovacího upevněn na každém zakončení předního pasového regionu.

prvek 1 je složen z polotovaru, vyrobeného materiálu, například netkaného materiálu.

Polotovar obsahuje

První celkově obdélníkového elastickou tlaku plochého, poddajného roztahovat a stahovat v alespoň po 1 otovaru, znázorněno

První nazývanému jež se může jednom směru v rovině roztažení, jak je to strukturu 2, znázorněného upevňovacího zařízení štěrbinu 3, jež jako směr šipkami na Obr. 2a.

upevňovací prvek 1 na Obr. 2 obsahuje protaženou roztažení a rozděluje spojitě příčně ke směru dvou oddělených částí 1_1_

Elastická struktura 2 má podobu jež má ke štěrbině se protahuje polotovar do a 12.

protahuje příčně ke štěrbině 3, sítě, která se protahuje příčně různé části polotovaru 11, 12.

elastické sítě, jež se podobu elastické 3 a spojuje

Druhý upevňovací prvek znázorněného na Obr. 2 má alespoň

Obr. 2b znázorňuje plenu upevňovacího zařízení jedno háčkové zařízení 5.

stejného typu jaká je znázorněna na Obr. 2a, ale opatřenou rozdílným ztvárněním vynálezeckého upevňovacího prostředku. První prvek 1 upevňovacího zařízení podle Obr. 2 se protahuje příčně přes plenu, podél zadního pasového regionu 8.

Prvek 1 je složen ze dvou koncových částí Γ3, 14, a mezilehlé středové Části 15. Středová část 15 je připojena k zadnímu pasovému regionu a je připojena k oběma koncovým částem 1.3, 14, piostřednictvím elastické struktury 2 (ve znázorněném případě elastické sítě), jež se protahuje podél daného prvku.

Středová část 1.5 může spočívat v zadním pasovém regionu 8 či v části tohoto regionu. Tato část elastické struktury 2, jež se protahuje ve středové části 15, která rovněž slouží jako elastický pás, ke zlepšení posazení výrobku okolo pasu nositele.

Podobně jako volná část 12 na Obr. la, lb a 2a, koncové částí 13, 14, spočívají v plochém, obdélníkovém poddajném polotovaru, v němž je zapracována struktura 2.

Rez či štěrbina 3 jsou zformovány v okrajové linii mezi středovou částí 15 a každou koncovou částí 13, 14, způsobem podobným tomu, jenž je uveden na Obr. 2a. Když je elastická síť 2 ve svém staženém či uvolněném stavu, štěrbiny 3 jsou uzavřeny a části 13, 14, 15, budou spolu spojité jedna s druhou.

Když je prvek 1 roztažen, Štěrbina 3 je rozšířena ve směru roztažení, jak je to naznačeno šipkami, ke zformování mezery. Když se oka sítě 2 rozšiřují ve směru roztažení, v mezeře mezi koncovými částmi 13, 14, a středovou častí 15 je formována mnohost obdélníkových otevření 6.

Obr. 2c a 2d jsou boční pohledy na pleny znázorněné na Obr. 2b, a znázorňují jeden boční okraj zadního pasového regionu 8, připojeného ke korespondujícímu bočnímu okraji předního pasového regionu 7. Tímto způsobem jsou zformována otevření nohou 16.

Obr. 2c znázorňuje první upevňovací prvek 1 v roztaženém stavu, v němž je koncová část. 14 tažena ven ve * 4

- .12 směru roztažení jak je to znázorněno šipkou. Štěrbina 3 je rozšířena a přes háčková zařízení 5 je zformována mezera.

Obr. 2d znázorňuje upevňovací prostředky v jejich stavu upevnění. Štěrbina 3 se uzavře, když bude uvolněna koncová

A -4 4_ η .1

L ΰ b L 4/1 , tažena dohromady okolo háčkových zařízení 5.

Design prvního upevňovacího prvku 1

V případě jednoho ztvárnění prvního upevňovacího prvku 1, jako je ztvárnění na Obr. 3a, 3b, je prvek 1 složen z netkaného obdélníkového polotovaru, jenž má pevné zakončení 17 a volné zakončení 18.

Pevné zakončení 17 může být předpokládáno jako připevněné k danému výrobku, například v jeho zadním pasovém regionu, v souladu s Obr. 2a. Pevné zakončení 17 muže rovněž představovat středovou část 15 daného prvku, v souladu s Obr. 2b.

Obr. 3a znázorňuje upevňovací prvek, když tento není podroben zatížení.

Obr. 3b znázorňuje tentýž upevňovací prvek v roztaženém stavu. Polotovar je rozdělen podél celé své šířky, či podél největší části své šířky, prostřednictvím štěrbiny 3.

Elastická struktura je složena ze smyčky 2 elastického vlákna, jež obsahuje množství vzájemně rovnoběžných segmentů 31, .35, jež se protahují přes štěrbinu 3 v pravých úhlech upevněna k ní. Elastická smyčka 2 může být roztažena a uvolněna ve směru rovnoběžných segmentů. Smyčka 2 je přednostně na polotovaru se smyčkou v roztaženém stavu.

Když na něho nepůsobí žádné smyčka 2 ve zatížení, polotovar je stlačen, staženém či uvolněném svém štěrbina 2 udržuje t- j když je stavu, čímž se uzavřenou. Když je volné zakončení polotovaru protaženo ve směru roztahování, jak je to znázorněno na Obr. 3b, smyčka 2 se bude roztahovat a štěrbi« *

- 13 na 3 rozšiřovat ve směru roztahovací sily tak, aby se v polotovaru zformovala mezera. Obdélníkové otvory 6 jsou tímto formovány v intervalu mezi rovnoběžnými smyčkovými segmenty 3JL-35 v této mezeře. Když bude roztahovací síla uvolněna, smyčka 2 se bude stahovat do svéh o uvg 1 nĚnótiO stavu, při současném uzavírání otvoru 6.

První upevňovací prvek 1 může být sestaven mnoha různými způsoby s ohledem na následující aspekty:

Za prvé, elastická struktura 2 může být složena z elastického materiálu.

jenž je uspořádán v různých koní iguracích (sestaveních), jako je to v podobě smyček, paralelních vláken, sítí, křivek, či může obsahovat děrovanou folii elastického či objemově pružného materiálu jako je pěna, plastická hmota, elastický netkaný materiál anebo podobné materiály.

Za prvé, elastická struktura 2 může být upevněna na polotovaru různými způsoby. Může být upevněna v předem roztaženém stavu, protažena ve směru roztahování a rovněž v jiných směrech. V takových případech je struktura 2 připevněna k polotovaru, například přilepena, přivařena ultrazvukem či k ní tepelně při tavena, a pak je jí umožněno se uvolnit či stáhnout tak, aby vytvořila záhyby polotovaru.

Polotovar obzvláště se vyhladí, Obr. 9, jenž či faldovaný.

sc záhyby mocí struktury, která materiálu bodovým způsobem.

když bude struktura znázorňuje polotovar když na něj nepůsobí připevněna k danému poddajnému roztažena. Viz.

v prvním prvku žádné zatížení, je

Elastická struktura 2 může být rovněž upevněna v uvolněném stavu. V tomto případě bude alespoň část léto struktury připevněna k polotovaru. Polotovar může spočívat ve dvou vzájemně se překrývajících částech. Struktura je připevněna ve svém uvolněném stavu

S výjimkou překrývajícího se regionu, k povrchu polotovaru.

kde tato struktura není připevněna. Když je podroben roztahovací síle, tento nepřipojený region se bude roztahovat a tím táhnout dané dvě části jednu od druhé. Polotovar může rovněž spočívat ve dvou částech, jež jsou od sebe navzájem odděleny mezerou jisté šířky, když jsou tyto části v uvolněném či nezatíženém stavu. Pouze té části struktury, která se protahuje přes danou mezeru (a je tímto nepřipojena) je dovoleno se roztahovat.

Za třetí, polotovar muže být. vyroben z jakékoli odrůdy materiálů. V tomto výčtu především polotovar jako takový může být vynechán a daný prvek se může skládat výlučně z elastické struktury 2, například v podobě sítě s relativně jemnými oky. Polotovar může být rovněž vyroben z elastického materiálu, jenž je schopen následovat částečně roztahovací a stahovací pohyby této struktury. Polotovar může být složen z netkaného materiálu, plastického, pěnového či podobného materiálu. Polotovar bude přednostně vyroben z parou prostupného materiálu.

Za čtvrté, otvor či otvory mohou být dosaženy mnoha různými způsoby. Otvory mohou mít formu jemných perforací v polotovaru či podobu spojité štěrbiny, která rozděluje daný polotovar do dvou častí přes alespoň část své šířky. Štěrbina se může alternativně skládat z přerušovaných štěrbin, t.j. složených z mnohosti vzájemně oddělených štěrbin, jež jsou uspořádány v přímé linii. Tato štěrbina se bude příhodně protahovat příčně ke směru roztahování polotovaru, ale může se alternativně protahovat šikmo k tomuto směru.

ze dvou plochu.

otvor v některých oddělených částí.

Otvorem nemusí daném materiálu.

př ípádech ktere se překrývají přes poskytlou být nezbytně naskrze procházející Když je elastická síť upevněna na se může daný polotovar skládat

-15polotovaru se sítí udržovanou roztaženou podélně a příčně, v polotovaru budou zformovány důlky v těch umístěních, kde se stahují oka dané sítě. Tyto důlky (jamky, nerovnosti pozn.) mají schopnost plnit stejnou funkci jako typická otevření (otvory), když se upevňovací prostředek upevňuje, prostřednictvím upouzdření příslušně sestavených, či konfigurovaných háčkových zařízení.

Pojem otvor jak se zde používá, neznamená nezbytně nějakou štěrbinu nebo mezeru předem zformovanou v materiálu. Například tento otvor může spočívat ve ztenčení materiálu polotovaru, se ztenčelýnii díly označenými takovým způsobem, že mohou být uživatelem snadno viděny. Například, polotovar muže být opatřen trhací linií, podél které je daný polotovar trhán do různých částí, když je taženo ven volné zakončení polotovaru či kde se zamýšlí s tím, že polotovar bude perforován prostřednictvím patřičně konfigurovaného háčkového zařízení.

Některé z výše uvedených variací budou nyní dále podrobněji popsány pomocí odkazů na doprovodné výkresy.

Podle ještě jednoho ztvárnění prvního upevňovacího prvku, jak je to znázorněno na Obr. 4a, 4b, prvek 1 se skládá z obdélníkového netkaného polotovaru, který má pevné zakončeni 17 a volné zakončení 18.

Obr. 4a znázorňuje tento prvek v uvolněném stavu a Obr. 4b znázorňuje tentýž prvek v jeho roztaženém stavu. Polotovar je opatřen mnohostí příčně se protahujících mezerovítých podélných štěrbin .36-39 podobným otvorům na knof1íky.

Elastická struktura je složena ze smyčkové elastické vláknité smyčky 2, která obsahuje mnohost rovnoběžných segmentů 31-35, jež se protahují mezi štěrbinami 36-39. Smyčka 2 je schopna se roztahovat a stahovat ve směru těchto paralelních segmentů. Když je upevněna na daný polotovar, smyčka 2 je přednostně v roztaženém stavu

Polotovar je stlačen a Štěrbiny 36-39 tímto uzavřeny.

• · *

- 16 když na smyčku 2 nepůsobí žádno zatížení, t.j. když je tato smyčka uvolněna. Když je volné zakončení 18 polotovaru taženo ve směru roztahování, jak je to znázorněno na Obr. 4b, smyčka 2 se bude luzLahovat a štěrbiny 36, 39, se budou rozšiřovat ve směru síly tažení. Toto bude mít za následek zformování mezery v polotovaru. V této mezeře jsou vytvořena oválná tvarovaná otevření 6, v intervalech mezi rovnoběžnými segmenty 31-35 smyčky 2. Když bude síla tažení uvolněna, smyčka 2 bude pružit zpátky do svého uvolněného stavu, čímž stahuje otvory 6 dohromady.

V případě třetího ztvárnění prvního upevňovacího prvku 1, jak je to znázorněno na Obr. 5a, 5b, se prvek 1 skládá z obdélníkového netkaného polotovaru, který má pevné zakončeni a volné zakončení 18.

Obr.

5a znázorňuje daný prvek v jeho uvolněném stavu a Obr. 5b znázorňuje tentýž prvek v jeho roztaženém s tavu.

Polotovar je rozdělen Širokou štěrbinou 3, jež se buď roztahuje polotovaru anebo přes jeho ve 1kou část.

Elastická struktura je složena z elastické sítě 2.

Tato síť je připevněna k polotovaru s výjimkou regionu

A podél štěrbiny 3, ve které není síť připevněna k polotovaru. Tento volný region A má šířku, která koresponduje přednostně se šířkou roztažení jednoho nebo více ok sítě přes štěrbinu 3. Síť 2 má schopnost se roztahovat a stahovat ve všech směrech v rovině polotovaru. Když je volné zakončení 18 taženo ve směru roztahování, jak je to znázorněno na Obr. 5b, výše řečený nepřipojený region A sítě 2 se bude protahovat tak, aby se rozšířila štěrbina 3 ve směru síly tažení.

Obr. 5c a 5d znázorňují alternativní ztvárnění prvního upevňovací ho prvku 1_ jak je to znázorněno na Obr. 5a, 5b. V tomto případě polotovar není rozdělen a je přehnut dohromady, přes alespoň část nepřipevněného regionu A.

• ·· · • · φφφφ

- 17 Polotovar se tak múze rozvíjet přes nepřipojený region A, když je volné zakončení 18 polotovaru taženo ven.

V případě dalšího ztvárnění (neznázorněno) je síť upevněna na netkaný materiál, zatímco je roztažena alespoň v podé1ném směiu sítě.

Netkaný materiál obsahuje jeden anebo více otvorů, z nichž každý je upouzdřen v síťovině. Při nepřítomnosti zatížení,

t.j. v nepřítomnosti tažných sil na síť, netkaný materiál bude zfaldován či složen do uvolněného stavu sítě, a otvory budou tudíž prakticky uzavřeny nebo alespoň taženy dohromady. Když je polotovar tažen ve svém podé1 něm směru.

síť se bude roztahovat a vláknitý materiál se bude vyhlazovat. Tyto otvory, jež jsou obsaženy v ocích síťoviny, budou rozšířeny ve směru roztažení a budou se stahovat či táhnout dohromady, když bude síla roztahování uvolněna.

Podle ještě jednoho ztvárnění (neznázorněno) se první upevňovací prvek skládá z elastického polotovaru, jenž je schopen roztahovat se stahovat se alespoň v podélném směru tohoto polotovaru. Polotovar může obsahovat síť s relativně velkými oky, a může, v určitých zvolených diskrétních regionech, volitelně, obsahovat, větší oka. Alternativně může polotovar obsahovat perforovaný elastický materiál. Když je polotovar roztažen, oka či perforace se rozšíří ve směru roztažení, a když se daná síla uvolní, budou se znovuuzavírat či stahovat.

Design druhého upevňovacího prvku 4

Druhý upevňovací prvek 4 je celkově složen z plochého, na tlak poddajného polotovaru opatřeného háčkovými zařízeními 5, vyrobenými z relativně tuhého materiálu a konfigurovaného tak, aby seděl do korespondujících otvorů 6 v prvním prvku, když je tento prvek roztažen. Celkově řečeno, háčková zařízení 5 budou dostatečně malá aby se vešla do příslušných rozšířených otvorů 6 a dostatečně • · ··· ·

• · • · · · velká, aby byla v těchto otvorech zadržována v jejich uzavřeném či staženém stavu.

Obr. 6 znázorňuje celý upevňovací prostředek v pohledu shora. Znázorněný upevňovací prostředek zahrnuje první upevňovací prvek 1 podle Obr. 3, a ve spodu ležící druhý upevňovací prvek 4. Obr. 6a znázorňuje upevňovací prostředek před tím, než je upevněn, s prvním upevňovacím prvkem 1 roztaženým. Obr. 6b znázorňuje upevňovací prostředek v uzavřeném stavu.

V případě ztvárnění na Obr. 6, druhý upevňovací prvek 4 je složen z plochého, netkaného obdélníkového polotovaru, jenž má na sobě upevněný pás 41 relativně tuhého materiálu, přednostně tuhého plastického materiálu. Tento pruh nese háčková zařízeni v podobě, vystouplých, houbičkovi tých kolíčků 42.

Obr. 7d znázorňuje design (sestavení) těchto kolíčků. Každý kolíček má relativně krátký a úzký dřík 4J, jenž se protahuje v pravém úhlu k povrchu proužku 41» ^a širší polokulovou hlavu 44. Plocha průřezu hlavičky ý4 je taková, že umožňuje aby tato hlavička byla vsunuta poměrně snadno do korespondujíčího otvoru 6, když je tento otvor rozšířen. Velikost hlavičky 44 je však mnohem větší, než je velikost tohoto otvoru 6, když je tento otvor uzavřen, jak je to evidentní z Obr. 6b.

V případě ztvárnění uvedeného na Obr. 8 jsou kolíčky 42 upevněny na polotovaru 45. Každý z těchto kolíčků 42 je složen celkově ze třech častí, části základny 48, dříku 43 a hlavičky 44. Dřík 43 jo držen pevně v otvoru v polotovaru

Obr. 8a je bočním pohledem na neupevněný upevňovací prostředek, jenž obsahuje první upevňovací prvek 1, například stejného typu jaký je znázorněn na Obr. 3. Tento první upevňovací prvek 1 je složen z netkaného polotovaru 46, který má pevnou část 17 a volnou část 18. Elastická struktura 2 je upevněnu podél celé délky polotovaru 46 ·· ····

a spojuje části 17, ljB, přes štěrbinu 3. První upevňovací prvek 1 je znázorněn v roztaženém stavu, s tažnou silou působící na volnou část 18 v rovině polotovaru 46. Druhý upevňovací prvek 4 je složen z netkaného polotovaru 45, v anebo formovat přední středový region výrobku.

Obr. 8b znázorňuje tentýž upevňovací prostředek, když je upevňovat upevňován. Štěrbina 3 je převlečena přes hlavičku 44 háčkového zařízeni a povrchy dvou polotovarů 45, 46, navzájem. Struktura 2 je udržována ve svém roztaženém stavu.

Obr. 8c znázorňuje tentýž upevňovací prostředek potom, co jsou dané prostředky upevněny. Štěrbina 3 je tažena dohromady přes dřík 43 háčkového zařízení. Dva polotovary 45, 46, jsou ve vzájemném dosednutí. Struktuře 2 je umožněno aby pružila zpátky. Volná část 1_8 polotovaru 46 tlačí proti jedné straně dříku 43. Když je upevňovací prostředek v tomto stavu, není možné uvolnit první upevňovací prvek 1 z tohoto kolíčku silou, která působí ven z roviny polotovarů 45, 46, protože hlavička 44 tohoto kolíčku je daleko širší, než je šířka stažené štěrbiny 3.

Design háčkového zařízení

Jak je vidět z Obr. 8c, když je upevňovací prostředek upevněn, dřík 43 příslušných kolíčků bude podroben síle, jež působí celkově v protilehlém směru ke směru roztažení prvního prvku. Kolíčky jsou tudíž sestaveny vhodně tak, aby odolávaly této síle jak efektivně to jen je možné.

Obr. 7 znázorňuje osm možných variant designu háčkového zařízení, šipečky označují směr, v němž se počítá, že bude působit při nošení daného výrobku na kolíčky hlavní část sil.

Háčkové zařízení znázorněné na Obr. 7a ma podobu • · · · • · »«·« * *

- 20 vystouplého, celkově válcoví pravý úhel ve vztahu k rovině straně dříku je nějaký zářez být po upevnění pevně udržován upcvHuvuui iikj pi v r\u ( v lá . \J1J upevňovacích prostředků.

Háčkovým zařízením z:

ého kolíčku, který definuje daného polotovaru. Opatřen na či žlábek 47, ve kterém může okraj volné části 18 prvního 6a), po upevnění daných ázorněným na Obr. 7a je vystouplý, celkově válcovitý kolíček, který definuje ostrý úhel ve vztahu k rovině daného polotovaru. Tento kolíček je seSikmen ke směru řečené síly.

Obr. 7c, 7d a 7h znázorňují různé houbičkoví té kolíčky, které obsahují dřík 43 a hlavičku 44. Obr. 7d znázorňuje jednu háčku podobnou variantu, zatímco Obrázek 7cj znázorňuje variantu, ve které se žlábek 47 protahuje šikmo směrem nahoru.

Háčková zařízení nemusí nezbytně spočívat ve směrem nahoru vyčnívajících kolíčcích, ale mohou mít podobu tradičních knoflíku, tlakových kolíčků, upínacích rychlosvěrek anebo odpovídajících zařízení. Je rovněž myslitelné umísti ti tyto kolíčky v podstatě v rovině polotovaru 45 a nasměrovat je proti směru řečené síly.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Upevňovací prostředek pro absorpční výrobky jako jsou pleny kalhotkového typu, pleny, chrániče při inkontinenci a podobné výrobky, tento upevňovací prostředek obsahuje první a druhý upevňovací prvek /1, 4/, se kterými se počítá, Že budou při nasazování produktu zaháknuty do sebe, vyznačující se tím, že první upevňovací prostředek /1/ zahrnuje alespoň jednu elastickou část /2/, která obsahuje alespoň jeden otvor /6/ a jež je sestavena tak, že se tento otvor bude rozšiřovat při jejím roztahování a bude stahován dohromady při jejím uvolnění; a tím, že druhý upevňovací prvek /4/ obsahuje alespoň jedno háčkové zařízení /5/; tím, že když je elastická Část /2/ dostatečně roztažena, toto háčkové zařízení /5/ může být prostrčeno výsledným rozšířeným otvorem /6/, v němž následné uvolnění či stažení elastické části /2/ působí, že první a druhé prvky jsou vzájemně spojeny s otvorem /6/, umístěným okolo háčkového zařízení /5/.
2. 2. Upevňovací prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že první upevňovací prvek /1/ obsahuje vrstvu poddajného materiálu; tím, že otvor /6/ má podobu spojité štěrbiny nebo množství přerušovaných štěrbin /3/ v této vrstvě; tím, že elastická Část je složena z na této vrstvě upevněné struktury /2/, jež se může roztahovat alespoň příčně ke směru štěrbiny /3/; a tím, že alespoň část této elastické struktury /2/ se protahuje příčně ke štěrbině /3/.
3. 3. Upevňovací prostředek podle nároku 2, vyznačuj ící se t í m, že elastická struktura /2/ je složena z alespoň jedné elastické smyčky, která obsahuje množství celkově paralelních segmentů /21-24; 31-35/, jež mohou být roztaženy alespoň příčně ke směru štěrbiny /3/ a jež se k teto štěrbině příčně protahují.

   *· ♦ ·*· · • · « l • · · · · • · · · • · • «
4. 4. Upevňovací prostředek podle nároku 2, v y z načující se tím, že elastická struktura obsahuje elastickou síť, jež může být roztažena alespoň příčně ke směru štěrbiny /3/.
5. 5. Upevňovací nrosíředek nodlo iakéhokoli z Předchozích nároků

   ». A. A J A « vyznačující se tím, že druhý upevňovací prvek /4/ je složen z celkově plochého polotovaru a má relativně tuhá háčková zařízení /5/, vyčnívající z roviny tohoto polotovaru; a tím, že každé háčkové zařízení /5/ má spodní část umístěnou blíže povrchu řečeného polotovaru a horní část, jež spojuje s touto spodní částí a jež má větší plochu průřezu než má tato spodní část.
6. 6. Upevňovací prostředek podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhý upevňovací prvek /4/ je složen z celkově plochého polotovaru a má relativně tuhá háčková zařízení /5, 42/, jež definují ostrý úhel ve vztahu k rovině tohoto polotovaru.
7. 7. Upevňovací prostředek podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhý upevňovací prvek z celkově plochého polotovaru a má relativně tuhá háčková zařízení /5/, vyčnívající z roviny tohoto polotovaru; a tím, že každé háčkové zařízení /5/ obsahuje žlábek nebo zářez /47/ pro přijímání částí okolo otvoru /6/.
8. 8. Upevňovací prostředek podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň horní část háčkového zařízení /5/ má plochu průřezu, která je větší než je velikost staženého otvoru /6/.