CZ65598A3 - Pyrimidinový derivát, způsob jeho výroby a farmaceutický prostředek s jeho obsahem - Google Patents

Description

Předkládaný vynález se týká pyrimidinové sloučeniny, její s výroby, farmaceutických prostředků, které ji obsahují a jejího použití při léčení. '

Dosavadní stav techniky

EP-A-21121 popisuje skupinu 3,5-diamino-6-(substituovaný 10 fenyl)-1,2,4-triazinů, které jsou účinné při léčbě poruch centrální nervové soustavy (CNS), například při léčení epilepsie. Jedním z takových triazinú je 3,5-diamino-6-(2,3-dichlorfenyl)-1,2,4-triazin, který se také nazývá lamotrigin.

EP-0372934-A popisuje pyridinové sloučeniny použitelné při is léčení poruch CNS. Příklad 18 EP-0372934-A popisuje 2,4-diamino-5(2,3-dichlorfenyi)-6-fluormethylpyrimidin.

Podstata vynálezu

Podle předkládaného vynálezu se poskytuje pyrimidin obecného 2o vzorce (I)

NH₂ • · • · • · ···< • · « • · · • · · • · · ·· · • · · ·· · · · • · · 9 · • · · · · · · • · · · · · · • · · · • · · · 0 99 a jeho adiční soli s kyselinou.

Pyrimidin vzorce (I) je R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidin. Je v podstatě prostý odpovídajícího S(+)enantiomeru, S(+)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethyl5 pyrimidinu. S(+)-enantiomer má vzorec (II):

nh₂

R(-)-enantiomer podle vynálezu má vhodnější vlastnosti než lamotrigin: má menší aktivitu vůči dihydrofolátreduktáze (DHFR) a je účinnější při testech analgetických a protikřečových vlastností. Má také vhodnější vlastnosti než S(+)-enantiomer:

R(-)-enantiomer má lepší farmakokinetický profil než S(+)enantiomer, například se metabolizuje menší rychlostí, a proto má delší poločas (trvání účinku):

R(-)-enantiomer má vynikající analgetický účinek ve srovnání s S(+)-enantiomerem;

R(-)-enantiomer má vzhledem k S(+)-enantiomeru vynikající protikřečové účinky; a

- R(-)-enantiomer má menší účinnost proti DHFR než S(+)enantiomer.

Je překvapující, že R(-)-enantiomer je lepší než S(+)-enantiomer ve všech těchto ohledech. R(-)-enantiomer je možno vyrobit ve v podstatě čistém stavu. Poměr R(-)-enantiomer ku S(+)-enantiomer • · ·· ···· ·· ···· ·· ·· ·· · · · · · · · · • « · ····· ···· • ·· · » · ·· ···· · ··· ·· · ··· • β · ····· ·· ·· může být tedy alespoň 94 : 6, jako například alespoň 98 : 2 nebo alespoň 99 : 1. S výhodou se připravuje R(-)-enantiomer s čistotou izomeru alespoň 99,5 %.

R(-)-enantiomer a jeho adiční soli s kyselinami mohou být 5 připraveny podle předkládaného vynálezu prvním způsobem, který zahrnuje:

(i) rozdělení racemického 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidinu pomocí vhodné chirální kyseliny io a rekrystalizaci vzniklé soli za získání soli, která sestává v podstatě pouze ze soli s R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)6-fluormethylpyrimidinem; a (ii) v případě potřeby převedení rekrystalizované soli na volnou bázi nebo adiční sůl s jinou vhodnou kyselinou.

Krok dělení (i) se provádí pomocí vhodné chirální kyseliny ve vhodném rozpouštědle. Kyselinou je s výhodou kyselina (-)-dibenzoylL-vinná. Jiné vhodné kyseliny je možno nalézt pomocí testů. Vhodným rozpouštědlem je ethanol. Jiná vhodná rozpouštědla je možno rovněž

2o nalézt testováním.

Výsledná sůl, kterou je možno izolovat, sestává převážně ze soli s R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinem.

Může být přítomen menší podíl soli s S(+)-enantiomerem. Podíl soli s R(-)-enantiomerem může být zvýšen provedením jednoho nebo více, například dvou nebo tří rekrystalizaci v kroku (i).

V tomto místě může být krystalická sůl získaná rozdělováním rozpuštěna ve vhodném rozpouštědle. Rozpuštění je možno dosáhnout zahřátím. Z výsledného roztoku se sůl rekrystalízuje. Rekrystalizace může být dosažena ponecháním roztoku ochladit.

Rozpouštědlem může být ethanol. Podíl soli s R(-)-enantiomerem může tak být zvýšen až do dosažení v podstatě čisté látky, tj. do

4dosažení stavu, kdy je přítomna v podstatě pouze sůl s R(-)enantiomerem.

Matečný louh z kroku dělení a matečný louh z každého rekrystalizačního kroku se obohacují S(+)-enantiomerem. Jedna nebo více ze těchto kapalin nebo spojených louhů může být vystavena působení báze jako je hydroxid sodný pro odstranění jakékoliv zbylé chirální kyseliny a pro získání volné báze. Získaná volná báze může být vysušena.

Volná báze obohacená S(+)-enantiomerem může pak být převedena na racemát. To je možno provést zahříváním pod zpětným chladičem v rozpouštědle jako je toluen například po dobu od 12 do 48 hod. Takto získaný racemát může pak být recyklován do kroku (i) podle předkládaného postupu. Výtěžky je tak možno zvyšovat.

Sůl získaná v kroku (i) je solí chirální kyseliny použité pro dělení a R(-)-enantiomeru, která je v podstatě prostá S(+)-enantiomeru. Tato sůl může být převedena na volnou bázi nebo jinou adiční sůl s kyselinou podle kroku (ii) předkládaného způsobu. Sůl chirální kyseliny a R(-)-enantiomeru může tedy být smísena v roztoku s bází jako je hydroxid sodný a tím je možno získat volnou bázi. Volná báze

2o může pak být sama převedena na svou adiční sůl s kyselinou.

Vhodné adiční soli s kyselinou, které je možno získat v kroku (ii) zahrnují kyseliny s organickými nebo anorganickými kyselinami. Taková adiční sůl s kyselinou bude za normálních okolností farmaceuticky přijatelná. Vhodné soli tedy zahrnují soli vytvořené s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovou, sírovou, citrónovou, vinnou, fosforečnou, mléčnou, pyrohroznovou, octovou, jantarovou, fumarovou, maleinovou, oxaloctovou, methansulfonovou, ethansulfonovou, p-toluensulfonovou, benzensulfonovou a isethionovou.

Tyto soli je možno připravit reakcí volné báze s vhodnou kyselinou. Výhodnými solemi jsou: chlorid, síran, fosforečnan, • · · · fl fl

-5methansulfonát a isethionát. Soli s kyselinou chlorovodíkovou a methansulfonovou jsou zvláště vhodné pro intravenózní podávání.

R(-)-enantiomer a jeho adiční soli s kyselinami mohou být alternativně připraveny podle předkládaného vynálezu druhým způsobem, který zahrnuje:

(a) rozdělení racemického 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6hydroxymethylpyrimidinu pomocí vhodné chirální kyseliny a rekrystalizaci vzniklé soli za získání soli, která sestává v podstatě pouze ze soli s (-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6hydroxymethylpyrimidinem;

(b) v případě potřeby převedení rekrystalizované soli na volnou bázi nebo sůl s jinou vhodnou kyselinou;

(c) fluoraci rekrystalizované soli z kroku (a) nebo volné báze nebo další soli z kroku (b) za podmínek, při kterých neprobíhá racemizace (-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu nebo vzniklého R(-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu; a (d) v případě potřeby převedení získané fluorované sloučeniny na volnou bázi nebo podle potřeby na její adiční sůl s kyselinou.

Krok dělení (a) se provádí pomocí vhodné chirální kyseliny ve vhodném rozpouštědle. Kyselinou je s výhodou kyselina (+)-di-ptoluoyl-D-vinná. Jiné vhodné kyseliny je možno nalézt pomocí testů.

Vhodným rozpouštědlem je ethanol. Jiná vhodná rozpouštědla je možno rovněž nalézt testováním.

Výsledná sůl, kterou je možno izolovat, sestává převážně ze soli s (-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinem. Může být přítomen menší podíl soli s (+)-enantiomerem. Podíl soli

3o s (-)-enantiomerem může být zvýšen provedením jednoho nebo více, například dvou nebo tří rekrystalizaci v kroku (a).

-6 Krystalická sůl získaná rozdělováním může být rozpuštěna ve vhodném rozpouštědle. Rozpuštění je možno dosáhnout zahřátím. Z výsledného roztoku se sůl rekrystalizuje. Rekrystaiizace může být dosažena ponecháním roztoku ochladit Rozpouštědlem může být ethanol. Podíl soli s (-)-enantiomerem může tak být zvýšen až do dosažení v podstatě čisté látky, tj. do dosažení stavu, kdy je přítomna v podstatě pouze sůl s (-)-enantiomerem.

Matečný louh z kroku dělení a matečný louh z každého rekrystalizačního kroku se obohacují (+)-enantiomerem. Jedna nebo více ze těchto kapalin nebo spojených louhů může být vystavena působení báze jako je hydroxid sodný pro odstranění jakékoliv zbylé chirální kyseliny a pro získání volné báze. Získaná volná báze může být vysušena.

Volná báze obohacená S(+)-enantiomerem může pak být is převedena na racemát. To je možno provést zahříváním pod zpětným chladičem v rozpouštědle jako je toluen například po dobu od 12 do 48 hod. Takto získaný racemát může pak být recyklován do kroku (a) podle předkládaného postupu. Výtěžky (-)-enantiomeru je tak možno zvyšovat.

2o Sůl získaná některým z těchto způsobů je solí použité chirální kyseliny použité pro dělení a (-)-enantiomeru 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu. (-)-enantiomer má vzorec (III):

(+)-enantiomer má vzorec (IV):

•9 9999 ♦♦ 94·· • 9

Sůl chirální kyseliny a (-)-enantiomeru, která je v podstatě prostá (+)-enantiomeru, může být převedena na volnou bázi nebo jinou sůl v souladu s krokem (b) podle předkládaného způsobu. Na sůl io s chirální kyselinou se tedy musí působit v roztoku bází, jako je hydroxid sodný, aby bylo možno získat volnou bázi. Fluorace (-)-2,4diamino-5-(2,3-dichiorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu se provádí v kroku (c). (-)-enantiomer v podstatě neobsahuje (+)-enantiomer. Proto vzniká v podstatě pouze R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-615 fluormethylpyrimidin. Fluorace se provádí za podmínek, při kterých se nevyskytuje racemizace 6-hydroxymethyl a 6-fluormethyl (-)enantiomerů. Teplota by proto měla být menší než 80 ’C, např. menší než 50 °C. Fluoraci je možno například provádět reakcí (-)-2,4diamino-5-(2,3-dichiorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu trifluoridem diethylaminsiřičitým (DAST). To je možno provádět v dichlormethanu při - 78 °C. Roztok se potom míchá a přitom se ponechá ohřát na -10°C v průběhu 4,5 hod za získání (-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu.

Pokud je to vhodné, vzniklá fluorovaná sloučenina může být 25 převedena na volnou bázi nebo její adiční sůl s kyselinou. Výhodné adiční soli s kyselinami byly uváděny výše. Tyto soli je možno vyrobit působením vhodné kyseliny na R(-)-enantiomer jako volné báze.

Při prvním způsobu podle vynálezu se vychází z racemického

2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fiuormethylpyrimidinu. Ten je možno připravit dvěma způsoby:

• · ·· ···· • · · · • · · · • · · · · • · · ·

Způsob 1

2,3-dichlorbenzaldehyd je možno čistě redukovat použitím borohydridu sodného například ve směsi toluen/methanol. Při rozkládání nadbytku borohydridu se působí na vzniklou suspenzi 2,3dichlorbenzyialkoholu methansulfonylchloridem pro získání methansulfonátu, který se přímo převádí vodným kyanidem draselným v v přítomnosti katalyzátoru přenosu fází na 2,3-dichlorfenylacetonitril.

Claisenovou kondenzací 2,3-dichlorfenylacetonitrilu io a ethylfluoracetátu v přítomnosti methoxidu sodného v methanolu se získá enolát sodný. Nastavením pH se získá surový 2-(2,3dichlorfenyl)-4-fluor-3-hydroxy-2-butennitrii.

Alkylací 2-(2,3-dichlorfenyi)-4-fluor-3-hydroxy-2-butennitrilu prováděnou s výhodou použitím ethyljodidu v dimethylformamidu v přítomnosti uhličitanu draselného se získá surový 2-(2,3dichlorfenyl)-3-ethoxy-4-fluor-2-butennitril.

Reakcí 2-(2,3-dichlorfenyl)-3-ethoxy-4-fluor-2-butennitrilu s guanidinhydrochloridem v přítomnosti methoxidu sodného v methanolu se získá racemický 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-62o fluormethylpyrimidin.

Způsob 2

2,3-dichlorbenzaldehyd se čistě redukuje použitím alkalického roztoku borohydridu sodného v methanolu za získání 2,325 dichlorbenzyialkoholu.

Působením methansulfonylchloridu v toluenu na 2,3dichlorbenzylalkohol vzniká methansulfonát, který se přímo převádí vodným kyanidem draselným v přítomnosti katalyzátoru přenosu fází na 2,3-dichlorfenylacetonitril.

·· 9999 99 999· ·· ·♦ » · 9 9 · 999» • · · 9 9999 9 999

9 9 999 99 999 9 9

999 ·· · 999 ·· 9 99999 99 9·

-9Claisenovou kondenzací 2,3-dichlorfenylacetonitrilu a ethyldiethoxyacetátu v dimethoxyethanu v přítomnosti t-butoxidu draselného se získá enolát draselný. Alkylací enolátu draselného pomocí ethyljodidu se získá surový 2-(2,3-dichlorfenyl)-3,4,45 triethoxy-but-2-en-nitril.

Reakcí 2-(2,3-dichlorfenyl)-3,4,4-triethoxy-but-2-en-nitrilu s guanidinhydrochloridem v přítomnosti ethoxidu sodného v ethanolu se získá 2;4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-diethoxymethylpyrimidin.

Hydrolýzou 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-diethoxymethylio pyrimidinu vodnou kyselinou chlorovodíkovou při 90 °C vzniká za chlazení a neutralizace 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-formylpyrimidin.

Redukcí 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-formylpyrimidinu borohydridem sodným v ethanolu se získá racemický 2,4-diamino-515 (2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidin.

Fluorací racemického 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6hydroxymethylpyrimidinu prováděnou použitím trifluoridu diethylaminsiřičitého (DAST), která může být prováděna v dichlormethanu zpočátku při - 78 °C a potom zahříváním na - 10 °C po dobu 4,5 hod

2o se získá 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidin.

Druhý způsob podle vynálezu vychází z racemického 2,4diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu. Ten je možno připravit podle popisu ve způsobu 2.

Sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelná adiční sůl 25 s kyselinou jsou použitelné jako analgetika. Jsou proto užitečné při m léčení nebo prevenci bolesti. Je možno jich použít pro zlepšení stavu pacienta, typicky člověka, který trpí bolestí. Mohou být použity pro zmírnění bolesti u pacienta. Sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou mohou být tedy použity jako látky ač zabraňující pooperační bolesti; pro léčení akutní bolesti, jako

9999

9 9 9

9 9 · · • · « · ·

9 9 9 · *·

- 10 99 999 ·

9 9 999

99

9 9 9

9 99 například pooperační bolest jako je bolest po extrakci zubů; a pro léčení chronické bolesti, jako je chronická zánětlivá bolest, neuropatická bolest a bolest způsobená karcinomem. Neuropatická bolest jak se zde popisuje může zahrnovat například AIDS neuropatii, postherpetickou neuralgii, diabetickou neuropatii a neuralgii trojklanného nervu. Sloučenina vzorce (I) může také být použita při léčení nebo prevenci bolesti spojené s migrénou.

Sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami jsou dále použitelné při léčení funkčních poruch střev, io které zahrnují nevředové poruchy trávení, nekardiální bolest hrudníku a zvláště syndrom dráždívého střeva. Syndrom dráždivého střeva je gastrointestinální porucha charakterizovaná přítomností bolesti břicha a změnou vlastností střeva bez známky organického onemocnění. Sloučenina vzorce (I) nebo její sůl může být tedy použita pro zmírnění bolesti spojené se syndromem dráždivého střeva. Může tak být zlepšen stav pacienta trpícího syndromem dráždivého střeva.

Sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelné soli s kyselinami jsou také použitelné jako protikřečové léky. Jsou tedy použitelné při léčení epilepsie. Mohou být použity pro zlepšení stavu

2o hostitele, typicky člověka trpícího epilepsií. Mohou být použity pro zmírnění příznaků epilepsie u hostitele.

Sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami jsou navíc použitelné při léčení bipolární poruchy, alternativně známé jako manická deprese. Může být léčen typ I nebo II bipolární poruchy. Sloučenina vzorce (I) nebo její sůl může být tedy použita pro zlepšení stavu pacienta trpícího bipolární poruchou. Sloučeniny mohou být použity pro zmírnění příznáků bipolárního onemocnění u hostitele. Sloučenina vzorce (I) může také být použita při léčení unipolární deprese.

Ještě dále, sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou jsou také použitelné při prevenci nebo snížení • 9 9999 ·· 9999 99 99

9 · 9 9 9 9 9 9 · ·· I · · 9 9 9 · 9 9 9

99 ·· 9 · · · 9 · 9 ·

9 9 ·· · ···

9« · *· ··· ·· ··

-11 závislosti na, nebo prevenci nebo snížení tolerance nebo zpětné tolerance na závislost indukující látku. Příklady látek indukujících závislost zahrnují opiáty (například morfin), látky tlumící centrální nervovou soustavu (například ethanol), psychostimulancia (například kokain) a nikotin.

Sloučenina vzorce (I) a její farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami mohou být také použity při léčení neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, ALS, porucha motorických neuronů a zvláště Parkinsonova choroba. Sloučenina vzorce (I) může io být také použita při léčení degenerace neuronů po mrtvici, zranění mozku po úrazu apod.

Předkládaný vynález tedy dále poskytuje použití sloučeniny vzorce (I) pro výrobu farmaceutického prostředku pro použití při léčení poruch, které byly v podstatě popsány výše. Předkládaný vynález dále is zahrnuje způsob léčení pacienta trpícího nebo vnímavého k chorobě v podstatě popsané výše, přičemž tento způsob zahrnuje podávání terapeuticky účinného množství sloučeniny vzorce (I) pacientovi.

Přesné množství sloučeniny vzorce (I) nebo její soli podávané hostiteli, zvláště člověku, bude záviset na rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Použitá dávka však bude záviset na řadě faktorů včetně věku a pohlaví pacienta, konkrétnímu léčenému stavu a jeho vážnosti a na cestě podávání.

Sloučenina vzorce (I) a její soli mohou být podávány v dávkách od 0,1 do 30 mg/kg tělesné hmotnosti za den, počítáno na volnou bázi. Rozsah dávek pro dospělého pacienta je obecně od 8 do 2400 mg/den, s výhodou od 35 do 1050 mg/den, počítáno na volnou bázi.

I když je možné podávat sloučeninu vzorce (I) nebo její farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou jako chemickou látku, je výhodné, když je přítomna ve farmaceutickém prostředku.

3o Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují sloučeninu vzorce (I) nebo její farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou ·· ···· 9» ···♦ 9» 9»

9 · 9 9 9 9 · 9 ·

9 · · · 9 · · * · 9 9 • 99 9 · 9 »999999

999 ·· · 999 »99 ··♦···♦··

-12spolu s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči nebo diluenty a popřípadě dalšími terapeutickými složkami. Nosič (nosiče) musí být „přijatelné“ v tom smyslu, že jsou kompatibilní s dalšími složkami prostředku a nemají nežádoucí účinky na příjemce.

Prostředky zahrnují prostředky vhodné pro orální, parenterální (včetně subkutánního, intradermálního, intrathekálního, intramuskulárního a intravenózního), rektální a místní (včetně dermálního, bukálního a sublingválního) podávání, ačkoliv nejvhodnější cesta může záviset například na stavu a onemocnění io příjemce. Prostředky mohou být vhodně přítomny v jednotkových dávkovačích formách a mohou být připraveny jakýmkoli způsobem známým ve farmacii. Všechny metody zahrnují krok přivedení sloučeniny vzorce (I) nebo její farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou („aktivní složky“) do směsi s nosičem, který se skládá z jedné nebo více složek. Obecně se prostředky připravují stejnoměrným a důkladným spojením aktivní složky s kapalnými nosiči nebo jemně rozemletými pevnými nosiči nebo oběma a potom v případě nutnosti tvarováním produktu do požadovaného prostředku.

Prostředky podle předkládaného vynálezu vhodné pro orální podávání mohou být přítomny jako diskrétní jednotky jako kapsle, pilulky nebo tablety, které obsahují předem určené množství aktivní složky; jako prášek nebo granule; jako roztok nebo suspenze ve vodné kapalině nebo nevodné kapalině; nebo jako emulze olej ve vodě nebo voda v oleji. Aktivní složka může být také přítomna v jednorázové dávce, mazání nebo pastě.

Tabletu je možno vyrobit lisováním nebo odléváním do forem, popřípadě s jednou nebo více dodatečných složek. Lisované tablety mohou být vyrobeny lisováním aktivní složky ve volně sypké formě jako prášku nebo granulí, popřípadě smíšených s pojivém, kluznou

3o látkou, inertním ředivem, lubrikačním, povrchově aktivním nebo dispergačním prostředkem, ve vhodném stroji. Formované tablety ·· · ·· ··· ·* ··

-13mohou být vyrobeny formováním směsi práškové sloučeniny navlhčené inertním kapalným ředivem. Tablety mohou být popřípadě potahované nebo opatřené drážkou a mohou být ve formě pro zpomalené nebo řízené uvolňování aktivní složky.

Prostředky pro parenterální podávání zahrnují vodné a nevodné sterilní injekční roztoky, které mohou obsahovat antioxidanty, pufry, bakteriostatické látky a látky, které způsobují izotonický stav prostředku^- s krví zamýšleného příjemce; a vodné a nevodné sterilní suspenze, které mohou obsahovat suspendující prostředky a zahušťující prostředky. Farmaceutické prostředky mohou být přítomny v nádobkách pro jednotlivou dávku nebo více dávek, například v uzavřených ampulích a lahvičkách, a mohou být skladovány v lyofilizovaném stavu, který vyžaduje přídavek pouze sterilního kapalného nosiče, například vody pro injekce, bezprostředně před použitím. Čerství injekční roztoky a suspenze mohou být připraveny ze sterilních prášků, granulí a tablet výše popisovaných druhů.

Prostředky pro rektální podávání mohou být ve formě čípku s obvyklými nosiči jako je kakaové máslo, tuhý tuk nebo polyethylenglykol.

Prostředky pro místní podávání v ústech, například bukální nebo sublingvální zahrnují pastilky obsahující aktivní složku v ochuceném základu, jako je sacharóza a akácie nebo tragakant, a pastilky obsahující aktivní složku v základu, jako je želatina a glycerin nebo sacharóza a akácie.

Navíc k výše uvedeným konkrétním složkám mohou prostředky obsahovat další v oboru známé látky s ohledem na typ uvažovaného prostředku, například látky vhodné pro orální podávání mohou obsahovat ochucující prostředky.

3o Vhodné jednotkové dávkovači formy jsou takové, které obsahují účinnou denní dávku jak byla uvedena výše, nebo její vhodnou část.

99··

0 0

0 0 0 0 9

9

-140 •9 0 0 0 0

9 • 000 ·0

0 0 0

0 00

0 0 0 9

9 0

00

Dávka může být vhodně od 5 mg do 500 mg, lépe od 10 mg do 250 mg a nejvýhodněji 20 mg až 200 mg, počítáno na volnou bázi. Vynález bude nyní ilustrován následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Referenční příklad 1: Syntéza racemického (+/-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenvl)-6-fluormethvlpyrimidinu

1. Příprava 2,3-dichlorfenvlacetonitrilu ίο K suspenzi 1,3-dichlorbenzaldehydu (40 kg, 228,6 mol) v toluenu (254 I) a methanolu (40 I) byl po částech v průběhu jedné hodiny přidán borohydrid sodný (2,59 kg, 68,6 mol). Směs byla míchána 30 min a potom byl přidán aceton (20 I).

Pro rozklad nadbytečného borohydridu bylo přidáno 80 I vody.

K toluenové fázi byl přidán toluen (54 I) a suspenze byla pro získání roztoku před rozdělováním zahřáta na teplotu 42 °C ± 2 °C. Organická fáze byla destilována až do odstranění 54 I azeotropu a tím oddělení zbytku vody, acetonu a izopropylalkoholu.

Získaný toluenový roztok 2,3-dichlorbenzylalkoholu byl ochlazen. K získané suspenzi byl v průběhu 1,5 h přidán triethylamin (27,8 kg, 274,3 mol) a potom methansulfonylchlorid (31,4 kg, 274,3 mol) pro udržení teploty na 0 °C ± 2 °C.

Směs byla míchána 1 hod a potom byla do suspenze přidána voda (100 I) a směs byla před rozdělováním důkladně míchána.

K methansulfonátu v toluenové fázi byl přidán hydrogensíran tetrabutylamonný (15,6 kg, 45,8 mol) a vodný roztok kyanidu draselného (22,4 kg, 342,8 mol) ve vodě (70 I) v průběhu 40 min. Směs obsahující dvě fáze byla míchána přes noc, rozdělena «*»· 44 4444 «4 ♦»

4 <44 4 4 4 · • 4 · 4 444« «44»

44 ·4 · 44 4444 4

444 4 4 4 4 « 4

4 44 ·4· 44 *4

-15a organická fáze byla promyta vodou (70 I). Toluenová fáze byla destilována pro odstranění 130 kg toluenu v přítomnosti aktivního uhlí (2,8 kg) a dicalitu (2,8 kg). Ke zbytku byl přidán petrolether 60/80 (300 I), zbytek byl horký zfiltrován a krystalizován ve vakuu pro získání 2,3-dichlorfenylacetonitrilu (30 kg, výtěžek 72 %).

2. Příprava 2-(2,3-dichlorfenv0-3-ethoxy-4-fluor-2-butennitrilu

K suspenzi 2,3-dichlorfenylacetonitrilu (45 kg, 241,9 mol) v methanolu (90 I) byl přidán roztok methoxidu sodného (113,5 kg, io 630,6 mol) 30 % hmotnostních, potom ethylfluoracetát (29,7 kg, 280,1 mol). Reakční směs byla přes noc míchána a produkt byl vysrážen z vodné kyseliny chlorovodíkové (63,7 kg, 648 mol) ve vodě (350 I). Kaše byla zfiltrována a pevná část byla rozpuštěna v ethylacetátu a promyta roztokem soli. Ethylacetát (100 I) byl odstraněn destilací ve vakuu. Bylo přidáno 70 I DMF a destilace pokračovala až do odstranění zbylého ethylacetátu.

K získanému enolu v DMF byl přidán uhličitan draselný (20 kg, 145 mol) v průběhu 10 min. Alkylace enolátu draselného byla dosažena použitím ethyljodidu (37,7 kg, 241,9 mol) při 70 °C po

2o dobu 1,25 hod. Reakční směs byla rozdělena mezi toluen (140 I) a vodu (75 I) a toluenová fáze byla promyta vodou (50 I). Toluen (75 I) byl odstraněn destilací pro získání surového produktu ve formě toluenového roztoku.

3. Příprava racemického (+/-) 2,4-diamino-5-(2.3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidinu

K roztoku guanidinhydrochloridu (25,4 kg, 266 mol) v methanolu (60 I) byl přidán roztok 30 % hmotnostních methoxidu sodného (49,2 kg, 273,3 mol) v methanolu. Suspenze byla zahřáta na

55 ± 2 °C. Roztok 2-(2,3-dichlorfenyl)-3-ethoxy-4-fluoro-2• 4 • 4 • · • ·

4 • 444

- 1644 4444 44 4<

4·· 44··

4 444 4 4 44

4 4 4 ··· 4 4

4 4 4 4 4

4 444 44 ·* butennitrilu v toluenu byl přidáván v průběhu 45 min a výsledná směs byla vařena pod zpětným chladičem 4 hod, ochlazena a reakce byla ukončena vlitím do vody (230 I). Pevná sraženina byla promyta pěti díly methanolu (25 I) za získání racemátu jako bělavé pevné látky (26,3 kg, 38 % výtěžek z 2,3dichlorfenylacetonitrilu).

Referenční příklad 2: Alternativní syntéza racemického (+/-)2,4diamino-5-(2,3-dichlorfenvl)-6-fluormethylpyrimídinu

1. Příprava 2.3-dichlorbenzvlalkoholu

K 2,3-dichlorbenzaldehydu (500 g, 2,85 mol) rozpuštěnému v methanolu (3,5 I) byl přidán alkalický roztok bohohydridu sodného (113,5 g, 2,975 mol) v 0,2N roztoku hydroxidu sodného (241 ml) v průběhu 1 hod. Po 2 hod byla reakce ukončena vlitím do vody (3,7 I) a pH bylo pomocí ledové kyseliny octové (125 ml) nastaveno na 6. Filtrací byl získán 2,3-dichlorbenzylalkohol jako bílá pevná látka (467 g, 92 % výtěžek).

Příprava 2,3-dichlorfenvlacetonitrílu

K roztoku 2,3-dichlorbenzylalkoholu (470,5 g, 2,658 mol) v toluenu (1,97 I) byl přidán triethylamin (322,8 g, 3,19 mol) a dimethylaminopyridin (16,23 g, 0,13 mol). V průběhu jedné hodiny byl přidán methansulfonylchlorid (365,4 g, 3,19 mol). Po

2 hod byl toluenový roztok promyt vodou.

K methansulfonátu rozpuštěnému v toluenu byl přidán roztok hydrogensíranu tetrabutylamonného (180,5 g, 0,53 mol) ve vodě (641 ml) a potom byl přidán roztok kyanidu draselného (259,6 g, 3,987 mol) ve vodě (712 ml). Dvoufázová reakční směs byla ·· ···· ·· ···· ·· ·· • · · · · · ···· • · · · ···· · · ·· • ·· · · · ·· ···· · • · · · · · ··· • « · ····· · · ··

- 17míchána přes noc, fáze byly odděleny a organická fáze byla promyta vodou (1069 ml). Toluen byl odstraněn ve vakuu a produkt byl srážen z petroletheru 60/80 (1069 ml), zfiltrován a promyt petroletherem 60/80 (356 ml) za poskytnutí surového 2,35 dichlorfenylacetonitriiu (406 g, 83 % výtěžek).

3, Příprava 2-(2.3-dichlorfenyl)-3.4,4-triethoxy-but-2-ennitrilu

K roztoku 2,3-dichlorfenylacetonitrilu (100 g, 0,54 mol) v dimethoxyethanu (750 ml) a ethyldiethoxyacetátu (0,142 g, io 0,81 mol) byl přidán v jedné dávce t-butoxid draselný. Směs byla vařena 4,5 hod pod zpětným chladičem, před přídavkem ethyljodidu (169,8 g, 1,08 mol) ochlazena a potom zahřívána přes noc na 65 °C. Směs byla ochlazena a zakoncentrována na zbytek, který byl rozdělen mezi vodu (1,5 I) a ethylacetát (1 I). Vodná fáze is byla extrahována ethylacetátem (1 I) a spojené organické fáze byly promyty vodou (500 ml), sušeny nad síranem hořečnatým a odpařeny ve vakuu za poskytnutí požadovaného enoletheru jako oleje, který byl použit bez dalšího čištění.

4. Příprava 2.4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-diethoxvmethylpyrimidinu

K guanidinhydrochloridu (308,1 g, 3,24 mol) byl přidán roztok ethoxidu sodného v ethanolu (1,15 kg, 3,54 mol) a ethanol (3 I). K výsledné směsi byl přidán surový enolether (664 g, 1,62 mol) a další část ethanolu (1,85 I). Po 2 hod při pokojové teplotě byla í směs zahřívána přes noc při 65 °C, zakoncentrována na zbytek a tento zbytek byl vlit pro ukončení reakce do vody (5 I). Sraženina byla odfiltrována, promyta vodou (1 I) a rozdělena mezi horký ethylacetát (9 I) a vodu (1 I). Organická fáze byla ochlazena

3o a zfiltrována za poskytnutí diethoxymethylpyrimidinu (207 g).

• · • ••9 99 9999 99 99 • 9 9 9 9 9 · · · ·

9 9 9 9999 9 999

99 999 99 9999 9

999 99 9 999

9 99999 99 99

-18 Matečný louh byl zakoncentrován na zbytek, který byl rekrystalizován z izopropylalkoholu (2,5 I) za získání dalších 159 g sloučeniny; celkový výtěžek byl 266 g, 63 %.

5, Příprava 2,4-diamino-5-(2.3-dichlorfenyl)-6-formvlpyrimidinu

K roztoku kyseliny chlorovodíkové (232 ml) ve vodě (6,5 I) byl přidán diethoxymethylpyrimidin (315 g, 0,88 mol). Směs byla zahřívána 2 hod při 90 °C a před neutralizací ochlazena pro získání 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-formylpyrimidinu jako io oligomerního derivátu (218 g, výtěžek 87 %).

6. Příprava (+/-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenvl)-6-hvdroxynnethylpyrimidinu

Způsob A is K suspenzi formylpyrimidinu (64 g, 0,23 mol) v ethanolu (343 ml) byl přidán borohydrid sodný (3,4 g, 0,09 mol). Při ukončení reakce určeném TLC byl přidán ethylacetát (262 ml) a směs byla přes noc míchána, zfiltrována a promyta ethanolem.

Pevná látka byla smísena s 2 I vody na kaši, zfiltrována, promyta vodou (1 I) a sušena za poskytnutí krémové pevné látky (43,8 g, výtěžek 68 %). Druhá část byla získána zakoncentrováním ethanolového filtrátu na zbytek a smísením s pěti objemy ethylacetátu za poskytnutí požadované sloučeniny (4,3 g, 6,6 %). Celkový výtěžek byl 48,14 g, 75 %).

Způsob B

Ke kaši formylpyrimidinu (52,3 g, 0,18 mol) v ethanolu (250 ml) byl přidán borohydrid sodný (5 g, 0,13 mol). Výsledná suspenze byla při pokojové teplotě míchána až do dokončení reakce

- 19(zjišťováno vhodnou analytickou technikou /TLC/)před přídavkem vody (750 ml). Kaše byla odfiltrována a promyta vodou (3 x 250 ml) a sušena za poskytnutí požadovaného produktu (40,8 g, výtěžek 78 %).

7. Příprava racemického (+/-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethvlpyrimidinu

K racemickému hydroxymethylpyrimidinu (125 g, 438,6 mmol), ochlazenému v dichiormethanu (1,25 I) na teplotu - 78 °C, byl io v jedné dávce přidán trifluorid diethylaminsiřičitý (DAST) (291,67 g, 2193 mmol). Výsledná směs byla 1 hod míchána při teplotě - 78 °C před ohřátím na -10 °C, při které probíhalo míchání

4,5 hod. V průběhu 90 min byl ke směsi přidáván nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného (3,5 I) do dosažení pH 7.

Vodná a organická fáze byly dekantovány z organické sraženiny, odděleny a vodná fáze byla extrahována ethylacetátem (2 x 1,5 I). Organické fáze byly spojeny a promyty roztokem soli, sušeny nad síranem sodným a síranem hořečnatým, zfiltrovány a zakoncentrovány za poskytnutí žluté pevné látky, která byla spojena s oranžovou sraženinou a rozetřena s methanolem za poskytnutí požadovaného produktu jako bílé pevné látky. Další podíly byly získány koncentrací methanolových louhů (110 g, výtěžek 87 %).

Referenční příklad 3: Rozdělení s použitím chirálních kyselin

1. Obecná metoda

10‘⁴ mol chirální kyseliny bylo smíseno s 10‘⁴ mol racemického

2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu nebo • « · ·

-2010 racemického 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinu. Ke směsi byl přidán 1 ml absolutního ethanolu. Směs byla ponechána ohřát, aby se rozpustila pevná látka a potom krystalizovat. Dekantováním a promytím se získaly soli, které byly analyzovány chirální HPLC nebo NMR s použitím reagencie s chirálním posunem (R-2,2,2-trifluor-9-anthrylethanol). Byly testovány následující chirální kyseliny:

1. - monohydrát kyseliny (+)-dibenzoyl-D-vinné

2. kyselina (+)-di-p-toluoyl-D-vinná

3. monohydrát kyseliny (-)-dibenzoyl-L-vinné

4. kyselina (-)-di-p-toluoyl-L-vinná

5. kyselina (S)(+)O’-acetylmandlová

6. kyselina 1R(-)kafr-10-sulfonová

7. kyselina R(-)mandlová

8. kyselina S(+)mandlová

9. kyselina 1R,3R,4R,5R(-)chinová

10. kyselina L(-)jablečná

11. kyselina L(+)vinná

12. kyselina (+)vinná (dextro)

13. kyselina 1R,3S(+)kafrová

14. kyselina L(-)vinná

15. monohydrát kyseliny (1 S)(+)3-bromkafr-10-sulfonové

16. S(+)1,1 -binaftyl 2,2’-diyi hydrogen fosfát

17. R(-)1,1 -binaftyl 2,2’-diyl hydrogen fosfát

18. kyselina D(+)jablečná

19. kyselina (1S)(+)kafr-10-sulfonová

20. monohydrát kyseliny 2,3:4,6-di-O,O-izopropyliden-2-ketoL-glyonové • · · · · · ·· ···· ·· · · • · · · · · «·«· • · · ····· · · ·· • · · ·· · · · ···· · • · · · · · ··· • •ΟΊ * ·· ··· ♦· ··

2. 2.4-diamino-5-(2.3-dichlorfenvl)-6-fluormethvlpyrimidin

Bylo krystalizováno 15 solí dvaceti použitých aminokyselin. Pouze kyselina (-)-dibenzoyl-L-vinná a kyselina (+)-dibenzoyl-D5 vinná poskytla rozdělení, přičemž dříve uvedená kyselina poskytla zvýšený poměr R(-)-enantiomeru k S(+)-enantiomeru.

3. 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenvl)-6-hvdroxvmethvlpyrimidin

Bylo krystalizováno 11 solí z dvaceti použitích aminokyselin. io 2 nich poskytla zvýšený poměr R(-)-enantiomeru k S(+)enantiomeru kyselina (+)-di-p-toluoyl-D-vinná.

4. Rozpouštědla

Pro uskutečnění rozdělování je možno použít rozpouštědel jako 15 je butanon, aceton, methanol a ethylacetát.

Navíc může rozdělování (+/-) 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidinu probíhat v rozpouštědlech jako je izopropylalkohol, n-butanol a ve směsích vody s methanolem, acetonem nebo ethanolem.

Příklad 1: Příprava R(-)-2.4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu rozdělením v malém měřítku

1. K racemickému (+/-) 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-625 fluormethylpyrimidinu (0,8006 g) v baňce byla přidána kyselina (-)dibenzoyl-L-vinná . H₂O (1,0490 g). Byl přidán absolutní ethanol (27,7 ml) a směs byla ohřátá a roztok ponechán stát přes noc. Matečný louh byl potom z bílé krystalické pevné látky, která se • · • · · · • · · ··· ···· • · · · · · · · · · · · • · * · · · · · · · · · · • · · · · · ···

1*22'- .........

vytvořila, dekantován. Pevná látka byla sušena ve vakuové peci při 50 °C přes noc. Výtěžek získaného krystalického materiálu (0,9534 g) byl přibližně 52 %.

Poměr R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethyl5 pyrimidinu („R(-)-enantiomer“) k S(+)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu („S(+)-enantiomer“) byl 81 : 19.

2. Krystalický materiál (0,8796 g) získaný v počátečním kroku dělení io 1 byl rozpuštěn za zahřívání v absolutním ethanolu (36 mi). Roztok byl ponechán ochladit přes noc. Matečný louh byl dekantován. Získaná bílá krystalická pevná látka byla sušena ve vakuové sušárně při 50 °C přes noc. Bylo dosaženo výtěžku 69 % (0,6111 g). Poměr R(-)-enantiomeru k S(+)-enantiomeru byl 94 : 6.

3. Rekrystalizovaný materiál (0,5227 g) z kroku 2 byl za zahřívání rozpuštěn v absolutním ethanolu (25 ml). Výsledný roztok byl ponechán chladnout přes noc. Matečný louh byl potom dekantován. Zbylá bílá krystalická pevná látka byla promyta

2o ethanolem (1 ml) a sušena při 50 °C ve vakuové sušárně přes noc; výtěžek byl 76 % (0,397 g). Poměr R(-)-enantiomeru k S(+)enantiomeru byl 99,8 : 0,2.

4. Krystalická sůl z kroku 3 byla potom zalkalizována 2M roztokem

NaOH. K soli byla přidána destilovaná voda. Výsledná kaše byla míchána při pokojové teplotě. Potom byl přidáván 2M NaOH až do dosažení pH 12. Výsledná suspenze byla ponechána stát 1 hod. Potom byla pevná látka odfiltrována a promyta vodou. Mokrá pevná látka byla sušena při 50 °C ve vakuu za poskytnutí bílé pevné látky.

·· ··«· • ·

• · · · · · ·· » 4 • ·

Příklad 2: Příprava_R(-)-2,4-diamino-5-(2.3-dichlorfenvl)-6fluormethylpyrimidinu dělením ve velkém měřítku

1. K racemickému (+/-) 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidinu (78,83 g) v baňce byla přidána kyselina (-)dibenzoyl-L-vinná . H₂O (103,27 g) a potom byl ke směsi přidán absolutní ethanol (2727 ml). Směs byla zahřívána pod zpětným chladičem dokud nepřešla veškerá pevná látka do roztoku. Roztok io byl ponechán v průběhu 18 hod ochlazovat na pokojovou teplotu. Vytvořená bílá pevná látka byla odfiltrována a sušena ve vakuu 3 hod při 50 °C. Usušená pevná látka byla 2 x rekrystalizována z absolutního ethanolu (2 x 1500 ml). Bílá krystalická pevná látka získaná v tomto kroku byla sušena ve vakuu při 50 °C 6 hod.

Poměr R(-)-enantiomeru ku S(+)-enantiomeru v suchém krystalickém materiálu (22 g) byl > 99 : 1.

2. Matečné louhy z rekrystalizací byly zakoncentrovány ve vakuu a potom byl pro alkalizaci soli přidán 2M vodný roztok NaOH.

K soli (98 g) byla přidána voda (100 ml) a 2M NaOH (250 ml) v 50 ml částech a směs byla důkladně míchána. Suspenze byla udržována při pH 12 po dobu 2 hod. Bílá pevná látka byla odfiltrována a promyta vodou (5 x 50 ml) do získání pH 7. Pevná látka byla sušena ve vakuu při 50 °C 4 hodiny pro získání volné báze (39 g). Poměr R(-)-enantiomeru k S(+)-enantiomeru v sušené volné bázi byl 30/. 70.

3. Volná báze obohacená S(+)-enantiomerem byla potom recyklována do racemátu. Potom byl k volné bázi (39 g) přidán

3o toluen (500 ml). Směs byla pod zpětným chladičem zahřívána ·· ·*··

» · · •-•24· hod a potom ochlazena na pokojovou teplotu. Byla odfiltrována hnědá pevná látka, která byla sušena ve vakuu při 50 °C po dobu 3 hodin. Poměr R(-)-enantiomeru k S(+)-enantiomeru v usušeném materiálu (33 g) byl 50 : 50.

4. Racemát byl potom podroben kroku 1 pro získání dalšího R(-)enantiomeru s čistotou enantiomeru > 99 %. Spojené soli byly potom-zalkalizovány 2M roztokem NaOH. Byla přidána destilovaná voda (250 ml) k získaným solím (86,6 g) a kaše byla míchána při io pokojové teplotě. Potom byl přidáván 2M NaOH (154 ml) v 50 ml dávkách a potom dvě 2 ml dávky do dosažení pH 12. Výsledná suspenze byla ponechána stát 1 hod a potom byla pevná látka odfiltrována a promyta vodou (7 x 100 ml). Mokrá pevná látka byla sušena při 50 °C ve vakuu za získání žlutohnědé pevné látky (37,9 g). Jiné šarže však poskytovaly bílou pevnou látku. Poměr

R(-)-enantiomeru k S(+)-enantiomeru v usušeném materiálu byl 99,7 : 0,3. Chemická čistota = 99,2 %.

Příklad 3: Příprava R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-62o fluormethvlpyrimidinu z (-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenvl)-6hydroxvmethvlpyrimidinu

1.Příprava_(-)-2,4-diamino-5-(2.3-dichlorfenvl)-6-hydroxymethylpyrimidinu

Racemický 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidin byl připraven postupem popsaným v referenčním příkladu 2. Kyselina (+)-di-p-toluoyl-D-vinná (7,091 g) a racemický (+/-)2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidin (5 g) byly zahřívány pod zpětným chladičem v 60 ml ethanolu, dokud nepřešla veškerá pevná látka do roztoku. Reakční směs «000 ·· ···· ·· ·· «0 0 000 · 0 0 ·

0 0 0 0000 · · ·· «0 00 0 00 0000 0

000 00 0 000 ’-2^- ” .......

byla potom ponechána chladit přes noc při pokojové teplotě. Vytvořená pevná látka byla odfiltrována a sušena 14 hod ve vakuu při teplotě 50 °C.

Poměr (-)2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-hydroxymethyl5 pyrimidinu („(-)-enantiomer“) k (+)2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)6-hydroxymethylpyrimidinu („(+)-enantiomer“) v usušeném materiálu (3,12 g) určený analýzou NMR byl 82 : 18.

2,5“ g výše uvedeného materiálu bylo potom rozpuštěno v minimálním množství ethanolu (60 ml). Roztok ethanolu byl io ponechán chladnout přes noc a zfiltrováním bylo získáno 1,74 g chirální soli (účinnost oddělení 70 %) po usušení ve vakuu při 50 °C po dobu 14 hod. Poměr (-)-enantiomeru k (+)-enantiomeru v usušeném materiálu byl 95 : 5.

1,5 g materiálu 95 :5(-): (+) bylo znovu rekrystalizováno 15 z minimálního množství ethanolu (60 ml). Ethanolový roztok byl ponechán stát přes noc, potom byl zfiltrován a získaná pevná látka sušena ve vakuu 5,5 hod při 50 °C. Výtěžek získaného krystalického materiálu (1,19 g) byl 80 %. Poměr (-)-enantiomeru k (+)-enantiomeru byl:

2o > 98 : 2 při stanovení ¹H NMR (DCI, methylcyklodextrin jako rozpouštědlo)

99,8 : 0,2 při stanovení chirální HPLC na koloně Daicel

Chirapak AD (250 x 4,6 mm, nerezová ocel), mobilní fáze

650 : 350 hexan : propan-2-ol; pokojová teplota; detekce UV při 25 254 nm; bylo nastříknuto 20 μΙ krystalického materiálu rozpuštěného ve 20 ml ethanolu; průtok 1,0 ml/min; zeslabení

0,05 aufs.

·· ···· • · · t · · * « ♦ · • « · ····· · ···

9 9 9 9 9 9999999

9 9 9 9 9 9 9 9 ’-2€Γ- .......**

2. Příprava R(-)-2.4-diamino-5-(2.3-dichlorfenvl)-6-fluormethvlpvrimidinu (-)-enantiomer (0,13 g, 0,00046 mol) vytvořeného v kroku 1 byl ochlazen v dichlormethanu (2x2 ml) na teplotu nižší než - 50 °C.

K suspenzi byl přidán trifluorid diethyiaminsiřičitý (DAST) (0,153 g, 0,00115 mol). Po 1 hod byla reakční směs ohřátá na - 10 °C. Po 40 min byl vzniklý oranžově zbarvený roztok ochlazen před přídavkem nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (1,6 ml) na teplotu nižší než - 50 °C. Celek byl extrahován io ethylacetátem a spojené extrakty byly promyty vodou, nasyceným roztokem soli a sušeny nad MgSO₄. Filtrát byl zakoncentrován za poskytnutí bělavého produktu při rozetření s petroletherem 60/80 (80 mg, výtěžek 61 %): 99,6 % R(-)-enantiomeru a 0,4 % S(+)enantiomeru.

Příklad 4: Příprava R(-)-2.4-diamino-5-(2,3-dichlorfenvl)-6-fluormethvlpyrimidinisethionátu lontoměničová pryskyřice AG1X8 (50 mesh) byla na počátku převedena z chloridové formy do isethionátové formy elucí vodným

2o roztokem isethionátu sodného. Po promytí vodou byla kolona eluována zředěnou HCI za poskytnutí kyseliny isethionové jako vodného roztoku, který byl potom titrován zředěným roztokem hydroxidu sodného.

K suspenzi R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethyl25 pyrimidinu (1,5 g, 5,22 mmol) ve vodě (100 ml) byla přidána 0,46M kyselina isethionová (11,35 ml, 1,0 ekvivalentu). Roztok byl potom zfiltrován a lyofilizován za poskytnutí produktu jako krémové pevné látky.

Výtěžek 2,1 g (89 %)

Teplota tání 85 - 90 °C ·· ····

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 99 999 9 9 99

9 9 99 9 99 99 9 9 9

Λ 9 9 9 9 9 9 9 >•27·· ·♦· ·· ♦·

Příklad 5: Příprava methansulfonátu R(-)-2.4-diamino-5-(2,3dichlorfenvl)-6-fluormethvlpyrimidinu

K suspenzi R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethyl5 pyrimidinu v suchém etheru (21 ml) byla přidána kyselina methansulfonová (0,158 ml, 0,234 g, 2,39 x 10‘³ mol). Výsledná směs byla míchána při pokojové teplotě 2 hod. Suspenze byla zfiltrována, dobře promyta suchým etherem (5 ml), odsáta dosucha a sušena při pokojové teplotě ve vakuu.

io Výtěžek 0,911 g (93 %)

Teplota tání 245 - 247 °C

Příklad 6: Výroba monohydrochloridu R(-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenvl)-6-fluormethvlpyrimidinu is R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidin (0,70 g, 0,0024 mol) byl suspendován v etherové kyselině chlorovodíkové (5,60 ml) a míchán 2 hod při pokojové teplotě. Suspenze byla zfiltrována, promyta suchým etherem (2x10 ml), odsáta dosucha a sušena ve vakuu při pokojové teplotě za získání bílé pevné látky.

Výtěžek 0,773 g (98 %)

Teplota tání 232 - 235 °C

Vlastnosti_(-)-2,4-diamino-5-(2.3-dichlorfenvl)-6-hvdroxvmethyl25 pyrimidinu

Vzhled: bílá pevná látka Teplota tání: 179 -181 °C Molekulární vzorec: ΟιιΗ₁₀0Ι₂Ν₄Ο

Φ· ····

Φ Φ Φ

Φ Φ Φ

Φ 9 Φ

Φ Φ Φ ·· Φ

ΦΦ ···· 9 Φ 9 99« ·· «Φ ♦ Φ Φ · • Φ ··

-28 Molekulová hmotnost: 331,20

Optická otáčivost: [α]²⁶0 = - 49,06° (c = 0,5, EtOH) [0t]²⁶Hg546 “ “ 54,82° (c = 0,5, EtOH)

Optická otáčivost (+)-enantiomeru:

⁵ [Cí]²³Hg546 ⁼ + 65,09° (c = 0,5, EtOH) [a]²³D = + 32,05° (c = 0,5, EtOH)

Data NMR:

7,62 (dublet z dubletu (dd), 1H, 4’); 7,49 (triplet (t),1H, 5’); 7,23 (dd, 1H, 6'); 6,08 (singlet (s) 2H, 2-NH₂); 5,83 (s, 2H, 4-NH₂); 4,55 io (t, 1H, OH); 3,85 (t, 2H, CH₂)

Vlastnosti_R(-)-2,4-diamíno-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethvlpyrimidinu .Chemické / fyzikálně-chemické vlastnosti

Vzhled: bílá pevná látka Teplota tání: 215 - 216 °C Molekulární vzorec: CiiH₉CI₂FN₄ Molekulová hmotnost: 287,13

Optická otáčivost: [a]^25,5D = - 56,75° (c = 0,53, EtOH) [a]^25,5Hg546 = - 72,07° (c = 0,53, EtOH)

Optická otáčivost S(+)-enantiomeru:

[α]^25,5ο = + 59,20° (c = 0,52, EtOH) [ct] Hg546 “ + 70,00° (c = 0,52, EtOH)

Data NMR:

4 ··

9 4 9

9 94

944 9 9

4 4

94

9444 • 4 • 4 4 4*4 • 4 • ♦·· • 4

4

444

-29 7,65 (dd, 1H, 4’); 7,39 (t,1H, 5’); 7,23 (dd, 1H, 6’); 6,15 (s, 2H, 2NH₂); 5,98 (s, 2H, 4-NH₂); 4,88 (quartet (q), 1H, CH₂F); 4,64 (q, 1H, CH₂F) ⁵ 2. Aktivita vůči dihvdrofolátreduktáze (DHFR)

R(-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidin, jeho S(+)-enantiomer a lamotrigin byly testovány na aktivitu proti DHFR z jater krysy s použitím spektrofotometrického testu. Test byl modifikací metody uvedené v Biochemical Pharmacology 20, io 561 - 574, 1971. Výsledky jsou následující:

R(-)-enantiomer = 25 % inhibice při 100 μΜ

S(+)-enantiomer = 33 % inhibice při 100 μΜ

Lamotrigin: IC₅o = 119,6 μΜ

3. Inhibice uvolňování glutamátu

R(-)-enantiomer, S(+)-enantiomer a lamotrigin byly testovány na účinek uvolňování glutamátu vyvolaný veratrinem z mozkových řezů krysy podle protokolu popsaného v Epilepsia 27, 490 - 497, 1986. Získané výsledky jsou následující:

2o R(-)-enantiomer = 64 % inhibice při 10 μΜ

S(+)-enantiomer = 0 % inhibice při 10 μΜ

Lamotrigin: IC50 = 21 μΜ

4. Aktivita vůči napěťově řízeným sodíkovým kanálům

Rekombinantní kanály krysy typ HA

Působení R(-)-enantiomeru na krysí sodíkové kanály typ HA stabilně exprimované v buňkách ovárií čínského křečka bylo

9999 99 ·««· 99 99

9 999 9999

9 99999 9999 • 9 9 · · 9 9» 9999 9

999 99 9 999

9 99 999 99 99

-30studováno s použitím záznamu na celých buňkách a porovnáno s lamotriginem. Jak R(-)-enantiomer (1-500 μΜ), tak i lamotrigin, inhibovaly Na⁺ proudy v závislosti na koncentraci a napětí. Hodnoty IC₅o při dvou různých udržovacích potenciálech (V_h) byly následující:

R(-)-enantiomer: 18 μΜ při V_h = - 60 mV

160 μΜ při V_h = - 90 mV

Lamotrigin: 98 μΜ při V_h = - 60 mV

413 μΜ při V_h = - 90 mV

Nativní kanály (a)Kultivované neurony z c. striatum krysy

Působení R(-)-enantiomeru na nativní kanály z kultivovaných neuronů c. striatum krysy byly studovány s použitím záznamu na celých buňkách. Sloučenina vyvolávala koncentračně a napěťově závislou inhibici Na⁺ proudů. Hodnota IC₅o při udržovacím potenciálu (V_h) - 60 mV byla přibližně 8 μΜ ve srovnání s mnohem nižší schopností při V_h = - 90 mV. Inhibice vyvolaná koncentrací 130 μΜ R(-)-enantiomeru byla zdánlivě eliminována hyperpolarizací buněk na V_h = -120 mV.

b) Kultivované embryonální neurony hippocampu krysy

Účinky R(-)-enantiomeru, S(+)-enantiomeru a lamotriginu na sodíkové proudy u celých buněk kultivovaných krysích hippokampálních neuronů byly studovány s použitím technik náplasťových svorek. Sodíkové proudy byly vyvolány aplikací dipolarizačních pulzů o délce 20 ms a tím byl snížen membránový potenciál z udržovacího potenciálu - 60 mV na - 10 mV. Všechny

4 ··· 4

44 4 4 44 4« ·· · 4 4 4 4444

4 · 4 4 444 4 4 44

44 44 4 44 4444 4

444 44 4 444

4 44 444 44 44

- 31 tři sloučeniny ukázaly na koncentraci závislé snížení maximálního sodíkového proudu s následujícími hodnotami IC50:

R(-)-enantiomer: 4 μΜ

S(+)-enantiomer: 20 μΜ 5 Lamotrigin: 16 μΜ

5, Analgetickv účinek

Vliv na vývoj akutní hyperalgézie vyvolané PGE?

R(-)-enantiomer, S(+)-enantiomer a lamotrigin byly orálně 10 podány krysám 1 hod před subplantární injekcí PGE₂ (100 ng). Reakční doby tlaku na tlapku byly měřeny 3 hod po injekci PGE₂. Ve stejnou dobu byla hodnocena ataxie pozorováním krys umístěných ve výběhu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1 níže. Ataxie se uvádí jako poměr mezi ataxií a analgézií ED₅₀s, p. o., n = 5.

Tabulka 1

Sloučenina	Analgézie ED5o(mg/kg) (95 % limity)	Poměr ataxie
R(-) enantiomer	2,5 (2,2 - 2,9)	10,0
S(+) enantiomer	50,1 (39,2 -70,5)	> 2
Lamotrigin	34,8 (26,9 - 53,2)	2,3

Vliv na akutní hyperalqézii vyvolanou PGE?

R(-)-enantiomer byl podán orálně 2 hod po subplantární injekci

PGE₂ (100 ng), kdy byla vyvolána hyperalgézie. Reakční doba tlaku na tlapku byla měřena 3 hod po podání PGE₂. Analgézie ED₅o a 95 % intervalu spolehlivosti byla 3,4 (3,1 - 3,7) mg/kg).

• ·· · • 4 • 4 4 4 4 4 • · 4 4 4 # 4 4 4 «

4 4 4 4444 « 444 »4 44 4 4 4 4444 4 *44 44 4 «44

4 44 4 4 4 4 · 4«

-32 6, Protikřečovv účinek

Test s použitím elektrických šoků

Model záchvatů používá na uši připojených elektrod a je citlivý na antiepileptické prostředky používané klinicky pro řízení klonicko/tonických (grand mal) a částečných záchvatů se sekundární generalizací (Swinyard, J. Am. Pharm. Ass. 38, 201 - 204, 1949; Loscher a Schmidt, Epilepsy Res. 2, 145 - 181, 1988).

(a) Trvání účinku io R(-)-enantiomer, S(+)-enantiomer a lamotrigin byly testovány při intraperitoneálním (i.p.) podávání u krys v různých časových intervalech po injekci. Hodnoty ED₅o ukázané v tabulce 2 níže jsou dávky zabraňující natažení zadní končetiny u 50 % zvířat.

Tabulka 2

Čas.interval (hod)	R(-)enantiomer ED5o (95%limity) (mg/kg)	S(+)enantiomer EDS0(95% limity) (mg/kg)	Lamotrigin ED50 (95 % limity) (mg/kg)
0,5	1,3(0,9-1,9)	17,6 (11,6-26,4)	2,7(1,8-4,0)
1	1,0(0,7-1,5)	19,0 (12,7 - 28,5)	3,3 (2,3-4,8)
2	1,2 (0,8-1,7)	30,7 (20,9 - 45,3)	2,7(1,8-3,9)
4	2,3 (1,6-3,4)	87,3 (47,7 - 168)	2,3(1,5-3,3)
8	5,9 (4,0 - 8,7)	N/T (netestováno)	4,8(3,3-7,1)
24	12,9 (9,0 - 19,1)	N/T	7,1 (4,6-11,0

Tato data ukazují, že R(-)-enantiomer je silný protikřečový prostředek, 2 - 3 x aktivnější než lamotrigin a 15 - 20 x aktivnější než • 9 9*99 »* 9999 9« «9 • * · 9 9 9 9 9 9 9 · 9 t 9 9 9 9999 • ·· ·· » 99 9999 · »99 ·· · 999 • 9 9 99 999 99 99

-33jeho S(+)-enantiomer. Navíc byla isethionátová adiční sůl R(-)enantiomeru (přepočteno na volnou bázi) stejně aktivní, jako R(-)enantiomer ve formě báze při i.p. podávání (ED₅o v čase 2 hod: 1,8 a 2,5 mg/kg; p < 0,05).

V oddělených řadách experimentů byl porovnáván poločas (t_1/2) pro R(-)-enantiomer u samců krys, který byl 5,4 hod ve srovnání s t_1/2 pro S(+)-enantiomer, který byl 3,1 hod.

(b) Různé způsoby podávání io R(-)-enantiomer a lamotrigin byly testovány u myši 1 hod po podání léčiva různými způsoby. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3 níže.

Tabulka 3

Sloučenina	Cesta podání	ED5o mg/kg (95% limity)
R(-)enantiomer	i.p.	1,3 (0,93 - 1,8)
	p.o.	1,2 (0,85-1,7)
	s.c.	0,96 (0,68 - 1,4)
Lamotrigin	i.p.	2,3(1,6-3,3)
	p.o.	3,3(2,3-4,8)
	s.c.	1,8 (1,2-2,5)

V oddělené studii byl vyhodnocován isethionát R(-)enantiomeru podávaný i.v. cestou krysám 1 hod po podání léčiva. Bylo použito většího proudu (200 mA) ve srovnání s proudem použitým v ostatních postupech (20 mA). Hodnota ED₅₀ pro sůl R(-)2o enantiomeru (přepočteno na volnou bázi) byla 1,5 mg/kg (ED₅o pro lamotrigin; 2,5 mg/kg).

·· «444 44 «*«· 44 44 • 4 4 4 · 4 44··

4 4 4 4444 4 4··

444 44 4 44 444 4 4 • 44 ·· 4 444 • 44 444·· ····

-34Výsledky ukazují, že R(-)-enantiomer má silný protikřečový účinek, který je téměř stejný při různých testovaných způsobech podávání a 2 - 3 x silnější než lamotrigin při testech elektrickými šoky u krys a myší. R(-)-enantiomer má dlouhé trvání působení a je účinný při všech způsobech podávání.

7. Syndrom dráždivého střeva

K pokusům byli použiti samci krys Listar v rozmezí hmotnosti 100 - 150 g.

w Senzitizace krys byla provedena i.p. dávkou (1 ml na krysu) roztoku obsahujícího vaječný albumin (10 pg/ml), vakcíny proti černému kašli (1 mg/ml) a hydroxid hlinitý (10 mg/ml). Kontrolní zvířata dostala fyziologický roztok.

O sedm dní později byly krysy anestetizovány izofuranem a byl odkryt zevní šikmý sval. Do svalů byly implantovány dva nichromové dráty, které byly vyvedeny v zadní části hřbetu, kůže byla zašita a zvířata byla ponechána zotavit.

O šest dní později byla zvířata přes noc připoutána. Následující den byla anestetizována a kolorektum bylo vypláchnuto fyziologickým roztokem. Čtyři centimetry dlouhý latexový balónek upevněný na portexovou kanylu byl připojen na nafukovací zařízení a elektrody na hřbetě byly připojeny na zesilovač.

Elektrická aktivita vnějšího šikméno svalu byla zaznamenávána systémem pro získávání dat („spike2“), který počítal počet elektrických pulzů. Byly zkonstruovány křivky závislosti odezvy na tlaku (10 100 mm Hg, 1,3 - 13 kPa) pro senzitizovaná a kontrolní zvířata. Balónek byl nafukován při každém tlaku 1 min a následovala 5 min doba odpočinku.

Střední počet pulzů při každém tlaku byl vypočten pro kontrolní

3o zvířata, senzitizovaná zvířata a senzitizovaná zvířata, kterým byl ·· ···· ·· ···» >· ·· » · · · Φ · · 4 · · • · · · · ··· · · ·· • · · · · · 4 4 «·· · · ··· ·· · · · · · ·· ··· ·· ··

-35podán R(-)-enantiomer. R(-)-enantiomer nebo vehikulum (0,25 % methylcelulóza) byly podávány orálně (5 ml/kg) 60 min před počátkem měření křivky závislosti na tlaku.

Výsledky

U normálních zvířat vyvolávalo roztažení kolorekta zvýšení elektrické, aktivity v břišních svalech závislé na tlaku (tlaky větší než přibližně 40 mm Hg, 5,2 kPa). Po senzitizaci krys vaječným albuminem došlo k podstatnému zvýšení elektrické aktivity těchto svalů při daném io roztažení (tlaku), ale také ke snížení úrovně spouštění této aktivity (přibližně 20 mm Hg, 2,6 kPa). R(-)-enantiomer v dávce 10 mg/kg p.o.

přivodil úplné odstranění změn indukovaných vaječným albuminem.

Výsledky ukazují, že za podmínek hypersenzitivity, která se pozoruje u syndromu dráždivého střeva, by byl R(-)-enantiomer účinný při odvrácení hypersenzitivity a tím snížení bolesti a nepohyblivosti spojené se syndromem dráždivého střeva.

8, Neurotoxickv model indukovaný MPTP

Zvířata a ošetření

2o Šest týdnů staří samci myší C57B1/6 (Japan SLC Co.,

Hamamatu) byli umístěni po deseti v klecích v místnosti s nastavitelnou teplotou s cyklem 12 hod světlo/12 hod tma a s volným přístupem k vodě a ke krmivu.

Myši dostávaly i.p. injekce R(-)-enantiomeru a S(+)-enantiomeru (30 mg/kg) v olivovém oleji počínaje 12 hod před injekcí MPTP a každých 12 hod ještě dalších 5 injekcí. Kontrolní myši dostaly pouze olivový olej.

·· ···· ·· ···· ·· ·· • · · · · ···· • · · · · · · · ··· • · · · · ·· ···· · • · · · · ·»· «· · ··«>·· ·· ··

-36 Myši dostávaly s.c. injekce MPTP.HCI (40 mg volné báze na kg; Research Biochemicals) ve fyziologickém roztoku. Kontrolní myši dostávaly pouze fyziologický roztok.

⁵ Měření hladin dopaminu v corpus striatum

Pro měření hladin dopaminu v corpus striatum byla použita HPLC s elektrochemickou detekcí (J. C. Garcia: Journal of Chromatography B. 656 (1994) 77 - 80).

Sedm dní po injekci MPTP byly myši (7 - 9 ve skupině) io usmrceny a bylo vyňato corpus striatum, ihned zmraženo a skladováno až do analýzy při - 80 °C. V den analýzy byly vzorky tkání sonikovány v deseti objemech (hmotnost/objem) roztoku 0,1M kyselina chloristá/1,9 mM hydrogensiřičitan sodný obsahujícího 1,6pg/ml hydrobromidu 3,4-dihydrobenzylaminu (Sigma) jako vnitřního standardu. Po centrifugaci (2800 x g po dobu 10 min při pokojové teplotě) a filtraci (0,5 pm; membránový filtr Milipore) bylo nastříknuto 10 μΙ supernatantu na kolonu Inertsil ODS3 (4,6 x 250 mm; GL Science, Tokyo). Mobilní fáze obsahovala 88 % 115 mM NaH₂PO₄/0,178 mM Na₂EDTA/0,92 mM kyseliny oktansulfonové (pH =

2o 2,6) a 12 % ethanolu. Průtok byl 1,0 ml/min. Detekce byla prováděna elektrochemickým detektorem Shimazu LECD-6A (700 mV).

• fl • · · · • · • · • · · · ·

Nco

Tabulka 4

0.

H

Q_ c

'03

Ί3

O

CL

JO

E

1— <D

JZ co δ

co h~ m

O >co >

s υ

.z ra υ

δ £

<D

O ιΕ

0)

Ξ) >

c ro l_

JZ

O o

'Φ

v.

Sí

O

E

O)

O)

3.

c

E ra

CL o

Q (0 o

c

4-»

L_

E '3 ><1) £

'CO

JZ δ

NCM cm’ +1 fl

O0_ co

CD δ

oo co_ co’ +1 o

uo co

Nδ oo oo +1 m

fl cm

E	£	oo	O)		Ν'
E
3
ra		χ-γ	O)
		CL	JZ
4-« CO CO		-	O) E		CL
3		Ó?			d>
Q. u.		O			JZ
O		>			O)
O >		o			E
		+	o	χ^	o
3		x~\	fl	ri	co
£		ó	X		.·>
£ ra		co JZ		ra*	L. ra ε
o. o		o		o	o
T3 >»	Έ	N O ι-		>	44 £ ra
c T3 ra	ra >1_ ra >C0	Έ N	0. H 0.	o + X*·*. q	£
Z	O	LL	2	co

Nδ co o

CM

IO m

+1

CD

O)

O)

JZ

O)

E o

CO (1)

E o

c ra c

(D

T ω

Ol ho.

CM >N ra ra c

T3

E ra sz >ra

JO

-C υ

ra ra >

u.

ra

T3 o

-£

CM ra >

>ra _c '(0 ra c

o ra c

Έ ra £

ra

TJ

N ra >

c ra

E o

N >

C ra υ

L.

E μ

>

-Q >čo £

ra

Ό .·£ >

ra

Q.

ra υ

JZ ra £ ·X co >

£ '<0

T3

O

Q.

>»

JO >

£ £

ra >o

O

CO '<U £

ra >

o

4—<

CO ra

H £

>N

O

JZ

Ό

O

Q.

>

£ 'CO xs o

CL >

>

JO

JZ o

*-»

N

O i'>

JZ o

’5>

o

Q

O

LU i

O —I

0.

z

E ra

E '<U

4-.

co >

co ra £

ra >ra

E _ra

JO

E *4 .2 *4 co co

CL i_

O υ

>N ra

IM >

«*O

JO ra c

JZ o

ra £

Ό ra >

(O o

c £

'3 ra £

ra υ

o

E ra

CL o

σ • · · · • · •« ···· · · • c · · · · ··· · • · · · · · · · · · · · • ·· · · · · 4 ···· · ··· · · · 4 · ·

0· · ····· · · ··

- 38 Studie rozpustnosti a stability solí R(-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenvl)-6-fluormethvlpyrimidinu

1. Experimentální část

Soli

Bylo syntetizováno 10 mg následujících solí R(-)-2,4-diamino-5(2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu: acetát, benzoát, HCl, tosylát, benzylát, sukcinát, salicylát, tartrát, (L)-laktát, sulfát, fumarát, citrát, malonát, fosfát, nafsylát a mesyiát.

Profil tavení

Průběhy tavení byly vizuálně monitorovány s použitím topného bloku Mettler a mikroskopu. Pro potvrzení pozorovaných změn a identifikaci typu změn byla použita DSC. Experimenty DSC byly prováděny s použitím systému Perkin Elmer DSC-7 se zapisovačem TAC7/DX. Pro zachycení co největšího počtu změn byla použita rychlost skanování 10 °C/min a velikost vzorku 1 2 mg. Na jednom nebo dvou vzorcích byla prováděna DSC v rozmezí 40 °C až 400 °C nebo v okolí ± 50 °C všech změn

2o pozorovaných na topném bloku. Vzorky a reference (vzduch) byly umístěny v 50 μΙ hliníkových lodičkách s otvory.

Rozpustnost a pH

Rozpustnost byla určována metodou přidávání látky. Při pokojové teplotě bylo do 0,25 mi deionizované vody přidáváno léčivo. Roztok byl naředěn na 2 ml pro stanovení pH. Bylo prováděno jediné stanovení.

2. Výsledk

• · ·· ·

Možnost dobrého

profilu stability

X

X

X

o

O w p

CD

CD

CD

Ό Φ CO '> >

υ cn N

υ cn N

n izace

CD υ tg

O CO N

_O

E CD

E (D

o 0

N E

o 0

E CD

_Q

υ

υ

(D O

v*·

(D O

o

υ

φ u.

'>

(Q L_

CQ L.

co

co

(0 k.

o.

c

N CD

N CD

CO

CO

N CD

u. Φ

Q.

X

Qí

c

O

OQ

OQ

OQ

cn

cn

o o

o 0

O O

o o

o 0

O O

O O

O ω

c

c

v-

v-

LO

o

CN

TT

o

c <D

c CD

CO

V“

LO

co

CO

CO

oo T“

o

>

>

cn

CO

O

+-Λ

«·*

Q.

CD

CD

3 «w

CO

CO

tn oj

nj

_co

c

>í3

>ΪΣ

>

o >

vo

st.

c

_o

>

>

>

__

__

_

__

>

_

Q.

>

>

c

c

c

c

_c

c

CD

CD

CD

CD

'co

'CO

'CO

'CO

CD

'CO

H

Z

Z

Qí

H

H

1-

1-

Q

H

O

o 0

o

O

O

O

O

O

O

O

O

O

0

0

O

O

0

0

0

0

_Q

T-

98

0

o

CN

o

co

CN

CO

00

v

co

CN

LO

CN

CO

l·-

o

r-

c

05

τ- ι

V

1

CM 1

CN

b.

CL

co

o

Ν’

CN

b-

o

co

LO

CO

CN

V

T

CN

o

u.

x—»

Q.

c

c

c

k__

'CO

CO

Jxí σ φ

c '2

né tá

né tá

staly

C '(0 •4-J

-·— 'CD jz

tí tán

k.kry

to

CO

—

co

□

Φ >u.

co

c

c

c

'CO

Q.

CL

k.

'CO

u.

CD

'CO

'CO

'C0

>

>o

O

O

X

>o

Q

H

_l

l·-

h-

H

'<0

k.

O

+

+

+

+

+

>

X

•w

'(0 c o

Ifoná

□

□

M-*

0)

'co

'CO

c CD =3

CD

_c

>

'CG

nz

o

lic

rtr

·□

O

CD

□

co

co

w

1-

£D

ω

ω

1-

4 9 9

9 4 4

Možnost dobrého profilu stability		X		X
Interpret.výsledků topný blok/DSC	Racemizace 143 °C	Racemizace 194 °C stejná jako báze	Racemizace 127 °C	Bez racemizace
Teploty nástupů DSC	Široké tání od 110 °C Rekryst. 143 °C	Dehydrát 175 °C Tání 194 °C Rekryst. 207 °C Tání 215 °C	Tání 100 °C Rekryst. 127 °C Tání 173 °C Tání 200 °C	Dehydrát 104 °C Tání 140-172 °C
Výsledky pro topný blok	Tání 50 °C	Rekryst. 191-198 °C Tání 221-224 °C	Část.tání 115-120 °C Část.tání 186 °C Tání 210 °C	Část.tání 117-119 °C Tání 129-132 °C
Hydrát	+	+	+	+
Sůl	(L)-laktát	Sulfát	Fumarát	Citrát

0 0··· • 0 · · • · • · 0 · » · · 0 0 0 · · • 0 0 · · · · · 0 0 0 0 · ·*« 00 0 000

0 0 0 0 0 0 00 00

Možnost dobrého profilu stability 1	X	X	X	X
Interpret.výsledků topný blok/DSC	Bez racemizace	Bez racemizace	Bez racemizace	Racemizace 240 °C
Teploty nástupů DSC	Tání 117 °C	o 0 l·- (0 c ‘«j **	Dehydr. 352 °C Tání 370 °C	Tání 245 °C
Výsledky pro topný blok	Tání 72-79 °C	tání 57-73 °C	Netaje níže než 300 °C	Část.tání 239 °C Rekryst. 240 °C Úplné tání 249 °C
Hydrát	+	+	+	1
Sůl	Malonát	Fosfát	Naftalen- disuifonát	Methansulfonát

4 4 44 4 »· ···· 44 ·· • · · «44 • 4 4 · 44 4«

4 4 4 · 4 1

4 4 4 4 <

. ί· 4 · 4 444 • 4 4 4

4 4 4

4 4 4 4

4 4

44

43Soli, u kterých při zahřívání nebyla pozorována racemizace a sloučeniny, u kterých se racemizace vyskytovala při vyšší teplotě než u volné báze byly zvoleny jako kandidáti na potenciálně dobrý profil stability. Z testů vyplynulo, že dobrou stabilitu poskytují tosylát, benzylát, tartrát, sulfát, citrát, malonát, fosfát, nafsylát a mesylát. Tosylát, benzylát, malonát a fosfát tají při teplotě nižší než 100 °C. Proto mohou být při jejich použití potíže při zpracování a jsou proto pro výrobu farmaceutických prostředků méně vhodné.

Tabulka 6 níže ukazuje rozpustnost solí ve vodě při pokojové io teplotě, přepočtenou na ekvivalentní množství báze, a pH roztoku.

Tabulka 6

Sůl	Mh	Rozpustnost (mg/ml)	Ekvivalent rozpustnosti báze mg/ml	PH	pH>3 & rozpustnost > 25 mg/ml
Acetát	326	0,32	0,28	6,5 4
Benzoát	479	<0,66	<0,4	4,1 7
HCI	327	24 - 35	21 - 31	3,6 1	X
Toluen- sulfonát	606	17 - 33	8 - 16	2,1 7
Benzen- sulfonát	551	20 - 30	10 - 12	2,4 3
Sukcinát	520	3-22	2 - 12	4,0 9
Salicyiát	499	3-4	2 - 3	3-2

• · 9 9 9 9

9 9999 99 «9 • 9 · 9 9 · · 9 · ·

9 9 9.9 999 9 999

99 99 9 99 9999 9 • 9« · 9 9 99»

9 99999 9 9 99

Tartrát	476	8 - 12	5-7	3,4 8
(L)-laktát	467	1,8	1,1	3,4 3
Sulfát	394	>31*	>23*	1,9 2
Fumarát	505	3 - 8	2-5	3,0 4
Citrát	540	6 - 12	3 - 6	3,9 9
Malonát	466	13-23	8 - 14	3,2
Fosfát	481	>32*	>19*	2,3 4
Naftalen- disulfonát	571	<0,37	<0,2	3,2 7
Methan- sulfonát	383	>41*	>31*	3,3 3	X
Isethionát	474	41,8	25,3	1,6 7	X

’ Vzorek nebyl nasycený.

Tabulka 6 ukazuje, že rozpustnost čtyř solí (acetát, benzoát, (L)laktát a nafsylát) byla menší než 1 mg/ml. Proto budou pravděpodobně 5 nevhodné pro orální a i.v. použití. Pět solí (HCl, sulfát, fosfát, mesylát a isethionát) mělo rozpustnost přepočtenou na ekvivalent báze větší než nebo v okolí 25 mg/ml, ale pouze dvě z nich měly pH v roztoku větší než 3. Roztok pro injekce by měl mít pH vyšší než 3, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na tkáň v okolí místa vpichů. Na • 9

-45• •99 99 99

9 · 999 9999 • 9 9 999·· 99 99 • ·· · · 9 · · ···« 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 999·· ·9 99 základě tohoto testu je možno pro intravenózně injikovatelný prostředek doporučit použití soli HCI a mesylátu.

Příklady farmaceutických prostředků

1, Tablety

Tableta 1

R(-)-enantiomer 150 mg)

Laktóza 200 mg)

Kukuřičný škrob 50 mg) io Polyvinylpyrrolidon 4 mg)

Stearan hořečnatý 4 mg) ) = obsah na tabletu

R(-)-enantiomer se smísí s laktózou a škrobem a granuluje se roztokem polyvinylpyrrolidonu ve vodě. Výsledné granule se suší, mísí se stearanem hořečnatým a lisují do tablet.

Tableta 2

Pro přípravu dalších tablet s obsahem R(-)-enantiomeru přítomného množství 5,0 mg, 25,0 mg, 35,0 mg, 50,0 mg, 75,0 mg

2o a 150,0 mg byly v prostředcích ve formě tablet použity následující složky.

««··

-46 4 ·· ««*· • 4 4

4 4 44 · ·

4 4 • 4 4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 44 • 4 4 4 4

4 4

-.44

Tabulka 7

	Množství v tabletě (mg)
R(-)-enantiomer	5,0	24,0	35,0	50,0	75,0	150,0
Laktóza	200,2	180,2	170,2	155,2	130,2	55,2
Hydroxypropylcelulóza	27,0	27,0	27,0	27,0	27,0	27,0
Mikrokrystalická celulóza	27,0	27,0	27,0	27,0	27,0	27,0
Povidon	8,1	8,1	8,1	8,1	8,1	8,1
Stearan hořečnatý	2,7	2,7	2,7	2,7	2,7	2,7
Čištěná voda	95	95	95	95	95	95
Lisovací hmotnost	270,0	270,0	270,0	270,0	270,0	270,0

R(-)-enantiomer, laktóza, hydroxypropylcelulóza a mikrokrystalická celulóza byly spolu smíseny za vytvoření suché práškové směsi. Ve vyčištěné vodě byl rozpuštěn povidon. Roztok povidonu byl přidán do suché práškové směsi obsahující R(-)enantiomer pro získání vlhké hmoty s konzistencí vhodnou pro granulaci. Výsledná vlhká směs byla protlačena sítem, granule byly usušeny a prosáty. Byl přidán stearan hořečnatý a následovalo míšení io a lisování.

2. Injekce

Injekce I

Methansulfonátová sůl R(-)-enantiomeru se rozpustí ve sterilní vodě pro injekce.

-4799 ···· 00 0000 • 0 0 · · 0 0 0 0 0 0000 0 0 · 0 0 0 0 • 0» 00 0

0 00000

00 • 0 0 0

0 00

000 0 0

0 0

00

Prostředek II pro intravenózní injekce

Methansulfonátová sůl R(-)-enantiomeru 200 mg

Sterilní apyrogenní fosfátový pufr pH 9,0 do 10 ml

Methansulfonátová sůl se rozpustí ve větší části fosfátového pufru při 35 až 40 °C, potom se doplní na objem a filtruje sterilním mikroporézním filtrem do sterilních 10 ml skleněných lahviček (typ 1), které se uzavírají sterilními uzávěry a víčky (vypočteno jako báze).

V následujících příkladech může být aktivní složkou R(-)io enantiomer nebo jeho farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou (přepočteno na množství báze).

3. Prostředky ve formě kapslí

Prostředek v kapslích I

Prostředek I je možno připravit smísením složek a naplněním dvoudílných tvrdých želatinových kapslí získanou směsí.

mg/kapsle

(a) Aktivní složka	250
(b) Laktóza B.P.	143
(c) Sodná sůl glykolátu škrobu	25
(d) Stearan hořečnatý	2 420

Prostředek v kapslích II

(a) Aktivní složka

mq/kapsle 250

·· ···· • · ··

-48 ·· ···· • · · • · · • · · • · · ·· «

9

99

9 9 9

9 99

9 9 9

9 9

99 (b) Macrogel 4000 B.P.

350

600

Kapsle je možno připravit tavením látky Macrogel 4000 B.P., dispergováním aktivní složky v tavenině a plněním dvoudílných tvrdých želatinových kapslí získanou směsí.

Prostředek v kapslích III (kapsle s řízeným uvolňováním)
(a) Aktivní složka	mg/kapsle 250
(b) Mikrokrystalická celulóza	125
(c) Laktóza B.P.	125
(d) Ethylcelulóza	13

513

Kapsle s řízeným uvolňováním mohou být připraveny extrudováním smíšených složek (a) až (c) s použitím extrudéru, potom io zakulacováním a sušením extrudátu. Sušené kuličky se potahují ethylcelulózou (d) jako membránou pro řízení uvolňování a plní se do dvoudílných tvrdých želatinových kapslí.

4. Prostředek ve formě sirupu

15	Aktivní složka	0,2500 g
	Roztok sorbitolu	1,5000 g
	Glycerol	1,0000 g
	Benzoát sodný	0,0050 g

999

9 9

9 9 99

9 9

9

999

- 49 ·· ·<··· • · · • · 9

9 9

9 9

9

99

9 9 9

9 99

9 9 9

9 9

99

Příchuť 0,0125 ml

Čištěná voda k doplnění do 5,0 ml

Benzoát sodný se rozpustí v části čištěné vody a přidá se roztok sorbitolu. Přidá se aktivní složka a rozpustí se. Výsledný roztok se mísí s glycerolem a příchutí a potom se doplní na požadovaný objem čištěnou vodou.

5. Prostředek ve formě čípků mg/čípek

Aktivní složka (63 pm)* 250

Tuhý tuk, BP (Witepsol H15- 1770 Dynamit Nobel)

2020 io * Aktivní složka se použije ve formě prášku, ve kterém alespoň % částic má průměr 63 pm nebo menší.

Jedna pětina tuku Witepsol H15 se roztaví v pánvi s parním pláštěm maximálně při 45 °C. Aktivní složka se prošije sítem 200 pm is a za míchání se přidá do roztaveného základu a míchá se Silversonovým mixérem opatřeným řeznou hlavou až do dosažení hladké disperze. Při udržování teploty směsi na 45 °C se přidá zbývající Witepsol H15 a suspenze se míchá pro zajištění homogenní směsi. Celá suspenze se potom protlačí 250 pm nerezovým sítem a za stálého míchání nechá ochladit na 40 °C. Při teplotě 38 až 40 °C se do vhodných plastových forem plní alikvoty 2,02 g směsi a čípky se ponechají ochladit na pokojovou teplotu.

Zastupuje:

-50 • 9 9 999 9 9 9 9 99 • 9 9 9 · 9 • 9 9 9 *999

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 99 999

Claims (11)

1. Pyrimidinový derivát vzorce (I):

10 NH j nebo jeho adiční sůl s kyselinou.

2. Sůl podle nároku 1, kterou je farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou.

3. Sůl podle nároku 1, kterou je sulfátová, fosfátová nebo isethionátová sůl.

4. Sůl podle nároku 1, kterou je hydrochloridová nebo

2o methansulfonátová sůl.

5. Způsob výroby derivátu pyrimidinu vzorce (I) podle nároku 1 nebo jeho adiční soli s kyselinou, vyznačující se tím, že zahrnuje:

25 (i) rozdělení racemického 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6fluormethylpyrimidinu vhodnou chirální kyselinou a rekrystalizaci získané soli pro získání soli, která se skládá • · 9999 • · r • · · • 9 9··9 99 99 • · 9 9 9 9 9 • 9 999 9 9 99

99 9 99 9999 9

9 9 9 9 9 9 • 9 999 99 99 v podstatě pouze ze soli s R(-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinem; a (ii) v případě potřeby převedení rekrystalizované soli na volnou bázi nebo vhodnou další adiční sůl s kyselinou.

6. Způsob výroby pyrimidinového derivátu vzorce (I) podle nároku 1 nebo jeho adiční soli s kyselinou, vyznačující se tím, že zahrnuje:

(a) rozdělení racemického 2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6io hydroxymethylpyrimidinu vhodnou chirální kyselinou a rekrystalizaci vzniklé soli pro získání soli, která se skládá v podstatě pouze ze soli s (-)-2,4-diamino-5-(2,3dichlorfenyl)-6-hydroxymethylpyrimidinem;

(b) v případě potřeby přeměnu rekrystalizované soli na volnou is bázi nebo jinou sůl;

(c) fluoraci rekrystalizované soli z kroku (a) nebo volné báze nebo uvedené další soli z kroku (b) za podmínek, při kterých neprobíhá racemizace (-)-2,4-diamino-5-(2,3-dichlorfenyl)-6hydroxymethylpyrimidinu nebo vzniklého (-)-2,4-diamino-520 (2,3-dichlorfenyl)-6-fluormethylpyrimidinu; a (d) v případě potřeby převedení získané fluorované sloučeniny na volnou bázi nebo na vhodnou další adiční sůl s kyselinou.

7. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, ž e jako aktivní složku obsahuje pyrimidinový derivát vzorce (I) podle nároku 1, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou a farmaceuticky přijatelný nosič nebo diluent.

44 444 4 44 4 4 • 4 * 4 4 4 4444

4 4 4 4 4 44« 4 4 44

4 4 4 »4 4 44 4444 4

444 44 4 444

44 4 44444 44 44 •4 4444

- 52

8. Pyrimidinový derivát vzorce (I) podle nároku 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou pro použití v lékařství.

5

9. Pyrimidinový derivát vzorce (I) podle nároku 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou pro použití při výrobě farmaceutického prostředku s analgetickými nebo protikřečovými účinky nebo farmaceutického prostředku pro léčení syndromu dráždivého střeva nebo bipolární poruchy.

10. Pyrimidinový derivát vzorce (I) podle nároku 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou pro použití při výrobě farmaceutického prostředku s analgetickými nebo protikřečovými účinky nebo farmaceutického prostředku pro

15 léčení funkčních poruch střev, bipolární poruchy nebo neurodegenerativních poruch, nebo farmaceutického prostředku pro prevenci nebo snížení závislosti na nebo prevenci nebo snížení tolerance k látce vyvolávající závislost.