CZ65998A3

CZ65998A3 - Tepelně izolovaný složený profil

Info

Publication number: CZ65998A3
Application number: CZ98659A
Authority: CZ
Inventors: Harald Schulz
Original assignee: Norsk Hydro A. S.
Priority date: 1995-09-05
Filing date: 1996-09-05
Publication date: 1998-07-15
Also published as: WO1997009504A1; EP0927808A3; EP0848781B1; NO309782B1; EP0927808B1; JPH11512158A; DE59603733D1; EP0927808A2; PL181284B1; NO980935D0; EP0848781A1; CA2231102A1; DE59610159D1; NO980935L; ATE186967T1; ATE232936T1; DK0927808T3; PL325156A1

Description

Tepelně izolovaný složený profil

Oblast techniky

Vynález se týká tepelně izolovaného jména pro okna, dveře, fasády apod.. ších a vnitřních kovových profilů, složeného profilu, zesestávajícího 7. vnějspojených vzájemně přes nejméně jeden izolační oddělovací prvek opatřený přípojnými profilovými úseky a udržovaných ve vzájemném odstupu, přičemž přípojné profilové úseky zapadají do úložných drážek kovových profilů a izolační oddělovací prvek obsahuje dvě v podstatě vzájemně rovnoběžné ohraničující stěny, vytvářející mezi sebou dutinu, přičemž mezi ohraničujícími stěnami mohou být uloženy příčné stěny, uspořádané napříč k ohraničujícím stěnám, jimiž je dutina uvnitř izolačního oddělovacího prvku komor.

rozdělena do více za sebou uložených dutinových

Dosavadní stav techniky

Takové tepelně izolované složené profily jsou kupříkladu známé z DE 42 38 750, přičemž izolační oddělovací prvek nebo prvky zajištují tepelné dělení (přerušení tepelného mostu) vnějšího kovového profilu od vnitřního profilu.

Při dimenzování izolačních oddělovacích prvků je třena vzít na zřetel, že transport tepla od teplejšího k chladnějšímu kovovému profilu může probíhat třemi různými způsoby, a to vedením tepla, sáláním, jakož i přestupem (konvekcí), přičemž zpravidla se uskutečňují vedle sebe všechny tři mechanismy.

Při vedeni tepla se tepelná energie přenáší mezi přímo sousedícími částmi pevných těles nebo nepohybujícími se kapalinami nebo plyny. Míra vedení tepla sestává v daném

9

-2•9 *99· * 9 ♦

9 9 9 · případě z tepla, které proudí jednak přes ohraničující stěny a přes klidný vzduch uvnitř dutiny nebo dutinových komor a jednak proudí směrem ven do vzduchového prostoru, ohraničujícího izolační oddělovací prvek. Složka tepla, proudící přes izolační oddělovací prvek, je v podstatě ovlivňována tlouštkou a šířkou ohraničujících stěn, jakož i tepelnou vodivostí materiálu. Mechanické veličiny (pevnost, tlouštka, tlouštka stěny, šířka) však rovněž určují mechanické vlastnosti izolačního oddělovacího prvku, staticky nesoucího profil a vytvářející jeho distanční stěnový prvek. Další snižování vedení tepla je proto zpravidla omezováno statickými důvody (tlouštka stěny, šířka).

Při sálání tepla naproti tomu není zapotřebí přenášecí médium, takže měření izolačního oddělovacího prvku je do té míry bezvýznamné, pokud není třeba brát ohled na stínění, odrazy nebo jiné ovlivňování sálání izolačním oddělovacím prvkem.

Při přestupu je tepelná energie přenášena na proudící kapaliny, plyny nebo páry vedením tepla nebo popřípadě také sáláním, a je unášena prouděním. Jelikož nosič tepla při příjmu tepelné energie zmenšuje svoji hustotu a dostává se do pohybu, působí samotný přenos tepla tepelné proudění, označované jako volnou konvekci.

Ukázalo se, že vytvoření izolačního oddělovacího prvku ovlivňuje nikoliv nepodstatně přestup tepla, takže si vynález klade za úkol zlepšit u složených profilů výše popsaného druhu tvarování izolačního oddělovacího prvku tak, aby podíl konvekce na celkovém přenosu tepla byl snížen tak, že jí vyvolávaný přenos tepla bude řádově stejný, jako čisté vedení tepla při klidném vzduchu, přičemž se souběžně sníží • · „ _ _ 0 · • · · « · *

000 0 000 «0 ····♦· 0 · ♦ 0 0 výměna tepla sáláním (transport tepla dlouhovlnným infračerveným zářením). Tím by bylo možné snížit tepelné ztráty o přibližně 30% vůči známému stavu techniky.

Podstata vynálezu r»! 1 q “ία 1 zh wn Λ 1 0711 Hooa 7οηη Ί^- ί* τη rř α τλ·» ί

J *»· 'Ο* ’ j * **-*· t— «_» *-». u*.SwrB_/W.4_l<>—4+k f Arf »2 '»'**<—i U Críia.

z tlouštky stěny s=0,5 mm a tepelné vodivosti lambda - 0,35 W/m.K ohraničujících stěn činí pro dosažení tepelného odporu izolačního oddělovacího prvku v rozmezí od 0,15 m²K/W do 0,30 m²K/W šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 20 mm, pro dosažení tepelného odporu v rozmezí od 0,25 m²K/W do 0,50 m²K/W činí šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 30 mm, pro dosažení tepelného odporu v rozmezí od 0,35 m²K/W do 0,65 m²K/W činí šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 40 mm a pro dosažení tepelného odpor v rozmezí od 0,40 m²K/W do 0,80 m²K/W činí šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 50 mm, přičemž šířka (d) dutiny nebo dutinových komor je zvolena menší nebo stejně velká, jako šířka (D) izolačního oddělovacího prvku, a větší nebo rovná jedné třetině šířky (D) izolačního oddělovacího prvku, pokud je výška dutiny nebo dutinové komory menší nebo rovná 5 mm, přičemž při výšce dutiny nebo dutinové komory v rozmezí přes 5 mm až do 20 mm a při alespoň jedné příčné stěně je zvolen poměr výšky (h) k šířce (d) větší nebo rovný 0,2 a menší nebo rovný 5, přičemž dále tlouštka (s) stěny leží v rozmezí od 0,25 mm do 1,0 mm, se závislostí tepelného odporu na tlouštce (s) stěny podle vztahu R(s) = R(s=0,25 mm) + (s-0,25)/0,25 * delta

Ras hodnotovým rozsahem pro delta R od 0,025 do 0,05, přičemž zvýšení tepelné vodivosti ohraničujících stěn (6.1, 6.2) o 10% v rozsahu od 0,15 W/m.K do 0,40 W/m.K vede ke snížení tepelného odporu o 2 až 4%. Mezihodnoty ve vztahu mezi intervalem tepelného odporu a šířkou (D) izolačního oddělovacího prvku mohou být přitom lineárně interpolovány.

_dJeště příznivější podmínky vznikají, když je při výšce dutiny nebo dutinové komory v rozsahu od 5 mm do 20 mm a nejméně jedné příčné stěně poměr výšky (h) k šířce (d) větší nebo rovný 0,5 a menší nebo rovný 2.

Úkol podle vynálezu je srovnatelně také vyřešen tím, že při výšce (H) a šířce (D) izolačního oddělovacího prvku (6), zvolených ze statických nebo stavebně fyzikálních důvodů, jakož i tlouštce (s) stěny a tepelné vodivosti lambda ohraničujících stěn, je stranový poměr výšky (h) k šířce (d) dutiny nebo dutinové komory zvolen tak, že tepelný odpor R, vypočítaný ze vztahu R = 2,08 * (D/100)¹'⁴³-0,1 + P * f(lambda) * f(s) * f(h/d) s

P = a_Q + a-L * H + a² * H + a3 * H³ 4- a4 * H⁴ leží v oblasti maxima, přičemž součinitele a_Q = -0.06898 + 5,19 * 10⁴ * D^-4'¹⁷¹, a_x =+0,2005 - 21,86+D“¹'⁵³¹, ^a2 ~ +0,0425 - 0,00174 * d pro D<30 nebo ^a2 ⁼ +°f°²⁹² 0,0013 * D pro D>=30, a₃ = -1,384 * 10³ + 8,125 * ΙΟ“⁷* D²'²⁵⁸, a₄ = +4,632 * ίο’⁵ - 3,528 * 10^-7* D¹'⁴⁷, a korekční funkce f(lambda) = 1,27-0,807 * lambda^1,04, f(s) = 1,324-0,458*s°'⁵ a f(h/d) = (1-0,015*((h/d)-2,5)².

Doplňkově nebo alternativně může být stranový profil svislé výšky (h) k vodorovné šířce (b) dutiny nebo dutinových komor dimenzován tak, že při zohledňování teplot očekávaných na vnějším a vnitřním kovovém profilu je kvadrát tohoto stranového poměru, násobený Rayleighovým číslem (Ra_h), menší než je číselná hodnota 72.

Bezrozměrné Rayleighovo číslo (Ra_h) je součin Grashofova čísla a Prandtlova ;=la , harakterizujícihc pouzí kove vlastnosti tekutiny nacházející se v uzavřené dutině, které může nýt pro vzduch uvažováno jako Pr=0,71. 'velikost Grashofova čísla je míra pro teplo, které může být dopravováni konvekcí z teplé strany dutiny nebo dutinové komory na studenou stranu. Je-li nyní geometrie izolačního oddělovacího prvku, tedy stranový poměr h/d dutiny nebo dutinových komor při zohledňování očekávaných teplotních podmínek, volena tak, že součin kvadrátu stranového poměru a Rayleighova čísla zůstává menší, než je číselná hodnota 72, je tak zajisté**►<> r? £=> ν’τ^-ί-ι-ν· ¹7. +1 l· Γ*⁷ C A zena natolik, že přenos tepla má stejnou velikost, jako při čistém vedení tepla v klidném vzduchu.

Podle výhodného provedení vynálezu je počet dutinových komor určen ze šířky a výšky izolačního oddělovacího prvku a z předem určeného stranového poměru dutinových komor .

Dále se ukázalo jako výhodné, je-li tlouštka stěny každé z ohraničujících stěn v rozmezí od 0,4 mm a 1,0 mm.

Výhodné provedení vynálezu se vyznačuje tím, že izolační oddělovací prvek obsahuje tři duté komory a geometrický poměr, vztažený na vnější obrys izolačního oddělovacího profilu (šířka D a výška H) leži v intervalu

1,3 * D - 0,022 * D² < H < 4,14 * D - 0,088 * D².

Jako výhodné se v rámci vynálezu ukázalo, je-li tepelná vodivost ohraničujících stěn od 0,17 do 0,35 W/m.K. Kromě toho se doporučuje, aby při vytváření izolačních oddělovacích prvků podle výše uvedených znaků byla šířka ohraničujících stén, určující vzdálenost vzdálenost mezi kovovými profily, zvolena v závislosti na tlouštce stěny tak, že měrný tepelný tok q_Q, tedy tepelný tok lištou dlouhou 1 m při rid 1 Ήλ Φ = 1 V rirnnrí 1 Ρ Ί Τ'Ί'Κ'Λ c: ribysn Ί Αιτΐ Ί η Ί chririv 71°1Ο·Η οτχό

- — -'Z — — £- — —— — ** J J-'-' -4. f V menší než 0,02 W.

Tím dosažené výhody spočívají v podstatě v tom, že se při vytváření izolačních stěnových prvků podle výše uvedených znaků kromě optimální tepelné izolace také dosahuje příznivé sladění tepelně izolační funkce a pevnosti. Pro toto dimenzování se dále vychází z poznatku, že materiály, přicházející v úvahu pro izolační oddělovací prvky, zejména PVC, polypropylen a polyamid, mají v tomto pořadí vzrůstající tepelnou vodivost. Aby se zvětšila jejich mechanická pevnost, přidávají se do těchto materiálů často přísady, které sice zvyšují pevnost, ale současně také tepelnou vodivost.

Volí-li se šířka ohraničujících stěn malá, je sice zatíženi izolačního oddělovacího prvku malé, avšak současně se zvyšuje v důsledku malé dráhy mezi oběma kovovými profily vedení tepla. Kromě toho je možné v důsledku menšího zatížení pracovat s menším množstvím přísad, čímž opět klesá tepelná vodivost.

Výše uvedená kombinace parametrů tak umožňuje vytvořit rám, v němž se dosahuje vedle optima tepelné izolace také potřebná pevnost izolačního oddělovacího prvku. I při větší šířce ohraničujících stěn je na základě dosaženého zisku zhoršení tepelného toku kompenzováno dimenzováním dutinových komor, uzavírajících vzduch.

Dále je v rámci vynálezu navrženo, aby tlouštka ohraničujicich stěn a/nebo tepelná vodivost ohraničujících stěn byly v daném intervalu zvoleny tak dostatečně malé, že šířka ohraničujících stěn leží v rozmezí od 20 do 50 mm.

ívj.

TYSí'·’’ T τ π m ó 1 m, σ 11 i ι1ζ-5 -a 1 v jr x xu. _í_ i_x ux.j*k.uX “ί Τ' rt t_l J'kC/ γτ tV* /4 rs r—» f jr f je-li světlá vzdálenost ohraničujících stěn v rozmezí od 1 do 15 mm. Obzvláště příznivé však je, leží-li vzdálenost ohraničujících stěn v rozmezí od 5 do 10 mm.

Příčná stěna nebo stěny mohou být účelně uspořádány kolmo k ohraničujícím stěnám a být je s nimi pevně spojeny. Je však v zásadě také možné, aby úhel, svíraný mezi příčnou stěnou a ohraničujícími stěnami, byl v rozmezí od 75° do 105°.

V rámci optimalizace parametrů se kromě toho ukázalo jako výhodné, je-li tlouštka stěny obou ohraničujících stěn v rozmezí od 0,5 mm do 0,8 mm.

Konečně se další výhodné provedení vynálezu vyznačuje tím, že přípojné profily jsou uloženy souměrné (středově) k izolačnímu oddělovacímu profilu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schematické znázornění jednotlivého izolačního oddělovacího prvku, sloužící pro zjišťováni dimenzovacích podkladů, obr.2 řez složeným profilem a obr.3 další obměnu provedení znázorněného na obr.2.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je z tepelně izolovaného profilu, určený zejména ·

pro okna, dveře, fasády apod., naznačen vnější kovový profil 2 a vnitřní kovový profil 4, které jsou vzájemně spojeny izolačním oddělovacím profilem 6., opatřeným na jeho obou stranách přípojným profilovým úsekem 5, kterým je připojen

Ί- _Λ .-3 —. AI -4 «,, , 1,, -i Λ _u J Z. -X —l JL Ί_______'

Λ. VJUpV V J 1V-X1LLU Λ.Ο V V O IU l_A J. , _f p2_ _L L, tí JU4. Lil. Z. X AUVUVC profily 3., 4. ve vzájemném odstupu.

Izolační oddělovací profil obsahuje dvě v podstatě vzájemně rovnoběžné ohraničující stěny 6.1, 6.2, vytvářející mezi sebou dutinu, přičemž mezi ohraničujícími stěnami 6.1,

6.2 jsou uloženy příčné stěny 10, probíhající k nim napříč, čímž je dutina uvnitř izolačního oddělovacího profilu 6 rozdělena do více dutých komor, uložených v oodélném směru izolačního oddělovacího profilu 6 za sebou.

Transport tepla se dá při zohledněni v úvodu zmíněných mechanismů transportu vypočítat vhodnými postupy. Mění-li se stranový poměr svislé výšky (h) k vodorovné šířce (b) dutiny nebo dutin, ukazuje se přitom, že podíl přenosu tepla od teplejšímu k chladnějšímu kovovému profilu, který připadá na konvekci v dutých komorách 11, může být snížen vhodnou volbou stranového poměru tak, že jeho podíl vůči vedení a sáláni se stane bezvýznamný.

Vynese-li tepelný odpor pro různé šířky izolačního oddělovacího profilu 6 po jeho výšce, vznikne oblast, v níž má tepelný odpor maximum. To ukazuje, že se pří zohledňování teplot očekávaných na vnějším a vnitřním kovovém profilu 3, 4 a vhodné volbě stranového poměru dutých komor dá dosáhnout zlepšení tepelné izolace.

Také při vynesení závislosti tepelného odporu na výšce izolačního oddělovacího profilu pro různé tlouštky stěn ·« se v určitém hodnotovém rozsahu objevuje maximum. Výchylka tlouštky stěny vede sice kvůli měnícímu se vedeni tepla podle očekáváni k měněni celkového tepelného odporu, avšak vliv konvekční složky zde není rozeznatelný.

Toho se dá při dimenzování izolačního oddělovacího profilu 6 využívat následujícím způsobem. Vychází-li se z tlouštky stěny s=0, 5 mm a tepelné vodivosti lambda = 0,35 W/m.K omezovačích stěn 6.1, 6.2, urči se pro dosažení tepelného odporu izolačního oddělovacího profilu 6 v rozmezí od 0,15 m²K/W do 0,30 m²K/W šířka (D) izolačního oddělovacího profilu 6. 20 mm, v rozmezí od 0,25 m²K/W do 0,50 m²K/W šířka (D) izolačního oddělovacího profilu 6 30 mm, v rozmezí od 0,35 m²K/W do 0,65 m²K/W šířka (D) izolačního oddělovacího profilu 6 40 mm a v rozmezí od 0,40 m²K/W do 0,80 m²K/W šířka (D) izolačního oddělovacího profilu 6 50 mm. Šířka (d) dutiny nebo dutinových komor je přitom zvolena menší nebo stejně velká, jako šířka (D) izolačního oddělovacího profilu, a větší nebo rovná jedné třetině šířky (D) izolačního oddělovacího profilu na 50 mm, pokud je výška dutiny nebo dutinové komory 11 menší nebo rovná 5 mm. Při výšce dutiny nebo dutinové komory v rozmezí přes 5 mm až do 20 mm a při alespoň jedné příčné stěně 10 je zvolen poměr výšky (h) k šířce (d) větší nebo rovný 0,2 a menší nebo rovný 5. Méní-li se tloustka (s) stěny v rozmezí od 0,25 mm do 1,0 mm, je třeba zohlednit závislost tepelného odporu na tloušťce (s) stěny podle vztahu R(s) = R(s=0,25 mm) + (s-0,25)/0,25 * delta R a s hodnotovým rozsahem pro delta R od 0,025 do 0,05. Zvýšení tepelné vodivosti ohraničujících stěn (6.1, 6.2) o 10% v oblasti mezi 0,15 W/m.K a 0,40 W/m.K vede ke snížení tepelného odporu o 2 až 4%, což je u výše zvolených výstupních veličin zohledněno.

• «

Při stanovování tvar izolačního oddělovacího profilu je nožné po té postupovat tak, že se počet dutinových komor 11 určí ze šířky a výšky izolačního oddělovacího profilu a předem daného stranového poměru.

Obsahuje-li izolační oddělovací profil tři dutinové komory 11, dá se zjednodušeně odhadnout stranový poměr: Geometrický poměr, vztažený na vnější obrys izolační lišty (šířka D a výška H) má potom ležet uvnitř intervalu 1,3 * D - 0,022*D² < H < 4,14*D - 0,088 * D². Pro jiný počet dutých komor 11 mohou být stanoveny odpovídající intervalové údaje.

V příkladech provedení, znázorněných na obr.2 a 3, se použije složený profil u okna, z něhož je však znázorněn pouze dolní profil křídla a dolní profil okenního rámu. Jak profil 1 okenního rámu, tak i profil 2 rámu křídla jsou vytvořeny jako tepelné izolovaný složený profil a sestávají každý rovněž z vnějšího kovového profilu 2 a vnitřního kovového profilu 4, které jsou navzájem spojeny vždy přes dva izolační oddělovací profily 6, opatřený každý dvěma přípojnými profilovými úseky 5. Vnější a vnitřní kovový profil ý, 4 jsou izolačními oddělovacími profily 6 udržovány ve vzájemném odstupu. Přípojné profilové úseky 5, mající v podstatě rybinovitý tvar, přitom tvarově zapadají do odpovídajících úložných drážek kovových profilů 2/ 4.

Skleněná tabule 7 samotná je upevněna na profilu 2 rámu křídla pomocí zasklívací lišty 9 přes zasklívací těsnění 8 .

Izolační oddělovací profily 6 obsahují opět dvé v podstatě vzájemně rovnoběžné ohraničující stěny 6.1, 6.2,

*4 *44 *

* * * * 4 vytvářející mezi sebou dutinu. Ohraničující stěny 6.1, 6.2 jsou přitom vzájemně spojeny více příčnými stěnami 10, přičemž počet příčných stěn 10 závisí na již vysvětlených okrajových podmínkách.

V příkladech provedení, znázorněných na obr.2 a 3, je příčná stěna 10 orientována kolmo k ohraničujícím stěnám 6.1, 6.2 a je s nimi pevně spojena. Existuje vsak možnost tyto příčné stěny 10 také orientovat v úhlu od 75° od 105°, popřípadě pod ještě větším úhlem vůči ohraničujícím stěnám 6.1, 6.2, pokud tím nedochází k příliš velkému zhoršení tepelné izolace.

Tlouštka stěny ohraničujících stěn 6.1, 6.2 může ležet v rozmezí od 0,4 mm do 1 mm, přičemž tlouštky stěn obou ohraničujících stěn 6.1, 6.2 jsou navzájem shodné. Jako obzvláště výhodné se ukázalo, jestliže tlouštka ohraničujících stěn 6.1, 6.2 leží v rozmezí od 0,5 mm do 0,8 mm.

Při volbě materiálu pro ohraničující stěny 6.1, 6.2 je třeba dbát na to, aby tepelná vodivost L ležela mezi 0,17 a 0,35 W/m.K. Přitom je třeba brát zřetel na to, že přidání přísad do materiálu sice zvýší pevnost, ale také zvýší tepelnou vodivost, takže je nutné najít kompromis v rámci intervalu navrženého vynálezem, který však připouští, že při odpovídající šířce a tlouštce ohraničujících stěn zůstává měrný tepelný tok q_Q, tedy tepelný tok lištou o délce 1 m při delta T = 1 K, který proudí přes ohraničující stěny 6.1, 6.2, nižší než 0,02 W. Jelikož příliš velká šířka ohraničujících stěn 6.1, 6.2 vede ke zvýšení zatížení, je třeba tlouštku ohraničujících stěn 6.1, 62 a/nebo tepelnou vodivost volit v předem daném intervalu natolik dostatečné malou, že šířka ohraničujících stěn 6.1, 6.2 leží v rozmezí »4 4 4 4 4 ·· « od 20 do 50 mm.

V příkladě provedení podle obr.2 jsou přípojné profilové úseky 5 souměrné, tedy uloženy středově vůči izolačnímu oddělovacím profilu 6.. Je však možné uložit přípojné profilové úseky 5 asymetricky na izolačním oddělovacím profilu já, zejména tehdy, když jsou použity izolační oddělovací prodalsko od sebe uloženými ohraničujícímu

IVPiS ny stěnami 6.1, 6.2. Takový příklad je znázorněn na obr.3, v němž jsou oba izolační oddělovací profily 6 v profilu i rámu okna a horní izolační oddělovací profil 6 v profilu 2 rámu křídla vytvořeny výše uvedeným způsobem. Přitom existu6.2 izolačních oddělovacích profilů 6 v profilu χ okenního rámu od ohraničujících stěn 6.1.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Tepelně izolovaný složený profil, zejména pro okna, dveře, fasády apod., sestávající z vnějších a vnitřních kovových profilů {3, 4), spojených vzájemně přes nejméně jeden izolační oddělovací prvek (6) opatřený přípojnými profilovými úseky (5), a udržovaných ve vzájemném odstupu, přičemž přípojné profilové úseky (5) zapadají do úložných drážek kovových profilů (3, 4) a izolační oddělovací prvek (6) obsahuje dvé v podstatě vzájemné rovnoběžné ohraničující stěny (6.1, 6.2), vytvářející mezi sebou dutinu, přičemž mezi ohraničujícími stěnami (6.1, 6.2) mohou být uloženy příčné stény, uspořádané napříč k ohraničujícím stěnám, jimiž je dutina uvnitř ízoiacmno oddělovacího prvku (6) rozdělena do více za sebou uložených dutinových komor (11), vyznačený tím, že při vycházení z tlouštky stény s=0,5 mm a tepelné vodivosti lambda = 0,35 W/m.K ohraničujících stěn (6.1, 6.2) činí pro dosažení tepelného odporu Izolačního oddělovacího prvku v rozmezí od 0,15 m²K/W do 0,30 m²K/W šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 20 mm, pro dosažení tepelného odporu v rozmezí od 0,25 m K/W do 0,50 m^zK/W činí šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 30 mm, pro dosažení tepelného odporu v rozmezí od 0,35 mK/W do 0,65 m K/W činí šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 40 mm a pro dosažení tepelného odporu v rozmezí od 0,40 m K/W do 0,80 mK/W činí šířka (D) izolačního oddělovacího prvku 50 mm, přičemž šířka (d) dutiny nebo dutinových komor je zvolena menší nebo stejně velká, jako šířka (D) izolačního oddělovacího prvku, a větší nebo rovná jedné třetině šířky (D) izolačního oddělovacího prvku, pokud je výška dutiny nebo dutinové komory (11) menší nebo rovná 5 mm, přičemž při výšce dutiny nebo dutinové komory v rozmezí přes 5 mm až do 20 mm a při alespoň jedné příčné sténé (10) je zvolen poměr výšky (h) k šířce (d) větší nebo rovný 0,2 a menší nebo rovný 5, přičemž dále tlouštka (s) stěny leží v rozmezí od 0,25 mm do 1,0 mm, se závislostí te’η cO ř;? T : ( <5 ‘i cz; j^- θ ·*η *. 7 Ί j“ .=» *? Ί 1 T? Γ ” ' —

R(s=0,25 mm) + (s-0,25)/0,25 * delta Ras hodnotovým rozsahťiw nrn T? nrJ Π HQR rlo Π n-ripa-m'? vwóěoní Ί-λ»-\λ 1 i-.A vodivosti ohraničujících stěn (6.1, 6.2) o 10% v rozsahu od 0,15 W/m.K do 0,40 W/m.K vede ke snížení tepelného odporu o 2 až 4%.
2. Tepelně izolovaný složený profil podle nároku 1, vyznačený tím, že při výšce dutiny nebo dutinové komory (11) v rozsahu od 5 mm do 20 mm a nejméně jedné příčné stěně (10) je poměr výšky (h) k šířce (d) větší nebo rovný 0,5 a menši nebo rovný 2.
3. Tepelné izolovaný složený profil, zejména pro okna, dveře, fasády apod., sestávající z vnějších a vnitřních kovových profilů (3, 4), spojených vzájemně přes nejméně jeden izolační oddělovací prvek (6), opatřený přípojnými profilovými úseky (5) a udržovaných ve vzájemném odstupu, přičemž přípojné profilové úseky (5) zapadají do úložných drážek kovových profilů (3, 4) a izolační oddělovací prvek (6) obsahuje dvě v podstatě vzájemně rovnoběžné ohraničující stěny (6.1, 6.2), vytvářející mezi sebou dutinu, přičemž mezi ohraničujícími stěnami (6.1, 6.2) mohou být uloženy příčně stěny, uspořádané napříč k ohraničujícím sténám, přičemž dutina uvnitř izolačního oddělovacího prvku (6) je rozdělena do více za sebou uložených dutinových komor (11), vyznačený tím, že při výšce (H) a šířce (D) izolačního oddělovacího prvku (6), zvolených ze statických nebo stavebně fyzikálních důvodů, jakož i tlouštce (s) stěny a tepelné vodivosti lambda ohraničujících stěn (6.1, 6.2), je stranový poměr výšky (h) k šířce (d) dutiny nebo dutinové komory (11) zvolen tak, ·♦ že tepelný odpor R, vypočítaný ze vztahu R = 2,OS * (d/100)¹'⁴³-0,i + P * f(lambda) * f(s) * f(h/d) s P = aQ + aT * H + a2 * H² + a3 * H³ -i- a₄ * H⁴ leží v oblasti maxima, přičemž součinitele a^ = -0.06398 + 5,19 * 10⁴ * D’⁴'¹⁷¹, a-j, = +0,2005 - 21,86*D^-1'⁵³¹, ^a2 ⁼ +°f⁰⁴25 - 0,00174 * D pro D<30 nebo a₂ = -0,0292 - 0,0013 * D pro D>=30, a₃ = -1,384 * 10^-3 + 8,125 * 10^-7* D²'²⁶⁸ , a₄ = +4,632 * 10⁵ - 3,528 * 10^-7* D¹'⁴⁷, a korekční funkce f(lambda) = 1,27-0,807 * lambda¹'⁰⁴, f(s) = 1,324-0,458*s°'⁵ a f(h/d) = (1-0,015*((h/d)-2,5)².
4. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že stranový profil svislé výsky (h) k vodorovné šířce (b) dutiny nebo dutinových komor (11) je dimenzovaný tak, že při zohledňování teplot očekávaných na vnějším a vnitřním kovovém profilu (3, 4) je součin kvadrátu tohoto stranového poměru a Rayleighova čísla (Ra^) menší než je číselná hodnota 72.
5. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačený tím, že počet dutinových komor (11) je určen ze šířky a výšky izolačního oddělovacího prvku a z předem určeného stranového poměru dutinových komor .
6. Tepelné izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že tlouštka stěny každé z ohraničujících stén (6.1, 6.2) je v rozmezí od 0,4 mm a 1,0 mm.
7. Tepelné izolovaný složený profil podle nároku 6, vyznačený tím, že izolační oddělovací prvek obsahuje tři duté komory a geometrický poměr, vztažený na vnější obrys izolačního oddělovacího profilu (šířka D a výška H) leží v intervalu

1,3 * D - 0,022 * D² < H < 4,14 * D - 0,088 * D².
8. Tepelné izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že tepelná vodivost ohraničujících stěn (6.1, 6.2) je od 0,17 do 0,35 W/m.K.
9. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že šířka ohraničujících stěn (6.1, 6.2), určující vzdálenost vzdálenost mezi kovovými profily (3, 4), je zvolena v závislosti na tlouštce stěny tak, že měrný tepelný tok q_o, tedy tepelný tok lištou dlouhou 1 m při delta T = 1 K, proudící přes ohraničující stěny (6.1, 6.2), zůstává menší než 0,02 W.
10. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že tlouštka ohraničujících stěn (6.1, 6.2) a/nebo tepelná vodivost ohraničujících stěn (6.1, 6.2) jsou v daném intervalu zvoleny tak dostatečně malé, že šířka ohraničujících stěn (6.1, 6.2) leží v rozmezí od 20 do 50 mm.
11. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že světlá vzdálenost ohraničujících stěn (6.1, 6.2) je v rozmezí od 1 do 15 mm.
12. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že světlá vzdále• ·· nost ohraničujících stěn (6.1, 6.2) je v rozmezí od 5 do 10 mm.
13. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačený tím, že příčná stěna (10) je uspořádána kolmo k ohraničujícím sténám (6.1, 6.2) a je s nimi pevně spojena.
14. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačený tím, že úhel, svíraný mezi příčnou stěnou (10) a ohraničujícími stěnami (6.1, 6.2), je od 75° do 105°.
15. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14, vyznačený tím, že tlouštka stěny obou ohraničujících stěn (6.1, 6.2) je v rozmezí od 0,5 mm do 0,8 mm.
16. Tepelně izolovaný složený profil podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15, vyznačený tím, že přípojné profily (5) jsou uloženy souměrně (středově) k izolačnímu oddělovacímu profilu (6).