CZ73094A3 - Apparatus for preparing hot beverages - Google Patents

Description

Předložený vynález se vztahuje na přístroj pro přípravu horkých nápojů podle rozhodujícího znaku patentového nároku 1.

Zejména se vynález týká kávovaru,který mimo přípravy kávy,dodávkou vody nebo páry umožňuje přípravu nebo ohřev jiných nápojů,jako je čaj nebo mléko.

Dosavadní stav technikv

..............-r ------- Na trhu jsou kávovary,které mají zabudované dva horkovodní bojlery.Oba bojlery obsahují vždy jeden topný element pro ohřev v nich obsažené vody a vždy jedno teplotní čidlo pro měření teploty vody.Každé z teplotních čidel dodává vždy jeden signál ovládacímu zařízení,které při poklesu teploty zapíná topný element příslušného bojleru a při dosažení požadované teploty jej opět vypíná.

Zatímco první bojler je naplěn vodou,která se používá pro přípravu kávy,je druhý bojler často naplněn horkou vodou jen částečně.V tomto případě je hladina hlídána hladinovým spínačem a ve zbývajícím objemu druhého bojleru je vodní pára.Do každého z bojlerů se dá přivádět studená voda přípojkou studené vody.Horká voda z prvního bojleru se může odebírat z výpusti horké vody a přivádět k spařovacímu zařízení pro přípravu kávy.Druhý bojler má ve výše uvedeném provedení výpust páry uspořádanou nahoře na bojleru a navíc výpust horké vody,předpokládanou pod hladinou horké vody.Provedení kávovarů,u kterých je druhý bojler naplněn horkou vodou a má pouze výpust horké vody,nebo kdy ve výše vysvětlovaném provedení se odebírá pouze pára,ale ne horká voda,jsou rovněž na trhu.

U těchto známých kávovarů je každý topný element připojen paralelně k síťovému napětí a ovládán příslušnými spínacími prostředky.Vychází se z předpokladu,že síť může poskytnout aspoň takový výkon,jaký jsou společně oba topné elementy schopné přeměnit v teplo.

U třífázové zásobovací sítě tomu tak převážně je.Obvykle je každý z topných elementů napájen jinou fází.

U jednofázových sítí a při existujících zásuvkách vzniká problém že výkon,který je k dispozici a který je určen síťovým napětím a jištěnou hodnotou proudu,je nižší než maximální příkon nutný pro kávovar při současném zapnutí obou topných elementů.Aby se zabránilo spálení pojistky,musí se v těchto případech přikročit k vybudování drahých nových instalací přesto,že maximální příkon vyžaduje kávovar jen zřídka.A to pouze po zapnutí pro ohřev vody v bojlerech,nebo jen tehdy,; když bezprostředně pc odběru na kávu následuje odběr teplé vody nebo páry nebo naopak.

Podstata vynálezu

Je úkolem předloženého vynálezu zlepšit kávovar popsaného druhu v tom směru,že strojek může býti připojen také do zásuvek, které jsou schopné odevzdávat jen menší výkon,než by bylo potřebné při současném zapnutí všech topných elementů,aniž by přitom byla přetěžována předřazená pojistka a aniž by se omezoval počet možných odběrů nápojů v časové periodě.Uvedené drahé nové instalace mohou odpadnout.

Úkol je řešen zprovozněním přístroje na přípravu horkých nápojů,který má znaky uvedené ve význakové části nároku 1.

Při zprovozňování přístroje se zjišťuje maximální možný odevzdávaný výkon přípojky,a vstupním zařízením,které je spojeno nebo spojitelné s ovládacím zařízením přístroje,je uložen do jeho paměti.Podle toho,ve kterém ze zařízení pro ohřev vody došlo k odběru,je tomuto zařízení dáván k dispozici nejvýše výkon,který je v přípojce k dispozici tak dlouho,až voda nahromaděná v zařízení dosáhne jmenovitou teplotu.Jeli k dispozici větší přípojný výkon než maximální příkon topného elementu,pak může býti výkon nepotřebný u jednoho topného elementu přidělen jinému topnému eůementu.Přitom se stále hlídá,aby nedošlo k překročení maximálního přípojného výkonu.

Takto optimalizované přidělování výkonu,který ne k dispozici.

jednotlivým zařízením pro ohřev vody,umožňuje odběr nápojů s maximálně možnou účinností.Pod tím je třeba rozumět počet odběrů nápojů v časové periodě při daném výkonu,který je k dispozici,přičemž jsou odběry nápojů rovnoměrně rozdělené na jednotlivé zdroje /káva,horká voda,pára/.

V zařízení pro ohřev vody,ve kterém se připravuje vodní pára,je požadovaná teplota vody 130°C.Nedostatkem této vysoké teploty je vylučování vápna z vody a jeho usazování na topném elementu a na vnitřních stěnách zářízení.Následkem jsou příslušné tepelné ztráty a nutné údržbové práce.Vysokou teplotou vody vznikají na uvedeném zařízení ne nepodstatné ztráty sáláním.

A to především pak,když rozměry zařízení jsou příslušně veliké, což může býti tehdy,když zařízení je provedeno pro odběr horké vody a páry.Když je přístroj vybaven podle patentového nároku 4 třemi zařízeními pro ohřev vody,přičemž druhé zařízení je předvídáno pouze pro odběr páry,může v něm býti usazování vápna malé,protože podle zkušeností je spotřeba páry a tím vyvolané doplňování studené vody relativně malé.

Tím že se rozdělí celkový nutný zásobní objem horké vody na tři zařízení,může míti každé z nich nádobu na herkou vodu s příslušným malým objemem.Podle patentového nároku 5 pouze v tom zářízení,které je určeno pro vyvíjení páry,je teplota vody držena nad 100°C a proto jsou celkové ztáty sáláním výhodně malé.

Počet odběrů nápojů,které se dají odebrat při daném příkonu přístroje a při nelineárním rozdělení odběrů na jednotlivé zdroje,bude větší tehdy,když přidělování disponibilního žhavícího výkonu jednotlivým topným elementům zařízení bude podle patentových nároků 6 a 7 záviset ne pouze na absolutních odchylkách skutečné teploty vody od jmenovité teploty,ale když toto přidělování bude navíc závislé na teplotních gradientech,zejména na teplotním spádu a bude se řídit řádem priorit.

Protože se řád priorit dá přizpůsobit počtu odběrů v jednotlivých zařízeních,jak je to nárokováno v patentovém nároku 8,má přístroj samoučící se provedení.

Je-li přístroj proveden podle znaků patentového nároku 9, může se zamezit přetěžování topných elementů a/nebo při přepětí zamezit překročení přípojného výkonu,který je k dispozici.Tím se může dosáhnout podstatně větší přípustný rozsah rozpětí mezi minimálním podpětím a maximálním přepětím.

Další výhodné způsoby provedení přístroje podle vynálezu jsou dány znaky zde zvláště neuvedených patentových nároků.

Přehled obrázků na výkrese

Pomocí obrázků je předložený vynález v následném na příkladech blíže popsán.Úkazují :

Obr.1 uspořádání přístroje podle vynálezu se třemi zařízeními pro ohřev vody v schematickém znázornění, obr.2 blokové schéma zapojení ovládacího zařízení přístroje podle vynálezu a obr.3a až 3c blokové schéma pro vysvětlení průběhu provozu přístroje.

Příklady provedení vynálezu

Příklad provedení přístroje pro přípravu horkých nápojů, kávovar podle vynálezu,je na obrázku 1 znázorněn pouze schematicky .Přistrč j má tři zařízení pro ohřev vody 1,_2,_3. Každé ze zařízení se skládá z nádoby na horkou vodu 32,33,34,ve kterých je uspořádán vždy jeden topný element 10,11,12 a vždy jedno teplotní čidlo 13,14,15. Jako topné elementy se přednostně používají odporové topné elementy a jako teplotní čidla mohou býti použity například odpory NTC.V každé nádobě na horkou vodu 32,33,34 je vždy vpust studené vody 4_,5_,6_, kterou se může příslušná nádoba na horkou vodu plnit případně doplňovat studenou vodou.Vpust studené vody _4 prvního zařízení JL je prvním průtokoměrem 40 spojena s přívodním potrubím studené vody 49.Vpust studené vody 5. druhého zařízení _2 je spojena regulovatelným přívodním ventilem 42 s výše uvedeným přívodním potrubím studené vody.Toto napájí rovněž vpust studené vody 6. třetího zařízení přes průtokoměr 41.Přívodní potrubí studené vody 49 je od přípojky na studenou vodu 48 napájeno čerpadlem 47

Fřípojka studené vody 48 může býti zavedená do zásobní nádrže vody

Je rovněž možné připojit přípojku studené vody přímo na vodní zásobovací siř.V tomto případě se nemusí instalovat čerpadlo 47.

V první nádobě na horkou vodu 32 je uspořádána první výpust horké vody 7., která je ovladatelným prvním výpustným ventilem 23 spojena se spárovacím zařízením 24 kávovaru.Ve spárovacím zařízení připravená káva může býti odebírána tryskou 39 spárovacího zařízení 24.

Druhé zařízení 2. je určeno pro výrobu páry. Jeho nádoba na horkou vodu 33 je proto naplněna jen zčásti vodou.Ve druhé nádobě na horkou vodu 33 zabudované čidlo stavu hladiny 43 je určeno pro zjištování výšky hladiny 46 .V prostoru nad vodní hladinou 45 druhé nádoby na horkou vodu 33,nenaplněným vodou, se nalézá pára.Tato se dá odebírat výpustí páry 9,,která sahá přes výpustný ventil 25 k parní trysce 26.Druhý výpustný ventil 25 lze rovněž ovládat orgánem odběru 44,který může býti tvarován jako ruční kolečko.

Na třetí nádobě na horkou vodu 34 třetího zařízení 3, je uspořádána druhá výpust horké vody 8_,která je přes třetí výpustný ventil 30 spojena s tryskou 31 pro dodávku horké vody ·

Se vztahovou značkou 16 je znázorněno elektrické ovládací zařízení.Toto obsahuje počítačový prostředek 17,první prostředek paměti 1B,druhý prostředek paměti 19 a měřící prostředek sítového napětí 35,kterým se může měřit sítové napětí R,S,T,N, které se přivádí do napájecího zdroje 38.S 20,21,22 jsou označena první druhé a třetí spínací ústrojí,určená pro zapínání a vypínání energie,kterou lze přivádět k prvnímu,druhému a třetímu topnému elementu 10,11,12.Pro tento účel mohou býti používána například relé,tyristory nebo triaky.

Elektrickými vodiči 50a až 50n je ovládací zařízení 16 spojeno s výše popsanými mechanickými,elektromechanickými nebo elektronickými komponenty.Vedení 50a slouží pro přívod elektrické energie k vodnímu čerpadlu 47.Vedení 50d,50n a 50h jsou předvídána pro přívod energie k topným elementům 10,11,12.Vedeními 50c,501,50g přijímá ovládací zařízení signály vysílané teplotními čidly 13,14,15 ,odpovídající teplotě vody v nádobách na horkou vodu 32,3 3 , 34 . Průtokoměrv 4 Q , 41 dávají elektrické signály,které jsou úměrné protékajícímu množství vedeními 50b,50f ovládacímu zařízení 16.Elektroventily 23,

30,42 jsou na ovládací zařízení 16 nepojené vedeními 5 Oe,

50i a 50k.Čidlo stavu hladiny 43 předává elektrický signál odpovídající jmenovitému stavu hladiny ovládacímu zařízení vedením 50η.V napájecím zdroji 38 se vytváří pro provoz jednotlivých komponentů přistrčje,jakož i elektronického ovládacího zařízení 16 nutná stejnosměrná a střídavá napětí.

Nádoby na horkou vodu 32,34 prvního a třetího zařízení _l/_3 pro ohřev vody jsou zcela naplněné vodou.Ta se ohřeje topnými elementy 10,12 na požadovanou teplotu,která je v druhých prostředcích paměti 19 ovládacího zařízení 16 uložená v paměti a specifikována.Teplotními čidly 13,15 3^e trvale měřena teplota vody v nádobách ha horkou vodu 32,34.Časový průběh teplot vody je v digitální formě (sampling) rovněž uložen v paměti ve druhých prostředcích paměti 19 .V závislosti na průběhu jakož i odchylkách od jmenovitých teplot se aktivizují spínací ústrojí 20,22 přívodu žhavící energie k topným elementům 10 a 12.Jmenovitá teplota vody v nádobách na horkou vodu 32,34 je přednostně stanovena na 90°C.

Při odběru horké vody z jedné z uvedených nádob na horkou vodu 32,34 ^se příslušný ventil 23,30 aktivuje a otevře ovládacím zářízením.Pokud je odebírána horká voda,proudí studená voda příslušným přívodem studené vody _4,_6 do zařízení 1_'3. a odpovídajícím způsobem zchlazuje v nich akumulovanou horkou vodu.Odebrané množství vody se rovná přivedenému množství vody. Průtokoměrv 40,41 jsou určené k tomu,aby po urřitém odběru množství vody,které odpovídá objemu naplňovaného šálku nebo sklenky,otevřený ventil 23 nebo 30 opět uzavřely.

V druhém zařízení 2 určeném pro vyvíjení páry,se při odběrech páry doplňuje voda do třetí nádoby na horkou vodu 33 teprve tehdy,když vodní hladina 46 klesla pod čidlo stavu hladiny 43.Tento stav je čidlem hlášen ovládacímu zařízení, které pak aktivuje přívodní ventil 42 ,čímž se začne doplňovat, za ochlazování v něm obsažené zbytkové horké vody,voda do třetí nádoby na horkou vodu tak dlouho,až čidlo stavu hladiny 43 ohlásí správnou jmenovitou hladinu ovládacímu zařízení 16.

Časový průběh teploty vody akumulované v druhém zařízení je rovněž v digitalizované formě uložen v druhých prostředcích paměti 19.Požadovaná teplota horké vody ve druhém zařízení 2_ je přednostně stanovana na 130°C.

Ve znázorněném příkladu provedení existují tři zdroje odběru. Jmenovitě tryska odběru kávy 39,tryska odběru horké vody 31, zejména pro spaření čaje, a parní tryska 26 pro odběr vodní páry,zejména pro ohřev studených nápojů,například mléka, nebo ale také pro předehřívání šálků a sklenek.

V dalším příkladu provedení přístroje podle vynálezu by mohlo býti zabudováno pouze první a druhé zařízení .1,.2Druhé zařízení by pak bylo navíc opatřeno výpustí horké vody 27,která by byla uspořádaná na druhé nádobě na horkou vodu 33 pod hladinou vody 46 a spojená ventilem 28 s tryskou pro odběr horké vody 29.Takové uspořádání je na obrázku 1 znázorněno čárkovaně.Průtokoměr pro určení množství odebrané vody by mohl býti v tomto případě uspořádán na straně horké vody v sérii s ventilem 28.Druhá nádoba na horkou vodu 33 by v tomto případě musela býti dimensována příslušně větší.Tím by vznikly v úvodu popisu uvedené nevýhodné následky.

Předložený vynález se dá smysluplně použít u kávovarů s minimálně dvěmi zařízeními pro ohřev vody.Ve třetím způsobu provedení by se dalo předvídat také pouze první a třetí z jmenovaných zařízení.

V obrázku 2 jsou ovládací zařízení 16 a napájecí zdroj 38 znázorněné v blokovém schématu.Napájecí zdroj je proveden tak,že se na něj dá napojit bud jednofázové napětí R,N nebo třífázové napětí P,S,Τ,N.Každá z přípojných sítí je přitom schopná dodávat maximální proud odpovídající předřazené pojistce.

Napájecí zdroj 38 je určen pro úpravu atřídavých a/nebo stejnosměrných napětí potřebných pro provoz přístroje podle vynálezu.

V ovládacím zařízení 16 je,jak již bvlc řečeno,počítačový prostředek 17,první pamětový prostředek 18 a druhý pamětový prostředek 19.Počítačovým prostředkem 17 je přitom mikroprocesor ve známém provedení.První pamětový prostředek 18 je programovatelná permanentní pamět EPROM,ve které je uložen program pro provoz přístroje a druhý pamětový prostředek 19 je pamět s přímým přístupem RAM,ve které jsou uložena iniciační data jako jsou požadovaná teplota vody v jednotlivých nádobách na horkou vodu,hodnota elektrického výkonu,který je k dispozici, stanovená množství vody pro plnění šálků a/nebo sklenek atd., jakož i provozní data,t.j. během provozu přístroje měřená a periodicky digitalizovaná data,jako jsou časové průběhy teplot horké vody a měřícími prostředky sítového napětí 35 změřená napětí sítě.

Druhé pamětové prostředky 19 nebo jejich část může býti zálohována baterií,takže se neztratí zejména iniciační data při vypnutí přístroje nebo při přerušeni dodávky proudu.

Analogové hodnoty měření,jako jsou teploty vody v nádobách na horkou vodu a sítová napětí se, jak již bylo řečeno, ukládá jí periodicky v digitalizované formě do paměti.Pro tento účel je předvídán analogově-číslicový převodník 51♦

Každý elektrický signál předaný ovládacím zařízením 16 na jedno z vedení 50a,50e,50i a 50k je spínán výstupním oddělovačem 52 nebo výstupním zesilovačem.

Obdobným způsobem je každý signál přivedený ovládacímu zařízení 16 vedeními 50b,50c,50f,50g,501 a 50n spínán vstupním oddělovačem 53 nebo vstupním zesilovačem.

Od průtokoměrů 40,41, jakož i od čidla stavu hladiny 43 přicházející vedení 50b, 50f a 50n mají po jim přiřazených vstupních zesilovačích 53 vždy tvarovací obvod impulsů nebo prahový člen 56.

Pro aktivování spínacích prostředků 20,21,22,které tvoří přednostně tyristory nebo triaky,je předvídán vždy elektronický vazební člen 54,který je spojen vždy se spínačem průchodu nulou 55.Tyto slouží k spínání elektronických spínacích prostředků .20.,21.,.22 pro zamezení vytváření rušivých napětí při průchodu střídavého napětí nebo střídavého proudu nulou.Příslušné spínací signály obdrží spínače průchodu nulou 55 výstupními oddělovači 52 od výpočetního prostředku 17.

Jednotlivé komponenty ovládacího zařízení 16 jsou zapojené známým způsobem jedním nebo několika uspořádáními sběrnic 57.

V na obrázku 2 znázorněném zapojení pro spínací prostředky 20,21 a 22 je vždy obsaženo impulsní paketové zapojení.Pro regulaci výkonu se vyšle jednotlivým topným elementům,které potřebují žhavicí energii,určitý počet period z plného sledu vln síťového střídavého napětí.Má-li se topnému elementu přivádět pouze polovina z maximální možnosti jeho odběru žhavicího výkonu,může se to realizovat uvedeným ovládacím zařízením tak,že je například v cyklickém sledu,v průběhu pěti period síťového střídavého napětí,příslušný spínací prostředek zapnutý a v průběho dalších pěti period vypnutý. Techniku impulsního paketového ovládání je možno převzít z příslušné odborné literatury.Stejně tak by bylo myslitelné, místo popsaného impulsního paketového ovládání použít ovládání úpravou fáze.Musely by se předvídat příslušné dodatečné odrusovací prostředky.

Měřící prostředek síťového napětí 35 slouží pro průběžné měření síťového napětí a ovlivňování impulsního paketového ovládání,aby výkyvy síťového napětí neměly vliv na žhavicí výkon.Topný element a impulsní paketové ovládání jsou proto provedeny tak,že při stanovaném minimálním podpětí a při 100% připojeni síťového napětí převezme topný element plný žhavicí výkon.O co se zvětšuje síťové napětí až k maximálnímu přepětí,o to více sledu vln se vynechá.Tímto způsobem se docílí,že přístroj při minimálnám síťovém napětí pracuje ještě bezvadně a že nedochází při maximálním přepětí k přetěžování topných elementů a/nebo přístroji předřazené pojistky.

Vstupním zařízením 36, v ukazovaném příkladu provedení tlačítky vstupu,která jsou uspořádána na ovládacím panelu,mohou například po zapsání kódového slova bytí zapsána iniciační data a uložena v paměti RAM 19. Za normálního provozu mohou býti tlačítka vstupu využita tak,aby se například určil druh nápoje,například kávy,espresa,čaje atd.Výstupní jednotka 37,v ukazovaném příkladu provedení jednotka LC,se může předvídat pro vydávání nebo zobrazování hlášení o poruchách,o ovládání, o připravenosti nebe nepřipravenosti atd.

V následném má býti blíže popsán provoz přístroje podle vynálezu.To se může uskutečnit pomocí blokového schématu znázorněného na obrázcích 3a,3b a 3c.

Předpokládejme,že při zapnutí kávovaru jsou nádoby na horkou vodu již naplněné vodou,která se musí ohřívat.Z blokového schématu na obrázku 3a je patrno,že vzhledem k tomu,že na otázku,zda je teplota vody na kávu nižší než určená jmenovitá teplota může býti odpovězeno Ano,obdrží topný element první nádoby na horkou vodu maximálně možný příděl výkonu.Je-li maximální přípojný výkon menší nebo stejný,jaký může odebrat topný element první nádoby na horkou vodu,přivede se tomuto topnému elementu plný výkon,který je k dispozici.V případě příliš malého přípojného výkonu,uskuteční se přívod impulsně paketovým způsobem.Odběr kávy ještě není možný,protože požadovaná teplota vody v první nádobě na hrkou vodu ještě není dosažena.Je-li k dispozici přípojný výkon větší než topným elementem první nádoby na horkou vodu maximálně přijatelný,může býti tento přebytek výkonu dán k dispozici třetímu zařízení pro odevzávání horké vody /obrázek 3b/.Totéž platí pro -topný element zařízení pro výrobu páry podle obrázku 3c.Tento se může v ukazovaném příkladu zapnout jen tehdy,když po zapnutí topného elementu pro vodu na kávu a topného elementu pro druhou horkou vodu zbývá ještě přípojný výkon.To je prakticky možné pouze v třífázové síti,kdy je každý topný element připojen na jednu fázi.V jednofázové síti je v případě,kdy použitelný přípojný výkon je menší nebo stejný jako topným elementem přijatelný výkon,zapnutý vždy jen jeden z topných elementů. Impulsní paketové ovládání ovládacího zařízení způsobuje,že maximálně možná hodnota přípojného výkonu nebude překročena.Tento případ například nastává,když topný element při přípojném napětí 220V odebírá výkon 3 kW,ale je k dispozici pouze zásuvka s napětím 220 V a jištěnou hodnotou 10 A.Přesahuje-li v jednofázové síti použitelný přípojný výkon jmenovitý výkon jednotlivého topného elementu,pak může býti,vždy podle disponibilního přípojného výkonu,zapnuto více topných elementů současně plně a/nebo částečně.

Teplotními čidly uspořádanými v nádobách na horkou vodu se dá zjistit,kdy dochází k odběru horké vody nebo páry a to odpovídajícím ochlazením vody akumulované v nádobách na horkou vodu.Na základě tohoto zjištění je možné přivádět žhavicí výkon jedním z výše popsaných způsobů tomu topnému elementu,z jehož nádoby na horkou vodu byl odběr proveden.

Ve zmíněném blokovém schématu je dále patrno,že pro ovládání jednotlivých topných elementů jsou teploty vody naměřené teplotními čidly cyklicky zjišťovány dotazy.Podle toho jak hodně se skutečná teplota liší v akumulačních prostředcích od požadované teploty,může býti žhavicí výkon zapojen na jeden a/nebo druhý topný element.Protože jsou cyklicky měřené teploty vody v digitalizované formě uloženy v paměti druhého paměťového prostředku,může býti časový průběh teploty vody zjišťován výpočetním prostředkem.Ze jména lze vypočítat teplotní spád při jednom odběru anebo nárůst teploty při zapnutém topném elementu.Přípojný výkon,který je k dispozici, se nyní může zapojit na jeden nebo na více z topných elementů jednak v závislosti na absolutním rozdílu teploty mezi skutečnou teplotou a jmenovitou teplotou vody a jednak v závislosti na velikosti teplotního gradientu,zejména teplotního spádu.

Dále se předvídá,že přidělení žhavicího výkonu na jednotlivé topné elementy se podřizuje řádu priorit.Může se předvídat., že priority jsou jednotlivým topným elementům pevně přidělené, přičemž,protože se ví že nejvíce se odebírá kávy,pak horké vody a nakonec páry,je první priorita přidělena topnému elementu v nádobě na horkou vodu pro přípravu kávy,druhá priorita topnému elementu v nádobě na horkou vodu pro přípravu horké vody,například pro spařování čaje,a třetí priorita topnému elementu v nádobě na horkou vodu pro výrobu páry.

Řád priorit může býti rovněž variabilní.Tak se může předvídat,že v první prioritě obdrží žhavicí výkon ten topný element,v jehož jemu přiřazené nádobě na horkou vodu byl zjištěn největší teplotní spád a teprve v druhé prioritě obdrží žhavicí výkon topné elementy nádob na horkou vodu,u kterých byl zjištěn pouze pokles teploty pod jmenovitou hodnotu teploty.Zejména se tímto způsobem předá žhavicí výkon tomu topnému elementu,u jehož nádoby na horkou vodu došlo krátce předtím k odběru.

V dalším provedení je myslitelné zjistit počet odběrů od různých zdrojů v časové periodě tím,že každý odběr zjištěný v důsledku teplotního spádu příslušným teplotním čidlem,se v druhém paměňovém prostředku zachytí například inkrementováním čítače.Po určité časové periodě může býti počítačovým prostředkem určen zdroj s největším počtem odběrů.Na základě těchto zjištěných hodnot může býti přiřazena první priorita topnému elementu té nádoby na horkou vodu,která měla nejvíce odběrů a topným elementům zbývajících nádob na horkou vodu příslušná nižší priorita.Přístroj se tak říkajíc učí sám.V závislosti na konfiguraci a projektování programového vybavení může býti volena jedna nebo druhá z výše uvedených variant nebo jejich kombinace,a to například příslušným stisknutím kláves po zapsání kódového slova.

Jak již řečeno může dojít k požadavku na nápoj stisknutím jedné z kláves.Jak je patrno z blokového schématu,jsou v ovládacím zařízení v programovém vybavení předvídány blokovací prostředky,které dovolí odběr od jednoho ze zdrojů /káva,horká voda nebo pára/, až když teplota horké vody dosáhla aspoň jmenovité hodnoty.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ , NÁ Ρ Ο Κ_ Υ _ - 1. Přístroj pro přípravu horkých nápojů s minimálně dvěmi horkovodními bojlery /l,2,3/,s elektrickým topným elementem /10,11,12/ a po jednom teplotním čidlu /13,14,15/,tyto bojlery mají po jedné vpusti studené vody /4,5,6/,přičemž má první bojler /1/ výpust horké vody /7/ a druhý bojler /2/ je opatřen výpustí páry /9/ a/nebo další výpustí horké vody /27/,přičemž je instalováno ovládací zařízení /16/ s prostředky ovládání elektrické energie /20,21,22/, kterou lze přivádět k topným elementům v závislosti na tepůotě vody naměřené v bojlerech,v yznačující se t í m , že ovládací zařízení obsahuje počítačové prostředky /17/ a paměťové prostředky /18,19/,že pro přístroj maximálně disponibilní přípojný výkon /P/,je jako hodnota výkonu,a pro horkou vodu v bojlerech určené jmenovité teploty,jsou uložené v paměťových prostředcích /19/,že teplotními čidly v bojlerech naměřenou teplotu vody lze ovládacím zařízením /16/ zjistit dotazem,přičemž ve výpočetních prostředcích /17/ se dají zjistit odchylky od jmenovitých hodnot teploty jakož i teplotní gradienty a že prostředky pro ovládání topných elementů /20,21,22/ se v závislosti na hodnotě výkonu,odchylce teploty v každém bojleru a/nebo teplotního gradientu v každém bojleru dají řídit tak,že se maximální hodnotě výkonu uložené v paměti odpovídající přípojný výkon může současně přidělit podle potřeby jako žhavicí výkon samostatně jednomu z topných elementů nebo současně více topným elementům,případně jej rozdělit na jednotlivé topné elementy.
2. 2. Přístroj podle nároku 1,v yznačující se t í m , že výpust horké vody /7/ v prvním bojleru /1/ je spojena prvním ventilem /23/ se spařovacím zařízením /24/ pro přípravu kávy a že výpust páry /9/ druhého bojleru /2/ je druhým ventilem /25/ spojena s tryskou /26/ pro odběr vodní páry.
3. 3. Přístroj podle nároku 1 nebo 2,vyznačující se t í m , že výpust horké vody /7/ prvního bojleru /1/ je spojena prvním ventilem /23/ se spárovacím zařízením /24/ pro přípravu kávy a že další výpust horké vody /27/ druhého bojleru /2/ je dalším ventilem /28/ spojena s další tryskou /29/ pro odběr vody,zejména pro spárování ča je.
4. 4. Přístroj podle nároku 2,vyznačující se tím, že je k dispozici třetí bojler /3/,přičemž výpust třetího bojleru je výpust horké vody /8/,která je třetím ventilem /30/ spojena s další tryskou /31/ pro odběr vody,zejména pro spárování čaje.
5. 5. Přístroj podle nároku 4,vyznačující se tím, že každý z bojlerů /1,2,3/ obsahuje nádobu na horkou vodu /32,33,34/,že vpusti a výpusti /4,5,6,7,8,5/ jsou vždy uspořádané na nádobě,že voda v nádobách /32,34/ s pouze jednou výpustí horké vody /7,8/ se ohřívá maximálně na 100°C a že pouze v nádobě /33/ s výpustí páry /9/ má v ní akumulovaná voda vyšší teplotu.
6. 6. Přístroj podle jednoho z nároků 1 až 5,vyznačujíc se t í m , že každému bojleru /1,2,3/ je přiřazen prostředek pro určer.í odběru horké vody a/nebo páry,přičemž jsou prostředky pro určení tvořené přednostně teplotními čidly /13,14,15/,a že prostředky pro ovládání topných elementů /20,21,22/ jsou ovladatelné v závislosti na prostředcích pro určení odběru.
7. 7. Přístroj podle jednoho z nároků 1 až 6,vyznačujíc se t í m , že přidělování žhavícího výkonu topným elementům /10,11,12/ jednotlivých bojlerů /1,2,3/ se řídí řádem priorit,přičemž v první prioritě obdrží žhavicí výkon topný element toho bojleru,u kterého byl zjištěn největší teplotní spád a teprve v druhé prioritě obdrží žhavicí výkon topné elementy těch bojlerů,u kterých jsou zjistitelné pouze odchylky teploty.
8. 8. Přístroj podle nároku 7,vyznačuící se tím, že počet odběrů horké vody a páry z jednotlivých bojlerů se dají po určitou časovou periodu sčítat a uložit do paměti paměťových prostředků /19/ a že řád priorit se dá přizpůsobit počtu odběrů z jednotlivých bojlerů.
9. 9. Přístroj podle jednoho z nároků 1 až 8,vyznačující se tím, že ovládací zařízení /16/ má prostředky /35/ pro měření napětí v síti,a že prostředky /20,21,22/ pro ovládání topných elementů /10,11,12/ se dají ovládat v závislosti na síťovém napětí.
10. 10. Přístroj podle jednoho z nároků 1 až 9,v y značující se tím, že přípojný výkon může býti odebírán jak ze třífázové sítě /R,S,T/,tak také z jednofázové sítě /R,N/.

    13. Přístroj podle jednoho z nároků 1 až 10,v y z n a č u jící se tím, že prostředky pro ovládání topných elementů /20,21,22/ jsou prostředkoami pro zapínání a vypínání topných elementů,zejména relé,tyristory a/nebo t-riaky, přičemž oba poslední jsou řízené úpravou fáze nebo impulsně paketově.
11. 12. Přístroj podle jednoho z nároků 1 až 11,vyznačující se tím, že jsou k dispozici prostředky /36/ na vyžádání nápoje a že v ovládacím zařízení /16/ jsou k dispozici blokovací prostředky,a proto se po vyžádání nápoje uvolní odběr nápoje teprve když teplota vody v příslušném bojleru /1,2,3/ se rovná přibližně jmenovité teplotě.