CZ81598A3

CZ81598A3 - Pneumatické křídlo

Info

Publication number: CZ81598A3
Application number: CZ98815A
Authority: CZ
Inventors: Andreas Reinhard; Frederick E. To; Otto Ramseier; Res Kammer
Original assignee: Prospective Concepts Ag
Priority date: 1996-07-18
Filing date: 1997-05-14
Publication date: 1998-11-11
Also published as: JPH11512998A; NZ329761A; CZ295332B6; IL123329A0; CN1080225C; HUP9901554A2; BR9702347A; AU712971B2; PL183614B1; CN1198137A; PL326030A1; ATE210042T1; HUP9901554A3; CA2232321C; AU2630997A; CA2232321A1; IL123329A; DE59705660D1; WO1998003398A1; US6199796B1

Description

Pneumatické křídlo

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká pneumatického, to znamená tlakovým vzduchem zatěžovaného a cíleným působením tlakového vzduchu tvarově proměnného, takzvaného adaptabiIního křídla podle druhové části patentového nároku 1.

Dosavadní stav techniky

Byla navrhována a

Pneumatická	adaptabilni	křídla	nejsou	2	pater¹ové
literát u ry z r. ám a.

P n-? tj.rr. 3. t· i c k-á.	křídla	s a.T a.	o sobě splňují	η- -_· — *. · J —- Γ - ?
technický úkol =	<jj.ce te	1-,r t i i j j	kd'-'ž vzh’ -- I-'- ” ^v	hmot nos¹: 1 ,
výrobním nákladčm,	jednodu	c h ost i	obsluhy a letovým	1 ast r.os t em
přinášejí výhody v	' Σ’ Pí L E-¹ “{ '--¹ ’Τ’	5 J 1 Γ¹	ým, nepneumati ckým	'‘'I ’ }c f' f tt

a k tomu se ještě nechají složit, když nejsou v provozu; tyto jmenované výhody se nemusí vyskytovat ve χ/Šech zmíněných oblastech; celkové vyhodnocení ale musí prokázat přednosti pneumatického křídla.

r e e

r r r r r f- r **

Pokud posuzujeme dokumenty první skupiny, jeví se nám pneumatické křídlo podle US 3,473,761 těžké, komplikované a drahé při výrobě a, což je nejzávažnější, málo vhodné k řešení problémů statiky letadla. Křídlo podle US 3,957,232 je - na rozdíl od zmíněného příkladu - konstruováno z tlakových trubek velkých průměrů. Pro vytvoření nutného oběhového nebo povrchového napětí potahu křídla ale není navržené zařízení vhodné, popř. trpí deformacemi, které nejsou znázorněny a zmíněny. Pokud si povšimneme těchto deformací tlakových trubek, vidíme, že konstrukce je těžká, a v namáhaných místech je málo stabilní. Ve třetím jmenovaném spisu je zhotovena jenom struktura příček z pneumatických elementů; zbytek křídla získá svůj tvar pomocí latí.

Křídla nebo profily, které jsou známé z druhé skupiny dokumentů, jsou v podstatě konstruovány ze spodního a horního potahu a vláken nebo žeber, které spojují oba prvky. Řešení známé z US 3,105,373 se odlišuje od ostatních tím, že celá obálka křídla se skládá z neprodyšného distančního potahu, který je ohnut do žádaného tvaru a slepen. Nej jasněji vyplývá problematika této skupiny z DE 949 920. Tam je profil křídla symetrický. Vztlak (Ca), potřebný pro křídlo - nosné křídlo, nebo list rotoru - může být vytvářen pouze úhlem náběhu. Profily křídel, znázorněné v jiných spisech, pod tlakem nepřijímají v žádném případě znázorněné tvary: v oblasti, kde ústí vlákna popř. žebra do potahu křídla, působí společně tlakové a tahové tensory a dávají potahu křídla jeho konečný tvar. Zejména profil, známý z US 2,836,255, v Jisté míře ale také ostatní, přijímají pod tlakem tvar, v podstatě známý z DE 949 920 , s mizivým Ca K tomu ještě není pneumatické křídlo vhodné k upevnění řídících lanek nebo tyčí, zvláště pro pohyb balančního křidélka. Zvláště navržená balanční křidélka jsou úplně podobná balančním křidélkům z pevných křídel a nepředstavují žádný technický pokrok.

··· 9 9 er r < f ζ — — · · · · 9 9 9 C rr

9 9 9 9 99 « tV r

9999 9 9 9 9 9 e fCC fP

9 9 9 9 9 r r-r

99 9 9 · · · · 9 r p <

Co chybí ve všech citovaných spisech, je vlastní technická nauka ke zhotovení celkových profilů, což může vést k otázce, zda takové profily vůbec mohou létat.

Podstata vynálezu

Úkol, který má být řešen předloženým vynálezem, spočívá jednak ve vytvoření pneumatického křídla se zadaným profilem a určitým charakteristickým číslem pro vztlak Ca, se zabudovaným pneumatickým balančním křidélkem, při vyhnutí se řídícím lankům nebo tyčím, jednak má být profil křídla jako celek nebo částečné modifikován a optimalizován vzhledem ‘ k rychlosti letu použitím prvků, zatěžovaných tlakovým vzduchem, využitelný rozsah rychlosti může být tedy většinou zvětšen.

Řešení dané úlohy je, vzhledem k hlavním znakům zařízení, reprodukováno ve význakové části patentového nároku 1, vzhledem k dalším přednostním a charakteristickým znakům v patentových nárocích 2 až 25.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlován podle přiložených obrázků. Znázorňuj í:

obr. 1. první řez, probíhající v podstatě ve směru proudění, který je •;eden neadaptivním křídlem podle vynálezu, bez oblasti křidélka, obr. 2: stejný řez jako na obr. 1, ale ve druhém příkladném provedení, obr. 3: podstatný krok při zhotovení křídla při malé změně profilu křídla na jednotku délky v podélné ose.

* ř f r r c c • * · ppr.r crr * * r · rrr r ( r r • ♦ · ·> e r · · r c e c r f r • 9 ···»<· r •··· · ·· ·· er obr. 4: postup, znázorněný na obr. 3, při silné změně profilu křídla na jednotku délky v podélné ose.

obr. 5: příčný řez jednou buňkou křídla, obr. 6; podélný řez buňkou s dalším přednostním provedením, obr. 7: první příčný řez odtokovou hranou křídla v neutrální poloze, obr. 8: druhý příčný řez odtokovou hranou křídla v poloze směřující vzhůru, obr. 9: příčný řez odtokovou hranou křídla při asymetrické konstrukci, obr. 10: detail varianty k obr. 7, 8 nebo 9, obr. 11a, b: adaptabilní křídlo bez oblasti balančního křidélka,

další varianta pro ovládání

obr. 13: varianta k obr. 2.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje řez, probíhající ve směru proudění, který je veden křídlem podle vynálezu, které ale není adaptibilni. Toto má potah, neprodyšný pro vzduch, členěný na horní potah χ a spodní potah 2.· Mezi nimi probíhá řada textilních žeber j3, které jsou např. z tkaného materiálu o malé roztažnosti; jako příklad materiálu by mohly být jmenovány tkaniny z vláken aramidu, ačkoliv se nyní objevují

na trhu také nové vysoce pevné materiály o malé roztažnosti. Textilní žebra 3 jsou prodyšná pro vzduch, a kvůli rychlejšímu vyrovnání tlaků mezi buňkami, které jsou jimi tvořeny, mohou dokonce být děrovaná. Jednotlivá žebra Z mohou být na druhé straně také neprodyšná pro vzduch, aby eventuální ztráta tlaku nepostihla celé křídlo. Duté těleso, tvořené horním a spodním potahem X, 2 a textilními žebry 3, je v nenaíouklém stavu ploché a nechá se lehce složit nebo srolovat. V nafouknutém stavu zaujímá tvar, schematicky znázorněný na obr. 1, přičemž horní a spodní potah X, 2. se mezi žebry 3. samozřejmě vyklene, jak je blíže popsáno u obr. 5.

Obtokové nebo tahové napětí <5z horního a spodního potahu X, 2 je dáno výškou H žeber 3., protože pro určité místo křídla platí <S_z*ApHL/2L = ApH/2, kde L = délka pozorovaného žebra

Δρ = přetlak uvnitř křídla.

Z tohoto je patrné, že napětí <Sz klesá s menší tloušťkou křídla, tedy u náběžné a odtokové hrany fl, 5., eventuálně i pod hodnotu, která je potřebná pro stabilitu a nosnost křídla.

této skutečnosti Čí odtokové hrany 4, neprodyšné pro vzduch.

vystavit části křídla.

které leží před žebrem a za žebrem

7, vyššímu tlaku A Pz než střední část křídla, je vyznačeno na obr.

žebry

3, zatížena vlastním tlakem, což podmiňuje neprodyšné pro vzduch tlakovým vzduchem pro jednotlivé buňky.

Obr. 3 je první nebo částí křídel, u kterých je změna profilu na jednotku • ··»♦ ecer • · 9 9999 * e e e ··· 9 · ·· · r r* • ······ · · · · 9 9 e r *

9 9 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 99 99 99 délky ve směru osy křídla poměrně malá, nebo dokonce nulová. Aby byl obrázek přehledný, je zaneseno mnohem méně žeber .3, než je ve skutečnosti zapotřebí. Pokud je žádaný profil křídla

- v dalších řezech analogický ke znázornění na obr. 1

- stanoven na základě žádané letové charakteristiky, vyplývá z něho obálka křídla 3· Do této může být vložena soustava oakulačních kružnic 3., které se dotýkají horního a spodního potahu X, 2, tedy obálky křídla 3, každá ve dvou bodech 10.

Takto zjištěné body 10. 11 jsou - u pozorovaného řezu profilem - upevňovací body žeber 3- Tím je podle vynálezu dosaženo toho, že křídlo, vystavené tlaku, také skutečně zaujímá zamýšlený tvar, který se ale ve splasklém stavu nechá hromadně vyrábět, protože úhly mezi žebrem 3 a obálkou 8 jsou obou bodech 10, 11 stejné. Tím tlakových a tahových napětí, nejen v horním vždy a

2, ale i

v podstatě zrcadlové stejné.	Na základě	konstruk
popsané	na obr. 3, se nechají pro každý	vybraný	řez křídlem
přesně	zjistit souřadnice	bodů dotyku	12, 11,	které jsou
zároveň	průsečíky obálky 3	s rovinami ž	eber 3·	Rovněž jsou

toho se nechají konstruovat nejen známy výšky H žeber 3rozměry pruhů tkaniny, použitých na žebra X, ale i polohy

Pokud je pro obálku 3 rovnou používána tkanina neprodyšná pro vzduch, jsou linie švů následovně utěsňovány plastickou hmotou, která se spojuje s neprodyšnou plastickou hmotou. Pokud se má obálka 3 utěsnit teprve následovně po přišití žeber 3, uskutečňuje se toto například podle, samo o sobě známého, postupu kašírování tkanin plastickými hmotami.

Místo spojování sešitím se může podle vynálezu použít také svaření. Zde je možno několik variant:

Buď se použité textilie nechají rovnou svařovat; potom jsou žebra 3 na svých horních a spodních okrajích zahnuty e r například o přibližně 90 stupňů a takto vzniklé proužky jsou svařovány tepelně nebo ultrazvukem s horním a spodním potahem X, 2.· Pokud se naproti tomu textilní materiály nenechají rovnou svařovat, mohou se výše zmíněné proužky, vaniklé zahnutím, před zahnutím nakašírovat plastickou hmotou a potom se jedním z uvedených způsobů svaří s horním a spodním potahem 2.* které jsou například již nakašírovány plastickou hmotou.

Třetí varianta podle vynálezu spočívá v tom, že se popsaným způsobem předem připraví nejen žebra 3, ale i horní a spodní potah 1_, 2 se opatří proužky z plastické hmoty, které se následně svaří s proužky žeber 3.. Následovně je celá obálka 8 kasírována kvůli utěsnění.

Obr. 4; Pokud má celé křídlo nebo také jenom jeho části prolil, silně proměnný v podélném směru, je postup vylíčený k obr. 3 zapotřebí modifikovat. Pokud je dán profil křídla s výztuhami, tak. jsou například podle nutné tuhosti '--.řidla v ohybu stanoveny na horním potahu X upevňovací linie 25 pro textilní žebra J.. Následně jsou vloženy oskulační kulové plochy 26., které se dotýkají upevňovací linie 25 a zároveň spodního potahu 2. Množství bodů doteku oskulačních kulových ploch 26 se spodním potahem 2 poskytují upevňovací linie ve spodním potahu 2., označené jeko 27.

Obr. 5 schematicky znázorňuje buňku 12. která se v podstatě rozprostírá přes délku křídla X a která je tvořena horním a spodním potahem X, 2 a dvěma sousedními žebry 3,. Pokud je objem křídla vystaven tlaku, vyklenou se horní a spodní potah X, 2, jak již bylo řečeno. Tato vyklenutí mají tvar kruhového oblouku o poloměru R, který je určer. výškou H žeber 3. a jejich odstupem 2. Pokud materiál použité tkaniny vykazuje jenom malé protažení, závislé na síle, je výška Δη vyklenutí závislá jenom na H a B a ne na/Jp, pokud Δ? > θ' to z důvodu, že nejen tlak, působící na horní a spodr.í potah X, 2, ale také tenzory tahového napětí závisí lineárně na tlaku^p. Pro stabilitu a nosnost křídla Jsou naproti tomu rozhodující tahová napětí, působící v žebrech 2.. Pokud je křídlo podle vynálezu zatěžováno vzniklými vztlakovými silami, způsobují tyto vznik ohybových momentů v kořenu křídla, které v podstatě v horní polovině žeber 3. zmenšují tahová napětí ve směru křídla, ve spodní polovině je ale zvětšují. Zatímco překročení určitého maximálního napětí ve spodních polovinách žeber se týká hranic roztažnosti materiálu, vede překročení spodní hodnoty v horní polovině žeber 3 ke zlomení křídla. Tato odolnost vůči zlomení je úměrná tlaku Δρ a závislá na výšce H a šířce 3 a buněk 12

Proto vynález zamýšlí zmenšit šířku β buněk 12 s klesající výškou křídla H takovým způsobem, že šířka β buněk jejich výšce H. Jako přednostní další řešení je možno pozorovat vložení dvou pro vzduch neprodyšných žeber 6, 7 podle obr. 2 nebo 13, což umožňuje zvýšit + lak Δρ v oblastech zmenšeného tahového napětí v obálce křídla 8./ aby se zvýšila nejen stabilita, ale i nosnost křídla.

Obr. 5 znázorňuje přednostní konstrukci žebra třeba předstakřídla.

a?..

ložena tak, že vlákna probíhají jednak v podélném směru, a j ednak iměru k němu: tahová napětí v žebru 3 jsou vytvářena tedy kořenu křídla se tahová napětí ve spodní části žebra 3 zvětšují, v horní části zmenšují, jak je provedeno na obr, 4.

Zde je nyní tkanina 13 doplňována druhou tkaninou 14. rovněž s malou roztažnosti, jejíž průběh vláken je například otočen o 45 stupňů vůči průběhu vláken první tkaniny 1 3. V poli druhé tkaniny 14 je nakreslen výřez 20. ve kterém je zviditelněna první tkanina 13. která leží za druhou tkaninou. Toto uspořádání umožňuje zlepšit výměnu napětí mezi horizontálním

tf t		r r	re	99
• r *	«	r f	r	*	ť	e		e
r · e	*	e c r		t	f		r r
* · · · r	* e	t C	r	r- r *	ť	r		#·
• *		A f	r		r
♦ ♦· » 4	e r	r r		r r			r *

a vertikálním směrem a zamezit zmíněnému možnému přetížení spodního okraje žebra.

Ve smyslu tohoto dalšího řešení podle vynálezu je také možné nasazení dvou nebo více vrstev první nebo druhé tkaniny 13, 14.

Obr. 7 znázorňuje schematicky konstrukci odtokové hrany adaptibilního křídla. Od jedné buňky, označené jako 15, je nejen horní potah 1 ale i spodní potah 2, přetažen druhým, horním a spodním zdvojeným potahem, zde označeným 15 a 17. Tyto jsou sešity s horním a spodním potahem 1, £ vždy přibližně ve středu šířky β buňek 18/ které následují za buňkou 15.· Tím vznikají po celé šířce balančního křidélka kanálky 19, přibližně ve tvaru znázorněném na obr. 10, přičemž je třeba si uvědomit, že výška Δη vyklenutí je znázorněna přehnaně převýšená.

Pokud má tlak v buňkách 18 velikost Δρι , má tento tlak v kanálcích 19 v podstatě stejnou velikost. Tím jsou horní a spodní potah 1, 2 v oblasti buněk 18 vytvarovány přibližně do

klikaté čáry složené z	přímek, a pouze zdvojené potahy 16 . 17
jsou vyklenuty dó tvar.	j oblouku. Pokud se nyní zvýší tlak Δ p₂
v kanálcích 19, ležící·;	:h pod zdvojenými potahy 1 6 , 17, takovým
způsobeni, že Δρζ Δρι	., tak se zvětší vyklenutí zdvojeného
potahu 16 . popř. 17. a	na vnějším, klikatě rozloženém potahu,

způsobeni, ž

směru buněk	18. Tím kanálky	19 zesílí
nos ti	pouč 11	é tkaniny - se	zkrátí ve
.řídlo	zaujme	v oblasti buněk	18 tvar,

Δ F2 >Δ P1 Z* Δ-°3

e *				««
r				• f <·		•
I	{	r f			r A
r 1	λ r		r-	a r e t e		•
e	f-4		ť	ř *		•
* 4		f e		c r	e *

Pokud jsou uvedené tlaky ale nastaveny tak, že

Δρ2 £ Δρι Z Δρ3 , dochází k vyklenutí křídla směrem dolů.

Toto provedení křídla, charakterizované podle obr. 7, 8 může zahrnovat pouze část, nebo i celé rozpětí křídla. Rovněž počet, buněk 18, kterých se týká toto tvarování, je závislý na zvolené charakteristice křídla.

potah potah rozprostírá přes více buněk 18 než horní zdvojený

16. Tím se může zvýšením tlaku ve spodních kanálcích 19 měnit tvar křídla a tím ve j enom hra

i. · ' ... z ry c h. 1 os t i k ř í d 1 a .

Rovněž podle vynálezu dle obr. 9 vztahuje odstatě spodní stranu s další možností změny tvaru, křídla pod 1 e vynález na obr. 7,8 nebo je také vhodná k použití pro balanční křidélko, eventuálně při zmenšeném počtu, nebo lokálně omezeném rozložení kanálků 19 . Pokud kanálky 19 Leží v podstatě po relé polovině křídla, nechá se výchylka kormidla , nutná pro boční polohu

Obr.

znázorňuje variantu popsané konstrukce kanálku

11; je jeden kanálek

19, ostatní jsou konstruovány ekvivalentně.

kanálku 19.

mezi horním potahem 1 a vložena tenkostěnná hadice 21 z elastomeru. Tato hadice je na koncích uzavřena; například na konci, ležícím proti kořenu křídla, ústí do kanálku 19 tlaková hadice 22. Tlakové hadice 22 mohou být samozřejmě zavedeny do hadice 21 z elastomeru na více místech, aby se urychlila změna tlaku. Pokud je zvolena varianta znázorněná na obr. 10, odpadá utěsňování horního

rr	r	e*	ce	··	t·
e	r	r		e	r	c ^r	• r	e		to
	f	ri	r		ž	r to	t r		r r
to		e	to < *	r *		* r	to e-r i	r		to
•			r	t	t	í	f	e		to
• to*	r		to	t, e			r r		r r

a. spodního zdvojeného potahu 16, 17, protože utěsňovací íunkci nyní přebírá hadice 21. z elastomeru.

Místo lanek nebo tyčí provedení balančního křidélka — konkrétně ke kanálkům 19.

vedou u tohoto popisovaného ke křídlům tlakové hadice 22 Řízení může být konvenční, například pákou ručního řízení, a u variant podle obr. 9 ovládáním vztlakových klapek, neovlivňuje ale tažnou sílu jako u řídících lanek, ale změnu tlaku v kanálcích 19.

Obr. 11 a, b znázorňují adaptibilní křídlo. Zde mají textilní žebra 3 - jejich počet je znázorněn redukovaně - po jednom kanálku 28. Tyto kanálky 28 jsou provedeny jako kanálky 19 podle obr. 7, 8, 9,' nebo jako kapsy 29. které obsahují po jedné eiastomerovou hadici 21 . jak je znázorněno na obr, 10. Spodní strana křídla je konstruována, jak znázorňuje obr. 9.

Na

11a jsou kanálky 19 na spodní straně křídla zatíženy přetlakem vzhledem k vnitřku křídla, kanálky 19 v žebrech 2 přibližně bez tlaku ne oo jenom tak natlakovány, že žeb ebra 3 se vůbec nezkrátí.

í zvýší ak kanálcích žeber 3 a celé křídlo se je znázorněno na obr. 11b.

Změna tvaru může být řízena

Ϊ6 J í vel ikostí kanálků být každý z těchto kanálků 19 zatížen individuálním

4.

Pokud ale den tlak, je pot

Ví kanálk u 12 jediným parametrem změny výšky profilu.

Zkrácením žeber se ale mění i vyklenutí křídla. Aby se vyrovnalo zvětšení vyklenutí, mohou se nyní uvolnit kanálky 19 na spodní straně křídla. Tím se stane křídlo nižším při ovladatelné změně vyklenutí.

ec fC c r r e e / r r fCť r e » e · ·* e**

Odtoková hrana není na obr. 11 a, b znázorněna. Může být konstruována podle znázornění na obr. 7. Místo provedení podle obr. 7 ale může být - v každém příkladném provedení - také přítomna konstrukce podle obr. 12.

Zde je křídlo konstruováno ze dvou Částí, nejprve oddělených, a to nosného křídla 31 a balančního křidélka 32. Obě části 31, 32 jsou spojeny - např. svařením nebo lepením - v nejvíce vnějších oblastech dvojice buněk 33. 34, ale přes celou šířku balančního křidélka 32. Buňka 33 ohraničuje nosné křídlo 31 směrem dozadu, buňka 34 ohraničuje balanční křidélko směrem dopředu.

Kvůli statické funkci nosného křídla třeba vycházet z toho.

že tlak v buňce 33 je vyšší než v buňce

34. Nosná plocha a

balanční křidélko 32 jsou spojeny uládač které jsou e j ně konstruovány a dimenzovány.

každého ovládače 35 :lá vždy ze z dvoje iy s kanál neprodyšnými pro vzduch, které vznikají mezi podélnými liniemi jsou oba ov1ádače

4.

řednímu zkrácení.

Toto má za následek, že balanční křidélko 32 je přitahováno ke v částech 31 vzniká nakreslený záhyb buňky 34 dovnitř.

Pokud se má nyní balanční křidélko otáčet nahoru, zvyšuje se tlak v horním ovládači 35 a ve spodním ovládači 35 klesá. Ovládač 35 se tím zkracuje, ovládač 36 se prodlužuje, což má za následek zamýšlené vychýlení balančního křidélka.

Podstatné podle vynálezu je, že ovládače 35 , 36 jsou podélně spojeny podle každé linie 3 nosným křídlem 31 a balančním křidélkem 32 a způsobují síly, vztažené k liniím. Místo ovládačů 35, 36, znázorněných na obr. 12, splňují stanovenou úlohu také jiné ovládače, která vyvíjejí síly

rc	e	ec	te -	♦ e	fc
r	r		* r	e		•		r	e		e
	r	r e	• ♦		re		•	t		r e
r		t- é f *	r 9 ·	♦		e ·	r r	r	r		•
r		9	9 0			•		*	f		«
r r <		9	f e		ee		e c			9 e

v liniích.

Varianta k příkladnému provedení podle obr. 2 je znázorněna na obr. 13. Příkladné provedení podle obr.2 pracuje s předem zadaným tlakovým rozdílem mezi náběžnou a odtokovou hranou 5. na straně jedné a částí křídla, ležící mezi nimi, na straně druhé. Přitom může být zjištěno vyklenutí žeber 7 a tím také jejich tětiv, čímž křídlo zaujímá předem určený tvar. Pokud má ale přetlak v náběžné hraně střední části křídla a v odtokové hraně 5. zůstat proměnný, potom je třeba dát přednost variantě, znázorněné na obr. 13. Zde je znázorněno jenom žebro £ neprodyšné pro vzduch u náběžné hrany 4· Konstrukce odtokové hrany δ je úplně analogická. Žebro neprodyšné pro vzduch, je konstruováno tak, že tvoří díl, který leží před krajem křídla a který je částí té oskulačr.í kružnice která má tvořit oddělení náběžné hrany 4 a střední části křídla. Potom je žebro 5, neprodyšné pro vzduch, protknuto žebry 3, která jsou pro vzduch prostupná. Spojení žeber 6 s žebry 3. na upevňovacích místech 24 se uskutečňuje stejným postupem, jako je popsáno pro spojení žeber 3

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Pneumatické křídlo, plněné tlakovým vzduchem, s náběžnou (4) a odtokovou (5) hranou pro létající stroj, které se skládá z textilní obálky křídla (8), která je neprodyšná pro vzduch a je rozdělena na horní potah (1), neprodyšný pro vzduch a tvořící horní plášť, na spodní potah (2) , neprodyšný pro vzduch a tvořící spodní plášť křídla a na velké množství textilních žeber (3), spojujících horní potah (1) a spodní potah (2),vyznačující se tím, že

- žebra (3) jsou uložena tak, že v každém řezu, vedeném v podstatě ve směru proudění, leží upevňovací body žeber (3) nejen na horním potahu (1), ale i na spodním potahu (2) tak, že síly, vznikající společným působením ter-zc-rů tahového a tlakového napětí v těchto upevňovacích bodech, udělují křídlu zamýšlený tvar,

- žebra (3) jsou s horním a spodní potahem (1, 2) spojen? podél spojovacích linií,

- vzájemný odstup B žeber (3) je v podstatě úměrný k místní vý š ce křídla,

- jsou k dispozici prostředky, aby se použitím tlakového vzduchu nechaly přeměnit části křídla na vztlakové klapky,

- jsou k dispozici prostředky, aby se použitím tlakového vzduchu nechaly přeměnit části křídla na balanční křidélko.

tc A «€ CC ·< C€ • r a · a e * · t r ·

C A A A A ti» A A a* e A·A* A A A A A A A· A f A

A A A A A A AAA • t*ř A ·· AA AA AA
2. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 1, vyznačuj ící se tím, že textilní žebra (3) jsou spojena šitím s horním a spodním potahem (1, 2) a stehy se přinejmenším po sešití utěsní.
3. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 1, vyznačující se tím, že textilní žebra (3) ve spojovací oblasti, a horní a spodní potah (1, 2) alespoří ve spojovací oblasti jsou kašírovány plastickou hmotou, která se nechá svařovat, a následné je realizováno spojení svařením spojovacích oblastí horního a spodního potahu (1, 2) a textilních žeber (3).
4, Pneumatické křídlo podle patentového nároku 1, v y z n a č u j í c 1 (4) křídla je zabudováno žebro (5), neprodyšné pro vzduch, které •.imcžř.uje ‘-73¹ avit tlaku, než zbývající část křídla.
5. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 1, vyznačující se tím, že v oblasti odtokové hrany (5.) křídla Je zabudováno Žebro (7), neprodyšné pro jinému tlaku, než zbývající část křídla.
6. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 1, vyznačující se tím, že žebra (3, <5, 7) jsou zhotovena z málo roztažné tkaniny (13), přičemž průběh vláken tkaniny křídla.

(13) směřuje v podstatě paralelně a kolmo k ploše
7. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 6, vyznačující se tím, že tkanina (13) žeber (3, 6, 7) je alespoň v oblasti kořenu křídla zdvojena druhou tkaninou (14), přičemž druhá tkanina (14) leží těsně na první tc e <

Λ r

r rr'* ♦ 9 i· * · e •

tt ♦

ee f e fř r r •♦ •· e e te t t t r e ř e f cc ^r r

C r r e r * r λ tkanině (13) a společně s ní je sešita s horním a spodním potahem (1, 2), přičemž přůběh vláken druhé tkaniny je vzhledem k vláknům první tkaniny (13) otočen přibližně o stupňů.

3. Pneumatické křídlo podle patentového nároku

7, tím, že je přítomna více než jedna první tkanina (13) na žebro (3, 6, 7).
9. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 7, tím.

než jedna druhá tkanina (14) na žebro (3, 6, 7)
10. Pneumatické křídlo podle patentového nároku *> >

i -3,

1 m, ./“ovací dy ž

1) •3 ^v 7. -Ί £~ odé ém smě dány body doteku (10
11) fculačních kružnic

3) , vložených do profilu křídla.

r.eumat ké křídl podle atentového í m, •'ňovac í body žebe spodní dány filu křídla v ody doteku.
12. Pneumat

1 Π 111 kulační n· kulový:

tak, že

u.

1 x lu křídla.

křídl •dle atentovéh jící s t í m, že že prostředky, tlakového vzduchu přetvoří části vztlakové klapky, spočívají v tom, že po vztlakových klapek se horní potah , 17), který je rostřed mezi dvěma (3) na spodním nároku kterými křídla na é oblasti jedné strar ·· čímž se mezi horním potahem (1) a horním zdvojeným potahem (16) na jedné straně, a mezi spodním potahem '2) a spodním zdvojeným potahem (17) na druhé straně tvoří podél oblasti vztlakové klapky kanálky (19), které mohou být zatěžovány tlakovým vzduchem, přičemž jejich tlaky Δ pz , Aps se mohou odchylovat od tlaku Δρι, který panuje v křídle.
13. Pneumatické křídlo podle patentového nárok

1 *·, se t í m, že prostředky, se použit ím t1akového vzduchu přetvoří části křídla na křidélka, spočívají \>

že po celé obl as vztlak:

klapek se horní potah (1) a (2) d<

ií zdvojeným potahem (16, který je mezi dvěma žebry (3) na ·! <

·' 2'

O l· x

na a horním

e-rar-ě, a c í. 3 podntm poteh eo (2) 3. epodním zdvojeným ρ •D b 3 hera (17) na d ru hé straně tvo ří podél oblasti vzt 1 akcvé X L 3 p Xy kanálky (1 9) , k teré mohou. být zatěžovány tlekr.-.-ým vzd i .’Τ’ιΰ f ic s. +· l aky d ©2 , Ápe se mohou odchylovat od tla X^; j. ÚPÍ, X t e rý ρ a n ’J J o V k řídla. • 4 r· _ -t . C μ : ·. z y s ..· ? 0 podle © ?Λent.o'-ěr z r.áro Γ ·. .

<

A.

a Č m, ž ( Ι”roští á

tší l·*'

-lí zdvoj ený potah (1 pod 1 e patentové nárol· horní dvo j ení (15) se rozprostírá přes stejný počet ) j ako :!

dvojen otah (171.

podle patentovéh árcku 1 •X-·· e tím.

1 3.

at

i.

' Z.3.^v rozpětí křídla.
17. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 12 nebo 13, vyznačující se t í m, že oblast pneumatického křídla, která má zdvojené potahy (15, 17), zahrnuje v podstatě celé rozpětí křídla.

18. Pneumatické křídlo podle patentového nároku 1, v y z n ačující se tí m, že prostředky, kterými se s použit ;ím tlakového vzduchu př stvoří ne j e n vý é ka, ale i tvar křídla. spočívají v tom, že

- v podstatě celý spodní potah (2) křídla je opatřen zdvojeným potahem (17), a

- výškové a tvarové změny křídla mohou být způsobeny vy 1 adě nou spoluprací tlakových změn kanálcích (19) na spod ní straně křídla a kanálků '13 : v žebrech.

5'

V

Žebrech mají stejný tlak.

č u j jsou napájeny rozdílnými

P neuma ti c ké o

konstruována jako toto křídlo, ale tlakově je od něho oddělena a má menší tlak, křídlo je tak tedy rozděleno na nosné křídlo (31) a balanční křidélko (32),

- nejzadnější buňka (33) nosného křídla je spojena s nejčelnější buňkou (34) balančního křidélka (32) pouze v jedné úzké střední oblasti, zato ale po celé délce balančního křidélka (32),

- jsou přítomny horní ovládač (35) a spodní ovládač (36),

- horní ovládač (35) je upevněn na horním potahu (1) nosného křídla (31) a na horním potahu balančního křidélka (32) po celé délce balančního křidélka (32),

- s podn í ον1ádač křídla '31'

~ ovládače (35, 36) se každý skládají ze zdvojeného potahu (37, 38), které j sou navzájem spoj er.y podél podélných 1 i ni i (39' a kt eré -af <* ~1 p o cl é 1 n p í 1 í 1 Γί 1 emi kanálky (19), které

nechají tlakové zatížit, přičemž ovládače '35, 35: se kvůli tlakovým vzduchem zkracují ve směru

Pneumatické křídlo podle patentových nároků 1, 12,

4 · 8 až 21, v y Z R a č u j í c í s e t í ci, že kanálky ' ♦ O ' jsou spojeny _ X o lakovými roz·· 7017, per aocí kterých může kýt 11 ak v kanálcích ✓ 4 S 1 7 P ř i z p ů s o b e n le5-vúm požadavkům..

i o X C-t až křídlo podle

4- f

- 20 24. Pneumatická křídlo podle jednoho z patentových nároků

12 až 22, vyznačující se tím, že

- ke každému kanálku (19) je přítomna jedna hadice (21) z elastomeru, neprodyšná pro vzduch, která je na obou koncích neprodyšně uzavřená pro vzduch a která dO a v podstatě má stejné rozměry jako tento.

- tlaková hadice (22) ústí do elastomerové hadice (21) , která tím může být vystavena tlakovému vzduchu,

-zdvojené potahy vzduch. < ¹ x ’ X U O , x z , J z , J cv nejsou neprodyšné pro 25. Pneumati zké křídlo pod 1 e patentového nároku 12, v y ii -3. c j 1 í s =. t í m, že zdvojené potahy (15, * 7 ' jsou sešity s horn ím a spodnín i potahem Z i **>-· \ x , d . 25, Pneumati cké křídlo pod 1 e patent ového ná rcku 12, v y z n a č u j í c í se t í m, že zdvojené potahy (15, • 7 \