CZ9904235A3

CZ9904235A3 - Plastový výrobek s antistatickými vlastnostmi

Info

Publication number: CZ9904235A3
Application number: CZ19994235A
Authority: CZ
Inventors: Franz-Erich Dr. Baumann; Reinhard Beuth; Josef Kübber; Michael Dr. Schlobohm
Original assignee: Degussa-Hüls Aktiengesellschaft
Priority date: 1998-11-27
Filing date: 1999-11-26
Publication date: 2000-10-11
Also published as: ATE271091T1; CN1255512A; PL193271B1; US20040097636A1; HK1027826A1; DE19854819A1; PL336748A1; DE59909949D1; EP1004618A1; CN1128846C; JP3589919B2; CA2291414A1; CA2291414C; JP2004277753A; CZ296329B6; ES2224524T3; BR9906157A; US6656997B2; KR20000035718A; US20020037955A1

Description

Předmětem předloženého vynálezu je výrobek, který má antistatickou úpravu.

Dosavadní stav techniky

U potrubních systémů, ve kterých se dopravují hořlavé tekutiny, jako například v systémech palivového potrubí vozidel nebo letadel nebo v potrubí pro zásobování čerpacích stanic, se stále častěji nahrazuje kovový materiál vhodnými termoplasty. Přitom vznikají úspory hmotnosti a výrobních nákladů, ty však jsou vykoupeny nevýhodou potenciálně možného elektrostatického náboje.

Elektrostatický náboj vyvolaný protékajícím palivem nebo rozpouštědlem se může za určitých podmínek prudce vybíjet a vytvářet ve stěně potrubí díry, kterými se může palivo popř. rozpouštědlo dostat ven. Při styku s horkými součástmi v okolí nebo při jiskření se může palivo popř. rozpouštědlo vznítit a způsobit požár vozidla nebo zařízení. U nádrží, ve kterých může palivo při částečném naplnění šplíchat, dále může elektrický náboj přivést k výbuchu zápalnou směs, nacházející se uvnitř.

Pro zamezení těmto problémům je známo složky potrubního systému antistaticky upravit. Například v DE 40 25 301 Cl je popsáno antistatické palivové potrubí pro motorová vozidla, které je vytvořeno alespoň ze dvou rozdílných polymerních vrstev, přičemž alespoň jedna z vrstev je modifikována elektricky vodivými aditivy, například vodivými sazemi.

-2Palivové potrubí je v tomto spise sice označováno jako odolné vůči peroxidu, ukázalo se však, že to platí pouze pro vrstvy, které neobsahují saze; poškození poměrně tenké antistaticky upravené vrstvy není při podmínkách tam uvedených znatelné.

Mezitím se však ukázalo, že dosud používané vodivé saze mají nevýhodnou katalytickou aktivitu. Vícevrstvé trubky, jimi upravené, vykazují po uložení v palivech obsahujících peroxid (sour gas), např. podle specifikace Ford FLTM AZ 105-01 nebo podle specifikace GM GM213M, PN50, již po poměrně krátké době vážné zhoršení rázové houževnatosti v chladu. Jako další problém se ukázalo, že takovéto vícevrstvé trubky účinkem tepla, jako např. pod krytem motoru, značně rychleji stárnou a přitom křehnou.

Výchozím bodem EP-A 730 115 byl poznatek, že se odolnost antistaticky upravených vícevrstvých trubek proti palivům obsahujícím peroxid zlepší, jestliže se nepoužije vodivých sazí, ale použije se místo nich grafitových fibril. Toto zlepšení však v praxi v mnoha případech nestačí. Kromě toho také zde je stárnutí účinkem tepla pro praxi nevhodně velké. K tomu přistupuje skutečnost, že grafitové fibrily jsou velmi drahé.

V EP-A 745 763 se popisuje plastový palivový filtr, jehož skříň sestává z alespoň tří vrstev, přičemž vnitřní a vnější vrstva sestávají z plastu elektrovodivě upraveného. Jako elektricky vodivá přísada jsou mezi jinými uvedeny vodivé saze a grafitové fibrily. Tento palivový filtr trpí stejnými nevýhodami, jaké byly výše diskutovány.

Vyvstává tak úkol vytvořit antistaticky upravený

výrobek, který by měl jak vysokou odolnost vůči palivům obsahujícím peroxid popřípadě rozpouštědlům, tak také malou náchylnost k tepelnému stárnutí.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen plastovým výrobkem, který alespoň v dílčí oblasti sestává z termoplastického tvarovacího materiálu obsahujícího polyamid, který obsahuje 3 až 30 % hmotn., s výhodou 10 až 25 % hmotn., zvláště výhodně 16 až 20 % hmotn. vodivých sazí, které se vyznačují následujícími vlastnostmi:

a) absorpce dibutylftalátu (DBP) podle ASTM D2414 je 100 až 300 ml/100 g, s výhodou 140 až 270 ml/100 g,

b) měrný povrch, měřený absorpcí dusíku podle ASTM D3037 je 30 až 180 m²/g, s výhodou 40 až 140 m²/g,

c) obsah popele podle ASTM D1506 je menší než 0,1 % hmotn., s výhodou menší než 0,06 % hmotn.,

d) krupicový podíl je maximálně 25 ppm, s výhodou maximálně 15 ppm a zvláště výhodně maximálně 10 ppm.

Krupicí se rozumí tvrdé částice podobné koksu, které vznikají při výrobním procesu krakovacími reakcemi.

Jsou možná dvě provedení vynálezu:

1. Plastový výrobek je vytvořen zcela z tohoto tvarovacího materiálu, má tedy jednovrstvou konstrukci.

2. Plastový výrobek sestává z alespoň dvou vrstev, přičemž alespoň jedna vrstva sestává z tvarovacího materiálu používaného podle vynálezu a ostatní vrstvy sestávají • ·

• ·

z jiných, antistaticky neupravených tvarovacích materiálů. Výrobek může sestávat například ze 2, 3, 4, 5, 6 nebo. také více vrstev. V případě dutého plastového výrobku může být antistatická vrstva uspořádána jako vnější vrstva, nebo může být umístěna ve střední oblasti, účelněji však tvoří nejvnitřnější vrstvu.

Dále může být v případě dutého plastového výrobku, například trubky, antistatická vrstva s výhodou vytvořena po celém obvodu dutého výrobku, může však zaujímat také jen menší část obvodu, přičemž může být provedena jako přímý nebo spirálovitý pás.

Neantistatické vrstvy mají za úkol propůjčovat výrobku požadované funkční vlastnosti jako pevnost, rázovou houževnatost, flexibilitu nebo těsnost vůči složkám paliva. Přitom musí jednotlivé vrstvy, nehledě na zvláštní konstrukce, na sobě držet, čehož může být v případě navzájem nekompatibilních vrstev dosaženo pomocí pojivá.

Vhodné konfigurace vrstev a vhodné materiály lze nalézt, pro případ palivových systémů, například v DE-OS

40	25	301,	41	12	662,	41	12	668,	41	37	430,	41 37	431,
41	37	434,	42	07	125,	42	14	383,	42	15	608,	42 15	609,
42	40	658,	43	02	628,	43	10	884,	43	26	130,	43 36	289,
43	36	290,	43	36	291,	44	10	148,	44	18	006,	195 07	026,
196	41	946	, jakož	i WO	-A	93/21466	, WO-A 93/25835,	WO-A
94/09302,	WO-A	94/09303,	WO	-A	95/27866,	WO	-A 95/30105,	EP-A

198 728, EP-A 558 373 a EP-A 730 115. U dutých profilů popř. dutých těles v těchto dokumentech popsaných může být jedna z vrstev antistaticky upravena podle vynálezu nebo může být připojena přídavná antistatická vrstva.

·· 99 • 9 9

9 ·

9 9 ) · · 9 • · 99

9 9 9 9 9 ·

Antistaticky upravený tvarovací materiál může obsahovat jakýkoliv polyamid v množství alespoň 10 % hmotn., s výhodou alespoň 40 % hmotn., zvláště výhodně alespoň 70 % hmotn.

Ostatní vrstvy sestávají například z polyamidového tvarovacího materiálu, polyolefinového tvarovacího materiálu nebo kaučuku, nebo v případě těsnící vrstvy proti složkám paliva nebo rozpouštědlu podle stavu techniky z tvarovacího materiálu na bázi termoplastických polyesterů, polyvinylidenfluoridu (PVDF), ETFE, THV, polyolefinů nebo kopolymerů etylen/vinylalkohol (EVOH). Pokud jde o vhodná budiž poukázáno na výše uvedené patentové provedení, přihlášky.

Jako polyamid přitom přicházejí alifatické homopolyamidy a kopolyamidy.

v úvahu především Jako příklad lze uvést mj. 4.6-, 6.6-, 6.12, 8.10-, 10.10-polyamidy. Výhodné jsou 6-, 10.12, 11-, 12-, a 12.12-polyamidy. (Značky polyamidů odpovídají mezinárodní normě, přičemž první číslo odpovídá počtu atomů uhlíku výchozího diaminu a poslední číslo počtu atomů uhlíku dikarboxylové kyseliny. Je-li uvedeno jen jedno číslo, znamená to, že se vychází z α,ωaminokarboxylové kyselinypopř. z od ní odvozeného laktamu (H.Domininghaus, Die Kunststoffe und ihre Eigenschaften, str. 272, VDI-Verlag, 1976)).

Pokud se použijí kopolyamidy, mohou jako kyselinu obsahovat např. kyselinu adipovou, sebakovou, korkovou, izoftalovou nebo tereftalovou, a jako diamin např. bis(4aminocyklohexyl)metan, trimetylhexametylendiamin, hexametylendiamin aj.

Výroba těchto polyamidů je známa (např. D.B.Jacobs, J.Zimmermann, Polymerization Processes, str. 424-467, • 4

-64 4

4444

4 4 4 • · 4 4 ··

Interscience Publishers, New York 1997; DE-A 21 52

194) .

Jako polyamidy j sou rovněž vhodné směsné alifaticko/aromatické polykondenzáty, jako jsou např. popsány v US 2 071 250, 2 071 251, 2 130 523, 2 130 948, 2 241 322, 2 312 966, 2 512 606, 3 393 210 popř. v KirkOthmer, Encyclopedia of Chemical Technology, 3. vydání, sv. 18, Wiley&Sons (1982), str. 328 a 435. Další polykondenzáty vhodné jako polyamidy jsou póly(etheresteramidy) popř. póly(etheramidy). Takovéto produkty jsou popsány např. v DEOS 27 12 987, 25 23 991 a 30 06 961.

Molekulová hmotnost (číselný průměr) polyamidu je vyšší než 4000, s výhodou vyšší než 10 000. Relativní viskozita r|_rei přitom je s výhodou 1,65 až 2,4 (měřeno podle ISO 307/DIN 53 727).

Je-li třeba, mohou být mít polamidy rázově houževnatou úpravu. Vhodné modifikátory jsou např. kopolymery etylen/propylen nebo etylen/propylen/dien (EP-A 295 076), akrylonitrilový kaučuk, polypentylen, polyoktylen, nebo statistické popř. blokově budované kopolymery alkylenaromatických sloučenin s alifatickými olefiny nebo dieny (EP-A 261 748) . Jako kaučuky dodávající rázovou houževnatost dále mohou být použity kaučuky jádro/slupka s houževnatě elastickým jádrem z akrylátového, metakrylátového, butadienového nebo styren-butadienového kaučuku s teplotou skelného přechodu T_g< -10 °C, přičemž jádro může být zesíúováno. Slupka může být vytvořena ze styrenu a/nebo metylmetakrylátu a/nebo jiných nenasycených monomerů (DE-OS 21 44 528, 37 28 685). Podíl složky dodávající rázovou houževnatost je třeba volit tak, aby nezhoršovala požadované vlastnosti.

9 9

-7 9999 9

•99 · • ···· 9 · ·· 9 • 9 99 • 9 9 * • 4 9 9 • · · 9 • ·· 9

99

Uvedené polyamidy se používají samotné nebo ve směsích. Tvarovací materiály mohou také, vedle výše uvedených složek dodávajících rázovou houževnatost, obsahovat také další složky směsi, jako např. polyolefiny, polyestery popř. blokové polyetheramidy (PEBA). Kromě toho mohou obsahovat obvyklé přísady, například zpracovací pomocné látky, separátory, stabilizátory, prostředky proti hoření, výztužné prostředky jako např. skelná vlákna, uhlíková vlákna, nebo minerální plnidla jako např. slídu nebo kaolín, nebo změkčovadla.

Podle výhodného provedení obsahuje tvarovací materiál podle vynálezu 0,1 až 20 % hmotn. uhlíkových vláken, vztaženo na celkovou hmotnost, přičemž však zpravidla postačí obsah maximálně 16 % hmotn., s výhodou maximálně 12 % hmotn. Protože uhlíková vlákna sama přispívají k elektrické vodivosti, může být v tomto případě použito množství sazí 5 až 18 % hmotn.

Uhlíková vlákna jsou komerčně dostupná a jsou popsána například v Rompp Chemie Lexikon, 9. vydání, str. 2289 a dále, Thieme, Stuttgart, 1993, a v literatuře tam uvedené.

Je ovšem třeba brát ohled na to, že uhlíková vlákna silně zvyšují tuhost, což může žádoucí být v některých případech, např. u rychlospojek, avšak v jiných případech, např. u palivových potrubí, je přípustné jen do určitých mezí.

Jako polyolefiny přicházejí v úvahu homopolymery a kopolymery α-olefinů se 2 až 12 atomy uhlíku, například etylenu, propenu, 1-butenu, 1-hexenu nebo 1-oktenu. Kromě • · • ·

-8toho jsou vhodné kopolymery a terpolymery, které navíc k těmto monomerům obsahují další monomery, zejména dieny, jako například etylinennorbornen, cyklopentadien nebo butadien.

Výhodné polyolefiny jsou polyetylén a polypropylen. V zásadě může být použit kterýkoliv jejich na trhu dostupný typ. Přichází tedy v úvahu: lineární polyetylén vyšší, hustoty, LDPE, kopolymery etylenu (až maximálně asi 40 % hmotn.) nanhydridu kyseliny kyseliny akrylové, ataktický střední nebo nizsi s menšími množstvími butylakrylátu, metylmetakrylátu, maleinové, styrenu, vinylalkoholu, glycidylmetakrylátu aj . , izotaktický nebo homopolypropylen, statistické kopolymery propenu s ethenem a/nebo 1-butenem, blokové polymery etylen-propylen a podobně. Takovéto polyolefiny mohou obsahovat také rázově houževnatou složku, jako např. EPM- nebo EPDM-kaučuk, nebo SEBS. Mohou také mít, v souladu se stavem techniky, naroubovány funkční monomery jako maleinanhydrid, kyselinu akrylovou nebo vinyltrimetoxysilan.

Termoplastické polyestery mají následující základní strukturu:

•0R'· kde R je dvojvazný rozvětvený nebo nerozvětvený alifatický a/nebo cykloalifatický zbytek se 2 až 12, s výhodou 2 až 8 atomy uhlíku v uhlíkovém řetězci, a R je dvojvazný • · • ·

-9aromatický zbytek s 6 až 20, s výhodou 8 až 12 atomy uhlíku v uhlíkové kostře.

Příklady diolů, kterých může být použito při výrobě, jsou etylenglykol, trimetylenglykol, tetrametylenglykol, hexametylenglykol, neopentylglykol, cyklohexandimetanol aj.

Až 25 % mol. uvedeného diolu může být nahrazeno diolem následujícího obecného vzorce

HO

R-O kde R' je dvojmocný zbytek se 2 až 4 atomy uhlíku a x může nabývat hodnoty 2 až 50.

Jako dioly se s výhodou použijí etylenglykol a tetrametylenglykol.

Jako aromatické dikarboxylové kyseliny pro použití při výrobě přicházejí v úvahu kyselina tereftalová, kyselina izoftalová, kyselina 1,4-, 1,4-, 2,6- popř. 2,7naftalendikarboxylová, kyselina difenová, kyselina difenylether-4,4'-dikarboxylová nebo jejich deriváty tvořící polyester, jako například dimetylestery.

Až 20 % mol. těchto dikarboxylových kyselin může být nahrazeno alifatickými dikarboxylovými kyselinami, například kyselinou jantarovou, maleinovou, fumarovou, sebakovou, dodekandikarboxylovou aj.

Výroba termoplastických polyesterů patří ke stavu techniky (DE-OS 24 07 155, 24 07 156, Ullmanns Encyclopaedie

-10• · · · · · · • · · · · ·· · • ······· · · ·

der technischen Chemie, 4. vydání, sv. 19, str. 65 a dále, Verlag Chemie GmbH, Weinheim 1980).

Polyester používaný podle vynálezu má viskozitní číslo (J-hodnotu) v oblasti 80 až 240 cm³/g.

Výhodné termoplastické polyestery jsou polyetylentereftalát, polybutylentereftalat, polyetylen-2,6-naftalát a polybutylen-2,6-naftalát.

Je-li třeba, může mít polyester houževnatou úpravu.

Jako fluorované polymery jsou vhodné například kopolymery etylen-tetrafluoretylen (ETFE, např. Tefzel 200 od DuPont nebo Hostaflon ET 6235 od Hoechst), terpolymer tetrafluoretylen-hexafluorpropen-vinylidenfluorid (THV, např. Hostaflon TFB od Hoechst), kopolymer etylenchlortrifluoretylen (ECTFE, např. od Ausimont) nebo polyvinylidenfluorid (PVDF). Tyto polymery mohou mohou obsahovat změkčovadla, přednost se však dává použití fluorovaných polymerů bez změkčovadel.

ETFE, THV a ECTFE jsou popsány například v H.Domininghaus, Die Kunststoffe und ihre Eigenschaften, 4.vydání, kapitola 2.1.7 (Fluorované plasty).

Výroba a struktura polyvinylidenfluoridu je rovněž známa (H.R.Kriecheldorf, Handbook of Polymer Synthesis, díl A, Verlag Macel Dekker lne., New York-Basel-Hongkong, str. 191 a dále, Kunststoff-Handbuch, 1.vydání, sv. XI, Carl Hanser Verlag Muenchen (1971), str. 403 a dále).

Mohou být obaženy také polymery na bázi • · pólyvinylidenfluoridu, které obsahují až 40 % hmotn. jiných monomerů. Jako takovéto přídavné monomery uveďme například: trifluoretylen, etylen, propen a hexafluorpropen.

Použitý polyvinyliden fluorid má zpravila index tečení taveniny <17 g/10 min, s výhodou 2 až 13 g/10 min (DIN 53 735), měřeno při 230 °C pod zatížením 5 kg.

EVOH znamená zmýdelněný kopolymer etylen-vinylacetát. Ve zmýdelněné formě se pak vyskytuje kopolymer etylenvinylakohol.

Vodivé saze podle vynálezu jsou speciálního typu, který se liší od obvyklých sazí v parametrech podle nároků. Typické obchodně dostupné EC-saze („extraconductive black) vykazují například DPB-absorpci 350 ml/100 g, měrný povrch měřený N₂ 1000 m²/g a obsah popele 0,7 % hmotn. Důvod rozdílného chování pokud jde o odolnost proti palivům obsahujícím peroxid a tepelné stárnutí není znám. Lze se však domnívat, že rozdílné chování souvisí s rozdíly v povrchové struktuře a jimi podmíněnou rozdílnou katalytickou aktivitou, a kromě toho popel obsažený v sazích má rovněž katalytický účinek.

Saze používané podle vynálezu mohou být získány například způsobem MMM. Způsob MMM je založen na parciálním spalování oleje (N.Probst, H.Smet, Kautschuk Gummi Kunststoffe, 7-8/95, str. 509-511, N.Probst, H.Smet, GAK 11/96 (roč. 49), str. 900-905) a příslušné produkty jsou obchodně dostupné.

Výrobek podle vynálezu je podle jednoho provedení vytvarován tak, že se skrze něj vede nebo se v něm může • · • · ······· * ·

- 12skladovat plynné, kapalné nebo disperzní médium. S výhodou je výrobek podle vynálezu součásti systému vedení rozpouštědla nebo paliva, například oblasti motorových vozidel, v konstrukci letadel nebo v petrochemickém průmyslu. Příkladně lze uvést potrubí pro zásobování čerpacích stanic, plnící nástavce, nádrže pro paliva, odvzdušňovací vedení, vedení paliva, rychlospojky, skříně palivových filtrů, rezervní kanistry, vedení pro brzdovou, chladící nebo hydraulickou kapalinu nebo dopravní vedení pro hořlavé, prachové popř. práškové plasty.

Výrobek podle vynálezu se vyrábí obvyklými způsoby zpracování plastů, podle konkrétního provedení například lisováním (rychlospojky), vytlačováním trubky), spolu-vytlačováním (vícevrstvé trubky), nebo lisofoukáním (nádrže na paliva). Tyto způsoby jsou odborníkovi známé a není třeba je zde blíže objasňovat.

vstřikovacím (j ednovrstvé

V případě vícevrstvé konstrukce se tloušťka antistaticky upravené vrstvy volí tak, aby jednak mohl být spolehlivě odveden vytvořený elektrický potenciál, a zároveň aby bylo třeba co nejméně materiálu. Antistatická vrstva přitom může být velmi tenká, například mezi 0,01 až 0,1 mm. Pro některé účely použití však mohou být výhodné také tloušťky 0,2 až 0,3 mm. Obecně je poměr tloušťky antistatické vrstvy k součtu tlouštěk ostatních vrstev 1:5 až 1:100.

Výrobky podle vynálezu vykazují dobrou odolnost proti stárnutí jakož i dobrou odolnost proti kyselému plynu, a splňují například požadavky specifikace Ford WSL-M98D28-A proti palivu podle specifikace Ford FLTM AZ 105-01 popř. PN180, jakož i podle specifikace GM GM213M proti PN50.

-13 Kromě toho účinně brání vzniku vysokých napětí a splňují například specifikaci GmM GM213M (návrh z dubna 1993), bod 4.19. Jejich povrchový odpor je s výhodou menší než 10⁶ Ω/čtverec. To platí i po vícenásobném ohnutí a po skladování paliva.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím bude blíže objasněno několik příkladných provedení.

Rychlospojka jednovrstvé konstrukce z tvarovacího materiálu, sestávající z 63 % hmotn. PA 12, 16 % hmotn.

vodivých sazí podle nároků (např. Ensaco 250 firmy MMM Carbon, Brussel), 23 % hmotn. skelných vláken a 5 % hmotn.

činidla pro zvýšení rázové houževnatosti (například EPDMkaučuku, funkcionalizovaného maleinanhydridem).

Třívrstvá trubka, sestávající z

a) vnější vrstvy z polyamidového tvarovacího materiálu

b) na ni navazující těsnící vrstvy podle EP-A 673 762 ze směsi 97,5 až 50 % hmotn. polymerů vinylidenfluoridu a 2,5 až 50 % hmotn. polymetakrylimidu,

c) anstitatické vnitřní vrstvy podle nároků.

Dvouvrstvá trubka, sestávající z

a) polyamidového tvarovacího materiálu popřípadě s houževnatou úpravou (např. 70 až 99 % hmotn. PA 11 a 1 až 30 % hmotn. EPM-kaučuku, funkcionalizovaného maleinanhydridem) , b antistatické vnitřní vrstvy podle nároků.

• ·

a)

b)

c)

d)

Čtyřvrstvá trubka, sestávající z polyamidového tvarovacího materiálu těsnící vrstvy podle EP-A 673 762 polyamidového tvarovacího materiálu, antistatické vnitřní vrstvy podle nároků.

Čtyřvrstvá trubka, sestávající z

a) polyamidového tvarovacího materiálu,

b) těsnící vrstvy podle EP-A 569 681 (60 až 99 % hmotn.

částečně krystalického termoplastického polyesteru jako např. polybutylentereftalátu a 1 až 40 % hmotn. sloučeniny mající alespoň dvě izokyanátové skupiny),

c) polyamidového tvarovacího materiálu,

d) antistatické vnitřní vrstvy podle nároků.

Předmětem vynálezu jsou také tvarovací materiály obsahující polyamid, které obsahují 3 až 30 % hmotn., s výhodou 1 až 25 % hmotn., ještě výhodněji 16 až 20 % hmotn. vodivých sazí definovaných v nároku 1. Takovéto tvarovací materiály mají při účinku tepla, popř. za oxidačních podmínek, zlepšenou odolnost proti stárnutí, ve srovnání s odpovídajícími tvarovacími materiály, které obsahují konvenční vodivé saze nebo grafitové fibrily.

V následujících příkladech je stálost tvarovacích materiálů podle vynálezu vůči palivům obsahujícím peroxid porovnána s tvarovacíni materiály, vyrobenými za použití konvenčních vodivých sazí.

Použité složky:

VESTAMID L 1801 nf, nebarvený PA 12 od Degussa-Huls AG PRINTEX L, vodivé saze neodpovídající nároku ENSACO 250, vodivé saze podle nároku φ φ φ φφφ ·· ♦· φφφφ φφφ φφφφ φ φ φφφφ φφφφ φ φφφφ ···· φ · · · · φ φ φφφ φφφφ

Naugard 445, stabilizátor

IRGANOX MD 1024, stabilizátor

HOECHST WACHS OP, zpracovací pomocný prostředek

EXXELOR VA 1801, maleinanhydridem	etylen-propylenový	kaučuk	modifikovaný
EXXELOR VA 1803, maleinanhydridem	etylen-propylenový	kaučuk	módi f ikovaný

Jednotlivé tvarovací materiály byly vyrobeny obvyklým způsobem míšením taveniny příslušných složek, extruzí a granulací; množství uvedená v tabulce jsou hmotnostní díly.

Z tvarovacích materiálů byly vytvořeny vstřikovacím lisováním zkušební tělíska podle DIN EN ISO 527/ 1A.

Při slepé zkoušce byla tato zkušební tělíska podrobena trhacím zkouškám podle DIN ISO 527.

Zpracování zkušebního tělíska palivem s obsahem peroxidu bylo prováděno za následujících podmínek:

Podmínky skladování: úplný kontakt

Zkušební palivo: PN 90 podle FORD (AZ 105-01)

Obsah peroxidu: 90 mmol O₂/l

Teplota: 60 °C

Výměna paliva: týdně

Následné trhací zkoušky podle DIN ISO 527 byly prováděny na zkušebních tělíscích namočených v palivu. Poškození plastové matrice je ilustrováno v následující tabulce prostřednictvím délkového protažení e_s a protažení při přetržení s_R. Obě hodnoty protažení klesají s časem u obou tvarovacích materiálů podle vynálezu značně pomaleji.

· 9 ···· 9 9

příklad 3

100

28

0,5

Lf) O

LD O

22,5

ω w ω

o\° o\o

6,1 22

61,4 80

66,9 73

48,1 67

43,5 60

ΓΠ

št<

CM

ΟΊ

LP

CM

ΟΊ

LP

v

CM

ω

o\°

a

IP

rd

Tfi

0Λ

rd

K*

o

LD

LP

w ω

CO

«»

*.

*

0 Jq

o

CO

CM

o\°

·»

<0

IP

<T)

LP

ω

rd

CM

o

CM

LD

«sř

CM

a

l>

CM

<i

w

o\°

03

co

r-

O

(N

TJ

(ti

ι—1

ID

<0

Lf)

st¹

σι

λ;

O

lp

LP

IP

w ω

x->.

st<

-

-«

»

pří

o

00

•K

CM

o\°

-

P-

LP

CM

v

rd

CM

o

03

r-

LP

Cd

IP

Ci

CM

rd

Φ

03

o

>Sq

ω

o\°

CO

r-

IP

«Φ

00

g

LP

·»

CO

CM

OA

ř>

O

LP

Lf)

0Λ

*-

*

-

0

o

CO

CM

ω

o\o

rd

M¹

co

CM

ώ

rd

CM

o

O

CM

LP

rd

<0

co

CO

CM

LP

rd

LO

·»

w

o\°

rd

LP

IP

rd

P

nJ

rd

CM

L0

O

v

přík

O O

00

w w

o\°

O

LP

Lf)

co

rd

CM

O

co

CM

03

ΟΊ

rd

0Ί

co

!>

ftÍ

LP

co

V

ω

o\°

rd

co

03

a

rd

[

o

co

CO

0

O O

CO

w ω

o\°

O

CM

o

0Ί

ω

rd

CM

rd

CM

rd

a

sf

o

rd

co

a

o

O

co

rd

a

rd

LP

u

O

Q

'rd

LP

<<

S

£

>

G

CM

'(ΰ

X

Q

X

H

a

>

ω

O

co

o

0

H

U

2

a

T3

X—s.

CM

a

O

2

u

w

cO

Si

M

CO

£>

o

w

X

1—1

G

co

a

s

a

o

X

λ:

Ό

rd

a

ω

a

t-L

a

w

co

o

CO

rd

CM

Claims

1. Plastový výrobek, který alespoň v dílčí oblasti sestává z termoplastického tvarovaciho materiálu obsahujícího polyamid, obsahujícího 3 až 30 % hmotn. vodivých sazi, vyznačující se tím, že saze jsou charakteristické následujícími vlastnostmi:

a) absorpce dibutylftalátu 100 až 300 ml/100 g,

b) měrný povrch 30 až 180 m²/g,

c) obsah popele menší než 0,1 % hmotn., a

d) obsah krupicového podílu maximálně 25 ppm.

2. Plastový výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že tvarovací materiál obsahující polyamid obsahuje 10 až 25 % hmotn vodivých sazí.

3. Plastový výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že tvarovací materiál obsahující polyamid obsahuje 16 až 20 % hmotn vodivých sazí.

4. Plastový výrobek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tvarovací materiál obsahující polyamid dále obsahuje 0,1 až 20 % hmotn. uhlíkových vláken.

5. Plastový výrobek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že má jednovrstvou konstrukci.

6. Plastový výrobek podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že sestává z alespoň dvou vrstev, přičemž alespoň jedna vrstva sestává z tvarovaciho materiálu podle nároku 1 a další vrstvy sestávají z jiných tvarovacích materiálů bez antistatické úpravy.

-184» 4 4· 4 44 44

44 44 4 4 4 4444 • 4 4 4 4 4 4444

4 4 4 4 4 4444 4 4 4 4 4 • 4 444 4444

4444 444 44 4 44 44

7. Plastový výrobek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je tvarován pro dopravu nebo skladování plynných, kapalných nebo disperzních médií.

8. Plastový výrobek podle nároku 7, vyznačující se tím, že je vytvořen jako součást systému pro vedení rozpouštědla nebo paliva.

9. Tvarovací materiál obsahující polyamid, obsahující 3 až 30 % hmotn. vodivých sazí, vyznačující se tím, že saze jsou charakteristické následujícími vlastnostmi:

a) absorpce dibutylftalátu 100 až 300 ml/100 g,

b) měrný povrch 30 až 180 m²/g,

c) obsah popele menší než 0,1 % hmotn., a

d) obsah krupicového podílu maximálně 25 ppm.

10. Tvarovací materiál podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsahuje 10 až 25 % hmotn vodivých sazí.

11. Tvarovací materiál podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsahuje 16 až 20 % hmotn vodivých sazí.

12. Tvarovací materiál podle některého z nároků 9 až

11, vyznačující se tím, že dále obsahuje 0,1 až 20 % hmotn. uhlíkových vláken.

13. Tvarovací materiál podle některého z nároků 9 až

12, vyznačující se tím, že polyamidem je 4.6-, 6.6-, 6.12,

8.10-, 10.10-, 6-, 10.12, 11-, 12-, nebo 12.12-polyamid.