CS207784A3 - Device for mechanical interconnecting of yarns by splicing - Google Patents

Description

1

Spojovací zařízení pro mechanické 5sPfcj°váni přízní, r > o splétáním o *5 c·OD ?' | t- '· > ΓΠ ·**· -'c 1 U3 IK> -.1 cn- í ti

Oblast techniky

Vynález se týká spojovacího zařízení pro mechanickéspojování přízí splétáním, zahrnující krutné ústrojí, pé-rovací ústrojí spojovaných přízí, svěrné ústrojí koncůpřízí a zaváděcí ústrojí pro zavádění zbývajících koncůpřízí k sobě.

Dosavadní stav techniky

Jsou známa spojovací zařízení pracující se vzduchem,a která používají vířivou komůrku, v niž jsou vlákna přízí’,rozvolněna a opět vzájemně propletena, čímž se dosahuje;spleteného spoje přízi.

Známa jsou také mechanická spojovací zařízení, vytvá-řející mezi spojovanými přízemi rybářské uzly nebo uzlyjiného druhu.

Zejména jsou známa mechanická spojovací zařízení, kte-rá příze rozrušuji a opět uspořádávají jejich odvalovánímmezi dvěma prvky, které se proti sobě otáčejí, odvalujínebo klouzaji v opačných smyslech. U tohoto druhu zařízenidochází k rozrušování a opětnému uspořádávání přízí s vý-hodou mezi zónami, dobře vymezenými těmito dvojicemi prv-ků. 2

Například je známo zařízeni, v němž se rozkrucovánia opětné zakrucování rovnoběžně nebo křížem přes sebe ulo-žených přízí provádí dvojicí protiběžně se otáčejících ko-toučů. V důsledku kruhovitého tvaru těchto kotoučů, použitýchk rozkrucováni a opětnému zakrucování přízí, je nutno, abyúseky obou přízí, umístěných mezi kotouči, zaujímaly mezinimi alespoň ve fázi rozkrucováni diametrální polohu přivzájemném překřížení, má-li zařízení správně pracovat.

To způsobuje. .problémy se - stykem mezi - konci přízív místě překřížení,jakož i s neúplným překrýváním sea vzájemným pronikáním vláken zbývajících konců po odškub-nutí přebytečných konců.

Další nevýhoda tohoto zařízení spočívá v tom, že zbý-vající konce nejsou po odškubnutí přebytečných koncůsprávně zašpičatěny a proto jsou špatně uzpůsobeny k dobrésoučinnosti mezi vlákny obou přízí v oblasti těchto zbýva-jících konců.

Známa jsou také zařízení, která používají rozkrucovacía opětně zakrucovací ústrojí s kruhovitým tvarem jako na-příklad prstence nebo kotouče. U jednoho takového mecha- * . nického spojovacího zařízení je mechanickým způsobem dosa-hován spletený spoj textilních přízí rozkroucením, spáro-váním a poté opětným zakroucením takto spárovaných přízí. 3 U tohoto známého zařízení sestává ústrojí, které pro-vádí rozkrucování a opětné zakrucování, z dvojice rozkrn-čovacích a opětně zakrucovacích prstenců a z dvojice krut-i ných kotoučů. Tyto krutné kotouče působí uvnitř rozkruco- vacích a opětně zakrucovacích prstenců, avšak jen ve fázi opětného zakrucování.

Použití kotoučů k opětnému zakrucování umožňuje dosáh--nout operaci opětného zakrucování, které je vhodně rozlo-ženo podél celé zóny spárování obou spojovaných přízí.

Kromě toho zahrnuje toto zařízení ústroji na zadržová-“ni zákrutů v úseku mezi svěrací na krutných kotoučích“a vnějším obvodem rozkrucovacích a opětně zakrucovacích·prstenců, když jsou tyto uvolněny. -

Uvolnění rozkrucovacích a opětně zakrucovacích prsten-ců se stává nutným, aby bylo dosaženo odškubnuti a/neboodtržení příze tak, aby zbývající konce byly vytvořeny u-vnitř zóny mezi k sobě přivrácenými rozkrucovacími a opět-ně zakrucovacimi prstenci. k Ústroji na zadržování negativních zákrutů, udělených přízím, slouží účelně k zamezení ztráty negativních zákru-tů v úsecích příze, které nemají být v okamžiku rozevřenírozkrucovacích a opětně zakrucovacích prstenců odškubnutya/nebo odtrženy. 4

Toto známé zařízeni má vsak různé nevýhody. Jedna ne-výhoda spočívá v tom, že zaváděni přízi k sobě v počátečnífázi se provádí dvěma záchyty umístěnými ve shodě s vnitř-ním obvodem rozkrucovacich a opětně zakrucovacích prsten-ců. Tato okolnost zajišťuje, že příze se k sobě zavádí jenv sousedství tohoto vnitřního obvodu, avšak nezajišťujekontrolu vzájemné semknutosti obou přízí ve střední zónězařízeni, kde také v důsledku možného třeni o plochy, pou-žité k opětnému zakrucovánl, nemusí být příze vůbec ulože-ny vzájemně rovnoběžně, ani dokonale těsně u sebe.

Tato skutečnost přispívá k vytvářeni funkčních problé-mů a neumožňuje dosaženi vždy dokonalého splétaného spoje.

Další nevýhoda uvedeného známého zařízení spočívá veskutečnosti, že neumožňuje dosaženi konců, které jsou předpodrobením operaci odškubnutl a/nebo odtržení zcela bez zákrutů.

To je způsobeno tím, že když jsou rozkrucovací a opět-ně zakrucovaci prstence rozevřeny k provedeni operace odš-kubnutí, nejsou negativní zákruty, nahromaděné v úseku me-zi vnitřní svěrací zónou, odpovídající střední zóně krut-ných kotoučů, a vnějším obvodem rozkrucovacich a opětnězakrucovacích prstenců, vždy vyrovnány odpovídajícím poč-tem opačných zákrutů ve volném úseku příze. Za těchtookolnosti, když jsou rozkrucovací a opětně zakrucovaciprstence rozevřeny, jsou zákruty, udělené volné části kon-ce, alespoň částečně přemístěny do části, zachycené před- -. 5 tím mezi rozkrucovacimi a opětně zakrucovacimi prstenci,následkem Čehož se sníží počet negativních zákrutů způso-bem, který nelze zcela kontrolovat, takže není jistota, žebude dosažen zbývající konec k odákubnutí a/nebo odtržení,,který bude bez zákrutů. Jak bylo uvedeno, znemožňuje tatookolnost dosáhnout zbývající konec, který by po odákubnutía/nebo odtržení byl dokonale zašpičatěn.

Avšak takovýto zbývající konec je nutný, aby bylo do-saženo dokonale zúženého splétaného spoje a dobré součin-nosti mezi vlákny obou přízí. „ í> 1 W'

Další nevýhoda tohoto známého zařízení spočívá v tom^(že prostředky, které provádějí odákubnutí a/nebo odtrženíkonců příze, nevykonávají tuto operaci ve směru podél osypříze. Následkem toho je nemožné dosáhnout dokonalé zbýva-j,·.·jící konce, poněvadž odákubnutí a/nebo odtrženi, které ne-ní osové, může vést k přetrhům nebo vadám ve vláknech.

Ještě další nevýhoda tohoto známého zařízení spočíváve skutečnosti, že poloha konců, zůstávajících po odškub-nutí a/nebo odtržení uvnitř zařízení, není na začátku fázeopětného zakrucování řízena.

Za těchto okolností je možnost nesprávného polohovánítěchto zbývajících konců, to znamená nedokonalého přiléha-jícího ustavení těchto zbývajících konců k celé přízi,s níž mají zbývající konce spolupracovat během fáze opět-ného zakrucování. 6

Takovéto polohovém způsobuje nedokonalou součinnostmezi vlákny zbývajícího konce a vlákny druhé celé příze,takže konce splétaného spoje nejsou za těchto okolností dokonalé.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody a nedostatky odstraňuje spojovací za-řízení pro mechanické spojování přízí splétáním, zahrnují-cí- krutné ústrojí, pérovací ústrojí spojovaných přízí,svérné ústrojí konců přízí a zaváděcí ústrojí pro zaváděnízbývajících konců přízí k 3obě, podle vynálezu, jehož pod-statou je, že obsahuje vyrovnávací ústrojí pro vyrovnávánípočtu zákrutů, kterému je přiřazeno pérovací ústrojí pří-zí, tvořené dvojicemi kolíčků, upevněných ná krútných”kó-toučích, které je v záběru se zaváděcím ústrojím zbývají-cích konců přízí tvořeným dvojicí zaváděcích hřebenů, při-čemž vně krutných kotoučů je umístěno svérné ústroji koncůpřízí obsahující alespoň jeden přídavný svěrač pro sevřenípřebytečných konců přízí.

Je výhodné, když přídavný svěrač je uložen pohyblivěve dvou k sobě kolmých osách a je v záběru s posuvnou če-listí pro sevření přebytečných konců přízí spřaženou pomo-ci tvarové páky opatřené snímacím kolíkem s ovládací vač-kou. Dále je výhodné, když posuvná čelist'je spřažena s o-vládací plochou pákou, které je přiřazeno hákovité záchyt- 7 né rameno opatřené tažnou pružinou, jejíž druhý konec jeupevněn na ovládací ploché páce.

Podle vynálezu může být každý krutný kotouč opatřenalespoň jedním obvodovým vybráním, v němž jsou kolíčky pé-rovacího ústrojí přízí upevněny vždy ná přivrácené straněprotilehlého krutného kotouče.

Podle vynálezu je výhodné, když párovací ústrojí přízíjsou v záběru s alespoň jednou vnitřní svěrkou a jsou ulo-žena na osově posuvném držáku.

Vnitřní svěrky mohou být vytvcořeny samostatně vůčipérovacímu ústroji přízí.

Je také výhodné, když vyrovnávací ústrojí pro vyrovná-vání počtu zákrutů je tvořeno čelisti a posuvným kluzát-kem, přičemž čelist a kluzátko jsou v záběru s hranami po-lohovacího zářezu, tvořícícho operu přebytečných koncůpřízí a když vyrovnávací ústrojí pro vyrovnávání . počtuzákrutů obsahuje ovládací vačku, spřaženou s hlavním hna-cím kotoučem, která je opatřena nastavitelnou řídicí des-kou.

Podle vynálezu mohou být zaváděcí hřebeny umístěny me-zi vnitřními svěrkami a vnějším obvodem krutných kotoučů. Výhodou zařízení podle vynálezu je, že umožňuje vytvo-řit úsek řízeného zbývajícího konce příze, v němž je vy- 8 tvořen počet zákrutů, rovnající 3« - avšak v opačném smys-lu - počtu zákrutů, vytvořených v úseku zbývajícího konce,uspořádaného mezi vnitřními svěrkami a vnějším obvodemrozkrucovacích a opětně zakrucovacích prstenců.

Takovéto řízení je umožněno nastavením krátkodobé fázečinnosti vyrovnávacího ústrojí na vyrovnáváni počtu zákru-tů.

Když jsou rozkrucovací a opětně zakrucovací prstenceuvolněny, j3ou zákruty v opačném smyslu v obou úsecích do-tyčného zbývajícího konce,, to je uvnitř a vně rozkrucova-cích a opětně zakrucovacích prstenců, vyrovnány a je dosa-žen úsek příze bez zákrutů.

Aby bylo umožněno takového vyrovnání zákrutů a bylopřekonáno tření odškubáváných konců o povrchy, s nimiž jezbývající konec příze ve styku, provádí 3Θ podle vynálezunapínání tohoto zbývajícího konče. To lze provést vhodnýmpohybem vyrovnávacího ústrojí.

Navíc pak může takovýto pohyb vést k předběžnému od-ákubnutí nebo k vzájemnému posunutí vláken zbývajícíchkonců přízí, čímž se usnadní následné vytvoření zašpičatě-lých zbývajících konců.

Tyto zbývající konce se potom podrobí operaci odškub-nutí a/nebo odtržení tak, aby byly dosaženy zašpičatělézbývající konce. 9 Výrazy "odškubnutí a/nebo odtržení" je nutno chápattak, že operace odstraňování konců příze může mít charak-ter jak odškubnutí, tak odtržení a že k odškubnutí docházív případě krátkých vláken, kdežto k odtržení docházív-případě velmi dlouhých vláken, zatímco ve středních pří-padech může docházet společně jak k odškubnutí, tak k od-tržení.

Svérné . ústrojí může podle vynálezu působit alespoňkrátkodobě podél osy příze tak, že umožní operaci odškub-nutí 3polu se vzájemným osovým posunutím vláken. TímtoAzpůsobem je zamezeno přetrženi velké části vláken a protořjsou dosahovány vhodně zmenšené zbývající konce. V případě zvláštních druhů přízí mohou být odstraněny,-'přebytečné konce buď jen odstřižením nebo případně spolu*s odákubnutím a/nebo odtržením.

Podle vynálezu může být použito zaváděcí ústrojí prozavádění zbývajících konců přízí k sobě, které může sestá-vat například z dvojic zaváděcích hřebenů schopných zavá-dět zbývající konce k celé přízi, s níž mají tyto zbývají-cí konce spolupracovat. Tímto způsobem mohou vlákna oboupřízí při zahájení opětného zakrucování úzce spolupracovatv zóně se zbývajícími konci bez nebezpečí nesprávného oví-jecího účinku, který by vedl k uložení zbývajícího koncena celou přízi. 10

Podle vynálezu je možno 3 výhodou regulovat fáze krát- kodobé činnosti zmíněných ústroji, to jest vyrovnávacího ústrojí na vyrovnáváni počtu zákrutů v úsecích příze, o- vlivňovaných odákubávánlm, a zaváděcího ústrojí k zaváděni zbývajících konců a celých přízi k sobě a k jejich řízeni.

Krátkodobá řízeni činností vyrovnávacího ústroji počtuzákrutů, prováděné během a na konci rozkrucováni, zajišťu-je možnoet dosáhnout v úseku mezi vnějším obvodem rozkru-covacich a opětně zakrucovacich prstenců a vyrovnávacímústrojím počet zákrutů v opačném smyslu, rovnající sepřeeně počtu negativních zákrutů, přítomných v úsecích,příze mezi čá3ti centrálně řízenou vnitřními svěrkamia vnějším obvodem rozkrucovacích a opětně zakrucovacichprstenců, takže tyto zákruty a negativní zákruty mohou býtpřesně vyrovnány co do počtu zákrutů a vzájemně zrušenypři rozevřeni rozkrucovacích a opětně zakrucovacich pr-stenců. Tímto způsobem může být spojovací zařízeni přizpůsobe-no každému druhu příze pouhým seřízením fáze krátkodobéčinnosti vyrovnávacího ústroji počtu zákrutů, pro jakéko-liv množství negativních zákrutů, udělovaných přízi. U spojovacího zařízení podle vynálezu jsou všechny fá-ze ovládány ovládacími ústrojími, sestávajícími napříkladz vaček, působich v oblouku jedné otáčky hřídele, od něhožspojovací zařízeni dostává pohyb. Jedna otáčka tohoto hří-dele odpovídá jednomu celému cyklu spojováni přízi. 11 ,- Přehled obrázků na výkresech Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkre-sech, kde obr. 1 představuje prostorový pohled na spojova-cí zařízeni s odstraněnými kryty, aby byly viditelné krut-né kotouče a svérky svěrného ústroji, obr.· 2a, 2b a 2c de-taily ovládání krutných kotoučů, obr. 3a, 3b, 3c a 3d jed-notlivé fáze činnosti svěrného ústroji, obr. 4a a 4b po-hled na vyrovnávací ústroji pro vyrovnáváni počtu zákrutůspolu s příslušnými ovládacími ústrojími, obr. 5a, 5b, 5c, 5d, 5e a 5f řezy a pohledy na krutné kotouče a schémapracovních úkonů a obr. 6 detailní pohled na zaváděcí hře-<beny zaváděcího ústroji. Přiklad provedeni vynálezu

Spojovací zařízeni IQ je tvořeno nosným rámem 11 ve?tvaru písmene U, sestávajícím ze základny 111 a dvoupostraníc 211 a 311, na nichž jsou upevněny nebo uloženyostatní díly spojovacího zařízeni 10.

Vpředu a vzadu má spojovací zařízení 10 kryty 12a 112 (obr. 4a, 4b) a dvanosné kryty 13 a 113.

Kryty 12, 112, které mohou sestávat z jednoho nebo vlčekusů, jsou na obr. 1 a 2 odstraněny, aby byl umožněn čá-stečný pohled na vnitřek spojovacího zařízeni 10.

Kryty 12,112 máji tvarované polohovací zářezy 212,sloužící k vkládání a. k nastavování polohy dvoupřízí 70, 71 ve spojovacím zařízení 10. Ke spoluprácis polohovacími zářezy 212 mohou být použity polohovací 12 tyčky 312 (obr.4b).

Není-li spojovací zařízení IQ umístěno na normální osezpracování příze, může být opatřeno neznázorněným známýmústrojím na odvádění příze. Takovéto ústroji může být u-spořádáno uvnitř spojovacího zařízení 10, takže může býts výhodou ovládáno přímo spojovacím zařízením 10, nebo mů-že být uspořádáno vně a pak může být snadno ovládáno stro-jem, na němž je spojovací zařízení 10 použito. Příze 70, 71 jsou do spojovacího zařízení 10 zaváděnypřes polohovací zářezy 212, takže se dostanou do polohymezi kotouče 14 a 15, které jsou na začátku spojovacíhoprocesu od sebe oddáleny; u znázorněného příkladu jsoupříze 70, 71 umístěny rovnoběžně.

Zavádění příze 70, 71 může být prováděno bud pomocíznámých pohyblivých ramen nebo vzduchových kanálů, nebospoluprací obou. Příze 70, 71 se umisťují vzájemně rovnoběžně, jak jeznázorněno, avšak, je-li to požadováno, mohou být nastavo-vány vzájemně překřížené nebo šikmo.

Pohon s požadovanými charakteristikami se zajišťujeprostřednictvím hlavního hnacího kotouče 16 s osou 17.Tento hlavní hnací kotouč 16 přenáší otáčivý pohyb na hna-cí vačku 18 a na ovládací vačku 19 uspořádanou souoses hnací vačkou 18 (obr.2a, 2b, 2c). 13

Hnací vačka 18 má tři dráhy, a to první dráhu 118,způsobující přítlak kotoučů 14, 15, druhou dráhu 218 naovládáni svěrného ústroji a třetí dráhu 318, způsobujícíotáčeni kotoučů 14, 15.

Tato třetí dráha 318 je vytvořena na přední čelnístraně hnací vačky 18, jak je znázorněno na obr. 2c, a pů-sobí na čep 120 upevněný v segmentové páce 20, která otáčíprvním kotoučem 15 a je výkyvné uložena na čepu 21.

Segmentová páka 20 je opatřena ozubeným,segmentem 220, který je v záběru s ozubeným kolem 22 prv-ního kotouče 15. Ozubené kolo 22 pak přenáší svůj pohybpomocí převodového ústroji 23 s osou 24 otáčeni, a v tomtopřípadě sestává z hřídele 123 a dvojice ozubenýchsegmentů 223 připevněných k jeho koncům, na převodové ozu-bené kolo 25 a z něj na další ozubené kolo 26 upevněné na druhém kotouči 14.

Spojovací zařízení 10 zahrnuje řídicí ústroji 27 roz-kručováni, která sestává z řídicí vačky 127, spolupracují-cí 3 čepem 227, upevněným na selektoru 327. Natáčením ko-.lem osy 28 kotoučů 14, 15 může být selektor 327 pomocíaretačního ústrojí 427 zajištěn v kterékoliv požadovanépoloze uvnitř daného rozpětí 30 změny polohy (obr.4a).

Pootoči-li se selektror 327 o určitý úhel, je spolu-práce čepu 227 s podélným přesazením, vytvořeným v rozvi- 14 - nutí řídicí vačky 127, uspíšena nebo opožděna. Vzhledemk tomu, že čep 227 je osově nepohyblivý, jsou řídicívačka 127 as ní i první kotouč 15 nuceny se při otáčeniosově posunout.

Se lektor 327 slouží k určování okamžiku, ve kterém seprvní kotouč 15 má podélně posunout směrem k druhémukotouči 14 pro zahájení operace rozkrucování jednoduchýchpřízí, a slouží i k určováni okamžiku, ve kterém má býtprvní kotouč 15 vrácen zpět pro ukončení operace opětnéhozakrucování spletením spojené příze.

Tvar vodicí dráhy 29 na řídicí vačce 127 (obr.2a) způ-sobuje, že mezi oběma uvedenými okamžiky zůstává prvníkotouč 15 v podélné poloze osově nehybný. . ’ . _

Sled ozubeného kola 22, ozubených segmentů 223 a dal-ších ozubených kol 25, 26 způsobuje, že se druhýkotouč 14 otáčí v opačném smyslu vzhledem k prvnímu kotouči 15.

Vodicí dráha 29 slouží k přibližováni prvníhokotouče 15 k druhému kotouči 14 a k zajišťováni vzájemnéhopůsobení kotoučů 14 a 15.

První dráha 118 hnací vačky 18 působí na čep 131 navýkyvné páce 31 výkyvné uložené na otočném čepu 231. Vý-kyvná páka 31 prostřednictvím čepu 331 zasahuje dovybrání 126, vytvořeného na ozubeném kole 26, upevněném na -15 druhém kotouči 24. Tato okolnost umožňuje přesouváni dru-hého kotouče 14 podélně v ose 28 podle podmínek zajišťova-ných první dráhou 118 hnací vačky 18.

Vzhledem k těmto skutečnostem jsou všechny pohybykotoučů 14 a 15 řízeny dráhami 318, 118, 29, použitýmik otáčení kotoučůlé a 15, k řízeni osové polohy druhéhokotouče 14 a ke krátkodobému řízení osové polohy prvníhokotouče 15. , .

Na obr.l a podrobněji na obr.3a, 3b, 3c a 3d je zná-zorněno svěrné ústroji, které je tvořeno svěrkami 32, 132.

.-V

Svěrky 32, 132 mohou být s výhodou alespoň krátkodoběposunuty také ve směru osovém vzhledem k přízi. 132 vykonáváj i pohyb k zachycení které mají být spojeny, dále odškubávací pohyb podél osy přízi 70, 71, přičemž svěrky 32, 132 se natáčejí směrem ven od spojovacíhozařízeni 10 a konečně zpětný chod napřič k přízím 70, 71,přičemž svěrky 32, 132, se v poslední fázi rozevřou a od-škubnuté konce se známým neznázorněným ústrojím odvedou.

Pohyby směrem napřič a osově k přízím 70, 71 se usku-tečňují pomoci různých hnacích ústrojí. Příčný pohyb je vyvoláván tvarovou pákou 33 ve tvarupísmene U, která je otočné uložena v ose 333 (obr. 2b) 1'6 a je ovládána druhou dráhou 218 hnací vačky 18, která pů- sobí na čep 133 tvarové páky 33 zakončené snímacím kolikem 233 působícím ve výřezu 134 ploché páky 34, otočně připojené čepem 35 k přídavnému svěrací 36 (obr.3a, 3b, 3c, 3d). Přídavný svěrač 36 je v ose 136 připojen vidlici 37k otočnému čepu 237, který leží v ose 137. Takto se můžesvěrka 32 nebo 132 natáčet kolem dvou os 136 a 137, které j3ou vzájemně kolmé.

Natáčení kolem jedné osy 136 je kladen odpor pružinou38 například ve tvaru kovového plátku. Přídavná svěrka 32, 132, která je původně v klidovépoloze (obr.3a), je působením snímacího kolíku 233 zavede-na do polohy k zachycení přebytečného konce 171 (obr.3b)příze 71.

Plochá páka 34 se opře o doraz 39 a další posun sníma-cího kolíku 233 způsobí natáčení ploché páky 34 kolemčepu 35 spolu s poklesem jejího výstupku 40, který je pakzachycen záchytným ramenem 41, které je pod působením taž-né pružiny 141.

Plochá páka 34 způsobí uzavření posuvné čelisti 42 po-moci otočného čepu 142 s pružným kroužkem 242, který půso-bí na posuvnou čelist 42. Na dolním konci je posuvnáčelist 42 vedena výřezem 342, spolupracujícím 17 s čepem 442, který je upevněn na přídavném svěrací _36a působí současné jako otočný bod pro záchytné rameno 41.Matice 542 zabraňuje vzájemnému rozpojení záchytnéhoramene 41 a posuvné čelisti 42.

Pružnost pružného kroužku 242 určuje svěrnou sílu, jižse působí na přebytečný konec 171 příze 71.

Osové odškubávání je zajištěno ovládací vačkou 19(obr.3c, 2a), která působením na čep 243 způsobí rozevřenidvou křidel 43 a 143 výkyvné uložených na čepech 44 a 144na příslušné postranici 311 a 211. Jedno křidlo 143 je?přímo ovládáno čepem 243 a samo ovládá druhé křidlo 43 po-moci . čepu 343, spolupracujícího s výřezem 443 v druhém křidle 43.

Tato křidla 43, 143 působí na přídavné svěrače 36:příslušných svěrek 32, 132 a způsobuji jejich pohyb vesměru šipky 45 směrem ven, podél osy spárovaných přízi 70, 71·

Nakonec, když bylo provedeno osové odškubnuti a/neboodtrženi přebytečných konců 170, 171 obou přízi 70, 71 sesvěrky 32, 132 účinkem , snímacího kolíku 233 vrátí zpět(obr.3d). V některém okamžiku během tohoto zpětného pohybu vesměru další šipky 46 vyjde čep 243 ze styku s vačkou 19.Následkem toho se křidla 43, 143 uzavřou a svěrky 32, 132 18 se působením pružiny 38 natáčejí kolem osy 136 a jsou za- vedeny zpět do polohy podél nosných krytů 13, 113.

Na konci zpětného pohybu ve směru šipky 46 narazívýstupek 241 záchytného ramene 41 na uvolňovacíopěrku 47. To způsobí uvolněni výstupku 40 ze záchytnéhoramene 41 a vráceni ploché páky 34, a v důsledku toho ro-zevřeni posuvné čelisti 42 a uvolněni přebytečnéhokonce 171 příze 71. který je známým způsobem odveden.

Svěrka 132 je opatřena výčnělkem 48, určeným ke spo-lupráci s ovládací pákou 148 pro ovládáni zaváděcích hře-benů 75 (obr.l a 2a).

Obr.4a a 4b znázorňuji vyrovnávací ú3troji pro vyrov-návání počtu zákrutů. Ovládací vačka 116, vytvořená spolus hlavním hnacím kotoučem 16, má jednak obvodovoudráhu 49 vytvořenou na řídicí desce 149, která je nastavi-telná pomocí aretačniho šroubu 249, jednak nehybnoudráhu 50, přičemž obě dráhy 49, 50 jsou uspořádány ve sledu za sebou.

Vačka 116 působí na opěrný čep 151 upevněnýv ramenu 51 výkyvné uloženém na ložiskovém čepu 251 ukot-veném v postranici 311. Toto rameno 51 zase ovládá nezná-zorněným čepem protilehlé rameno 52 výkyvné uložené nanosném čepu 152 zakotveném rovněž v postranici 311.

Vratná pružina 53 klade odpor činnosti vačky 116 19

Bamena 51, 52 jsou zakončena vidlicemi 54, které jsouv záběru vždy s jednou lomenou pákou 355 ve tvarupismene L, z nichž každá je výkyvné uložena na čepu 155.

Jedno rameno lomené páky 355, vytvořené jako čelist 255, směřuje ke kluzátku 56 uloženému na čepu 156 \ a spolupracujícímu s výřezem 256 v kluzátku 56 a 3 plochoupružinou 57. Přebytečný konec 170 nebo 171 příze 70 nebo 71 se do-stane do polohy mezi čelist 255 a kluzátko 56 pro vyrovná-ní počtu zákrutů v přebytečném konci 170, 171. $$ Řídicí deska 149 umožňuje určovat krátkodobou činnou polohu vyrovnávacího ústrojí

Obvodová dráha 49 působínatáčení ramen 51 a 52 proti 55, které zadržuje zákruty. na opěrný čep 151 a způsobujepůsobení vratné pružiny 53. Přebytečný konec 170 nebo 171 příze 70, 71, který pů-vodně byl mezi čelistí 255 vyrovnávacího ústrojí 55a kluzátkem 56 je nyní touto čelistí 255 a kluzátkem 56sevřen. Když přijde nehybná dráha 50 do styku s opěrnýmčepem 151 ramena 51 a- protilehlého ramena 52, pokračujiv otáčení a s nimi i lomené páky 355, které svýmičelistmi 255 tlačí na kluzátka 56. Přebytečnékonce 170, 171 přízi 70, .71 jsou nyní napínány, přičemžtoto napětí je vytvářeno osově pomoci opery, vytvářenéhranou polohovacího zářezu 212..Přebytečné konce 171, 170 20 přízí 70, 21 jsou také podrobeny operaci předběžného od- škubnutí, které usnadňuje následnou činnost svěrek 32,132.

Jak bylo uvedeno, má napínání přebytečnýchkonců 170, 171 přízi 70, 71 za účel umožnit vyrovnání poč-tu zákrutů mezi zónou prostírající se od vnějšího obvodurozkrucovacích a opětně zakrucovacích prstenců 58, 59k místu zachycení přízí 70, 71 mezi čelisti 255 lomenépáky 355 a kluzátkem 56 a zónou, prostírající se od vněj-šího obvodu rozkrucovacích a opětně zakrucovacíchprstenců 58» 59 k vnitřním svěrkám 78.

Osové napínání je možno provádět přímým osovým působe-ním vyrovnávacích ústrojí 55 na přebytečné konce 170, 171přízí 70, 71 místo osového působeni následkem účinku polo-hovacího zářezu 212, na nějž jsou přebytečnékonce 170, 171 přízí 70, 71 přitlačovány. Působení, které lze krátkodobě určit obvodovédráze 49, má za následek, že je možno podle potřeby určitokamžik, ve kterém je v přebytečných koncích 170, 171přízí 70, 71 vytvořen úsek s kontrolovanými zákruty během nebo na konci rozkrucováni.

Jak bylo uvedeno, je možno tímto způsobem důsledně ur-čovat počet zákrutů, takže při rozevřeni rozkrucovacícha opětně zakrucovacích prstenců 5Θ, 59 zákruty v kontrolo-vaném úseku vyrovnají opačné zákruty v úseku mezi obvodemrozkrucovacích a opětně zakrucovacích prstenců 50, 59a vnitřními svěrači 78 (obr.5a), což vede k tomu, že pře- - 21 bytečné konce 170, 171 přízi 70, 71 jsou bez zákrutů před-tím, než jsou odskubnuty a/nebo odtrženy.

Podle jednoho přikladu provedení, který není znázor-něn, je možno zajistit nastavitelnost místa, v němž jsoupřebytečné konce 170., 171 přízi 70, 71 sevřeny vyrovnáva-cím ústrojím 55 na vyrovnávání zákrutů v poloze, kterou jemožno osově nastavovat vzhledem k přebytečnýmkoncům 170, 171 přízi 70, 71. Tímto způsobem je možno určovat délku úseku přebyteč^-ných konců 170, 171 přízí 70, 71 umístěných mezi rozkruco-vacími a opětně zakrucovacími prstenci 58, 59 a vyrovnává-;cím ústrojím 55 na vyrovnávání počtu zákrutů.

Tato délka bude zase určovat počet řízených zákrutů,"udělovaných tomuto úseku přebytečných konců 170, 171 přízí70, 71, bud sama, nebo v součinnosti se seřízením krátko-dobé činnosti vyrovnávacího ústrojí 55.

Když byly přebytečné konce 170, 171 přízí 70, 71zachyceny sVěrkami 32 á 132, ovládací vačka 116 vyvolá ro-zevření vyrovnávacího ústrojí 55. Tímto způsobem zůstanoupřebytečné konce 170, 171 přízi 70, 71, které jsou již bezzákrutů, zachyceny pouze svěrkami 32, 132. Nato může býtprovedena operace odškubnutí a/nebo odtržení a odvedenípřebytečných konců 170, 171 přízi 70, 71.

Obr.5 až 5f představují různé fáze činnosti 22 kotoučů 14, 15, které mohou být shodné nebo mohou mít roz- dílné, zvláštní charakteristiky a/nebo rozměry.

Rozměry kotoučů 14, 15 a zvláštní charakteristiky je-jich rozkrucovacích a opětně zakrucovacíchprstenců 58, 59 a krutných kotoučů 60, 61 se mohou takéměnit podle druhu příze a/nebo střední délky vláken.

Oba kotouče 14, 15 s výhodou zahrnují rozkrucovacía opětně zakr.ucovací prstence 58, 59 a krutné kotouče 60, 61. U znázorněného příkladu je jeden rozkrucovací a opětnězakrucovací prstenec 59 vytvořen 3polu s krutnýmkotoučem 61, na němž je upevněn.

Rozkrucovací a opětně zakrucovací prstence 58, 59a krutné kotouče 60, 61 jsou opatřeny prostředky pro za-bránění jejich otáčení a nechtěnému oddělení od jejichpouzder 64, 65. U znázorněného příkladu jsou tyto prostředky tvořenyradiálními výčnělky 62, zasahujícími do výřezů 63v pouzdru 64 (obr.l a 2a), které zabraňují nežádoucímuotáčení rozkrucovacího a opětně zakrucovacíhoprstence 58, přičemž jeho uvolněni zabraňuje jehoosazení 158 (obr.5b). Šrouby 66, 166 a 67, 167, zakreslené v obr,5a a 5c, 23 zabraňují otáčení a oddělení příslušných krutnýchkotoučů 60, 61, přičemž jejich hlavy jsou v nich zapuštěnya šrouby 66, 166 a 67, 167 jsou zašroubovány v příslušnýchpouzdrech 64, 65 krutných kotoučů 60, 61. Sestava tvořenákrutným kotoučem 60 a rozkrucovacím a opětně zakrucovacímprstencem 56 a rovněž tvořená druhým krutným kotoučem 61a druhým rozkrucovacím a opětně zakrucovacím prstencem 59je vždy od příslušného pouzdra 64, 65 odtlačována sousta-vou rozpěrných pružin 66.

Krutné kotouče 60, 61 mohou být ploché, jak je znázor-něno na obr.5a, nebo mohou být podle specifických požadav-ků opatřeny například spirálovitě uspořádanými žebry 69,jak je znázorněno na obr.5c. Spirálovité uspořádanížeber 69 na jedné polovině krutného kotouče 61 je v opač-ném smyslu než na druhé polovině.

Tato žebra 69 jsou s výhodou uspořádána s mezeramio takové šíři, že na vlákna a na vnější chlupypřízí 70, 71 působí zřetelný podélný tah.

Krutné kotouče 60 a/nebo 61 obsahují pérovacíústrojí 72, 73 na párování přízi 70, 71, jakož i vnitřnísvěrky 78 na svírání středního úseku přízí 70, 71. Pérova-cí ústroji 72, 73 na párováni přízí 70, 71 jsou uspořádánav jakékoliv požadované poloze uvnitř vnitřních obvodů roz~krucovacích a opětně zakrucovacích prstenců 58, 59, při-čemž lže jejich polohu nastavovat. 24

Vnitřní svěrky 78 mohou být vytvořeny společně s péro- vacími ústrojími 72, 73 přízi 70, 71,jak je znázorněno na obr.5a, nebo mohou být samostatné.

Vnitřní svěrky 78 mohou mlt krajní polohy nastavitel-né. Je také možné uspořádat takové prostředky, které byvykonávaly jak párováni, tak svíráni přízi 70, 71, přičemžsvíráni by prováděly například obvodovým působením samot-ných pérovacích ústroji 72, 73.

Svěracího účinku lze dosáhnout nejen osovým posunutímvnitřních svěrek 78 ke krutným kotoučům 60, 61, ale i je-jich rovnoběžným posunutím vzhledem ke krutnýmkotoučům 60, 61, avšak takováto dvě posunutí by mohla být i kombinována. Pérovací ústroji 72, 73 přízí 70, 71 sestávají v tomtopřípadě z dvojic kolíčků. U znázorněného přikladu jsou vnitřní svěrky 78 tvořenyplochou koncovou částí držáku 172 kolíčků obr.5d,5e a 5f)pro přitlačováni přízí 70, 71 ke krutnému kotouči 61, kte-rý může mlt vyvýšenou část 178, shodující se s plochou nasvírání přízi 70, 71 a směřující proti plochám vnitřních svěrek 78.

Kolíčky pérovacího ústroji 73 jsou nedílné upevněny nakrutném kotouči 61 a mohou se s ním také pohybovat v oso-vém směru. Kolíčky druhého pérovacího ústroji 72 spolu - 25 - s držáky 172 kolíčků, zahrnujícími vnitřní svěrky 78, jsou upevněny na kruhové desce 74, připevněné k pouzdru 64, a proto zde dochází k vzájemnému osovému posuvu mezi ko- líčky druhého pérovacího ústrojí 72 a krutným kotoučem 60, když j3ou změněny vzájemné polohy pouzdra 64 krutného kotouče 60.

Kolíčky pérovacího ústrojí 72 a/nebo 73 mohou být takézatažitelné do držáků 172 na krutném kotouči 61_. V tomtopřípadě nebudou zapotřebí obvodová vybráni 77 a/nebo 76.

Je také možné vytvořit kolíčky pérovacích?ústroji 72, 73 nezávislé na krutných kotoučích 60, 61-,a působící požadovaným krátkodobým účinkem napříze 70, 71.

Druhý kotouč 14 obsahuje také zaváděcí ústroji na za-1'váděni zbývajících konců 270, 271 přízi 70, 71 k sobě,které mohou spolupracovat s kotouči 14 a/nebo 15, nebo mo-hou být vně kotoučů 14, 15 a krátkodobě působit mezi oddě-lenými krutnými kotouči 60, 61 a rozkrucovacími a opětnězakrucovacími prstenci 58, 59.

Zaváděcí ústrojí sestává například ze zaváděcíchhřebenů 75, které jsou normálně v uzavřené poloze 75A(obr.5a) a jsou rozvirány působením výčnělku 48svěrky 132 na ovládací páku 148 dříve, než jsou přebytečnékonce 170 přízí 70, 71 odskubnuty a/nebo odtrženy. 26

Podle obr. 6 jsou zaváděcí hřebeny 75 uspořádány tak, že se proti sobě natáčí na stejné ose 375.

Ovládací páka 148 otočně uložená na čepu 348, je opa-třena dvěma kolíčky 44 uspořádanými po obou stranáchčepu 348. Tyto kolíčky 448 zasahují do výřezů 275 v zavá-děcích hřebenech 75 zaváděcího ústrojí, Z obr. 6 je zřejmé, že ovládací páka 148 způsobuje na-táčení zaváděcích hřebenů 75 zaváděcího ústrojí v důsledkupůsobení kolíčků 448 ve výřezech 275, a tudíž rozvíránínebo uzavírání samotných zaváděcích hřebenů 75, v závi-slosti na 3měru tohoto ovládáni. U tohoto příkladu docházík rozvírání natáčením ovládací páky 148 proti směru otáče-ní hodinových ručiček výčnělkem 48 svěrky 132 (obr.l á 3áaž 3d), zatímco k uzavírání dochází působením vratnépružiny 248 (obr.l). Činnost spojovacího zařízení 10 je schematicky znázor-něna na obr.54 až 5f, z nichž obr.5b ukazuje fázi zaváděnípřízí 70, 71, obr.5d operaci rozkrucování, obr.Se operacisevření příze a obr.Sf začátek operace opětného zakrucová- ní.

Obr.5a až 5f znázorňují kotouče 14, 15 v příčném směruk rozvinuti přízí 70, 71 vložených do spojovacíhozařízení 10, v pohledu shora. Když jsou příze 70, 71 taktouloženy, uvede se hlavní hnací kotouč 16 do otáčivého po-hybu. Tento pohyb je s výhodou kontinuální, avšak mohl by 27 být přenášen také proměnným nebo pulsačním způsobem.

OtáČBní hlavního hnacího kotouče 16 uvede do otáčení hnací vačku 18, která působí na jednotlivé prostředky vevztahu k tomuto postupu. Během fáze rozkrucování pracují jen rozkrucovacía opětně zakrucovací prstence 5j3, 59 (obr.Sd).

Na konci fáze rozkrucování zavedly mezitím kolíčky pá-rovacího ústrojí 72, 73 rozkroucené příze 70, 71 k 3obě,čímž je umožněna kontrola středního pásma přízí 70, 71, ·'* které jsou rovnoběžné a ve vzájemném styku. U znázorněného příkladuústrojí 72, 73 uloženy vvybráních 77, 76, vytvořených kotoučích 61, 60. jsou kolíčky pérovacíhopříslušných obvodovýchv příslušných krutných

Držáky 172 kolíčků pérovacího ústrojí 72, jakož i vy-výšené části 178, pokud existují, jsou tvarovány tak, ženepřerušují souvislost těchto obvodových vybrání 76, 77.

Jakmile byly příze 70, 71 rozkrouceny a zavedeny k so-bě (obr.Sd), kotouče 14, 15 3© přitlačí k sobě. Taktovnitřní 3věrky 78 zatlačí krutný kotouč 61 spolu s rozkřu-covacím a opětně zakrucovacím prstencem 59 zpět dopouzdra 65, zatímco šrouby 67, 167 zabraňují posunutíkrutného kotouče 60 vpřed; proto se ani rozkrucovací 23 a opětně zakrucovací prstenec 53 nemůže posunout vpřed, poněvadž je zadržován osazením 158.

Na obr.Se nejsou znázorněny šrouby 67, 167 pro lepšípřehlednost, avšak tyto šrouby 67, 167 tlačí svými hlavamina první krutný kotouč 60 a zadržují ho, aby nepřišel dostyku s druhým krutným kotoučem 61, .jak bylo uvedeno. Tímto způsobem jsou příze 70, ?1 sevřeny vnitřnísvěrkou 78 a vyvýšenou částí 178 ve svém středním úseku,avšak nejsou stlačovány plochami krutných kotoučů 60, 61ani rozkrucovacích a opětné zakrucovacích prstenců 58, 59.

Vyrovnávací ústrojí 55 na vyrovnání počtu zákrutů me-zitím zachytilo přebytečné konce 170, 171 přízí 70, 71,jak je schématicky znázorněno na obr.Se.

Zaváděcí hřebeny 75, které jsou již v obvodové poloze,shodující se s přízemi 70, 71 na konci rozkrucováni, jsouotevřeny působením výčnělku 48 na ovládací páku 148 a vy-čnívají obvodovými výřezy 175 v krutném kotouči 60a v rozkrucovacím a opětně zakrucovacím prstenci 58, kdyžjsou kotouče 14, 15 přitlačeny k sobě, jak je znázorněno na obr.Se. Během fáze odškubávání a/nebo odtrhování přebytečnýchkonců 170, 171 jsou pouzdra 64, 65 ve vzájemném obvodovémstyku, avšak příslušné vývody 164, 165 (obr.l a 2a) umož-ňují provedení operace odškubnuti a/nebo odtržení přeby- 29 tečných konců 170, 171, přičemž ponechávají volný průchodpro tyto přebytečné konce 170, 171.

Zatím svěrné ústroji 79 na zadržováni zákrutů přitla-čuje úsek přízi 70, 71,. který nemá být odtržen, napouzdro 64 (obr.5e) a zabraňuje ztrátě negativních zákru-tů, obsažených v úseku přízi 70, 71, nacházejícím se mezivnějším obvodem rozkrucovacích a opětně zakrucovacichprstenců 58, 59 a vnitřní svěrkou 78, jejich rozšířením sepodél přízí 70, 71 přes vývody 164, 165 a mimo rozkrucova-cí a opětně zakrucovací prstence 58, 59 se zajišťuje, abyzákruty nebyly zrušeny v důsledku přítomnosti pozitivních ?zákrutů, existujících vně. Účinek svérného působeni vnitřních svěrek 78 spočíváv tom, že zbývajíc! konce 270, 271 přízi 70, 71 jsou zúže-ny od místa největší tloušťky v blízkosti vnitřníchsvěrek 78 ke koncové poloze v blízkosti vnějšího obvodurozkrucovacích a opětně zakrucovacich prstenců 58, 59.

Po rozevřeni vyrovnávacího ústroji 55 na vyrovnávánípočtu zákrutů provedou svěrky 32, 132 operaci odškubnutía/nebo odtržení, jak je zřejmé z obr.3c, a vrátí se jak jeznázorněno na obr. 3d.

Odškubnuté přebytečné konce 170, 171 jsou po rozevření3věrek 32, 132 odvedeny neznázórněným známým ústrojím.

Vráceni svěrky 132 způsob! uvolněni ovládací páky 148 30 výčnělkem 48 a v důsledku toho uzavření zaváděcíchhřebenů 75, které zavedou zbývající konce 270, 271 těsněk příslušným přízím 70, 71.

Kotouče 14, 15 jsou nyní poněkud pootevřeny (obr.Sf)a vnitřní svěrky 78 již netlačí svými povrchy na krutnýkotouč 61; kromě toho přijdou krutné kotouče 60, 61 dovzájemného styku stejně jako rozkrucovací a opětně zakru-covací prstence 58, 59.

Spolu s odtažením druhého kotouče 14 ustoupí zaváděcíhřebeny 75, které jsou s ním spojeny, pod povrch krutnéhokotouče 60 a tím uvolní zbývající konec 270, 271příze 70, 71, ležící nyní těsně u sebe. Za těchto okolnos-tí jsou příze 70, 71 nyní řádně vedeny podél celého rozsa-hu krutných kotoučů 60, 61 a rozkrucovacích a opětně za-krucovací ch prstenců 58, 59.

Obr.Sf ukazuje začátek fáze opětného zakrucování, při-čemž vnitřní 3věrky 78 již nesvírají příze 70, 71, zatímcokrutné kotouče 60, 61 a rozkrucovací a opětně zakrucovacíprstence 58, 59 na příze 70, 71 působí tlakem. Během fáze opětného zakrucování, která je prováděnaznámým opačným otáčením vzhledem k fázi rozkrucování, ro-zkrucovací a opětně zakrucovací prstence 5Θ, 59 i přísluš-né krutné kotouče 60, 61 spolupracují při dosahování poža-dovaného stupně opětného zakroucení. 31 Během opětného zakrucováni ae kolíčky pérovacích ústrojí 72, 73 od sebe oddálí a pohybuji se ve svých obvo- dových vybráních 76, 77, čímž je zajištěno, že nejsou ve styku se spárovanou přízi.

Jak bylo uvedeno, tvar a velikosti rozkručovacícha opětně zakrucovacích prstenců 58, 59 i tvar, velikostia zvláštní charakteristiky krutných kotoučů 60, 61 je tře-ba měnit v závislosti na středních charakteristikách vlá-ken tvořících spojované příze 70, 71.

Rovněž tak lze u spojovacího zařízeni podle vynálezuzajistit diferencované rychlosti otáčení mezi prvníma.druhým kotoučem 14 a 15 nebo mezi některým z rozkrucova-cích a opětně zakrucovacích prstenců 58, 59 a některýmz krutných kotoučů 60, 61.

Spojovací zařízení také může vykazovat konstantní vzá-jemné rychlosti nebo úhlové rychlosti, jsou-li jeho prvkykruhového tvaru nebo rychlosti, které lze měnit v některémčasovém úseku ve všech fázích nebo v jednotlivých fázích,anebo zajištění pulsujících rychlostí.

Claims (9)

1. > o o < i >&amp; - 32 - PATENTOVÉ - NÁROKY to Π >'< -c m lvi c· > □ to ro Ol

   1. Spojovací zařízení pro mechanické spojování přízí splé-táním, zahrnující krutné ústrojí, párovací ústroji spojo-vaných přízi, svěrné ústrojí konců přízi a zaváděcí ústro-jí pro zavádění zbývajících konců přízí k sobě,vyznačující se tím, že obsahuje vy-rovnávací ústrojí (55) pro vyrovnávání počtu zákrutů, kte-rému je přiřazeno párovací ústrojí (72, 73) přízí (70,71)tvořené dvojicemi kolíčků upevněných na krutných kotoučích (60, 61), které je v záběru se zaváděcím ústrojím pro za-vádění zbývajících konců (270, 271) přízi (70, 71) k sobětvořeným dvojicí zaváděcích hřebenů (75), přičemž vněkrutných kotoučů (60, 61) je umístěno svěrné ústrojí koncůpřízí (70, 71) obsahující alespoň jeden"přídavný svěrač(36) pro sevření přebytečných konců (170, 171) přízí (70,71). podle nároku 1, tím, že přídavný svě- ve dvou k sobě kolmých osách
2. 2. Spojovací zařízenivyznačující se rač (36) je uložen pohyblivě a je v záběru s posuvnou Čelistí (42) pro sevření přeby-tečných konců (170, 171) přízí (70, 71) spřaženou pomocí tvarové páky (33) opatřené snímacím kolíkem (233) s ovlá-dací vačkou (19).
3. 3. Spojovací zařízeni podle vyznačující se tím,(42) je dále spřažena s ovládací plochou nároku 2, že posuvná čelist pákou (34), které 33 je přiřazeno hákovité záchytné rameno (41) opatřené tažnoupružinou (141), jejíž druhý konec je upevněn na ovládacíploché páce (34).
4. 4. Spojovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý krutný kotouč (60, 61) je opatřen alespoň jedním obvodovým vybrá-ním (76, 77), v němž jsou kolíčky pérovacího ústrojí (72,73) přízí (70,71) upevněny vždy na přivrácené straně pro-tilehlého krutného kotouče (60, 61).
5. 5. Spojovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že pérovací ú- stroji (72, 73) přízí (70, 71) jsou v záběru s alespoň jednou vnitřní svěrkou (7Θ).
6. 6. Spojovací zařízení podle nároku 1, v y značující se tím, že pérovací ú- strojí suvném (72, 73) přízí (70, 71) držáku (172). jsou uložena na osově po- 7. Spojovací zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že vnitřní svěrky(78) jsou vytvořeny samostatně vůči pérovacímu ústrojí(72, 73) přízí (70, 71).
7. 8. Spojovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyrovnávacíústroji (55) prů vyrovnáváni počtu zákrutů je tvořeno če- 34 listí (255) a posuvným kluzátkem (56), přičemž čelist (255) a kluzátko (56) jsou v záběru s hranami polohovacího zářezu (212), tvořícího operu přebytečných konců (170,171) přízí (70, 71).
8. 9. Spojovací zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že vyrovnávacíústrojí (55) pro vyrovnávání počtu zákrutů obsahuje ovlá-dací vačku (116), spřaženou s hlavním hnacím kotoučem (16), která je opatřena nastavitelnou řídicí deskou (149).
9. 10. Spojovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že že zaváděcíhřebeny (75) jsou umístěny mezi vnitřními svérkami (78) a’ vnějším obvodem krutných kotoučů (60) . 30.7.1992 C 100