CS250676B2

CS250676B2 - Method of wood species growing

Info

Publication number: CS250676B2
Application number: CS849803A
Authority: CS
Inventors: Roza Csanyi; Ferenc Gati; Edit Hallasz; Endre Horak; Janos Karakas; Laszlo Nemes
Original assignee: Budapesti Vegyimuevek
Priority date: 1983-12-15
Filing date: 1984-12-14
Publication date: 1987-05-14
Also published as: NO845049L; DD228152A5; FI844893L; FI844893A0; GB2152492B; DE3445357A1; EG17571A; SE8406365D0; SE459777B; GB2152492A; FI844893A7; MA20297A1; HU189009B; SE8406365L; HUT35466A; GB8431313D0

Description

Vynález se týká způsobu pěstování dřevin při použití vrtání tlakovou vodiou. Způsio>bem podle vynálezu se příkopy pro sázení dřevin vyhloubí tlakovou vodou, do níž je možno přidat živiny pro rostliny, regulátory růstu a také látky, které rostliny chrání, nebo zlepšovače půdy, Do připravených příkopů se sází materiál, určený к pomnožení, a to s kořenovým bálem nebo bez něhou Tímto- způstíbem Je možno ve velkém měřítku pěstovat dřeviny, například topoly, jedle, vinnou révu, broskve, vrby a jednotlivé druhy ovocných stromů podle druhu půdy, s výjimkou kamenitých půd.

Je známo, že při zakládání lesů a ovocných sadů se obvykle používají dva způsoby. Jeden způsob spočívá v tom, že se vykopou jámy o rozměrech 60 X 60 X 60 cm, do- nichž se sází příslušný materiál a vykopaná půda se vrací zpět do jámy, přičemž ke zlepšení půdy dochází zaléváním. Další známý způsob spočívá v mechanickém vrtání, při němž se sípirálním vrtacím zařízením vyvrtá do půdy otvor pro vsazení rostliny a půda, inakypreiná vrtáním, se částečně virací do otvoru a částečně zůstává ležet vedle otvoru. Do otvoru se přidává organické hnojivo a/nebo· syntetické hno-jivo, pak se zasadí rostlinný materiál, půda se vrátí do otvoru, upěohuje se a pak se stromeček zalije. Nevýhoda tohoto způsobu je velký náklad na živou práci, způsob je nákladný a pomalý. Nevýhoda spočívá také v tiom, že spirální vrtací zařízení silně pěchuje postranní stěny otvoru. Z tohoto důvodu je po zasazení rostlinného materiálu nutno půdu nakyprit. Další nevýhoda spočívá v toím, že spirála vrtací hlavy je podrobena velkému namáhání, což vede к jejímu častému měnění a tím i ke stoupnutí nákladů. Obě popsané metody mají tu společnou nevýhodu, že procentuální píodíl ujmulých rostlin a výtěžek, vztažený na jeden nok -a organickou hrhotu, je velmi nízký.

Aby bylo možnio tyto postupy zdokonalit, byla zkoumána možnost vypracovat novou technologii. Pokusy byly prováděny na různých typech půdy, za různých klimatických podmínek s různými druhy materiálu. Při zakládání lesů bylo užito· písčitých půd se špatnými půdními vlastnostmi, tj. nízká hladina spodní vody a velká propustnost pro živiny, takže tyto půdy nejsou vhodné jako orné půdy nebo' zahradnické půdy. Na těchto písčitých půdách bylo< prokázáno, že je velmi výhodné sázet do· hloubky 2 až 4 m mladé topoly o výšce 3 až 5 m. To¹ je mbžno vysvětlit tím, že rostliny byly sázeny až ke hladině spodní vody, takže se lépe vyvíjely, avšak půda přitom nezajišťuje opťmální záslobení živiníami. Při rozboru listů dvouletých topolů byly získány údaje, které jsou uvedeny v následující tabulce 1. Údaje jsou vztaženy na sušinu listů.

Tabulka 1

Obsah prvku	Optimální hodnota	Známý způsob	Nový způsob
dusík hmot. %	2,50	2,50	2,30
fosfor hmot. %	0,25	0,24	0,19
draslík hmot. °/o	1,50	1,50	1,27
vápník hmot. %	1,70	1,80	2,00
hořčík hmot. %	0,40	0,37	0,39
železo ppm	200	130	105
mangan ppm	120	125	95
zinek ppm	60	44	20
měď ppm	15	11	8
bór ppm	60	59	51
molybden, ppm	0,5	0,8	1,0

Podobných výsledků jako v tabulce 1 dosahují i výzkumní pracovníci z jiných států, přestože rychlý růst rostlin v jejich případě patrně není způsoben dobrým zásobením vodou, nýbrž vysokým hnojením dusíkem.

Výsledky mnohaletých výzkumů vedly к cíli, nevypracovat pouze optimální způsob pěstování, nýbrž vzít v úvahu také dynamickou jednotu rostliny a prostředí a faktory, které tuto jednotu ovlivňují a pak vyvinout komplexní technologický způsob pro pěstování rostlin, který by zajišťoval rostlině v průběhu celého vegetačního prostředí a zvláště při zakořeňováiní harmonický soulad životních podmínek a dostatečný přísun živin a ochranných prostředků. Způsob podle vynálezu je výsledkem této práce a znamená podstatný pokrok při pěstování dřevin moderním způsobem ve velkém technickém měřítku, zejména pokud jde o lesní a ovocné stromy.

Při sázení dřevin se postupuje následujícím způsobem. Působením tlakové vody se vytvoří 2 až 4 m hluboký příkop v závislosti ;na druhu dřeviny. Doi vody je možno přidat rychle a/nebo působící syntetická hnojivá pro pokrytí prvních nároků dřevin na živiny. Toto hnojivo* má obsahovat nejvýš 75 hmot. % makroelementů dusíku, kysličníku fosforečného а K2O v požadovaném poměru a nejvíc 10 hmot. % mikroelemeintů, a to hořčíku, mědi, manganu, zinku, železa a bóru v požadovaném poměru.

5 fHi 7 li β

V případě potřeby je možno do vody přidat ještě organická hnojivá a/nebo- rašelinu, dále anorganické látky, určené ke zlepšení struktury půdy, například Zeolith, Perlit nebo idialší hliníky. V případě potřeby je možno přidat dio· vody ještě pesticidy s desinfekční účinností na půdu, například deriváty kyseliny fosforečné, thiotosforečné nebo deriváty esterů kyseliny dithiofosforečné, například O-ethyl-S-fenylethylfosford thionát (DYFONATE), 2-chlor-3- (dimethy 1amino) -l-methyl-S-oixo-l-pnopyldimethylfosf át (DIMECRON), O,O-diethyl-O- (2-isoprcpyl-6-methyl-4-pyrimidinyl) f osf orthioát (DIAZINON), S- (2,5-idlchlorfenylth’Oimethyl) -O.O-diethylfosfordithionát (PHENKAPTON) apod.

Z pesticidů proti houbovým chorobám je možno přidat do vody například trifenylacetát cínu (BRESTAN) a/nebo dithiokarbamáty zinku a/nebo manganu (MANEB, MANCOZEB a ZINEB) apod.

К regulaci biologických pochodů v rostlině je možno do vody přidat také látky s hormoinálíním účinkem, například kyselinu gibbereloivoiu, její deriváty, auxin. nebo cytok^;inin, dále látky, které se mění v rostlině na látky s hormonálním účinkem, například prekursory těchto látek (METHIONIN). Voda je pod tlakem 3 až 4 bary a užívá se ke zhotovení přítoků, do nichž se pak vkládá materiál s kořenovým bálem nebo bez něho.

Ve srovnání se známými způsoby má způs ib podle vynálezu tu výhodu, že vzhledem к tomu, že se příkop pro sázení rostlin, přívod živin, vody к zalévání a také další nutné látky, jako ochranné látky, zlepšovače půdy a regulátory růstu přivádějí do půdy v okolí rostliinly strojově v jediném stuping je náklaid n'a. živou práci mnohem nižší, přibližně ¹/з. Tímto způsobem je možno rychle a levně osázet velké plochy. Další výhodou je, že půda ve vzniklém příkopě je vlhká, vytváří materiál, v němž je možno* zasazené rostl^;n,y fixovat, aniž by bylo nutno půdu pěchovat. Přitom půda již obsahuje látky, nutné pro vývoj rostliny v požadované kvalitě a v požadovaném množství a poměru. Tyto látky jsou obsaženy v půdě pod rostlinou ve velkém objemu a rovnoměrně rozděleny, čímž je možno zajistit dlouhotrvající rovnoměrný přísun živin v dlouhém časovém období. Přes poměrně vysokou koncentraci živných látek je přestoi možno uspořit syntetické hnojivo, protože se nehnojí celá plocha rovnoměrně, nýbrž se hnojivou cílně ukládá do bezprostřední blízkosti rostliny. Tím se spotřebuje pouze přibližně jedna pětina obvyklého množství.

Další výhodou způsobu podle vynálezu je, že při zjednodušení práce současně dochází ke zlepšení místní struktury některých typů půd. Hlavní výhodou však je to, že za daných podmínek a v půdách, které jistoto vhodné к různému účelu, je možno rychle a stejným způsobem zakládat lesy i sady. Přitom je možno¹ získat rychle se vyvíjející zdravé rostliny, které dříve plodí. V případě topolů je například možno zkrátit dojbu mezi zasazením a kácením z průměrných 25 let přibližně na polovinu.

Vynález je osvětlen následujícími příklady.

Příklad 1

Bylo, provedeno srovnání topolů, které byly zasazeny známým způsobem a způsobem podle vynálezu.

Na parcelách o jedinom hektaru při slabě humózní půdě byly zasazeny ve čtyřnásobném opakování topoly ve sponu & X 3 m pomocí mechanického vrtacího zařízení a způsobem podle vynálezu. Po 2 letech po založení sadu byly provedeny srovnávací pokusy, jejichž výsledky jsou shrnuty v následující tabulce 2.

Tabulka 2

parametr	mechanický způsob	způsob podle vynálezu
zakořeněné rostliny %	81	94
průměr kmene v cm	2,66	2,76
výška v m	1,90	2,02
organická hmota %	100	114

Hustota stromů, kvalita půdy a rostlinný materiál byly stejné jato v příkladu 1. Před osázením byly provedeny zkoušky půdy, jejichž výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.

Příklad 2

Další pokusy byly prováděny srovnáním způsobu podle vynálezu jako takového a způsobu podle vynálezu s přidáním živných látek na topolech,

	250676
7		8
	Tabulka 3
parametr		hodnota
PH		7,5
soudržnost půdy		30
CaCO3	hmot. %	5,0
humus	hmot. %	0,88
NOž + NO3	ppm	1,6
P2O5	ppm	101
K2O	ppm	112
Mg	ppm	56
Na	ppm	39
Zn	ppm	5,2
Cu	ppm	5,7
Mn	ppm	16,1
SOd . .	- ppm	5,1

Živné látky byly podávány ve dvou růz- pustn-o&t ve vodě a obsah živin jsou uvedených dávkách, a to 250 g/strom nebo 500 g ny v inásledujíct tabulce 4:

na strom. Složky živné směsi, jejich rozTa b ulk a 4 složka rozpustnost ve vodě živný element obsah prvku při 20 °C hmot. % v hmot. % celá směs — 100 karbamid-formaldehydový

kondenzát ·	10-2 .	. . 10-¹	N	20
chlorid draselný	dobře rozpustný	K2.O	14
			P2O5	11
fosforečnan
hořečnato-draselný fosforečnan	10-2 .	. . 10-¹	Mg	4
mědnatoamOnný fosforečnan	10-3 . .	. . 10^_2	Cu	0,4
mangaiaatoannmný fosforečnan	10-3 . .	. . 10-2	Mn ·	0,2
zinečnataamOiníný fosforečnan	10-3 .	. . 10-2	Zn	0,1
železnatoamonný	10“3 . _	. .10-2	Fe	0,35
kyselina boritá	dobře rozpustná	B	0,05

Po zasazení byly rostliny pozorovány 4 roky. Výsledky jednotlivých pozorování jsou shrnuty v následující tabulce 5. 2 roky po výsadbě byl proveden také rozbbr listů. Výsledky, vztažené na sušinu, jsou uvedeny v tabulce 6.

Ta bulka 5

roky po výsadbě	dávka g/strom	průměr kmene v cm výška stromu v cm	produkce Org.látek
1	0	1,06	99,8	100
	250	1,10	95,9	105
	500	1,24	95,8	110
2	0	2,72	202,8	100
	250	2,88	213,1	118
	500	2,97	219,4	129
3	0	5,35	325,0	100
	250	5,75	375,0	123
	500	5,99	379,0	130
4	0	9,26	543,0	100
	250	10,57	592,0	142
	500	10,89	595,0	152

dávka 0 g = kontrola bez živin

5 O S 7 6

10

Tabulka 6

prvek	kontroly	Obsah sušiny v listech 250 g/strom	500 g/stnom
N hmot. °/o	2,79	3,00	2,79
P hmot. %	0,19	0,19	0,19
K hmot. % ·	1,57	1,64	1,62
Ca hmot. %	2,21	2,11	2,10
Mg hmot. %	0,39	0,40	0,44
Fe ppm	94,7	96,7	107,5
Mn ppm	95,0	89,0	91,7
Zn ppm	19,5	21,9	23,5
Cu ppm	7,8	9,8	9,0
B ppm	51,0	56,0	62,0
Mo ppm	1,1	1,3	1,5
Příklad 3 Bylo provedeno- sledování topolů, ných způsobem podle vynálezu tak,	zasaze- že vo-	půdy jsou uvedeny v tabulce 7, výsledky po 1 roce jsou vyhodnoceny v tabulce 8. Tabulka 7

da obsahovala insekticidní a fungicidní prostředky. parametr hodnota

Pokus byl prováděn tak, že topoly byly ——-----—-----------zasázeny dbo písčité půdy s obsahem humu- pH7,5 su způsobem podle příkladu 2. Při vysazová- soudržnost půdy32 ní · byly odebrány vzorky půdy a byly také GaCCh hmot. %6,4 ' stanoveny zástupci hmyzu a hub v okolí vý- humus hmot. %1,47 sadby. Okrsek byl zamořen brOuky Ainoxo. NO2 4- NOs ppm2,3 sp. a •Cytospora chrysosperma v případě P2O5 ppm110 hub. K ochraně proti hmyzu bylo užito· 30 g K„O ppm150

O-ethyl-S-f enylethylfo-sfoiridithíionátu (Dyfo- Mg ppm39 nátuj/strom a proti houbám 1,5 g/strom tri- Na ppm18 fenylacetátu cínu (BRESTAN). Při paralel- Zn ppm5,6 ních pokusech bylo užito kromě těchto lá- Cu ppm3,2 tek ještě živin podle příkladu 2 v dávce 100 Mm ppm8 gramů na strom. Výsledky rozboru vzorků S0r · ppm7,8

Tabulka 8 ošetření napadení brouky (Ooleoptera) napadení houbovou strupovitosti kůry

	1	2	3	4	0	1	2	3	4	0
dyfonát⁺brestan dyfionát⁺brestan	1	0	0	0	0,25	0	0	0	0	0
strojené hnojivo neošetřeno	0	1	0	0	0,25	0	0	0	0	0
kontrola	3	7	6	1	4,25	10	9	4	6	7,25

Příklad 4

Tabulka 9

Účinek jemně rozptýlených organických látek (man.ganiový kal byl sledován na topolech, zasazených způsobem podle vynálezu.

Topoly byly vysazeny na písčité půdě s nízkým obsahem humusu způsobem podle příkladu 2. Současně byly provedeny zkoušky půdy, jejichž výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 9. Manganový kal (z Urkutu) byl užit v dávce 500 g/strom. V paralelním piotkusu byl užit manganový kal spolu se strojeným hnojivém podle příkladu 2 v dávce 125 g/strom. Pokus byl po roce vyhodnocen, výsledky jsou uvedeny v tabulce 10.

parametr	hodnota
PH	7,6
soudržnost půdy	30
СаСОз hmat. %	4,2
humus hmot. %	0,9
NOž + NO3 ppm	1,4
P2O5 pipm	78
K2O ppm	86
Mg ppm	55
Na ppm	36
Zn ppm	5,8
Cu. ppin	1,2
Μη ppm	10,5
S0r~ ppm	5,0

Tabulka 10

hnoijení	průměr kmene v mm	výška stromu v cm	produkce drg. hmoty v %
manganový kal 1	9,9	97
2	10,3	98
3	10,2	97
4	10,4	98
průměr	10,15	97,5	106,3
manganlový kal + strojené hriojivo· 1	10,3	99
2	10,8	97
3	10,9	98
4	10,6	99
průměr	10,65	98,25	114,4
kontrola 1	9,7	102
2	9,2	95
3	9,6	96
4	9,6	99
průměr	9,5	98	100

vého» kalu byto užito ve vodě 3 litry kapalného' (organického hnojiva/strom. Pokus byl vyhodnocen rok po vysazení stromů, výsledky jsou uvedeny v tabulce 11.

Příklad 5

Pokusy byly prováděny stejně jako· v příkladu 4 s tím rozdílem, že místo' mangano13

250876

Tabulka 11

hnojení	průřez kmene v mm	výška stromu v cm produkce org. hmoty v %
kapalné org. hnojivo
1	9,6	100
2	9,6	99
3	9,5	101
4	9,5	100
průměr	9,55	100	103
kapalné org. hnpjivo -¼
+ strojené hiniojivn
1	10,8	102
2	10,3	98
3	10,6	99
4	10,6	100
průměr	10,6	99,75	111,4
kontrola
1	9,2	102
2	9,7	95
3	9,6	96
4	9,6	96
průměr	9,5 ,	100	100
Příklad 6		du. 4 .na v tomto	. příkladu popsané půdě,
		místo manganového kalu by to užito 0,05 g
Účinek látek s hormonální	účinností byl	gihberellinui/stnom	. Poikus byl vyhodnocen
vyzkoušen u topolů, vysázených způsobem	rok po výsadbě.	Výsledky jsou shrnuty v
podle vynálezu.		tabulce 12.
Pokus byl proveden stejně jako v příkla-
	T a b u 1	k a 12
ošetření	průřez kmene	výška stťomu v	cm produkce
	v mm		org. hmoty v %
Gibberellin
1	9,3	101
2	9,5	103
3	9,6	103
4	9,6	102
průměr	9,5	102,25	104,3
Gibberellin + strojené hnojivo
1	10,6	101
2	10,8	99
3	10,6	99
4	10,7	100
průměr	10,6	99,75	113,6
kontrola
1	9,2	102
2	9,7	95
3	9,6	96
4	9,6	99
průměr	9,5	98	100

Příklad 7

Byly prováděny srovnávací pokusy na vinné révě s použitím způsobu podle vynálezu jako· takového a při použití tohoto způsobu spoilu s přidáním živin do vody.

Keře vinné révy byly vysázeny na písčitých půdách . s obsahem humusu. Ve vodě bylo užito 20 nebo 40 g směsi hnlojiv podle tabulky 4/keř. P!o'kus byl vyhodnocen rok po vysázení keřů. Průměrné hodnoty pilo 200 keřů jsou uvedeny v tabulce 13.

Příklad 8

Byly prováděny srovnávací pokusy na broskvích s použitím způsobu podle vynálezu jako· takového a při použití tohoto způsobu spolu s přidáním živin do· vody.

Broskvoně byly vysázeny do středně soudržné jílovité půdy do hloubky 100 cm. Do vody bylo· na 1 stromek přidáno 40 nebo 80 gramů kombinace živin podle tabulky 4. Pokus byl vyhodnocen po dvou letech po výsadbě. Průměrné hodnoty vždy pro· 150 stromů jsou uvedeny v tabulce 14.

Tabulka 13 (vinná réva)

parametr	40 g/keř	20 g/keř	kontroly
zakořeněné keře ·%	95	96	94
průměr výhonů mm	5,19	5,13	4,92
délka výhonů mm	771	773	683
hmotnost listů g/keř	85,39	81,73	66,28
produkce organ, hmoty v %	127,1	115,7	100
	Tabulka 14	(broskvoně)
parametr	40 g/strom	80 g/strom	kontrola
zakořeněné stromy %	83	87	64
průměr kmene mm	35,7	38,9	30,8
produkce org. hmoty v %	?16	126	100

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob pěstování dřevin při použití tlakové vody, vyznačující se tím, že se při hloubení příkopů pro zasazení dřevin dodávají současně s vodou a rostlinným materiálem živiny pro rostliny, organické a/nebo anorganické látky, popřípadě jemně rozptýlené, pesticidy s desinfekčním účinkem na půdu a/nebo s fungicidním účinkem a/ /nebo sloučeniny s hormonálním účinkem nebo· prekursiory těchto* látek.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se ke hnojení užije směsi, v níž živiny pro rostliny obsahují nejvýš 75 % hmotnostních makroelementů dusíku, kysličníku fosforečného a K2O, v požadovaném poměru a nejvýš 10 % hmotnostních míknoolementů hořčíku, mědi, manganu, zinku, železa a bóru v požadovaném poměru.
3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se ke hnojení užije směsi, která obsahuje živiny ve formě rychle a/ /nebo· pomalu se uvolňujících látek.
4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako jemně rozptýlená organická hmota užije s výhodou organické hnojívo a/inebO rašelina.
5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako jemně rozptýlená anorganická látka užije s výhodou zeolit, perlit nebo· jiné anorganické jílovité materiály.
6. Způsob pOdle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako pesticidy, desinfikující půdu užijí s výhodou deriváty kyseliny fosforečné, tlu.ofosforečné nebo deriváty esterů kyseliny dithofosforečné.
7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako pesticidy s fungicidním účlnkem užijí s výhodou trifenylacetát cínu a/nebo dithiokiarbamát zinku a/ineho. manganu.
8. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jak'o sloučenina s hormonálním účinkem s výhodou užije kyselina gibberelová něho· její deriváty, auxin, cytiokinin nebo látky s cytokiniinovým účinkem.
9. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako prekursbry sloučenin s hormonálním účinkem s výhodou užijí aminokyseliny. »
10. Způsob podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že se do příkopů ukládají rostlinné materiály s kořenovým bálem nebo bez kořenů.