CS335090A3 - Process, apparatus and a mandrel for tube bending - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu ohýbání trubky v rovině, kde trub-ka .je opatřena soustavou úseků, uspořádaných vedle sebe v po-délnéir směru trubky. Běhen; ohýbání ohýbací jádro zasahuje doobou úseků trubky. Vynález se také týká zařízení pro uskutečňo-vání tohoto způsobu a ohýbacího jádra pro použití v těchtozařízeních.

Trubka v tomto popisu a v definici předmětu vynálezu zname-ná trubku, které obsahuje soustavu trubic, v toirto případě nazý-vaných 'úseky, spojených do celistvé trubky a uspořádaných podélněpodél trubky. Úseky jsou od sebe typicky odděleny jednou nebo ví-ce příčkami. Příčka může být dvojitá stěna, v tomto případěpak kažcý úsek tvoří zcela samostatnou trubku, nebo příčka mů-že tvořit společnou stěnu mezi dvěma úseky. Typicky je takovátrubka například z oceli.

Známá trubka je takzvané DD-trubka, která obsahuje dva úseky,každý s průřezem ve tvaru písmene L spojené svými k sobě přilo-ženými částmi. Ěez DD-trubky může být kruhový, eleptický nebojiného tvaru. Příčka mezi nimi je společná stěna. DD-trubky se stále více používají pro výfukové trubky v au-tomobilovém průmyslu. Přitažlivost DD-trubek je v tom, že tentotvar trubky je vhodný pro spalovací motory s vysokou účinností,přičemž tyto trubky zabírají v autě rnálb místa, čímž zvyšujípružnost konstrukce, potřebnou například pro navrhování aerody-namických karoserií. DD-trubka je obvykle vyrobena jako rovná trubka se dvěmaúseky a pak zpracována například ohýbací operací do požadované-ho tvaru, jako je tvar výfukové trubky. V současné praxi je znám způsob, kterým se DD-trubka ohýbáv rovině příčné vůči přepážce mezi dvěma úseky tvaru D. Ve zná-mém způsobu je ohýbací jádro vloženo do každého z úseků tvaru.Pro tento účel každé ohýbací jádro vnější přírubu, uspořádanous prakticky stálým průřezem příčně k podélné cse, přičemž tentoprůměr koresponduje s průřezem úseku D-tvaru. Ohýbací jádro máploché čelo na konci přivráceném k ohybu, přechodová část mezivnější přírubou a plochým čelem je nepatrně zaoblena. Používáse kruhová ohýbací šablona. Trubka je ohýbána kolem, šablony.Každé jádro je vloženo dost daleko do trubky tak, že přední hra-nice vnější příruby jádra leží asi 2 až 5 mm před poloměrem zatečným bodem, trubky s ohýbací šablonou. Správné poloha každéhojádra je určena experimentálně pro každou velikost trubky, po-loměr ohybu a tak dále a není už potom měněna. Jestliže je ohý-bací jádro vloženo do trubky dále než do·výše zmíněné polohy,potom dojde k vyboulení ve vytvářeném ohybu, což je otisk pře-chodné oblasti. Jestliže je ohýbací jádro vloženo ještě dole dotrubky, potom je nebezpeční, že ohýbací jádro bude trubkou vta-žena do procesu ohýbání, což vadí při ohýbací operaci a můžezpůsobit poškození ohýbacího .jádra a dalších částí ohýbacího za-řízení.

Známým způsobem může být vytvořen chyb asi 90°, což značí, že vícenásobná trubka je ohnuta o 90°. Jestliže se dělá větší 'n^^-'ίk/ftňJt ίο.» ílič; i'Kir»C."á (ti> ,· :i& iíííA&iiiV.Oí!^ ub/b/nKbůdV.ý plynů mezi válci spalovacího motorutvaru D a válci spojenými s dalšími

Další nevýhoda známého způsobu o druhého. Toto vede tentový spis US - A -pro ohýbání dvojitých ohyb, vnější stěna DD-trubky uvnitř ohybu vykazuje zvrásnění aúsek na vnější části ohybu se sploští. Nevýhodou toho je, že po-kud se taková trubka používá jako výfukové potrubí, rovnováhasposjenými s jedním úsekemúseky tvaru D je porušena. vzniká, když se zkouší ohý- bat DD-trufcka ve dvou protilehlých ohybech ve stejné ohýbací ro-vině, to znamená, když se vytváří ohyb ve tvaru 3. Protože polo-ha ohýbacího jádra uvnitř ohybu může být odlišná od polohy ohý-bacího jádra vně ohybu, takže když se dělá ohyb tvaru 3, ohýba-cí jádra se musí během ohýbací operace posouvat z jednoho úsekuke ztrátovým časům ve výrobě. Americký pa-4, 009, 601 popisuje způsob a zařízenítrubek, zejména dvou koncentrických kru- hových trubek. Kovové jádro, sestavené z vnějšího kcvcvého jádraa vnitřího kovového jádra se vloží do dvou soustředných kruhovýchtrubek do předepsané polohy a je tam během ohýbací operace upev-něno. Vnitřní kovové jádro a vnější kovové jádro jsou k soběpevně připevněna prostřednictvím kovové tyče a spojovací příru-by. Německý patentový spis DE - A - 2 732 046 popisuje způsobohýbání dvou trubek, z nichž jedna je vložena do druhé, a zaříze-ní pro provádění tohoto způsobu. Podle tohoto spisu jsou použitadvě jádra, kruhové jádro, které je vloženo dovnitř menší trubkya jádra ve tvaru půlměsíce mezi menší a větší trubkou. Obě jádrajsou spoiena s držákem pevnými tyčemi a během ohýbání trubekjsou upevněny ve svých polohách. Předmětem vynálezu je zajištění způsobů ohýbání trubek, kte-rý umožňuje ohýbat trubky alespoň do pravého úhlu,při němž setvar úseků trubky vpodstatě nemění a na vnější straně trubky ne- 'vzniká zvrásnění.

Dalším předmětem vynálezu je zajištění způsobu, kterým semohou dělat ohyby tvaru 3 aniž by bylo nezbytné přemístovat ohý-bací jádro z jednoho úseku do druhého.

Podle jednoho aspektu vynálezu je zajištěn způsob ohýbánítrubky v ohýbací rovině, v němž se místo ohybu vůči trubce pohy-buje postupně podél trubky, přičemž během ohýbání je jádro umís-těno uvnitř každého úseku v místě ohybu. Způsob se vyznačuje tím,že během alespoň části ohýbání se poloha alespoň jednoho jádravůči trubce v místě ohybu mění v závislosti na alespoň jednomparametru ohýbání.

Bylo zjištěno, že ohýbací jádra by neměla být držena v pev-né poloze, ale měla by být vložena v místě, které závisí na ale-spoň jednom ohýbacím parametru příslušnoho úseku, vzniklém v kte-rémkoliv okamžiku . Zkoušky naznačily, že použitím způsobu podlevynálezu lze DD-trubku s dvojitou příčkou ohnout do ohybu přes140°, aniž by došlo ke zvrásnění vnější stěny DD-trubky uvnitřohybu a aniž by průřez jednotlivých částí D-trubek změnil ve zna-telné míře tvar.

Ohýbací jádra se mohou pohybovat vůči sobě, aby zaujalanejlepší polohu v trubce. Každé jádro může být opatřeno pružnouzarážkou. Alternativně nebo přídavně alespoň jedno z ohýbacích jader může být tlačeno do požadovaného místa.

Poloha ohýbacího jádra v každém úseku se mění během ohýba-cí operace v závislosti například na poloměru ohybu. Chyb tvaruS může být tedy proveden rrávě měněním polohy ohýbacího jádra anení nutné vytahovat ohýbací jádra společně z vícenásobné trubkya pak znovu společně vkládat obývací jádra na jiné místo společněvkládat ohýbací jádra na jiné místo trubky. Rychlost, kterou způ-sob podle vynálezu umožňu.ie je proto vyšší.

Další součást způsobu podle vynálezu se vyznačuje tím, zejedním z ohýbacích parametrů je délka již ohnuté části trubky. U známého způsobu, který předpokládá DD-trubku s kruhovýmprůřezem, dochází v průběhu ohýbání ke zploštováníprůřezu, kterénarůstá s délkou už ohnuté části trubky, to jest sa zvětšovánímúhlu, do kterého je trubka ohýbána. Dále se vůči své původní.po-loze posouvá. dělicí příčka. U známého způsobu je při 90° ohy-bu nejmenší poloměr řezu přibližně o 8¾ menší, než největší po-loměr řezu. U způsobu podle podle vynálezu, v němž první z jader je u-místěno v prvním úseku, který je ohnut při ohýbání do prvního po-loměru zakřivení, a druhé jádro je umístěno v druhém úseku, kte-rý je ohnut při ohýbání do druhého poloměru křivosti většího nežprvní poloměr křivosti, je výhodné, jestliže během alespoň po-čáteční fáze ohýbání je první jádro umístěno vůči místu ohybu,dále podél trubky než druhé jádro v opačném směru ke směru pohy-bu místa ohybu víči trubce. V této počáteční fázi ohýbání je ve-likost ohybu trubky s výhodou menší než 20°. Po počáteční fázi ohybu je s výhodou alespoň jedno z jader přemístěno vůči cistuohybu, z první polohy do druhé polohy, která je dále podél trub-ky než první poloha v opačném směru ke směru pohybu místa ohybuvůči trubce.

Toto uspořádání může být vysvětleno takto: během ohýbání,stěna úseku táhnoucí se na vnější straně chybu, je prodlouženaméně pro ohyb s menším ohýbacím poloměrem než pro ohyb s většímohýbacím poloměrem. Během počáteční fáze, materiál převážně te-če k vnější straně ohybu v obvodovém směru a mnohem méně v podél-ném směru. To může vést k trhlině stěny, pokud není poloha ohý-bacího jádra zaujata podle ohýbacího poloměru a úhlu ohybu bě-hem počáteční fáze.

I £ ?· ú·· 20 nebo méně. Po ohnutí do 20podélném směru, aby se zabráni-s výhodou po počáteční fázi tla-u, aby se zabránilo zploštováníi bylo ukázáno, že pohyb do-

Bylo .ukázáno, že v praxi lze získat dobré výsledky, jestli-že počáteční fáze odpovídá ohybuje dostatečná zásoba materiálu vlo trhlině. Ohýbací jádro je takčeno dopředu vnější tlakovou silprůřezu odpovídajícího úseku. V předu asi o 2% ohýbacího poloměru je dostatečný pro udržení pů-vodního průřezu v přijatelném stupni, jak bylo výše zmíněno.Rychlost nárůstu tlakové síly a/nebo konečné hodnoty tlakové sí-ly je s výhodou vyšší tak jak je vyšší rychlost ohýbání vícená-sobné trubky.

Toto příkladné provedení vynálezu v praxi prokázalo, že dá-vá dobré výsledky. Předpokládá se, že s vyšší rychlostí ohýbáníse zvětší síly mezi ohýbacím jádrem a stěnami úseku v důsledku zvýšené deformační rychlosti materiálu. Pro kompenzaci těchtovětších sil se vyžadují větší tlakové síly.

Současně se vynález týká zařízení pro ohýbání·vícenásobnétrubky v ohýbací rovině, kde trubka je opatřena soustavou úseků,uspořádaných vedle sebe v podélném směru trubky, má a) podpěru pro podpírání trubky během ohýbání, b) ohýbací prostředky pro ohýbání trubky okolo podpěry v místěohybu, které je relativní k trubce, se pohybuje postupně po-dél trubky, c) větší část jader vložitelná do úseků tak, aby trubku běhemohýbání podpíraly zevnitř, d) umístovací prostředky pro jádra na udržení jader v místě ohy-bu, umístovací prostředky dovolující posunování během ohýbáníalespoň dvou jader relativně jedno k druhému v podélném směrutrubky.

Zařízení může být opatřeno s kompenzačními prostředky, kteréběhem ohýbání dovolují posunutí alespoň dvou ohýbacích jader po-délně vůči sobě. To znamená, že v kterémkoliv okamžiku běhemohýbáníi může být současná poloha ohýbacího jádra přizpůsobenapoloměru ohybu vzniklému v daném okamžiku a v daném místě.

Ve známém zařízení, které používá ohýbací jádra, jsou tatojádra připojena k rámu zařízení připevňovacími prostředky a bě-hem ohýbání jsou ohýbací jádra uložena v rovné části ohýbanétrubky a zasahují až do blízkosti místa ohýbání ohýbané trubky.

Umístovací prostředky jádra jsou s výhodou upraveny pro při- ložení tak, aby byly využity pružné síly na alespoň jedno z po-suvných jader a tím umožňují vlastní posunutí v podélném směrutrubky. Pružně roztažitelný prvek spojuje u vhhčného provedení v alespoň ,ιθύηο z posuvných jader k pevnému prvku, například rámo-vé části. Fružně roztažitelným prvkem může být kovová napínacítyč. Pružně roztažitelný prvek umožňuje podélný posun ohýbacíhojádra, opatřeného takovou součástkou, určena rovnováhou mezi si-lou pružiny prvku a silou, kterou je na ohýbací jádro vyvozujístěny příslušného úseku. Zvlášť jednodušší příkladné provedeníse vyznačuje tím., že pružně roztažitelný prvek je napínací tyčnebo pružina. Tyč je výhodná svou jednoduchostí a není náchylnák zanášení třískami, štěpinami a podobně. Při pdjžit í zařízení pro ohýbání ED-trubky jsou získsnydobré výsledky ve zvláštním příkladném provedení, ve kterém ale-spoň jedno jádro zahrnuje těleso, které má konstantní tvar prů-řezu v podélném směru trubky a hlavici připojenou k tělesu a opa-třenou prvním směřující ven relativně ke středu křivosti trubky,jestliže ohnutí a zakřivení v ohýbací rovině v podstatě shodnés křivostí vytvořenou během ohýbání ve stěně trubky, která bě-hem ohýbání přiléhá k první kraniční přední straně. Zkoušky stímto členěním poukázaly, že ohýbání tlustostěnných DD-trubekna větší úhly je dobře možné ,bez poničení stěn trubky nebo bezřezu každého úseku D-tvaru měnících tvar, aniž by se tvar nějakpozoruhodně změnil.

Zejména pro dělání S-ohybú, ohýbací hlavice a ohýbací těle-so mohou nýt spolu spojeny tak, že se naklánějí na skloněnou osukolmou k ohýbací rovině. Při určitých aplikacích však potřebný ι.ϊ·

mechánismus naklápění může být citlivý na znečištění, což ne-příznivě ovlivňuje činnost.

Dalšího zjednodušení zařízení se dosahuje v příkladném provedení, které se vyznačuje tím, že ohýbací hlava má omezujícíčelo, které je nasměrováno k dělicí příčce a sahá vpodstatě kohybu, který má být v dělicí příčce udělán. U tohoto příkladné-ho provedení může být ohýbací hlava pevně připojena k ohýbacímutělesu, které umožňuje použití zařízení také pro trubku, v nížse během ohýbání uvolňují z vnitřní stěny částice materiálu.Další výhoda zařízení spočívá v tom,, že hlavice jádra je vyhro-cena do bodu na svém konci vzdáleném od tělesa. Protože se ohý-bací hlava sbíhá do bodu, je také možné udělat ohyb napříč výše:zmíněné ohýbací roviny, aniž by bylo potřeba změnit nebo přesu-nout dvě ohýbací jádra. V této ohýbací operaci dvě ohýbací já-dra budou zaujímat podélně podobnou polohu vůči DD-trubce.

Protože během ohýbání se ohýbací jádra posouvají podélněpodél trubky, nemusí být vytažena z trubky pro přemístění z jedné ohýbací roviny do druhé ohýbací roviny kolmé k ní, ale jedostačující otočit trubku o 90° okolo podélné osy trubky. Totopříkladné provedení umožňuje ohrnout trubku v jakékoli požadované rovině vůči dělicí příčce. 10 - l··

Vynález bude nyní podrobněji popsán na podkladě přilože-ných výkrssó, kde na obr. 1 je .řez DD-trubkou v rovině ohybu, přičemž trubka je upnu-ta v zařízení podle vynálezu, obr. 2 ie pohled na ohýbací jádro pro použití v zařízení podlevynálezu a na obr. 3 je pohled na jiné příkladné provedení ohýbacího jádra popoužití v zařízení dle vynálezu.

Obr. 1 znázorňuje radiální ohýbací blok _! kruhového obvodu,který tvoří opěrnou část v zařízení pro ohýbání trubek. Radiálníohýbací blok Ϊ ie opatřen tangenciální částí 2, která sloužíspolečně s upínacím ústrojím 3 pro připevnění trubek, které maHbýt ohýbány. Hadřální ohýbací blok má na svém obvodu vybránípolokruhového tvaru pro uložení ohýbané trubk”. Dadiální ohýba-cí blok 1. je otočný společně s upínacím ústrojím J okolo osy 4,která jg kolmá k ploše obrázku. V nakresleném případě jsou radiální ohýbací blok _! a upína-cí zařízení 2 otečeny c 90° ve směru hodinových ručiček oprotipovodní poloze. DD-trubka jo je upnuta v zařízení. DD-trutks za-hrnuje dvě samostatné D-trubky 7 a R, které jsou odděleny jednaod druhé společnou dělicí příčkou 9. Konec trubky je upnutýsvěrkeu 20. Svěrka 20 je během, otáčení volně pohyblivá v podél-ném směru trubky. Současně je svěrka 20 otočná okolo osy, shod-né s podélným směrem, trubky. Aby se zabránilo odchýlení trubkyběhem ohýbání a pro řízení ohýbacího procesu, je trubka uloženav kluznici 21. Devnz vyrovnávací čelist 22 vede trubku těsně pc- ií •Α- χ 'ř 1 7

V v· ,·

»?S 7' ‘-ý 11 dél obvodu radiálního ohýbacího bloku 1 a zejména brání zvrásnění

Ohýbací prostředky, to jest radiální ohybný blok upínací' ústrojí 2 a kluznice 21 spolupůsobí při ohýbání trubky v místě ohybu, které postupuje podél trubky současně s otáčením se radiálního ohýbacího bloku 1.. U známých způsobů a zařízení může kluzni-ce 21 volně klouzat po vodicí liště. Pro lepší kontrolu tečenímateriálu v podélném směru je však výhodnější řídit kluznici 21tak, aby vyvinula tlakovou nebo tažnou sílu na stěnu trubky. Dob-ré výsledky jsou dosaženy s tlakovou silou.

Ohýbací jádro 12 zasahuje do D-trubky 8; .ohýbací jádro 13 zasáhuje do D-trubky 7,. Jádra jsou umístěna v místě ohybu. Každéz ohýbacích jader 12 a 13 obsahuje ohýbací těleso 14 a ohýbacíhlavici 15. Ohýbací jádra 12 a 1J jsou prostřednictvím ocelovýchnapínacích tyčí 16, případně kloubově připojena ke kyvnému ramenu18, které je opět kloubově spojeno s rámem 19 zařízení, což nenídetailně znázorněno. Napínací tyče 16 a 17 tvoří pružně pohybli-vé prvky, které působí pružným tlakem na jádra 12 a 13, aby zajistily nastavení polohy každého ohýbacího jádra podle ohýbacích pa-rametrů v každém z obou úseků. V ukazovaném zařízení mají stěnyúseků 7, 8 v průběhu ohývání sklon táhnout jádra dopředu, to jestk upínacímu ústrojí 2, J. Na druhé straně vnější stěna D-trubky 8uspořádaná na vnější straně ohybu vytváří dozadu směřující síluna ohýbací jádro 12. Tato síla způsobuje, jako výsledek pružnéhoprotažení napínací tyčí 16, nepatrné posunutí ohýbacího jádra 12dozadu. Působením napínací tyče 16, kývného ramene 18 a napínacítyče 17 toto posunutí ohýbacího jádra 12 dozadu způsobí posunutí 12 ohýbacího jádra 13 dopředu. Tomu odpovídajícím způsobem ovlivňujedělicí příčka 2 polohu ohýbacího jádra 13 a délky napínací válco-vým drátům 16, 17 a kývavému ramenu 18 ovlivňuje polohu ohýbacíhojádra 12. V tomto příkladném provedení se jádra mohou pohybovattlakem pružně vysunutelných tyčí 16, 17 aby zaujala nejvhodnějšívzájemnou polohu během ohýbacího procesu. V počáteční fázi ohýbání je účinek sil aplikovaný na dvě já-dra 12, 13 takový, že jádro 13 v úseku 7, který je ohnut do men-šího poloměru než úsek 8, je umístěno více vpředu než jádro 12.to znamená dále podél trubky ve směru pohybu trubky, který je opač-ný ke směru pohybu místa ohybu. Toto napomáhá podpůrnému účinkujádra stěnám trubky během této fáze. Po této počáteční fázi, kte-rá s výhodou nepřesahuje 20° ohnutí, kývné rameno 18 je tlačenonepatrně dopředu, to jest je tlačeno doleva, jak je vidět z obr. 1,Jádro 13 se v tomto okamžiku nemůže pohybovat dopředu, vzhledemke spojení s trubkou. Následkem toho je jádro 12 tlačeno dopředunapínací tyčí 16 do přednější polohy. Jak bylo řečeno výše, významtéto změny polohy může být nepatrný, například okolo 2% z ohýba-ného poloměru. Účinkem je zlepšení řízení tvaru trubky během ohý-bání.

Jako výsledek tohoto popsaného působení sil z toho vznikají-cí absolutní a relativní polohy ohýbacích jader .12, 13 je možnézařízením podle vynálezu ohýbat trubky na úhel větší než 90° anižby průřezy jednotlivých úseků části trubky byly nevhodně deformo-movány.

Pro vytvoření S-ohybu svěrka 20 a dvě ohýbací jádra 12, 13 13 - včetně napínacích tyčí 16, 17 a kývného ramene 18 se otáčí o 180°kolem podélné osy trubky. Po otočení, D-trubka 8 s ohýbacím já-drem uvnitř leží naproti radiálnímu ohýbacímu bloku .1 a D-trubka7 a ohýbacím jádrem 13 uvnitř leží naproti kluznici 21. Poté mů-že ohýbací proces pokračovat, čímž v důsledku působení sil popsa-ných výše ohýbací jádra 12, 13 opět zaujmou správnou polohu.

Obr. 2 znázorňuje ohýbací jádra, které obsahují ohýbací tě-leso 14 a k němu připojenou ohýbací hlavici 15. Ohýbací těleso 14a ohýbací hlavice 15 jsou spolu výkyvné spojeny prostřednictvímvýkyvného kolíku nebo závěsu 25. Průřezy ohýbacího tělesa 14 aohýbací hlavice 15 v podstatě odpovídají průřezu příslušného úse-ku trubky, která mé být ohýbána. Ohýbací těleso 14 může být připojeno k rámu zařízení prostřednictvím tažné pružiny nebo prostřed-nictvím pružně deformovatelné napínací tyče 16, 17, jak bylo po-psáno výše.

Obr. 3 znázorňuje další příkladné provedení ohýbacího jádrapoužitelného ve vynálezu s ohýbacím tělesem 14 a ohýbací hlavicí jsou použita dvě identická ohýbací jádra. Ohýbací těleso 14 mákonstantní průřez po celé délce, který v podstatě odpovídá průře-zu úseku, který má být ohýbán.

Pro ohýbací jádra DD-trubky je omezující čelo 26 ploché če-lo, které spolupracuje s dělicí příčkou DD trubky. Omezující čelo27 má tvar korespondující s tvarem vnější stěny samostatné D-trubky. Ohýbací hlavice 15 má omezující čelo 28 zakřivené v jedné ro-vině, která sousedí s omezujícím čelem 26. Během ohýbání spolu-pracuje omezující čelo 28 s dělicí příčkou 9 a je tvarováno tak, - 14 - a

Q . * aby se přizpůsobilo zakřivení vzniklému v dělicí příčce 9. Sou- časně má ohýbací hlavice 15 zadní čelo 30, které je zakřiveno ve $ dvou vzájemně kolmých směrech, přičemž na jedné straně je zakři- .

''J véno tak, aby se přizpůsobilo tvaru vnější stěny trubky, když jeohýbána, a na druhé straně je zakřiveno podle poloměru zamýšlené-ho ohybu. Při ohýbání DD-trubky jsou použity dvě taková identické

» '-'J ohýbací jádra a omezující čela 28 jednoho z ohýbacích jader a |

zadní čelo 30 druhého ohýbacího jádra se účastní ohýbacího proce- * I su. Obě jádra jsou tak zaměnitelná. Čela 30 a 28 se sbíhají do společného bodu 31. To umožňuje,otáčením svěrky 20 do úhlu 90 vůči poloze nakreslené na obr. 1, £ ohýbat trubku v ohýbací rovině revnoběžně s dělicí příčkou 9. f

Okraje 32 a 33 se pak účastní ohýbacího procesu. Je také možné ohýhat při úhlech otočení svěrky 20 jiných než 90°.

Tak jako u ohýbacího jádra na obr. 2 může u ohýbacího jádra £ podle obr. 3 pružně roztažitelný prvek mít tvar tažné pružiny ne— | bo napínací tyče. | £ í 'v 1 * í *t’· £ l··'· í

Claims (17)

1. 33SO-90 15 PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob ohýbání trubky v rovině kde trubka je opatřena soustavouw úseků, uspořádáných podélně vedle sebe v podélném směru trubky, kde vzhledem k trubce se ohýbací místo posouvá postupně podéltrubky a hěhem ohýbání je do každého úseku v místě ohýbání vlože-no jádro, vyznačující se tím, že během alespoň části ohýbání sepoloha alespoň jednoho z jader vůči trubce v místě ohybu mění vzávislosti na alespoň jednom parametru ohýbání.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň jeden pa-rametr ohýbání je délka části trubky, která již byla v průběhuohýbání ohnuta.
3. 3. Způsob podle bodu 1 nebo 2,vyznačující se tím, že alespoň jed-no z jader se může během ohýbání volně pohybovat, tlakem pružnýsil v podélném směru trubky.
4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, žeprvní jádro je umístěno v prvním úseku, který je ohýbán v průběhuohýbání do prvního poloměru křivosti a druhé jádro je umístěno vdruhém úseku, který je ohýbán v průběhu ohýbání do druhého polomě-ru křivosti, většího než je první poloměr křivosti, přičemž běhemalespoň počáteční fáze ohýbání je první jádro vzhledem k místu o-hýbéní umístěno dále podél trubky než druhé jádro ve směru protipohybu ohýbaného místa vůči trubce.
5. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že v počáteční fázi o-hýbání dosahuje velikost_Jiby_bu,t_rubky nejvýše 20°.

   CD u.

   CO o 16
6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z bodů 1 až 5, vyznačující se tím,že po počáteční fázi ohýbání alespoň jedno z jader posune vůčiohýbanému místu, z první polohy do druhé polohy, které je dolepodél trubky než první poloha ve směru opačném vůči směru pohybuohýbaného místa vůči trubce.
7. 7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že na konci počátečnífáze alespoň jedno přemisťované jádro se použilo k přemísťenívnější tlakové síly.
8. 8. Způsob ohýbání vícenásobné trubky v ohýbací rovině, kde tatotrubka má více úseků uspořádaných vedle sebe v podélném směrutrubky, zahrnující kroky: umístění trubky v místě ohybu, opatřeném ohýbacími prostředkypřizpůsobenými pro ohýbání trubky, uložení soustavy jader v úsecích trubky v místě ohybu, přičemžjádra jsou uzpůsobena pro podporu trubky během ohýbánírelativní pohybování trubky a místa ohybu, přičemž ohýbací prostřed-ky postupně ohýbají předem určenou délku trubky, vyznačující setím, že během relativního pohybu trubky a místa ohybu je umožněnoa/nebo způsobeno, že se jádra vůči sobě pohybují v podélném smě-ru trubky.
9. 9. Zařízení pro ohýbání vícenásobné trubky v ohýbací rovině, kdetrubka je opatřena soustavou úseků uspořádaných vedle sebe v po-délném směru trubky, podpěrou pro podpírání trubky během ohýbání,ohýbací prostředky pro ohýbání trubky okolo podpěry v místě ohybu,které se vůči trubce pohybuje postupně podél trubky soustavou ja- - 17 - der, vložitelných do úseků pro zpevnění trubky během ohýbání ze-vnitř a umísíovací prostředky pro udržování jader v místě ohybu,vyznačující se tím, že umístovací prostředky (16,17,18) umožňujíběhem ohýbání posuv alespoň dvou jader vůči sobě v podélném směrutrubky.
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že umísíovací pro-středky (16,17,18) jsou uzpůsobeny pro přiložení pružné síly'naalespoň jedno z posunutelných jader (12,13) pro umožnění jejichposunutí v podélném směru trubky.
11. 11. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že umísíovací prostředky zahrnují pružně roztažitelný prvek (16,17), spojující alespoň jedno z posuvných jader (12, 13) s pevným prvkem (18).
12. 12. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že pružně roztažitelný prvek (16,17) je napínací tyč.
13. 13. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že umístovací pro-středky (16,17,18) zahrnují prostředky pro přiložení tla kové sílyna alěspoň jedno jádro(13) pro změnu jeho polohy, vůči místu ohy-bu v podélném směru trubky.
14. 14. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že alespoň jednojádro (12,13) zahrnuje těleso (14), které má konstantní tvar prů-řezu v podélném směru trubky a hlavici (15) připojenou k tělesu(14) a opatřenou prvním omezujícím čelem (28), zakřiveným v rovi-ně ohybu v podstatě shodně se zakřivením vytvořeným během ohýbáníve stěně trubky, která během ohýbání přiléhá k prvnímu omezující-mu čelu.
15. 15. Zařízení pádle bodu 14, vyznačující se tím, že hlavice (15) 18 jádra je opatřena druhým omezujícím čelem (30) směřujícím opačným směrem než první omezující čelo (28) a které je zakřiveno v ohý- bácí rovině vpodstatě shodně se zakřivením vytvořeným během ohýbání ve stěně trubky, ke které během ohýbání přiléhá' druhé omezující čelo (30), čímž je jádro reversibilní. *
16. 16. Zařízení podle bodu 14 nebo 15, vyznačující se tím, že hlavice(15) jádra je vyhrocena do bodu (31) na svém konci, vzdáleném odtělesa.
17. 17. Jádro vhodné pro použití v zařízeních podle kteréhokoliv z bo-dů 14 až 16. Zástupce : PATENTSERVIS OALh trh 2663 01 BRNO Z 3064 27. 9. 1990