CS9091A2 - Emulsion polymers for high-quality aqueous coating materials - Google Patents

Description

r~, ~~ -' - Ρ ,γγ -fy C3

O

«V ε cc mmulzm polymery pro vysocs kvalitní vodnéž' póvlakové hmoty—4 **ň*. "Ar-. p; ς

Oblast techniky

Vynález se týká emulzních polymerů pro vysoce kvalitnívodné povlakové hmoty, zvláště, nikoliv však výlučně, emul-ních polymerů pro prostředky k dodávání lesku.

Dosavadní stav techniky Úkolem prostředků dodávajících lesk je chránit spodnísubstrát, a dodávat mu odolnost proti rýhám, špíně, oděru apoškrabání, ke kterých dochází při normálním používání sub-strátu, přičemž po uplynutí estetické životnosti ochrannéhofilmu se prostředek, dodávající lesk a chránící film, snad-no odstraní ze substrátu a může se nahradit 'novým povlakem<,Odstrani-telnosti u leštících prostředků pro podlahy se do-sahuje: včleňováním monomerů s kyselými funkčními skupinamive vysoké koncentraci, do polymerních pojidel nebo použitímvysoké koncentrace pryskyřic rozpustných v alkaliích /ASR/s vysokou koncentrací kyselých funkčních skupin jakožto for-mulačních pomocných prostředků. Jestliže se však přidá dosta-tečná kyselá funkčnost, do leštícího polymeru nebo do prostřed-ku pro leskovou úpravu, takže se dosáhne dostatečné dlouho-dobé odstranitelnosti, je to na úkor odolnosti leskovéhofilmu k Čištění alkalickým detergenčním roztokem. Jestližese. sníží kyselá funkčnost v leskovém polymeru nebo jestližese sníží množství pryskyřic rozpustných v alkáliích k umož-nění agresivních čisticích operací je to na úkor dlouhodobéodstranitelnosti. Řešením tohoto poměru odolnost detergentu/cdstranitel-nost. je popsaný způsob v americkém patentovém spisu číslo3 90 C 43 8 /uděleno 19.S.1975, R.E.. Zdanowski/, podle které-ho se používá leskových polymerů obsahujících zavěšené - amine-skupiny spíše než s kyselými skupinami, takže leskový filmje sám o sobě inertní k působení alkalických detergenčníchroztoků. Odstranitelnosti v případě takových systémů se 2 dosahuje použitím kyselých roztoků, které vytvářejí hydrofilní soli ve filmu, když se kyselý prostředek neutralizuje napolymerní aminy. Hydratování takovýchto solí vede ke zbob-tnání leskového filmu, takže ztrácí svojí odolnost proti me-chanickému odírání a svoji přilnavost k podlaze jakožto sub-strátu, takže se film snadno odstraní. Toto řešení rovnováhyodolnost detergěntu/odstranitelnost není však provozně ús-pěšné, jelikož je zapotřebí vysoké koncentrace značně- dra-hých monomerů s funkčními aminoskupinami pro vytvoření filmukterý by byl přiměřeně citlivý ke kyselým odstraňovačím roz-tokům. Jestliže se do kostry leskového polymeru vnese nižšímnožství monomerů s aminovými funkčními skupinami, je nut-né, aby byl odstraňovači roztok na bázi silnějších kyselin,-nebo na bázi koncentrovanějších roztoků kyseliny, aby se do-sáhlo přiměřené odstranitelnosti leskového povlaku. ýyto al-ternativy jsou však nepřijatelné, pro nebezpečí s manipula-cí s agresivnějšími roztoky a pro sklon silněji kyselýchroztoků napadat nábytek a domácí vybavení, zvláště z kovů,v oblasti, kde se odstraňuje leskový povlak.

Dilema vyvážení odolnosti proti alkalickému čištění sdlouhodobou trvanlivostí a odstranitelnosti je materiálovépovahy a v široké míře. je vyřešené novou známou technologiílet.entního sesítění komplexem přechodového kovu polymerů aprostředků pro leskovou úpravu podlah, 'lato technologieje popsána v americkém patentovém spise číslo 3 328325 /u-děleno 27. 6. 1967, H.S. Zdanowski/, v americkém patento-vém spise číslo 3 308078 /uděleno 7«3·1?67, J.f. Eogers aL.k. Sesso/,v americkém patentovém spise číslo 3 467610/uděleno 16.9.1969, l.S. fiarmen a kol./, v americkém pa-tentovém s ise číslo 3 554790 /uděleno 12.1.1971, D.R. Geh-man a kol./, v americkém patentovém spise číslo 3 573239/uděleno 31.3.1571, h.E. Zdanowski/ a v americkém patento-vém spise Číslo 3 711473 /udíleno 16.1.1573, t.J. Oliver/.

Tato techlologie sesítování komplexem přechodového ko- vu je založena na adici komplexu přechodového kovu /zpravid- la zinku/ s labilními, těkavými aminovými ligandy na předem - 3 připravený emulzní polymer, který obsahuje monomery s kyse-lými funkčními skupinami.' Pokud jde o technologii, v průběhuvytváření filmu emulzního polymeru se těkavé ligandy uvol-ňují z komplexu, uvolňuj* kov k reakci a k sesítění kyselýchfunkčních skupin polymeru za vytvoření iontových nebo koor-dinačních kovalentních, sesítujících vazeb. Toto sesítění ky-selých funkčních skupin není citlivé k alkáliím a dodává o-dolnost leskovému filmu k alkalických detergenčním prostřed-kům. Sesítění je reversibilní, jestliže je v datěrgenčním roz-toku obsažen amin /například amoniak nebo s výhodou nižšíalkanolamin/. Takové roztoky modifikovaných alkalických de-tergentů se označují jakožto odstraňovače leskových úprav,jelikož dodávají odstranitelnost. leskovému filmu rozrušenímkovového sesítění a uvolněním kyselých funkčních skupin poly-meru k reakci s alkalií detergenčního roztoku. V provozní praxi této technologie je názor, že je třebavěnovat pozornost volbě ligandů kovového komplexu. Pokud li-gand není dostatečně.labilní, jako v případě dvouzoubkovýchnebo pólyzoubkových /"bi-dentate/ ligandů /například triethy-lendiamin nebo ethylendiamintetraoctová kyselina/, nedocházík latentnímu sesítění polymerních kyselých skupin v průběhupoměrně krátké doby pro vytvoření polymeru a leskového filmu.

Nedosahuje se vyváženosti odolnost detergentú/odstranitel-nost. Podobně nejsou-li volené ligandy dostatečně těkavé k u-volnění z komplexu v průběhu tvoření filmu /například v pří-padě diethanolaminu nebo trimethanolaminu/, pak se kov z kom-plexu neuvolní a nedojde k latentnímu sesítění kyselých sku-pin polymeru. Výsledné filmy nemají vyvážené charakteristi-ky odolnost proti deterentu/odstanitelnost. Jek se uvádív americkém patentovém spise číslo 3 308078, je-li ligand příliš labilní, jako v případě stericky bráněných aminů /na-příklad triethylamin nebo N,N-diethylpropylamin/, nebo je-li obsaženo, nedostatečné množství labilního komplexotvorného ligandů kovu, dochází před vytvořením filmu k předsesítění kyselých funkčních skupin polymeru s kovem. To ye otešem ne- žádoucí a vede to k emulznímu polymeru a k vytvoření les- kového prostředku, majícího zvýšenou minimální filmotvornou 4 teplotu /KRT/, zvýšený požadavek na organická rozpouštědlajakožto změkčovadla a zvýšenou potřebu koalescenčních činidelvykazující/- nestabilitu polymerní emulze, přičemž leskovýprostředek nevytváří ochotně tuhý, soudržný a odolný povlak.Nedostatek, koherence filmu snižuje ochranné působení protipoškrabání, zašpinění a oděru, snižuje odolnost proti voděa proti detergentům.

Jakkoliv sesitění přechodovým kovem kyselých skupin les-kových polymerů vytváří vyváženost, odolnosti proti detergen-tům a odstranitelnosti leskového filmu, je tato přednost naúkor nepříznivému působení kovových sesítujících činidel ne-bo kovového komplexu na stálost lesku a polymeru, na úkorsnadnosti přípravy leskového polymeru a na úkor. jeho cenya . lesku získaného filmu. Kromě toho vysoká koncentrace tě-kavých aminových ligandů, vnášených do polymeru /v nadbytkunad st.echiometrií komplexu k posunutí rovnováhy vytváření komplexu ve směru k plně chalatovanému kovu k předcházenípředsesítění polymerní emulze/ představuje problémy přiformulaci leskových prostředků a při manipulaci s nimi sezřetelem na zápach, toxicitu a opětné nanášení leskového pro-středku na podlahu. Rovněž těžké kovy, používané pro komple-xy přechodových kovů,. představují nebezpečí pro. životni pro-středí při vyhazování nespotřebovaných nebo kontaminovanýchleskových prostředků, emulzních polymerů a odpadních roztokůodstraňovače povlaku, které obsahují odstraněný leskový film.Nejnovější vysoké požadavky na hygienu životního prostředía na bezpečnost práce na pracovištích Činí latentní kovovésesítovací prostředky méně žádoucími, χ

Podstata vynálezu Γο v tom,si-)c|.dnovlaku, dstata leskových, prostředkůže jsou vysoce odolné proti odstranitelné prostředky k odstraňování starého po-nemají nepříznivé působení spojené s kovy a s těka- ou podle vynálezu spočívá čištění detergenty, j vými aminy používanými pro latentní kovové sesitění.

Vynález se tedy týká prostředků pro dodávání lesku podlahám,přičemž tyto prostředky mají vysoký obsah kyseliny a dobrouodolnost k detergenčním prostředkům. Vynález se však také tý-ká prostředků pro dódávání lesku podlahám s nízkým obsahemkyseliny a snadno odstranitelných. Vynález se také týká pro-středků pro dodávání lesku podlahám, přičemž tyto prostředkymají nízký obsah zásady a jsou odstranitelné zředěnými roz-toky slabě kyselých odstraňovačů starých povlaků*

Vynález se také týká způsobu přípravy prostředků pro do-dávání lesku podlahám, obsahujících emulzní polymer s kyselý-mi funkčními skupinami, které umožňují navzájem nezávisle vo-lit 1/ stupeň žádané odolnosti k detergentům a 2/ žádaný stu-pen odstranítelnosti.

Zjistilo se, že včleněni hízké úrovně kovalentního nebojinak permanentního, intermolekulárního sesítění mezi části-ce pojidla emulzního polymeru, před vytvořením filmu, umož-ňuje vytváření kovu prostých polymerních filmů majících o-dolnost; proti alkalickým detergenčním činidlům a stále ještěsnadnou odstranitelnost starých filmů.

Vynález se týká polymerní hmoty, která obsahuje částicebobtnatelného emulzního polymeru, které jsou sesítěny předvytvořením filmu do tlakové míry, že polymer je stále ještěfilmotvorný po nanesení, přičemž je film odstranitelný pro-středkem pro odstraňování starých povlaků. obsahujících zbob-tnávací přísadu pro částice polymeru. Polymerní hmota obsa-huje kovalentní sesítující prostředek, například sesítujícímonomer,v takovém množství, že se hmota může formulovat alít jako film po v podstatě dokonalém zreagování sesítující-ho činidla. Polymer obsahuje také bo’btnatelné podíly v tako-vém množství, že působí-li na film chemický zbobtnévací pro-středek, částice dostatečně na bobtná jí k rozrušení mezičás-ticových vazeb,' takže.dojde k destrukci filmu, která umožňu-je jeho odstranitelnost.

Kovalentní nebo jiné permanentní sesítění emulžních čás-tic v pojidle leskového prostředku interferuje s přilnavostí a se soudržností filmu, takže zbobtnáv&amp;cí síly mnohem snad-něji rozrušují integritu filmu a jeho přilnavost k substrátua odstranítelnost starého filmu usnadňují. Předsesítění k vy-tvoření sesítění částic v emulzních polymerech vede k se-lektivní citlivosti kyselých funkčních skupin včleněných dopolvmeruk.bobtnání, k vytvoření závažného nabobtnání půso-bením amoniaku neoo jiných aminů k odstráňovacím roztoku,'přičemý umožňují jen mírné nabobtnání jednoduchými alkalic-kými /obecně hydroxidovými/ detergenčními roztoky. Toto se-lektivní zbobtnání specifickými Činidly vytváří rovnováhu o-dolnostik alkalickému čištění a snadné odstranítelnosti.

Selektivní citlivost a selektivní zbobtnávání předsesí-těných leskových emulzhích polymerů znamená, že se může odol-nost k alkalických detergentům leskového filmu nastavit, nezá-visle na odstranitelnosti leskového filmu. Odolnost proti de-tergentům leskových prostředků formulovaných z polymerů pod-le vynálezu je obráceně lineární funkcí koncentrace kyselýchfunkčních monomerů, včleněných do polymeru. Selektivní cit-livost. ke zbobtnání leskové úpravy aminiakem nebo jinými a-miny je lineární funkcí obsahu inter.molekulárního sesítění,včleněného do emulzního polymeru. Odolnost leskové úpravyk detergentům v případě prostředků podle vynálezu, .je ome-zena pouze množstvím, hydrofilních funkčních skupin, včleněnýchdo polymeru a do prostředku, přičemž minimální množství /amaximum odolnosti proti alkalickému detergentu/ je dáno ú-vahami, týkajícími se formulace polymeru a leskového pro-středkům stálosti a trvanlivosti, maximální množství kyse-lých funkčních skupin v polymeru je omezeno pouze úvahami oodolnosti prostředku proti působení vody, detergentů a úva-hami o viskozitě prostředku /charakteristiky při nanášení/.Odstranitelnost povlaku je proměnlivá jakožto funkce množ-ství permanentního, intermolekulárního sesítění emulzního polymeru,- přičemž.minimální míra je dálna účinnou odstra-nitelností povlaku a maximální míra je dána úvahou, zaměře-nou na vytvoření soudržného filmu. lodle jednoho provedení se vynález týká vodné emulze prostředků pro leštění podlah, které jsou kovu prosté s vy- vážeností odolnosti při čištění alkalickými detergenty a od-stranitelností amoniakem nebo jinými odstraňovacími prostřed-ky obsahujícími amin. xyto polymerní prostředky obsahují emulzní kopolymer·, obsahující hmotnostně přibližně 3 až 50 % zbytků alespoň jednoho kyselého monomeru a hmotnostně přibližně0,15 až 12 % zbytků multifunkčních monomerů, schopných vy-tvářet. kovslentní nebo jinak permanentní intermolekulární se-sítění v reakčním procese za vytvoření kopolymeru nebo schop- ných ussnadňovat; dodatečnou reakci k vytvoření permanentníhosesítění emulzního polymeru před vytvořením filmu. Obecnědalšími monomery v leskovém kopolymeru je hmotnostně 0 ažpřibližně 80 % zbytků alespoň jednoho vinylaromatického mo-nomeru, 0 až přibližně 70 % zbytků alespoň jednoho monomer-ního vinylesteru, přičemž kyselinový podíl esteru je volenze souboru zahrnujícího aromatické a substituované aromatic-ké kyseliny a alifatické kyseliny s 1 až 18 atomy'· uhlíku,hmotnostně 0 až přibližně 97 % zbytků alespoň jednoho mono-meru vybraného ze souboru zahrnujícího estery akrylové ametakrylové kyseliny a alkoholů s 1 až 18 atomy uhlíku.

Podle jiného provedení vynálezu jsc.u zahrnuty prostřed-ky pro leskovou úpravu podlah s vodnými emulzními pojidly,keeré poskytují kovu prosté úpravy s vyváženou odolnosti .příčištění alkalickými prostředky a odstranitelností kyselinouoctovou nebo jinými odstraňovači starých povlaků obsahující- mi jiné zředěné slabé kyseliny. Polymery s aminovými funk·čními skupinami mají jako takové odolnost proti alkalickým činidlům v detergeneních roztocích a jsou odstranitelnékyselými odstraňovacími roztoky. Jestliže jsou takové poly-merní leskové filmy předsesítěny, jsou snadněji odstranitel-né a ochotně se odstraňují slabými kyselinami nebo mnohem ví- ce zředěnými kyselými odstraňovači ve formě roztoků. Tím ne- ní potřeba včleňovat vysoké koncentrace nákladných monome-rů s aminovými'skupinami-do'polymerního .pojídla. Včleněnípermanentního sesítění do poi,.měrní emulze podporuje zbob-tnání leskového filmu roztokem kyselého odstraňovače takže starý film mnohem snadněji odstraňuje.

Tyto polymerní hmoty zahrnují emulzní kopolymer obsahující hmotnostně přibližněmurního, j až přibližně 2Csekundárního nebo k zbytků alespoň jednoho pri-terciórního monomeru s aminovou funkční skupinou a přibližně B,2 až přibližně 9 % zbytkůmultifunkčního monomeru, schopného vytyářet kovalentní ne-bo jinak permanentní intermolekulární sesítění v reakcnímprocesu vytváření kopclymeru nebo schopného vytvářet snadnopo reakci permanentní sesítění ©mulzního polymeru před vy-tvářením filmu. Obecně jsou jinými monomery v pojidlovém kopolymeru leskového prostředku hmotnostně 0 až přibližně š80 % zbytků alespoň jednoho vinylaromatického monomeru, 0až přibližně 97 % zbytků alespoň jednoho monomeru volenéhoze souboru zahrnujícího estery akrylové a metakrylové kyse-liny s alkoholy s 1 až 18 atomy uhlíku, rolymerní částice obsahují bobtnatelný polymer, poly-mer, který obsahuje funkční skupiny, které navzájem reagu-jí se zbobtnávacím prostředkem ke zvětšní rozměrů polymer-ních částic nebo filmu. Toto zbobtnévací působení napomáhározrušení filmu při operaci odstraňování filmu. Dvojicepolymer/zbobtnávací činidlo se volí na základě známého vzá- jemného působení mezi voleným polymerem se zřetelem na jehofunkční skupiny a odpovídajícím zbobtnávacím prostředkem.Výhodné 'zbobtnatelné, polymery bobtnají-v důsledku vzájemné-ho působení mezi kyselinami a miny. Polymerů s kyselýmifunkčními skupinami se může používat, s aminovými zbobtná-vacími prostředky a polymery s aminovými funkčními skupina-mi se mají používat s kyselými zbobtnávacími prostředky.Nejvýhodnějšími zbobtnávacími polymery jsou polymery, kte-ré obsahují funkční skupiny karboxylové kyseliny a. Qejvý-hodnějšími aminy jsou amoniak a nižší elkylaminy a nižšíalkanolaminy. V případě polymerů, které obsahují monomerys funkčními aminoskupinami, jsou výhodnými zbobtnávacímiprostředky nižší alkylkarboxylové kyseliny. Včlenění permanentního sesítění do leskových emulzhích prostředků podle vynálezu dodává selektivitu kyselym funkčním skupinám polymerních hmot ke zbobtnání amoniakem nebo jinými aminy, ne však jinými zásaditými hydro- xidickými činidly, mechanismus tohoto jevu nelli dobře dobře pochopitelný, 32 však výsledkem míry kubického bobtná-ní volného filmu působením vodného amoniaku, nebo vodnýchroztoků primárního nebo sekundárního aminu, které je pětkrátaž -třicetkrát větší než zbobtání téhož filmů ve vodnýchroztocích hydroxidických solí při stejné nebo mnohem většíhodnotě pH„ Předpokládá se, že toto bobtnání je působeno-vy-tvářením aminových soli s poiymerní'kyselinou v poiymerní matrici filmu a následný ftydratace nebo solvatace těchto solívodou, čímž se vytváří mechanismus usnadňující odstranítel-"nost filmu. Leskové filmy na bázi předsesítěných emulzí pod-le vynálezu při zpracování amoniakálním vodným roztokem ne-bo jinými roztoky aminů dostatečně zbobtnávají přijímánímvody, jejich přionavost k substrátu se rozruší, zbobtnalýfilm ztrácí dostatečnou soudržnost a odolnost proti otěru v k odolávání mechanických sil při procesu odstraňování filmu.

Jelikož je film zbobtnalý amoniakem nebo roztoky aminůa nikoliv jednoduchým působením hydroxidových iontů nebohodnoty pH, jsou filmy odolné při jednoduchém Čištění alka-lickými detergenty řízením množství kyselých funkčních sku-pin obsažených v polymeru a v prostředku. Způsoby řízenímnožství kyselých funkčních skupin v leskovém filmu jsou dobře známy a v ódoboru.běžně využívány.

Jinou funkcí inťermolekulárního sesítění v částicíchemulzního polymeru podle vynálezu je rozrušovat intramole-kulární soudržnost leskového filmu a přilnavost filmuk substrátu. Ίο je výrazný jev, jeliko se přilnavost a sou-držnost filmu nemusí modifikovat, takže se trvanlivost les-kové úpravy sníží. Rozrušení soudržnosti filmu však znamená,že. zbobtnávací síly, generované vzájemným působením zbob-tnatelných polymerních skupin specifickými složkami odstra-ňovt.cího roztoku, rozruší celistvost filmu, takže zbobtnalýfilm ztrácí integritu a snadno se odstraní. k vytvoření aktivních míst vzájemného působení sesítě- ného polymeru s amoniakem nebo s jinými odstranovacími rozto- ky s obsahem aminu, obsahují polymery s výhodou hmotnostně 10 3 &amp;ž přibližně pC &amp;, vztaženo na celkovou hmotnost monomerů,laespoň jednoho kyselého monomeru, lak se mohou kyselé funk-ční skupiny včleňovat do polymeru o sobě známými způsoby zapoužití účinného množství. Především je množství kyselého mo-nomeru přibližně 5 ež přibližně 30 >6, vztaženo ne hmotnostvšech monomerů. Jakožto příklady kyselých monomerů se uvá- dějí ethylenicky nenasycené kyselinové monomery. ie ky- selina akrylová, metakrylová, meleinová a meleinanhydrid,kyselina itakonová a jejich směsi.

Podle jiného provedení permanentní sesítění emulzníhopolymerního pojidla leskových úprav podporuje citlivost a ú-činnost. bobtnání aminofunkčního polymerního filmu vodným,kyselým roztokem odstreňovacího prostředku. Následkem tohose odstranitelnosti leskové úpravy může dosáhnout bud nižšíkoncentrací aminových funkčních skupin v polymeru kysele od-stranitelných leskových polymerů za použití daného roztokuodstraňovacího prostředku nebo se může připravit polymer propoužití méně koncentrovaných nebo slabě kyselých roztoků ja-kožto selektivního roztoku odstraňovače starého filmu. Fří-tomnost permanentního sesítění v emulzním polymeru před vytvo-řením leskového filmu nemění inherentní odolnost těchto po-lymerů s aminovými funkčními skupinami k odstraňování.alka-lickými detergnčními roztoky.

Pro vytvoření účinných míst pro vzájemné působení sesá-t.ěného polymeru, se zředěným roztokem kyselinu obsahujícíhoodstraňovače, obsahují polymery s výhodou hmotnostně 3 ažpřibližně 30 ý, vztaženo na celkovou hmotnost monomerů,alespoň jednoho aminomonomeru. Funkční aminoskupina se můževčleňovat do polymeru o sobě známými způsoby za použití ú-činného množství. Vphodně je množství aminomonomeru při-bližně 5 až 2b /&amp;, vztaženo na hmotnost všech monomerů. Jakož-to příklady aminomonomeru se uvádějí dimethylaminoethyl/met/-ahrylát, terč.-butylaminoeth.yl/met/akrylát, methylaminoethyl-skrylót a jejich směsi. V ,

Sesítující monomery řolymerní hmoty podle vynálezu obsahují sesítující či-nidla, naDřiklad sesítující monomery. Jsou to multifunkcnímonomery, které jsou schopny vytvářet, kovalentní nebo jinakpermanentní sesítění polymerních molekul při reakčním pro-cesu, při kterém vzniká polymer, nebo jsou schopny reakcev předem připravené pólyměrní emulzi nebo na předem připra-vené polymerní emulzi za vzniku zesítění před vytvořenímpolymerního filmu. Multifunkcní, sesítující monomery, kte-ré mají sklon vytvářet intermolekulární > sesítění spíše, nežintramolekulární sesítění, jsou výhodné, jelikož jsou mnohemúčinnější k vytváření hodnotné selektivity bobtnání aminemversus bobtnání hydroxidem a jsou mnohem účinnější při vy-tváření přijatelné odstranitelnosti filmu při nízkém včle-něném množství do polymerační směsi. Intramolekulární se-sítující reakce nejsou užitečné pro vytváření selektivní’citlivosti k: filmu leskového prostředku a jsou neúčinnépři rozrušování filmu leskového prostředku se zřetelem najeho soudržnost s přilnavost. Sesítěné monomery mají sklonvytvářet, intramolekulární sesítění, jakkoliv je užitečnépro provádění vynálezu, jsou neproduktivně spotřebováványpři reakcích prodlužování řetězce, řetězení řetězce a vytvá-ření kruhu a ukončovacími procesy.

Pro svůj vyšší sklon vytvářet intermolekulární spíšenež intramolekulární sesítění, jsou multifunkcní monomeryvýhodné, přičemž je reaktivita funkčních skupin různá neboreakce různých funkčních skupin mají rozdílnou aktivační e- v nergii. Tyto monomery se mohou snadno včleňovat do polyme-ru v první reakci za využití reaktivnějších funkčních sku-pin a pak následně mohou reagovat prostřednictvím funkčníchskupin s nižší reaktivitou po počátečním vytvoření polymer-ního řetězce za vzniku interřetězcových sesítění. Sesito-vací monomery, které mají jen .jeden typ reaktivních funk-čních skupin se mohou rovněž používat, to však vyžaduje o-becně více těchto monomerů k vytvoření stejného stupně in-termoiekuiárního sesítění. Cstatně pro dané hmotnostnímnožství sesítujícího monomeru do polymerní hmoty, takové 12 multifunkční monomery, které mají nižší ekvivslentovou hmot- nost na reaktivní funkční skupinu,jsou mnohem účinnější při vytváření intermolekulárního sesítění.

Na příklad allylmetakrylát /ALMA/, difunkční monomer,který polymeruje prostřednictvím jak allylových tak akrylo-vých skupin za vytvoření intermolekulárního sesítění, jes výhodou obsažen v množství hmotnostně přibližně 0,2 ažpřibližně 1,5 %, vztaženo na celkovou hmotnost monomerů, apředevším v množství přibližně 0,4 až přibližně 1,Q %, vzta-ženo na celkovou hmotnost monomerů a především v množstvípřibližně 0,5 až 0,8 %, vztaženo na celkovou hmotnost mono-merů. Na rozdíl od toho divinylbenzen, ve kterém jsou oběfunkční skupiny stejné, je účinný pro vytvoření selektivnímho zbobtnání a vyvážení odolnosti leskové úpravy k deter-gentůrn a odstranitelnosti v množství přibližně 5 až přibliž-ně 8 %, vztaženo na celkovou hmotnost monomerů.

Sesítění multifunkčních monomerů, které může podléhatlatentnímu sesítění nebo které vytváří sesítění některým re-akčním procesem odlišným od procesu přípravy emulzního poly-meru, musí zreagovat do konce /nebo téměř do konce/ před tím,než emulzní. polymer vytvoří film. Sesítující reakce probí-há po vytvoření filmu a zlepšuje schopnost filmu odolávatzbobtnávacím silám, které jsou výsledkem vzájemného půso-bení bobtnatelných polymerních kyselých skupin s aminový-mi reekčními prostředky nebo bobtnatelných polymerních ami-noskupin s kyselými reekčními prostředky v odstranovacím roz-toku, čímž se zpomaluje nebo předchází odstranění leskové ú-pravy. Dodatečné sesítění leskového filmu také zpanuje sou-držnost filmu a tím komplikuje proces odstraňování leskové-ho filmu. Irocesy dodatečného sesítování po vytvoření filmuslouží ke zlepšení trvanlivosti leskového filmu a ke zlepše-ní odolnosti srotí deteryentům, evsck m současné technoio—t.ii je to na úkor nepřijatelné ceny za odstranitcmost les-kového filmu. V" e

Jakkoliv·výhodné provedení zahrnuje včlenění sesntují- cicn xonomerů v průb·, hu přípravy polymerní emulse, mohou sa 13 doučí sesítující reakce proběhnout kdykoliv před vytvořením filmu. Podle jiného provedení vynálezu se může sesítující prostředek, jako například aziridin přidávat do předem při- pravené emulze polymeru s kyselými funkčními skupinami.

Zdrojem sesítění nebo mechanismus vytvoření sesítění nenípříbuzný jev vývoje selektivní citlivosti k bobtnání, pokudse. sesítění vytvoří před převedením polymerní emulze na film.

Jakožto příklady užitečných sesítujícíh monomerů se uvá-dějí allylakrylát., allylmetakrylát, butylenglykoldimetakry-lát, diallylmaleát, diailylftalát, divinylbenzen, hexan-1, 6-dioldiakrylát, acetylac etoxyethylmetakrylát, methylolmeta-krylamid, trimethylolpropantriakrylát, trimethylolprcpantri- v metakrylát. Tento seznam je kliko objasňující a jiná Činid- v v la, sesítující monomery a schémata sesítujících reakcí k vy-tvoření efel.ktivní nízké koncentrace intermolekulárního se- v·* sítění emulznich polymerů před vytvořením filmu přirozeněspadají do rozsahu vynálezu. Výhodný sesítující monomer jevolen ze souboru zahrnujícího allylakrylát, allylmetakrylát,butylenglykoldimetakrylát, hexan-1,6-diolakrylát, diallyl-maleát., diailylf talát. a divinylbenzen.

Obecně je množství sesítujícího monomeru přibližně, hmot-nostně 0,15 sž přibližně 12 %, v závislosti na účinnosti se-sí^tujícího monomeru při vytváření intermolekulárních spíšenež intramolekulárních sesítění. Zpravidla je množství se-sítujícího monomeru hmotnostně přibližně 0,2 až přibližně 5 %. í-řipomíná se, že-' je vztah ' mezi množstvím a typem ob-sažených bobtnatelných funkčních skupin v polymeru na jednéstraně a množstvím a typem kovelentního sesítujícího činidla na druhé straně. Stupen slinutí částic se musí řídit sesítě-ním před vytvořením filmu, přičemž je ve vztahu ke schopnos-ti a ke množství bobtnatelných polymerních funkčních skupina. zbobtnávscího prostředku k dostetečnému rozepnutí filmuk rozrušení mezičásticovýeh vazeb a přilnavosti k substrátu pro umožnění odstranění filmu.

Doporučený přístup ke stanovení relativních množství 14 bobtnatelných funkčních polymerů a multifunkčního sesítují-cího prostředku pro daný případ je především volba základ-ního složení polymeru stanovením podílu monomerů o sobě zná-mými způsoby ke splnění požadavků konečného použití, jako jepoměr tvrdosti a mekosti, chemická odolnost, teplot© přecho-du do sklovitého stavu, lesk, index lomu,a podobně. Tytotechniky konstrukce polymeru jsou o sobě dobře známy a jsounapříklad popsány v publikaci Maintenance Chemical special-ties, Walter J. Hackett., Chemical Publishing Co., Inc. ,

New York, 1972. Výchozí formulace se pak modifikuje pří-pravou řady variant zbobtnávání, například tří formulací,přičemž každá obsahuje zvyšující se množství zbobtnatelnýchfunkčních podílů, obecně množství zvyšující se hmotnostně o2 %, vztaženo na obsah monomerů. Pro každý obsah zbobtantel-ných funkčních skupin se připravují tři vzorky se zvyšujícímse obsahem sesítujícího činidla, obecně o hmotnostně 0,3 až. 2 %. Výsledná řada polymerů se po formulování se vhodnousměsí látek, podporujících slinutí, změkčovadel. a pomocných v přísad, nanese na vhodný substrát, pro účely zkoušky. Žáda-né složení se zjistí stanovením, který vzorek má schopnostsplňovat, kriteria užitkovosti a vzhledu při posuzovaní cha-rakteristik při nanášení, odolnosti k fyzikálním a chemickýmzměnám, odolnosti k detergentům a odstranitelnosti za pou-žití vhodného odstraňovače ve formě roztoku.

Intramolekulární reakce může spotřebovávat, multifunk-ční monomery na úkor intermolekulárních kovalentních vazeb,které přispívají k odstranitelnosti polymerů podle vynálezu.Při hodnocení vzorku polymeru je výhodné posoudit, zda sevytvořilo dostatečně intermolekulárních vazeb při přípravěpolymeru jinými způsoby než je formulace a zkoušení les-kového prostředku se zřetelem na vhodné vyvážení odolnostiproti detergentům a odstranitelnosti. "Pracovní funkce" neboli "tan cT "

Zjistilo se že přítomnost dostatečného množství inter- molekulárního sesítění i/sklonu vysokoteplotního mechanického útlumu v kaučukovite desce vzorku polymeru /kaučukovita - 15 oblast nad teplotou přechodu do sklovitého stavu polymeru/.

Aplikace mechanického napětí na amorfní polymery vedek zadržení nebo k. absorpcí určité energie a k přeměně urči-té energie, na teplo» Poměr energie přeměněné na teplo k za-držené energii je fyzikálně měřitelnou /bezrozměrovou/ jed-notkou, označovanou jako "pracovní funkce" /"work function"/nebo"tan £ Při vysoké teplotě, nad teplotou přechodu po-lymeru do sklovitého stavu, nesesitěné nebo intramolekulár-ně sesítěné materiály ztrácejí svoji pružnost a strukturu’při aplikaci napětí a zadrží se méně energie. Sešitěné ma-teriály si podržují svoji pružnost, takže se působící ener-gie- může stále přeměňovat. Proto sklon čáry pracovní funkceversus teplota na diagramu při vysokých teplotách /v kauču-kovité oblasti nad teplotou přechodu polymeru do sklovitéhostavu/ je indikací stupně produktivních intermolekulárníchsesítění polymeru. Nejinformativnější obor teplot pro totostanovení je 135 až 150 °C až 170 až 185 °C. Pro větší přes-nost stanovení má být obor teplot minimálně 25 °C. Počáteč-ní bod čáry pro sklon se voli při teplotě stejné nebo mírněvyšší než je minimum "pracovní funkce" versus teplota. Tatoproblematika je podrobně popsána v publikaci IvlechanicalProperties of Polymérsand Compositionš /Mechanické vlast-nosti polymerů a hmot/ díl 1, kapitola 4, Lawrence /MarcelDekker lne., New York/. Při vysoké úrovni intermolekulárního sesítění je poměrpřeměněné energie k zadržené energii necitlivý na vzrůstteploty nebo tento poměr klesá. Polymery, které jsou se-sítěny do této míry, jakkoliv jsou použitelné jakožto od-stranitelné povlaky, jsou dostatečně odolné proti slinutíza vytvoření trvanlivého filmu, takže jsou obecně nežádoucí,jelikož se mohou převádět na soudržné filmy jediné pri po-užití nadměrného množství rozpouštědel. Výhodný obor sklonů čáry "ta versus teplota je o , P b x 1b a -3 ,-3 Výhodnější sklon je v oboru 1,5u x 1b”j až b,ub. Především je nejvýhodnější je sk

Ion - 16

O,ο 0 χ ι0 az ,X polymer odstr&amp;nitelnějpouštědla k vytvoření i ϋ rlatí, se když sklon klesá,ší, vyžaduje všqk větší množství.-;soudržného filmu. roz

Gelová frakce fclternetivnía .-pro sts.novení vhodné.) .míry. kovalentního sesítení je použití gelových frakcí nebo proceň-te gelu polymeru. Nesesítěné amorfní polymer;/ nebo polymery,které mají nedostatečné sesítení nebo které neprodělaly do s-tatečné vytvoření intermolekulárního sesítení, se vysoce roz-pouštějí vhodnými rozpouštědly. Pro jejich sníženi volnéhoobjemu se polymery dostatečně sesítěné intermolekulérními vazbami rozpouštějí v menší míře. lyto méně rozpustné pó-ly měrní molekuly bobtnají za vytvoření měkkého gelu, kterýse může získat odstředěním roztoku v organickém rozpouštěd-le. Gelovou frakci však ovlivňují také jiné faktory, jako je molekulová hmotnost polymeru, složení polymeru, složenízvoleného rozpouštědla a afinita polymeru k rozpouštědlu ajako jsou další podobné faktory. Pro polymery, které jsouvytvořeny z esterů kyseliny akrylové a ze styrenu jakožtoz hlavních složek je vhodným rozpouštědlem pro stanovení ge-lové frakce tetrehydrofuran. Pro hýdrofilnější polymery, ob-sahující například mírně vyšší množství kyselých nebo neiono-geních hydrofilních monomerů, je výhodnějším rozpouštědlem aceton. Mohou se použít také jiná rozpouštědla jakožto vhod-ná. se zřetelem na zkoušené polymery, protože je však polymervnášen do rozpouštědla z vodné emulze, je zpravidla nutné,aby byla voda rozpustné v takovém rozpouštědle, alespoň v mír- né míře. odolné, odstra-rakci v acetonuiymery ε gelo-za nadnú.rně se-

Polymery použitelné jakožto detergentůmnitelné leskové úpravy, mají obecně gelovou fvyšší než 0,6c a s výhodou vyšší nez ...0,70. i ovou frakcí v^tší než 0,98 je třeba považovat sítěné, avšak gelová frakce je obtížně přesně stanovitelný,v tomto velice vysokém oboru. Je vhodnější stanovit potře- su porymeru s e zřetelem na rozpouštědlo. Leskové prostředky, 17 které vyžadují více než 50 % rozpouštědla se zřetelem na for-mulaci, která má slinovat a která se má změkčovat, nebo vícenež 200 ~,ó se zřetelem na sušinu polymeru, se nepovažují zapraktické pro vysokou hodnotu VOC a také z toho důvodu, žerozpouštědlo by napadalo polymerní substráty takových podla-hových krytin.

Jiné monomery

Jiné monomery v polymerním prostředku se volí pro zís-kání potřebných vlastností pro konečné použití, přičemž jdeo polymerovatelné komonomery, které vytářejí měkké polymeryv přítomnosti katalyzátorů na bázi volných radikálů a kterévytvářejí tvrdé polymery v přítomnosti, katalyzátorů na bázivolných radikálů. Jakožto příklady komonomerů, které polyme-ruji za vytváření měkkých polymerů, se uvádějí primární asekundární alkylakr.ylát, přičemž alkylový podíl má 18 nebovíce atomů uhlíku, primární nebo sekundární alkylmetakrylát,přičemž alkylový podíl má 5 až 11 nebo více atomů uhlíku aethylenicky nenasycené sloučeniny, které jsou polymerovstel-né v přítomnosti katalyzátorů na bázi volných radikálů zavytváření měkkých pevných polymerů včetně vinylesterů nasy-cených monokarboxylových kyselin s více než 2 atomy uhlíku.Výhodnými ethylenicky nenasycenými sloučeninami jsou uvede-né akryláty, itakonáty a metakryláty a nejvýhodnějšími es-tery sjjou estery s alkylovými podíly s více než 8 atomy uh-líku.

-:.,V Výhodné monomery, které poskytují měkké. polymery, majíobecný vzorec 0 υ liQC = C - C - C - R+ έ ti * z

R kde znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu a jest

lize Rzznamená methylovou skupinu, známsekundární alkylovou skupinu s 5 až 16lize R' znamená atom vodíku, znamená R ená R+ primární nebo atomy uhlíku a jest- alkylovou skupinu 18 - s nejvýše 18 atomy uhlíku, s výhodou seku a především se 2 až 4 atomy uhlíku. 2 až 8 sto uhlí

Jakožto typické sloučeniny shora uvedeného obecnéhovzorce se uvádějí ethylakrylót, propylakrylát, iso-propyl-akrylát., butylakrylát, isobutylakrylát, sek.-butylakrylát,amylakrylát, iso-amylakrylát, hexylskryiát, 2-e.thylhexyl-akrylót, oktylakrylát., 3,5,5-trimethylhexylakrylát, decyl-akrylát., dodecylakrylát, cetylakrylát, oktadecylakrylát, oktadecenylakrylát., n-amylmetakrylát, sek.-amylmetakrylát, hexylmetakrylát, 2-ethylhexylmetakrylát, 2-ethylbutylmeta-krylát, oktylmetakrylát, 3,5,5-trimethylhexylnietakrylát, de.eylmetakrylát, dodecylmetakrylát, oktadecylmetakrylét a ak-rylóty nebo metakryláty jejichž alkylové podíly.jsou substituovány, jako je butoxyethylakrylát a butoxyethylmetakrylát dakožto další skupina monomerů, které jako takové po-skytují měkké polymery, se uvádějí butadien, chloropren, isobuten a iscpren. Tyto monomery se běžně používají v kau-čukových latexech spolu s tvrdým monomerem a jsou také vhodné podle vynálezu£ jakožto příklady se uvádějí akrylonitrilstyren a další, shora uvedené tvrdé monomery.. Olefinové mo-nomery, zvláště ethylen a propylen, jsou také vhodnými,měk-kými monomery.

Jakožto příklady polymerovatelných ethylenicky nenasy-cených monomerů, které vytvářejí tvrdé polymery, se uvádějíalkylmetakr.yláty, jejichž alkylové podíly obsahují ; ne ví-ce než 4 atomy uhlíku a alkylakryláty, jejichž alkylové po-díly obsahují ne více než 2 atomy uhlíku, dále terc.-amyl- me ta kry1ót, t e rolohexylakrylát,butylmetakrylát,b e n zy 1 ffi e t a k rylát .-butylakrylát, nebo terč.-amylakrylát, cykbenzylakrylót, iscbornylakrylát nebo terc.-terc.-amylmetakrylát, cyklohexylmetakrylát, isobornylmetakrylát, akrylonitril nebo metakrýlonitri'1; uvedené slouceniny epstavu^i výnosnou oinu sloučenin pro vytváření tvrd.ní tvrdých polymerů se také můžechloridu, chlorstyrenu, vinyl^cet cli polymerů, hro vy tváře- oužívat styrenu, vinyl- .tu a ¢( -niethylstyrenu. 19 Výhodné monomery, Které vy tváře jí tvrdé polymery, se no-hou charakterizovat obecným vzorcem H,

kde. zněměná R -atom vodíku něco••methylovou ..«kuřinu ε X skupinu -CN, skupinu fenylovcu, methylfenylovou &amp; estero-tvorné skupiny, skupinu -CCOR", kde znamená R" skupinu cyk-lohexylovou, methylovou, ethylovou nebo terč.-alkylovou se4 až 5 atomy uhlíku, nebo v případě, kdy R** znamená methy-lovou skupinu, alkylovou skupinu s 2 až 4 atomy uhlíku. Ty-pické příklady takových sloučenin jsou shora uvedeny. Ja-kožto další specifické sloučeniny se uvádějí methylmetskry-lát, ethylmetakryiát, propylmetakryláťm iso-propylmetakrylát,iso-butylmetekrylát, n-butylmetekrylét, sek.-butvlmetskrylát, a terč.-butylmetakrylát. Jakožto složky kopolymeru, dodáva-jící tvrdost, se také může použít akrylamidu &amp; metakrylamidu.

Další třídou.polymerů podle vynálezu jsou estery vinyl-alkoholu, například vinylformát, vinylacetát, vinylpropionáta vinylbutyrát. Výhodný je pólyvinylacetát a kopolymery vi-nylacetátu s jedním nebo s několika následujícími monomery:. ’ "'z* vinylchlorid, vihylidenchloridstyren, vinyltoluen, akrylo-nitril, metakrylonitril, skrylátový nebo metakrylátový estera shora uvedené monomery obsahující funkční skupiny.

Tyto polymery se mohou připravovat například emulzníkopolymerací několika monomerů ve vhodných podílech, běžnézpůsoby emulzní polymerace jsou popsány v americkém paten-tovém spise číslo 2 754280 a 2 795564. -onomery se tedy mo-hou emulgovat, aniontovým, kationtovým nebo neiontovým dis- pergačním prostředkem, jehožaž 1b J>, vztaženo na hmotnost se může používat hmotnostně 0,5monomeru jako celku. Jestliže se >ouživá ve vos rozpustných monomeru, ixouzi dxsoerg.ačni prostředek k emulgacilymerc. ční iniciátor t jiného, méně rozpustného monomeru. Po- pu volných'radikálů, jako například 20 persíran amonný nebo draselný, se může používat samotný nebospolu s urychlovačem, jako je metahydrogensiřičitan drasel-ný nebo thiosíran sodný. Iniciátor a urychlovač, označovanéběžně gako katalyzátor, se mohou používat v množství hmot-nostně 0,5 až 2,0 %, vztaženo vždy na hmotnost monomerů,které se kopolymeru jí. Polymerační teplota může být od tep- loty místnosti' po 90 °0 nebo více, jak je'běžně obvyklé.

Jakožto příklady emulgátorů nebo mýdel, vhodných pro po-lymerační proces, se uvádějí soli alkalických kovů a amonnésoli alkylsulfonátů, arylsulfonátů, alkaBylsulfonátů a aral-kylsulfonátů, alkylsulfátů, arylsulfátů, aitkaryl sulfátů a ar-alkylsulfátů a polyethersulfátůj dále odpovídající fosfátya fosfonáty a ethoxylované mastné kyseliny, alkoholy, aminy,amidy a alkylfenoly.

Rovněž různé další kopol?/mery se mohou sesítovat způ-sobem podle vynálezu. Obzvláště užitečnými jsou kopolymeryethylen/ethylakrylátové a ethylen/vinylacetátové obsahujícípřídavný hydrofilní monomer. Následující příklady praktického provedení vynálezblže objasňují, nijak jej však neomezují. Příklady provedení vynálezu V příkladech se používá následujících výrazů, symbolůa/nebo zkřatek., které mají dále uvedený význam. Pokud neníjinak uvedeno, jsou všechna procenta míněna hmotnostně; u-vádě-né gramy se vztahují na 100 gramu celku. Pokud není ji-nak uvedeno rozumí se celkem celek pevných podílů.

Aa EPA acetylacetoxyethylmetakrylát

AhA allylakr.ylat bA butylskrylát amíviA ailylmetaxrylat bGDll, butylenglykoldimetakrylát DAii diallylmaleát

DaP diallylftalát DVb divinylbenzen 21 EDDA hexan-1,6-dioldiakrylát MAA metakrylová kyselina MMA MIMAM methylmetakrylát methylolmetakrylamid St styren , TMPTA trimethylolpropantriakrylát ΪΜΡΤΜη t r i me t hy 1 o 1 p r o ρ a n t r i me ta kr y 1 á t Následujících zkratek a výrazů se používá pro stanove-ní místa v hodnotící stupnici, při různých zkouškách, uvádě-ných v příkladech, přičemž "špatný" je nejnižší hodnocení a"'excelentní" je nejvyšší hodnocení. Například pětistupňo-vá stupnice zahrnuje o, p, d, vd, e. a devítistupňová stup-nice zahrnuje.: š, š-p, p-d,d, d-vd, vd, vd-e, e,přičemž znamenáš š špatný š-p špatný až přijatelný p přijatelný p-d přijatelný až dobrý d dobrý d-vd· dobrý až velmi dobrý vd velmi dobrý vd-e. velmi dobrý až excelentní e excelentní

Zkušební způsoby

Vlastnosti prostředků k dodávání lesků se zkouší vesrovnáni s kontrolním vzorkem normalizovanými způsoby, pou-žívanými v průmyslu. Jsou to způsoby podle norem ASTM komi-tét. D-21 pro leskové prostředky a jsou uvedeny v ročence Annu al Book of ASTM Standarde, sekce 15souzení prostředků k dodávání leskucích normalizovaných způsobů: svazek 15.04. tro po-se používá následují- lesk lesk nového povlaku odolnost proti působení vodyodolnost proti deterpentu nSTM D 1455 ASTB D 1753 ASlh D 3207 /1/20 zředění orostředku horward^ ve vodě/ 22 odstranit elnost ASTM D 1792 možnost nového povlečení AS1M D 31 93 odolnost proti rýhám ASTM D 3714 odolnost proti ošoupání ASTM D 3052 Eormulac e orostředků ' ř'ro vhodné hodnocení užitkových vlastností emulzních .polymerů určených pro použití jakožto pojiiiel leskových pro-středků, je. třeba, aby byl polymer formulován na prostředekk dodávání lesku. Používané prostředky pro leskové prostřed-ky na.podlahy jsou dvojího druhu. První třída, která zahr-nuje emulzní polymer, voskové emúlze &amp; v alkaliích rozpustnépryskyřice /ASR/ ovlivňuje užitkové vlastnosti leskového prostředku ve formě suchého filmu. Druhá třída-zahrnuje složky,které napomáhají vytvoření slouvislého filmu z tvrdého ernul-zního polymeru nebo napomáhá nanášení vodného prostředku nasubstrát. Jakkoliv mají některé materiály druhé třídy vlivna užitkové vlastnosti naneseného filmu, jejich úkolem je conejlépe upravovat, vlastnosti hlavních složek první třídy.Voskové emulze dodávají mazivost /'projevující se jako zlep-šená odolnost proti ošoupání/ a řídí odolnost filmu protiklouzání. V alkaliích rozpustné pryskyřice podporují cdstra-nitelnost povlaku /a narušují odolnost proti detergentů/,pokud se jich použije v mírném množství, avšak při menšímmnožství, než je zde použito, se pMílejí na dosahovaném lesku. Zlepšují také účinné slinutí a napomáhají vytvoření hou-ževnatého filmu polymerního pojidla. množství rozpouštědel pro slinutí a změkčení, používanév prostředcích prc dodávání lesku, je dáno kompatibilitoupolymeru /složení prostředku/ s vybranými rozpouštědly a. mi-nimální filmotvornou teplotou emulzního polymeru. ?ro emulz-ní polymer podle’příkladů je vždy podrobně uvedeno množstvírozpouštědla pro slinutí a změkčení, jakkoliv se používánejmenáiho množství k zs/is ttíii, a by js.c.Zuy póly mer vytvořil lesklý, zdánlivé soudržný film. formulace sesílaných emulžních polymerů podle vynalezu - 23 se uvádí o sobe známým způsobem v tomto oboru, Používanésložky, jejich podíly a způsob přidávání jsou stejné, jakoje běžné v technologii emulzních polymerů. Jediným omeze- ním nebo rozdílem od božné praxe je pečlivost, věnované po-užití v alkaliích rozpustné pryskyřice /ASR/. Jelikož sev alkaliích rozpustné pryskyřice zavádějí do prostředkůk dodávání lesku,je formě vodného amoniakálního roztoku, jemožně, že roztok bude obsahovat nadmětné množství amoniaku.Fro selektivní citlivost, polymerů podle vynálezu k bobtná-ní amoniakem nebo jinými aminy, povede tento nadbytek amo-niaku k prostředkům k dodávání lesku o vysoké viskozitě.

Tato vysoká viskozita může způsobovat nerovnoměrnou roztí-ratelnost prostředku pro dodávání lesku.

Prostředky, používané podle příkladů, neobsahují běžnésložky prostředků pro dodávání lesku, tributoxyethylfosfát/obchodní označení TBEP a KP-140/. To je změkčovadlo, pou-žívané ve vodných prostředcích k dodávání lesku jakožtoprostředek pro rovnoměrné nanášení. Zjistilo se, že poly-mery podle vynálezu nevyžadují použití této složky aby do-sáhly vysoké rovnoměrnosti při nanášení, ačkoliv, pokudjsou obsaženy, nemají nepříznivého působení na vzniklý les-kový film.

Pro přípravu prostředků k hodnocení jejich vlastnostíse používá následujících formulací, pokud není jinak uvedeno. A. Formulace plně akrylových polymerů Složka Funkce Díly hmotnostní voda ředidlo 33,4 pc-120 Zi-;j/ smáčedlo 2,C Kathon OG/ICP /1 ,·>.!/ biocid 0,07 d i e t hy 1 e ngly k o l.e t hy 1 e t he r koalescent 2,0 dipropylenglykolméthylester koalescent 9,0 Texanol koalescent 1 ,0 dibutyiftalát změkčovtdlo ž>c polymer /38// pojidlo 55,9 371 FP K /35// vosk 8,0 A-C 325 N /35// vosk 2,7 SWS-211 cdpěňovač C,C2 24 - koelescentem se míní prostředek podporující slinutí formulační konstanty: poměr polymer/ASR/vosk 85/0/15 teoretický obsah netěkavých pevných látek 25,0 % B. Formulace nízko a středně styrenovaných akrylových.polymerůSložka Funkce Díly hmotnostní voda ředidlo 27,87 Abex. 18s /35%/ stabilizátor viskozity 0,68 FC-120 /1%/ smáčedlo 1 ,70 kathon CG/ICP /1,5%/ biocid 0,03 diethylenglykolethylether koalescent 1 ,70 dipropylenglykolmethylether koalescent 8,10 Texanol koalescent o, 85 dibutylftalát změkčovadlo 1 ,7P polymer /38%/ pojidlo 43,20 Resinall 802 /25Ž>/ ASR 2,56 371 FP N /35%/ vosk 7,33 Fpolen h-43 N /40%/ vosk 4,26 SWS-211 odpěňovač 0,02 formulační konstanty: poměr polymer/ASR/vpsk 77/3/20 teoretický obsah pevných netěkavých látek 23,72 % C* Formulace vysoce styrenovaných polymerů

Složka i· unkc e Díly hmotnos· voda ředidlo 26,90 Abex 18s /35%/ stabilizátor viskozity 0,68 FC-120 /1%/ smáčedlo 1 ,70 Aathon CG/ICP /1,51/ biocid 0,03 di e thyi englykole thy1e ther koalescent 1 ,70 d i p r o p ·/1 e n g i y kol m e t h.y 1 e t h e r koalescent 7,67 Texanol koalescent 0,85 d i bu gy 1 f t a 1 á t změkčovadlo 2,13 polymer /38%/ pojidlo 43,74 Resinall 8u2 /25%/ nSR 4,26 - 25 371 FP N /35%/ vosk 7,76 A-C 325 N /35%/ vosk 2,56 SWS-211 odpěňovač 0,02 formulační konstanty: poměr polymer/ASR/vosk. 78/5/17 teoretický obsah pevných netěksvých látek 24,12 % Příprava polymeru Následující postup objasňuje běžné postupné přidáváníjednotlivých složek polymru, používaného v následujícíchpříkladech. Podíly monomeru jsou stejné, jako je uvedenov příkladu 1. Způsob je uveden v jednotlivých následují-cích příkladech, přičemž se v každém příkladu uvádí jednot-livé používané monomery a jejich podíly v monomerní směsi. Příprava monomerní směsi

Emulgovaná směs monomerů se připravuje pomalým přidává-ním monomerů v následujícím sledu do míchaného roztoku 77 g28% roztoku natriumlauralsulfátu ve 2600 g deionizované vody

Monomer Množství butylakrylát .θ' o 1961 methylmetakrylát 2441 met&amp;krylová kyselina 849 styren 1769 allylmetakrylát 53 hmotnostní procenta sezřetelem na monomer ja-ko celek 26,00

34,2512,0025, OC 0,75

Polymerační postup

Ve vhodné reakční nádobě,zátorem a míchadlem se zahřívá176 g 28% SrS roztoku a 5150 g vybavené teploměrem, konden-na teplotu 80 až 85 °C roztokdeionizované vody. Do reak- ční nádoby se naieonou vnese 164 g shora popsané monomerníemulze a teplota.-se upraví na 80 až' 82 C. ..pa jednou sepřidá persíran amonný /APS/ katalyzátorový roztok /41,5 grozouštěných ve 20o g vody/; v průběhu pěti minut začne po-lymerace, což se projeví stoupnutím teploty o 3 az 5 Cazměnou vzhledu /barvy a opacity/ reakční směsi, ivdyž vý- 26 voj teda ustane, přidá se do reakční nádoby oostucně zbylámonomerní směs a katalyzátorový roztok /20,7 g APS v 600 gdeionizované vody/ Rychlost přidávání se volí tak, aby seteplo, vyvíjené při polymere ční reakci, mohlo odstranit chlzením /2 až 3 hodiny/. Teplota při polymerační reakci se u-držuje na 80 sž 84 °C případným chlazením, Když je ořidává-ní ukončeno, směs monomeru a katalyzátoru se potrubím pře-vede do nádoby s vodou. K&amp;teriál se ochladí na teplotu oko-lí při zředění na obsah sušiny 38 %, hodnota pH se upraví aprodukt, se uloží. Hodnota pK se upravuje roztokem vodný amoniak/hydrogenuhličitan amonný na hodnotu 7,0 až 8,0. ke zlepšení stálosti viskozity emulze při skladování a ke zlepšenikompatibilizace s ostatními, složkami, používanými při výro-bě leskového prostředku obsahujícího emulzní polymer. Příklad 1 Připraví se polymerní disperse /příklad 1-A/ běžným,sestupným přidáváním z monomerní emulze obsahující mono- mery v následujícím poměru: 28 BA/34,25 MMA/25 St/12 MAA/U,75 ALMA. Konečný reakční produkt, obsahuje 38 % pevnýchlátek &amp; má -hodnotu pH 5,5, která se vodným amoniakem upra-ví na 7,5. Pro srovnání se připraví polymerní disperze/1 -jó/ o složení 28 BA/35 MIéA/25 St/12 MAA. Vzniklý porovná-vací polymer /1-8/ o obsahu 38 % pevných podílů se rozdělína dvě části. Hodnota pH jedné části se vodným amoniakem upraví na 7,4. Druhj podíl srovnávacího produktu /8/ se do-datečně zpracuje hmotnostně 3,2 % zinku /počítáno jakožtokov na sušinu polymeru/ ve formě tetraaminohydrogenuhličitanového komplexu zinku. Získaný kovem sesítěný srovnávacíprodukt C má hodnotu pH 8,8 a obsah sušiny 38 H.

Podle tohoto příkladu je 1-A polymer· movalentně sesítený a kovu prostý; srovnávací polymer C- je sesítěný zinkempodle známého stavu techniky a srovnávací polymer b je po-lymer bez kovalentniho nebo kovového sesítění, Tyto třipolymery se zpracují na prostředek k dodávání lesku pod- - 27 podlahám podobného složení a užitkové vlastnostise. zkouší normalizovanými způsoby. Výsledky jsou prostředků uvedeny v tabulce I. Tabulka I Příklad Srovnávací příklady polymer: 1-A . 1P 1-C sesítění ALKiA žádné zinek lesk vd vd d-vd lesk nového povlaku e e vd-e. obnovitelnost e e d vytváření filmu e e e odolnost vodě e e e odolnost detergentu vd-e vd-e vd-e odstranítelnost /$/ e/100 š/0 vd-e/85 odolnost k ošoupání vd vd vd odolnost k poškrabání d-vd d-vd vd Nízký stupeň kovalentního sesítění s allylmetakrylá- tem /AlkA/ v případě 1 á polymeru p odle příkladu 1 posky- tuje prostředek k dodávání lesku z polymerem 1 -A se zlepše- nou odstranítelností se zřetelem na srovnávací polymer B, který jé prost sesítění . Prostředek k dodávání i Lesku s po- lyinerem 1 -A vykazuje zlepšenou obnovitelnost &amp; mírně zlep-šenou odstranitelnost. ve srovnání s běžným polymerem C se-síteným zinkem bez snížení lesku, způsobeným kovovým zinkemv polymeru C. Příklad 2

Připraví se řada plně akrylových polymerních disperzí ob-vyklým postupným přidáváním z monomerní emulze obsahujícítato monomery v uvedeném poměru: 28 bA//6O-X/MkA/12LAA/X meru sesítující monomer, přičemž X je dávka polyfunkčního mono·schopného' vytvářet kovalentní vazby volnou rediká- lovou reakcí olefinicky nenasycených poloh. Heskční pro-

dukt se upraví na obsah pevných látek 38 ý a na hodnotu pH 7,5 až 8,0 vodným amoniakem. Srovnávací polymer '/2-2/ ne-obsahuje žádný kovalentně sesítující monomer a je dodateč-ně zpra.Q.ován 2,4 / zinku ve formě tetraaminokarbonátového komplexu zinku, tyto polymery se zpracují na podobné pro-středky k dodávání lesku a vlastnoti hotových produktů seopět zkouší·, normalizovanými způsoby. Výsledky jsou uvedenyv tabulce il.

Tabulka II

Polymer 2-A

X-monomer DVB X dávka 4,0 lesk d-vd obnovený lesk vd .obnovitelnost e tvoření filmu e odolnost vodě e " deteryentu vd-eodstranitelnost ///š/0odolnost ošoupání vd-e" k poškrabání vd

Tabulka II /pokračování

Polymer X-moa omer x-dávka lesk obnovený lesk obnovitelnost tvoření filmu odolnost vodě" detergentu odstranitelnost ///odolnost ošoup ání " k -oškrabaní Všechny polymery m;obnovitelnost povlaku a2-2. mim /příklad 2-D/ 2-B 2-C 2-rD 2-E HDDA TBPTA ALMA 0/Zn/ 4,0 0,65 0,65 žádná d-vd d-vd d-vd d-vd vd vd vd vd e e e d. vd-e vd-e e e e e e vd vd-e e e, vd-e p/3O š/0 e/1 00 vd-e/90 vd-e vd-e vd-e vd-e vd V.d vd vd-e o r: 2-P BGDIvIA DAP 4,0 2,0 d-vd d-vd vd vd e Q e e e e e e š/5 š/0 Vd-e. vd — e vd vd jí zlepšenou odolnost proti vodo, lesk se zřetelem no srovnávací polymer je jediný monomer podle tohoto - 29 - příklndu, který obsahuje reaktivní skupiny o podstatně roz- dílné reaktivitě; všechny ostatní kovelentne sesítěné mono- mery podle tohoto příkladu m&amp;.ií reaktivní skupiny stejné : nebo ekvivalentní reaktivity. Všechny kovalentne sesítěné

polymery s výjimkou ALMA mají nepřijatelnou odstranitelnost, J přič-emš tato ·cdstrpnitelnost je podobná jako podle příkla-du. 1-B, který nemá 'žádné kovsientní sesítění ani přísaduzinku. Příklad 3 Připraví se. řada plně akrylových polymerních disperzí běžným způsobem postupného přidávání z mo nomerní emulze, ob- sáhující následující poměr monomerů: 28 LA//60-X/MM A/12 MAl/ X ALMA, kde X je 0,2 .5 as b 25; rea koní pr odukty se upraví na obsah pevných látek 3 o >o s hodnota pH se upraví na 7,5 až 8,0 vodným amoniakem. Tyto polymer y se zp rneují na podob- né prostředky k dodá .vání le sku a p rostřed ky se zkcu ší norma- lizovanými způsoby. Výsledk :y jsou uvedeny v tabulce lil. Tabulka Ϊ1Ι Polymer 3-A 3-b. 3-C 3-D 3-L .... A.Í-1LA /X/ 0,25 b,c5 i ,00 1,25 C /kn/ lesk d-vd d-Vd d-vd d-vd d obnovený lesk vd vd vd vd vd obnovitelnost e e e e d tvoření filmu e e d-vd P e odolnost vodě e e vd d vd " deterpentu e e d-vd a vd-e odstranitelnost /X/ š/30 e/1 Ob e/\ 00 e /1 00 vd-e/50 odolnost ošoupání vd-e vd-e vd-e vé vd-e " k oškrabání nd vd vd vd vd-e 3

Vyvážení·leskové, úpravy se · zřetelem na odolnost proti deterpentům a odstranitelnost je maximalizována a nejvíce se blíží hodnotám kovem sesítěných prostředků podobného poiy- merního složení při obsahu 0,65 X AumA. uestlize se množství kovalentne sesítěného monomeru výrazné sníží pod toto - 30 nmožítví, je odstranímnožství kovalentně vtoto množství, klesá telncst filmu nepřijatelná,ázaného monomeru podstatnífilmotvornost a zhoršuje se

Jestližezvýší nadodolnost se proti deter&amp;entůgi. V případe polymeru 3-C se zjistilo, žezvýšení obsahu rozpouštědel /diethylenglykolmethylether/podoorujících slinutí v. prostředku navozuje lepší filmo-tvornost, avšak nenavozuje dostatečná dobrou filmotvornost v případě polymeru 3-D ke zlepšení odolnosti proti deter-gentům. Podobné zvýšení obsahu koalescentu, jako je uvede-no pro případ polymeru 3-C, v případě polymeru 3-B vede k malé ztrátě odstranitelnosti filmu /vd.-e/9C/. Příklad 4 Připraví se pólyměrní disperze /4-A/ běžným způsobem postupného přidávání z monomerní emulze obsahující následují-cí poměr monomerů: 28 BA/60 ί.'ΠνΐΑ/ 10 ΜέΑ/2 ΑΑΞΜΑ. Acetylacet-oxyethylmetakrylát /AAlkA/ je schopen vytvářet kovslentnísesítění. kondenzační reakcí o formsldehydem podobně jakov případě aldolové kondenzace. Do alikvotu polymerní emul-ze. 4-A se. přidá' 0,5 ekvivalentů formaldehydu a do oddě-leného alikvotu se přidá 1,0 ekvivalentu formaldehydu. Ty-to modifikované vzorky se označují jako 4-B a 4-C. Připravíse srovnávací polymer o složení 28 BA/61,45 ifflsA/ 10 MAA/ 0,55 ALliíA a označí se jakožto 4-D. Polymery se zpracují naprostředky podobného složení a jejich užitkové vlastnostise zkoušení normalizovanými způsoby. Výsledky jsou uvedenyv tabulce IV. - 31

Tabulka IV Polymer 4-A 4-B 4-C 4-D monomer AAEftiA A ALMA AALLA ALMA dávka 2,0 2,0 2,0 0,55 formaldehyď 0 0,5 1,0 0 lesk d-vd d-vd d-vd d-vd obnovený lesk vd vd . vd vd obnovitelnost e e e e tvoření filmu e e e e odolnost vodě e e e e " detergentu vd-e vd-e vd-e e odstranitelnost /%/ š/10 š/10 š/1 0 e/100 odolnost ošoupání vd vd vd vd-e " k poškrabání d d d vd Jakkoliv se o . AASIvlA uvádí, že snadno podléhá ní

teplotní kondenzační reakci s formaldehydem, zdá se z hod-not při teplotě místnosti, že nedochází k žádné značnějšíreakci» Nepřítomnosti intermolekulárního sesítení je dolo-žena stejnou /špatnou/ odstranitelností v řadě AAL'1A« Shorauvedené vzorky se tepelně zpracují k navození kompletní re-akce- sesítěníj formaldehydu udržováním filmem povlečenépodlahové krytiny při teplotě 50 °C po dobu 7 dní a pak sezkouší užitkové.·vlastnosti. Výsledky jsou uvedeny v, tabul-ce V.,

Tabulka V

Polymer 4-A 4-B 4-C 4-D monomer A/i nlvíA AASMA AALMA ALMA dávka 2,0 2,0 2,0 0,55 formaldehyd 0 0,5 M 0 lesk d-vd d-vd d-vd d-vd obnovený lesk vd vd vd vd obnovitelnost e e e e tvoření filmu e e vd-e e odolnost vodě e e e e " detergentu vd-e vd-e e e odstranitelnost /// š/10 š/1 0 š/1 0 e/1 00 odolnost ošoupání vd vd vd-e vd-e " k ooškrabání d d-vd d-vd vd i - 32 -

Jestliže se reakce navodí zahříváním suchého leskového filmu, nedosáhne se žádného zlepšení odstrenitelnosti filmu.

Proběhnutí reakce je doloženo mírným,'; zlepšením odolnosti proti poškrabání a při vyšším obsahu form&amp;ldehydu mírným zlepšením odolnosti proti ošoupání a proti detergentům. Mírné snížení odstrenitelnosti tepelně vytvrzených vzorkůs vysokým obsahem formaldehydu 4-C je Konsistentní s očeká-váním, že dodatečně sesítěné leskové filmy budou zvyšovatodolnost, filmu k měknutí, zbobtnání a napadání chemikálie-mi. včetně odstraňovačích roztoků obsahujících amoniak. Příklad 5 Připraví se polymerní disperze způsobem redox inicio-vaným postupným přidáváním za nízké tenloty z monomerní e-mulze mající následující poměr monomerů: 2δ BA/6O MMA/10 MMA/ 2 M1MAM. Je známo, že methylolmetykrylamid /kílMAM/ podléháspontání kondenzaci v důsledku zavěšených methylovových sku-pin za vzniku kovalentního sesítění. Tato reakce se snadno v navozuje teplem a může se řídit tak, že se dosahuje bud před- běžného nebo dodatečného sesítění Předběžnému sesítění e- mulze se předejde prováděním colymeracční reakce při sníže-ných teplotách a dodatečné sesítění se může navozovat za-hřátím polymerního filmu na re&amp;kční teplotu. AtLikvotní podílpolymeru 5-A se zahřeje na teplotu 65 °C na dobu 10 dník navození intermoiekulárního sesítění; polymer se pak ozna-čuje jako 5-B. Oba vzorky se zpracují na prostředky prododávání lesku podobného složení. Oddělené řady podlahovýchkrytin se. povléknou oběma typy prostředků pro dodávání les-ku a jedna řada. vzorků se udržuje po dobu 20 dní na teplo-tě 50 °0. Tyto vzorky se označují jako 5-A &amp; 5-h Všechny úpravy se pak zkouší se zřetelem na užitkové vlast-nosti 'normalizovanými způsoby. Výsledky jsou uvedeny v ta- bulce VI. rxOdnoty,charakterizující tepelné zpracování, seoznačují jako před, což znamená zahřatí před nanesení ajako "po", což znamená zahřátí filmu. - 33

Tabulka VI polymer > “A 5-B ,, z 3-A z 3-E monomer MI MAM MIMAM MIMAM MIMAM tepelné zpracování žádné před jen po před a po lesk d-vd d-vd d-vd d-vd obnovený lesk vd vd vd vd obnovitelnost e e e θ tvoření filmu e e vd-e e odolnost vodě e e e e " detergehtu vd-e vd-e e e odstranitelnost /%/ ' š/10 e/100 š/0 e/100 odolnost ošoupání vd vd vd-e vd-e " k poškrabání d d-vd d-vd vd rředsesítění emulzního polymeru /5-B/ vede k dramatic- kému zlepšení odstr anitelnos ti leskového filmu ve srovnání s tímtéž polymerem /5-A/, který není předsesítěný . Jak lze očekávat, jestliže se vzorek 5-A sesítí po vytvoření fil- mu, dojde ke zlepšení odolnosti k detergentům, ke zvýšeníodolnosti proti ošoupání a proti poškrabání, nedojde všakk významější změně odstranitelnosti leskového filmu. Ve skutečnosti je odstranitelnost filmu poněkudv souhlase s očekáváním. Pokud se vzorek 5-Bformě filmu, může docházet k dalšímu sesítění horší, opět.zahřeje vedo značné míry, přičemž se odstranitelnost filmu nezmění. Příklad 6 až 39

Provádějí se další zkouškybujícího monomeru, které by při ke zjištěnívčlenění do množství sesí-různých kopolyme rů umožnilo dosáhnout žádoucíchhodnoty jsou ve skupinách podleje uvedeno na začátku každé skutčného monomeru je vždy uvedeno vlastností. Bále uváděnékopolymeru, jehož složeníiny. Typ a množství sesí-spolu s výsledky zkoušek v tabulkové formě.

Tan versus teplotní křivky "tan <f ” versus teplota jakožto křivky se získají pro následující polymery za použití rheometrického dynamického - 34 - spektrometru, Model e. 7700 /společnosti Rheometrics, lne.,Piscataway, Kw Jejssey/. Keformulované vzorky emulze, se na-lil do petri misek a vysuší se na vzduchu při teplotě míst-nosti. v průběhu několika dní. Pevný materiál se analyzujeparalelně za teploty řízené od 180 °C po přibližně 70 GC.Shromáždí se body, získané pro každou určitou teplotu posétrváhí"na každé teplotě po dobu 5 minut. Prekvance zatě-žovaní je 6,3 radián/s, přičemž amplituda deformace je 5 %. Příklad 6 až 26 - plně akrylické polymery

Složení hmoty je následující; 26 BA/62-//MMA/1 2MAA/X.Z,sesítulícího kde znamená X množství někclikafunkcníhoVmonomeru Z. Vý-sledky jsou uvedeny v tabulce Vil, Zkratka "OD" označuje. výsledky zkoušky leskového filmu se zřetelem na odolnos proti pů sobení detergentu. Tabulka Vil Příklad X 'i ύ S klon/xl0 3/CD Odstr anitelnost číslo 6 0,00 0 7,54 vd-e ' š/0% ,7. 0,65 Ala 1 ,1 6 vd-e vd-e/90 s 0,10 ALMA’ 2,20 e P/3C 2 0,20 ALMA • 1,05 e vd-e/90 10 0,40 ALMA 0,55 vd-e. e/1 00 1 1 0,50 ALMA 0,31 vd-e ě/1 00 12 1 ,50 AnMA -0,53 š e/1 00 13 1 ,70 BGDMA 5,46 e š/1 0 1 4 4,00 BGDMA 4,66 e p/30 15 6,00 BGDMA 3,50 vd-e p-d/50 16 8,25 BGDMA 1 ,36 vd-e vd/80 17 1 ,70 DVB 2,85 e š/0 18 4,00 DVB 1,21 vd-e š/0 15 6, CO DVB U , 2 0 vd-e vd-e/85 20 1 ,00 D A lvi 1 ,53 vd-e d/70 21 1 ,70 DAM 0,71 vd-e e/1 00 22 1 ,50 DAP 2,52 e š/0 23 4,00 DAP 1 ,65 vd-e p/40 24 6,00 DAP 0,57 vd-e e/95 - 35

Tabulka Vil /pokračování/ Příklad číslo X Z Sklon/X1Q~3/OD Odstranitelnost 25 1 ,90 HDDA 4,53 e š/0 26 7,66 EDDA -0,06 vd-e e/100 Příklad 27 až 30 - styrenované akrylové polymery s vysokou teplotou přechodu do sklovitého stavu

Složení polymeru je následující: 15 BA//42-X/styren/28 MMA/1 5MAA/X.Z, kde znamená X množství nekolikafunkční- v ho sesítujícího monomeru Z. Výsledky jsou uvedeny v tabul·ce VIII.

Tabulka VIII Přiklaď X Z. číslo 27 0,00 0 28 0,50 DAM 29 1 ,00 DAM 30 1 ,90 DAM Příklad 31 až 33 ·

Sklon /x10 3/OD 7,54 2,45 0,84 -1,15 vysoce styrenová.

Ostranitelnost e š/0 e d/75 e e/100 š e/100 akrylové polymery

Složení polymeru je ná.sleaující.: 28 BA/47 styren//11,5 -X/MMA/12 MAA/X.Z, kde znamená X množství několika-funkčního sesítujícího monomeru Z. Výsledky jsou uvedenyv tabulce IX.

Tabulka IX Příklad X Z Sklon /x10“^/CD Ostranitelnost číslo 31 0,00 0 9,60 e š/0 32 0,75 ALMA 3,45 e p/25 33 1 ,50 ALMA -0,53 vd-e vd-e/85 Příklad 34 až 36 - styrenované akrylové polymery s nízkouteplotou přechodu do sklovitého stavu

Složení polymeru je následující: 40 BA/25 styren/ 21,5-X/MMA/12 MAA/X.Z, kde znamená X množství několika-funkcního sesítujícího monomeru Z. Výsledky jsou uvedeny - 36 v tabulce X.

Tabulka X Příklad číslo X Z Sklon/x10~3/od Odstranítelnost 34 0,00 0 8,22 e š/0 35 0,75 ALMA 1 ,81 e e/100 36 1,50 Á-LiliíÁ -0,24 d e/i 00 PřWíklad v«· 37 až 39 - plně akrylové polymery s nízkou teplotou přechodu do sklovitého stavu

Složení polymeru je následující: 43 BA//43-X/ MKA/14 MAA/X.Z., kde znamená X množství nekolikafunkčního sesí tu jícího monomeru . Z.. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XI. Tabulka XI Příklad číslo X Z. Sklon/x10~3/OD Odstraní telnost. 37 0 ,00 0 5,28 e š/0 38 0 ,50 ALMA 0,31 e e/100 3$ 1 ,90 TMPTMA 3,89 e š/10

Hodnoty gelové frakce V případě některých polymeru podle předchozích příkla-dů se; provádí zjištování hodnot gelo.vé frakce. Gelová frak-ce se. stanoví přidáním hmotnostního alikvotu rozpouštědle/Wv/ k hmotnosti vzorku polymerní emulze /Wp/ o známém obsa-hu sušiny /Ws/ v odstřediskové zkumavce. Směs se míchá přesnoc a pak. se odstředí na ultra odstředivce, hmotnostní ali-kvot supernatantového roztoku se pak odpaří, přičemž zbydepevný podíl. Stanoví se frakce /Ss/ pevných podílů super-natantu. Rozpustná frakce se stanoví z vztahu: rozpustná frakce = /"Ss x /Wv + Wp -Ws/__7 /Ws/ &amp; gelová frakce = 1 - rozpustná frakce - 37 line akrylové polymery

Složení pojlj meru je následující: 26 £Α//ό2-Χ/Ιϊ32Α/ 12MAA/X.Z., kde znamená X množství nekoliksfunkčního sesížu- jícího . monomeru Z. Vý sledky jsou uvedeny v tabulce XII. Tabulka XII Příklad číslo Λ/· Z_i Gelová frakce ;Rczaoust c dle CD Cdstranitělnost 6 0,00 0 0,00 aceton vd-e š/0 % 3 0,10 ALKA 0,56 aceton e p/30 9 0,20 ALM2Í 0,75 aceton e. vd-e/9O 10 . 0,40 ALMA 0,91 aceton vd-e e/100 13 1,90 BGDICA 0,00 aceton e š/10 1 4 4,00 £ GDMA 0,22 aceton e p/30 15 6,00 BGDMA • 0,47 aceton vd-e p-d/50 16 8,25 BGDMA 0,67 aceton vd-e. vd/80 25 1,90 HDDA 0,25 aceton e š/0 26 7,60 EDDA 0,66 aceton vd-e e/100 Styr.enovsné akrylové sklovitého stavu polyme: ry s nízkou i teplotou přechodu do Složení polymeru . je na sledující: 40 BA/25 styren/ /21.,5-X /MMA/1 2 MAA/X. Z, kde znamená X množství několika-

funčího sesítujícího monomeru Z. Výsledky jsou uvedenyv tabulce XIII

Tabulka XIII přiklad X Gelová Rozpouš- CD Cdstranitělnost číslo frakce tědlo 34 C j ϋ ϋ 0,0 5 aceton e š/0 35 0,75 o,85 aceton e. e/100 —, z" JO 1 ,50 0,96 aceton d e/1 00 - 38 -

Plně akrylové polymery s nízkou teplotou přechodu do sklo-vitého stavu

Složení polymeru je následující: 43 BA//43-X/MMA/14MAA/X.Z, kde znamená X množstvíněnekolikafunkčního se-sítujícího. monomeru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XIV.Tabulka XIV Příklad' Xčíslo Z Gelová frakce Rozpouš- tědlo OD Odstranítelnost 37. 0,00 0 0,00 aceton e š/0 38 0,50 ALMA 0,81 aceton e e/100 39 1 ,90 TMPTMA 0,60 aceton e š/10

Průmyslová využitelnost

Vodné emulze obsahující selektivně zbobtnatelné poly-mery, sesítitelné před vytvořením filmu do takové míry,že je polymer po nanesení stále ještě filmotvorný, vytvá-řejí leskový film, odstranitelný odstraňovačem starých po-vlaků, obsahujícím zbob.tnávací prostředek pro funkční sku-piny polymeru. Pokud se takové polymery zpracují na pro-středek k dodávání, lesku podlahám, je film odolný alkalic- v. kým de/těrgantům. a odstranitelný prostředkem pro odstraňo-vání starého filmu.

Claims (12)

1. - 39 -

   * -i / <O, •S4 .<? ' As A>

   1. Vodná emulze filmotvorných polymerních Částic, vyzna-čená tím, že obsahuje polymerní funkční skupiny, schopné vzá-jemného působení s chemickými zbobtnávacími činidly, přičemžjsou polymerní částice kovslentně sesítěny několiksfunkčním. monomerem, nebo re&amp;kčním činidlem před vytvořením filmu dostupně, účinného k zabránění mezičásticového vázání při vy-tváření filmu, přičemž polymerní částice obsahují funkčnískupiny ve větším množství, než je množství efektivní k ab-sorpci. dostatečného množstvíc chemického zbobtnávacího pro-středku- ke zbobtnání částic do míry, při které se rozrušísouvislost částic a vazba filmu na substrát do míry umož-ňující odstranění filmu ze substrátu.
2. 2. Vodná emulze £>odle bodu 1 , vyznačená tím, že funkč-ní skupinou je kyselá funkční skupina a chemickým zbobtná-vacím prostředkem je amin, nebo je funkční skupinou amino-vá funkční skupina a chemickým zbobtnávacím prostředkem jekyselina.
3. 3. Vodná emulze podle bodu 2,. vyznačené tím, že množ-ství kyselých funkčních skupin je menší, než je množstvíúčinné k tomu, aby film kovslentně sesítěných polymerníchčástic byl odstranitelný při čištění alkalickými deter-genčními roztoky.

   1 i
4. 4, Vodná emulze podle bodu 1 a 2, vyznačená tím, že je emulze v podstatě prostá polyvalentních kovových ionto-vých sesítujících prostředků nebo jejich zbytků.
5. 5. Vodná emulze podle bodu 1 až 4, vyznačená tím, žehmotnostní množství funkčního monomeru je 3 až r?0 % a •hmotnostní množství několika funkční ho· sesi tulícího pro-středku monomerního je ϋ,15 až 12 %, vztaženo na hmotnost polymeru jako celku. I - 40 - 6» Vodná emulze podle bodu 2, vyznačená tím, že hmotnost-ní množství kyselého funkčního monomeru je 6 až 30 % amnožství několikafunkčního monomeru je 0,2 až 9 %, vztaže-no na hmotnost polymeru jako celku, nebo je množství ky-selého funkčního monomeru 3 až 20 % a množství několika-funkčního monomeru je 9,2 až 9. %, vztažno na. hmotnost poly-meru jako celku,
6. 7. Vodná emulze podle bodu 1 až 5, vyznačená tím, žehmotnostní množství funkčního monomeru je 3 až 30 % a množ-ství několikafunkčního monomeru je voleno k. vytvoření po-lymeru majícího gelovou frakci v acetonu jakožto rozpouš-tědle více než 0,50 a méně než 0,95.
7. 8. Vodná emulze podle bodu 1 až 5, vyznačená tím, žehmotnostní množství funkčního monomeru je 3 až 3.0 % amnožství několikafunkčního monomeru je voleno k vytvořenípolymeru majícího sklon čájry tan versus teplota v kau-čukovité desce neformulované polymerní emulze -0,80 až4,0, s výhodou -0,60 až 3,0.
8. 9. Vodná emulze podle bodu 1, vyznačená tím, že obsa-huje; předformovaný emulzní polymer a dodatečně přidávaný,několikafunkční kovalentní sesítující prostředek.
9. 10. Prostředek k dodávání lesku podlahám, vyznačený tím,že. obsahuje vodnou emulzi podle bodu 1 až 9.

   1 . Aminem odstranitelný k detergentům odolný leskovýfilm, vyznačený tím, že je vytvořitelný emulzí polymerníchčástic podle bodu 10, přičemž emulze obsahuje hmotnostně6 až 20 % monomeru s kyselými funkčními skupinami a 0,2až. 0,8 % několikafunkčního sesítujícího monomeru.
10. 12. .Leskový film podle bodu 11, vyznačený tím, ze pevytvořitelný emulzí v podstatě prostou sesítovačů na báziněkolikamocných kovových iontůnnebo jejich zbytků.

    - 41
11. 13. Způsob přípravy prostředku pro leskovou úprsvu pod-lah, vyznačený tím, že se připravuje emulze částic bobtná-telného polymeru z polymeru obsahujícího hmotnostně 3 až 30 % funkčního monomeru vázajícího zbobtnávací prostředek,načež se polymer kovalentně sesítí několikafunkčním monome-rem dříve, než emulze vytvoří film, do takové "míry, žesklon čáry tan J* versus teplota v kaučukovíté descez neformulované polymerní emulze je -0,10 až 2,50.
12. 14. Způsob přípravy prostředku pro leskovou úpravupodlah, vyznačený tím, že se připravuje emulze částicbobtnatelného polymeru z polymeru, který obsahuje hmotnost-ně 3. až 30 % monomeru vázajícího zbobtnávací prostředek,načež se polymer kovalentně sesítí několikafunkčním monome-rem·. dříve, než emulze vytvoří film, do takové míry, žepolymerní emulze má gelovou frakci v acetonu jakožto roz-pouštědle větší než 0,60 a menší než 0,95· 4.