CZ106199A3 - Namáčecí prostředky - Google Patents

Description

Řešení se týká namáčecích prostředků obsahujících ester sorbitolu v kombinaci s činidlem pro převádění nečistot /špíny/ do suspenze. Toto činidlo se zvolí z následujících látek: etoxylované diaminy, etosylované polyaminy, etoxylované aminopolymery, nebo jejich směsi. Tyto prostředky se rozpustí ve vodě. a tím se vytvoří namáčecí kapalina. V nejširším pojetí provedení se toto řešení vztahuje 1 na způsob namáčení a prosáknutí textilního materiálu, spočívající v ponoření textilních výrobků do namáčecí kapaliny, obsahující vodu a účinné množství namáčecího prostředku, v němž je činidlo pro převedení špíny do suspenzního stavu. Ponoření trvá více než 1 hodinu, potom se textilní výrobky vyjmou z namáčecí kapaliny. Prostředek podle vynálezu je účinný zejména při odstraňování částic Špíny, jako Je bláto, hlína, a při odstraňování enzymatických skvrn z textilního materiálu.

pv 4061Φ Φ Φ Φ Φ Φ φ· Φ ·· *· «· · · · · ·««· • · · · · · · · · · • · · · «**«·» ··· · · · „-I ΦΦ···Φ Φ· «*««* * · φ· · ·

Namáčecí prostředky

Oblast techniky

Vynález se týká čištění textilních výrobků v podmínkách vsakování, tj. v podmínkách, kdy se do textilu nechá vsakovat namáčecí kapalina s obsahem vody a detergentových přísad, a to jako první krok před běžným praním, nebo jako samostatný krok.

Dosavadní stav techniky

Operace namáčení prádla byly již v odborných pramenech popsány. Při těchto operacích se textil ponechá vc styku s namáčecí kapalinou po určitou delší dobu, která je běžně přes jednu hodinu, přes noc, nebo dokonce 24 hodin. Tento způsob praní má výhodu, že využívá maximální doby styku textilního výrobku s klíčovými aktivními složkami namáčecí kapaliny, a má také tu výhodu, že omezuje nebo eliminuje nutnost běžného praní s mechanickým mícháním, nebo že zlepšuje účinnost následujících běžných pracích operací.

Namáčecí operace jsou běžně potřebné v případech, kdy chceme textilní materiál zbavit houževnaté vnější špíny, jako jsou částice bahna, prachu a/nebo hlíny. Hlíny např. mívají obvykle krystalickou minerální strukturu (jako např, vodnatý alumosilíkát jako je illit, inontmorillonit, kaolinit a pod.), a to za přítomnosti organické nečistoty. Organický podíl může obsahovat nejrůznější sloučeniny (např. huminové kyseliny, kyselinu fulvovou, rostlinnou a živočišnou biomasu a podobně.) Hlíny mohou obsahovat také některé kovy (jako např. hořčík, vápník, draslík, železo apod.). Avšak takové částice špíny se z textilu odstraňují obzvláště nesnadno. Předpokládá se ovšem, že velmi jemná zrníčka špíny či prachu, bčžnč o velikosti pod 0,002 mm, se dostanou mezi vlákna textilu a trvale přilnou k jejich povrchu. Tento problém je akutní zejména v případě ponožek, které jsou nejvíce vystaveny ušpinční prachem a hlínou.

Avšak ani tyto namáčecí operace plně nepostačují v případech odstraňování enzymatických skvrn. Enzymatické skvrny se obvykle skládají z uhlohydrálů a bílkovinné špíny, jako je např. krev. Nověji bylo pozorováno, že enzymatické skvrny mohou působit pro částice špíny na textilu jako lep, takže odstranění těchto enzymatických skvrn usnadní odstranění částic špíny z textilního materiálu.

Cílem tohoto výzkumu je tudíž dokonalejší odstraňování částic špíny, zejména prachu, bláta a/nebo hlíny, jakož i enzymatických skvrn,z textilního materiálu během namáčecí operace.

« ·

Bylo zjištěno, že tohoto cíle je možno dosáhnout namočením textilu ve vhodné namáčecí kapalině, obsahující účinné množství vsakujícího detergentového prostředku, který obsahuje činidlo pro převádění špíny do stavu suspenze. Toto činidlo se zvolí ze skupiny látek, kterou tvoří etoxylované diaminy, etoxylované polyaminy, etoxylované aminopolymery, a jejich směsi, jak bude definováno později. A skutečně se prokázalo, že s takovým činidlem pro převádění špíny do stavu suspenze, obsaženým v namáčecím prostředku, se dosahuje větší účinnosti odstraňování houževnaté venkovní špíny, jako jsou částice hlíny a/nebo enzymatické skvrny, při podmínkách namáčení (tj. při ponechání ve styku delší dobu, běžně více než 1 hodinu až 24 hodin), než je účinnost porovnávaného odstraňování skvrn stejným prostředkem, který však neobsahuje činidlo pro převádění špíny do stavu suspenze. Tudíž z nejširšího hlediska podávaný vynález zahrnuje způsob (proces) prosakování textilním materiálem, při kterém se tento textil ponoří na více než jednu hodinu do namáčecí kapaliny obsahující vodu a účinné množství prostředku, jehož složkou je činidlo pro převádění špíny do stavu suspenze, které je ve vynálezu definováno, a následné vyjmutí textilu z uvedené namáčecí kapaliny.

Dále bylo zjištěno, že účinnost odstraňování částic špíny a/nebo enzymatických skvrn se dále zvýší kombinováním tohoto činidla pro přavádění špíny do stavu suspenze s esterem sorbitoiu, který je definován dále, přičemž oba jsou součásti namáčecího detergentového prostředku. Vynález se tudíž týká namáčecího detergentového prostředku, obsahujícího ester sorbitoiu (sorbitanový ester) a činidlo převádějící špínu do stavu suspenze, jakož i způsobu prosakování textilního materiálu namáčecí kapalinou, obsahující uvedený namáčecí prostředek.

Výhodou tohoto vynálezu je nejen vyšší účinnost odstraňování částic špíny, ale také zamezení opětného usazování na textilu při delší době namáčení. Mimo to namáčecím prostředkem podle vynálezu, obsahujícím sorbilolový ester a činidlo převádějící částice špíny do suspenze, se dosahuje účinného odstranění skvrn i jiného typu, jako jsou mastné skvrny např, od špinavého motorového oleje, omáček, a dokonce i bělitelne skvrny od čaje a/nebo kávy.

Prameny týkající se dosavadního stavu techniky.

Patent LP-A-112 593 popisuje prací detergentové prostředky (pH = 6 až 8,5) obsahující etoxylované mono- nebo diaminy, etoxylované polyaminy a/nebo etoxylované

-3aminopolymery, používané k odstraňování hlinité špíny a jako antiredepoziční činidlo (proti opětnému usazování špíny). Nejsou uvedeny žádné sorbitolové estery.

Evropská patentová přihláška čís. 95870028.8 uvádí namáčecí prostředky, obsahující sorbitolové estery v kombinaci s velkým podílem systému, převádějícího stavební hmoty a hlínu do suspenze; tento systém obsahuje některou z následujících zvolených látek: kyselinu citrónovou nebo citráty, silikáty, zeolity, polykarboxyláty, fosfáty a jejich směsi. Nejsou uvedeny žádné etoxylované polyaminy nebo etoxylované aminopolytnery.

USP 3 762 859 popisuje prací detergentové prostředky, obsahující surfaktanta a zejména barvivo. Uvádějí se sorbitolové estery jako sorbitol-monolaurát, sorbitol-monooleát a monopalmitát mannitolu.

Nejsou uváděny etoxylované diaminy, etoxylované polyaminy nebo etoxylované aminopolymery.

Podstata vynálezu

Ve vynálezu se popisuje namáčecí prostředek obsahující:

- sorbitolový ester podle vzorce C6HgO2(C₂H4O)_xR|R2R3,kde x je celé číslo od 0 do

40; Ri, R₂ jsou nezávisle na sobě OH nebo (C_nH_n · i)COO, a R_i je skupina (C_nH_n, i )COO, a kde n je celé číslo od 11 do 17; a

- činidlo, převádějící špínu do stavu suspenze; toto činidlo se vybere z následujících látek :

(1) etoxylované diaminy se vzorcem :

R2 . N - Rl - N - R2 (R2)2 - N - Rl - N - ( R2 ) 2 · « *♦4

-4nebo (X - L -)₂ - N - R¹ - N - (R²)₂ (2) etoxylované polyaminy se vzorcem :

R2

I

R3 . [<Al)_q -(R4)_t-N-L-X]p (3)etoxylované aminopolymery o obecném vzorci;

R2 [(R2)2 -t-Rl-N-L-X],

	L
a (4) jejich směsi	1 X

0	0 íl -NCO — 1 1	O Íl -NCN —, 1 i	0 II -CN —, -	0 H — OCN — 1
kde A1 je -	-NC —, t
	1 R	) R	1 1 R R	R	1 R

0	o	0	0 0
11	II	ll	íl II
co—, -	—oco—,-	—oc—, -	— CNC-or-0 —,

R • * ♦ · · ·

R je H nebo C1.4-alkyl nebo -hydroalkyl; R¹ je C2-12 -alkylen, hydroalkylen, alkenylen, arylen nebo alkarylen, nebo C2-3-oxyalkylenová skupina se 2 až 20 oxyalkylenovými jednotkami za předpokladu, že se vytvoří vazby O - N; každé R²je Cm-alkyl nebo hydroxyalkyl, skupina —

2

L — X, nebo dvě R dohromady vytvoří skupinu — (CH₂)r—A2—(CH₂)_S —, kde A je — O-nebo CH2 , r je 1 nebo 2, s je 1 nebo 2,ar+sje3 nebo 4; X je neionická skupina, anionická skupina nebo jejich směsi; R³je substituovaná C3.12 -alkyl, hydroxylalkyl-, alkenyl, aryl- nebo alkaryl- skupina, která má p substitučních míst; R⁴ je ¢1-12 -alkylen, hydroxyalkylen, alkenylen, arylen nebo alkarylen, nebo C2-3 -oxyalkylenová skupina má 2 až 20 oxyalkylenových jednotek za předpokladu, že se vytvoří vazby O -- o nebo O — N; L je hydrofilni řetězec, obsahující polyoxyalkylenovou skupinu —[(R⁵O)_m (dUd-UO),,]--, kde R⁵ je C3_4-alkylen nebo hydroxyalkylen, a m a //jsou taková čísla, aby skupina —(CH2CH2O),,— tvořila nejméně 50 % hmotnostních uvedené polyoxyalkylenové skupiny; pro tyto diaminy platí, že m je 0 až 3, a n je nejméně 6, je-li R¹ C2.3 -alkylen, hydroxyalkylen nebo alkenylen, a nejmémč 3, když R¹ jej jiné než C2-3 -alkylen, hydroalkylen nebo alkenylen; pro polyaminy a aminopolymery platí, že m je 0 až 10 a n jc nejméně 3; p je 3 až 8; q je 1 nebo 0; t je 1 nebo 0 za předpokladu, že t = 1, je-li q = 1; w je 1 nebo 0; x + y + z je nejméně 2; a y + z je nejméně 2,

Vynález dále zahrnuje také způsob namáčení textilního materiálu, při němž textilní výrobek se ponoří do namáčecí kapaliny, která obsahuje vodu a účinné množství výše popsaného prostředku, a to na účinnou dobu, a potom se textil vyjme z léto namáčecí kapaliny.

V nejširším pojetí tento vynález zahrnuje způsob namáčení textilního materiálu, při němž se textilní výrobek ponoří na dobu delší nezjedná hodina do namáčecí kapaliny, obsahující vodu a účinné množství prostředku, obsahujícího činidlo převádějící špínu do stavu suspenze, kteréžto činidlo je ve vynálezu definováno, a potom se textil vyjme z. uvedené namáčecí kapaliny.

Podrobný popis vynálezu

Podaný vynález popisuje prostředek a způsob namáčení textilních výrobků. Při tomto způsobu namáčení se použije prostředek, který je dále označován jako namáčecí prostředek.

· Β ·♦ ·

-6• · · BBB

A - Prostředek

Tento vynález se týká prostředku, který obsahuje sorbitolový ester a činidlo, převádějící špínu do stavu suspenze, přičemž obojí je ve vynálezu definováno.

Sorbitolový ester:

První podstatnou součástí prostředku podle vynálezu je ester sorbitolu podle vzorce Ο,Η₉02(ί>2Η₄0)_χΚ i R2R3, kde xje celé číslo od 0 do 40,Ri,R2 jsou nezávisle na sobě OH nebo (C_nH_n+])COO, a R₃je skupina (C_nH_n+i)COO, a kde n je celé číslo od 11 do 17.

Ve výhodném provedení prostředku xje 0 nebo 20, a nejvýhodněji prostředek obsahuje polyetoxylovaný (20) tristearát sorbitolu tj. C6H9O2 (C2H40)2o(C,7 Η₃₅ϋΟΟ)₃, nebo polyetoxylovaný (20) monostearát sorbitolu tj. C6H9O2(C2H₄O2)20(OH)2(C'i7H3₅COO), nebo monostearát sorbitolu tj. CoHyChtOH^Cn H35COO), nebo monopalmitát sorbitolu tj. C₆H₉O2(OH)2(C₁₅H3,COO), nebo jejich směsi.

Všechny tyto materiály jsou komerčně dostupné pod různými obchodními názvy, jako např. „Glycosperse TS 20“ firmy Lonza (polyetoxylovaný sorbitol-tristearát), „Glycosperse S 20“ firmy Lonza (polyetoxylovaný sorbitol-monostearát), „Radiasurf 7145“ firmy Fina (monostearát sorbitolu), „Radiasurf 7135“ firmy Fina (monopalmitát sorbitolu), „Armotan MP“ firmy Akzo (monopalmitát sorbitolu).

Dále bylo zjištěno, že kombinací etoxylovaných sorbitolovýeb esteru s neetoxylovanými estery sorbitolu se dosáhne větší účinnosti než při použití každé z těchto látek samotné.

V namáčecím prostředku podle vynálezu se použije 0,01% až 10% uvedeného sorbitolového esteru nebo jeho směsí, výhodněji 0,01% až 5%, a nejvýhodnčji 0,5% až 5%.

Činidlo převádějící špínu do stavu suspenze.

Druhou podstatnou součástí prostředku podle tohoto vynálezu je činidlo převádějící špínu do stavu suspenze, které se zvolí ze skupiny těchto (již výše uvedených) látek : etoxylované diaminy, eloxylované polyaminy, etoxylované aminopolymery, a jejich směsi. Přítomnost tohoto činidla, převádějícího špínu do suspenze přispívá k výtečné čistící schopnosti prostředků podle tohoto vynálezu. Ve výše uvedených vzorcích tohoto činidla může být R¹ větvené • · »·♦· · ♦

CH3 (např. . _CH2 . _CH _ . _CH2 . CH -) ’ ^cy^klické (^naP^ř· —θ- ),

CH3 nebo nejvýhodněji lineární (např. -CH₂CH₂- -CH₂CH₂-CH₂-), což se týká alkylenu, hydroxyalkylenu, alkenylenu, alkarylenu nebo oxyaíkylenu. Pro etoxylované diaminy a polymery aminů výhodné R¹ je C2_6 -alkylen. Pro etoxylované diaminy minimální stupeň etoxylace, potřebný pro odstranění a antiredepozici špíny, klesá v řadě C2-3 .alkylen (etylen, propylen) až hexametylen. Avšak pro etoxylované aminopolymery (zejména pro etoxylované polyalkylenaminy a polyalkyleniminy) a zvláště při vyšší molekulové hmotnosti je pro R¹ výhodný C2.3-alkylen (etylen, propylen), přičemž etylen je nejvýhodnější. Pro každé R je výhodná skupina —L—X.

V předešlých vzorcích hydrofilní řetězec L obvykle sestává zcela z polyoxyalkylenové skupiny ~[(R⁵O)m(CH2CH2O)n]-. Skupiny -(R⁵O)ni - a -(CH₂CH₂O)_n- této polyoxyalkylenové skupiny se mohou smísit dohromady nebo výhodněji vytvořit bloky skupin -(R⁵O)_m- a -(CH₂CH₂O)_n-. Výhodné R^je C3H₆ (propylen). Pro etoxylované polyaminy a aminopolymery výhodné m je 0 až 5. Pro všechny etoxylované aminy podle tohoto vynálezu nejvýhodnčjší m je 0, tj. polyoxyalkylenová skupina sestává zcela ze skupiny -(CH₂CH₂O)„-. Skupina —(CH₂CH2O)_n— výhodně tvoří nejméně 85% hmotnosti polyoxyalkylenové skupiny, přičemž nej výhodnější je 100% hmotnostních (m je 0).

V předcházejících vzorcích za X může být použita jakákoliv kompatibilní neionická skupina, anionická skupina, nebo jejich směsi. Vhodnými ncionickýnti skupinami jsou C|.₄alkyl- nebo hydroalkyl-estery nebo étery, výhodně acetyl nebo metyléter; dále je to vodík (H), nebo jejich směsi. Nejvýhodnější ncionickou skupinou je H. Z anionických skupin jsou vhodné PO3 ² a SO3'. Nejvýhodnější anionickou skupinou je SO< Bylo zjištěno, že procento anionických skupin v poměru k neionickým skupinám může být důležité z hlediska vlastnosti odstraňovat špínu a bránit jejímu opětnému usazení, vytvářené etoxylovaným aminem. Této vlastnosti se dosáhne výhodně směsí 0 až 30% anionických skupin a 70 až 100% neionických skupin.

»·♦ • · » » · · · • · · e « · · · · · · * * · · · · «· · · · · ·

Nej výhodnější je použít směsi 5 až 10% anionických skupin a 90 až 95% neionických skupin.

Pro dostačující odstranění špíny a zabránění jejímu opětnému usazení lze běžně použít směsi 0 až 80% anionických skupin a 20 až 100% neionických skupin.

Výhodné etoxylované diaminy mají vzorec :

X - ( CH₂CH₂O ) _n - N - [ CH₂-CH₂- <CH₂) _b - N ] _a - (CH₂CH?O) _n - X

I I (CH₂CH₂O)_n-X (CH₂CH₂O)_n - X kde X a n jsou definovány stejně jak již bylo uvedeno výše, a je 1 a bje číslo od 0 do 4. Pro výhodné etoxylované diaminy platí, že n je nejméně 12 při běžném rozsahu od 12 do 42.

Metody přípravy etoxylovaných diaminů jsou popsány např. v patentu EP -A-l 12 593. V předešlém vzorci pro etoxylované polyaminy pro R³ (lineární, větvené nebo cyklické) je výhodná substituce skupinou Cí.é-alkyl, -hydroxylalkyl nebo aryl-skupinou; výhodné A¹ je:

CN—

I

H a výhodné n je nejméně 12 při běžném rozsahu od 12 do 42; výhodné p je 3 až 6. Je-li R³ arylnebo alkaryl-skupina, pak výhodné q je 1 a výhodné R⁴ je Cj^-alkylen. Je-li R’ alkyl-, hydroxyalkyl- nebo alkenyl-skupina, a je-li q - 0, pak výhodné R⁴ je C\.-,-oxyaikylenová skupina; je-li q = i, pak výhodné R⁴ je Cb-j-alkylen.

· ΦΦΦ · · *· • a a Φ Φ φ Φ • a φ φ * · · Φ •Φ ΦΦΦΦΦβ ΦΦΦ ΦΦ« a a ♦ ·

Tyto etoxylované polyaminy lze však odvodit od polyamino-amidů jako:

O

C N —f- CqHg —NHo H O

HO· o

II

CN -f- ΟβΗβ —NH£ H

Tyto etoxylované polyaminy lze však odvodit také od derivátů polyaminopropylen-oxidu :

koc₃h₆)_c—nh₂

CH kde každé c je číslo od 2 do 20.

Výhodnými etoxylovanými amino-polyinery (aminy polymerů) jsou etoxylované C2-3 .polyalkylenaminy a polyalkyleniminy. Zejména výhodnými etoxylovanými polyalkylenaminy a polyalkyleniminy jsou etoxylované polyetylenaminy (PEA) a polyctyleniminy (PEI). Tyto výhodné sloučeniny sestávají z jednotek o obecném vzorci:

[N] w- - [CH₂CH₂N]_X- -[CH₂CH₂N]-_y -[CH₂CH₂N]₂ | I [ ( CH₂CH₂O)_n-X ] ₂ (CH₂CH₂O)_n - X [(CH₂CH₂O)n-X]₂ kde X, w, x, y, z a n byly již definovány výše.

4* 444«

- 10 4* 4 44 - 44 * *44 4444

4 «444 4444

4 4 4 4 4444 4 444 444

444444 4 4

4*44 44 44 4 «4 44

Aminy ΡΕΑ použité k přípravě sloučenin podle tohoto vynálezu mají před etoxylací následující obecný vzorec:

h2n	-	ch2ch2n	-	- „ ch2ch2n r t		ch2ch2nh2
-	w		X	HJ	y

kde x + y + zje2až9, y + zje2až9a w je 0 nebo 1 (molekulová hmotnost činí 100 až 400). Každé připojení atomu vodíku k atomu dusíku představuje aktivní bod pro následnou etoxylací. Pro výhodné PEA y + z činí 3 až 7 (molekulová hmotnost je 140 až 310), a nej výhodněji 3 až 4 (molekulová hmotnost je 140 až 200), Tyto PEA získáme reakcemi amoniaku a etylendichloridu, a následnou fřakční destilací. Takto společně získané PEA jsou trietylentetramin (TETA) a tetraetylenpentamin (TEPA). Vyšší aminy nad pentamin, tj. hexaminy, heptaminy, oktaminy a možná i nonaminy se z takto vzniklé směsi nedají (jak se zdá) separovat destilací, a tato směs může obsahovat i jiné minerály, jako jsou cyklické aminy a zejména piperaziny. Mohou být také přítomny cyklické aminy s postraními řetězci, v nichž sc mohou objevit atomy dusíku. Viz USP 2, 792.372 ze 14. května 1957 (Dickson), v němž je popsána příprava PEA.

Minimální stupeň etoxylace, nutný k dosažení dobré účinnosti v odstranění špíny a zabránění její redepozice, může kolísat v závislosti na počtu jednotek v PEA. Činí-li y + z 2 nebo 3, pak výhodné n je nejméně 6. Činí-li y + z 4 až 9, pak se dobrého účinku dosáhne jeli n nejméně 3. Pro většinu etoxylovaných PEA výhodné n je nejméně 12 (při běžném rozsahu 12 až 42).

lminy PEI použité k přípravě sloučenin podle vynálezu mají před etoxylací molekulovou hmotnost nejméně 440, což představuje nejméně 10 jednotek. PF.I výhodné pro přípravu těchto sloučenin mají molekulovou hmotnost 600 až 1800. Polymerní hlavní řetězec těchto PEI si lze znázornit obecným vzorcem :

H

H₂N- -[ CH₂CH₂N Ν - - [ CH₂CH₂N ] -y - [ CH₂CH₂NH₂ ) ₂

- 11 kde součet x,y, a z představuje číslo dostatečně velké k tomu, aby se získaly polymery s výše uvedenými molekulovými hmotnostmi. Jsou možné lineární hlavní řetězce polymeru, avšak také řetězce větvené. Poměrný podíl skupin primárních, sekundárních a terciárních aminů v polymeru může být různý, a to v závislosti na způsobu přípravy. Rozdělení aminových skupin bývá obvykle následující:

- CH2CH2-NH2	30%
- CH2CH2-NH-	40%
- CH2CH2-N-	30%

Každé připojení atomu vodíku k atomu dusíku v PEI představuje aktivní bod pro následnou etoxylaci. Tyto iminy PEI lze připravit např. polymerizací etyleniminu za přítomnosti katalyzátoru, jako je dioxid uhličitý, bisulfid sodný, kyselina sírová, peroxid vodíku, kyselina chlorovodíková nebo octová. Specifické metody přípravy PEI jsou popsány v patentech USP 2,182.306 z 5. prosince 1939 (Ulrich aj.); USP 3,033.746 z 8. května 1962 (Mayle aj.); USP 2,208.095 z 16. července 1940 (Esselmann aj.); USP 2,836.839 ze 17. září 1957 (Crowther); a USP 2,553.696 z 21. května 1951 (Wilson).

Jak již bylo uvedeno u předešlých vzorců, pro etoxylované PEI činí n nejméně 3. Je však třeba poznamenat, že minimální stupeň etoxylace potřebný k dosažení dobré účinnosti v odstranění špíny a zabránění její redepozice (opětného usazení) může vzrůstat s růstem molekulové hmotnosi PEI, a to hodně nad 1800. Tudíž stupeň etoxylace u výhodných sloučenin se zvyšuje tak jak se zvyšuje molekulová hmotnost PEI. Pro PEI s molekulovou hmotností nejméně 600 výhodné n je nejméně 12 (při běžném rozpětí 12 až 42). Pro PF.l s molekulovou hmotností nejméně 1800 výhodné n je nejméně 24 (při běžném rozpětí 24 až 42).

Prostředky podle tohoto vynálezu obsahují 0,01% až 20% (z celkové hmotnosti prostředku) činidla pro převádění špíny do stavu suspenze nebo směsi těchto činidel, výhodně je to 0,1% až 1 5%, výhodněji 0,2% až 8%, a nejvýhodněji 0,5% až 5%.

• ·

- 12 Volitelné přísady

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou jako volitelnou, avšak velmi výhodnou přísadu obsahovat oxidovou bělicí složku. Tylo oxidové složky poskytují mnoho výhod, jako např. vybělení skvrn, dezodorizaci i dezinfekci, a přitom sorbitolové estery podle vynálezu mají tu zvláštní výhodu, že jsou odolné vůči oxidaci oxidovou bělicí složkou. Oxidová bělicí složka může pocházet z nejrůznějších zdrojů, jako je peroxid vodíku nebo některá jeho adiční sloučenina, organické perkyseliny, nebo jejich směsi. Adičními sloučeninami peroxidu vodíku jsou míněny sloučeniny vytvořené adicí peroxidu vodíku s druhou chemickou sloučeninou, kterou může být např. anorganická sůl, močovina, nebo organické karboxyláty, a vznikne tak adiční sloučenina. Příkladem adičních sloučenin peroxidu vodíku jsou perhydráty anorganických solí, sloučeniny peroxidu vodíku s organickými karboxyláty, močovinou a sloučeninami, v nichž je peroxid vodíku klatrátován (uzavřen jako v kleci).

Jinými vhodnými oxidovými bělícími složkami jsou persulfáty, a to zejména persulfát draselný K2S2OR a persulfát sodný ^2820^. Příkladem anorganických perhydrátových solí jsou perborály, perkarbonáty, perfosfáty a persilikáty. Běžné anorganické perhydrátové soli jsou soli alkalických kovů.

Pro použití podle vynálezu výhodné jsou perkarbonáty a perboráty alkalických kovů. Výhodným perkarbonátem alkalického kovu je perkarbonál sodný.

Namáčecí prostředky podle vynálezu obsahují 0,0!% až 80% (z celkové hmotnosti prostředku) oxidové bělicí složky nebo směsi složek, výhodněji je to 5% až 45%, a nejvýhodněji 10% až 40%.

V případě použití oxidové bělicí složky v namáčecím prostředkuje dále výhodné, obsahuje-li také bělicí aktivátory do výše 30% hmotnosti celého prostředku. Příklady vhodných sloučenin tohoto typu jsou uvedeny v britském patentu GB 1 586 769 a GB 2 143 23 1. Výhodné příklady těchto sloučenin jsou tetra-acetyl-etylendíamin (TAED), 3,5,5trimetyl-hexanoyloxybenzen-sulfonát sodný, diperoxy-dodekanová kyselina popsaná např. v USP 4 818 425, a nonylamíd peroxyadipové kyseliny, popsaný např. v USP 4 259 201, a nnonanoyl-oxybenzensulfonát (NOBS), a acciyl tnctyl-citrát (ATC), popsaný v Evropské patentové přihlášce 91870207.7. Zejména je také výhodný N-acyl-kaprolaktam, který se vybere z těchto látek :

• · 9 444 j_O · · 4 · 4 ··· 4 “JO“ 444444 ©

4 4**4 * · « 4* 4 substituovaný nebo nesubstituovaný benzoyl-kaprolaktam, oktanoyl-kaprolaktam, nonanoylkaprolaktam, hexanoyl-kaprolaktam, dekanoyl-kaprolaktam, undekanoyl-kaprolaktam, formyl-kaprolaktam, acetyi-kaprolaktam, propanoyl-kaprolaktam, butanoyl-kaprolaktam a pentanoyl-kaprolaktam. Namáčecí prostředky podle vynálezu mohou obsahovat i směsi uvedených bělicích aktivátorů.

Výhodné směsi bělicích aktivátorů tvoří n-nonanoyl-oxybenzensulfonát (NOBS) spolu s druhým bělicím aktivátorem, který má malou tendenci vytvářet diacylperoxid, který však vytváří hlavně perkyselinu. Tímto druhým bělicím aktivátorem může být tetra-acetyletylendiamin (TAED), acetyllrietylcitrát (ATC), acetylkaprolaktam, benzoylkaprolaktam a podobně, a jejich směsi. Bylo ovšem zjištěno, že směsi bělicích aktivátorů obsahující nnonanoyl-oxybenzensulfonát a uvedené druhé bělicí aktivátory zesilují účinnost odstraňování částic špíny při současné dobré účinnosti proti špíně citlivé na diacylperoxid (např. na betakarolén) nebo na perkyselinu (např. tělesná špína).

Na základě toho namáčecí prostředky podle vynálezu obsahují 0 až 15% (z hmotnosti celého prostředku) n-nonanoyl-oxybenzensulfonát, výhodněji 1% až 10%, a nejvýhodněji 3% až 7%, a 0 až 15% (z hmotnosti celkového prostředku) uvedeného druhého bělícího aktivátoru, výhodněji 1% až 10%, a nejvýhodněji 3% až 7%.

Mezi volitelné výhodné přísady do prostředků podle vynálezu patří také okyselující systém. Účelem tohoto acidilikačního systému je řídit alkalitu vytvářenou zdrojem volného kyslíku a některými alkalickými sloučeninami, obsaženými v pracím roztoku. Tento systém je tvořen bezvodým acidifikačním činidlem nebo směsí činidel, které musí být do produktu vpraveno v bezvodé formě, a musí mít dobrou stabilitu v oxidačním prostředí. Vhodnými bezvodými acidifikačními činidly pro použití podle vynálezu jsou karbonové (karboxylové) kyseliny, jako je kyselina citrónová, adipová, glutarová, 3-keloglutarová, citrojablcčná, vinná a jablečná, nebo jejich solí nebo směsi. Jinými acidifikačními činidly jsou bikarhonát sodný, seskvikarbonát sodný a kyselina křemičitá. Nejvýhodnějším acidifikačním systémem podle vynálezu je kyselina citrónová a/nebo citrát sodný. Kyselinu citrónovou je ovšem možno použít ve své kyselé formě nebo ve formě solí (mono-, di-, tri-) a také ve všech bezvodých a hydrátových formách, nebo jako jejich směsí. Může dále působit jako dolvářecí činidlo a chelalační činidlo (chelant), a je biologicky odbouratelná. Prostředky podle tohoto vynálezu obsahují až 20% (z celkové hmotnosti prostředku) bezvodé kyseliny citrónové, výhodněji 5% až 15%, a nejvýhodněji 10%.

• «

- 14 to · · · · * « • «•to· * · · · ··· • · *· • · · «* ··

Mezi výhodné volitelné přísady do prostředku podle tohoto vynálezu patří i silikát alkalického kovu. Výhodným silikátem alkalického kovu je křemičitan sodný. Při výhodném provedení vynálezu, kdy namáčecí prostředek obsahoval kyslíkovou bělicí složku, bylo zjištěno, že při přidání nejméně 40 dílů silikátu sodného do milionu dílů namáčecí kapaliny se omezí rozklad látky produkující volný kyslík po rozpuštění namáčecího prostředku.

Podle vynálezu lze použít libovolný typ silikátu alkalického kovu, včetně krystalické, jakož i amorfní formy, nebo směsi obou.

Z krystalických forem silikátu sodného jsou vhodné vrstevnaté silikáty obecného vzorce.

NaMSi_xO_2x4|.yH₂O kde M je sodík nebo vodík, x je číslo od l,9 do 4 a y je číslo od 0 do 20, nebo jejich směsi. Krystalické vrstevnaté silikáty sodné tohoto typu jsou popsány v EP-A-164 514, a metody přípravy v DE-A-34 17 649 a DE-A-37 42 043, Pro účely tohoto vynálezu x z obecného vzorce výše má hodnotu 2, 3 nebo 4, výhodně 2, Nejvýhodnější M je sodík a y je 0, a výhodné příklady podle tohoto vzorce obsahují Na₂Si₂O5 ve formě a, b, g a d. Tyto materiály jsou komerčně dostupné od firmy UOECHST AG FRG pod označením NaSKS-5, NaSKS-11 a NaSKS-6. Nejvýhodnějším materiálem je d - Na₂Si₂0s,, čili NaSKS-6. Krystalické vrstevnaté silikáty se přidávají do namáčecích prostředků podle vynálezu bud’ jako suché smíšené látky, nebo jako pevné komponenty aglomerátů s jinými komponentami.

Amorfní formy silikátu sodného vhodné podle vynálezu mají následující vzorec :

NaMSi_xO_2x+,, kde M je sodík nebo vodík a x je číslo od ! ,9 do 4, nebo jejich směsi. Podle vynálezu jsou vhodné amorfní formy SÍTKNaT).

Zeolity vhodné podle vynálezu jsou alumosilikáty s empirickým vzorcem

Mz(zAlO_a.ySiOJ.

kde M je sodík, draslík, amonium nebo substituované amonium, z je 0,5 až 2; a y je I; tento materiál má iontovýměnnou kapacitu hořčíku nejméně 50 miligram-ekvivalentů CaC’03 (příčina tvrdosti vody) na gram bezvodého alumosilikátu. Výhodné zeolity mají vzorce:

- 15NazífAlOíjzíSiO^jyú.xH^O kde z a y jsou celá čísla v hodnotě nejméně 6, molámí poměr z : y jev rozmezí l ,0 až 0,5 a x je celé číslo od 15 do 264.

Tyto materiály jsou komerčně dostupné. Mohou mít krystalickou nabo amorfní strukturu a mohou to být přírodní alumosilikáty, nebo i syntetické. Způsob přípravy alumolisilikálových ionexů je popsán v USP 3, 985.669 z 12. října 1976 (Krummel aj,). Výhodné krystalické alumosilikátovc ionexové materiály jsou k dostání pod označením „Zeolite A“, „Zeolite P (B)“ a „Zeolite X“. Ve zvláště výhodném provedení krystalické alumosilikátové ionexy mají vzorec ;

NatjKAlO^síSiO^ú.xHžO, kde x je číslo od 20 do 30, nej výhodněji 27. Tento materiál je znám jako Zeolit A, Výhodná velikost částic alumosilikátů je 0,1-10 mikronů (průměr).

Prostředky podle vynálezu běžně obsahují 0,5% až 15% (z celkové hmotnosti prostředku) silikátu alkalických kovů nebo jejich směsí, výhodněji 1% až 10%, a nej výhodněji 2% až 7%.

Prostředky podle vynálezu mohou jako výhodnou volitelnou přísadu obsahovat také dotvářecí činidlo. Lze použít všech dotvářecíeh činidel známých v oboru. Z vhodných fosfátových činidel se použijí sodný nebo draselný tripolyfosfát, pyrofosfát, polymemí metafosfát se stupněm polymerace od 6 do 21, a ortofosfát. Další fosfátová činidla jsou popsána v USP 3,159.581, USP 3,213.030 , USP 3,422.021 , USP 3,422.137 , USP 3, 400.176 a USP 3,400.148, které zde uvádíme jako odkaz na pramen.

Vhodnými polykarboxylátovými dolvářccími činidly pro použití podle vynálezu jsou éter-polykarboxyláty popsané v USP 3,128.287 ze 7. dubna 1964 (Berg) a v USP 3,635.830 z 18. ledna 1972 (Lamberti aj.). Viz také dotvářecí činidla „TMS/TDS“ v USP 4,663.071 z 5. května 1987 (Bush aj.).

Vhodné ctcr-polykarboxytáty obsahují také cyklické sloučeniny, a zejména alieyklické sloučeniny, popsané např. v patentech USP 3,923.679 , USP 3, 835.163 , USP 4,120.874 a USP 4,102.903.

• · _-lřj_ · 4 · · 4···4 4 ··* 4 ^{1 v} 444444 4 • 44444 44 * 4 · ·

Jiné použitelné detergenční přísady zahrnují éter-hydroxypolykarboxyláty, 1,3,5trihydroxybenzen-2,4,6-trisulfonovou kyselinu, karboxymetyloxyjantarovou kyselinu, různé soli alkalických kovů, amonia a substituovaného amonia a polyoctových kyselin, jako je etylendiamin-tetraoctová a nitrilo-trioctová kyselina, jakož i polykarboxyláty jako je kyselina mellitová, jantarová, oxydijantarová, polymaleinová, benzen 1,3,5-trikarbonová, karboxymetyloxyjantarová, a jejich rozpustné soli.

Pro použití podle vynálezu jsou také vhodné detergentové prostředky jako 3,3dikarboxy-4-oxa-1, 6-hexandioáty a příbuzné sloučeniny popsané v USP 4,566.984 z 28. ledna 1986 (Bush). Použitelnými činidly odvozenými od kyseliny jantarové jsou Cj-^o-alkyl- a alkenyl-jantarová kyselina a její soli. Velmi výhodnou sloučeninou tohoto typuje dodecenyljantarová kyselina. Specifickými příklady jantaranových dotvářecích činidel jsou : lauryljantaran, myristyljantaran, 2-dodecenyljantaran (výhodný), 2-pentadecenyljantaran apod. Z této skupiny dotvářecích činidel jsou výhodné lauryljantarany, které jsou popsány v Evropské patentové přihlášce 86200690.5/0,200,263, zveřejněné 5. listopadu 1986.

Další vhodná polykarboxylátové dotvářecí činidla jsou uvedena v USP 4,144.226 ze 13. března 1979 (Crutchfield aj.) a v USP 3,308.067 ze 7. března 1967 (Diehl). Viz také USP 3,723.322 (Diehl).

Další vhodná karboxylátové dotvářecí činidla mají vzorec :

Rí

-Y, co₂m kde Y jc komonomer nebo směs komonomerů, R¹ a Rjsou závěrné skupiny polymerů stálých v bělicí a alkalické složce, R³je H, OH nebo Ci-4-alkyl, M je H, alkalický kov, kov alkalické zeminy, amonium nebí) substituované amonium, p je 0 až 2, nje nejméně 10, nebo jejich směsi.

Vhodné polymery použitelné podle vynálezu sc dělí do dvou kategorií. První kategorie patří do třídy kopolymemích polymerů, tvořených z nenasycené polykarboxylové kyseliny jako je meleinová, citrakonová, itakonová, mezakonová a jejich soli jako první monomer, a z

- 17 nenasycené monokarboxylové kyseliny jako je akrylová nebo alfa-C|.4-alkylakrylová jako druhý monomer. Ve vzorci I nahoře polymery uvedené první třídy jsou ty, u nichž p = 0 a Y se zvolí z kyselin prve uvedených. Výhodnými polymery této třídy jsou polymery se vzorcem I, v nichž Y je kyselina maleinová. A ve vhodných provedeních také R³ a M jsou vodík, a n je takové, aby tyto polymery měly molekulovou hmotnost 1000 až 4000.000 jednotek atomové hmotnosti.

Druhá kategorie polymerů výhodných podle vynálezu náleží ke třídě polymerů, v níž (podle vzorce výše) p je 0 a R³ jc H nebo C|.4-alkyl. Ve výhodnějších provedeních n je takové, aby molekulová hmotnost činila 1000 až 400.000 jednotek atomové hmotnosti. V nej výhodnějším provedení R³ a M jsou vodík (H).

Pro alkalické stabilní polymery jako závěrné skupiny R¹ a R² (ve vzorci 1 výše) jsou vhodné alkylové skupiny, oxyalkylové skupiny a skupiny alkyl-karboxylových kyselin, a jejich soli a estery.

U výše uvedých látek n (stupeň polymerace polymeru) je možno stanovil z hmotnostního průměru molekulové hmotnosti jeho dělením střední molekulovou hmotností monomeru. Tak např. pro kopolymer maleinové a akrylové kyseliny s hmotnostním průměrem molekulové hmotnosti 15.500 a s obsahem 30mol% jednotek odvozených od kyseliny maleinové činí n = 182 (tj. 15.500/(116 x 0,3 + 72 x 0,7)).

Normy (standardy) polymerů, stanovené na koloně s teplotou řízenou na 40°C oproti polystyrcnsulfonátu sodnému jako standardu (z nabídky od firmy Polymer Laboratories Ltd., Shroshire, UK), činí 0,1 5M kyselého (dihydrogen)fosfátu sodného a 0,02M telrametylamoniumhydroxidu (při pH 7,0 ve směsi 80/20 voda/aeetonilril).

Ze všeho výše uvedeného plyne, že nejvýhodnějšími polymery pro použití dle vynálezu jsou polymery první kategorie, v nichž n činí 100 až 800, výhodněji 120 až 400.

Výhodnými dotvářeeími činidly podle vynálezu jsou polymery kyseliny maleinové nebo akrylové, nebo kopolymery kyseliny maleinové a akrylové.

Prostředky podle tohoto vynálezu běžně obsahují až 50% (z celkové hmotnosti prostředku) dotvářeeího činidla nebo směsí činidel, výhodněji 0,1 % až 20%, a nejvýhodněji 0,5% až 1 1%.

Obsahují-li namáčecí prostředky podle vynálezu oxidové bělicí složky, potom je žádoucí, aby obsahovaly také chelalační činidla, která pomáhají regulovat hladinu volných iontů těžkých kovů v namáčecí kapalině, a zamezit tak rychlému rozpadu zdrojů uvolňujících volný kyslík.

* II • · Μ « * · · · · · • * « to « · · · · I . Ο ♦ · · · ····· » ··· ···

-Ιο- «··«· · ♦ «««··· » » · W · · ·

Vhodnými aminokarboxylátovými chelatačnimi činidly (chelanty) použitelnými podle vynálezu jsou : dietylen-triamino-pentaoctová kyselina, etyiendiamin-tetra-acetáty (EDTA), N-hydroxyetyl-etylcndiamin-lriacetáty, nitrilotriacetáty, etylendiamin-tetrapropionáty, trietylentelramin-hexaaceláty a etanol-diglyciny, jakož i jejich soli alkalických kovů a amonia a substituovaného amonia, a jejich směsi. Dalšími vhodnými chelanty jsou etylendiamin-N, N'-dijantarové kyseliny (EDDS) nebo jejich soli alkalických kovů, kovů alkalických zemin, amonia nebo substituovaného amonia. Zejména vhodnými sloučeninami EDDS jsou: jejich volná kyselá forma a sodné a hořečnaté soli, a jejich komplexy. Dalšími vhodnými chelanty mohou být organické fosfonáty, včetně aminoalkylen-poly(alkylenfosfonátů), etan-1hydroxydifosfonátů, nitrilo-trimetylen-fosfonátů, etylendiamin-telrametylen-fosfonátů a dietylentriamin-pentametylen-fosfonátů. Fosfonátové sloučeniny mohou být buď ve své kyselé formě, nebo ve formě solí alkalických kovů. Je výhodné, aby organické fosfonáty byly ve formě horečnaté soli.

Namáčecí prostředky podle tohoto vynálezu obsahují 0% až 5% (z hmotnosti celého prostředku) chelatačního činidla, výhodněji 0% až 3%, a nejvýhodněji 0,05% až 2%.

Prostředky podle vynálezu dále obsahují plnivo ve formě anorganických solí, jako jsou uhličitany alkalických kovů, bikarbonáty a sulfáty. Taková plniva, jako např. bikarbonát sodný, mohou působit také jako acidifikační (okyselujíeí) činidla, jak bude popsáno dále.

Plnivy vhodnými pro použití podle vynálezu jsou bikarbonát sodný a sulfát sodný.

Prostředky podle tohoto vynálezu obsahují běžně až 50% (z celkové hmotnosti prostředku) plniv nebo jejich směsí, výhodně 0,1% až 20%, a výhodněji 0,5% až 10%.

Namáčecí prostředky podle tohoto vynálezu dále obsahuji i jiné volitelné přísady jako jsou surfaktanty, optické zjasňovače, enzymy, jiné další chelanty, disperzanty, činidla uvolňující špínu, fotoaktivované bělicí složky jako Zn-ftalocyaninsulfonát, barviva, inhibitory přenášení barvy, pigmenty, parfémy a podobně. Tylo volitelné ingredience je možno přidávat v různém množství podle přání.

Prostředky podle tohoto vynálezu se vyrábějí v pevné (výhradně v granulámí) formě, nebo také v kapalné formě.

Ii - Způsob použití

Vynález zahrnuje také způsob namáčení textilního materiálu. Tento vynález se tedy vztahuje i na způsob prosáknutí textilních výrobků, při němž se textil ponoří do namáčecí ««···· v · « ·· ·· • · * »·· · · · * • « · ♦ · ♦ · · · *

J_n · » · » · ♦*♦· * ·«· ···

- I y - 9 9 9 9 9 9 ·· ·····» · · 9 9 9 · · kapaliny, obsahující vodu a účinné množství prostředku výše popsaného, a to na účinnou dobu, a potom se vyjme z namáčecí kapaliny.

Ve vynálezu použitý výraz „způsob namáčení textilního materiálu“ se týká úkonu, při němž se textilní materiál nechá prosakovat namáčecí kapalinou obsahující vodu a výše popsaný prostředek, a to na dobu postačující k vyčištění tohoto textilního materiálu. Oproti běžné operaci praní ve strojní pračce, namáčecí proces podle vynálezu umožňuje delší dobu styku textilního materiálu s namáčecí kapalinou, obvykle až 24 hodin. Namáčecí proces lze uskutečnit nezávisle na jiných procesech, jako např. na běžné operaci praní, nebo jako první krok před druhým krokem - běžným praním. Při výhodném způsobu namáčení podle vynálezu se textilní materiál namáčí po dobu v rozmezí 10 minut až 24 hodin, lépe 30 minut až 24 hodin, výhodněji 1 hodinu až 24 hodin, ještě výhodněji 2 hodiny až 24 hodin, a nejvýhodnčji 4 hodiny až 24 hodin. Po ponoření textilu do namáčecí kapaliny na dostatečnou dobu je možno jej vyjmout a propláchnout vodou. Textil je možno také po namáčení prát v normální pračce, a to s vypláchnutím nebo bez vypláchnutí mezi operacemi namáčení a následného praní v pračce.

Při namáčecím pochodu podle vynálezu se výše popsaný namáčecí prostředek zředí příslušným množstvím vody a vytvoří se tak namáčecí kapalina. Vhodné dávky jsou od 45 50 gramů namáčecího prostředku na 3,5 - 5 litrů vody až po 90 - 100 gramů namáčecího prostředku na 20 - 45 litrů vody. Běžnou dávkou pro koncentrované namáčení (ponoření do vědra) je 45 - 50 gramů na 3,5-5 litrů. Pro namáčení v pračce činí dávka 90 - 100 gramů ve 20 (Evropa) až 45 (USA) litrech vody. Textilní materiály určené k namáčení se ponoří do namáčecí kapaliny na příslušnou dobu. Různé faktory mohou ovlivnit celkovou účinnost pochodu zbavování se částic prachu a špíny. Tyto faktory prodlužují dobu namáčení. Je samozřejmé, že čím je doba namáčení delší, tím lepší jsou konečné výsledky. Ideální je namáčení přes noc, tj. 8 hodin až. 24 hodin, lépe 1 2 hodin až 24 hodin. Jiným faktorem je ohřátí na vlažnou teplotu. A opět, čím vyšší je počáteční teplota namáčecí kapaliny, tím větší je účinnost.

Způsob podle vynálezu je vhodný pro čištění nejrůznějších textilních materiálů, nachází však nej lepší uplatnění při namáčení ponožek, které jsou nejvíce vystaveny znečištění prachem a hlínou.

Ve svém nejširším provedení se tento vynález vztahuje také na způsob namáčení textilního materiálu, kdy tento je ponořen do namáčecí kapaliny obsahující vodu a účinné množství prostředku s obsahem činidla, převádějícího špínu do stavu suspenze. Toto činidlo • «

-20···· ·♦ ·· · ·· ·· se vybere z následujících látek, ve vynálezu již definovaných : etoxylované diaminy, etoxylované polyaminy, etoxylované amino-polymery a jejich směsi. Ponoření trvá déle než 1 hodinu, výhodně 2 až 24 hodiny, a nejvýhodněji 4 až 24 hodiny, potom následuje vyjmutí z namáčecí kapaliny. Bylo zjištěno, že po přidání tohoto činidla se dosáhne lepšího odstranění částic špíny a/nebo „enzymatických“ skvrn.

Test účinnosti v odstraňování skvrn

Účinnost daného prostředku v odstraňování skvrn na špinavém textilním materiálu za podmínek prosáknutí namáčením se vyhodnotí následující zkušební metodou : namáčecí kapaliny (roztoky) se připraví rozpuštěním 45 g namáčecího prostředku podle vynálezu v 3,78 litrech vody nebo 90 g namáčecího prostředku ve 45 litrech vody. Do výsledné namáčecí kapaliny (roztoku) sc potom ponoří textilní materiál na dobu více než 1 až 18 hodin. Potom sc textil vyjme z namáčecí kapaliny, opláchne vodou a pere běžným pracím pochodem, ať již v ruce nebo v pračce, s použitím běžného detergentu, a při opětném využití namáčecí kapaliny nebo bez opětného využití. Potom se tento textilní materiál nechá vysušil.

Typicky zašpiněný textilní materiál použitelný pro tento lest účinnosti v odstraňování skvrn je komerčně dostupný např. od firmy EMC („Empirical Manufacturing Company“), Cincinnati, Ohio, USA. Jde o hlínu, trávu, keěupovou omáčku, upotřebený motorový olej, inake-up, grilovací omáčku, čaj, a krev na dvou odlišných substrátech: bavlna (CW120) a směs bavlny a syntelika (PCW28),

Účinnost v odstraňování skvrn se vyhodnotí porovnáním vedle sebe zašpiněného textilu, předěišlčného prostředkem podle vynálezu, a přcdčišlěného referenčním prostředkem, tj. stejným prostředkem, avšak bez suspenzního činidla podle vynálezu. K rozlišení rozdílu sc použije vizuální stupnice v rozlišovacích jednotkách psu („panel score units“), která má rozsah 0 až 4.

Vynálezje dále objasněn v následujících příkladech.

« · ···· •21 ·♦· ♦ ·*

Příklady

Smísením uvedených přísad v uvedených podílech (proporcích) byly připraveny následující prostředky.

Přísada	I (hmot.%)	2 (hmot.%)	3 (hmot.%)
Sorbitol-monostearát (SMS)	0,5	0,5	0
Kyselina citrónová	11	11	8
NOBS	12	12	12
Polyakrylát (Acusol 445ND)	11	11	11
Perkarbonát sodný	31	31	31
Etoxylovaný 15-18 tetraetylenpentamin	1,0	2,0	2,0
NOBS	12	12	10
Anionický detergent (LAS/AS/AES)	8	8	8
DTPA	0,2	0,2	0,2
Stopové a inertní příměsi	do 100	do 100	do 100

• ·

-22• · φ φ ΦΦΦ φ φφφφ* φ φ φ

ΦΦ

Přísada	4 (hmot.%)	5 (hmot.%)	6 (hmot.%)
Sorbitol-monostearát (SMS)	2,50	0	0
Sorbitol-monostearát EO 20 (SMS EO 20)	0	3,00	0
Sorbitol-trislearát EO 20 (STS EO 20)	0,50	0	3,00
Kyselina citrónová	10	10	10
Etoxylovaný 15-18 tetraetylenpentamin	1,0	2,0	2,0
Polyakrylát (Acusol 445 ND)	11	11	11
Silikát (amorfní; 1,6 r)	0,4	0,4	0,4
Monohydrát perkarbonátu sodného	27	-	0
Perkarbonál sodný	-	31	31
Sulfát (síran) sodný	24	24	24
NOBS	6	6	6
TAED	5	5	5
Anionický detergent (LAS/AS/AES)	7	7	7
Jiné, inertní a stopové přísady	do 100	do 100	do 100

Přísada	7 (hmot.%)	8 (hmot.%)	9 (hmot.%)
Sorbitol-monostearát (SMS)	0,50	0,50	0,5
Kyselina citrónová	10	10	10
Polyakrylát (Acusol 445 ND)	11	11	1 1
Silikát (amorfní; 1,6 r)	0,4	0,4	0,4
Etoxylovaný 15-18 tetraetylenpentamin	-	5,0	-
Etoxylovaný 15-18 polyctylenamin	5,0	-	-
Etoxylovaný 15-18 etylendiamin	-	-	5,0
Monohydrát perborátu sodného	0	0	0
Perkarbonát sodný	31	31	31
Sulfát sodný	24	24	24
NOBS	6	0	6
TAED	5	1 1	5
Anionický detergent (EAS/AS/AES)	8	8	8
Jiné, inertní a stopové přísady	do 100	do 100	do 100

·« »»*· ·· ·· ·· » « · · · · · * v · · · ♦ · · · · » · · » · ··· ··« * · · · · ·

-23Namáčecí kapaliny se připraví rozpuštěním vždy 45g výše uvedeného prostředku ve 3,5 až 5,0 litrech vody. Potom se ponoří vždy 0,5 až 2kg textilu do uvedené namíčecí kapaliny na dobu 10 minut až 24 hodin. V případě namáčecí kapaliny, obsahující výše definovaný prostředek 3, doba namáčení způsobem podle vynálezu činí více než 1 hodinu, výhodněji 4 až 24 hodin. Nakonec se textil vyjme z namáčecí kapaliny, propláchne vodou a pere se běžným postupem, tedy ručně nebo v pračce, a to s použitím běžného detergentů při opětném využití namáčecí kapaliny (roztoku) nebo bez opětného využití. Potom se tento textilní materiál nechá uschnout. S těmito namáčecími prostředky se dosáhne výtečné účinnosti v odstraňováni různých skvrn, včetně skvrn od bláta a hlíny, „enzymatických“ skvrn, mastných skvrn, bělitelných skvrn, a podobně.

- 24 ·· ····

Ί>ν ÁoeA - qq

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (5)

1) etoxylované diaminy o vzorci :

R2 . N - Rl - N - R2 (R2) 2 - N - Rl - N - ( R2 ) 2 nebo { X - L - )₂ - N - R¹ - N - ( R²) 2

1. Namáčecí prostředek vyznačující se t í m, že obsahuje :

- ester sorbitolu podle vzorce C6H9O2 (CjH^Ojx R1R2R3, kde x je celé číslo od 0 do 40, Ri a R2 jsou nezávisle na sobě OH nebo (C_nH,, + 1) COO, a R3 je skupina (C_nH_n + 1) COO, kdy n je celé číslo od 11 do 17; a

- činidlo převádějící špínu do suspenze, které se vybere ze skupiny následujících látek:

2. Namáčecí prostředek podle nároku 1,vyznačuj ící se t í m, že činidlem převádějícím špínu do suspenze je etoxylovaný aminopolymer, v němž R¹ je C2-3-alkylen, výhodně etylen, a L sestává zcela ze skupiny -(CH2CH2O)_n-, a n je nejméně 12.

2) etoxylované polyaminy o vzorci :

R2

R3 - [(Al )_q - (R⁴)t-N-L-X]_p

3. Namáčecí prostředek podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m, že eloxylovaným aminopolymerem je etoxylovaný polyctylenamin, který před etoxylací má molekulovou hmotnost 140 až 310.

3) etoxylované aminopolymery o obecném vzorci :

R2 [ ( R² ) 2 - N - j w- - [ - Rl - N - ] _x- - [- Rl - N - ] _y- - [ - Rl - N - L - X] _z

X ·· *444

44 4

-2544 4·' * 4 4 4 4 *4 · a 4) jejich směsi, kde A je

O

II

-NCi

R

NCO—, NCN—, CNO lí

OCNI

R

O i!

co

OCO—, OC —, CNC oř o

I

R

R je H nebo Cu -alkyl nebo hydroxyalkyl; R¹ je C2-i2-alkylen, hydroxyalkylen, alkenylen, arylen, nebo C2-3-oxyalkylenová skupina s 2 až 20 oxyalkylenovými jednotkami za předpokladu, že se vytvoří vazby O—N; každé R je Ci-4-alkyl nebo hydroxyalkyl, skupina --L--X nebo dvě R² dohromady vytvoří skupinu — (Clhjr—A²—(Clfjs—, kde A² je -O-- nebo — CH?—, r je 1 nebo 2, s je 1 nebo 2 a r + s je 3 nebo 4; X je neionická skupina, anionická skupina nebo jejich směsi; R'³ je substituovaný C3_i2-alkyl, -hydroxyalkyl, alkenyl, -aryl, nebo alkarylová skupina s p substitučními místy; R je Ci.n-alkylen, hydroxyalkylen, alkenylen, arylen nebo alkarylen, nebo C2-3-oxyalkylenová skupina má 2 až 20 oxyalkylenových jednotek za předpokladu, že se vytvoří vazby O-C nebo O-N; L je hydrofilní řetězec, obsahující polyoxyalkylenovou skupinu — f(R⁵O)_m(CI fClNO),,]—, kde R’ je C^-3.4-alkylen nebo hydroxyalkylen a ttt a n jsou taková čísla, aby skupina — (ClfClNO),,— tvořila nejméně 50 hmotnostních % uvedené polyoxyalkylcnové skupiny; pro tylo diaminy platí, že m je 0 až 3, a n je nejméně 6, je-li R¹ (A.j-alkylen, hydroxyalkylen nebo alkenylen, a n je nejméně 3, když R¹ je jiné než CN.i-alkylen, hydroxyalkylen nebo alkenylen; pro polyaminy a aminopolymery platí, že m je 0 až 10 a n je nejméně 3; p je 3 až 8; q je 1 nebo 0; t je 1 nebo 0 za předpokladu, že t = 1, je-li q = 1; w je I nebo 0; x + y + z je nejméně 2; a y + z je nejméně 2, přičemž uvedený prostředek může být formulován buď jako emulze, nebo jako mikroemulze.

·· ··»· · ·· • · · · * ··· • · · · · · · ♦ · ·

- 2fi - · · ♦ · ·····♦ ··· ··· ······ · · ···· ·· ·· · 99 99

4. Namáčecí prostředek podle nároku 1 nebo 2, v y z n a č u j í c í se t í m, že suspenzním činidlem je etoxylovaný 15-18 tetraetylenpentamin.

5. Namáčecí prostředek podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m, že etoxylovaným aminopolymerem je etoxylovaný polyetylenimin, ketrý před etoxylací má hmotnost 600 až