CZ113790A3 - Náplast jako transdermální terapeutický systém, způsob její výroby a její použití - Google Patents

Description

Nápl.ast jako transdermální terapeutický systém^ způsob její výroby jčp |3o(Xi-ÍÍ9 Oblast_techniky

Vynález se týká náplastí jakc transdermálního terapeutického systému prořízená, odstupňované podávání účinných látek na kůži s počáteční vysokou dávkou a nižší udržovací dávkou ,jakož i způsobu její výroby a použití pro lokální nebo systemické dermální uvolňování účinné látky v humánním nebo veterinárním lékařství nebo v kosmetice.

Dosavadní stav techniky

Terapeutická zařízení pro řízené podávání účinných látek se označují jako terapeutické systémy /K. Heilmann, Therapeutische Systeme, str. 26. ,F.Snke Verlag Stuttgart 1984/. Takovýto systém je tedy zařízení, obsahující léčivo popřípadě forma podávání, která uvolňuje jedno nebo několik léčiv v předem stanoveném množství a to kontinuálně po pevně stanovenou dobu no přesně určené místo použití.

Při použití na kůži mohou takováto systémy rozvíjet jak topický, tak i systemický účinek,a četnost tímto způsobem aplikovatelných látek a jejich rozdílné chemické, fyzikální a farmakologické vlastnosti kladou vždy nové požadavky p*i výrobě takovýchto systémů. Pro dermální aplikace byly již nalezeny četné účinné látky u kterých se dosáhne kontinuálního a maximálně neměnného uvolňování po požadovanou dobu aplikace.

-2Vedle toho ale existují i terapeutické požadavky, podle nichž by měl profil uvolňování účinné látky po zvýšené počáteční dávce vykazovat nižší uvol ňovanou dávku. Tak je tomu například u urostředků pro spaní, kde se požaduje zvýšený přívod účinné látky při navození spánku a nižší dávka pro zabránění probuzení během dalšího navazujícího časového období.

I u lidí s nechutenstvím lze během denních hodin nastavit vyšší hladinu účinná látky v krvi než v noci. Totéž se týká i podávání nikotinu pro odnaučení se koulit. Nakonec se lze zmínit , že p*i potírání ataků bolesti po zvýšená základní dávce je žádoucí snížená udržovací dávkp.

Transdermální terapeutický systém pro řešení tohoto problému byl již popsán v EP-A O 227 252. Tam se účinná látka v zásobníku přivádí do styku pouze s takovým množstvím zrychlovače penetrace, že se urychlená penetrace udržuje pouze během definované počáteční fáze aplikace. Nevýhodou při tom je,že pro každou účinnou látku se musí najít vhodný urychlovač penetrace a p*i volbě matrice zásobníku je nutné zohlednit vedle difúzní schopnosti účinné látky i urychlovač penetrace.

Toto konečně vedsv mnoha případech k tomu, že je nezbytná nákladná přídavná membrána.

Jiné řešení uvedeného problému je navrhováno v DE-OS 36 42 931 . Tam jsou uspořádány nejméně dvě navzájem oddělené komory náplasti s různými koncentracemi účinné látky, takže v orvní fázi aplikace představuje uvolňování účinné látky ze všech komor

-3vysokou počáteční dávku, zatím co po vyprázdnění komor s nižší koncentrací účinné látky dochází k uvolňování účinné látky ji? jen z komor s vyšší koncentrací účinné látky a tedy působí pouze snížená udržovací dávka. Tento systém je již nákladný co se týká samotné konstrukce komor 33 vyžaduje s ohledám na různá nastavení koncentrací v komorách zvláštní opatření.

Podstata vynálezu

Proto je úlohou vynálezu vyvinout náplast, jako terapeutický systém pro podávání účinné látkyna kůži s odstupňovaným uvolňováním účinné látky, který odstraní nezbytnou přítomnost urychlovače penetrace a nechá se vyrobiti jednoduchým způsobem.

Předmětem vynálezu je náplast jako terapeutický systém nro *ízené, odstupňované podávání účinných látek na kůži s počáteční vysokou dávkou a nižší udržovací dávkou, která sestává ze zadní rubové vrstvy, odvrácené od kůže, minimálně jedné zásoby účinné látky, která je ve styku s matricí ř<d<_c< dávkování účinné látky a samolepícího fixačního zařízení p”0 přilepení náplasti na kůži, přičemž celá matrice obsahuje na počátku aplikace účinnou látku, která je charakterizována tím, že dimenzování a nastavení polohy zásoby účinné látky nebo účinných látek ve styku s matricí jsou zvoleny tak, aby alespoň v jednom směru byly vzdálenost mezi matricí a jednou obvodovou plochou matrice, do týkající se plochy pro předávání delší po dobu trvání aplikace než cesta difúze nejméně jedné účinné látky v matrici v okamžiku aplikace je zvolena tak, aby doba

-4trvání uvolňování až do úplného uvolnění účinné látky obsažené původně v matrici byla kratší než doba trvání aplikace.

Princip konstrukce náolasti je sám o sobě znám z DE-OS 21 35 533, aniž by ale odtamtud tylo možné seznat konstrukční znaky požadované změny orofilu uvolňování podle vynálezu.

Náplast obsahuje alespoň jednu zásobu účinné látky, která obsahuje výlučně účinnou látku nebo účinné látky.

Podstatným znakem náolasti oodle vynálezu je obsah účinné látky v matrici dvojím zoůsobem. Jednak je možné již p^ri výrobě náolasti naplnit matrici účin nou látkou nebo se naplnění účinnou látkou provádí až oo výrobě náolasti difúzíúčinné látky ze zásobníku účinné látky do matrice,která byla až dosud prázdná. Pocjod uvedený jako poslední se dá urychliti zvýšením teploty a může trvat hodiny až dny. V důsledku toho může účinná látka během počáteční fáze aolikace vysiuoovat celou uvolňovací plochou matrice /což odpovídá vysoké počáteční dávce/, což vede k ochuzení účinné látky v hraničních vrstvách. Toto ochuzení se může vyrovnat pouze dodatečným přívodem účinné látky ze zásoby. Jestliže je nyní vzdálenost mezi zásobou a vyprazdňovacími zónami tak velká, že se tato nedá během trvání aplikace překonat na základě difúzní schopnosti účinné látky, tak se uvolňování účinné lát ky v této oblasti zastaví.Účinnou látku uvolňují jen ty části uvolňovací plochy matrice, které mohou být zásobovány dotečnou difúzí ze zásob / což odpovídá

-5snížená udržovací dávce/. Geometrické poměry v náplasti tedy jsou určovány v podstatě požadovaným profilem uvolňování, účinnou látkou, která se má podávat, volbou matrice a dimenzováním, stejně tak jako i určením místa uložení zásoby. Tc znamená, že vzdálenost rozmezí zásoby/matrice k Dovrchu penetrační plochy matrice je p*i nejmenším v jednom směru tak velká, aby difúze účinné látky ze zásoby posáhla již jen do dílčí oblasti matrice.

Náplast může obsahovat alespoň jednu zásobu účinné látky, která obsahuje alespoň jednu inertní pomocnou látku.Náplast může obsahovat alespoň jednu zásobu účinné látky s účinnou látkou v pevné nebo kapalné formě.

Pod pojmem inertní látka se zde rozumí, že účinná látka a pomocná látka spolu navzájem nereagují. K těmto inertním látkám, které jsou odborníkovi známé, pat*í nao^íklad rozpouštědla, plniva, stabilizátory, podpůrné materiály, nosiče a popřípadě i přísady pro regulaci difúze a penetrace.

Jako účinná látka se mohou používat všechny transdermálně použitelné látky, pro jejichž, aplikaci je žádoucí vysoká Dočáteční dávka. K těmto pat~í například účinné látky ze skuoiny analgetik, antiemetik, antiadiposit, antiflogistik, antispasmolytik a antiangiálních účinných látek. K těmto látkám oat*í i nikotin jako účinná látka pro odvykání koulení.

Suma množství účinných látek v zásobě a v matrici se s výhodou pohybuje okolo až 2Otinásobného terapeuticky potřebného množství.

-6Podle dalšího provedení vynálezu mohou být náolasti alespoň z části vrstvené.

Matrice sestává nejméně ze dvou vrstev, přičemž s výhodou mezi tadní rubovou vrstvou matrice a vrstvou matrice na straně kůže je uspořádána minimálně jedna zásoba účinné látky a poměr tlouštěk vrstev matrice je s výhodou v rozmezí 1:1 až 1:20, a nejvýhodněji v rozmezí 1:1 až 1:5.

Minimálně' jedna zásoba účinné látky může být vytvořena ve tsraru vrstvy a/nebo laminátu.

Matrice může být vytvořena samolepící.

Podle dalšího provedení matrice má tato nebo při nejmenším jedna z jejích vrstev nejméně na jedné straně samolepící za^zení.

Podle dalšího vytvoření matrice jsou fixačními zařízeními samolepící úseky uložené v matrici.

Matrice může být tedy, jak je výše uvedeno, samolepící, což se dá dosáhnout noužitím vhodných polymerních materiálů, jako například kaučuku, kaučuku oodobných syntetických homopolymerů, kopolymerů nebo blokových polymerů, pólymethakrylátů, a jej ch kopolyqierů, oolyurethanu a silikonů. V zásadě přichází v úvahu všechny polymery, které se používají p*i výrobě lepidel citlivých na tlak a které jsou fyziologicky nezávadné. Může být výhodné, když je matrice samolepící, nebol tím lze uspo*íti jinak nutné zvláštní samolepící fixační zařízení, V případě použití matrice, která není samolepící, se používají vhodné polymerní materiály, které se vybírají například ze skupiny pólymethakrylátů, pólyvinylDyrolidonů, ethyl-Ίcelulózy, hydroxy t>r o pyl celulózy, f talátu hydroxymethylcelulózy, pólyvinylalkoholů popřípadě jejich konolymerů s vinyllauratem nebo kyselinou maleinovou, vinylacetátů popřípadě jejich kopolymerů s vinyllaurátem nebo kyselinou maleinovou, oolyvinyletherů, butylkaučuků a polykaorolaktamů.

Zásoba účinné látky může být vytvořena jako vrst va a/nebo laminát. Tvar vrstvy zásoby účinné látky je z výrobnětechnických důvodů výhodný tehdy, když se ooda*í nastavit koncentraci účinné látky ve vrstvě souhlasně s požadavky a dodržet potřebnou vzdálenost od okraje matrice. Usoořádání účinné látky ve vrstvách, u které zásoba nemusí být vytvořena jako vrstva , je výhodná tehdy, když zabraňuje přímému smíchání zásobníku obsahujícího účinnou látku a nutnými nebo požadovanými oomocnými inertními látkami nebo z něho vyplývají výrobnětechnické možnosti.

Při uspořádání náolasti se může například uspořádat nejméně jedna zásoba účinné látky mezi matricí a zadní rubovou vrstvou. To se hodí zejména pro pevné zásoby účinné látky, které lze nanášet ve formě tělísek. Jestliže matrice není samolepící, tak je možné uspořádat na straně plochy zařízení přivrácené ke kůži samolepící vrstvu. I vnit*ní soudržnost zařízení se může v tomto případě dosáhnout dodatečnými samolepícími mezivrstvárni. U jedné výhodné formy provedení vynálezu může být fixační zařízení vytvořeno samolepícími úseky vsazenými do matrice nebo samolepícími okraji obklopujícími uvolňovací plochu. Samolepící vrstvy mohou rovněž obsahovat účinnou látku a tím přispívat ke zvýšení počáteční dávky.

-8Zadní rubová vrstva slouží k ochraně a/nebo mechanické stabilizaci zařízení. Může být vytvořena z ohebného nebo neohebného materiálu a může být jednovrstvá nebo několikavrstvá.

Látky pro její výrobu jsou polymerní látky, jako například polyethylen, polypropylen, polyestery a polyamidy. Z dalších materiálů mohou být ooužity i kovové fólie, jako hliníková fólie, samotná nebo nevlečená polymerním substrátem. Je možné použít i textilní plošné útvary, jestliže jsou schopné zabránit unikání složek zařízení, ^ejména se osvědčily polymerní fólie s napadenou kovovou vrstvou.

Mezi matricí a zadní rubovou vrstvou může být umístěna nejméně jedna zásoba účinné látky.

Podle dalšího provedení má náplast oddělitelnou ochrannou vrstvu oro olochy n*ivrácené ke kůži. Tato oddělitelná ochranná vrstva zabraňuje nepříjemnému znečištění a předčasnému uniknutí součástí náplasti. Oddělí se teprve bezprostředně před aplikací. Pro její výrobu se hodí v zásadě tytéž materiály jako pro rubovou stranu, za předpokladu, že jsou oddělitel né, jako například zpracováním se silikonem. Jiné oddělitelné ochranné vrstvy jsou například polytetrafluorethylen, upravený papír, celofán a polyvinylchlorid . Přirozeně se ochranná vrstva může opatřit pomocnou uchopovací částí, aby se usnadnilo její stažení z náplasti.

Podle dalšího vytvoření vynálezu je do náplasti zapracováno až dvacetinásobné množství terapeuticky potřebného množství účinné látky.

-9Při způsobu výroby náolasti podle vynálezu se zásoba účinné látky vyrobí in sítu spojením složek zásoby. Při tom se zásoba vytvoří přímo na místě styku s matricí. Vrstvy se spojí spolu tlakem a/nebo použitím tepla. Zásoba se může uspořádat pomocí tlaku také v matrici, například injekcí předem určeného množství nebo vtlačením zásoby do měkké matrice. U výhodného zoůsobu se zásoba účinné látky umístí mezi dvěma vrstvami, které mohou být stejné nebo rozdílné.

S výhodou se minimálně část náplasti vyrobí z roztoku, disperze, taveniny nebo nasypáním částic. Takto získané mezinrodukty se rozdělí na menší jednotky, jejich rozměry a tvar jsou určeny terapeutickými požadavky .

Jeden z obsahů účinné látky v matrici se může nastavit po výrobě náolasti difúzí účinné látky nebo účinných látek.

Náolast Dodle vynálezu se hodí zejména pro lokální a systemické dermální podávání účinných látek v humánním a veterinárním lékařství nebo se dají použít i v kosmetice.

Přehled_obrázků na_výkrese

Vynález je dále vysvětlen pomocí obr., na kterých je mimo jiné znázorněno schematicky ale v měřítku,které neodpovídá uspořádání náolasti podle vynálezu. Obr. oři tom ukazují:

obr. la řez náplastí podle stavu techniky, obr. Ib grafické znázornění profilu uvolňování in vivo, náležejícímu náplasti podle obr. la obr. 2a řez formou provedení náplasti podle vynálezu, obr. 2b grafické znázornění profilu uvolňování in vivo, náležejícímu náplasti podle obr. 2a,

-10obr. 3a řez další formou provedení náplasti podle vynálezu, obr. 3b grafická znázornění profilu uvolňování in vivo, náležejícímu náolasti podle obr. 3a, obr. 4 řez další výhodnou formou provedení náplasti podle vynálezu, obr, 5 *ez další výhodnou formou provedení náplasti podle vynálezu, obr. 6 Tqz formou provedení náplasti podle venálezu s větším počtem zásob účinné látky , obr. 7 řez formou provedení náplasti podle vynálezu s větším počtem zásob účinné látky.

Příklady_orovedení vynálezu

Na obr. la je znázorněn schematický řez náplastí podle stavu techniky,přičemž zásoba 13 účinné látky je uložena do samolepící matrice 12, jterá je zakryta rubovou vrstvou 11. Vzdálenost zásoby 13 od obvodové plochy matrice je tak malá, že účinná látka může během aplikace vyplnit difúzí vyprazdňující se oblasti matrice. Účinná látka tedy vystupuje během celé doby aplikace celou uvolňovací plochou; obr. lb reprodukuje k tomuto patřící profil uvolňování in vivo, přičemž tok /flux/ je nanášen proti času. Při tom je možné vidět, že po dosažení maxima tok zůstává během zbývajícího času bez odstupňování na stejné úrovni. Podle uvedeného stavu techniky se proto během požadované doby udrží tok co nejkonstantnější.

Schematický řez formou provedení náplasti podle vynálezu, znázorněný na obr. 2a, se zadní rubovou vrstvou 21, samolepící matricí 22, vsazenou zásobou 23 a obvodem 24 matrice 22 ukazuje oproti obr. la podstat-líně větší vzdálenost mezi zásobou 23 a obvodem 24 matrice 22. P*i správné volbě matrice 22, odpovídající látce o kterou právě jde, není účinná látka schopna po uvolnění účinné látky, která byla původně obsažena v matrici 22, dále difundovat během další aplikace na základě geometrických poměrů do oblasti matrice vzdálených od zásoby 23. Jak ukazuje k tomu pat*í cí profil uvolňování in vivo na obr. 2b, zmenší se tok /flux/ po překročení maxima na podstatně menší konstantní hodnotu. Tím je tedy umožněno nastavit generelně po zvýšených oočáteěních dávkách nižší udržovací dávky.

Obr. 3a představuje schematický řez další formou provedení náplasti podle vynálezu se zadní rubovou vrstvou 21, samoleoící matricí 22, vsazenou zásoubou a obvodem 24 matrice 22. Zde je vzdálenost mezi zá sobou 23 a obvodovou plochou matrice 22 oproti formě provedení podle obr. 2a dále zvětšena, takže ještě větší úseky matrice 22 nemohou být už během aplikace zásobovány účinnou látkou. Vzhledem k tomu, že ale celková uvolňovací plocha je zřetelně větší než na obr. 2a, nastaví sepodle obr. 3b, na kterém je nanesen k tomu patřící tok in vivo, větší počáteční maximum, aby potom pokleslo během aplikace na přibližně stejnou hodnotu jako na obr. 2b.

Nastavení polohy zásoby 23 v matrici 22 může být symetrické nebo i asymetrické, přičemž vždy musí být zaručeno,že vzdálenost mezi zásobou 23 a uvolňovací plochou může být přemostěna difúzí účinné látky ve smyslu cíleného uvolňování. Přirozeně hraje při tom rozhodující roli požadovaný profil uvolňování. Nejpříznivější vzdálenost se dá v *adě případů

-12vypočítat nebo se v mnoha případech musí zjistit pokusně.

Na obr. 4, který ukazuje schematický řez další formou provedení náplasti podle vynálezu, spočívá zvláštnost v nastavení polohy zásoby 23, která je do samolepící matrice 22 vsazena nouze částečně a jednou stranou je ve styku se zadní rubovou vrstvou 21. Vzdálenost zásoby 23 od obvodu 24 matrice 22 odpovídá vzdálenosti znázorněné na obr. 3a, presto ale zvětšená vzdálenost mezi zásobou 23 a uvolňovací plochou ovlivňuje volbu účinných látek vhodných pro tuto formu provedení, n^ičemž tato forma provedení má výrobnětechnické přednosti.

Jak lze seznat z obr. 5, na kterém je znázorněna další forma provedení náplasti podle vynálezu a to schematicky v řezu, může být zásoba 23 uložena také na samoleoící matrici, přičemž tato je jinak obklopena zadní rubovou vršt-vou 21. O vzdálenosti mezi zásobou 23 a obvodem 24 matrice 22 a uvolňovací ploše platí to co bylo uvedeno k obr. 4. I zde mohou pro volbu této formy provedení náplasti mluvit mimo jiné výrobně-technické přednosti.

Dále je na obr. 6 znázorněna schematicky v řezu forma provedení náplasti podle vynálezu, u které jsou v nelepící matrici 22 uloženy t*i navzájem odděleně umístěné zásoby 23a. Matrice 22 je spojena se zadní rubovou vrstvou 21 přes lepící mezivrstvu 25, přičemž rubová zadní vrstva 21 zakrývá i obvod 24 matrice 22 a tvo^í okraj přesahující rovnoběžně s kůží p*es matrici 22· Fixace náplasti na kůži se provádí samolepící vrstvou 26 propustnou pro účinnou látku, která

-13se prostífcá přes celou volnou olochu matrice 22 a přesahuje přes okraje rubové vrstvy 21.

Vytvoření náolasti s větším počtem zásob 23 ukazuje další možnost ovlivňování profilu uvolňování. P*i stejném celkovém objemu zásob 23 umožňuje prostorové soojení částí zásob 23 ve srovnání s jednotlivou zásobou 23 stejného objemu dodatečné dodávání účinné látky difúzí na větší oblasti matrice 22. Podmínky, týkající se vzdálenosti zásoby 23 od obvodu 24 náplasti podle vynálezu se ale při tom musí zachovat.

Samozřejmě může být vzdálenost mezi nejméně dvěma částmi zásob 23 tak velká, že přesahuje během doby trvání aplikace možnou difúzní cestu nejméně jedné účinné látky části zásoby 23 do matrice 22.

S ohledem na další rozčlenění zásob 23 uvádí obr.

n^íklad, pomocí něhož je reprodukován schematický řez další formou provedení náplasti nodle vynálezu. Samolepící matrice 22 prostcuoena mnoha malými zásobami 23, D^ičemž tyto mohou představovat nevná nebo kapalná tělesa nebo i mikrokapsle. Matrice 22 je až na plochu přivrácenou ke kůži spojena p*es samolepící vrstvu 27 se zadní rubovou vrstvou 21, přičemž je zakryt i obvod 24 matrice 22. Samolepící vrstva 27 se rozprostírá i přes přes přesahující okraje zadní rubové vrstvy 21, čímž se vytvoří fixační uspořádání ke kůži, nebol nlochy matrice 22, která se přímo stýká s kůží, jsou nelepivé.

Na všech obr. se znázornění řezů provedeními náplas ti nejsou vrstvy ploch přivrácených ke kůži pro přehlednost zakresleny. Samozřejmě jsou tyto nezbytnou součástí náplastí podle vynálezu. Rozměr náplasti s ohledem na konturu a velikost se může měnit v širokém rozmezí, při-14čemž je nutné přihlížet k terapeutickým požadavkům a k požadavkům místa aolikace, ale i k hlediskům manioulovatelnosti s náplastmi.

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Náplast pro transdermální terapeutický systém pro *ízené, odstupňované oodávánť účinných látek na kůži s^oočáteční vysokou dávkou a nižší udržovací dávkou, která sestává ze zadní rubové vrstvy, odvrácené od kůže, minimálně jedné zásoby účinné látky, která je ve styku s matricí *ídící dávkování účinné látky a samolepícího fixačního zařízení nro přilepení náplasti na kůži, přičemž celá matrice obsahuje na počátku aplikace účinnou látku, vyznačující se tím, že dimenzování a nastavení polohy zásoby /23/ účinné látky nebo účinných látek ve styku s matricí /22/ jsou zvoleny tak, aby alespoň v jednom směru byla vzdálenost mezi zásobou /23/ a jednou obvodovou plochou matrice /22/ dotýkající se plochy Dro předávání delší oo dobu trvání aplikace než cesta difúze nejméně jedné účinné látky od zásoby /23/ do matrice /22/ a množství obsažené účinné látky v matrici /22/ v okamžiku aplikace je zvoleno tak, aby doba trvání uvolňování až do úplného uvolnění účinné látky obsažené původně v matrici /22/ byla kratší než doba tpííní aplikace.
2. 2. Náplast DOdle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna zásoba /23/ účinné látky obsahuje výlučně účinnou látku nebo účinné látky.
3. 3. Náplast podle nároku 1, vyznačující se tím, že alesooň jedna zásoba/23/ účinné

   -16látky obsahuje nejméně jednu inertní pomocnou látku.
4. 4. Náplast podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že alespoň jedna zásoba /23/ účinné látky je v pevné nebo kaoalné formě.
5. 5. Náolast oodle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, Žeje alespoň zčásti vrstvená.
6. 6. Náolast podle nároku 5, vyznačující se t í m , že matrice /22/ sestává nejméně ze dvou vrstev, přičemž s výhodou mezi zadní rubovou vrstvou /21/ matrice /22/ a vrstvou matrice /22/ na straně kůže je usoořádána minimálně jedna zásoba /23/ účinné látky a poměr tlouštěk vrstev matrace /22/ je s výhodou v rozmezí 1:1 až 1:20 a nejvýhodněji v rozmezí 1:1 až. 1:5.
7. 7. Náolast podle nároku 1 až 5, vyznačující se tím, Že minomálně jedna zásoba /23/ účinné látky je vytvořena jako vrstva a/nebo jako laminát.
8. 8. Náolast podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, Že matrice /22/ je samolepící.
9. 9. Náolast podle jednoho z nároků 1 až 7, v yznačující se tím, že matrice /22/ nebo oři nejmenším jedna z jejích vrstev má nejméně na jedné straně samoleoící zařízení.
10. 10. Náolast Dodle jednoho z nároků 1 až 7, v yznačující se tím, že fixačním zařízením jsou samolepící úseky uložené v matrici /22/.

    -1711. Náplast oodle jednoho z nároků 1 až 5 a 7 až 10, vyznačující se tím, že mezi matricí /22/ a zadní rubovou vrstvou /21/ je umístěna nejméně jedna zásoba /23/ účinné látky.
11. 12. Náplast oodle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, Že má oddělitelnou ochrannou vrstvu pro plochy o*ivrácené ke kůži.
12. 13. Náplast podle jednoho z předcházejících nároků 1 až 12, vyznačující se tím, Že obsahuje až dvacetinásobné množství terapeuticky potřebného množství účinné látky.
13. 14. Způsob výroby náolasti podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že se zásoba účin né látky vyrobí in šitu, .spojením složek zásoby /23/.
14. 15. Způsob/podle nároků 5 a 6, vyznačující se tím, že se vrstvy spojí použitím tlaku a/nebo tepla.
15. 16. Způsob oodle nároku 14, vyznačující se tím, že se účinná látka vprcví do matrice /22/ použitím tlaku.
16. 17. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků 14 až 16, vyznačující se tím, že se účinná látka vpraví do matrice /22/ p*i výrobě náplasti .
17. 18. Způsob podle nároku 14 až 16, vyznačující se tím, že naložení materiálu matrice /22/ účinnou látkou se provádí při výrobě matrice /22/ geM-ě—beg- účinné látky a provádí se až do aplikace ze zásoby /23/ účinná látky nebo účinných látek.
18. 19. Způsob podle nároku 14 až 18, vyznaču-18j í c í se t í m , že se nejméně část zásoby /23/ účinných látek a/nebo matrice /22/ vyrobí z roztoku, disperze, taveniny nebo nasypáním částic
19. 20. Použití náplasti podle jednoho z nároků 1 až. 13 pro lokální nebo systemické dermální podává ní účinné látky v kosmetice.