CZ131199A3 - Způsob zneškodňování detonační fronty a detonační pojistka - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zneškodňování detonační fronty vedené v potrubním vedení s pomocí uzávěry plamene.

Vynález se rovněž týká detonační pojistky s pláštěm vhodným k vestavbě do systému potrubního vedení, respektive systému nádrže, do kterého vyčnívá alespoň jedno hrdlo potrubí se stanoveným průměrem a ve kterém je umístěna uzávěra plamene zabraňující průniku plamene, jejíž průměr je zřeteleně větší než průměr trubky.

Dosavadní st a v techniky

Rozšíření exploze zápalné směsi plynů do systému nádrže, případně potrubního vedení může nastat jak detonací tak i deflagrací. Pří detonaci se přemísťuje fronta plamene a čelo rázové vlny tvořené tlakovou d e f 1 a g r a c i se Rychlost šíření pohybuje dopředu vlnou exploze, zatímco při rázová vlna fronty plamene.

plamene činí při deflagracích několik 100 m/s a ve směru rázu mohou vznikat tlaky spalin 10 bar (při výchozím tlaku směsi 1 bar, zatímco při rychlosti šíření plameme více než rázu až 100 bar.

detonacích mohou vznikat 1000 m/s a tlaky ve směru

Je známé zabránit ničícímu účinku detonací zeslabením, případně ukončením detonace a přednostně detonaci převést před vstupem na uzávěru plamene na deflagrací. Často se proto kombinují tak zvané detonační brzdy, respektive jí mače detonačních rázů s uzávěrou plamene. Uzávěra plamene má množství úzkých a dlouhých štěrbin, v nichž se plamen tak silně ochladí, že dojde k jeho uhašení φφφφ · · »·ΦΦ φ φφ φ

• φφ ·· Φ· • · · φ · φ φ φφφ

Detonační pojistka sestávající a uzávěry plamene je známá z DE-PS 1 192 980. Detonační fronta sířící se potrubním vedením se u známých zařízení dělí na konvexní vněiší straně stěny, vytvořené jako kruhový válec, a pokračuje do expanzního prostoru s oproti potrubnímu vedení zvětšeným objemem. Teprve po několika obratech může rozdělená detonační brzdy fronta směřovat proti uzavsre plamene, která je které je vychýlena vzhledem detonační upevněna v potrubním vedení k potrubnímu vedení o 90 °, ve kterém detonace. Více obratů se docílí tím. že druhá polokruhového válce má menší průměr, přičemž k části stěny se navzájem překrývají a tím U těchto známých zařízení detonačních front vyvolat zpočátku šíří stěna v podobě sobě směřující tvoří labyrint, sobě přicházející části detonaci, zejména když Je proto potřebné mohou po následnou existuji nepříznivé směsné podmínky, dimenzovat uzávěru plamene tak, že také v tomto případě má bezpečný účinek zhášení plamene. Mezera ke zhášení plamene musí bvt dimenzována dostatečně dlouhá a dostatečně úzká, čímž se pracovního média musí počítat s relativně ztrátou. Kromě toho vznikají na základě úzké však při průtoku vysokou tlakovou a dlouhé průchozí mezery zvýšené náklady na údržbu.

Z DE 195 36 292 C2 je známé rozdělit detonační frontu na hlavní frontu a vedlejší frontu a hlavni frontu vést do expanzního prostoru delší dobu, takže při vstupu hlavní fronty do expanzního prostoru obsahuje tento expanzní prostor spaliny vedlejší fronty. Rozdělení detonační fronty na hlavní frontu a vedlejší frontu, přičemž hlavní fronta potřebuje ke vstupu do expanzního prostoru delší čas, vyžaduje rovněž obracení, které pro minimální objem zajišťuje detonační pojistku, realizovanou podle tohoto způsobu. Nutností předřazení tlumiče alespoň pro hlavní frontu kromě toho vznikají relativně vysoké náklady na zhotovení. Toto platí zejména tehdy, když může být detonační • · · · · 1 • 4 ·· ··

- 3 pojistka ovlivňována detonačnímí frontami oboustranně a proto musí být vybavena tlumičem po obou stranách uzávěry plamene.

V zásadě je možné vytvořit jako detonační pojistku jen uzávěru plamene bez tlumiče proti průchodu zážehu se dlouhá a úzká, takže je s vysokými t1akovými

K vytvoření dostatečné bezpečnosti musí volit mezera uzávěry plamene třeba počítat u uzávěry plamene tlakovými ztrátami. U uzávěr plamene s malými ztrátami totiž může čelo plamene vstupující do uzávěry plamene sunout z části nespalitelnou směs uzávěrou plamene. Tím vzniká v mezerách zhášeni plamene ve směru šíření plamene která větší rychlost proudění a tím turbulence, v mezerách zhášení plamene zvyšuje rychlost spalování a tím redukuje schopnost zhášení a tím zabezpečení proti průchodu Když je však uzávěra plamene realizována s vysokou tedy vysokou bezpečností proti prů.chodu zážehu, na základě úzké a dlouhé mezery, vzniká značně provozně nevýhodná vysoká tlaková ztráta.

plamene, těsností,

Podstata........vyná lezu

Předložený vynález vychází z uvedeného problému vytvořit pojistku proti detonacím, která je realizovatelná jednoduchými a cenově příznivými prostředky, aniž nastává vysoká tlaková ztráta u proudících plynů a přesto zajišťuje zabezpečení proti průchodu zážehu.

Jestliže se vychází z uvedeného problému je podle vynálezu způsob vpředu uvedeného typu charakterizován tím, že se detonační fronta vede tak blízko na uzávěru plamene s větším průměrem oproti průměru potrubního vedení, že detonační fronta vstupuje jen na dílčí oblast uzávěry plamene a že detonační fronta expanduje před uzávěrou plamene tak, že vzniká deflagrace, která vstupuje na vnější průřez uzávěry plamene.

• ·· · • · 9 · • * · · · ·

999· 99 9 999· • · · · • ♦· · ·· ·· > 9 9 9 ► · 9 9 •99 999

V detonační expanzi k zplodinami dalším provedení tohoto způsobu se malá část fronty vychýlí do expanzního prostoru působícího předběžnému spalování v expanzním prostoru,, aby se předběžného hoření zabránilo obnovenému vzniku detonační fronty v expanzním prostoru.

Když musí být z ztráty dimenzován průměr trubky extrémně velký, je účelné dílčích detonačních frontách uzávěry plamene. Tím mezi potrubním vedením oblastí průměrů v běžném velmi malé tlakové vzhledem k průměru vést detonační frontu ve více na více příslušných dílčích také lze při velkém rozdílu a uzávěrou plamene docílit důvodů požadované uzávěru plamene provozu dostatečně rovnoměrné proudění průchozího média na celou plochu uzávěry plamene

Jestliže se detonační pojistka charakterizována tím, vyjde ze shora uvedeného problému je vpředu uvedeného typu podle vynálezu že je hrdlo trubky umístěno na uzávěru plamene za vzniku volného mez i prostoru, takže detonační fronta pokračující hrdlem trubky vstupuje jen dílčí oblast uzávěry plamene, přičemž je kolem hrdla trubky vytvořen dostatečně velký expanzní prostor, ve kterém nastává jen deflagrace.

Pomocí vynálezu je tak možné vytvořit detonační pojistku bez vlastního tlumiče rázů a jen s uzávěrou plamene, aniž uzávěra plamene vede k vysokým tlakovým ztrátám v běžném provozu. Jádro předloženého vynálezu spočívá v tom., že se detonační fronta ponechá vstoupit na uzávěru plamene jen v dílčí oblasti uzávěry plamene, tím že se detonanční fronta přivede hrdlem trubky velmi blízko na uzávěru plamene. Přitom vzniká na náběžné straně uzávěry plamene expanzní prostor, takže před uzávěrou plamene v expanzním prostoru může vzniknout detonační fronta sekundárním zážehem deflagrace. Poněvadž uzávěra plamene zasahuje jen do dílčí oblasti detonační fronty, vytváří se tak pro detonační frontu velký odpor proudění. Volná φφφφ φ

- 5 • · φφ ·· φ φ ♦ φφφ φ φ φ φφφφφφ φ • φ φ φ •φφφ φφ φφ φφ • φ φ φ • φ φ φ φφφ φφφ φ φ φ φ φ φ plocha průřezu je přednostně stejná nebo hrdla trubky.

větší než průměr

V trubky na detonační přednostním provedení vynálezu •uzávěře plamene tak. že dílčí frontu v podstatě odpovídá plamene přitom přednostně má průměr, dvojnásobku průměru dílčí oblasti k malých tlakových ztrát.

je umístěno hrdlo oblast zasahující průměru trubky. Uzávěra který odpovídá alespoň dosažení v běžném chodu

Účinnost uspořádání podle vynálezu je ve vztahu na poměry zhášení plamene o to příznivější, č i m těsněji je konec hrdla trubky umístěn na uzávěře plamene. Spodní hranice pro zmenšení volného meziprostoru mezi koncem hrdla trubky a uzávěrou plamene vyplývá z toho, že v normálním chodu je celý průřez uzávěry plamene při obvyklé, relativně rna 1 é rychlosti proudění omýván ještě dostatečně rovnoměrně.

S ohledem na tyto omezující podmínky je v přednostním provedení detonanční pojistky podle vynálezu volný odstup mezi koncem trubkového hrdla a uzávěrou plamene větší/roven než třetina průměru trubky a menší/roven průměru trubky.

U vnitřního prostoru pláště vytvořeného přednostně ve tvaru válce, jehož průřez odpovídá činí délka vnitřního prostoru na k uzávěře plamene přednostně více trubky a může být přednostně trubky a může být, zejména průřezu uzávěry plamene, straně hrdla trubky až než 0,6 násobek průměru menší/rovna dvojnásobku průměru při použití dole vysvětleného předzápalu, redukována až na polovinu průměru trubky.

Podle fronty na dílčí uzávěra plamene ještě může zesí vynálezu dosahovaný efekt výstupu detonační oblast uzávěry plamene, pomocí kterého vytváří pro detonační frontu vysoký odpor proudění, se it tím, že je uzávěra plamene v dílčí oblasti • · ·· · * · * • ···· to

9

999 9

9

9 9 • 9 9 9 • · 9999 • 9 to ·· • to • ♦ ♦

9 9 • 999 99 ·>

oba ρ í na jí c í dí 1 č í v dílčí oblasti oblasti, přičemž výrobních důvodů vytvořena jinak, než v okrajové oblasti oblast. Přednostně je přitom uzávěra plamena vytvořena s menší šířkou mezery než v okrajové přednostně délka mezery uzávěry plamene je z po celém průřezu stejná.

Detonační pojistka podle vynálezu může být opatřena v hrdle trubky oproti průměru trubky malými spojovacími otvory k expanznímu prostoru obepínajícímu hrdlo trubky k vyvolání předspálení v expanzním prostoru pomocí předzážehu pomocí detonační fronty, takže pomocí předspá1eného plynu se účinně reaguje na tendenci k obnovené tvorbě detonační fronty v expanzním prostoru, zejména pomocí reflexe na čelní stěně expanzního prostoru vzdálené od uzávěry plamene, takže se může zmenšit délka expanzního prostoru.

K rozdělení detonační fronty na více dílčích detonačních front může mít detonační pojistka podle vynálezu před uzávěrou plamene více hrdel potrubí, přičemž hrdla potrubí jsou přednostně umístěna rotačně symetricky ke středové ose uzávěry ρ1amene.

Př.ehl..ed.......obrázků.......na........výkresech

Vynález je v následujícím blíže objasněn pomocí příkladů provedení znázorněných na výkresech. Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 schématické zobrazení prvního příkladu provedení vynálezu s detonační frontou nabíhající proti uzávěře ρ1amene, obr. 2 zobrazení podle obr. 1 s rozšířením deflagrace, která vzniká sekundárním zážehem detonační fronty.

~ 7 ·· · • · · ♦ · · ♦ • · · · · 0 · • 99 ·

·· 99 • 9 9 9 ♦ · * · ·· · 9·9

9

99

	obr. '3	příklad provedení podle obr. 1 pro případ běžného
chodu se zobrazením rozdělení protékajícího výstupu z hrdla potrubí na celou ploch plamene.	média na u uzávěry
-	obr.	4	druhý příklad provedení vynálezu, který je vytvořen analogicky s příkladem provedení podle obr. 1, a však pro oboustranně nabíhající detonační fronty,
	obr.	5	zobrazení podle obr. 1 pro třetí příklad podle vynálezu,	provedení
	obr.	6	zobrazení podle obr. 2 pro čtvrtý příklad vynálezu,	provedení
	o br .	7	zobrazení podle obr. 1 pro pátý příklad vynálezu,	provedení
	obr.	8	zobrazení podle obr. 3 pro pátý příklad podle vynálezu,	provedení
	obr.	9	zobrazení podle obr. 1 pro šestý příklad vyná í ezu,	provedení
	obr.	1 0	zobrazení podle obr. 3 pro šestý příklad vynálezu.	provedení
	Pří klady	provedení vvnálezu
	která je k t a r é i e připojen o r o 91 o r 3	Obr. 1 schématicky znázorňuje detonační pojistku, tvořena pláštěm 2, vloženým do potrubního vedení 1, znázorněno čárkovaně. Plást 2 je na obou koncích na potrubní vedení 1 pomocí přírub a má vnitřní . Do vnitřního prostoru 3 vyčnívá z jedné strany hrdlo

• · ·»· • ···· ·· 99 » · · 9 » · · ·

999 999

-i, tvořící pokračování potrubního vedení .1., které končí před uprostřed v plášti 2 umístěné uzávěry 5 plamene. Ve znázorněném příkladu provedení je uzávěra 5 plamene uchycena mezi dvěma polovinami 6 pláště 2. pomocí přírubového spojení 7.

Obr. 1 dále znázorňuje detonační frontu 8, která vstupuje na dílčí oblast 9 uzávěry 5 plamene.

Na obr. 2 je patrné. že hrdlo .4, které tvoří pokračování potrubního vedení 1_, má průměr D a že detonační fronta 8. vstupuje na dílčí oblast 9 uzávěry 5 plamene prakticky o průměru D, která tím má také v podstatě průměr D. Rázová vlna detonační fronty 8 se setkává na průměru D s relativně vysokým odporem proti proudění uzávěry 5 plamene, takže se detonační fronta 8 od uzávěry 5 plamene částečně odráží, respektive při vniknutí do dílčí oblasti 9. uzávěry 5 plamene nastavá zhašení. V otevřené oblasti mezi koncem hrdla .4 a uzávěrou .5 plamene způsobuje detonační fronta 8 v expanzním prostoru 13 poloviny Expanzní prostor 13 je vytvořen na před ústím hrdla .4. dozadu odi uzávěry 5 plamene. Na sekundárního zážehu vznikne v expanzním prostoru ..1...3 .6 pláště 2 sekundární zážeh, délce Li základě deflagrace, která vstupuje na vnější oblast uzávěry .5. plamene s podstatně nižší rychlostí šíření plamene a menším tlakem spalin. Odrazem na stěnách expanzního prostoru .1...3, zejména na čelní stěně 1.0, prstencovitě obepínající hrdlo .4. se opět může 'v deformační frontě 8 vytvořit deflagrace. Dostatečnou minimální délkou Li se působí proti tomu, poněvadž odražená a na detonaci převedená deflagrační fronta se potom dovede před uzávěrou .5 plamene na již spálenou směs a tím se stane neuč i η n o u.

Volný průřez uzávěry 5. plamene průřezu hrdla 4 s průměrem D nebo neprocházejícího podle obr. 3 jako jako normální proudění 1.1 nevzniká odpovídá alespoň je větší, takže u plynu detonační fronta 8, nýbrž vlivem uzávěry 5 plamene • · • · ··

- 9 »·»· · 9 • · • · · • ···* • · • · ···· ·* 99 » · · 9 » · · · ··· ··· žádná podstatná tlaková ztráta..

Z obr. 3 lze zjistit, že volný odstup Lz mezi koncem ústí hrdla .4 a povrchem uzávěry .5 plamene přivráceným k hrdlu 4 je zvolen tak. že v normálním chodu je uzávěra 5 plamene ostřikována protékajícím médiem rovnoměrně. Toto je případ., když je délka odstupu Lz meziprostoru větší/rovna třetině a menší/rovna vnitřímu průměr D.

Příklad provedení znázorněný na obr. 4 odpovídá příkladu provedení podle obr. 1 s tím rozdílem, že je na obou stranách uzávěry .5. plamene vytvořeno hrdlo .4, takže detonační pojistka zobrazená na obr. 4 je vhodná pro detonační fronty 8 vstupující z obou stran.

Další příklad provedení vynálezu znázorněný na obr. 5 se odlišuje od příkladu provedení znázorněného na obr. 1 tím, že je jiná uzávěra 5' plamene zhotovena v jiné dílčí oblasti ,9' s užšími šířkami mezery, takže jiná uzávěra .5' plamene působí proti detonační frontě 8. pomocí jiné dílčí oblastí 9' ještě větším odporem proti proudění.

U příkladu provedení znázorněného na obr. 8, který se obecně shoduje s příkladem provedení znázorněným na obr. 5, je hrdlo 4 opatřeno malými spojovacími otvory 12, kterými se vychyluje bezprostředně na začátku pláště 2 část ze vstupující detonační fronty 8 a vede se přímo do expanzního prostoru 1.3, kde nastává zážehem vychýlené části detonační fronty 8 předspa1 o vání, takže spálené plyny mohou v expanzním prostoru 1...3 zabránit vzniku sekundární detonace reflexí deflagrace na zadní čelní stěně 1.0 pláště 2. a tím se může zmenšit délka Li.

Pátý příklad provedení znázorněný na obr. 7 a 8 spočívá v tom, že uzávěra 5 plamene je dimenzována vzhledem k průměru D. potrubního vedení .1. extrémně velká, aby se v běžném φφ φφ ι Φ Φ 4 φ ·

ΦΦΦ φ φφφφ

ΦΦΦ ΦΦΦ

Φ Φ

Φ Φ Φ Φ uzávěru 5. znázorňuje chodu získala velmi nízká tlaková ztráta vlivem uzávěry 5 plamene. K nastavení dostatečně stejnoměrného proudění protékajícího média na celou plochu uzávěry 5 plamene v běžném chodu a za dodržení účinného odstupu L?_ je rozděleno na průřezu plamene více jednotlivých hrdel 4'. Obr. 7 že se tím detonační fronta 8 proudící v potrubním vedení 1. rozdělí na více dílčích detonační ch front .8', které vystupují na příslušné dílčí oblasti 9'' uzávěry 5 plamene. Zadní čelní stěna 10' ohraničující délku Li jiného expanzního prostoru 1.3, ' je přitom tvořena stěnovým dílem, který ohraničuje ve směru proudění před uzávěrou 5 plamene rozdělovači prostor 1.4, který se rozšiřuje z průměru D potrubního vedení 1. na činný průměr uzávěry .5. plamene a přechází do jednotlivých hrdel 4'. Uspořádání jednotlivých hrdel .4', centrální jednotlivé hrdlo znázorněno ma

1, avšak má o něco menší na obr. 7 .4', které lícuje s potrubním vedením průměr než potrubní vedení .1. Čtyři další jednotlivá hrdla .4' jsou umístěna ve stejné vzdálenosti na poloměru kolem centrálního jednotlivého hrdla .4'. Obr. 8 znázorňuje normální chod, při kterém prochází jednotlivými hrdly .4' běžná dílčí proudění .1.1.' a jsou rovnoměrně rozdělena na ploše průřezu uzávěry 5 plamene.

1J šestého příkladu provedení znázorněného na obr. 9 a 10 chybí oproti pátému příkladu provedení centrální jednotlivé hrdlo 4'. Jsou zobrazena pouze dvě jednotlivá hrdla 4', která obě se nachází ve stejné vzdálenosti ke střední ose pláště 2, respektive uzávěře 5 plamene. Také tímto uspořádáním se vytváří dílčí detonační fronty 8', viz obr. 9, případně běžná dílčí proudění 1 1.' , viz obr. 10.

Ve přednostním provedení činí délka Li 2D > Li > 0,5 D a odstup Lz 1.D > JL.2 ž. 1/3.D. Optimalizace délky Li a odstupu La závisí na tlakové ztrátě uzávěrou 5 plamene.

·· · * ·

Claims (1)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   Způsob zneškodňování detonační fronty vedené v potrubním vedení .(1) pomocí uzávěry (5, 5') plamene, vyznačující se tím, že se detonační fronta (8, 8') vede tak blízko na uzávěru (5, 5') plamene,' mající větší průměr oproti průměru potrubního vedení (1), že detonační fronta (8, 8') vstupuje jen na dílčí oblast (9, 9', 9'') uzávěry (5, 5) plamene, přičemž detonační fronta (8, 8') expanduje před uzávěrou (5, 5') plamene tak, že vzniká deflagrace, která vstupuje na vnější průřez uzávěry (5, 5') plamene.

   Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se část detonační fronty (8) vychýlí do expanzního prostoru (13), působícího expanzí, (13) spaluje.

   předběžně se v expanzním prostoru

   3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se vede detonační fronta (8) ve více dílčích detonačních frontách (8') na více příslušných dílčích oblastí (9'') uzávěry (5, 5') plamene.

   4. Detonační pojistka s pláštěm (2) vhodným k vestavbě do systému potrubního vedení (1), respektive systému nádrže, ve kterém je umístěna uzávěra (5, 5') plamene, zabraňující průniku plamene, jejíž průměr je větší než průměr (D) trubky, vyznačující se tím, že alespoň jedno hrdlo (4, 4') trubky je umístěno na uzávěru (5) plamene za vzniku volného meziprostoru pro vstup detonační fronty (8, 8'), procházející hrdlem (4, 4') trubky jen na dílčí oblast (9,

   9') uzávěry (5, 5') plamene, přičemž kolem hrdla (4, 4') trubky je vytvořen expanzní prostor (13) pro vytvořeni deflagrace.

   Detonační pojistka podle nároku 4. vyznačující se tím. ž<

   ·· · • >

   • · • to • · · • · · to to volný odstup ( Lz ) mezi koncem hrdla (4, 4') trubky a uzávěrou (5, 5') plamene je menší nebo roven průměru ( D) trubky.

   6. Detonační pojistka podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že volný odstup (L2 ) mezi koncem hrdla (4, 4') trubky a uzávěrou (5, 5') plamene je větší nebo roven 1/3 průměru (D) trubky.

   7. Detonační pojistka podle jednoho z nároků 4 až 6, vyznačující se tím, že vnitřní prostor (3) pláště (2) je vytvořen válcový a má průřez odpovídající průřezu uzávěry (5, 5') plamene.

   8. Detonační pojistka podle nároku 7, vyznačující se tím, že délka (Li) vnitřního prostoru (3) na straně hrdla (4, 4') k uzávěře (5, 5') plamene je větší nebo rovna 0,5 násobku průměru (D) trubky.

   9. Detonační pojistka tím, že délka (Li ) vnitřního prostoru (4, 4') k uzávěře (5, 5') plamene dvojnásobku průměru <D) trubky.

   podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se (3) na straně hrdla je menší nebo rovna

   Detonační pojistka vyznačující se tím.

   podle jednoho že uzávěra z nároků 4 až 9, (5') plamene je vytvořena v než v okrajové oblasti d í 1 č í oblasti (9') od 1 i šně

   obepínající dílčí oblast ( 9 ' ) - 11. Detonační poj i s t k a podle nároku 10, vyznačující se tím, že uzávěra (5 ' ) plamene je v dílčí oblasti (9 ' ) vytvořena s menší sirkou mezer než v okr a j ové oblasti . 12. De tonačη í po j i s t k a podle nárok u 11, vyznačující se tím, že

   délka mezer v uzávěře (5.

   5'1 plamene a v celém i e ji m • · ·· 4 44 44 • 4 · 4 4 · 4 4 4 4

   4» 4 444 4 44 4

   4444 4 · 4 4444 4 444 444 • 4 4 4 4 4 4

   444 4 44 4 44 44

   -13ρ r ΰ řezu s t βj náDetonační pojistka podle jednoho z nároků 4 až 12. vyznačující se tím. že hrdlo (4) trubky má vzhledem k průměru, (D) trubky menší spojovací otvory (12) do expanzního prostoru (13) obklopujícího hrdlo (4) trubky.

   Detonační pojistka podle vyznačující se tím, že hrdla po obou stranách uzávěry (5, jednoho z nároků 4 až 13, (4, 4') trubky jsou vytvořena

   5') plamene.

   Detonační pojistka podle jednoho z nároků vyznačující se tím, že před uzávěrou (5, 5') umístěno více než jedno jednotlivé hrdlo (4').

   až 14, plamene je

   Detonační pojistka podle jednotlivá hrdla (4') nároku 15, vyznačující se tím, že trubky jsou umístěna rotačně symetricky ke středové ose uzávěry (5, 5') plamene.

   -gg' 9 ) • · · * · · · ·· • · · ··· · * » » • · · ·»·· « · · · • ···· · · · ···· * ·«· ··· • » · · · · · «·· # ·· · · * · *