CZ18493A3 - Topický přípravek obsahující cyklosporin - Google Patents

Abstract

Předmětem řešení je topický přípravek obsahující a) cyklosporin; b) organické rozpouštědlo, v němž se má cyklosporin rozpustit; c) ester mastné kyseliny sjednomocným alkoholem, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu a kterýcelkem obsahuje 8 atomů uhlíku nebo více anebo alkanolamin, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu; d) olejovitou látku, která je při 25 °C v pevném stavu; a e) povrchově aktivnílátku, přičemž množství cyklosporinu leží přibližně v rozmezí od 0,1 do 10 % hmotnostních a celkové množství esteru mastné kyseliny s jednomocným alkoholem a/nebo alkanolaminu leží přibližně v rozmezí od 1 do 15 % hmotnostních. Tyto topické přípravky jsou účinné proti atopické dermatitis, psoriasis a alergické kontaktní dermatitis

Description

Vynález se týká topických přípravků, účinnou složku obsahují cyklosporin. Tyti na bázi cyklosporinu zahrnují přípravky ve formě emulzí a v neemulzní formě.

Pod označením cyklosporin se v tomto popisu rozumí jediná látka nebo směs látek spadajících do skupiny cyklosporinových antibiotik, které jsou podrobně popsány v japonské zveřejněné přihlášce (Kokai) č. 2-17,127.

Dosavadní stav techniky cyklosporinu je známo, že je inhibitorem imunity a bylo ho v široké míře používáno na poli transplantace orgánů, včetně transplantace ledviny. Nedávno se zjistilo, že kromě účinnosti při transplantacích je cyklosporin také účinný proti různých chorobám, které jsou způsobeny zejména autoimunitní reakcí. Byla již publikována četná literatura, v níž se oznamuje účinnost cyklosporinu proti arthritis. Autoimunitní choroby, proti nimž byl cyklosporin použit nebo navržen k použití, mohou zahrnovat například autoimunitní krevní choroby, chronické bronchiální asthma, systemický erythematosus, polymyositis, systemické scleroderma, Wegnerův syndrom, myasthenia gravis, psoriasis vulgaris, autoimunitní střevní choroby (idiopathická ulcerativní colitis, Crohnova choroba), sarcoidosis, sclerosis multiplex, juvenilní diabetes mellitus, uveitis, psoriatickou rheumatoidní glomerulonephritis apod.

Jak již bylo uvedeno výše, cyklosporin přispívá velkou měrou k inhibici odmítání transplantovaných orgánů a lze ho také používat k autoimunitní terapii. Na druhé straně je však také známo, že má často silný nepříznivý účinek na ledviny při dlouhodobějším orálním podávání. Je to právě toxicita cyklosporinu vůči ledvinám, která znemožňuje jeho širší využití. Je známo, že existuje mnoho případů, při nichž dochází k chorobným stavům na pokožce, v očích nebo v kloubech a v tomto případě lze léčbu provádět pomocí topických přípravků. V případě chorob, které lze léčit podáváním topických přípravků, je výhodné se vyhnout systemickému podávání, které by mohlo způsobovat poruchy ledvin. Je-li ohnisko choroby omezeno na vrstvu kůže, je topické podávání prostřednictvím epidermis výhodnější než jiné způsoby podávání, poněvadž je při něm možno uspořit podávané léčivo a navíc je možno zvýšit jeho účinnost lokálním zvýšením jeho koncentrace, při omezení systemických vedlejších účinků. Podávání cyklosporinu ve formě topických přípravků lze označit za jeden z nejúčinnějších systémů dodávky tohoto léčiva.

Zpracovávat cyklosporin na topické přípravky, které by si udržely vysoký terapeutický účinek, je však, narozdíl od zpracovávání vodorozpustných nebo nízkomolekulárních farmaceuticky účinných látek, nesmírně obtížné. Jedním z důvodů této obtížnosti je skutečnost, že cyklosporin je velkým cyklopeptidem, jehož molekulová hmotnost přesahuje 1200, takže obtížné proniká zrohovatělou vrstvou kůže do ohniska choroby, které je přítomno ve vrstvi dermis. Dalším důvodem této obtížnosti je nerozpustnost cyklosporinu ve vodě, přičemž jsou omezena i organická rozpouštědla, v nichž je cyklosporin možno rozpouštět. Jako specifická organická rozpouštědla, kterých lze obvykle použít, je možno uvést nižší alkanoly, jako je ethanol nebo isopropylalkohol. Takové nižší alkanoly jsou však při použití v poměrně vysokých koncentracích v topických přípravcích příliš dráždivě vůči pokožce, takže bezpečné topické přípravky není možno zajistit. Když se naproti tomu nižšího alkanolu použije v topickém přípravku v poměrně nízké koncentraci, může se zhoršit schopnost cyklosporinu rovnoměrně se se v něm dispergovat. Z těchto důvodů nejsou k dispozici žádné topické přípravky s vysokým terapeutickým účinkem.

Publikované zprávy, které se vztahují ke klinickému výzkumu cyklosporinových mastí jsou rozporné, poněvadž někde se uvádí, že 10% cyklosporinový přípravek je farmaceuticky účinný a jinde, že není účinný, takže reprodukovatelnost takových přípravků není zaručena. V některých zprávách je popisováno specifické složení cyklosporinových přípravků, chybí zde však uvedení jejich farmaceutických účinků.

Tak například, v japonské zveřejněné patentové přihlášce č. 2-17,127 jsou zveřejněny přípravky, které jako podstatné složky obsahují cyklosporin a mono- nebo polynenasycenou mastnou kyselinu nebo nenasycený alkohol, vždy s obsahem 12 až 24 atomů uhlíku. Mono- a polynenasycené mastné kyseliny mohou například obsahovat kyselinu vakcenovou, kyselinu linolovou, kyselinu linolenovou, kyselinu elaidovou, kyselinu erukovou apod. Nenasycené alkoholy mohou například zahrnovat vakcenylalkohol, linoleylalkohol, linolenylalkohol, elaidylalkohol, erucylalkohol apod. Dále se zde uvádí, že tyto přípravky jsou účinné proti různým kožním chorobám.

V citované publikaci však nejsou specifikovány farmaceutické účinky těchto přípravků a pouze je zde konstatována schopnost cyklosporinu pronikat kůží a koncentrovat se.

V této publikaci se například vůbec neuvádí, v jakém rozsahu je takto upravený cyklosporin účinný proti psoriatickým chorobám.

V literatuře se uvádí, že cyklosporin je účinný proti různým kožním chorobám. Tak například v Acta Derm. Venerol.: dodatek 144, 136 až 138 (1989) se uvádí, že alkoholický olej ovitý gel s obsahem 10 % hmotnostních cyklosporinu je účinný proti atopické dermatitis. Účinnost alkoholického olejovitého gelu s obsahem 10 % hmotnostních cyklosporinu uvádí také Arch. Derm. 125, str. 570 (1989).

Existují zprávy, které se vztahují k dermatitis kontaktního typu, například Arch. Dermatol.: 125, 568 (1989), které uvádějí, že cyklosporin, použitý člověku, nevykazuje žádný účinek.

Dermatitis: 19, 129 až 132 (1988) pn DNCB zkoušce na V publikaci Contact jsou shrnuty referáty cyklosporinovém přípravku olivový olej a ethanol), 5% o třech přípravcích: 10% v Labrafilu (polyoxyl-5-oleát, cyklosporinovém přípravku v ricinovém oleji a 5% cyklosporinovém přípravku v ricinovém oleji, obsahujícím 20 % propylenglykolu. V tomto přehledu se však uvádí, zkoušení nejsou uspokojivé a že je zapotřebí rozpouštědla. Kromě toho, v Contact Dermatitis 20, str. 155 až 156 se uvádí, že žádný ze tří přípravků obsahujících 0,1, 1 nebo 10 % cyklosporinu není vůbec účinný proti kontaktní dermatitis.

že výsledky účinnějšího

Farmaceutický účinek cyklosporinu na psoriasis je například popsán v Clin. Res. 34 1007A (1986), kde se uvádí, že topické podávání cyklosporinu není účinné při léčbě psoriasis. Není zde však uvedeno, v jaké koncentraci a ve formě jakých přípravků byl cyklosporin zkoušen. V Lancet 1, 806 (1987) se také uvádí, že přípravek o koncentraci cyklosporinu 2 % hmotnostní (v masťovém základu) je na psoriasis stejně účinný, jako placebo. V J. Amer. Acad. Dermatol. 18, 378 až 379 (1988) se dále uvádí, že 5% cyklosporinový roztok v olivovém oleji je stejné účinný jako samotný olivový olej, kterého se používá ve zkoušeném cyklosporinovém přípravku, jako základu. J. Amer. Acad. Dermatol. 22, 126 až 127 (1990) konstatuje, že gel obsahující 10 % cyklosporinu, 43 % olivového oleje, 10 % ethanolu, 30 % polyoxyl-5-oleátu a 7 % koloidního oxidu křemičitého nevykazuje žádný účinek na psoriasis. V Brit. J. Derm. 122, 113 až 114 (1990) se uvádí, že 5% (hmotnostně) cyklosporinová mast není účinná.

Zprávy o léčbě alopecia areata jsou například uvedeny v Lancet 2, 803 až 804 (1986), kde se uvádí, že 2% olejový roztok cyklosporinu je účinný. Účinnost 5% (hmotnostně) cyklosporinového přípravku v oleji proti alopecia areata potvrzuje také publikace Lancet 2, 971 až 972 (1986). Na druhé straně, Acta Derm. Venerol. 69, 252 až 253 (1989) uvádějí, že 10% cyklosporinový olejovitý přípravek účinný není. Dále, J. Amer. Acad. Dermatol. 22, 251 až 253 (1989) uvádí, že 5% cyklosporinový přípravek je účinný proti alopecii u mužů, ačkoliv zde nejsou popsány ždáné konkrétní přípravky.

Na základě porovnání výše uvedených literárních údajů je značně obtížné vyvodit závěr, zda cyklosporin je nebo není topicky účinný proti kožním chorobám posaným shora. I v tom případě, že by se dospělo k závěru, že by cyklosporin mohl být účinný proti kožním chrobám, bylo by nutno doporučit jeho používání v poměrně značných dávkách. Nejsou-li cyklosporinové přípravky topicky účinné proti kožním chorobám nebo není-li jejich účinek uspokojivý, je možno v mnoha případech považovat druh složek přípravku a použité dávkování za nevhodné. Je možno shrnout, že dosud nejsou k dispozici žádné konvenční topické přípravky na bázi cyklosporinu, které by představovaly vyřešení problému zpracování cyklosporinu na účinné topické přípravky.

Podstata vynálezu

Hlavním úkolem tohoto vynálezu je vyvinout topický přípravek obsahující cyklosporin, který by účinně působil proti kožním chorobám a který by byl vysoce bezpečný.

Dalším úkolem vynálezu je vyvinout topický přípravek, obsahující cyklosporin, v němž by bylo možno omezit koncentraci nižšího alkoholu při zachování vysoké bezpečnosti.

Dalším úkolem vynálezu je vyvinnout vysoce bezpečný topický přípravek obsahující cyklosporin, který by vůbec neobsahoval žádný nižší alkohol.

Při práci na vynálezu byl úspěšně dovršen výzkum, orientovaný na vývoj cyklosporinových topických přípravků, které by měly vynikající shopnost pronikat kůží nebo zrohovatělými vrstvami kůže a které by kůži nedráždily a byly vysoce bezpečné.

Předmětem cyklosporin, cyklosporin; cyklosporin vynálezu je topický přípravek obsahující který se vyznačuje tím, že obsahuje a)

b) organické rozpouštědlo, v rozpustit; c) ester mastné němž se má kyseliny s jednomocným alkoholem, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu a který celkem obsahuje a/nebo alkanolamin, který je při stavu; d) olejovitou látku, která stavu; a e) povrchově aktivní cyklosporinu leží v rozmezí od 0, celkové množství esteru mastné atomů uhlíku nebo více teplotě 25 °C v kapalném je při 25 °C v pevném látku, přičemž množství 1 do 10 % hmotnostních a kyseliny s jednomocným alkoholem a/nebo hmotnostních.

alkanolaminu leží v rozmezí od 1 do 15

Dalším předmětem vynálezu je topický přípravek obsahující cyklosporin, který se vyznačuje tím, že obsahuje a) cyklosporin; b) nižší alkohol; c) ester mastné kyseliny, který je při teplotě 25 °c v kapalném stavu a/nebo alkanolamin, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu; d) olej ovitou látku, která je při 25 °C v pevném stavu; a e) povrchově aktivní látku, přičemž množství cyklosporinu leží v rozmezí od 0,1 do 10 % hmotnostních, množství nižšího alkoholu leží v rozmezí od 2 do 15 % hmotnostních a celkové množství esteru mastné kyseliny a/nebo alkanolaminu leží v rozmezí od 1 do 15 % hmotnostních.

Topické přípravky obsahující cyklosporin podle vynálezu se svým složením liší od konvenčních topických přípravků na bázi cyklosporinu, které jsou známy z literatury a je možno s nimi dosáhnout vytčených cílů za použití sníženého množství cyklosporinu.

Topické přípravky podle vynálezu, které obsahují cyklosporin se vyznačují následujícími výhodami:

1) Mají vynikající terapeutický účinek.

2) Jsou vysoce stálé (t.j. cyklosporin se z těchto topických přípravků nevylučuje, nedochází k žádné krystalizaci cyklosporinu a k žádné chemické reakci cyklosporinu s jinými složkami, které jsou přítomny v přípravku).

3) Snadno se podávají topicky.

4) Obsahují cyklosporin ve vysoce rovnoměrně dispergovaném stavu.

5) Jsou vysoce bezpečné.

Při stanovení složení topických přípravků podle tohoto vynálezu jsou významnými faktory volba každé složky a jejího množství. Tak například, když má být topický přípravek používán ve formě masti, je třeba brát v úvahu farmaceutický účinek masti, biologickou účinnost masti a fyzikálněchemickou stálost masti. Až dosud se v obvyklých případech používalo jako maskového základu vyšších nasycených mastných kyselin nebo takových mastných kyselin, jako je kyselina olejová nebo 12-hydroxystearová. Z těchto mastných kyselin se kyseliny laurové, kyseliny myristové, kyseliny palmitové a kyseliny stearové používalo pro tvorbu mýdel, spolu s alkálií, zejména hydroxidem draselným, přičemž vzniklé mýdlo pomáhalo emulgovat použité léčivo.

Je však třeba zdůraznit, že v případě topických přípravků podle vynálezu obsahujících cyklosporin, mají mastné kyseliny, ať již se jich v masťovém základu použije jako takových, nebo ve formě draselných mýdel, jen malý účinek na emulgaci cyklosporinu. Z toho důvodu není možno pomocí těchto látek získat topické přípravky s vysokým farmaceutickým účinkem a kromě toho by tyto látky mohly i zhoršovat stabilitu masti.

Následuje popis nej lepších způsobů provedení tohoto vynálezu.

Topické přípravky podle vynálezu obsahují cyklosporin, jakožto hlavní účinnou složku, v množství 0,1 až 10 % hmotnostních, přednostně 1 až 7 % hmotnostních. Je třeba zdůraznit, že topické přípravky podle vynálezu mohou vykazovat vysoký terapeutický účinek i při tak nízké koncentraci cyklosporinu.

Topické přípravky podle vynálezu obsahují organické rozpouštědlo pro cyklosporin, které je v kapalném stavu při teplotě okolí (25 °C) a které je schopno rozpustit cyklosporin. Taková organická rozpouštědla mohou zahrnovat alifatické alkoholy a estery mastných kyselin s vícemocnými alkoholy.

Jako alifatických alkoholů se může používat jakýchkoliv nižších alkoholů a výších alkoholů, za předpokladu, že jsou kapalné při teplotě okolí. Použitý alkohol může mít přímý nebo rozvětvený řetězec a může být nasycený nebo nenasycený. Jako specifické příklady takových alifatických alkoholů je možno uvést nižší alkoholy, jako je ethanol, propanol, isopropylalkohol, butanol apod. a vyšší alkoholy, jako je oktylalkohol, nonylalkohol, decylalkohol, 2-oktyldodekanol, 2,6-dimethyl-4-heptanol, oleylalkohol apod. Jako organická rozpouštědla pro cyklosporin jsou zvláště vhodné rozvětvené vyšší alkoholy.

Použité estery mastných kyselin s vícemocnými alkoholy je možno charakterizovat obecným vzorcem

R¹COOR²OH kde

R¹ představuje alkylskupinu se 4 až 12 atomy uhlíku, přednostně se 6 až 10 atomy uhlíku; a

R² představuje alkylskupinu se 2 až 4 atomy uhlíku.

Jako specifické příklady esterů mastných kyselin s vícemocnými alkoholy je možno uvést propylenglykolkaprylát, propylenglykolkaprát, butylenglykolkaprylát, butylenglykolkapronát, glykolbutyrát a propylenglykolbutyrát.

Výše popsaných organických rozpouštědel je možno používat samotných nebo ve směsi s jinými organickými rozpouštědly. Tyto směsi výhodně obsahují nižší alkohol v množství od asi 5 do asi 60 % hmotnostních, přednostně od asi 10 do asi 50 % hmotnostních.

Organická rozpouštědla je možno míchat s cyklosporinem v poměru přibližně 0,5 až 10 dílů hmotnostních, přednostně přibližně 1 až 5 dílů hmotnostních na 1 díl hmotnostní cyklosporinu. Z organických rozpouštědel se dává přednost nižším alkoholům, zejména ethanolu. Nižší alkohol může sloužit jako rozpouštědlo pro cyklosporin a zároveň jako prostředek urychlující pronikání cyklosporinu pokožkou.

Pro urychlení infuze nebo penetrace cyklosporinu pokožkou se obsah nižšího alkoholu, který se míchá s cyklosporinem, přednostně určuje tak, aby činil 2 % hmotnostní nebo více, vztaženo na celkovou hmotnost topického přípravku. Je-li koncentrace nižšího alkoholu vysoká, zvyšuje se rozsah podráždění kůže do té míry, že je nutno přistoupit ke snížení obsahu nižšího alkoholu na hodnotu 15 % hmotnostních nebo nižší, vztaženo na celkovou hmotnost topického přípravku. Přednostní koncentrace nižšího alkoholu leží v rozmezí od 3 do 6 %, vztaženo na celkovou hmotnost topického přípravku a tato koncentrace umožňuje dosáhnout zlepšené infuze nebo penetrace cyklosporinu kůží, při zachování nízkého stupně podráždění.

V topických přípravcích podle vynálezu se přednostně používá takových organických rozpouštědel, která mají teplotu varu 160 °C nebo vyšší, přednostně 180 °C nebo vyšší a která jsou jen málo těkavá nebo odpařítelná. Taková organická rozpouštědla zahrnují například vyšší alifatické alkoholy obsahující 8 atomů uhlíku nebo více a estery dvojmocných alkoholů s mastnými kyselinami.

Topické přípravky podle vynálezu obsahují ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem, který je při teplotě okolí v kapalném stavu, a/nebo alkanolamin. Ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem může obsahovat 8 atomů uhlíku nebo více, přednostně 12 atomů uhlíku nebo více.

Složkou jednomocného alkoholu v esterech jednomocných alkoholů s mastnými kyselinami může být zbytek alifatického alkoholu s přímým nebo rozvětveným řetězcem, který obsahuje 1 až 22 atomů uhlíku, přednostně 2 až 18 atomů uhlíku. Složkou mastné kyseliny může být jednosytná nebo dvojsytná mastná kyselina s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která obsahuje 4 až 22 atomů uhlíku, přednostně 6 až 18 atomů uhlíku. Jak složka jednomocného alkoholu, tak složka mastné kyseliny může obsahovat nenasycenou vazbu. Složka -jednomocného alkoholu může například zahrnovat ethanol, propanol, isopropylalkohol, butanol, hexanol, oktanol, isooktanol, dodekanol, isododekanol, myristylalkohol, cetylalkohol, hexadecylalkohol, 2-ethylhexylalkohol, 2-oktyldodekanol apod. Složka mastné kyseliny může například zahrnovat jednosytné mastné kyseliny, jako je kyselina máselná, oktanová kyselina, nonanová kyselina, kyselina kaprylová, kyselina kapronová, kyselina myristová, kyselina palmitová, kyselina stearová, kyselina linolová, kyselina linolenová a kyselina eruková a dvojsytné mastné kyseliny, jako je kyselina jantarová, kyselina adipová, kyselina pimelová, kywelina korková, kyselina azelainová, kyselina sebaková a dodekandikyselina. Jako přednostní příklady esterů mastných kyselin s jednomocnými alkoholy je například možno uvést estery jednosytných mastných kyselin, jako je ethylmyristát, isopropylmyristát, isotridecylmyristát, isopropyllaurát, isopropylkaprylát, isopropylpalmitát, isopropylbutyrát, amylbutyrát a oktylbutyrát a estery dvojsytných mastných kyselin, jako je diethylsukcinát, diisopropylsukcinát, diethyladipát, diisopropyladipát, diisooktyladipát, dioktyladipát, didecyladipát, decylisooktyladipát, diethylazelát, diisopropylazelát, diisooktylazelát, diethylsebakát, diisopropylsebakát, dibutylsebakát a dioktylsebakát.

Jako specifické příklady alkanolaminů je například možno uvést diethanolamin, triethanolamin, isopropanolamin, triisopropanolamin, dibutanolamin, tributanolamin apod.

Ester jednomocného alkoholu s mastnou kyselinou a alkanolamin může sloužit pro zlepšování schopnosti roztoku cyklosporinu v organických rozpouštědlech pronikat kůží a zároveň zajišťuje homogenní dispergaci cyklosporinu rozpuštěného v organických rozpouštědlech v olejovité látce, která se nachází v pevném stavu. Obsah těchto sloučenin obvykle kolísá od asi 1 do asi 15 % hmotnostních, přednostně od asi 3 do asi 10 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost topického přípravku. Těchto sloučenin se dále může používat v množství, které obvykle kolísá od asi 2 do asi 5 dílů hmotnostních, přednostně od asi 2,5 do asi 4 dílů hmotnostních, vztaženo na 1 díl hmotnostní organického rozpouštědla nebo rozpouštědel.

může být olejovité

Topické přípravky podle vynálezu obsahují olej ovitou látku, která je při teplotě okolí v pevném stavu. Pod výrazem v pevném stavu se v tomto kontextu rozumí že tato látka nejen pevná, nýbrž i polopevná. Jako takové látky je možno uvést například alkoholy, mastné kyseliny, estery, triglyceridy, vosk, vazelínu apod. Alkohol může zahrnovat například palmitylalkohol, stearylalkohol, eikosylalkohol, glycerin, polyglycerin apod. Mastné kyseliny mohou například zahrnovat kyselinu palmitovou, kyselinu stearovou, kyselinu olejovou, kyselinu arachovou, kyselinu behenovou, kyselinu montanovou, kyselinu melisovou, kyselinu sebakovou apod. Estery mohou zahrnovat například butylmyristylmyristát, dodecyloleát, hexyldecyloktanoát, cetyllaktát, glycerylkapronát, glycerylkaprylát apod. Jako triglyceridú se může použít různých látek živočišného nebo rostlinného původu, které jsou souhrnně označovány jako tuky a oleje a které jsou obchodně dustupné. Může se například jednat o nejrůznější rostlinné oleje, kravské tuky, jaterní tuky, stearát, hexyllaurát, 2-oktyldodecylmyristát, lanolin, lůj apod. Přednostními látkami tohoto typu jsou rostlinné oleje, zejména olivový olej, olej z kamélie, sojový olej, řepkový olej, kukuřičný olej, ricinový olej, světlicový olej apod. Také se může použít rybího oleje, který je bohatý na eikosapentadekanovou kyselinu, která v poslední době přitahuje vzrůstající pozornost, díky svému účinku proti alergiím a zhoubným nádorům.

Obsah olejovité látky není omezen na nějakou konkrétní hodnotu a může být v podstatě libovolný tak, aby se dosáhlo požadovaných vlastností topického přípravku. Obvykle může obsah olej ovité látky kolísat přibližně od 1 do 10 dílů hmotnostních, přednostně od asi 2 do asi 8 dílů hmotnostních, vztaženo na 1 díl hmotnostní součtového množství organického rozpouštědla a esteru jednomocného alkoholu s mastnou kyselinou a/nebo alkanoylaminu, který je při teplotě místnosti v kapalném stavu.

Topické přípravky podle tohoto vynálezu obsahují také povrchově aktivní látku. Jako povrchově aktivních látek se může používat různých surfaktantů, jako jsou aniontové, kationtové, neiontové nebo amfoterní povrchově aktivní látky. S ohledem na nízký stupeň dráždivosti na pokožku se může přednostně používat neiontových surfaktantů. Jako příklady neiontových surfaktantů je možno uvést surfaktanty ethylenoxidového typu, surfaktanty polyhydroxylového typu, surfaktanty polymerního typu apod. Surfaktanty ethylenoxidového typu zahrnují například adukty ethylenoxidu s vyššími alkoholy, adukty ethylenoxidu s vyššími mastnými kyselinami, adukty ethylenoxidu s alkylfenoly, adukty ethylenoxidu s aminy odvozenými od mastných kyselin, adukty ethylenoxidu s amidy odvozenými od mastných kyselin, adukty ethylenoxidu s vícemocnými alkoholy, blokové kopolymery ethylenoxidu a propylenoxidu apod. Surfaktanty polyhydroxylového typu zahrnují například monoestery glycerinu s mastnými kyše14 linami, estery pentaerythritolu s mastnými kyselinami, sorbitanestery mastných kyselin, estery sacharózy s mastnými kyselinami, amidy mastných kyselin s ethanolaminem a jejich alkylenoxidové adukty apod. Z těchto surfaktantů polyhydroxylového typu se s výhodou může používat polyoxyethylensorbitanesterů mastných kyselin, polyoxyethylenglycerylesterů jednosytných mastných kyselin, polyoxypropylenesterů jednosytných mastných kyselin, sorbitanesterů mastných kyselin, polyexyethylenalkoholetherů apod. Těchto surfaktantů se může používat samotných nebo ve směsi s jiným surfaktantem nebo surfaktanty.

Množství a poměr, v jakých se surfaktantů používá nejsou zvláště omezeny a mohou se lišit, v závislosti na požadovaných vlastnostech topického přípravku. Obvykle by měl být surfaktant přítomen v množství od asi 5 do asi 50 % hmotnostních, přednostně od asi 20 do asi 45 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost topického přípravku, v případě, že se jedná o topický přípravek neemulzního typu a od asi 1 do asi 20 % hmotnostních, přednostně od asi 5 do asi 15 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost přípravku, v případě, že se jedná o topický přípravek emulzního typu.

Topické přípravky podle tohoto vynálezu mohou popřípadě obsahovat přísady, jako jsou plniva, látky usnadňující rozpouštění cyklosporinu, zahuštovadla, barvící látky, aromatizační látky, vodu, kapalný parafin, skvalan, stabilizátory emulze, baktericidy, fungicidy apod. Jako plnivo přichází v úvahu jemně rozdělený prášek organického typu nebo anorganického typu. Velikost částic plniva může obvykle ležet v rozmezí od asi 0,1 do asi 20 μπι, přednostně od asi 0,5 do asi 10 μη. Jako příklady vhodných plniv je možno uvést oxid křemičitý, oxid hlinitý, oxid titaničitý, práškové pryskyřice, práškové křemičitany, práškové jíly, práškový sepiolit, práškový montmorillonit, práškovou fluorovanou slídu, práškovou hydroxypropylcelulózu apod. Jako přísady usnadňující rozpouštění cyklosporinu je například možno uvést alkylenglykoly a polyalkylenglykoly, jako je ethylenglykol, propylenglykol, isopropylenglykol, polyethylenglykol, polypropylenglykol apod. Přísady usnadňující rozpouštění se může používat v množství od asi 0,2 do asi 5 dílů hmotnostních, vztaženo nického rozpouštědla, celkem.

na 1 díl hmotnostní orgaAlkylenglykol slouží jako urychlovač infuze nebo penetrace cyklosporinu kůží.

Topické přípravky podle vynálezu je možno aplikovat ve formě emulze nebo v jiné formě, než ve formě emulze. Pokud nemají topické přípravky podle vynálezu podobu emulze, mohou mít přednostně následující složení:

a) cyklosporin: přibližně 0,1 až 10 % hmotnostních, přednostně přibližně 1 až 7 % hmotnostních;

b) organické rozpouštědlo: přibližně 1 až 40 % hmotnostních, přednostně přibližně 2 až 20 % hmotnostních;

c) ester jednomocného alkoholu s mastnou kyselinou, který je při teplotě okolí v kapalném stavu a/nebo alkanolamin: přibližně 1 až 15 % hmotnostních, přednostně přibližně 3 až 10 % hmotnostních;

d) olejovitá látka, která je při teplotě okolí v pevném stavu: přibližné 20 až 80 % hmotnostních, přednostně přibližné 35 až 60 % hmotnostních;

e) povrchově aktivní látka (surfaktant): přibližně 5 až 50 % hmotnostních, přednostně přibližně 20 až 45 % hmotnostních; a

f) plnivo: 0 až asi 15 % hmotnostních, přednostně přibližně 5 až 10 % hmotnostních.

Pokud se nižšího alkoholu používá výhradně jako organického rozpouštědla pro topické přípravky neemulzního typu, může být nižší alkohol přítomen účelně v množství přiblážně 2 až 15 % hmotnostních, přednostně přibližně 3 až 10 % hmotnostních. V tomto případě může být surfaktant účelně přítomen v množství přibližně 20 až 45 % hmotnostních, přednostně přibližně 20 až 40 % hmotnostních a olejovitá látka může být účelně přítomna v množství přibližně 35 až 60 % hmotnostních, přednostně přibližně 40 až 55 % hmotnostních. Použitý surfaktant může mít dále hodnotu hydrofilně-lipofilní rovnováhy (HLB) v rozmezí od 8 do 25, přednostně od 9 do 12.

Topické přípravky neemulzního typu je smísením roztoku cyklosporinu v organickém možno vyrábět rozpouštědle a esteru jednomocného při teplotě okolí načež se vzniklá surfaktantem a k alkoholu s mastnou kyselinou, který je v kapalném stavu a/nebo alkanolaminu, směs smísí s olejovitou látkou a výsledné směsi se podle potřeby přidá plnivo, načež následuje homogenizace směsi,

Pokud mají topické přípravky podle vynálezu podobu emulze, mohou mít přednostně následující složení:

a) cyklosporin: přibližně 0,1 až 10 % hmotnostních, přednostně přibližně 1 až 7 % hmotnostních;

b) organické rozpouštědlo: přibližně 1 až 20 % hmotnostních, přednostně přibližné 2 až 12 % hmotnostních;

c) ester jednomocného alkoholu s mastnou kyselinou, který je při teplotě okolí v kapalném stavu a/nebo alkanolamin:

přibližně 1 až 15 % hmotnostních, přednostně přibližně 3 až 10 % hmotnostních;

d) olejovitá látka, která je při teplotě okolí v pevném stavu: přibližně 10 až 35 % hmotnostních, přednostně přibližně 15 až 30 % hmotnostních;

e) povrchově aktivní látka (surfaktant): přibližně 1 až

20 % hmotnostních, hmotnostních;	přednostně	přibližně 5	slz 15 %
f) plnivo: 0 až	asi 10 %	hmotnostních,	přednostně
přibližně 0,1 až 5 %	hmotnostních	a

g) sterilizovaná voda: přibližně 30 až 75 % hmotnostních, přednostně přibližně 40 až 50 % hmotnostních.

Topické přípravky ve formě emulze se mohou vyrábět tak, že se smísí složky a) až f) při zvýšené teplotě, za vzniku olejovité směsi, která má podobu kapaliny (tato směs je dále označována výrazem směs A), načež se ke směsi A přidá sterilizovaná čistá voda (tato voda je dále označována výrazem voda B) za míchání při zvýšené teplotě. Voda B se může přidávat v množství přibližně 30 až 75 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost směsi A a vody B. K vodě B se může předem přidat přísada usnadňující infuzi a penetraci cyklosporinu kůží, činidlo upravující viskozitu, baktericid a vodorozpustné látka, jako je alkanoylamin. Přísada usnadňující infuzi nebo penetraci může zahrnovat například alkylenglykol, jako je ethylenglykol, propylenglykol, butylenglykol apod. Činidlo pro úpravu viskozity může například zahrnovat polyalkylenglykol, jako je polyethylenglykol, polypropylenglykol apod; vícemocný alkohol, jako je glycerin apod; vodorozpustný polymer, jako je karboxysubstituovaný vinylový polymer apod. Topické přípravky ve formě emulze mohou být typu olej ve vodě nebo voda v oleji. Při výrobě emulzních topických přípravků typu olej ve vodě se přednostně používá surfaktantů s hodnotou HLB 9 až 18 a při výrobě topických emulzních přípravků typu voda v oleji se přednostně používá surfaktantů s hodnotou HLB 2 až 8. K topickým přípravkům emulzního typu se, podle potřeby, může přidat viskozní olejovitá látka, jako je kapalný parafin, glycerin, vazelína apod.

Topické přípravky podle vynálezu se mohou podávat tak, že se aplikují přímo na postižené místo kůže nebo ve formě transdermálních náplastí a obvazů apod., které se přikládají na postižené místo několikrát denně, například jednou až třikrát denně. Počet aplikací se může podle potřeby zvýšit nebo snížit, v závislosti na rozsahu léčené choroby.

V topických přípravcích podle vynálezu je směs roztoku cyklosporinu v organickém rozpouštědle a kapalného esteru jednomocného alkoholu s mastnou kyselinou a/nebo alkanolaminu obsažena v olejovité látce v homogenní disperzní podobě. Proto je u těchto topických přípravků tak vysoká pravděpodobnost, že dojde k infuzi nebo penetraci kůží a dostaví se vysoký terapeutický účinek proti autoimunitním nebo alergickým chorobám kůže při pouhé aplikaci těchto přípravků na postiženou část kůže. Topické přípravky podle vynálezu jsou kromě toho málo dráždivě nebo téměř nedráždivé, takže jsou vysoce bezpečné.

Topické přípravky podle vynálezu jsou vysoce účinné při terapii různých kožních chorob, jako je atopická dermatitis, psoriasis, kontaktní dermatitis, alergická kontaktní dermatitis, alopecia apod. Kromě toho jsou účinné při léčbě jiných dermálních chorob, jako jsou popáleniny. Topické přípravky podle vynálezu mohou napomáhat adaptaci kožního roubu na místě transplantace.

Vynález je blíže osvětlen v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Pro topický přípravek je možno použít následujících složek:

cyklosporin

95% ethanol isopropylmyristát olivový olej polyoxyethylen(5)glycery1monostearát jemně rozdělený oxid křemičitý (Aerosil 200) % hmotnostní 3 % hmotnostní 5 % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních

Tento topický přípravek se vyrobí tak, že se smísí isopropylmyristát, polyoxyethylen(5)glycerylmonostearát a olivový olej za míchání při 50 °C, za vzniku homogenního roztoku, ke kterému se přidá roztok cyklosporinu v ethanolu, načež se výsledná směs zahřeje na 30 až 35 °C a smíchá s aerosilem, za vzniku masti.

Příklad

V podstatě stejným způsobem, jako v příkladu 1 se vyrobí topický přípravek, který obsahuje následující složky:

cyklosporin

95% ethanol isopropylmyristát olivový olej polyoxyethylen(5 Jglycerylmonostearát jemně rozdělený oxid křemičitý (Aerosil 200) % hmotnostní 5 % hmotnostních 5 % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních

Příklad 3

V podstatě stejným způsobem, jako v příkladu 1 se vyrobí topický přípravek, který obsahuje následující složky:

cyklosporin

95% ethanol isopropylmyristát olej z kamélie polyoxyethylen(5)glycerylmonostearát jemně rozdělený oxid křemičitý (Aerosil 200) % hmotnostní 10 % hmotnostních % hmotnostních 44 % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních

Příklad

Kůže morčat se sensitizuje dinitrofluorbenzenem (DNFB) a potom se DNFB aplikuje znovu, čímž se vyvolá na kůži morčat silná alergická reakce.

Účinnost topických přípravků podle vynálezu se pozoruje na tomto experimetnálním modelu.

Tři dny před sensitizací se samcům morčete Hartley o hmotnosti 40 až 50 g intraperitoneálně podá cyklofosfamid v dávce 200 mg/kg. Do jednoho ušního boltce každého morčete se nanese 50 μΐ a olivového oleje, 1 : depilované břišní části

10% roztoku DNFB ve směsi acetonu 1 a osmý den se na obé strany morčat aplikuje dávka 20 μ,Ι 0,5% nebo 0,1% roztoku DNFB ve směsi acetonu a olivového oleje,

4:1, čímž se vyvolá kontaktní dermální alergická reakce.

Po aplikaci DNFB, jako antigenu, na odpovídající místa obou břišních částí se na stejné místo aplikuje topický přípravek, vyrobený podle příkladu 1, který obsahuje 0,1, 1 a 10 % cyklosporinu, v množství 50 μΐ. Toto ošetření se opakuje 2 x denně v intervalu 8 hodin. První ošetření topickým přípravkem se provede ihned po zaschnutí DFNB na vzduchu.

Alergická reakce se hodnotí po 24, 48 a 72 hodinách po aplikaci antigenu, podle následujících kritérií:

stupeň 4 = rudý otok stupeň 3 » rudé zbarvení stupeň 2 = růžové zbarvení stupeň 1 « zarůžovělá skvrna stupeň 0 = beze změny

Zjištěné hodnoty, které jsou uvedeny v tabulce 1, představují střední hodnoty plus/minus směrodatná odchylka.

Statistické zpracování se provede pomocí Studentova t-testu a za signifikantní rozdíl se považuje rozdíl v tom případě, že poměrná odchylka p < 0,05.

Aplikace 0,5% roztoku DNFB způsobí nejsilnější alergickou reakci v časovém rozmezí od 24 do 48 hodin po aplikaci. Pomocí 0,1% cyklosporinové masti se ve značném rozsahu potlačí alergická reakce, přičemž rozdíl není signifikantní. Na druhé straně, mast obsahující 1 % cyklosporinu sníží alergickou reakci v pozoruhodném rozsahu po 24 hodinách, přičemž signifikantní rozdíl odpovídá p < 0,01. I po 48 hodinách a 72 hodinách se alergická reakce potlačí při signifikantním rozdílu. Dále, mast obsahující 10 % cyklosporinu vykazuje signifikantní potlačení alergické reakce, které je podobné, jako při použití 1% cyklosporinové masti. Pro kontrolu se použije masťového základu, který vůbec nepotlačí alergickou reakci. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

zkušební vzorky	24 hodin	48 hodin	72 hodin
cyklo- sporin (%)	počet morčat
0	9	3,4±0,2	3,4±0,2	2,7±0,2
0,1	9	2,4±0,3	2,7±0,3	1,8±0,3
1/0	9	4» 4» 0,7±0,3	4f 4· l,0±0,3	4» 4p l,0±0,3
0	4	3,3±0,3	3,3±0,3	3,3±0,3
10	4	0,8±0,5**	1,0+0,6	l,0±0,5

★ __ ** „ - , p < 0,05 p < 0,01

Při nanesení 0,1% roztoku DNFB se nejsilnější alergická reakce dostaví 48 hodin po aplikaci. Pomocí 0,1% cyklosporinové masti se ve značném rozsahu potlačí alergická reakce, přičemž rozdíl je signifikantní (p < 0,01). Alergická reakce se podobně potlačí i po 48 hodinách a 72 hodinách. Na druhé straně, topické přípravky obsahující 1 % a 10 % cyklosporinu sníží alergickou reakci v pozoruhodném rozsahu při signifikantním rozdílu, podobně jako topický přípravek obsahující 0,1 % cyklosporinu. Pro kontrolu se použije masťového základu, který vůbec nepotlačí alergickou reakci. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

zkušební vzorky	24 hodin	48 hodin	72 hodin
cyklo- sporin (%)	počet morčat
0	8	2,l±0,3	3,l±0,2	2,5+0,2
0,1	8	0,3+0,2**	l,0±0,2*	0,8+0,2
1,0	8	0,l±0,l	0,4±0,3	0,l±0,l
0	4	2,0±0,4	3,0+0	2,3±0,3
10	4	0 ±0	l,5±0,3	0,3±0,3

*p < 0,05 **p <0,01

Příklad 5

Případ 1;

Pacient, muž, 27 let, je postižen atopickou dermatitis od 2 let, přestože od 3 do 8 let u něj došlo k dočasné remisi. Až dosud byly aplikovány steroidní masti, které nebyly příliš účinné. Za použití 10% cyklosporinové masti podle vynálezu zmizelo svědění kůže po 4 až 5 hodinách od aplikace masti. Začervenalý lišej, kerý je charakteristický pro atopickou dermatitis úplně zmizel třetí den od začátku aplikace, při podávání masti 2x denně.

Případ 2 :

Chlapec, 6 let, je postižen atopickou dermatitis od 3 let a byl mu podáván Azeptin, Zatiden a Rizaben, jakož i masti, jako je Rinderon V, Locorten a Methaderm, přičemž však nebyl zaznamenán žádný účinek. Aplikace 5% cyklosporinové masti podle vynálezu odstranila svědění na kůži do 5 hodin od topického podání a svědění, zčervenání a vlhká eroze postižené části zmizela do 24 hodin od aplikace.

Případ 3:

Pacientovi (muž, 52 let), postiženému psoriatickou arthritis se na vlhký erythrem s jasným ohraničením a odlupujícími se částicemi kůže na povrchu aplikuje 1% cyklosporinová mast podle vynálezu. Pomocí této masti se do 24 hodin od její aplikace zlepší Auspitzův jev a zčervenání zmizí třetí den od aplikace masti.

Příklad 6

Pro demonstraci účinnosti tohoto vynálezu se vyrobí tabulce 3 a jejich účinnost způsobem, jako v příkladu 4. jsou uvedeny v tabulce 3.

topických přípravků podle masti ze složek uvedených v se hodnotí v podstatě stejným Také výsledky tohoto hodnocení

Tabulka 3

Složka	Obsah (% hmotnostní) Pokus č.
	1*	2*	3	4	5	6	7
cyklosporin	5	5	5	5	10	5	10
95% ethanol	0	0	2	5	10	5	10
isopropyl- myristát	5	5	5	5	5	0	3
olivový olej	48	48	48	45	35	36	36
polyoxyethy- lenglykol- monostearát	35	35	35	35	35	36	36
Aerosil	5	7	5	5	5	6	6
triethanol- amin	2	0	0	0	0	3	2
účinnost	ne	ne	ano	ano	ano	ano	ano -

* Srovnávací příklad

Srovnávací příklady:

Pro srovnávací účely se konvenčním způsobem vyrobí následující topické přípravky obsahující cyklosporin:

i) 5% (% hmotnostní) suspenze cyklosporinu v ricinovém oleji;

ii) 5% (% hmotnostní) suspenze cyklosporinu v ricinovém oleji obsahujícím 20 % hmotnostních propylenglykolu;

iii) mast obsahující 10 % hmotnostních cyklosporinu, 43 % hmotnostních olivového oleje, 10 % hmotnostních ethanolu, % hmotnostních polyoxyethylen(5)oleátu a 30 % hmotnostních koloidního oxidu křemičitého.

Topické přípravky, vyrobené výše uvedeným způsobem se zkoušejí na svou farmaceutickou účinnost v podstatě stejným způsobem, jako v příkladu 4. U žádného z nich nebyla zjištěna signifikantní účinnost.

Příklad 7

Při výrobě topického přípravku se použije následujících složek:

cyklosporin

95% ethanol isopropylmyristát olej z kamélie polyoxyethylen(5)glycerylmonostearát jemně rozdělený oxid křemičitý (Aerosil 200) % hmotnostních 2 % hmotnostní 7 % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních % hmotnostních

Tento topický přípravek se způsobem, jako přípravek popsaný vyrobí v podstatě stejným v příkladu 1.

Příklad 8

V podstatě stejným způsobem, jako v příkladu 1 se vyrobí topický přípravek, který obsahuje následující složky:

cyklosporin 95% ethanol % hmotnostních 5 % hmotnostních isopropylmyristát 5 % hmotnostních kaméliový olej 39 % hmotnostních polyoxyethylen(5)glycerylmonostearát 39 % hmotnostních jemně rozdělený oxid křemičitý (Aerosil 200) 5 % hmotnostních

Příklad 9

Topické přípravky, vyrobené podle příkladu 7a 8 se 6 měsíců skladují pod uzavřením při relativní vlhkosti 75 % a teplotě 40 °C, načež se měří jejich obsah cyklosporinu. Nezjistí se žádná podstatná změna mezi hodnotou naměřenou před skladováním a po něm. Tím se potvrdí, že cyklosporin je ve formě těchto přípravků dlouhodobě stálý.

Příklad 10

Směs A se vyrobí vzájemným rozpuštěním 50 g cyklosporinu, 70 g 2-oktyldodekanolu, 30 g isopropylmyristátu, 20 g isotridecylmyristátu, 10 g polyoxyethylen(20 )sorbitanmonooleátu, 50 g polyoxyethylen(5)glycerylmonostearátu, 10 g sorbitanmonostearátu, 30 g cetanolu, 40 g sebakátu a 30 g olivového oleje při 80 °C. Odděleně se vyrobí směs B smícháním 30 g propylenglykolu, 20 g diisopropylalkoholaminu, 2 g karboxyvinylového polymeru, 1 g methyl p-hydroxybenzoátu a 1 g propyl p-hydroxybenzoátu s 596 ml sterilizované vody a směs se zahřeje přibližně na 82 °C. Když obě směsi dosáhnou předem určených teplot, začne se směs A postupně, za intenzivního míchání, přidávat ke směsi B, čímž vznikne emulze. Po skončení přídavku se zahřívání přeruší a teplota emulze se za míchání a chlazení nechá poklesnout na 60 až 55 °C. Potom se ke směsi přidá sterilizovaná voda, až do celkové hmotnosti směsi 1 kg. Vzniklá směs se nechá stát a odpěnit a potom se naplní do vhodné nádoby.

Ve shora uvedené směsi je možno polyoxyethylen(5)glycerylmonostearát nahradit 2,0 % hmotnostního polyoxyethylen(2Jcetyletheru; sorbitanmonostearát je možno nahradit skvalanem SK; a cetanol je možno nahradit behenylalkoholem. Kromě toho, celý objem sterilizované vody, použité pro směs B, je možno nahradit kapalným parafinem.

Příklad 11

Směs A se vyrobí vzájemným rozpuštěním 50 g cyklosporinu, 50 g ethanolu, 50 g isopropylmyristátu, 50 g polyethylenglykolu(400), 30 g diethylsebakátu, 80 g olivového oleje, 30 g polyoxyethylen(5)monostearátu, 30 g polyethylenglykol(40)monostearátu a 20 g sorbitanmonostearátu, při zvýšené teplotě. Odděleně se vyrobí směs B rozpuštěním 50 g polyethylenglykolu, 20 g diisopropylaminu, 10 g karboxyvinylového polymeru, 1 g methyl p-hydroxybenzoátu a 1 g propyl phydroxybenzoátu v 528 ml sterilizované vody, při zvýšené teplotě. Směs A se postupně přidává za intenzivního míchání ke směsi B, přičemž vznikne emulze. Po dokončení přídavku se celková hmotnost směsi doplní na l kg přídavkem sterilizované vody.

Ve shora uvedeném přípravku je možno ethanol nahradit behenylalkoholem a diisopropylalkoholamin je možno nahradit triethanolaminem.

Příklad 12

Směs A se vyrobí vzájemným rozpuštěním 50 g cyklosporinu, g oktylalkoholu, 50 g olivového oleje, 30 g isopropylmyristátu, 25 g isotridecylmyristátu, 20 g polyoxyethylen(20)sorbitanmonooleátu, 60 g polyoxyethylen(5)glycerylmonostearátu, 20 g sorbitanstearátu, 30 g cetanolu, 25 g kyseliny stearové a 35 g diethylsebakátu, při teplotě 80 °C. Odděleně se vyrobí směs B rozpuštěním 20 g polyethylenglykolu, 20 g diisopropylalkoholaminu, 2 g karboxyvinylového polymeru, 0,5 g methyl p-hydroxybenzoátu a 0,5 g propyl p-hydroxybenzoátu v přibližně 400 ml sterilní vody a směs se zahřeje na teplotu 82 °C nebo vyšší. Směs B se postupné přidává za intenzivního míchání ke směsi A, přičemž vznikne emulze. Po dokončení přídavku se zahřívání přeruší a k výsledné směsi se za míchání při teplotě místnosti přidá sterilní voda, kterou se celková hmotnost směsi upraví na 1 kg. Směs se nechá stát a odpěnit a vzniklou mastí v krémové formě se naplní vhodná nádoba.

Ve shora uvedené směsi je možno isopropylmyristát nahradit isopropylpalmitátem.

Příklad 13

Směs A se vyrobí vzájemným rozpuštěním 50 g cyklosporinu, 30 g včelího vosku, 80 g 2,6-dimethyl-4-heptanolu, 30 g olivového oleje, 40 g isotridecylmyristátu, 20 g polyoxyethylen( 20)sorbitolhexastearátu, 60 g polyoxyethylen(5)glycerylmonostearátu, 20 g polyoxyethylenovaného( 60) ztuženého ricinového oleje, 40 g cetostearylalkoholu a 40 g diethylsebakátu, při 80 °C. Odděleně se vyrobí směs B rozpuštěním 30 g polyethylenglykolu, 20 g diisopropylalkoholaminu, 2 g karboxyvinylového polymeru, 0,5 g methyl p-hydroxybenzoátu a 0,5 g propyl p-hydroxybenzoátu v 510 ml sterilní vody a směs se zahřeje na teplotu 82 °C nebo vyšší. Směs B se postupně přidává za intenzivního míchání ke směsi

A, která se udržuje při teplotě 80 °C. Po dokončení přídavku se zahřívání přeruší a směs se za míchání ochladí na 60 až 55 °C. Potom se k výsledné směsi za míchání při teplotě místnosti přidá sterilní voda, zahřátá na 80 °C, kterou se hmotnost směsi upraví na 1 kg. Vzniklá směs se nechá stát a odpěnit a potom se naplní do vhodné nádoby.

Ve shora uvedené směsi je možno včelí vosk nahradit polyoxyethylenlanolylalkoholem nebo derivátem včelího vosku. Isotridecylmeristát je možno nahradit 0,2 % hmotnostního silikonového oleje. Polyoxyethylen(20)sorbitanoleát je možno nahradit esterem polyoxyethylensorbitanu a mastné kyseliny. Sorbitanmonostearát je možno nahradit skvalanem SK a sterilovanou vodu je možno nahradit kapalným parafinem.

Příklad 14

Vyrobí se směs A smícháním 50 g cyklosporinu, 80 g propylenglykolmonokaprylátu, 30 g isopropylmyristátu, 30 g polyethylenglykolmonostearátu (25 ethylenoxidových jednotek), 30 g polyethylenglykolu, 20 g isotridecylmyristátu, 20 g cetanolu, 50 g olivového oleje, 80 g velrybího vosku, 30 g sorbitanmonostearátu, 30 g polyoxyethylen( 5 )glycerylmonostearátu, 30 g kyseliny stearové, 20 g diisopropylalkoholaminu a 40 g diethylsebakátu a zahřátím vzniklé směsi na 80 °C. Odděleně se vyrobí směs B přidáním 30 g propylenglykolu, 15 g diisopropylalkoholaminu, 2 g karboxyvinylového polymeru, 0,5 g methyl p-hydroxybenzoátu a 0,5 g propyl p-hydroxybenzoátu k přibližně 400 ml sterilní vody a vzniklá směs zahřeje na teplotu 82 °C nebo vyšší. Směs B se postupně přidá za intenzivního míchání ke směsi A, která se udržuje při teplotě 80 °C nebo vyšší. Po dokončení přídavku se zahřívání přeruší a směs se za míchání ochladí na 60 až 55 °C. Potom se k výsledné směsi přidá sterilní voda, zahřátá na 80 °C, kterou se hmotnost směsi upraví na 1 kg. Vzniklá směs se nechá stát a odpěnit a potom se naplní do vhodné nádoby.

Příklad 15

Směs A se vyrobí smícháním 50 g cyklosporinu, 70 g

2-oktyldodekanolu, 30 g isoprenglykolu, 40 g diethylsebakátu, 30 g isopropylmyristátu, 30 g isotridecylmyristátu, 60 g velrybího vosku, 30 g cetanolu, 40 g kyseliny stearové, 20 g polyethylenglykol(5)glycerylmonostearátu, 20 g polyethylenglykol( 40 )monostearátu, 10 g sorbitanmonostearátu, 50 g olivového oleje a 1 g propylparabenu, načež se vzniklá směs zahřeje na 80 °C. Odděleně se vyrobí směs B přidáním 30 g butylenglykolu, 20 g diisopropylalkoholaminu a 1 g methylparabenu ke 460 ml sterilní vody a vzniklá směs se zahřeje na 82 °C nebo na teplotu vyšší.Směs B se postupně přidá za intenzivního míchání ke směsi A, která se udržuje při teplotě 80 °C nebo vyšší. Po dokončení přídavku se zahřívání přeruší a směs se za míchání ochladí na 60 až 55 °C. Potom se k výsledné směsi přidá sterilní voda, zahřátá na 80 °C, kterou se hmotnost směsi upraví na 1 kg. Vzniklá směs se nechá stát a odpěnit a potom se naplní do vhodné nádoby.

Příklad 16

Roztok 50 g cyklosporinu v 80 g 2-oktyldodekanolu se přidá k zahřáté směsi 40 g isopropylmyristátu, 370 g olivového oleje, 378 g polyoxyethylen(5)glycerylmonostearátu, 2 g polyoxyethylen(9)lauryletheru a 10 g sorbitanmonostearátu, načež se ke vniklé směsi přidá 70 g aerosilu, čímž se získá topický přípravek neemulzního typu.

Příklad 17

Účinnost krémovité masti obsahující cyklosporin, vyrobené v podstatě stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 15, se potvrdí aplikací na úseky kožního transplantátu u myší.

Úseky kůže deseti samců myší transplantují samcům myší C3H/HeN transplantace a jejich okolí se masti vyrobené podle příkladu 12 transplantované úseky nakonec uvedeny v tabulce 4.

CBA o stáří 5 týdnů se o stejném stáří. Na místa aplikuje přibližně 0,1 g 2 x denně tak dlouho, až odpadnou. Výsledky jsou

Tabulka 4

Cyklosporin (%)	Doba transplantace	Prodlužující účinek	Signifikantní rozdíl*
5,0	>60	>397	p < 0,001
1,0	31,3±1,43	207	p < 0,001
0,0 jako kontrolní	15,l±0,78	100

* střední hodnota ± směrodatná odchylka ** Studentův t-test

U kontrolní skupiny, které byl aplikován krém bez cyklosporinu, odpadnou transplantované vzorky kůže v průměru po 12,7 dne od transplantace, zatímco u skupiny, které byl aplikován krém obsahující 5 % cyklosporinu, rostly všechny transplantované úseky kůže po dobu 60 dnů nebo déle. U skupiny, které byl aplikován krém obsahjící 1 % cyklosporinu se prodloužila doba růstu transplantovaných úseků kůže na střední hodnotu 31,3 dne, při signifikantním rozdílu.

Příklad 18

Osmi samcům morčete Hartley o hmotnosti přibližně 300 g se intraperitoneálně podá 150 mg/kg cyklofosfamidu a 3 dny po tomto intraperitoneálním podání se do jednoho ušního boltce každého morčete aplikuje 50 μΐ 10% roztoku dinitrofluorbenzenu (DNFB). Roztok DNFB se vyrobí rozpuštěním předem určeného množství DNFB ve směsi acetonu a olivového oleje, 1 : 1. Po 8 dnech se chlupy na obou stranách břicha odstraní a na depilované břišní části morčete se aplikuje 20 μΐ 0,1% roztoku DNFB, aby se vyvolala konktaktní dermální alergie. Ihned poté se na části, na které byl aplikován roztok DNFB, nanese cyklosporinová mast, vyrobená v podstatě způsobem posaným v příkladu 15. Cyklosporinová mast se dále aplikuje vždy po 8 hodinách. Kontrolní skupině se aplikuje masťový základ, který je popsán v příkladu 15, bez cyklosporinu, podle stejného rozvrhu.

Alergická reakce se hodnotí 24 hodin, 48 hodin a 72 hodin po aplikaci roztoku DNFB, jakožto antigenu, a pro toto hodnocení se použije následující stupnice.

stupeň 4 = rudý otok stupeň 3 = rudé zbarvení stupeň 2 = zánět, který se projevuje růžovým zbarvením kůže stupeň 1 = zánět, který se projevuje změnou barvy kůže na světle růžovou stupeň 0 = beze změny

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5

Cyklo- sporin (%)	Prudkost dermální reakce (střední hodnota ± směrodatná odchylka)
24 hodin	48 hodin	72 hodin
1,0	0,0±0,0**	*jp 0,3±0,2	0,l±0,l**
0,1	0,3±0,3	0,9+0,2	0,7±0,3
0,0
(kontrolní)	2,2±0,3**	_ * . _ 3,l±0,2	2,4±0,2**

** p< 0,001 při Studentově t-testu

Při těchto pokusech se nejsilnější alergická reakce indukuje v časovém rozmezí od 24 do 48 hodin po aplikaci roztoku DNFB. Mast obsahující 1,0 % cyklosporinu silně potlačuje alergickou reakci a mast obsahující 0,1 % cyklosporinu potlačuje alergickou reakci při signifikantním rozdílu.

Claims (24)

1. Topický přípravek obsahující cyklosporin, vyznačující s e tím, že obsahuje a) cyklosporin;

b) organické rozpouštědlo, v němž se má cyklosporin rozpustit; c) ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu a který celkem obsahuje 8 atomů uhlíku nebo více a/nebo alkanolamin, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu; d) olejovitou látku, která je při 25 °C v pevném stavu; a e) povrchově aktivní látku, přičemž množství cyklosporinu leží v rozmezí od 0,1 do 10 % hmotnostních a celkové množství esteru mastné kyseliny a/nebo alkanolaminu leží přibližně v rozmezí od 1 do 15 % hmotnostních.

2. Topický přípravek podle nároku 1, vyznač cí se tím, že jako organické rozpouštědlo alifatický alkohol, který je při teplotě 25 °C v stavu.

3. Topický přípravek podle nároku 2, vyznač c í se t i m, že jako alifatický alkohol obsahuje nižší alkohol.

4. Topický přípravek podle nároku 3, vyznačuj í c í se t í m, že jako nižší alkohol obsahuje ethanol.

5. Topický přípravek podle nároku 2, vyznačuj ίο i se t i m, že jako alifatický alkohol obsahuje vyšší alkohol s rozvětveným řetězcem, který obsahuje 8 atomů uhlíku nebo více.

6. Topický přípravek podle nároku 5,vyznačuj í c i se t i m, že jako vyšší alkohol obsahuje 2-oktyldou j x obsahuje kapalném dekanol.

7. Topický přípravek podle nároku 1, vyznačuj í c í se t í m, že jako organické rozpouštědlo obsahuje monoester mastné kyseliny s vícemocným alkoholem, který je při teplotě okolí v kapalném stavu.

8. Topický přípravek podle nároku 7, vyznačuj i cí se tím, že jako monoester obsahuje propylenglykolmonokapronát nebo propylenglykolmonokaprylát.

9. Topický přípravek podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že organické rozpouštědlo je přítomno v množství přibližně od 0,5 do 10 dílů hmotnostních, vztaženo na 1 díl hmotnostní cyklosporinu.

10. Topický přípravek podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že jako ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem obsahuje ester jednosytné mastné kyseliny obsahující 8 atomů uhlíku nebo více.

11. Topický přípravek podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že jako ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem obsahuje diester dvojsytné mastné kyseliny, obsahující 4 atomy uhlíku nebo více.

12. Topický přípravek podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že jako ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem obsahuje ester kyseliny myristové a/nebo diester kyseliny sebakové.

13. Topický přípravek podle některého z nároků l až 12, vyznačující se tím, že jako olejovitou látku obsahuje alespoň jednu látku zvolenou ze souboru zahrnujícího mastné kyseliny o teplotě tání 25 °C nebo vyšší, alkoholy, estery a triglyceridy.

14. Topický přípravek podle nároku 13, vyznačuj í cí se tím, že jako triglycerid obsahuje rostlinný olej .

15. Topický přípravek podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že jako povrchově aktivní látku obsahuje neiontový surfaktant.

16. Topický přípravek podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že dále obsahuje plnivo.

17. Topický přípravek podle některého z nároků i až 16, vyznačující se tím, že dále obsahuje alkylenglykol a/nebo polyalkylenglykol.

18. Topický přípravek obsahující cyklosporin, vyznačující se tím, že obsahuje a) cyklosporin; b) nižší alkohol; c) ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem, který obsahuje celkem 8 nebo více atomů uhlíku a je při teplotě 25 °C v kapalném stavu a/nebo alkanolamin, který je při teplotě 25 °C v kapalném stavu; d) olej ovitou látku, která je při 25 °C v pevném stavu; a e) povrchově aktivní látku, přičemž množství cyklosporinu leží přibližně v rozmezí od 0,1 do 10 % hmotnostních, množství nižšího alkoholu leží v rozmezí přibližně od 2 do 15 % hmotnostních a celkové množství esteru a/nebo alkanolaminu leží v rozmezí přibližně od 1 do 15 % hmotnostních.

19. Topický přípravek podle nároku 18,vyznačuj í cí se tím, že jako nižší alkohol obsahuje alespoň jednu látku, zvolenou ze souboru zahrnujícího ethanol, isopropylalkohol, propanol a isobutanol.

20. Topický přípravek podle některého z nároků 18 až 19, vyznačující se tím, že jako ester mastné kyseliny s jednomocným alkoholem obsahuje ester mastné kyseliny s přímým nebo rozvětveným řetězcem, obsahující 8 až 24 atomů uhlíku.

21. Topický přípravek podle některého z nároků 18 až 20, vyznačující se tím, že jako olejovitou látku obsahuje rostlinný olej.

22. Topický přípravek podle některého z nároků 18 až 21, vyznačující se tím, že jako povrchově aktivní látku obsahuje neiontový surfaktant.

23. Topický přípravek podle některého z nároků 18 až 22, vyznačující se tím, že dále obsahuje plnivo, přibližně v množství od 5 do 10 % hmotnostních.

24. Topický přípravek, vyznačující se tím, že obsahuje 0,1 až 10 % hmotnostních cyklosporinu, 2 až 15 % hmotnostních ethanolu; 1 až 15 % hmotnostních isopropylmyristátu; 35 až 60 % hmotnostních olivového oleje nebo kaméliového oleje; 20 až 40 % hmotnostních povrchové aktivní látky; a 5 až 10 % hmotnostních oxidu křemičitého.