CZ20001423A3 - Způsob startování spalovacího motoru a motor k uskutečňování tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Způsob zahrnuje otvírání přívodních trysek (10) vstřikovače prvního válce (5) a druhého válce (3) tak, aby se plyn nacházející se v prvním válci (5) přemisťoval skrze přívodní trysku (10) vstřikovače prvního válce (5) a vstupoval do plynového zásobního systému (7) s výsledným přiváděním plynu do přívodní trysky (10) vstřikovače druhého válce (3) pro účely účinného dodávání paliva pomocí plynu do druhého válce (3). Motor má válce (3, 4, 5) s písty (6), palivový vstřikovací systém (2), k němuž patří určitý počet volitelně ovladatelných přívodních trysek (10) vstřikovače, a plynový zásobní systém (7) pro dodávání plynu do přívodních trysek (10) vstřikovače, přičemž každá přívodní tryska (10) vstřikovače má takové konstrukční uspořádání, aby příslušně dodávala palivo pomocí plynu přímo do válců (3, 4, 5) motoru.

Description

Způsob ^r y startováni spalovacího motoru cv -motor tAs^uiet ho ι/ayn způsobů.

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se zaměřuje na spalovací motory se vstřikováním paliva, v nichž přívodní nebo vzduchové vstřikovače příslušně dodávají odměřované dávky paliva přímo do určitého nebo každého válce motoru pomocí prostředků stlačeného vzduchu. V motorech, které obsahují takové dvoutekutinové systémy, se odměřované dávky paliva dodávají do určité nebo každé spalovací komory motoru v důsledku jejich strhávání plynem, jímž je typicky vzduch přiváděný ze zdroje stlačovaného plynu obvykle skrze plynové potrubí nebo dráhové vedení.

Dosavadní stav techniky

Ve většině motorů existuje zkušenost se zpožděním mezi počátečním roztočením motoru a následným zahájením spalovacího procesu. Z komerčního a uživatelského hlediska se typicky vyžaduje, aby toto zpoždění nebo časový úsek startování byl co nejkratší, jak je to jen možné, v širokém rozsahu podmínek. Jako příklad lze uvést to, že motor může pracovat v podmínkách, které jsou typické pro běžné okolní prostředí, avšak i v extrémních okolních podmínkách. Účinná činnost motoru je důležitá bez ohledu na jakékoli podmínky.

V případě motorů majících systém vstřikování paliva výše zmíněného typu, je důležitou součástí dosahování časového úseku rychlého startování schopnost poskytování stlačeného plynu s přiměřeně potřebnou úrovní tlaku, aby bylo zajišťováno účinné vstřikování paliva, které postačuje pro roztočení motoru. Avšak z hlediska nákladů a dalších hledisek není výhodné vytvářet poměrně vysokou udržovací kapacitu nebo prostředky generování stlačeného vzduchu a v každém případě také existuje nebezpečí ztráty tlaku v důsledku netěsností a úniků, a to obzvláště tehdy, byl-K motor delší dobu v nečinnosti.

Typickým prostředkem pro dodávání stlačeného ptynu do výše zmiňovaného dvoutekutinového vstřikovacího systému je kompresor poháněný motorem. Jak z důvodu úspornosti, tak i energetické účinnosti se výkonnost kompresoru obvykle volí tak, aby co nejblíže odpovídala poměru spotřebovávaného vzduchu v podmínkách chodu motoru. Na základě toho by takový kompresor typicky vyžadoval určitý časový úsek pro zvýšení tlaku

• · · · · ···· • ·«· · · · · · · · · · ·

2vzduchu na potřebnou úroveň, jejíž dosažení je nezbytné pro účinný průběh startování. To znamená, že kompresor, a stejně tak i motor musí vykonat určitý počet cyklů před tím, než se vytvoří podmínky pro účinné vstřikování paliva v podmínkách požadovaného tlaku.

V prcuCnOzir« ivaiií uvvucnc iaKioiy pnspivají K proaiuzovam casoveno useku mezi zahájením startovací sekvence motoru a vyvinutí požadovaného tlaku podmiňujícího vstřikování paliva. V tomto ohledu přihlašovatel vyvinul několik způsobů zkracováni časového úseku startování v konkrétních motorech.

V přihlašovatelově patentu USA číslo 4 936 279 je popisován způsob činnosti motoru v průběhu časového úseku startování. Motor obsahuje přívodní plynový systém pro dodávání plynu do přívodních nebo vzduchových vstřikovačů. Přívodní plynový systém normálně obsahuje objemový zásobník plynu, který se všeobecně označuje jako „vzduchové vedení“, z něhož se stlačený vzduch dodává do každého přívodního vstřikovače. Stlačený vzduch pro vzduchové vedení se normálně plní kompresorem poháněným motorem. S odvoláním na předcházející text je však potřebné zmínit, že kompresor musí vykonat určitý počet cyklů před tím než tento kompresor stlačí plyn natolik, aby vzduchové vedení vykazovalo požadovaný rozsah pracovního tlaku. Plyn ve vzduchovém vedení, jenž se dále dodává do přívodních vstřikovačů, musí mít natolik vysoký tlak, aby přívodní vstřikovače mohly vstřikovat dávky odměřovaného množství paliva do válců, ve kterých píst typicky podstupuje kompresní zdvih a které obsahují plyn v podmínkách poměrně vysokého tlaku. Tlak plynu musí být rovněž natolik vysoký, aby umožňoval požadované rozptylování a strhávání paliva určeného pro vstřikování. Způsob popisovaný v tomto patentu uvádí zvyšování účinnosti jedné nebo více „čerpacích“ akcí na základě dodávání stlačeného plynu z příslušných válců motoru do přívodního plynového systému v průběhu časového úseku startování pomocí otevření přívodní trysky vstřikovače každého válce, který podstupuje kompresní zdvih pístu, který se v tomto válci nachází. Výsledkem toho je postupně se zvyšující tlak v přívodním plynovém systému až na úroveň tlaku, který ve v požadovaném rozsahu pracovního tlaku, při němž časové seřízení přívodních injektorů může zahájit dodávání paliva.

-)

Z přihlašovatelovy následující PCT patentové přihlášky číslo PCT/AU 97/00438 podané 10. července 1997 je dále známo, že přívodní tryska vstřikovače se může otvírat a zavírat v postupně časovaném režimu během přibližování pístu do polohy horní úvratě (v originální, anglické verzi používá zkratka „TDC“ podle výrazu „top dead centre“), kdy tento píst vykonává

• · · ·

-3vratný pohyb ve válci při dané posloupnosti čerpacích akci pro zkracování doby startování motoru. Tato přihláška dále popisuje udržování přívodní tiysky vstřikovače v otevřené poloze v průběhu určitého časového úseku po zahájení spalovací činnosti motoru, aby pokračovalo -Zvyšování ílaku v přívodním piynovéni systému před' tím,než hlavní zdroj stlačeněhoplynu bude mít schopnost přiměřeného vytváření tlaku v přívodním plynovém systému.

Bylo však zjištěno, že časový úsek požadovaný pro dosažení rozsahu pracovního tlaku ve vzduchovém vedení v průběhu startování může být ještě příliš dlouhý v konkrétních provedeních motoru. Například motory se šňůrovým nebo tahovým startováním, které se typicky používají ve sněžných skútrech, malých člunech s přívěsným motorem a travních sekačkách, vyžadují poměrně krátká časový úsek startování, aby nastartování motoru bylo dosaženo pře úplným natažením šňůry. Vzhledem k tomu, že výše uvedené způsoby vyžadují takový časový úsek , který je potřebný pro úhlové nastavení součástí motoru a následné vytvoření pracovního tlaku ve vzduchovém vedení pomocí zvláštních prostředků, nemusí být tyto způsoby použitelné v případě konkrétních motorů, které se startují s použitím šňůry nebo jiného tažného prostředku. Obecněji lze uvést, že s ohledem na zvyšující se požadavky na zkracování časových úseků pro startování nemusí tyto metody vykazovat schopnost vytváření podmínek pro startování před určitým bodem daného časového úseku startování.

Podstata vynálezu

Proto je cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout způsob pro dodávám paliva do dvoutekutínového systému vstřikování paliva, v němž plyn využívaný pro dodávání odměřovaného množství paliva do válce motoru pochází z rozdílného válce motoru.

Dalším cílem tohoto vynálezu je vyvinout způsob umožňující zkracování průběhu časového úseku startování motoru majícího dvoutekutinový systém vstřikování paliva.

S vědomím uvedených skutečností přihlašovaný vynález poskytuje podle jednoho znaku způsob činnosti spalovacího motoru, tento motor má určitý počet válců, v nichž se příslušně pohybuje píst, palivový vstřikovací systém, k němuž patří určitý počet volitelně ovladatelných přívodních trysek vstřikovače, a plynový zásobní systém pro dodávání plynu do přívodních • · · ·♦···· · · • · ·· · · · · · 9 • 9 ··· ··· ···· · · · · · · · ·

-4trysek vstřikovače, každá přívodní tryska vstřikovače má takové konstrukční uspořádání, aby příslušně dodávala palivo pomocí řečeného plynu přímo do řečeného válce motoru, přičemž tento způsob zahrnuje otvírám přívodních trysek vstřikovače řečeného prvního válce a řečeného druhého válce' tak, aby se plyn nacházejí cíše v řečeném prvním válci přemisťoval skrze přívodní trysku jeho vstřikovače a vstupoval do plynového zásobního systému s výsledným dodáváním plynu do přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce pro účely účinného přivádění paliva pomocí plynu do řečeného druhého válce.

Způsob podle přihlašovaného vynálezu se může používat v průběhu startování motoru pro zkracování doby startování motoru. Tento způsob je rovněž využitelný tehdy když motor pracuje v měnících se podmínkách. Jako příklad lze uvést, že tento způsob se může používat při činností motoru v „dobíhajícím“ režimu tehdy, dojde-H k selhání vzduchového kompresoru dodávajícího stlačený plyn do palivového systému, výsledkem čehož je ztráta tlaku ve vzduchovém vedení palivového vstřikovacího systému.

Tento způsob se může uplatňovat tak, aby neovlivňoval normální startovací, zážehovou posloupnost válců a každá přívodní tryska vstřikovače a příslušný válec se mohou ovládat tak, aby spalování řečeného přiváděného paliva probíhalo normálním způsobem. To znamená, že tento způsob lze uplatňovat tak, aby každý válec udržoval svou činnost normálně řízeným způsobem. Proto při používání způsobu podle přihlašovaného neexistuje žádný požadavek na přerušení přívodu paliva do kteréhokoli z válců motoru (tzn. jejich uzavření) nebo převedení kroku dodávání paliva na některý válec.

Je výhodné, že existuje možnost volby časového seřízení otevření a vymezení doby otevření přívodní trysky vstřikovače prvního válce tak, aby se vytvořil maximálně možný tlak, který se zachycuje a od řečeného prvního válce se odvádí do plynového zásobního systému. Tento tlak plynu se následně může využívat pro účinné dodávání paliva prostřednictvím plynu do řečeného druhého válce. Je typické, že nějaký tíak tohoto plynu může zůstat v přívodním plynovém systému, takže tíak v přívodním plynovém systému se může případně zvýšit na předem stanovenou úroveň. Vzhledem ktomu, že existuje přímá závislost tlaku na úhlu klikového hřídele, lze s ohledem na řečený úhel klikového hřídele výhodně řídit otevírací a uzavírací kroky přívodní trysky vstřikovače řečeného prvního válce. Typická časování každého seřízení motoru pro otevírací a uzavírací kroky přívodní trysky vstřikovače řečeného prvního válce se nacházejí v rozsahu od 90° před horní úvratí (v této patentové přihlášce se v originální,

• · tt	tttt	• tttttt	• tt	'· ·
• ·	tt ·	•	• tt	•	•	tt	•
tt	•	tt	tt ·	•	tt	tt	•
							•
•	•	•	tt ·	•	tt	tt	•
• · · ·	tt · ·	tt ·	•		• ·	• tt

-5anglické verzi používá zkratka JBTDC“ podle anglického výrazu „before top dead centre“) do 10° za horní úvratí (v originální, anglické verzi se používá zkratka „ATDC“ podle anglického výrazu „after top dead centre“). Je výhodné, když se časové seřízení otevírání přívodní trysky vsuikovače řečeného druhého válce volí íak, aby se vytvářel maximálně možný tlakovýrozdíl mezi tlakem v přívodním plynovém systému a tlakem v řečeném druhém válci. Toto zajišťuje postačující přiváděni paliva do řečeného druhého válce pomocí plynu.

Přívodní tryska vstřikovače prvního válce otvírá se výhodně otvírá tehdy, když tlak plynu začíná dosahovat účinnou veličinu nebo úroveň této veličiny zvyšuje. Je výhodné, že přívodní tryska vstfikovaěe prvního válce se otvírá tehdy, když píst nacházející se vněm zahajuje nebo podstupuje kompresní zdvih. Přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá v bodě, v němž je tlak plynu v řečeném válci nižší než tlak plynu v plynovém přívodním systému. Je výhodné, že přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá tehdy, když se píst obsažený v řečeném druhém válci nachází bezprostředně před dosažením nebo těsně po dosažení polohy dolní úvratě (v této patentové přihlášce se voriginálnt, anglické verzi používá zkratka JBDC“ podle anglického výrazu „bottom dead centre“) své dráhy. To znamená, že přívodní tryska vstfikovaěe řečeného druhého válce se výhodně otvírá tehdy, když je tlak plynu v řečeném druhém válci na nejnižší úrovni nebo se blíží nejnižší úrovni. Tímto způsobem je zajištěno to, že nějaký nebo všechen plyn, který byl přemístěn do plynového přívodního systému z prvního válce, bude následně přemisťován z plynového přívodního systému do řečeného druhého válce, protože přívodní tryska vstřikovače tohoto druhého válce je současně otevřena. Na základě toho se vstřikováni může typicky provádět v té fázi pracovního cyklu řečeného druhého válce, aby se nekonalo proti narůstajícímu tlaku ve válci.

Je výhodné, že tryska řečeného druhého válce se otvírá tehdy, kdýž píst obsažený v řečeném druhém válci končí nebo právně ukončil expanzní nebo výkonový zdvih. Se zvláštním ohledem na čtyřdobý motor lze uvést, že tryska vstřikovače řečeného druhého válce se může také nebo alternativně otvírat tehdy, kdýž řečený píst nacházející se ve druhém válci končí nebo právně ukončil sací nebo plnicí zdvih. V případě normálního chodu motoru je průběh otvírání přívodní trysky vstřikovače závislý na daném časovém seřízení. Avšak zahájení kroku přivádění paliva do řečeného druhého válce se může seřizovat podle fází úhlu klikového hřídele tak, aby se vytvářel maximální rozdíl tlaku plynu od jedné strany ke druhé straně • toto· ··· ·· · • to • to

-6přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce. V zájmu dosahování tohoto maximálního tlakového rozdílu se v tomto ohledu časové seřízení otvírání přívodní trysky vstřikovače volí tak, aby související činnost zachycování/přemisťovám plynu na prvním válci byla přinejmenším převážně nebo úpíně ukončena (to znamená, aby se maximálně možný tlak plynu přemístil ~do plynového přívodního systému). Avšak časová posloupnost otvírání přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce je taková, že tlak v řečeném druhém válci se podstatně nezvyšuje.

Na základě uvedených skutečností je krok přivádění paliva do řečeného druhého válce je krokem řízení výhodného časového úseku na základě určeného úhlu klikového hřídele. Typická časová seřízení úhlu startování pro provádění kroku přivádění paliva do tří válců dvoudobého motoru mohou být v rozsahu od 110° do 120° před horní úvratí („BTDC“), zatímco časová seřízení úhlu startování pro provádění kroku přivádění paliva do čtyř válců čtyřdobého motoru mohou být v rozsahu od 170° do 180° před horní úvratí („BTDC“).

Typický časový úsek, v jehož průběhu je přívodní tryska injektoru řečeného druhého válce jakéhokoli provedení motoru otevřena, může trvat 6 ms.

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, způsob činností spalovacího motoru podle přihlašovaného vynálezu se může účinně provádět v průběhu časového úseku startování motoni. To znamená, že této způsob je účinný do té doby, než hlavní zdroj stlačeného plynu získá schopnost přiměřeného vytváření tlaku v plynovém přívodním systému pro uspokojivé dodávání paliva do motoru. Tento způsob podle přihlašovaného vynálezu se může alternativně účinně využívat v kombinaci s jedním nebo několika způsoby, jejichž autorem je přihlašovatel tohoto vynálezu, a to jak v průběhu časového úseku startování, tak i dokonce po tomto časovém úseku startování.

Pro doplnění výše uvedených skutečností lze dodat, že doba otevření a/nebo časový úsek otevření trysky vstřikovače řečeného prvního válce umožňuje takové přemisťování plynu, které účinně dodává palivo do řečeného druhého válce (tzn. bez potřeby zvyšování tlaku v plynovém přívodním systému v průběhu několika cyklů válce) a které rovněž vyvolává nějakou míru nárůstu tlaku nebo v plynovém přívodním systému (tj. zvyšování úrovně tlaku). Časové úseky otvírání a zavírám trysky injektoru řečeného prvního válce v průběhu následných otvírání se mohou seřizovat tak, aby se tlak v plynovém přívodním systému postupně zvyšoval a aby také pokračovalo účinné přemisťování plynu umožňující dodávání paliva do řečeného druhého válce. To znamená, že v případě optimalizovaného poměru nárůstu tlaku v plynovém

4 '4 4	•4 4444	4	4	44
4 4 ··	4 4 4	4	•	4	4
4 4	4 4 4	4	4	4	4
					4
• ·	4 4 4	4	4	4	4
4 4 4 4 4 4 4	44 4	4	4	4 4

-Ί přívodním systému může mít časové seřizování úhlu klikového hřídele takovou posloupnost, aby časovaná seřízení úhlů klikového hřídele pro účely otvírání a zavírání se dostávala blíže k poloze horní úvratě řečeného prvního válce v souvislosti šlím, jak se tlak v plynovém přívodním sysíéma zvyšuje. Τοίυ budv píeuciiázei jakémukoii grěmému unikáni' tíaku z plynového přívodního systému do řečeného prvního válce.

Navíc projevy kroků čerpání mohou pokračovat dokonce i po provedeném spalování ve válci takovým způsobem, který popisuje přihlašovatelova PCT patentová přihláška číslo PCT/AU97/00438, jejíž obsah je zde zahrnut ve formě odkazu.

Je výhodné, že plynový zásobní systém dodává plyn do dávkovacího vstřikovače, kteiý provádí účinné vstřikování směsi vzduch a paliva do motoru.

V případě takových motorů, které mají více než dva válce, se tento způsob může provádět postupně v příslušných dvojících válců. V úvahu by se však mělo vzít to, že tento způsob není výhradně omezující v tom, že by po sobě následující dvojice válců musely nutně tento způsob používat. V určitém pořadí válců je možné provést obejití jedné dvojice válců, takže mezi takovou dvojicí válců neexistuje žádné převáděni plynu.

Je výhodné, že se doby otvírání přívodních hýsek vstřikovače řečeného prvního válce a řečeného druhého válce mohou překrývat v rozsahu předem stanoveného časového úseku. Tímto způsobem se plyn, který se přemísťuje do plynového zásobního systému z řečeného prvního válce, účinně stává plynem, jenž okamžitě proudí do řečeného druhého válce skrze přívodní trysku jeho vstřikovače a tím účinně dodává palivo do řečeného druhého válce.

Podle takového postupu se přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce může výhodně otvírat v momentu, kdy je tlak plynu v řečeném válci nižší než tlak plynu v řečeném prvním válci. Bylo zjištěno, že na základě překrývání doby otvírání trysek vstřikovače dvou souvisejících válců postačuje objem a tlak přemisťovaného nebo převáděného plynu pro uskutečňování přijatelného dodávání paliva z trysky vstřikovače druhého válce.

Mělo by se vzít v úvahu, že odměřované množství paliva bude typicky úplně nebo částečně přiváděno do přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce před průchodem přemisťovaného plynu. Navíc za určitých okolností bude odměřované množství pyliva přiváděno do přívodní trysky vstřikovače po zahájení přívodu přemisťovaného nebo převáděného plynu.

»· «·♦·

-8Na rozdíl od doposud známých systémů neexistují v průběhu určitého počtu pracovních cyklů válce žádné požadavky na zvyšování tlaku v plynovém zásobním systému na předem stanovenou úroveň před přiváděním paliva. V souladu s tím se dostavuje výsledek podstatného ^;zjkiáeviúěasového úsekusianováni motoru.”'· ^— ------ —

Je výhodné, že časový úsek otevření dvou trysek vstřikovače může být v podstatě stejný. Jako příklad lze uvést, že v případě tří válců dvoudobého motoru se tryska vstřikovače prvního válce může otvírat přibližně v bodě horní úvratě, což je například v rozsahu mezi 90° před honu úvratí až do 10° po dosažení horní úvratě, zatímco hýska vstřikovače druhého válce se může otvírat přibližně v bodě dolní úvratě, což je například v rozsahu od 210° před horní úvratí do 120° před horní úvratí. Doby otvírám a zavírání trysek vstřikovače se mohou předem stanovovat ve smyslu vymezení oblasti klikového hřídele, oblasti času nebo obou těchto oblastí v souladu se známou praxí.

Jako výhodné se jeví to, že dodávání odměřovaného množství paliva, a to zejména v průběhu časového úseku startování, se provádí před jakýmkoli významným zvýšením tlaku v řečeném druhém válci, a proto sací a/nebo výfukové otvory druhého válce mohou být otevřeny přinejmenším v průběhu počáteční fáze otvírání trysky vstřikovače tohoto druhého válce. To znamená, že sací a/nebo výfukové otvory druhého válce mohou být otevřeny po dobu trvání přinejmenším části kroku vstřikování paliva do druhého válce. Toto zajišťuje, že tlak ve druhém válci zůstává poměrně nízký v průběhu kroku přemisťování/převádění plynu, čímž se usnadňuje vstřikování směsi vzduchu a paliva do válce.

Plynový zásobní systém může obsahovat objemový zásobník plynu, k němuž typicky patří vzduchové vedení, dále kompresor pro dodávám stlačeného plynu do plynového přívodního prostoru a propojovací prostředky mezi objemovým zásobníkem plynu a řečeným kompresorem. Objemový zásobník plynu může obsahovat oddělovací prostředky, jako je například jednosměrný ventil, jehož popis uvádí přihlašovatelova PCT patentová přihláška číslo PCT/AU97/00438, jejíž obsah je zde zahrnut ve formě odkazu. Tímto způsobem se objemový zásobník plynu může oddělovat od kompresoru a výhodně i od propojovacích prostředků přinejmenším v průběhu časového úseku startování motoru. Toto opatření zajišťuje, že plyn přiváděný z řečené první trysky vstřikovače se přemisťuje do objemového zásobníku plynu a že plyn se dále dodává z řečeného objemového zásobníku plynu do následující trysky vstřikovače bez jakéhokoli plynu, který vstupuje na základě činnosti kompresoru do objemového zásobníku φ φ φ · · φφφφ · · * · φ φφ · · φ φφφ φ φφ φφφ φφφφ φ · · φ · φ φφφφφ φ φ φφφ φφφφ φφφφ φφφ φφ φ φφ φφ

-9plynu přes propojující prostředky. To znamená, že celkový objem plynového zásobního systému se v průběhu startování zmenšuje, což ve svém důsledku zvyšuje rychlost proudění vzduchu z plynového zásobního systému do trysky vstřikovače druhého válce.

· Podle dalšího znaku přiniašovaného vynálezu je vyvinut ‘ spalovací “motor, kteiý má určitý počet válců, v nichž se příslušně pohybuje píst, palivový vstřikovací systém, k němuž patří určitý počet volitelně ovladatelných přívodních trysek vstřikovače, a plynový zásobní systém pro dodávání plynu do přívodních trysek vstřikovače, každá přívodní tryska vstřikovače má takové konstrukční uspořádání, aby příslušně dodávala palivo pomocí řečeného plynu přímo do řečeného válce motoru, kdy tento motor obsahuje ovládací prostředky, jež řídí činnost motoru na základě otvírání přívodních trysek vstřikovače řečeného prvního válce a řečeného druhého válce tak, aby se plyn v řečeném prvním válci přemisťoval skrze přívodní trysku jeho vstřikovače a do plynového zásobního systému s výsledným dodáváním plynu do přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce pro účely účinného přivádění paliva pomocí plynu do řečeného druhého válce,

Je výhodné, že ovládací prostředky řídí činnost motoru na základě voleného časového seřizování otevření a časového úseku otevření řečeného prvního válce tak, aby se vytvářel maximálně možný tlak zachycovaného plynu, který se přemisťuje do plynového zásobního systému z řečeného prvního válce. Je výhodné, že nějaký tlak se může zadržovat v plynovém zásobním systému pro dodání paliva do řečeného druhého válce, takže tlak v plynovém zásobním systému se může případně zvýšit na předem stanovenou úroveň.

Ovládací prostředky výhodně řídí časové seřizování otevření a časového úseku otevření řečeného druhého válce tak, aby se vytvářel maximálně možný tlakový rozdíl mezí tlakem v plynovém zásobním systému a tlakem v řečeném druhém válci.

Je výhodné, že ovládací prostředky řídí přívodní trysku vstřikovače řečeného prvního válce tak, aby se otvírala v době, kdy píst tohoto válce zahajuje nebo podstupuje kompresní zdvih. Je výhodné, že ovládací prostředky řídí přívodní trysku vstřikovače řečeného druhého válce tak, aby se otvírala v momentu, kdy je tlak plynu v řečeném válci nižší než tlak plynu v plynovém zásobním systému. Konkrétně to lze vyjádřit tak, že ovládací prostředky mohou otvírat přívodní trysku vstřikovače prvního válce v blízkosti bodu horní úvratě („TDC“), ····

-10zatímco tyto ovládací prostředky mohou otvírat přívodní trysku vstřikovače druhého válce v blízkosti bodu dolní úvratě („BDC“). Je výhodné, že ovládací prostředky řídí takovou činnost motoru na základě překrývání doby otevření přívodní trysky vstřikovače řečeného prvního válce ^wuuvjř uiwiciu přívodní úysky vsinkovače řečeného druhého válce. '

Ovládací prostředky výhodně řídí činnost motoru v průběhů startování motoru.

Plynový zásobní systém může obsahovat objemový zásobník plynu, k němuž typicky patin vzduchové vedení, dále kompresor pro dodávání stlačeného plynu do plynového přívodního prostoru a propojovací prostředky mezi objemovým zásobníkem plynu a řečeným kompresorem. Mezi objemovým zásobníkem plynu a kompresorem mohou být umístěny oddělovací prostředky pro oddělení kompresoru a výhodně i propojovacích prostředků od objemového zásobníku plynu přinejmenším v průběhu časového úseku startování motoru. Včlenění takových oddělovacích prostředků ve svém důsledku umožňuje tychlé zvyšování tlaku v objemovém zásobníku plynu, což v případě použití jednoho zvýše uváděných způsobů zkracuje časový úsek startování motoru. Oddělovací prostředky mohou obsahovat jednosměrný ventil, kteiý se umísťuje mezi objemový zásobník plynu a kompresor. Propojovací prostředky mezi objemovým zásobníkem plynu a kompresorem mohou obsahovat přívodní vedení a ventilové prostředky se mohou alternativně umisťovat mezí přívodní vedení a objemový zásobník plynu. Rovněž se připouští možnost umístění ventilových prostředků v kterémkoli místě na přívodním vedení.

Přehled obrázku na výkrese

Tento vynález bude snadněji pochopitelný na základě prostudování následujícího popisu jednoho výhodného provedení dvoutekutinového palivového vstřikovacího systému pro spalovací motor s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž:

obr. 1 je schematický pohled na dvoutekurinový palivový vstřikovací systém, který je umístěn na hlavě válců spalovacího motoru, přičemž tento pohled znázorňuje způsob podle přihlašovaného vynálezu;

obr. 2 je grafické znázornění časového seřízení vstřikovače v případě tříválcového, dvoudobého motoru ovládaného v souladu se způsobem podle přihlašovaného vynálezu; a

94

4 4 · • 4 4 ·

9 4 4

4 4 « • · 44 ··»» ··» •Φ 9949 4 9 9

9 9

-11 obr. 3 je grafické znázorněni časového seřízení vstřikovače stejného motoru, které odpovídá grafickému znázornění nakreslenému na obr. 2, avšak tentokrát je předvedeno rozdílné nastavení činnosti v souladu se způsobem podle přihlašovaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Nyní bude proveden popis tohoto vynálezu na příkladu tříválcového, dvoudobého motoru. Je však třeba považovat za zřejmé, že přihlašovaný vynález je stejně použitelný jak v případě dvoudobých, tak i čtyřdobých motorů majících dva a více válců.

S počátečním odkazem na obr. 1 lze uvést, že na tomto vyobrazení je nakreslena hlava 1 válce dvoudobého motoru, na které je umístěn dvoutekutinový palivový vstřikovací systém 2. Hlava 1 válce je předvedena v kombinaci se třemi válci 3, 4, 5, které jsou uloženy v bloku 20 motoru. V každém válci se pohybuje píst 6.

Dvoutekutinový palivový vstřikovací systém 2 obsahuje vzduchové vedení 7 a vzduchový vstřikovač 8 pro každý řečený válec 3, 4, 5. Každý vzduchový vstřikovač 8 je ovladatelně přiřazen k odpovídajícímu palivovému vstřikovací 9, přičemž na obr. 1 je z důvodu přehlednosti předveden pouze jeden palivový vstřikovač 9. Vzduchové vedení 7 dodává stlačený vzduch do každého ze vzduchových vstřikovačů 8 v průběhu normálního chodu motoru, přičemž ve vzduchovém vedení 7 se typicky vytváří tlak přibližně 650 kPa, takže palivo dodávané z palivového vstřikovače 9 do přidruženého vzduchového vstřikovače 8 může být účinně strháváno a rozstřikováno při vstupu do příslušného válce 3, 4, 5. Vzduchové vedení 7 je typicky upraveno pro přijímání stlačeného vzduchu ze vzduchového kompresoru (není předveden).

Mělo by se vzít v úvahu i to, že přes skutečnost vztahu právě popisovaného provedení ke dvojtekutinovému palivovému vstřikovacímu systému, v němž je zvláštní palivový vstřikovač 9 přidružen ke každému přívodnímu vstřikovači 8, je přihlašovaný vynález stejně tak použitelný v jiných dvoutekutinových palivových vstřikovacích systémech, ve kterých se palivo dodávané pomocí stlačovaného plynu dávkuje například činností jednoho nebo více objemových čerpacích prostředků nebo nějakých jiných nečinných prostředků pro dávkování paliva. Navíc přihlašovaný vynález je stejně tak použitelný ve dvoutekutinových palivových vstřikovacích systémech, které spoléhají na jiné než kompresorové prostředky, které připravují stlačený

4'4 ·	44	····	44	44
• ♦	• 4	• 9	4	•	4	4	4
•	4	4 4	4	9	4	•	β
							•
•	4	4 4	4	•	4	4	•
44*4	444	• 4	•		« 4	4 4

- 12vzduch pro dodávání paliva v průběhu normální činností. Přihlašovaný vynález je například ve stejném rozsahu použitelný v systémech, které jsou založeny na zadržování tlaku ve válcích, jako jsou systémy, jež popisuje přihlašovatelův patent USA číslo 5 662 155, jehož obsah je zde zahrnut ve formě odkazu.

Čas, který je potřebný pro uvedení vzduchového vedení 7 až na požadovanou úroveň normálního pracovního tlaku může být značně důležitý a může trvat například přinejmenším jednu sekundu. Toto může znemožňovat používání takových dvoutekutinových palivových vstřikovacích systémů v určitých provedeních motorů se šňůrovým nebo tahovým startováním, které vyžadují velmi krátkou dobu pro nastartování motoru. Proto způsob podle přihlašovaného vynálezu usiluje o podstatné zkrácení časového úseku startování.

V souladu s přihlašovaným vynálezem se přívodní tryska 10 vzduchového vstřikovače 8 prvního válce 5 může při startování motoru otvírat v průběhu kompresního zdvihu pístu 6 válce 5 tehdy, když se píst 6 dostává do polohy horní úvratč („TDC“). Navíc přívodní hýska 10 vzduchového vstřikovače 8 druhého válce 3 může být otevřena v průběhu expanzního nebo sacího zdvihu 6 válce 3 v době, kdy tento píst 6 se přibližuje nebo je bezprostředně za polohou jeho dolní úvratč (JBDC“). Překrytí doby otevření přívodní trysky 10 vstřikovače prvního nebo „ dodávajícího“ válce 5 a druhého „přijímacího“ válce 3 je vytváří tím, že existuje převod nebo přemisťování plynu z dodávajícího válce 5 skrze přívodní trysku 10 vstřikovače do vzduchového vedení 7 a z tohoto vzduchového vedení 7 do přijímacího válce 3 skrze jeho přívodní trysku 10 vstřikovače. To znamená, proud plynu vstupující do vzduchového vedení 7 účinně zvyšuje tlak plynu uvnitř tohoto vzduchového vedení 7, přičemž nějaký plyn proudí ze vzduchového vedení 7 do přijímajícího válce 3. Obr. 1 schematicky předvádí postup přemisťování plynu, kdy plyn 11 z dodávajícího válce 5 proudí skrze trysku 10 vstřikovače tohoto válce 5, výsledkem čehož je proudění plynu uvnitř vzduchového vedení 7 ve směru, který je obecně označen proudovou čárou 12 vedoucí od přívodní trysky 10 vstřikovače dodávajícího válce 5 do přívodní trysky 10 vstřikovače přijímajícího válce 3. Tento postup přenosu/přemisťovám plynu pak umožňuje účinné dodávám dávkovaného množství paliva do přijímajícího válce 3. Takto se plyn účinně přemisťuje v přímém propojení válců a v důsledku toho existuje pouze malé nebo žádné „Hákování“ vzduchového vedení 7. Podle tohoto příkladu účinného přemisťování plynu se vynalezený způsob může provádět postupně v návaznosti na další příslušné dvojice válců motoru, jak znázorňuje obr. 2. Bylo zjištěno, že

-13toto provedení může vyvíjet tlak 70 až 90 kPa vstupující do přívodní trysky 10 přijímajícího válce 5. Ktomu, co již bylo v předcházejícím textu uvedeno, by se mělo poznamenat, že způsob podle přihlašovaného vynálezu se může uplatňovat tak, aby se konalo určité zvyšování tlaku ve vzduchovém vedení 7 při současném používám plynu pro dosahování účinného přivádění paliva do druhého válce. Za těchto okolností se tlak ve vzduchovém vedení 7 může postupně zvyšovat na předem stanovenou úroveň, zatímco palivo se dodává do válců motoru na základě způsobu přenosu/přemisťování ptynu tak, jak to popisuje přihlašovaný vynález.

V průběhu normálního chodu motoru dodává vzduchový kompresor (není předveden) stlačený vzduch do vzduchového vedení 7. Mezi kompresor a vzduchové vedení 7 se může včlenit jednosměrný ventil (není předveden), který odděluje kompresor od vzduchového vedení 7 v průběhu startovacího postupu, jenž byl popsán v předcházejícím textu. Jednosměrný ventil však zůstane trvale otevřen poté, kdy kompresor začne dodávat stlačený vzduch v podmínkách normálního pracovního tlaku.

Obr. 2 je grafické znázornění časového seřízení vstřikovače tříválcového, dvoudobého motoru s uplatněním způsobu podle přihlašovaného vynálezu. Toto grafické znázornění předvádí typická časová seřízení vstřikovače v průběhu startování takového motoru. Časové úseky otevření přívodních trysek 10 tří válců jsou na tomto grafickém znázornění předvedeny jako příslušné úseky Al. A2 a A3. zatímco časové úseky otevření palivových trysek těchto tří vidců jsou předvedeny jako příslušné úseky Fl, F2 a F3. Polohy horní úvratě („TDC“) každého válce jsou na grafickém znázornění předvedeny ve 120° rozmístění od sebe.

S počátečním odkazem na polohu horní úvrati („TDC“) prvního válce (TDC1). který je předvedena v horní oblasti grafického znázornění, lze uvést, že přívodní tryska 10 vstřikovače prvního válce 3 se otvírá před TDC1 v průběhu úseku Al. Proto první válec 3 podstupuje kompresní zdvih před dosažením TDC1. Současně se přívodní tryska 10 druhého válce 4 otvírá v průběhu úseku A2, kdy druhý válec 4 dokončuje expanzní zdvih a zahajuje kompresní zdvih po překonání polohy dolní úvratě (J3DC“). Palivový vstřikovač 9 druhého válce rovněž dodává palivo do přívodní trysky 10 vstřikovače druhého válce 4 v průběhu úseku F2. Výsledkem překrytí všech těchto úseků Al, A2, F2je dodávání rozstřikovaného paliva do druhého válce 4. Grafické znázorněné na obr. 2 předvádí současné otevírání přívodních trysek 10 vstřikovače prvního 3 a druhého válce 4 v průběhu téhož úseku. Mělo by se však považovat za zřejmé, že přívodní trysky 10 vstřikovače této dvojice nebo kterýchkoli dalších dvojíc válců se nemusí • · • · · · otvírat současně nebo vytvářet překrytí doby otevření přívodních trysek 10 vstřikovače řečených válců.

Poloha horní úvratě („TDC“) druhého válce (TDC2) je na grafickém předvedení ukázána v odstupu 120°. Bezprostředně před dosažením polohy TDC2. kdy druhý válec 4 podstupuje kompresní zdvih, se otevírá jak přívodní tryska 10 vstřikovače druhého válce 4, tak i přívodní tryska 10 vstřikovače třetího válce 5 v průběhu příslušných úseků A2 a A3. V průběhu úseku F3, kdy palivový vstřikovač 9 třetího válce 5 dodává palivo do přívodní trysky 10 vstřikovače třetího válce 5, umožňuje vzduch, který se přemisťuje z druhého válce 4, dodávání paliva do třetího válce 5.

Poloha horní úvratě („TDC“) třetího válce (TDC3) ie na grafickém předvedení ukázána v odstupu 240°. Jak přívodní tryska 10 vstřikovače třetího válce 5, tak i přívodní tryska 10 vstřikovače prvního válce 3 je otevřena v průběhu příslušných úseků A3 a Al a v průběhu úseku Fl se otvírá palivový vstřikovač 9 prvního válce 3 dodávající palivo do prvního válce 3 stejným způsobem, který byl vysvětlen v předcházejícím textu.

Vzhledem k tomu, že palivo se vstřikuje do přijímajícího válce s časovým předstihem, existuje v tomto válci podstatný nárůst tlaku, který umožňuje konání přenosu nebo přemisťování plynu mezi válci, přičemž v dodávajícím válci typicky existuje vyšší tlak než v přijímajícím válci. Proto dodávající válec typicky podstupuje kompresní zdvih, zatímco přijímající válec typicky podstupuje expanzní zdvih. Je typické, že do přijímajícího válce vstupuje vzduch bezprostředně před nebo krátce po dosažení dolní úvratě („BDC“).

Obr. 3 předvádí grafické znázornění časového seřízení vstřikovače tříválcového, dvoudobého motoru, v němž se uplatňuje varianta způsobu podle přihlašovaného vynálezu. Časové úseky otevření přívodních trysek 10 jsou na tomto grafickém znázornění předvedeny jako příslušné úseky Fl, F2 a F3. Stejně jako v případě obr. 2 toto grafické znázornění předvádí typická časování vstřikovače v průběhu startování motoru, kdý polohy horní úvratě („TDC“) každého válce jsou na tomto grafickém znázornění nakresleny ve 120° odstupech.

Na základě skutečností, že startování motoru obvykle začíná bezprostředně po TDC 3, bude pochopitelné, že přívodní tryska 10 prvního válce 3 se otvírá před TDC 1 v průběhu úseku Al. V tomto případě se může otevření přívodní trysky 10 vstřikovače prvního válce 3 rovněž udržovat v průběhu krátkého časového úseku po TDC 1. V průběhu úseku Al se tlak v prvním válci 3 celkově zvyšuje, a tudíž toto první otevření přívodní trysky 10 vstřikovače ··· ·

-15prvního válce 3 slouží k přemisťování/zadržování maximálně možného tlaku ve vzduchovém vedení 7. Nějakou dobu po zahájení úseku Al se palivový vstřikovač 9 druhého válce 4 otvírá a začíná dodávat odměřenou dávku paliva do přívodní trysky 10 vstřikovače druhého válce 4. V tomto případě se krok dávkování paliva ukončuje před otevřením palivové dávkovači trysky 10 druhého válce 4.

Jak může být na tomto grafickém znázornění vidět, časové seřízení přívodní trysky 10 vstřikovače druhého válce 4 umožňuje její otevření v době, kdy je přívodní tryska 10 vstřikovače prvního válce 3 ještě stále otevřena. Toto opatření umožňuje vytváření maximálně možného tlaku ve vzduchovém vedení 7, avšak navíc umožňuje i to, že dodávání paliva do druhého válce 4 se může uskutečňovat navzdory nárůstu tlaku v tomto válci. V této souvislosti by nemělo pozornosti uniknout, že sací a výlukové části druhého válce 4 dvoudobého motoru budou nadále otevřeny v průběhu části nebo celého úseku A2 a tudíž budou přispívat k vytváření požadovaného tlakového rozdílu na začátku a konci přívodní trysky 10 vstřikovače druhého válce 4.

Proto se tlak plynu, který se zadržuje/přemisťuje ve vzduchovém vedení 7 v průběhu úseku Al. využívá pro účinné dodávám paliva do druhého válce 4 v průběhu úseku A2. K tomu, co již bylo uvedeno, lze dodat, že určitá míra tlaku plynu dodávaného do vzduchového vedení 7 v průběhu úseku Al se může zadržovat ve vzduchovém vedení 7 následně po průběhu úseku A2. Tímto způsobem se může tlak ve vzduchovém vedeni 7 postupně zvyšovat až na předem stanovenou úroveň, zatímco dodávání paliva se provádí způsobem již zmiňovaného zadržování/přemisťování plynu do válců motoru.

Poloha horní úvratě („TDC“) druhého válce 4 (TDC2) ie na grafickém předvedení opět ukázána v odstupu 120°. Je vidět, že se opakuje stejný proces, v němž se tlak plynu dodává do vzduchového vedení 7 v průběhu úseku A2 a následně se využívá pro přivádění paliva (které prochází přívodní tryskou 10 vstřikovače třetího válce 5 v průběhu úseku F3) do třetího válce 5 v průběhu úseku A3. Podobně se vzduch přivádí do vzduchového vedení 7 z druhého válce 4, zatímco tlak v tomto válci se zvyšuje (hlavně v případě kompresního zdvihu), a část tlaku plynu se pak používá pro účinné dodávání paliva do třetího válce 5 v době, kdy existuje maximální tlakový rozdíl mezi tlakem ve druhém válci 4 a třetím válci 5 (v němž píst 6 právě zahajuje svůj kompresní zdvih).

-16Poloha horní úvratě („TDC“) třetího válce 5 (TDC3) je na grafickém předvedení ukázána v odstupu 240°. Jak přívodní tryska 10 vstřikovače třetího válce 5, tak i přívodní tryska 10 vstřikovače prvního válce 3 je otevřena v průběhu příslušných úseků A3 a Al a v průběhu úseku F1 se otvírá palivový vstřikovač 9 prvního válce 3 dodávající palivo do prvního válce 3 stejným způsobem, který byl vysvětlen v předcházejícím textu.

Podle této varianty vynalezeného způsobu je zřejmé, že přes výskyt některých překrytí časových úseků otevření přívodních trysek 10 vstřikovače dodávajícího válce a přijímajícího válce, existují rozdíly v délce a časovém seřizování těchto otevřených úseků. Na grafickém znázornění je vidět, že typický úsek otevření přívodní trysky 10 vstřikovače válce, který se používá pro přemisťování tlaku plynu do vzduchového vedení 7, je například v rozsahu mezi 90° před horní úvratí až do 10° po dosažení horní úvratě. Typické časové seřízení úseku otevření přívodní trysky 10 vstřikovače při dodávání paliva do přijímajícího válce je například v rozsahu od 120° před horní úvratí do 110° před horní úvratí.

Předpokládá se, že způsob podle přihlašovaného vynálezu se může kombinovat se způsobem, který popisuje přihlašovatelův dřívější patent USA číslo 4 936 279, nebo způsob, který popisuje přihlašovatelova PCT patentová přihláška číslo PCT/AU97/00438, v nichž se může ještě projevovat určitý stupen „tlakování“ vzduchového vedení.

Důležitý bod související se způsobem podle přihlašovaného vynálezu spočívá vtom, existuje typický požadavek dvojího otevírání přívodní trysky 10 vstřikovače válce v průběhu jediného pracovního cyklu válce. První otevření přívodní trysky 10 vstřikovače v průběhu pracovního cyklu válce se využívá pro provedení kroku dodávání paliva do válce. Druhé otevření téže přívodní trysky 10 vstřikovače se využívá pro provádění zmiňovaného kroku zadržování/přemisťování, v němž tíak plynu vytvářený činností válce může sloužit pro účinné dodávání paliva pomocí ptynu do jiného válce. Jak dokazují obr. 2 a 3, obě tyto funkce vykonává jedna přívodní trysky 10 vstřikovače.

Bylo zjištěno, že způsob podle přihlašovaného vynálezu může zkrátit časový úsek startování motoru o přibližně 0,6 až 0,7 sekundy. V této souvislosti by se mělo poznamenat, že minimální zpoždění při startování motoru v souladu se způsobem podle přihlašovaného vynálezu se stále potřebné, protože kodér motoru musí typicky určit úhlovou polohu motoru před zahájením účinku způsobu podle přihlašovaného vynálezu. Toto může trvat ^l/3 nebo l^l/3 otáčky klikového hřídele motoru od zahájení startovací posloupností.

• ·

φφ ·· φ » · » • · φ » φ · φ ·

- 17Je možné, že v průběhu startování motoru se může mezi válci přemisťovat i nějaké palivo. Toto je důsledek skutečnosti, že v souvislostí s používáním způsobu podle přihlašovaného vynálezu se může přijímací válec následně stát dodávajícím válcem po předchozím přivedení paliva do něj pomocí plynu ze vzduchového vedení 7 skrze přívodní hýsku 10 vstřikovače. Proto se projevuje to, že v souvislosti s následujícím otevřením (nebo udržováním otevření, které následuje po počátečním dodávání paliva) přívodní trysky 10 tohoto válce existuje možnost přemisťování nějakého podílu plynu do vzduchového vedení 7 v průběhu kompresního zdvihu pístu 6 a na základě toho se může část paliva (předtím dodaného do tohoto válce) může rovněž přemisťovat do vzduchového vedení 7. Bylo však zjištěno, že tato okolnost významně neovlivňuje činnost motoru při startování.

Přihlašovaný vynález je rovněž využitelný v jiných provedeních víceválcových motorů jako jsou V-motory. Například ve V6-motorech mohou existovat dvě oddělené skupiny válců, které jsou upraveny pro nezávislou činnost v průběhu časového úseku startování a ve kterých se může způsob podle přihlašovaného vynálezu používat zvlášť s ohledem na každou skupinu válců. Po úspěšném dokončení časového úseku startování může motor pracovat normálním způsobem.

Předcházející popis slouží výhradně pro účely vysvětlení příkladu a je pochopitelné, že zkušený odborník v této oblasti techniky může provádět úpravy a změny bez překročení rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (36)

1. PATENTOVÉ NÁROKY < startován/

   1. Způsob · L r j φ* r /spalovacího motoru, kdy tento motor má určitý počet válců, v nichž se příslušně pohybuje písf palivový vstřikovací systém, k němuž patří určitý počet volitelně ovladatelných přívodních trysek vstřikovače, a plynový zásobní systém pro dodávání plynu do přívodních trysek vstřikovače, přičemž každá přívodní tryska vstřikovače má takové konstrukční uspořádání, aby příslušně dodávala palivo pomocí řečeného plynu přímo do řečeného válce motoru, vyznačující se tím ,že zahrnuje otvírání přívodních trysek vstřikovače řečeného prvního válce a řečeného druhého válce tak, aby se plyn nacházející se v řečeném prvním válci přemisťoval skrze přívodní trysku vstřikovače řečeného prvního válce a vstupoval do plynového zásobního systému s výsledným přiváděním plynu do přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce pro účely účinného dodávání paliva pomocí plynu do řečeného druhého válce.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že časové seřizování otevření a časový úsek otevření přívodní trysky vstřikovače prvního válce se volí tak, aby se vytvořil maximálně možný tlak, ktetý se má přemístit zřečeného prvního válce do plynového zásobního systému.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že časové seřizování úseku otevřeni přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce se volí tak, aby se vytvářel maximálně možný rozdíl tlaku u vstupu a výstupu přívodní trysky vstřikovače.

   Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím , že činnost každé přívodní trysky vstřikovače a k ní přidruženého řečeného válce se ovládá tak, aby se dosahovalo účinné spalování řečného dodávaného paliva během každého pracovního cyklu válce.
4. 5. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím , že nějaký plyn, ktetý se přemisťuje skrze přívodní trysku vstřikovače řečeného • tt tt tttt » tttt • tttt • tttt tttt tttt** tt tt

   -19prvního válce se zadržuje v plynovém zásobním systému následně po dodání paliva pomocí plynu do řečeného druhého válce.

   Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se tím , že otvírání a zavírání přívodní trysky vstřikovače řečeného prvního válce se ovládá s ohledem na úhel klikového hřídele.
5. 7. Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače řečeného prvního válce se otvírá tehdy, když tlak plynu v něm začíná dosahovat účinnou veličinu nebo úroveň této veličiny zvyšuje.
6. 8. Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače prvního válce se otvírá tehdy, káyz píst nacházející se v něm zahajuje nebo podstupuje kompresní zdvih.
7. 9. Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 8 , vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá v momentu, kdy je tlak plynu v řečeném válci nižší než tlak plynu v plynovém zásobním systému.
8. 10. Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 9, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá tehdy, když se píst v řečeném druhém válci nachází bezprostředně před dosažením nebo těsně po dosažení polohy dolní úvratě (BDC) své dráhy.
9. 11. Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 9, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá tehdy, když se píst v řečeném druhém válci končí nebo právě ukončil expanzní nebo výkonový zdvih.
10. 12. Způsob pode kteréhokoli z předcházejících nároků lažll, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače řečného druhého válce se ovládá na základě průběhu časového úseku, který začíná v předem určeném úhlu klikového hřídele.

    toto ·· to to • to • to to

    -2013. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 12, vyznačující se tím , že otevření přívodních trysek vstřikovače řečeného prvního válce a řečeného druhého válce se časově překrývá v průběhu předem stanoveného časového úseku.
11. 14. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 13, vyznačující se tím , že v případě motorů, které mají více než dva válce, se tento způsob provádí v posloupností příslušných dvojic válců.
12. 15. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 14, vyznačující se tím , že časový úsek otevření dvou přívodních trysek vstřikovače je přinejmenším v podstatě stejný.
13. 16. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 15, vyznačující se tím , že motorem je čtyřdobý motor a že přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se také nebo střídavě otvírá tehdy, když píst pohybující se v řečeném druhém válci končí nebo právě dokončil přívodní nebo sací zdvih.
14. 17. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažló, vyznačující se tím , že zahrnuje upravování časového seřizování úseků otvírání a zavírání přívodní trysky vstřikovače řečeného prvního válce pro účely vytváření postupného nárůstu tlaku v plynovém zásobním systému.
15. 18. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 15, vyznačující se tím , že motorem je tříválcový, dvoudobý motor a že přívodní tryska vstřikovače řečeného prvního válce se otvírá v blízkosti polohy horní úvratě (TDC), zatímco přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá v blízkosti polohy dolní úvratě (BDC).
16. 19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím , že motorem je tfíválcový motor, v němž se přívodní tryska vstřikovače řečeného prvního válce otvírá v rozsahu od 90 stupňů před horní úvratí (TDC) do 10 stupňů po překonání horní úvratě (TDC) a

    • » ·· · 99 • » 9 9 » 9 * · 9 t 9 9 • · 9 9 9 • • * • · 9 9 9

    -21přívodní tryska vstřikovače řečeného druhého válce se otvírá v rozsahu od 210 stupňů před homí úvratí (TDC) do 110 stupňů před homí úvratí (TDC).
17. 20. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 19, vyznačující se tím , že palivo se úplně nebo částečně přivádí k přívodní trysce vstřikovače řečeného druhého válce před otevřením přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce.
18. 21. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároku lažl9, vyznačující se tím , že palivo se přivádí k přívodní trysce vstřikovače řečeného druhého válce následně po otevření přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce.
19. 22. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 21, vyznačující se tím , že dodávání paliva do řečeného druhého válce, a to konkrétně v průběhu časového úseku startování, se provádí před jakýmkoli významným nárůstem tlaku v řečeném druhém válci.
20. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím , že sací a/nebo výfukové otvory řečeného druhého válce se otvírají přinejmenším v průběhu počáteční části úseku otevření přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce.
21. 24. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároku laž23, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače válce se otvírá dvakrát v průběhu jednoho pracovního cyklu válce.
22. 25. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 24, vyznačující se tím , že tento způsob se používá v průběhu časového úseku startování motoru.
23. 26. Spalovací motor mající určitý počet válců, v nichž se příslušně pohybuje píst, palivový vstřikovací systém, k němuž patří určitý počet volitelně ovladatelných přívodních trysek vstřikovače, a plynový zásobní systém pro dodávání plynu do přívodních trysek vstřikovače, kdy každá přívodní tryska vstřikovače má takové konstrukční uspořádám, aby ·· • · • · • · » · φ · ···· · » · • ♦ · • · · · • · · • 4 9 ·· ··

    -ΊΊpříslušně dodávala palivo pomocí řečeného plynu přímo do řečeného válce motoru, vyznačující se tím , že obsahuje ovládací prostředky pro řízení činností motoru na základě otvírání přívodních trysek vstřikovače řečeného prvního válce a řečeného druhého válce, aby se plyn, který se nachází se v řečeném prvním válci, přemisťoval skrze přívodní trysku vstřikovače řečeného prvního válce a vstupoval do plynového zásobního systému s výsledným přiváděním plynu do přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce pro účely účinného dodávání paliva pomocí plynu do řečeného druhého válce.
24. 27. Motor podle nároku 26, vyznačující se tím , že časové seřizování otevření a časový úsek otevření přívodní trysky vstřikovače prvního válce se volí tak, aby se vytvořil maximálně možný tlak, který se má přemístit zřečeného prvního válce do plynového zásobního systému.
25. 28. Motor podle nároku 26 nebo 27, vyznačující se tím , že časové seřizování úseku otevření přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce se volí tak, aby se vytvářel maximálně možný rozdíl tlaku u vstupu a výstupu přívodní trysky vstřikovače.
26. 29. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 28, vyznačující se tím , že činnost každé přívodní trysky vstřikovače a k ní přidruženého řečeného válce se ovládá tak, aby se dosahovalo účinné spalování řečného dodávaného paliva během každého pracovního cyklu válce.
27. 30. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 29, vyznačující se tím , že nějaký plyn, který se přemisťuje skrze přívodní trysku vstřikovače řečeného prvního válce se zadržuje v plynovém zásobním systému následně po dodání paliva pomocí plynu do řečeného druhého válce.
28. 31. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 30, vyznačující se tím , že ovládací prostředky řídí činnost přívodní trysky vstřikovače prvního válce tak, aby se otvírala tehdy, kdýž píst, který se v řečeném prvním válci nachází, zahajuje nebo podstupuje kompresní zdvih.

    Φ »·»♦ φφ φφφ· φ φ · φφφ • φ φ · φφφ φ Φ· · φφ φφ • φ φ · φ · · · • φ φ · φ φ φ φ φφ φφ

    -2332. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 31, vyznačující se tím , že ovládací prostředky ndí činnost přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce tak, aby se otvírala v momentu, kdy je tlak plynu v řečeném válci nižší než tlak plynu v plynovém zásobním systému.
29. 33. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 32, vyznačující se tím , že ovládací prostředky otvírají přívodní trysku vstřikovače řečeného prvního válce v blízkostí polohy horní úvratě (TDC), zatímco ovládací prostředky mohou otvírat přívodní trysku vstřikovače řečeného druhého válce v blízkosti polohy dolní úvratě (BDC).
30. 34. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 33, vyznačující se tím , že ovládací prostředky provádějí řízení činnosti motoru na základě časového překrývání úseku otevření přívodní trysky vstřikovače řečeného prvního válce a úseku otevření přívodní trysky vstřikovače řečeného druhého válce.
31. 35. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 34, vyznačující se tím , že přívodní tryska vstřikovače válce se otvírá dvakrát v průběhu jednoho pracovního cyklu válce.
32. 36. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 35, vy z n a č u j í c í se tím , že ovládací prostředky řídí činnost motoru v průběhu časového úseku jeho startování.
33. 37. Motor podle kteréhokoli z předcházejících nároků 26 až 36, vyznačující se tím , že plynový zásobní systém obsahuje objemový zásobník plynu, kompresor pro dodávání stlačeného plynu do objemového zásobníku plynu a propojovací prostředky mezi objemovým zásobníkem plynu a kompresorem.
34. 38. Motor podle nároku 37, vyznačující se tím , že mezi objemovým zásobníkem plynu a kompresorem se umisťují oddělovací prostředky pro oddělování kompresoru.

    tt tt tt • tt • tttttt tttt • tt tt tt • tt tt ♦ tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt tt • tttttt tttttt • · tt • tt • tt

    -2439. Motor podle nároku 38, vyznačující se tím , že oddělovací prostředky rovněž oddělují propojovací prostředky od objemového zásobníku plynu přinejmenším v průběhu časového úseku startování motoru.
35. 40. Motor podle nároku 38 nebo 39, vyznačující se tím , že oddělovací prostředky obsahují prostředky jednosměrného ventilu, které se umisťují mezi objemovým zásobníkem plynu a kompresorem.
36. 41. Motor podle nároku 40, vyznačující se tím , že propojovací prostředky mezi objemovým zásobníkem plynu a kompresorem obsahují přívodní vedení a mezí přívodním vedením a objemovým zásobníkem plynu se umisťují ventilové prostředky.