CZ20004633A3 - Prvek z izolačního materiálu vyrobený z minerální vlny, způsob jeho výroby a jeho použití - Google Patents

Abstract

Vynález se týká prvku (1) z izolačního materiálu, vyrobeného z minerální vlny, způsobu jeho výroby ajeho použití pro izolační plochy, zejména pro nadkrokevní izolaci střech (3), . průčelí, stropů a podobně. Prvek (1) z izolačního materiálu je ( navržen jako jednokusový panelový prvek (10) s nejméně * jednou izolující částí (11) s dobrými tepelně izolačními ,»i * vlastnostmi a s nejméně jednou zatížení roznášející vložkou (12), která se rovněž skládá z minerální vlny a má zvýšenou pevnost v tlaku v porovnání s minerální vlnou izolující částí (11). Vložka (12)je trvale spojena s izolující částí (11) pro utvoření celistvé součásti panelového prvku (10). Současně poskytuje vynález prvek (1) z izolačního materiálu, jehož základní část se skládá výlučně ze spojené minerální vlny a který přes zvýšenou pevnost v tlaku v porovnání s běžnými tepelně izolačními prvky má dobré izolační vlastnosti. Současně s ním může díky nízké hmotnosti lehce manipulovat jedna osoba a je levně vyroben.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká prvku z izolačního materiálu, vyrobeného z minerální vlny, způsobu jeho výroby a jeho použití.

Dosavadní stav techniky

Prvky z izolačního materiálu vyrobeného z minerální vlny. se vyrábějí nanášením pojivá na minerální vlákna vyráběná rozvlákňovacím zařízením. a ukládáním na dopravníkový pás, načež vyrobené rouno prochází ohřívací pecí pro vytvrzení pojivá, ve které je zároveň stlačováno' pro vyrobení produktu požadované tloušťky. Ukládáním vláken působením gravitace je v rounu získáno laminární vyrovnání vláken, které je v podstatě paralelní s povrchem dopravníkového pásu. Pevnost výrobku v tlaku, a následně i pevnost v tahu ve směru opačném k zatížení, může být zvolena silou tlaku působícího ve vytvrzovací peci. Když je tímto způsobem dosaženo vysoké hustoty, je získána dobrá pevnost v tlaku, ale relativně špatné izolační vlastnosti. Na druhé straně, když je ve vytvrzovací peci rouno stlačeno pouze málo, je získán měkký produkt s malou pevností v tlaku, ale s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Mimoto je takový produkt charakterizován nízkou hmotností a relativně nízkými výrobními náklady, neboť spotřeba materiálu na jednotku objemu je hlavním faktorem ovlivňujícím náklady.

Pro dosažení zlepšení pevnosti v tlaku při tlaku na hlavní plochy takového izolačního prvku v formě panelů bez nežádocího nárůstu hustoty, je známo uspořádat hlavní směr minerálních vláken tak, že je velká část minerálních vláken • · • · • · · · ·

postavena v panelu svisle. Pro tyto účely je případně možné vytvarovat vrstvené panely odřezáváním pásů z výrobku s laminární vrstvou vláken, vyrobeného na dopravníkovém pásu, otočením uvedených pásů o 90° a jejich opětovným spojením dohromady. Je také možné stlačit laminární minerální vlnu v hlavním směru vláken před vytvrzením pojivá, takže vlákna vystavená tlakovým silám jsou postavena kolmo. Výroba vrstvených panelů vede ke značné práci při výrobě, zatímco proces stlačování také vyžaduje zvýšení hustoty,. Přesto jsou v každém - případě izolační vlastnosti zhoršeny v důsledku relativně velké části vláken položených ve směru toku tepla, následně sloužících v jistém rozsahu jako tepelné přemostění.

Je samozřejmě možné zlepšit pevnost prvku z minerální vlny v tlaku i tahu odpovídajícími zabudovanými prvky rozkládajícími zatížení, jako jsou například rozpěrky z vhodného materiálu. Nicméně, jsou-li.....tímto.. způsobem do izolační vrstvy vyrobené z materiálu z minerální , vlny též tímto způsobem zavedeny cizí materiály, tak mohou mít tyto uvedené cizí materiály v mnoha ohledech nepříznivý efekt, ať už s přihlédnutím k ohnivzdornosti, chemickým reakcím jako je například koroze, vzniku kondenzátu a k mnoha jiným. V každém případě musí již zabudovaný prvek přiléhat svou hlavní plochou k hlavní ploše dalšího tepelně izolačního prvku, aby mohl zajistit podporu v tlaku či tahu, tvoří tepelné přemostění, které v podstatném rozsahu . zruší tepelnou izolaci.

Podstata vynálezu

Z toho vycházeje, cílem předkládaného vynálezu je poskytnout, tepelně izolační prvek pro izolační plochy vyrobený z minerální vlny, zvláště pro nadkrokevní izolaci střech, zejména šikmých střech, nebo pro jiné povrchy, jako • · například průčelí budov, mezipater a podobně, u kterého těleso prvku sestává pouze z minerální vlny s pojivém, a který navzdory zvýšené pevnosti v tlaku v porovnání s běžnými tepelně izolačními prvky má dobré tepelně izolační vlastnosti, a se kterým může snadno manipulovat jedna osoba díky jeho nízké hmotnosti a který může být vyráběn jak jen je možné levně a sériově.

Tohoto cíle je dosaženo nárokem 1.

celistvý vložkami zlepšena

Skutečnost, že materiál z minerální vlny prvku z izolačního materiálu podle vynálezu má v sobě vložky rozkládající zatížení se zvýšenou pevností v tlaku, vyrobené z. minerální vlny, zachovává koncept „monolitické izolace samotné minerální vlny s pojivém. Nicméně, zvýšení v celkové pevnosti je získáno podobným způsobem, jako je použití rozpěrek z odlišného materiálu, například z kovu.' Prvek z izolačního materiálu stále má povahu jednoho kusu a může být použit jako panel bez použití vložek jakožto jediný kus. Jednokusová povaha s plně zabudovanými izolačního panelu vyrobeného tímto, způsobem, je tím, že vložky i izolující části jsou vyrobeny z minerální víny, mají otevřené povrchy a prolínají do sebe navzájem těmito povrchy když jsou stlačeny dohromady při vytváření spojení mezi vložkou a izolující částí, takže minerální vlákna příslušného povrchu izolující části a vložky dosáhnou jedno přes druhé, vznikne možnost zachycení a takto se vytvoří mimořádně dokonalé spojení. Jelikož vložky jsou omezeny.na relativně malou část povrchové plochy prvku z izolačního materiálu, jejich izolační vlastnosti, které jsou stále dobré, ale v porovnání s izolující částí špatné, mají vcelku zanedbatelný význam. Nicméně jejich větší pevnost může být využita pro přímou podporu zatížení rozkládajících nosných prvků, jako jsou například laťové desky a v případě potřeby poskytují náležitý odpor proti stlačení, když nějaká osoba záměrně na vložky stoupne i bez prostředků pro rozklad zatížení.

Prvek z izolačního materiálu podle vynálezu může být vyroben například zpracováním prefabrikovaných dílů z materiálu na vložky a z materiálu na izolující části, jejich stlačením dohromady a spojením, například pomocí lepidla. Mimořádně výhodný způsob, zvláště vhodný pro sériovou výrobu prvků tohoto typu z izolačního materiálu, je popsán v nároku 14. Pomocí tohoto způsobu se zpracování a přidružené námaze dá vyhnout, protože materiál vložek, který byl opjatřen pojivém a předzpracován vhodným způsobem, může být spojen s materiálem pro izolující části, který byl opatřen pojivém a předzpracován požadovaným způsobem, před vytvrzovací pecí a vytvrzen společně, tak aby byl získán kombinovaný plát, ve kterém je materiál vložek a izolujících částí integrálně spojen volnými částmi vláken s pojivém minerální vlny. Prvky z izolačního materiálu požadovaných velikostí mohou být potom vyráběny vhodným nařezáním kusů z vytvrzeného plátu.

Prvky z izolačního materiálu mohou být tímto způsobem opatřeny zvláště efektivně na jedné či druhé straně vnějšími vrstvami, zejména s tvrdým povrchem, laminací atd., takže kombinované prvky z izolačního materiálu k velkému počtu použití mohou být vyráběny kontinuálně na výrobní lince, přičemž uvedené prvky se skládají pouze z minerálních vláken případně mimo laminovací plát - s minerálními vlákny spojenými pojivém na minerální vlnu, dokonce od vrstvy k vrstvě, a takto představují integrálně spojené a vzájemně zapadající jednotky, které přesto nejsou stejnorodé struktury, v tom rozsahu, že. užitá minerální vlákna mají na požadovaných místech příslušné požadované vlastnosti. Tímto způsobem může být takto vyroben složený stavební panel s podpěrami, sepnutími a jinými vnějšími pokrytími, který se *·· · · · · · · · • ··· · · · · · ··· · · · * ί ί · • ·»» · · · · ···· · * · skládá pouze z minerálních vláken a který podléhá důkladnému vnitřnímu spojení a svázání, což mu dává stabilitu, bez zavedení přídavného materiálu při procesu vytvrzování pojivá. Vhodnou volbou hustot, uspořádání vláken, tloušťky vláken, obsahu pojivá, typu vlákna atd., mohou být vlastnosti takového složeného panelu potencionálně ovlivněny podle přání, a tak vhodně přizpůsobeny zamýšlenému použití, za možnosti dosažení nej lepších možných izolačních vlastností a jakékoliv vyžadované pevnosti s nejmenší možnou spotřebou materiálu.

Prvek z izolačního materiálu podle vynálezu vyrobený z minerální vlny získává specifický význam při svém použití na nadkrokevní izolaci šikmých střech, protože na práci pokrývače na střeše mohou být zvýšeny požadavky a podmínky.

Minerální vlna byla po desetiletí značně využívána na střešní izolaci mezi krokvemi. Minerální vlna je upřednostňována před jinými' izolačními materiály jako například před tuhou pěnovou hmotou pro své dobré protipožární vlastnosti. Usiluje se také o použití těchto vlastností pro nadkrokevní izolaci, když má z estetických důvodů vnitřní strana střechy zůstat viditelná a izolace má být zároveň položena na vnější straně střechy, v oblasti nad střešním trámovím. Jestliže je v tomto případě zamýšleno nevyužít vnitřních podpor izolace, tak musí izolující vrstva absorbovat výsledné síly tíhy střešního trámoví a nosné struktury, stejně jako jakýkoliv sníh či nápory větru,, a zároveň vyžaduje nezanedbatelně velkou pevnost v tlaku. Za použití minerální vlny, upřednostňované kvůli jejím protipožárním vlastnostem, dosud bylo možno splnit tyto požadavky pouze vytvořením kompromisů s ohledem na zhoršené izolační vlastnosti, vysoké náklady a/nebo náročné postupy na kladení, se kterými není pokrývač obeznámen.

V této souvislosti popisuje DE 34 37 446 Al před 15 lety střešní substrukturu, která má obdélníkové panely z minerální vlny s tvrdým vnějším pokrytím, které je použito na jedné straně, přesahuje vrstvu minerální vlny na tři strany a na jedné z těchto tří stran má zpevňující člen připevněný k desce vnějšího pokrytí.

vyrobený z materiálu odolného proti v nejjednodušším případě vyroben ze myšlenky DE 34 37 446 Al je profilový složený člen skládající se z profilu tuhé pěnové hmoty s dřevěnou deskou zaveden mezi profil tuhé pěnové hmoty a vnější krycí desku pro účel rozložení tlaku.

Zpevňující člen, tlaku, může být dřeva, ale podle

Zvláště když je pro profilový člen použito dřevo a jako vnější krycí deska je použita dřevotřísková deska, ale také v případě popsaného profilového složeného článku, má takový panel značnou hmotnost, což dost významně ztěžuje manipulaci s izolačním panelem během kladení na šikmé střeše a může vést k nehodám. To znamená, že střešní substruktura tohoto typu není snadno přijatelná pokrývačem. Kromě toho použití tuhé pěnové hmoty zhoršuje dobré protipožární vlastnosti minerální vlny jakožto izolačního materiálu a vede k nestejnorodosti materiálu ve střešní substruktuře, což- je nežádoucí z mnoha různých důvodů. Navíc je struktura tohoto panelu poměrně složitá a jeho výroba je proto nákladná.

Jednotná, stejnorodá, „monolitická izolační vrstva střešní substruktury byla poprvé popsána v DE 36 15 109 Al. V tomto případě jsou použity panely s izolační vrstvou stlačené nerostné vlny, která má vysokou pevnost v tlaku, vyšší než 40 kN/m², a je vyráběna s laminací přesahující okraje. Tyto izolační panely mohou být kladeny běžným, nekomplikovaným způsobem, v řadách od okapu po hřeben, je možno po nich chodit a byly velmi úspěšně vyzkoušeny v praxi.

Nicméně pevnost v tlaku je zde dosažena relativně vysokou hustotou a uspořádáním vláken s upřednostněním směru přes tloušťku izolační vrstvy, což omezuje tepelně izolační vlastnosti; následkem toho je, že může být dosaženo pouze skupiny 040 tepelné vodivosti. Pro lepší izolační vlastnosti byly proto zvoleny větší tloušťky, které v kombinaci s vysokou hustotou vedou k dost značné hmotnosti izolačních panelů, což naopak zabraňuje manipulaci na šikmé střeše. Mimoto vede vysoká spotřeba materiálu k relativně vysokým cenám.

spojeni j ednotné drasticky snížena

Za účelem dosažení snížené spotřeby materiálu a následně nižší ceny, bez obětovaní stejnorodé, „monolitické” povahy izolační vrstvy vyrobené pouze z. minerální vlny, popisuje EP 682 161 Al inkluzi mezi velmi pevné pruhy z minerální vlny, zpevněné na vnější straně střechy, z plátů rolované plsti, která má nízkou pevnost v tlaku a nízkou hustotu, například 15 kg/m³. Zavedením plátů z rolované plsti mezi předem přizpůsobené pruhy minerální vlny, způsobem upínání plsti sevřením, je dosaženo dokonalého materiálů na přiléhajících stranách a zároveň jediného materiálu, ale současně je spotřeba materiálu v prostoru širokých plátů rolované plsti, s následnými výrazně nižšími náklady na materiál. Velký podíl plochy povrchu, opodstatněný rolovanou plstí s dobrými izolačními vlastnostmi, umožňuje dosažení skupiny 035 tepelné vodivosti, takže postačuje menší tloušťka izolace.

izolace

Tento postup byl také úspěšně vyzkoušen v praxi, ale jelikož se po plátech z rolované plsti nedá chodit, vyžadují kladení od hřebenu po okap, což není pro. pokrývače běžné a v důsledku toho vyžaduje výklad, zvláště pokud nemůže-li dále pracovat běžným způsobem s pokládanými panely, ale musí na střeše manipulovat s dlouhými pláty, zatímco je vystaven ?!

větru a dešti. Proto je tedy obtížné dosáhnout přijetí tohoto způsobu, zvláště, je-li po použití izolace použit podkladový plát přeš celou střechu.

V praxi se staly dostupnými také pláty laminované rolované plsti s podkladovým plátem tvořeným vrstvenou deskou s bočními pruhy, které mohou být zahnuty ven. Protože laminace musí být ve svitku vždy na vnější straně, tak doléhá na rubovou stranu plátu, když je rolovaná plsť na střeše rozvinuta, takže musí být dlouhý plát před umístěním obrácen. Toto může brzdit práci na šikmé střeše, způsobem, který pokrývač přijme pouze proti své vůli.

DE 297 23 553 Ul proto tedy popisuje zlepšení ve kterém se vyhýbá dlouhým plátům opatřením manipulovatelných panelů z minerální vlny s nízkou pevností v tlaku, ale dobrými izolačními vlastnostmi, které jsou umístěny mezi úzkými pruhy z minerální vlny stejné délky a vysoké pevnosti v tlaku, namísto plátů. Pro utvoření podkladového plátu je ke každému pruhu z minerální vlny připevněn laminovací plát, může být položen na povrch přilehlého panelu z minerální vlny, a tak panel kompletně pokryje a přesáhne okraje na dvou stranách, tyto postraní proužky jsou určeny pro nanesení lepidla na adhezivní upevnění k sousedním laminovacím plátům. To znamená, že je nutné na střeše manipulovat pouze s lehkými prvky s omezenými rozměry, za vyhnutí problémům s používáním těžkých prvků nebo dlouhých plátů.

Nicméně bylo zjištěno, že tento systém ještě není přijat pracovníky, protože pokládání je příliš složité a vyžaduje výklad: pro pokládání je položen první panel v místě, kde začíná okap a poté je přes panel připevněn pruh z minerální vlny s připevněnou laminací. Laminovací plát, který se třepotá ve větru.je poté prozatímně zajištěn hned • 999 • · 4 ···· · 9 na okraji protilehlém k pevnému pruhu přilepením nebo připnutím k samotným okapům. Dále je doporučitelné nejprve dokončit jeden pruh izolace, položený ve vrstvách, nahoru k hřebenu a okamžitě mechanicky zajistit provizorně slepené spoje okrajů laminovacích plátů pruhu přídržnou lištou. Toto je také postup, se kterým není pokrývač obeznámen a vyžaduje výklad. Pokud pokrývač pracuje obvyklým způsobem, nejprve dokončí první řadu na straně okapů, odřízne převisek posledně zmíněného panelu z minerální vlny a posledně zmíněného pruhu a použije ho. jako vyrovnání na protější straně na začátku druhé řady, tak dojde k mechanickému zajištění provizorně slepeného spoje nevyhnutelně pouze pokud byla celá střecha opatřena izolací.

Přestože může pokrývač stoupnout na pevné pruhy minerální vlny, může být sousedící část z měkké minerální vlny následkem toho stlačena, s následkem vystavení laminovacího plátu tažné síle a ztráty slepeného spojení.....na.

převislém okraji. Zejména když se vyskytne vítr, tak je současně opakovaně nutné znovu provizorně připevnit vytřepané laminované pláty. Přídavná překážka je, že když je ztraceno slepené spojení okrajového pruhu, tak je nekrytý okraj laminovacího plátu ležícího níže přes další izolační panel přístupný větru, takže laminovací plát může být vyzvednut silným poryvem větru, což může oddělit provizorní slepený spoj, a tak dále, takže tato izolace může být položena pouze pokud jednoznačně není vítr. Tyto potíže zdržují postup práce a. nejsou přijatelné pro pokrývače. Střešní substruktura DE 297 23 553 Ul proto nebyla praxí přijata.

Na základě střešní substruktury DE 36 15 109 Al je současně dalším cílem vynálezu poskytnout střešní substrukturu tohoto obecného typu, která si ponechá popsané výhody této známé střešní substruktury, která byla úspěšně • · · ·

vyzkoušena v praxi, ale činí použití střešních panelů na svahu střechy významně jednodušším a snižuje náklady.

Tohoto cíle je dosaženo znaky nároku 23.

V tomto případě je východiskem koncept dříve nalezených řešení podle EP 682 161 Al a DE 297 23 503 Ul, podle kterých se část stejnorodé izolační vrstvy skládá z minerální vlny se sníženou pevností v tlaku a nižší hustotou, za účelem snížení spotřeby- materiálu a současně-ceny izolačních panelů a současně celé střešní substruktury. Na rozdíl'od myšlenky DE 36 15 109 Al a DE 297 23 553, je zde dodržen princip použití samostatných, jednokusových obdélníkových panelů, které mohou být položeny v řadách od okapů k hřebenu, způsobem, se kterým je pokrývač obeznámen. V porovnání s obecnou dřívější technikou je tu manipulace s izolačními panely na šikmé střeše učiněna podstatně jednodušší, díky skutečnosti, že hmotnost samostatných izolačních panelů je podstatně nižší kvůli snížené spotřebě materiálu. Pokládání od okapů k hřebenu je bez problémů umožněno skutečností, že se po izolačních panelech dá chodit a laminované pláty jsou pevně připojeny svými vrchními stranami, jinými slovy, nemohou být zvednuty větrem. Pokrývač může stoupnout na panel v místech, kde je umístěna vložka, jakékoliv stlačení laminovacího plátu nevede k rozpojení postranního spoje laminovacího plátu se sousedním laminovacím plátem díky adhezivnímu spojení s vrchní stranou izolační části, takové rozpojení mimoto pravděpodobněji vede v nejlepším případě k větrem způsobenému vyzvednutí krajního pruhu a ne na příklad celého laminovacího plátu. Izolující část je celkem odolná proti tlaku, díky laminárnímu vyrovnání vláken ve směru hlavní plochy, a tak je tedy schopna dodatečného zajištění podél uspořádaných vložek proti klouzání, dokonce když má střecha velký sklon.

··

- 11 ale namísto nich jednokusové panely

V rozporu s myšlenkou DE 297 23 553 U1 nejsou použity jednotlivé prvky, které jsou spojeny dohromady k utvoření kompletního prvku ve formě panelu pouze když jsou na střeše, se staly dostupnými prefabrikované s na nich připevněnou laminací, od počátku s vložkou a izolující částí integrálně spojenými, s výhodou adhezivně. Toto odstraňuje nevýhody velkého počtu s opakovaně požadovaným přerušovaným proti větru pomocí přídržných lišt,, náhradním umožněním izolačním panelům, aby byly . pokládány jednoduše vedle sebe, jako v obecné dřívější technice, beze strachu z vyrušení větrem.

pokládacích kroků zajištěním laminace j sou Toto

Toto má celkový efekt na výrobu střešní substruktury, která může být položena stejným, známým způsobem jako obecná střešní substruktura, ale je zjednodušena pokládací práce významným snížením hmotnosti izolačních panelů a. sníženy náklady na ně snížením spotřeby materiálu, poskytuje poprvé střešní substrukturu se stejnorodou izolující vrstvou vyrobenou z materiálu z minerální vlny, která může v ceně konkurovat se střešními substrukturami z jiných materiálů, například z tuhé pěnové hmoty a přesto může být položena nebo umístěna bez jakéhokoliv problému a známým způsobem, takže je přijata při činnostech těch, kteří vlastní a pracují na budovách a tak poprvé v praxi poskytuje výhody stejnorodé izolace na bázi minerální vlny bez bolestných kompromisů v oblasti nákladů či obtížnosti pokládání. Nejdůležitější ze všeho je to, že to poprvé poskytuje izolační prvek pro střešní substruktury vyrobený jednotně z minerální vlny, který je zařazen do skupiny 035 tepelné vodivosti, což významně zvyšuje kvalitu izolace.

Přehled obrázků na výkresech

Další detaily, rysy a výhody vynálezu jsou zřejmé ·· ·· ► · A A ► ·· ·« z následujícího popisu příkladných provedení se zřetelem ke

kresbám,	ve kterých:
Obr.	1	představuje schématické znázornění výrobní linky pro výrobu prvků z izolačního materiálu podle vynálezu,
Obr.	2	představuje první provedení prvku z izolačního materiálu podle vynálezu,'
Obr.	3	představuje druhé provedení prvku z izolačního materiálu podle vynálezu,
Obr.	4	představuje třetí provedení prvku z izolačního materiálu podle vynálezu,
Obr.	5	představuje čtvrté provedení prvku z izolačního .materiálu podle vynálezu,
Obr.	6	představuje zobrazení části střešní substruktury, která obsahuje prvky z izolačního materiálu podle obr. 5, ale bez pokrytí střechy.

Příklady provedení vynálezu

Různá provedení prvku 1^ z izolačního materiálu, zobrazená na obr. 2 až 5, obsahují panelový prvek 10 s alespoň jednou izolující částí 11 s dobrými izolačními vlastnostmi a s alespoň jednou zatížení rozkládající vložkou 12 se zvýšenou pevností v tlaku v porovnání s izolující částí 11.

Může být vyroben například na výrobní lince 2 podle znázornění na obr. 1. Pro tento účel obsahuje výrobní linka 2 dopravníkový pás 21, po kterém je přiváděna do výrobní linky minerální vina z rozvlákňovacího zařízení ve formě rouna, ze kterého jsou poté vyrobeny izolující části 11, ze kterých jsou poté vytvořeny prvky 1 z izolačního

materiálu .

Toto rouno, které je vyrobeno se stále ještě nevytvrzeným pojivém, může být v tomto případě úplně proříznuto řezajícím zařízením 22 nejméně na jedné předurčené pozici své šířky a roztaženo roztahovacím zařízením 23, takovým způsobem, že minerální vlna, která byla předem upravena jiným způsobem a je určena k vytvoření zatížení rozkládající vložky 12 panelových prvků, může být zavedena mezi oddělené části rouna.

Materiál z minerální vlny pro vložku 12 může být získán, ze stejného rozvlákňovacího zařízení, stejně jako materiál na část 11. Materiál z minerální vlny na vložku 12 je v tomto případě předem zhuštěn.pomocí obvyklého stlačovacího zařízení 24 s válci se vzájemně sníženou rychlostí umístěnými jeden za druhým a je otočen o 90° před vložením mezi části rozříznutého rouna tím způsobem, že vysoký podíl minerálních vláken je v panelovém prvku 10 postaven ve směru tloušťky.

V následujícím lisovacím válcovém zařízení 25 je dosaženo správné tloušťky kombinovaného ale stále ještě nevytvrzeného rouna. Pomocí násobného stlačovacího zařízení 26, například jak je detailně popsáno v německé patentové přihlášce s přihlašovacím číslem P 19860040.2 stejného přihlašovatele, je také možné aby byla podle obr. 1 zavedena do kombinovaného rouna vnější vrstva 13, zvláště s tvrdým povrchem z individuálně předem připraveného materiálu z minerální vlny s nevytvrzeným pojivém. Obr. 1 také ukazuje, že před vytvrzením pojivá mohou být do kombinovaného rouna po obou stranách zavedeny rounu podobné laminace 14 . Nicméně musí mít otevřené póry, aby následná cirkulace horkého vzduchu ve vytvrzovací peci 27 skrz tuto laminací prošla.

I ·· « 9 9 9 99

Izolující části 11, vložky 12, vnější vrstva 13 a, jestliže jsou takto použitelné, také laminace 14 jsou následně ve vytvrzovací peci 27 k sobě stlačeny a adhezivně spojeny dohromady během vytvrzování pojivá. Izolující část 11 a vložka 12 v tomto případě také prošly vytvrzovací pecí 27 jako jednotný plát, způsobem nezobrazeným na obr. 1 a s postranně aplikovaným stlačením. Plát z izolačního materiálu se chová jako nekonečný výrobek, který je posléze rozřezán na obdélníkové prvky 1_ z izolačního materiálu.

Ve způsobu výroby prvku 1 z izolačního materiálu vysvětleném vzhledem k obr. 1 jsou také možné další úpravy.

Například je možné se obejít bez vnější vrstvy 13 a/nebo jedné nebo obou laminaci 14 . Mimoto může být laminace 14 zavedena a připojena adhezivním způsobem potom, co . panelový prvek 10 opustil vytvrzovací pec, také nazývanou tunelová pec, což se děje v případě, že laminace samotné jsou citlivé k teplotě a není pro ně vhodné projít horkým vzduchem ve vytvrzovací peci. Mimoto může být kombinované rouno před vytvrzováním vystaveno dalšímu stlačení.

Nadto je také možné se obejít bez otáčení materiálu z minerální vlny pro vložku 12 před vložením mezi části rozříznutého rouna, když je na příklad požadována vyšší hustota materiálu vložky ke správnému poskytování dostatečné stability panelovému prvku 10 v konečném stavu bez přeuspořádání vláken minerální vlny.

Mimoto může být uspořádáno více rozřezávacích zařízení 22 a roztahovacích zařízení 23 za účelem umístění více vložek 12 do prvku z izolačního materiálu 2· Na druhé straně, je nicméně také možné se obejít bez rozřezávacího zařízení 22 a roztahovacího zařízení 23, když má být vložka 12 připojena k izolující části 11 bočně na jedné nebo obou stranách.

9·

9

9

9

9 • «9

9·· • · 9 9 • » » •999 99

99 * 9 9 · • « 9 ·9>

9 ·

99«·

Příkladná provedení prvku 1 z izolačního materiálu jsou zobrazena na obr. .2 až 5.

V případě prvku 1 z izolačního materiálu podle obr. 2, mají vlákna izolujících částí 11 a vložek 12 izolačního prvku 10 uspořádání k sobě navzájem zpravidla v pravých úhlech. Minerální vlna izolujících částí 11 je v tomto případě zpravidla souběžná s izolačním povrchem a má hustotu mezi 20 a 70 kg/m³, takže je možné dosáhnout nízké hmotnosti a dobrých izolačních vlastností. Na druhé straně, materiál z minerální vlny vložek 12 je stlačen a má pevnost v. tlaku nižší než 40 kN/m². V tomto případě je vysoký, podíl minerální vlny vložky 12 vyrovnán ve směru tloušťky v prvku 1^ z izolačního materiálu. Na druhé straně, prvek jL z izolačního materiálu podle obr. 3 obsahuje izolující části 11, které byly stlačeny před vložením materiálu vložky.

V případě prvků 1^ z izolačního materiálu podle obr. 2 a 3 vidíme, že vložky 12 a každá izolující část 11 jsou v každém případě stejné délky. Nicméně vložky 12 a izolující části 11 jsou umístěny souběžně, šířka izolujících částí 11 prvku _1 z izolačního materiálu je v tomto případě násobkem šířky vložek 12, každá vložka 12 má v půdorysu alespoň přibližný obdélníkový tvar.

Utvořením vložek 12 s pevností v tlaku nejméně 40 kN/m², je . prvku 1. z izolačního materiálu poskytnuta dostatečná stabilita k tomu, aby se po něm v místech vložek dalo chodit. Mimoto vyztužují zatížení rozkládající vložky 12 prvek 1 z izolačního materiálu, takže se neprověsí, t j . neprohne jako podlahový panel. Zatížení rozkládající vložky 12 také umožnily použít výhodných hustot od 20 do 70 kg/m³ v izolujících částech 11, za účelem získání vhodné pevnosti prvku z izolačního materiálu jakožto celku. Nezbytná základní myšlenka vynálezu je: „jenom tolik, kolik je nutné • · ·· • · · · 9 · · • 9 ·· · · · · ·· z hlediska statiky a tak málo jak je jen možné z hlediska izolujícího materiálu, tj . optimální tepelně izolační vlastnosti s nejmenší možnou hmotností. Ve vzájemném působení těchto součástí má tudíž prvek _1 z izolačního materiálu dobrou pevnost v tlaku a současně dobré izolační vlastnosti, tyto opatření také vedou ke snížení spotřeby materiálu a současně nákladů.

Prvek 1. z izolačního materiálu podle obr. 4 má, jako další varianta, vnější vrstvu 13 skládající se z tzv. tvrdého povrchu z minerální vlny, s hustotou přes 200 kg/m³. Tato vnější vrstva umožňuje například, aby byl prvek 1^ z izolačního materiálu použit na izolaci plochých střech, protože se po něm dá chodit. Mimoto prvek z izolačního materiálu tohoto typu je také vhodný jako izolační panel průčelí, kde vnější vrstva 13 slouží jako podklad pro omítku.

Jak již vyplývá z popisu způsobu výroby prvku 1 z izolačního materiálu, ten může být také opatřen nejméně na jednom z hlavních povrchů laminací 14 připojenou k povrchové ploše, která avšak není na obr. 2 až 4 zobrazena.

Obr. 5 konečně zobrazuje čtvrtou variantu prvku 1^ z izolačního materiálu, který je objasněn společně se svým použitím na nadkrokevní izolaci střech 3^.

Z tohoto hlediska představuje obr. 6 perspektivní zobrazení izolační vrstvy 22' většího množství prvků jL z izolačního materiálu podle vynálezu, jak je zobrazen na obr. 5, srovnaných vedle sebe v řadách krycím způsobem. Prvek 1 z izolačního materiálu podle obr. 5 nebo 6 zde má zatížení rozkládající vložky 12, které jsou umístěny po straně a adhezivně připevněny boku jediné izolující části 11, tj . tvoří s ní jednokusový panelový prvek 10. Prvek 1^ z izolačního materiálu má mimoto na vrchní straně laminovací

				• · · ·	0 0 · 0 ·
		- 17 -		0··· 00	00 0000 00
plát	14,	který přesahuje izolující	část	11 nebo	vložku 12 na
dvou	stranách. Tento laminovací	plát	14 še	může v tomto
případě	skládat například	z plastem	potaženého

polyesterového spřádaného pletiva a je otevřený s přihlédnutím k prolínavosti, ale zároveň byl vytvořen jako vodu odpuzující prostředek (neprostupný pro silný déšť) a také je odolný proti zlomení, když se na něj stoupne. Protože laminovací plát 14 přesahuje předurčeným množstvím na jedné podélné straně a na jedné koncové straně každého prvku 1^ z izolačního materiálu, navzájem překrývá spojení sousedních prvků JL z izolačního materiálu, přesahující části jsou vyrobeny s přihlédnutím k rohům. Laminovací plát 14 je adhezivně připevněn na panelový prvek 10 v kusech nebo pruzích pomocí speciálního lepidla.

Podle zobrazení na obr. 6 může být izolační vrstva 30 tohoto typu skládající se z prvků JL z izolačního materiálu umístěna na střeše _3 obsahuj ící . ..krokve 31_ na., kterých., je umístěno uzavřené obložení prkny 32. Nad ním je umístěna vzduchotěsná a prolínání odolná, foliová bariéra proti páře 33, která se v tomto příkladě skládá z běžné bituminózní vrstvy na krytí střech, podle DIN 52143. Na bariéře proti páře 33 je krycím způsobem umístěno větší množství prvků 1^ z izolačního materiálu podle obr. 5 pro vytvoření izolační vrstvy 30. V.tomto případě čelí přesahující části na delší straně laminovacích plátů 14 každého prvku 1. z izolačního materiálu okapům, takže dešťová voda aj. může stékat ve směru k okapům.

Právě přes každou krokev 31, nad izolační vrstvou 30, jsou též připevněny přídržné lišty 34 pomocí tzv. kroucených hřebíků, které prochází skrz prvky 1 z izolačního materiálu atd. do příslušných krokví 31 a připevňují přídržné lišty 34 na krokvích 31. Rovněž přes přídržné lišty 34 jsou umístěny střešní lišty 35, na kterých mohou být umístěny • · · · (nezobrazené) panely střešní krytiny. V tomto případě je hmotnost struktury skládající se z přídržných lišt 34 a střešních lišt 35 v konečném stavu značně pohlcena vložkami 12, poněvadž veškeré rozkládání zatížení pokryté střechy se děje kroucenými hřebíky.

Pro další detaily o konstrukci takové střešní substruktury odkazujeme k obsahu DE 36 15 109 Al stejného přihlašovatele, takže zde již nejsou třeba nějaké další poznámky.

Jak je zřejmé zejména na obr. 6, zatížení rozkládající vložky 12 panelových prvků 10 prvků 1_ z izolačního materiálu jsou navzájem umístěny na prvku 1 z izolačního materiálu na straně střešního hřebenu a jsou s hřebenem souběžné. Každá vložka 12 má v tomto případě hustotu alespoň 140 kg/m³ a šířku 1/8 až 1/5 šířky, měřené ve směru sklonu prvku 1. z izolačního materiálu. Na druhé straně, minerální vlna izolující části 11 má hustotu pouze 20 až 70 kg/m³ a v tomto případě 50 kg/m³, což výhodně umožňuje zařazení do skupiny 035 tepelné vodivosti.

Při použití prvku 1^ z izolačního materiálu pro střešní substrukturu bylo zjištěno, že pevnost v tlaku vložek 12 je nad 80 kN/m², zejména nad 100 kN/m², a je výhodná za účelem odolání tlaku, zejména když se po střešní izolaci chodí. Na druhé straně bylo zjištěno, že pevnost v tlaku vložek 12 by měla být pod 200 kN/m², zejména pod 180 kN/m² pro zachování celkové hmotnosti prvku z izolačního materiálu _1 v rozmezí, které umožňuje dobrou manipulaci. Pro izolující část 11 se nejvíce osvědčila hustota mezi 30 a 60 kg/m³, přednostně mezi 40 a 50 kg/m³.

Mimoto přesahující části laminace 14 na straně otočené k tělesu prvku z izolačního materiálu 1_ může být pokryta lepidlem, které může být použito známým způsobem během

I • · ·· pokládání .

Prvek 1_ z izolačního materiálu se může v tomto případě skládat výhradně z nerostné vlny nebo ze skelné vlny.

Nicméně, prvek 1^ z izolačního materiálu podle vynálezu nemusí být použit pouze pro nadkrokevní izolaci střech 3 a zejména šikmých střech, ale také - jak již bylo zmíněno pro izolaci ostatních povrchů jako jsou například průčelí budov, mezipatra a podobně. Nadto mohou být také použity například v uměle klimatizovaných prostorách jako výplně modulů chladíren či jako výplň pro požární dveře nebo modulární zdi v budově průmyslových hal.

Vynález současně poskytuje jednokusový prvek yl z izolačního materiálu vyrobený z minerální vlny stejně jako způsob jeho výroby, který je navržen na bázi věty: „jenom tolik, kolik je nutné z hlediska statiky a tak málo jak je jen možné z hlediska izolujícího materiálu. ....... ·

Claims (34)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Prvek (1) z izolačního materiálu pro izolaci ploch, zejména pro nadkrokevní izolaci střech (3), průčelí, stropů a podobně, vyrobený z minerální vlny, který je vytvořen jako jednokusový panelový prvek (10) s nejméně jednou izolující částí (11) s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi a s nejméně jednou zatížení rozkládající vložkou (12), rovněž vyrobenou z minerální vlny, která má zvýšenou pevnost v tlaku v porovnání s materiálem z minerální vlny izolující části (11) a je trvale s touto spojena pro utvoření celistvé součásti panelového prvku (10). .
2. 2. Prvek z izolačního materiálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že vložka (12) a izolující část (11) jsou stejně dlouhé.
3. 3. Prvek, z izolačního materiálu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že množství vložek (12) a/nebo izolujících částí (11) je umístěno souběžně.
4. 4. Prvek z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že pevnost v tlaku vložky (12) z minerální vlny je nejméně 40 kN/m².
5. 5. Prvek z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že minerální vlna vložky (12) má vysokých podíl minerálních vláken položených v panelovém prvku (10) ve směru tloušťky.
6. 6. Prvek z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím) že šířka izolujících částí (11) panelového prvku (10) je násobkem šířky vložek (12) panelového prvku (10).
7. 7. Prvek z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že každá vložka (12) má v půdorysu alespoň přibližný obdélníkový tvar.
8. 8. Prvek z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že každá izolující část (11) má hustotu mezi 20 a 70 kg/m³.
9. 9. Prvek' z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že izolující část (11) má laminárně vrstvenou strukturu minerálních vláken souběžnou s hlavními plochami panelového prvku (10).
10. 10. Prvek z izolačního materiálu, podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že panelový prvek (10) je alespoň na jedné hlavní ploše opatřen vnější vrstvou (13), vytvořenou z minerální vlny a k němu nastálo připevněnou..
11. 11. Prvek z izolačního materiálu podle nároku 10, vyznačující se tím, že vnější vrstva (1.3) je vytvořena jako povrch z tvrdé minerální vlny s hustotou přes 200 kg/m³.
12. 12. Prvek z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že prvek (1) z izolačního materiálu je alespoň na jedné hlavní ploše vybaven laminací (14) připojenou k povrchové ploše.
13. 13. Prvek nároků 1 až 12 z nerostné vlny z izolačního materiálu vyznačující se tím, že nebo skelné vlny.

    podle jednoho z se skládá výhradně
14. 14. Způsob výroby prvku (1) z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 13, při kterém se materiál z minerální vlny vyrábí rozvlákňovacím zařízením a opatřuje pojivém a ukládá na dopravníkový pás pro vytvoření rouna, načež se rouno vytvrzuje, přičemž se podrobuje stlačení, pro dosažení požadované tloušťky materiálu a hustoty ve vytvrzovací peci (27) , při kterém je část materiálu z minerální vlny tvořící prvek (1) z izolačního materiálu určena pro vytvoření izolující části (11) prvku (1) z izolačního materiálu a další část materiálu z minerální vlny je po odlišném předzpracování určena pro vytvoření zatížení rozkládajících vložek (12) a při kterém se materiál z minerální vlny sloužící pro utvoření izolujících částí (11) umisťuje vedle materiálu z minerální vlny sloužícího pro utvoření vložek (12) a stlačují se navzájem a přivádějí se v této formě do vytvrzovací pece (27).
15. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že materiál z minerální vlny pro izolující část (11) vyrobený rozvlákňovacím zařízením jako souvislé- rouno se rozřezává a roztahuje v místech své šířky, kde budou vloženy vložky (12), protože materiál z minerální vlny pro vložky (12) se vloží mezi pruhy rozříznuté tímto způsobem pro vytvoření izolujících částí (11) a po uzavření mezer pomocí tlaku z boku projde jako jednotný plát skrz vytvrzovací pec (27).
16. 16. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že minerální vlna pro utvoření vložek (12) se stlačuje před sloučením s minerální vlnou pro vytvoření izolujících částí (11), vložení materiálu z minerální ' vlny pro vložky (12) se provádí v takovém vyrovnání, že vlákna minerální vlny přeuspořádaná stlačením stojí svisle v kombinovaném rounu.
17. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že kombinované rouno se podrobí dalšímu stlačování.
18. 18. Způsob podle jednoho z nároků 14 až 17, vyznačující se tím, že před vstupem do vytvrzovací pece (27) se ke spodní a/nebo vrchní části kombinovaného rouna přisunuje vnější vrstva (13), zejména s tvrdým povrchem, vyrobená ze zvlášť připraveného materiálu z minerální vlny s nevytvrzeným pojivém a prochází skrz vytvrzovací pec (27) společně s kombinovaným rounem.
19. 19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že laminovací plát (14) se přiloží na vrchní stranu a/nebo spodní stranu kombinovaného plátu z minerální vlny.
20. 20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že před vstupem do vytvrzovací pece (27) se k rounu přiloží laminovací plát (14) a vytvrdí se společně s tímto ve vytvrzovací peci (27), což má za následek spojení s rounem.
21. 21. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že potom, co kombinovaný plát opustí.', vytvrzovací pec (27) přiloží foliový laminovací plát a připevní adhezivním.

    způsobem.
22. 22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že vytvrzený kombinovaný plát se příčně rozřeže pro utvoření obdélníkových panelů.
23. 23. Střešní substruktura pro krokve (3) pokrytá střešními panely, s izolační vrstvou (30) vyrobenou z minerální vlny ve formě obdélníkových izolačních panelů (1) umístěných přímo jeden vedle druhého, vyrobených z minerální vlny s pojivém, bez jakýchkoliv podpor vyrobených z jiného typu materiálu, které jsou položeny na obložení prkny (32), které je umístěno na krokvích (31) a pokryto foliovou bariérou proti páře (33) a které jsou na vrchní straně pokryty pomocí vodu odpuzujícího, proti zlomení odolného laminovacího plátu (14) který na dvou vzájemně sousedících hranách panelů přes tyto bočně vyčnívá a přesahuje okraje laminovacích plátů (14) sousedících izolačních panelů (1), jakož i s přídržnými lištami (34), které na ní jsou umístěny, táhnoucími se od hřebenu po okapy a nesoucími střešní lišty (35), vyznačující se tím, že každý izolační panel (1) má vložku (12) vyrobenou z minerální vlny, která leží na straně střešního hřebenu a je s hřebenem souběžná, má pevnost v tlaku alespoň 40 kN/m², vysoký podíl minerálních vláken postavených v izolačním panelu ve směru tloušťky a má šířku menší než je polovina, šířky izolačního panelu, měřené ve směru sklonu, jakož i obdélníkovou izolující část (11) vyrobenou z minerální vlny s významně nižší pevností v tlaku, s hustotou mezi 20 a 70 kg/m³, která má vlákna položena vodorovně, souběžně s hlavní plochou izolačního panelu (1) a dohotovuje izolační panel (1), že laminovací plát (14) vybíhá přes hranu izolačního panelu (1), ležící naproti vložce (12) a že vložka (12) a izolující část (11) jsou navzájem nastálo spojeny, zejména adhezivním spojením, pro vytvoření jednokusových izolačních panelů (1).
24. 24. Střešní substruktura podle nároku 23, vyznačující se tím, že pevnost v tlaku vložek (12) je přes 80 kN/m², zvláště přes 100 kN/m².
25. 25. Střešní substruktura podle nároku 23 nebo 24, vyznačující se tím, že pevnost v tlaku vložek (12) je pod

    4 · jednoho z nároků 23 až

    - 25 200 kN/m², zvláště pod 180 kN/m².
26. 26. Střešní substruktura podle

    25, vyznačující se tím, že hustota izolujících částí (11) je mezi 30 a 60 kg/m³, zvláště mezi 40 a 50 kg/m³.
27. 27. Střešní substruktura podle jednoho z nároků 23 až

    26, vyznačující se tím, že přesahující okraje laminovacího plátu (14) jsou v místech, kde překrývají těleso izolačního panelu (1) pokryty lepidlem, které může být použito během pokládání.
28. 28. Střešní substruktura podle jednoho z nároků 23 až

    27, vyznačující se tím, že laminovací plát (14) je spojen s izolačním panelem (1) ležícím níže, pojivém minerální vlny izolačního panelu.
29. 29. Střešní substruktura podle jednoho z nároků 23 až 27, vyznačující se tím, že laminovací plát (14) je adhezivně spojen S izolačním, panelem (1) ležícím níže, v kusech nebo pruzích pomocí speciálního lepidla.
30. 30. Střešní substruktura podle jednoho z nároků 23 až 29, vyznačující se tím, že laminovací plát (14) se skládá z materiálu, který je odolný proti napínání a trhání a s výhodou otevřený s přihlédnutím k prolínavosti, zejména z umělohmotné folie vyztužené pletivem ze skleněných vláken.
31. 31. Použití prvku z izolačního materiálu podle jednoho z nároků· - T až 13 nebo prvku z izolačního materiálu vyrobeného způsobem podle jednoho z nároků 14 až 22 jako výchozího produktu pro kombinaci s jinými materiály.
32. 32. Použití prvku z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 13 nebo prvku z izolačního materiálu vyrobeného způsobem podle jednoho z nároků 14 až 22 jako podlahového panelu, který může být položen do mřížové • ·

    - 26 struktury.
33. 33. Použití prvku z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 13 nebo prvku z izolačního materiálu vyrobeného způsobem podle jednoho z nároků 14 až 22 jako výplně požárních dveří, modulárních zdí a podobně.
34. 34. Použití prvku z izolačního materiálu podle jednoho z nároků 1 až 13 nebo prvku z izolačního materiálu vyrobeného způsobem podle jednoho z nároků 14 až 22 jako izolačního panelu pro průčelí.