CZ2000869A3 - Nukleová kyselina kódující ligand APRIL, polypeptidy APRIL a farmaceutické přípravky obsahující tyto polypeptidy - Google Patents

Nukleová kyselina kódující ligand APRIL, polypeptidy APRIL a farmaceutické přípravky obsahující tyto polypeptidy Download PDF

Info

Publication number
CZ2000869A3
CZ2000869A3 CZ2000869A CZ2000869A CZ2000869A3 CZ 2000869 A3 CZ2000869 A3 CZ 2000869A3 CZ 2000869 A CZ2000869 A CZ 2000869A CZ 2000869 A CZ2000869 A CZ 2000869A CZ 2000869 A3 CZ2000869 A3 CZ 2000869A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
april
ligand
sequence
receptor
cells
Prior art date
Application number
CZ2000869A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ294615B6 (cs
Inventor
Jurg Tschopp
Original Assignee
Apotech R & D Sa
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Apotech R & D Sa filed Critical Apotech R & D Sa
Publication of CZ2000869A3 publication Critical patent/CZ2000869A3/cs
Publication of CZ294615B6 publication Critical patent/CZ294615B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/52—Cytokines; Lymphokines; Interferons
    • C07K14/525—Tumour necrosis factor [TNF]
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00—Antineoplastic agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00—Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/02—Immunomodulators
    • A61P37/04—Immunostimulants
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00—Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/02—Immunomodulators
    • A61P37/06—Immunosuppressants, e.g. drugs for graft rejection
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00—Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00—Medicinal preparations containing peptides

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Transplantation (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)

Description

Nukleová kyselina kódující ligand APRIL, polypeptidy APRIL a farmaceutické přípravky obsahující tyto polypeptidy
Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká nového ligandu a polypeptidů, které jsou členy rodiny nádorového nekrotického faktoru. Nový ligand byl nazván APRIL, což je zkratka pro A Proliferation Inducing Ligand, tj. ligand indukující proliferaci. Tyto proteiny nebo jejich receptory mají protinádorové a/nebo imunoregulačni využití. Kromě toho buňky transfekované geny pro tyto nové ligandy se mohou užít v genové terapii pro léčení nádorů, autoimunitních a zánětlivých nemocí nebo dědičných genetických poruch, a protilátky blokující tyto proteiny mohou mít imunoregulačni využití.
Dosavadní stav techniky
Cytokiny příbuzné nádorovému nekrotickému faktoru (TNF) jsou mediátory hostitelské obranné a imunitní regulace. Členové této proteinové rodiny se vyskytují ve formě ukotvené na buněčnou membránu, kdy působí lokálně prostřednictvím vzájemného kontaktu mezi buňkami, nebo se vyskytují jako vylučované proteiny schopné difundovat ke vzdálenějším cílům. Paralelní rodina receptorů ukazuje na to, že přítomnost těchto proteinů vede k iniciaci buněčné smrti nebo buněčné proliferace a diferenciace cílové tkáně. V současnosti rodina TNF ligandů a receptorů obsahuje nejméně 13 známých párů receptor-ligand: TNF:TNF-R, LT-a:TNF-R, LT-α/β:LT-p-R, FasL:Fas, CD40L:CD40, CD30L:CD30, CD27L:CD27, OX40L:OX40 a 4-1BBL:4-1BB, trance/rankL: Light a Tweak. Sekvence DNA kódující tyto ligandy vykazují identitu pouze ve 25 % až 30 %, a to dokonce i v případě největší příbuznosti, ačkoliv příbuznost na úrovni sekvence aminokyselin je přibližně 50*.
Určujícím rysem této rodiny cytokinových receptorů je extracelulární doména bohatá na cystein, která byla objevena při molekulovém klonování dvou různých receptorů TNF1 Tai_o genová rodina kóduje glykoproteiny s vlastnostmi transmembránových proteinů typu I s extracelulární vazebnou doménou vážící ligand a jednou transmembranovou ooménou a cytoplazmatickým úsekem, který se podílí na aktivaci buněčných funkcí. Úsek bohatý na cystein, který je současně vazebnými úsekem pro ligand, má centrální doménu z hustě spojených disulfidových můstků, která se několikrát opakuje, což závisí na konkrétním členu rodiny. Většina receptorů má čivři domény, ačkoliv jsou i receptory pouze se třemi doménami nebo naopak zase se šesti doménami.
Proteiny z rodiny TNF ligandů jsou charakteristické na svém N-konci krátkým úsekem hydrofilních aminokyselin, který často obsahuje několik argininových nebo lysinových zbytků, které zřejmě slouží jako sekvence k zastavení přenosu. Pak mají transmembránový' -úsek a extracelulární úsek proměnné délky, který odděluje doménu vázající receptor na C-konci od buněčné membrány. Tento úsek se někdy nazývá stopka. Vazebný úsek C-konce představuje větší část proteinu a často, i když ne vždy, obsahuje glykosylační místa. Tyto geny postrádají klasické signální sekvence charakteristické pro membránové oroteiny typu I, spíše odpovídají membránovým proteinům typu II, které mají C-konec zasahující mimo buňku a krátký N-konec zasahující do cytoplazmy. V některých případech, jako jsou TNF a LT-α, se může- objevit v průběhu časného opracování proteinu štěpení v úseku stopky a ligand pak exisuuje především v sekretované formě. Avšak většina ligandů se vyskytuje v membránové formě a zprostředkovává lokalizovaný přenos signálů.
Struktura těchto ligandů byla rozpoznána krystalografickou analýzou TNF, LT-α a CD40L. Struktura TNF a lymfotoxinu alfa (LT-α) je sendvičová, tj . skládají s ze dvou antiparalelních β-skládaných listů s topologií tzv. meandru (Greek key nebo jelly roll‘::)). Odchylka rms mezi zbytky řetězců Ca a β je 0,61 C, což vede k domněnce o vysokém stupni podobnosti jejich molekulární topografie. Strukturálním rysem, který zjevně vyplývá z molekulárních studií CD40L, TNF a LT-α, je tendence těchto ligandů vytvářet oligomerní komplexy. Oligomerní struktuře je vlastní vytváření vazebných míst pro receptor v místě spojení mezi sousedními podjednotkami, čímž se vytváří multivalentní ligand. Analýzou krystalové struktury se zkoumala kvarterní struktura CD40L, TNF a LT-α a ukazalo se, že CD40L, TNF a LT-α existují jako trimery. Mnoho aminokyselin konzervativních pro tyto ligandy se vyskytuje pravě v oblasti úseků kostry struktury β-listu. Je pravděpodobné, že základní sendvičová struktura je zachována u všech těchto molexul, neboť části těchto sekvencí kostry jsou zachovány mezi různými členy celé rodiny. Kvarterní struktura se zřejmě také udržuje, neboť konformace podjednotek pravděpodobně také zůstává podobná.
Členy rodiny TNF mohou být nejlépe charakterizovány jako hlavní přepínače v imunitním systému pro- řízení přežívaní buněk a také buněčné diferenciace. V současnosti jsou známy pouze dva sekretované cytokiny, a sice TNF a LT-α, na rozdíl od většiny ostatních členů rodiny TNF zakotvených v membráně. Zatímco membránové formy TNF byly dobře charakterizovány a pravděpodobně mají jedinečnou biologickou funkci, funkcí sekretovaných TNF je všeobecná signalizace poplachu buňkám vzdáleným od místa události, která příslušnou událost vyvolala. Sekrece TNE může znásobit událost vedoucí k dobře známými změnám ve výstelce cév a v buňkách v místě zánětu. Naproti tomu členy TNF rodiny vázané na membránu předávají sianál prostřednictvím receptoru typu TNF pouze buňkám v přímém kontaktu. Tak např. pomocné T-buňky poskytují pomoc zprostředkovanou CD40 pouze takovým B-buňkám, se kterými se dostanou do přímého kontaktu prostřednictvím interakcí TCR. Podobná omezení na bezprostřední buněčný kontakt se týkají schopnosti indukovat buněčnou smrt u dobře prozkoumaného systému Fas.
Ligandy TNF je možné rozdělit do třech skupin na základě jejich schopnosti indukovat buněčnou smrt (viz tab. Ill). V první skupině jsou ligandy TNF, Fas a TRAIL, které mohou účinně indukovat buněčnou smrt v mnoha bunečnycn liniích - jejich receptory mají většinou kanonické siur-ici oomény. Pravděpodobně ligand DR-3 (TRAMP/WSL-1) by patřil také do této kategorie. Druhou skupinu tvoří takové ligandy, které spouštějí slabší signál' omezený jen na některé buněčné typy. Do této druhé skupiny patří např. TWEAK, ligand CD30 a ηΤσ.1β2. Zajímavou otázkou je, jak členy této skupiny mohou spouštět mechanismus vedoucí k· buněčné smrti, když nemají kanonickou smrtící doménu. Nepřítomnost této domény vede k domněnce, že existuje ještě jiný slabší způsob signalizace v mechanismu buněčné smrti. Do poslední skupiny patří uy členy, které nejsou schopny přenášet žádný signál vedoucí k buněčné smrti. Ale. pravděpodobně členy všech skupin mohou působit antiproliferačně na některé typy buněk jako následek indukce diferenciace, jako např. CD40 (Funakoshi et al., 1594) .
Rodina TNF se dramaticky rozrostla v poslední době a obsahuje nyní 11 různých signálních drah zanrnujících regulaci imunitního systému. Expresní vzorce TWEAK a TRAIL ukazují, že v této rodině existuje značná funkční variabilita, dosud nerozpoznaná. To vyniklo zejména novým objevem dvou recentorů, které ovlivňují replikační schopnost viru . Rousova sarkomu a viru Herpes simplex, a také významnými objevy, že TNF má antivirovou aktivitu a virus neštovic kóduje vějičkové TNF receptory (Brojatsch et al., 1936, Montgomery et al., 1996, Smith 1994, Vassali 1992). TNF je mediátor septického šoku a kachexie1'111 a účastní se regulace vývoje hematopoetických buněk,IV). Zdá se, že hraje hlavní roli jako mediátor v zánětlivé reakci a v obraně proti bakteriálním, virovým a parazitárním infekcím(V1, a navíc má zřejmě crotinádorovou aktivitu1^*’. TNF se podílí také na ^iznýci. autoímunitních chorobách!VII). TNF je vytvářen různými typy buněk, např. jsou to makrofágy, ubroblasty, T-buňky a cytotoxické NK-buňky (natural killer) 1. TNF se váže na dva různé receptory, z nichž každý působí prostřednictvím odlišných specifických signálních molekul uvnitř buňky, což výsledně vede k odlišným účinkům TNF1'·* . TNF múze existovat, jednak ve formě vázané na membránu, ale i jako volný sekretovaný cytokin1X).
LT-α má s TNF mnoho společných aktivit, jako např. vazbu na TNF receptory1X11, ale na rozdíl od TNF je sekretován hlavně aktivovanými T-buňkami a některými β-lymfoblastoidními nádory1X111. Heteromerní komplex LT-α a LT-β je komplex vázaný na membránu, kde se váže na LT-β receptory1““1’. Systém LT (tj. LT s receptorem LT-R) se podílí na vývoji periferních lymfoidních orgánů, neboť genetické narušení LT β vede k poruchám T- a B-buněk ve slezině a k vymizení lymfatických uzlin!XIV1. Systém LT-β se také podílí na buněčné smrti u některých linií adenokarcinomových buněk(XV|.
- 6 Fas-L, další člen rodiny TNF, je exprimován přednostně na aktivovaných T-buňkách,XVI1 . Indukuje smrt buněk nesoucích příslušný receptor, nádorových buněk a buněk infikovaných HIV, a sice mechanismem, který je znám jako programovaná buněčná smrt neboli apoptóza1 . Kromě toho je známo, ze nedostatek Fas nebo Fas-L vede k lymfoproliferativním poruchám, což potvrzuje roli systému Fas v regulaci imunitní odpovědi Fas systém se také podílí na poškození jater v důsledku chronické infekce virové hepatitidy (X'X) a na autoimunitnx odpovědi u pacientů infikovaných HIV'XX) . Systém Fas se také účastní destrukce T-buněk u pacientů infikovaných HIV(XX1>.
TRAIL, další člen této rodiny, se zřejmě také podílí na buněčné smrti mnoha různých transformovaných buněčných linií různorodého původu( x ! .
CD40-L, další člen rodiny TNF, je exprimován na povrchu T-buněk a indukuje regulaci B-buněk nesoucích CD40 · . Kromě toho je známo, že změny v genu pro CD40-L jsou příčinou nemoci známé jako syndrom hyper-IgM vázáné na X' . Systém CD40 je také spojen s mnoha různými autoimunitními chorobami a CD40-L má také antivirové vlastnosti'Χ?ΛΙ 1 . Ačkoliv se systém CD40 podílí také na záchraně apoptických B buněk ), u jiných buněk než' buněk imunitního systému indukuje apoptózu(XXVI111 . Mnohé další lymfocytární členy rodiny TNF se podílejí na kostimulaci(XXiX1.
Obecně lze shrnout, že členy rodiny TNF hrají základní regulační roli v řízení imunitního systému a v aktivaci akutního obranného systému hostitele. Vzhledem k současnému pokroku v ovlivňování členů rodiny TMF s cílem terapeutického prospěchu je pravděpodobné, že členy této rodiny mohou poskytnout jedinečné prostředky proti nemocem. Některé ligandy rodiny TNF mohou přímo indukovat apoptickou smrt mnohých transformovaných buněk, např. LT, TNF, ligand Fas a TRAIL (Nagata 1997) . Aktivace receptoru Fas a zřejmě i TNF a CD30 mohou indukovat buněčnou smrt netransformovaných lymfocytů, což může mit důležitou imunoregulačni funkci (Amakawa et al.,
1996, Nagata 1997, Sytwu et al., 1996, Zheng et al., 1995). Obecně je známo, že buněčná smrt se spustí po agregaci smrtících domén, které jsou umístěny na cyuoplazmaticke straně receptoru TNF. Tyto smrtící domény organizují uspořádání různých složek signální transdukce, což nakonec vede k aktivaci celé kaskády (Nagata 1997). Některé receptory postrádají kanonické smrtící domény, např. receptor LTb a CD30 (Browning et al. 1996, Lee et al., 1996) a přest-o mohou indukovat buněčnou smrt, i když podstatně slcbeji. Tyto receptory pravděpodobně fungují primárně tak, že induKují buněčnou diferenciaci a buněčná smrt je aberantnim důsledkem u některých transformovaných buněčných linii, ačkoliv celý ^b^ázek je dosud nejasný, neboť na základě studie s myšmi CD30 null” se předpokládá smrtící role v negativní selekci v brzlíku (Amakawa et al., 1996). Naproti tomu, přenos signálů jinými drahami, jako např. pravě prostreonicuvím CD40, je vyžadován pro udržování a přežívání buněk. Z výše uvedeného vyplývá tedy potřeba charakterizovat další členy rodiny TNF a poskytnout tak ' 'další prostředky ' k léčení nemocí a ovlivňování imunitního systému.
Bylo navrhováno, že některé členy rodiny TNF by mohly projevovat terapeutický protinádorový účinek, např. v kombinaci s IL-2 (viz patent U.S. 5 425 940). Avšak dodnes není znám úplný a dostačující způsob léčení rakoviny. Kombinace chemoterapie se obecně užívá jak ve výzkumu tak i v klinické praxi, a sice s antimetabolity, alkylujicimi činidly, antibiotiky, buněčnými jedy apod. Tyto léky se podávají samotné nebo v kombinaci s cílem dosáhnout cytotoxického účinku na nádory a/nebo redukovat či eliminovat výskyt buněk rezistentních k léku a omezit vedlejší účinky.
Podstata vynálezu
Předkládaný vynález se týká polypetidu zvaného APRIL, a řeší řadu problémů, vyskytujících se díky omezením a nevýhodám dosavadních řešení známých ze sta^u cechniky. Původci objevili nový člen cytokinové rodiny TNF a určili sekvenci aminokyselin jak myšího tak i lidského proteinu, včetně příslušných sekvencí DNA kódujících tyto proteiny. Vynález je možné využít pro identifikaci nových přípravků pro diagnózu a léčení mnohých nemocí a stavů, což je dále podrobněji popsáno, a také k získaní oalšrch informaci o imunitním systému a pro vlastni ovlivňovaní imunitního systému a imunitních procesů. Kromě toho se předkládaný vynález také týká indukce buněčné smrti při karcinomu.
Další vlastnosti a výhody předkládaného vynálezu budou popsány podrobněji v následujícím popisu, přitom casuecne z popisu vyplynou a částečně je bude možno rozpoznat při využití vynálezu. Cíle vynálezu a jeho výhod lze dosáhnout pomocí přípravků a způsobů, které jsou zvláště zdůrazněny v popisu a v patentových nárocích, a také v průvodních obrázcích.
V souladu s cílem vynálezu, aby bylo dosaženo výnod vynálezu, jak je v popisu a příkladech povedení vynalezu uvedeno, vynález zahrnuje sekvence DNA kódující APRIL. Soecificky se vynález týká DNA sekvence kódující lidský APRIL (sekvence s identifikačním číslem 1) . Kromě toho se vynález týká také aminokyselinové sekvence nového ligandu. Aminokyselinová sekvence lidského APRIL je zde uvedena jako
- 9 sekvence identifikačního čísla 2 (id. č. 2). Kromě toho je zde popsána sekvence myšího APRIL uvedena jako sekvence id. č. 3 a 4. Další provedení vynálezu se týká sekvencí, které mají alespoň 50% homologii se sekvencí DNA kódující 5'-koncovou vazebnou doménu pro receptor, a přitom hybridizuji se sekvencí podle vynálezu nebo jejím fragmentem, a která kóduje APRIL mající sekvenci uvedenou zde jako sekvenci id. č. 1 nebo protein mající podobnou biologickou aktivitu.
Některá provedení vynálezu se týkají sekvencí DNA kódující APRIL, kde sekvence jsou operativně spojeny se sekvenci kontrolující expresi. Pro použití podle vynálezu je vhodná jakákoliv sekvence pro kontrolu exprese a vhodná sekvence múze být odborníkem snadno vybrána.
Předkládaný vynález se dále týká rekombmantni DNA, která obsahuje sekvenci DNA kódující APRIL nebo její iragmenu, a také hostitelů, kteří mají sekvenci APRIL trvale integrovanou v genomu nebo v podobě episomálního elementu. Podle vynálezu je možné užít jakéhokoliv vhodného hostitele, který může být snadno vybrán odborníkem bez nutnosti nadměrného experimentování.
Další provedení předkládaného vynálezu se týká způsobu přípravy v podstatě čistého APRIL, který obsahuj kroky, kdy se kultivuje transformovaný hostitel, a dále se týká .APRIL v podstatě zbaveného všech živočišných proteinů, ktere jsou s ním normálně asociovány.
Vynález se také týká ligandů APRIL, které mají aminokyselinovou sekvenci uvedenou zde jako sekvenci id. c. 2 nebo jejich fragmentů či homologů. V různých proveoenich vynálezu sekvence aminokyselin nebo sekvence DNA APRIL mohou obsahovat konzervativní inzerce, delece a substituce, jak bude ukázáno dále, nebo mohou obsahovat fragmenty zmíněných sekvencí.
-ιόν jiném provedeni se předkládaný vynáleze týká rozpustného konstruktu APRIL, který je možné použit pro přímé spustení farmakologické události, kterou zprostředkovává APRIL. Taková událost může mít terapeutický účinek při stimulaci rúsuu, v léčení rakoviny a nádorů nebo v manipulaci s imunitním systémem pro léčení imunologických onemocnění. Rozpustné formy APRIL mohou být metodami genového inženýrství upraveny tak, aby obsahovaly snadno rozpoznatelnou značku, a tím umožnily identifikaci receptorů pro tyto ligandy.
Další provedení předkládaného vynálezu se týkají protilátek proti APRIL a jejich použití k léčení rakoviny, nádorů, nebo k ovlivňování imunitního systému při léčení imunologických nemocí.
Ještě další provedení předkládaného vynalezu se týká zousobů genové terapie pomocí genů pro AfRIL podle předkládaného vynálezu.
Farmaceutický přípravek podle předkládaného vynalezu múze případně obsahovat také farmaceuticky přijatelný nosič, adjuvans, plnidlo nebo jiné farmaceutické přípravky, a muže být podáván jakýmkoliv způsobem známým v oboru.
Jak předcházející stručný přehled tak i následující podrobný popis vynálezu je třeba považovat za vysvětleni vynálezu a za pouhé příklady provedení vynálezu, ktere slouží k podrobnějšímu vysvětlení předkládaného vynálezu.
Taktéž obrázky, sloužící k lepšímu porozumění vynálezu a tvořící součást popisu vynálezu, jsou určeny k tomu, aby ilustrovaly některá provedení vynálezu a společné s popisem sloužily k vysvětlení principu předkládaného vynálezu.
- 11 Popis obrázků
Obr. 1. A) Predikovaná aminokyselinová sekvence lidského APRIL. Je znázorněna predikovaná transmembranová oblast (TM, v rámečku), potenciální místa N-glykosylace (označena hvězdičkou) a N-kcnec rekombinantního rozpustného APRIL (sAPRIL).
B) Srovnáni extracelulární proteinové sekvence APRIL a několika dalších členů rodiny TNF ligandů. Identicxé a homologní zbytky jsou označeny černě, popřípadě šedě vyplněným rámečkem, TNFa je nádorový nekrotický raktor a, LTa je lymfotoxin a, FasL je ligand Fas(CD95), TRANCr. je ligand RANK.
Obr. 2. Exprese .APRIL. A) Northernová analýza (Northern blot) se 2 pg polyA/RNA v každé dráze u různých lidských tkání se sondou .APRIL cNA.
B) Exprese .APRIL mRNA v různých nádorových buněčných liniích: promyelocytární leukémie HL60, HeLa buňky S3, chronická myeloidní leukémie K562, lymfobiasticka leukémie Molt-4, Burkittův lymfom Ráji, kolorektální karcinom A459, melanom G361.
C) Exprese A.PRIL mRNA ve čtyřech různých lidských nádorech (T) a normální tkáni (N) . Pás 18S rRNA je kontrola, která ukazuje shodné nanesení vzorků.
D) Exprese APRIL mRNA u primárního karcinomu tlustého střeva. Hybridizace in situ odhalila nadbytek mRNA pro APRIL u karcinomu tlustého střeva ve srovnání s normální střevní tkání. Řezy z nádorové tkáně a přilehle normální tkáně byly hybridizovány s anti-sense cRNA .APRÍL značenou S a jako kontrola byly hybridizovány řezy z nádorové tkáně se sense cRNA APRIL značenou 3£S (negativní kontrola). Horní panely jsou mikrofotografie v temném poli, spodní panely jsou odpovídající mikrofotografie ve světelném poli.
Obr. 3. APRIL stimuluje buněčný růst. A) Na dávce závislé zvýšení oroliferace buněk Jurkat (lidské leukemické j.-buňky) , stanovené 24 hodin po přidání rozpustného APRIL. Jako kontroly byly užity ligand Fas (FasL) , Tweak a vzorek bez ligand (Kontrola)(levý panel: životaschopnost buněk, pravý panel: inkorporace 3H-thymidinu.
B) Vliv vyčerpání APRIL značeného FLAG na růst nádorových buněk. Proliferativní účinek APRIL značeného FLAG byl neutralizován protilátkami anti-FLAG, ale nixoliv protilátkami anti-myc. C) Účinek APRIL' na rychlost proliferace buněk Ráji (lidské B-buňky Burkittova lymfomu), buněk A20 (myši B-lymfom), buněk BJAB (lidský B lymfom), COS (psi epitelové buňkv), MCF-7 (lidský adenokarcinom prsu), HeLa (lidský eoiteloidni karcinom) a MF260 (lidský mekanom).
D) Vliv koncentrace telecího fetálního séra na proliferaci buněk Jurkat indukovanou -APRIL.
Obr. 4. -APRIL urychluje buněčný růst. A) Charakterizace klonů NIH-3T3 transfekovaných .APRIL. Hladiny FLAG-APRIL u různých klonu byly analyzovány pomocí westernového přenosu s protilátkou anti-FLAG. Šipka ukazuje protein APRIL, vysokomolekulární protein je detekován nespecificky.
B) NIH-3T3 klony exprimující APRIL rostou rychleji než kontrolní slepě transfekované klony.
C) Zrychlený nádorový růst u klonů NIH-3T3 exprimujícich APRIL. Buňky NIH-3T3 (1 x 105 buněk) a buňky transfekované APRIL (ΝΙΗ-ΆΡ, 2 různé klony, 1 x 106 buněk) byly injikovány subkutánně nahým myším a byl monitorován růst nádorů.
- 13 Obr. 5. Srovnání lidské a myší aminokyselinové sekvence APRIL ukazuje oblast rozsáhlé identity u těchto dvou proteinu. Identické zbytky jsou označeny tečkou nad symboly aminokyselin. Aminokyselinové zbytky označené podtržením představují potenciální místa N-glykoylace. Počáteční methionin je považován za startovní místo, avšak nelze vyloučit, např. u lidské sekvence, že methionin ležící oale proti směru transkripce (upstream) a ve shodě se ctecim rámcem, může sloužit jako skutečné startovací misuo.
Podrobný popis vynálezu
Popis se bude týkat především podrobného popisu výhodnýcn provedení předkládaného vynálezu. Předkládaný vynalez se cýka sekvencí DNA, které kódují lidský nebo myši APRIL, jejich fragmentů nebo homologů, a dále se týká exprese těchto DNA v hostitelích těmito DNA transformovanými. Vynález se dale týká použití těchto DNA sekvencí a peptidů, které jsou cemito sekvencemi kódovány. Kromě toho se vynález týká jak lidské tak myši aminokyselinové sekvence APRIL, nebo jejích fragmentů či homologů, a dále se týká ' farmaceutického přípravku obsahujícího tyto sekvence nebo z těchto sekvenci odvozeného. Předkládaný vynález se také týká způsobů stimulace buněčného růstu pomocí APRIL, alternativně způsobů inhibice tumorigeneze pomoci protilátek namířených proti APRIL nebo receptoru APRIL.
A. Definice
Termín homologní v tomto textu popisuje podobnost mezi sekvencemi srovnávaných molekul. Pokud je jistá pozice v obou srovnávaných sekvencích obsazena shodnou baží nebo aminokyselinou, např. jeli stejná pozice v každé ze dvou
- 14 molekul DNA obsazena adeninem, pak tyto molekuly jsou homologní v dané pozici. Homologie mezi dvěma sekvencemi vyjádřená v procentech je funkce počtu snodných čili homologních pozic, které jsou sdíleny oběma sekvencemi, oělena počtem všech srovnávaných pozic a vynásobená 100. Tak např. jestliže u dvou sekvencí je 6 pozic z 10 shodných neboli homologních, pak tyto sekvence mají 60% homologii. Nebo napr. dvě sekvence ATTGCC a TATGGC sdílejí 50% homologii. Obecně se provádí takové srovnání („alignment) tak, že sekvence jsoa k sobě navzájem přiloženy, aby poskytly maximální homologii.
Termín rakovina označuje jakoukoliv poruchu typu neoplázie, včetně takových buněčných nemocí jako např. rakovina renálních buněk, Kaposiho sarkom, chronická leukémie, rakovina prsu, sarkom, karcinom vajecníku, rakovina konečníku, rakovina krku, mastocytom, rakovina plic, adenokarcinom prsu, karcinom dlaždicových buněk hltanu a rakoviny zažívacího traktu nebo žaludku. Výhodně rakovina je leukemie, m^suo^ytom, melanom, lymfom, adenokarcinom prsu a karcinom dlaždicovýcn buněk hltanu.
Termíny purifikovaný preparát nebo v podstatě čisuý orecarát polypeptidu slouží k označení polypepuiou, který byl oddělen od ostatních proteinů, lipidů a nukleových kyselin, se kterými se společně přirozeně vyskytuje. Výhodně je ourifikovanv oolypeptid oddělen také od jiných láuek ja^o např. protilátek nebo matrix, které byly použity pro čištění.
Termín transformovaný hostitel zahrnuje jakéhokoliv hostitele se sekvencí, tj . sekvencí APRIL, trvale integrovanou do genomu.
Termín ošetření nebo léčení se zde užívá pro jakékoliv terapeutické ošetření, např. podávání terapeutického činidla nebo látky, např. léku.
- 15 Termín v podstatě čistá nukleová kyselina, napr.
v podstatě čistá DNA,, znamená nukleovou kyselinu, která
1) není bezprostředně spojena s jednou nebo dvěma sekvencemi (jedna na 5'-konci a jedna na 3'-konci), napr. kódujícími sekvencemi, se kterými sousedí v přirozeně se vyskytujícím genomu příslušného organismu, ze kterého nukleová kyselina pochází, nebo 2) je v podstatě bez sekvencí nukleových kyselin, které se vyskytují v organismu, ze kterého uvedena nukleová kyselina pochází. Tento termín zahrnuje tedy např. rekombinantní DNA vloženou do vektoru, např. do autonomně se replikujícího plazmidu nebo viru, nebo do genomové DNA orokaryotického nebo eukaryotického organismu, nebo která existuje jako samostatná molekula (např. cDNA nebo ±ragm=nu oenomové DNA vytvořený pomocí PCR nebo působením restrikčnich endonukleáz) nezávislá na jiných sekvencích DNA. V podstatě čistá DNA také zahrnuje rekombinantní DNA., která je součásti nvbridniho genu kódujicino APRIL.
Termíny peptidy, proteiny a polypeptidy jsou užívány navzájem zaměnitelným způsobem.
Termín biologicky aktivní je používán ve smyslu mít aktivitu, buďto in vitro nebo in vivo, která se projevuje přímo nebo nepřímo. -Tak např. biologicky aktivní fragment APRIL může mít např. 70% homologii aminokyselinové sekvence s aktivním místem APRIL, výhodněji alespoň 80% homologii a nejvýhodněji alespoň 90% homologii. Identita nebo homologie vzhledem k APRIL je definována jako procenta aminokyselinových zbytků v příslušné sekvenci, které jsou identické s aminokyselinovými zbytky sekvencí APRIL uvedenými zde jako sekvence id. č. 2 a 4.
Termín ligand se zde obecně užívá pro APRIl. Provedení předkládaného vynálezu vyžaduje, pokud není uvedeno jinak, použití technik obvyklých v buněčné biologii, bunecnýcn
- 16 a tkáňových kulturách, molekulární biologii, transgenní biologii, mikrobiologii, techniku rekomoinantni DNA a imunologické metody, které jsou v oboru známé. Takové techniky jsou popsány v příslušné odborné literature.
Úvod
APRIL, nový člen TNF rodiny je zde podrobně popsán. Původci vynálezu bylo zjištěno, že zatímco hojnost výskytu transkriptů APRIL v normální tkání je nízká, vysoké hladiny mRN.A byly detekovány v několika nádorových buněčných liniích, a také v karcinomech tlustého střeva, metastazujicích lymfcmech a nádorech štítné žlázy. Dále bylo zjištěno, ze in vitro přidání rekcmbinantního .APRIL stimuluje proliferaci různých buněčných linií. Kromě toho transfekce APRIL do buněk NIH-3T3 významně urychluje rust nádorů u nahých myší ve srovnáni s kontroLami. Exprese a růst stimuluji účinek .APRIL na nádorové buňkv in vitro a in vivo vede k domence, ze .Ar'Klxj se podílí na tumorigenezi.
.APRIL se zdá být jedinečným mezi členy TNF rodiny, jelikož je jednak hojně exprimován v nádorových buňkách a také stimuluje růst mnoha různých nádorových buněčných linií. Vzhledem ke zjevné účasti .APRIL v tumorigenezi antagonistické protilátky k .APRIL nebo receptorům .APRIL poskytnou nové možnosti k léčení rakoviny.
3. Sekvence DNA podle vynálezu
Jedním aspektem předkládaného vynálezu je v podstatě čistá (nebo rekombinantní) nukleová kyselina, která obsahuje nukleotidovou sekvenci kódující polypeptid .APRIL, jako ge např. sekvence DNA uvedená zde jako sekvence id. č. 1 a/nebo ekvivalenty takových nukleových kyselin. Termín nukleová
- 17 kyselina zde zahrnuje také fragmenty nebo ekvivalenty, jako jsou např. sekvence kódující funkčně ekvivalentní polypeptidy. Ekvivalentní nukleotidové sekvence mohou obsahovat sekvence, které se liší jednou nebo několika nuxleouidovými substitucemi, adicemi nebo delecemi, jako jsou např. alelické varianty, mutace atd., a mohou také obsahovat nukleotidové sekvence, které se liší od sekvence kódující APRIL uvedené zde jako sekvence id. č. 1, díky degeneraci genetického kódu.
Předkládaný vynález je popisován obecně vzhledem k sekvencím lidského genu, i když odborníkovi je zřejmé, že se týká i myší sekvence nebo sekvence kódujíc .APRIL z jiných biologických druhů mající vysokou míru nomologie s lidskou sekvencí. Lidský procein má, zdá se, všechny charakteristiky rodiny TNF, tj . uspořádání membránového proteinu typu il a konzervativní sekvenční motivy podílející se na uspořádáni oroteinu do struktury anti-paralelního β-lisi-u, kLerá js typická pro TNF.
Sekvence podle předkladanéno vynálezu se mohou použít pro přípravu série DNA sond, které jsou vhodné pro testováni různých sad přirozených nebo syntetických DNA na přítomnost sekvencí příbuzných APRIL nebo jeho fragmenty nebo deriváty. Odborníkovi je zřejmé·,· že termín .APRIL se zde užívá v takovém smyslu, že zahrnuje i jeho biologicky aktivní deriváty, fragmenty a homology.
Sekvence podle předkládaného vynálezu kódující APRIL se může využít pro expresi peptidu podle vynálezu v různých prokaryotických nebo eukaryotických hostitelích transformovaných takovými sekvencemi. Peptidy .APRIL se mohou použít jako protirakovinná nebo imunoregulační činidla. Obecně to znamená, že jedním z kroků aplikace je kultivovat hostitele transformované molekulou DNA obsahující kódující sekvenci APRIL, operativně spojenou se sekvencí řídící expresi.
- 18 Sekvence DNA a rekombinantní molekuly DNA podle předkládaného vynálezu mohou být exprimovány pomocí širokého spektra kombinací hostitel/vektor. Tak např. vhodné vektory mohou obsahovat segmenty chromosomových, jiných než chromosomových, nebo syntetických sekvencí DNA. expresní vektory podle vynálezu jsou charakteristické tím, že obsahají alespoň jednu expresní kontrolní sekvenci, která je operativně spojena se sekvencí kódující APRIL vloženou do vektoru, aby bylo možné regulovat či řídit expresi sekvence DNA.
V rámci každého expresního vektoru se mohou vybrat různá místa pro vložení sekvence podle předkládaného vynálezu. Místa jsou většinou navržena podle restrikčních endonuk.leaz, Které v příslušném misce štěpí, a tato místa i endonukleázy jsou odborníkovi dobře známy. Odborníkovi je také zřejmé, že vektor pro použití podle předkládaného vynálezu nemusí obsahovat místa pro restrikčni endonukleázy pro vloženi požadovaného fraamentu DNA. Místo toho může být fragment Klonován do vektoru alternativním způsobem. Výběr expresníno rektoru, a zvláště míst vhodných pro vložení vybraného rragmenuU DNA a jeho spojení s expresní kontrolní sekvencí, závisí na mnoha faktorech. K těmto faktorům patří např. velikost proteinu, který má být exprimován, citlivost tohoto proteinu k proteolytické degradaci enzymy hostitelské buňky, počet míst pro příslušný restrikčni enzym, kontaminace nebo vazba exprimovaného proteinu proteiny hostitelské buňky, které jsou těžko odstranitelné v průběhu purifikace apod. Další fakuory, které je třeba vzít v úvahu, jsou expresní charakteristiky jako je např. poloha startovacího a ukončovaciho kodonu vzhledem k sekvencím vektoru, a další faktory, které jsou odborníkovi zřejmé. Výběr vektoru a vhodných míst pro vložení sekvence DNA podle předkládaného vynálezu je tedy výsledkem zvážení všech těchto faktorů, přičemž ne všechna řešení jsou stejně účinná pro požadované aplikace. Ale pro odborníka je analýza všech těchto faktorů rutinní záležitostí a výběr vhodného systému pak závisí především na konkrétním použiti.
Odborník je snadno schopen vhodně modifikovat expresní kontrolní sekvence tak, aby se získala vyšší úroveň proteinové exprese, např. substitucí kodonů nebo výběrem kodonů určitých zvláštních aminokyselin, které jsou přednostně užívány konkrétním organismem, s cílem zmenšit proteolýzu nebo změnit vzorec glykosylace. Podobně mohou být nahrazeny cysteinové zbytky jinými aminokyselinami, aby se usnadnila produkce nebo uspořádání proteinu, nebo aby se předešlo problémům se stabilitou.
Tudíž ne všechny kombinace hostitel/expresni vektor fungují se stejnou účinností co se týče exprese sekvence DNA podle předkládaného vynálezu. Avšak výběr konkrétní vhodné kombinace hostitel/expresní vektor může být ©oborníkem snaono proveden. K faktorům, které je třeba vzít v ú\/ahu, patři např. kompatibilita hostitele a vektoru, toxicita proteinů kódovaných sekvencemi DNA vektoru pro hostitele, snadnost izolace požadovaného proteinu, expresní charakteristiky sekvencí DNA a expresních kontrolních sekvencí s nimi operativně spojených, biologická bezpečnost, potřeba energie na uspořádání struktury proteinu, forma proteinu a případně modifikace požadovaného proteinu, které nastávají po expresi.
APRIL produkovaný hostiteli transformovanými sekvencemi DNA podle předkládaného vynálezu, stejně jako nativní .APRIL purifikovaný způsobem podle vynálezu, nebo vytvořený na základě aminokyselinové sekvence podle vynálezu, jsou užitečné pro řadu protirakovinných, protinádorových a imunoregulačních aplikací. Jsou také užitečné v terapii a způsobech týkajících se i jiných nemocí.
- 20 Předkládaný vynález se také týká použiti sekvencí DNA* podle vynálezu pro expresi APRIL ve zvláštních poomznkách, tj. při genové terapii. Navíc APRIL múze být exprimovcn v nádorových buňkách, kde je jeho exprese řízena promotory vhodnými pro tento účel. Taková exprese může posílit protinádorovou imunitní odpověď nebo přímo ovlivnit přežívaní nádoru. APRIL může také ovlivnit přežívání orgánových štěpů tím, že změní lokální imunitní odpověď. V takovém případě by byl sám štěp nebo buňky, které ho obklopují, mooifikovan genem
APRIL metodami genového inženýrství.
Dalším aspektem předkládaného vynálezu je použití izolované nukleové kyseliny kódující APRIL pro tzv. antisense terapii. Termín antisense terapie se týká podaní nebo vytvoření in sílu oligonukleotidú nebo jejich derivátů, které soecificky hvbridizují (váží se) v normálních buněčných podmínkách s buněčnou mRNA a/nebo DNA Kódující požadovaný .APRIL, abv tak inhibovaly expresi kódovaného proteinu tím, že inhibuji transkripci a/nebo translaci. Zmíněna vazba může být konvenční komplementarita párů baží nebo např. V případě vazby na duplexy DNA může jít o vazbu prostřednictvím specifických interakcí v hlavním (velkém) zářezu dvoušroubovicové DNA. Obecně se antisense'r terapie týká celé řady technik v oboru užívaných a patří sem v podstatě jakákoliv terapie založená na specifické vazbě oligonukleotidové sekvence.
Antisense konstrukt podle předkládaného vynálezu může bvt podán např. ve formě expresního plazmidu, který při transkripci v buňce tvoří RNA, která je Komplementární k buněčné mRNA kódující .APRIL nebo alespoň k její části. Alternativně může být antisense konstrukt také oligonukleotidové sonda připravená ex vivo. Takové oligonukleotidové sondy jsou výhodně modifikované oligonukleotidy, které jsou rezistentní k endogenním nukleázam
- 21 a jsou proto stabilní in vivo. Příkladem takových molekul nukleových kyselin vhodných jako antisense oligonukleotidy jsou fosforamidátové, fosfothioátové a metylfosfonatove analogy DNA (viz patentové přihlášky U.S. o 176 996, 5 264 ^64 a 5 256 775) . Kromě toho obecný postup jaK Konstruovat oligomery vhodné pro antisense terapii byly přehledně uvedeny např. v publikacích Van Der Krol et al., 1988, Biotechniques 6: 958-976 a Stein et al., 1988, Cancer Res. 48: 2659-2668, které jsou zde zahrnuty rormou odkazu.
C. APRIL a jeho aminokyselinová sekvence
APRIL je členem rodiny TNF, jak bylo jiz diskutováno výše. Protein APRIL sám, nebo jeho fragmenty či homology, ιτιά si.cke možnosti terapeutického a diagnostického použiuí, jak budoodrobněji diskutováno dále.
Srovnání sekvence .APRIL s ostatními čieny rioske .od-^ny TNF ukazuje značnou strukturní podobnost. V-e-Lny pro_ sdílejí několik konzervativních úseků v sekvenci extracelulární domény. Celková sekvenční nomologie extracelulární domény APRIL ukazuje nejvyšší stupeň homologie s fasL (21% aminokyselinová identita), TNFa (20¾), LT β .18%) a pak následují TRAIL, TWEAK a TRANCE (15%).
Nový polypeptid podle předkládaného vynalezu s^ecixicky reaguje s receptorem, který dosud nebyl idenvixikovan. Avšak peptidy a způsoby podle předkládaného vynálezu umožňuji identifikovat receptory, které specificky reagují s .APRIL nebo jeho fragmenty.
Určitá provedení podle předkládaného vynalezu zahrnujpeptidy odvozené z APRIL, které mají schopnost vazat se na příslušné receptory. Fragmenty APRIL je nožné připravit různými způsoby, např. rekombinantni technologii, pomoci PCR,
- 22 proteolytickým štěpením nebo chemickou syntézou. Vnitřní nebo koncové fragmenty polypeptidu mohou být připraveny odstraněním jednoho nebo několika nukleotidů z jednoho nebo z obou konců nukleové kyseliny, která kóduje polypeptid. Fragmenty polypeptidu lze také připravit expresí mutované DNA. Polypeptidové fragmenty se mohou také chemicky syntetizovat pomocí konvenční techniky známé jako syntéza na pevné fází užívající chemického postupu s ochranou f-moc nebo t-boc (podle Merriffielda). Tak např. peptidy a sekvence DNA podle předkládaného vynálezu je možné v podstatě libovolně rozdělit na fragmenty požadované délky, které se nepřekrývají, nebo na překrývající se fragmenty požadované délky. Příslušné metody jsou podrobněji popsány v následujícím textu.
D. Příprava rozpustných forem A.PRIL
Rozpustné formy A.PRIL mohou být velmi účinné v přenosu signálu a mohou tudíž být podávány jako lék, který napodobuje přirozenou membránovou formu. Je možné, že APRIL podle předkládaného vynálezu je přirozeně sekretován jako rozpustný cytokin, ale pokud tomu tak není, je možné uzpůsobit gen metodami genového inženýrství tak, aby se zesílila sekrece. Pro přípravu rozpustné sekretované formy APRÍL je třeba odstranit na úrovni DNA N-koncový transmembránový úsek a některé úseky stonku a nahradit je vedoucí sekvencí typu I nebo alternativně vedoucí sekvencí typu II, která umožní účinné proteolytické štěpení v příslušném hostitelském systému. Odborník je schopen měnit rozsah stonkových úseků ponechaných v expresním konstruktu tak, aby se dosáhlo optimálních vazebných vlastnosti k receptoru a sekreční účinnosti. Tak např. odštěpováním z N-konce lze připravit konstrukty obsahující všechny možné délky stonku, takže
- 23 vzniknou proteiny, které budou začínat aminokyselinou 81 až 139. Tímto typem analýzy lze stanovit optimální délku sekvence stonku.
Ξ. ťříprava protilátek reagujících s APRIL
Předkládaný vynález se také týká protilátek specificky reagujících s APRIL nebo jeho receptorem. Antiséra typu anti-protein/anti-peptid nebo monoklonální protilátky lze připravit standardními způsoby (viz např. Antibodies: A Laboratory Manual, Harlow and Lane (eds.). Cold Spring Harbor press, 1988). Savci jako např. myš, křeček nebo králík, se mohou imunizovat imunogenní formou peptidu. Způsoby, jak učinit protein nebo peptid imunogenním, např. tím, že se konjuguje s nosičem, nebo jiné způsoby, jsou v oboru známy.
Imunogenní část APRIL nebo jeho receptoru může být podána společně s adjuvans. Postup imunizace je možné monitorovat pomoci detekce titru protilátek v plazmě nebo séru. Standardní test ELISA nebo jiné imunotesty se mohou použít s imunogenem coby antigenem k hodnocení hladin protilátek.
Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu jsou protilátky imunospecif ické pro antigenní determinanty .APRIL nebo receptoru APRIL, t j. antigenní determinanty polypeptidu se sekvencí id. č. 2, nebo pro blízce příbuzný lidský nebo savčí, jiný než lidský, homolog (s homologií 70, 80 nebo 90 %, nejvýhodněji s homologií alespoň 95 %) . V dalším výhodném provedení předkládaného vynálezu protilátky anti-APRIL nebo anti-receptor A.PRIL v podstatě křížově nereagují (tzn. reagují pouze specificky) s proteinem, který je např. méně než z 80 % homologní se sekvencí id. č. 2, výhodně méně než z 90 % a nejvýhodněji méně než z 95 % homologní se sekvencí id. č. 2. Tím, že v podstatě křížově nereagují se míní to, že
- 24 protilátka má vazebnou afinitu k nehomolognimu proteinu menší než 10 %, výhodněji menší než 5 *0 a ještě výhodněji menší než 1 vazebné afinity k proteinu se sekvencí id. č. 2.
Termín protilátka se v tomto textu užívá tak, ze zahrnuje i fragmenty protilátky, které také specificky reagují s APRIL nebo jeho receptorem. Protilátky lze fragmentovat pomocí obvyklých způsobů, které jsou v oboru známy, a možnosti využití fragmentů lze pak testovat stejnými způsoby jak bylo popsáno pro celé protilátky. Tak např. fragment F(ab')2 je možné připravit působením pepsinu. Výsledný fragment se pak může ošetřit tak, aby se redukovaly disulfidové můstky, čímž vznikne fragment Fab'. K protilátkám podle předkládaného vynálezu dále patří biospecifické a chimérické molekuly, které mají aktivitu namířenou proti A.PRIL nebo proti jeho receptoru. Takže pro blokování APRIL nebo jeho receptoru je možné využít jak monoklonálních tak polyklonálních protilátek namířených proti A.PRIL a příslušnému receptoru, a také příslušné fragmenty jako např. Fabř nebo F(ab')j.
Různé formy protilátek je možné připravit standardními technikami rekombinantní DNA (Winter a Milstein, Nature 343: 293-239, 1991) . Např. je možné konstruovat takové chimérické protilátky, kde vazebná doména pro antigen z protilátky zvířete je spojena s lidskou konstantní doménou (Cabilly e: al., patent U.S. 4 816 567). Chimérické protilátky redukuji imunitní odpověď vyvolanou zvířecím protilátkami, když jsou použity v klinických aplikacích pro lidské pacienty.
Kromě toho se mohou syntetizovat rekombinantní humanizované protilátky, rozpoznávající .APRÍL nebo jeho receptor. Humanizované protilátky jsou chimérické protilátky, které obsahují většinou sekvence lidského IgG, do nichž byly vloženy sekvence zodpovědné za specifickou vazbu k antigenu. Zvířata se imunizují požadovaným antigenem, pak se izoluje
- 25 příslušná protilátka a . odstraní se z ní část variabilního úseku zodpovědná za specifickou vazbu antigenu. Úsek vážící antigen ze zvířete se pak klonuje do vhodného místa genu lidské protilátky, ze kterého byl odstraněn úsek vážící antigen. Humanizované protilátky minimalizují použití heterologních (tj. mezidruhových) sekvenci v lidských protilátkách, a tak snižují pravděpodobnost vyvolání imunitní odpověď u ošetřovaného pacienta.
Různé třídy rekombinantních protilátek se mohou vytvářet také tak, že se připraví chimérické nebo humanizované protilátky obsahující variabilní domény a lidské konstantní domény (CHI, CH2 a CH3) izolované z různých tříd imunoglobulinů. Tak např. se mohou připravit rekombinantním způsobem protilátky se zvýšenou valencí vazebných míst pro antigen, a to tak, že se klonuje vazebné místo pro antigen do vektoru nesoucího konstantní úsek řetězce lidské protilátky (Arulandam et al., J. Exp. Med. 177: 1433-1450, 1993).
Kromě toho lze použít standardní techniky rekombinantní DNA pro změnu vazebné afinity rekombinantních protilátek s jejich antigeny tím, že se změní· zbytky aminokyselin v blízkosti vazebného místa pro antigen. Vazebná afinita pro antigen u humanizované protilátky se může zvýšit mutagenezí založenou na molekulovém modelování (Quenn et al., Proč.
Natl. Acad. Sci. USA 86: 10029-33, 1389).
F. Vytváření analogů: Příprava změněných sekvencí DNA a peptidových sekvencí
Analogy APRIL se mohou lišit od přirozeně se vyskytujícího ligandu v sekvenci aminokyselin, nebo jiným způsobem než aminokyselinovou sekvencí, nebo oběma způsoby. K jiným modifikacím než je modifikace sekvence patří jak
- 26 in vitro tak in vivo chemická derivatizace APRIL. K těmto nesekvenčním modifikacím patří změny v acetylaci, metylaci, fosforylaci, karboxylaci nebo clykosylaci, přičemž tento výčet není limitující.
K výhodným analogům patří .APRIL nebo jeho biologicky aktivní fragmenty, jejichž sekvence se liší od sekvencí uvedené zde jako sekvence id. č. 2 jednou nebo několika konzervativními substitucemi, delecemi nebo inzercemi aminokyselin, které nenarušují biologickou aktivitu APRIL. Ke konzervativním substitucím typicky patří substituce jedné aminokyseliny jinou aminokyselinou s podobnými vlastnostmi, např. substituce v rámci následujících skupin: valin - glycin, glycin - alanin, valin - isoleucin - leucin, kyselina asparagová -kyselina glutamová, asparagin - glutamin, serin “hreonin, lysin - arginin a fenylalanin - tyrosin.
Konzervativní záměny aminokyselin jsou přehledně uvedeny v následující tabulce 1.
Tab. 1
Konzervativní záměny aminokyselin
Aminokyselinu Kód Lze nahradit jakoukoliv z následujících
Alanin A D-A.la, Gly, Beta-Ala, L-Cys, D-Cys
Arginin R D-.Arg, Lys, D-Lys, homo-.Arg, D-homo-A.rg, Met, lie, D-Met, D-Ile, Orn, D-Orn
Asparagin N D-Asn, Asp, D-Asp, Glu, D-Glu, Gin, D-Gln
Kyselina asparagová D D-Asp, D-Asn, Asn, Glu, D-Glu, Gin, D-Gln
Cystein C D-Cys, S-Me-Cys, Met, D-Met, Thr, D-Thr
- 27 Tab. 1 - pokračováni
.Am ino kyselí nu Kód Lze nahradit jakoukoliv z následujících
Glut αΙΠΙΪΊ Q D-Gln, Asn, D-Asn, Glu, D-Glu, Asp, D-Asp,
Kyselina glutamová D-Glu, D-Asp, Asp, Asn, D-Asn, Gin, D-Gln
Glycin G Ala, D-Ala, Pro, D-Pro,-Ala, Asp
Isoleucin I D-Ile, Val, D-Val, Leu, D-Leu, Met, D-Met
Leucin L D-Leu, Val, D-Val, Leu, D-Leu, Met, D-Met
Lysin K D-Lys, Arg, D-Arg, Homo-Arg, D-Homo-Arg, Met, D-Met, lie, D-Ile, Orn, D-Orn
Methionin M D-Met, S-Me-Cys, lie, D-Ile, Leu, D-Leu, Val, D-Val
Fenylalanin p D-Phe, Tyr, D-Thr, L-Dopa, His, D-His Trp, D-Trp, Trans-3,4 nebo 5-fenylprolin, cis-3,4 nebo 5-fenylprolin
Prolin p D-Pro, L-l-thioazolidin-4-karboxylová kyselina, D- nebo L-l-oxazolidin-4karboxylová kyselina
Serin S D-Ser, Thr, D-Thr, allo-Thr, Met, D-Met, Met(0), D-Met(0), L-Cys, D-Cys
Threonin T D-Thr, Ser, D-Ser, allo-Thr, Met, D-Met, Met(O), D-Met(0), Val, D-Val
Tyrosin Y D-Tyr, Phe, D-Phe, L-Dopa, His, D-His
Valin v D-Val, Leu, D-Leu, lie, D-Ile, Met, D-Met
- 28 K užitečným metodám mutageneze patří mutageneze pomocí PCR a saturační mutageneze, které budou podrobněji popsány v následující části. Také je možné vytvořit knihovnu variant náhodných sekvencí aminokyselin pomocí syntézy sady degenerovaných oligonukleotidových sekvencí.
PCR mutageneze
Při mutagenezi pomocí PCR se využívá malá přesnost Tag polymerázy k zavedení náhodných mutací do klonovaného fragmentu DNA (Leung et al., Technique 1: 11-15, 1989). Je to velmi účinná a přitom velmi rychlá metoda pro vnesení náhodných mutací. Úsek DNA, který má být mutován, se amplifikuje pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) v podmínkách, které snižují přesnost Taq polymerázy, např. jestliže je poměr dGTP/dATP přibližně roven 5 a přidá se Mn_* do reakční směsi pro PCR. Celá sada amplifikovaných fragmentů se pak klonuje do vhodných vektoru a vytvoří se tak knihovna náhodných mutant.
Saturační mutageneze
Saturační mutageneze dovoluje rychlé vnesení velkého počtu mutací typu substituce jedné baze do klonovaného fragmentu DNA (Mayers et al., Science 229:242, 1985). Tato technika zahrnuje vytvoření mutací, např. chemickým ošetřením nebo ozářením jednořetězcové DNA in vitro, a pak syntézu komplementárního řetězce DNA. Frekvence mutaci může být ovlivněna silou působícího účinku a v podstatě lze dosáhnout substituce všech možných baží. Jelikož celý tento proces nezahrnuje žádnou genetickou selekci mutovaných fragmentů, získají se tak fragmenty jak s neutrálními substitucemi, tak náhodně mutované fragmenty DNA, ze kterých se mohou připravit proteiny se
- 29 změněnou funkci. Distribuce bodových mutaci není přitom nijak směrována na konzervativní sekvenční prvky.
Degenerované oligonukleotidy
Knihovnu homologů je možné připravit pomocí sady degenerovaných oligonukleotidů. Chemická syntéza degenerovaných sekvencí se muže provést na zařízení pro automatickou syntézu DNA, a syntetické geny se pak vloží (ligují) do vhodného expresního vektoru. Syntéza degenerovaných oligonukleotidů je způsob v oboru dobře známý1^’ a tento způsob byl již využit pro cílený vývoj jiných proteinů[XXXI).
Způsoby cílené neboli nenáhodné mutageneze se mohou využít pro přípravu specifických sekvencí nebo mutací v určitých specifických úsecích. Tyto způsoby se mohou využít pro vytvoření variant, které obsahují delece, inzerce nebo substituce aminokyselinových zbytků ve známé aminokyselinové sekvenci proteinu. Místa mutací se mohou modifikovat individuálně nebo v sériích např. tak, že se 1) nejdříve substituují konzervativní aminokyseliny a pak se provádějí radikálnější změny v závislosti na získaných výsledcích 2) deletují se (odstraní) cílové zbytky a 3) inzerují se (vloží) zbytky stejné nebo jiné třídy do sousedství příslušného místa, nebo se kombinují všechny uvedené způsoby 1 až 3.
Mutageneze nahrazováním alaninem
Mutageneze nahrazováním alaninem (alanin scanning) je metoda vhodná pro identifikaci určitých zbytků nebo úseků požadovaných proteinu, která jsou výhodnými místy nebo doménami pro mutagenezi (Cunningham and Wells, Science 244: 1081-1085, 1989) . Při této metodě se identifikují zbytky, nebo
- 30 skupiny zbytků (např. nabité aminokyselinové zbytky jako Arg, Asp, His, Lys a Glu) a nahradí se neutrální nebo negativní aminokyselinou (nejvýhodněji alaninem nebo polyalaninem) . Tyto náhrady aminokyselin mohou ovlivnit interakci aminokyselin s okolním vodným prostředím uvnitř nebo vně buňky. Domény, u kterých se projeví funkční citlivost na substituce, se mohou dále zpřesňovat vnášením dalších změn nebo změnami již substituovaných míst. Takže zatímco místo pro vložení variace aminokyselinové sekvence je předem určeno, povaha mutace sama o sobě předem určena není. Tak např. pro optimalizaci účinnosti mutace v určitém místě je možné provést nahrazovací mutagenezi alaninem nebo náhodnou mutagenezi na cílovém kodonu nebo úseku a exprimovat varianty podjednotek požadovaného proteinu, a ty pak testovat na optimální kombinaci a požadovanou aktivitu.
Mutageneze zprostředkovaná oligonukleotidy
Mutageneže zprostředkovaná oligonukleotidy je metoda vhodná pro přípravu substitučních, delečních a inzerčních variant DNA (viz např. Adelman et al., DNA 2: 183, 1983). Požadovaná DNA může být změněna tím, že hybridizuje s oligonukleotidem, který obsahuje mutaci DNA templátu, kde templátem je jednořetězcová forma plazmidu nebo bakteriofágu obsahující nezměněnou nebo nativní sekvenci DNA pro požadovaný protein. Po hybridizace se použije DNA polymeráza pro syntézu celého komplementárního řetězce, takže templát pak obsahuje vložený oligonukleotidový primer a tudíž kóduje vybrané změny v DNA pro daný protein. Obecně se užívají oligonukleotidy velikosti nejméně 25 nukleotidů. Optimální oligonukleotid obsahuje 12 až 15 nukleotidů, které jsou plně komplementární k templátu na obou stranách od nukleotidu (případně nukleotidů) kódujícího mutaci. To zajistí, že oligonukleotid
- 31 bude správně hybridizovat s jednořetězcovou templátovou DNA. Oligonukleotidy lze snadno syntetizovat způsoby známými v oboru (viz např. Crea et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA 75: 5765, 1978).
Kazetová mutageneze
Dalším způsobem, jak připravit varianty, je kazetová mutageneze, která je založená na technice, kterou popsali Wells et al.(Gene 34: 315, 1985). Výchozím materiálem je plazmid (nebo jiný vektor), který obsahuje DNA pro proteinovou podjednotku, která má být mutována. Nejdříve je třeba identifikovat kodon (případně kodony), které mají být v proteinové podjednotce mutovány. Je třeba, aby na každé strhne od mutovaného místa bylo jedinečné místo pro restrikční cnQondKleázu. Pokud takové restrikční místo neexistuje, je creba ho v požadované lokalizaci vytvořit pomoci vvše Dopsané tULageneze zprostředkované oligonukleotidem. Poté, co do plazmidu byly vložena restrikční místa, plazmid se v těchto místech naštěpí, a tedy linearizuje. Pak se standardním způsobem syntetizuje dvouřetězcový oligonukleotid, který kóduje sekvenci DNA mezi dvěma restrikčními místy a obsahuje poz=dovanou mutaci. Každý oligonukleotidový řetězec je syntetizován samostatně a pak spolu hybridizují zase standardním způsobem v oboru známým. Tento dvouřetězcový oligonukleotid je nazýván kazetou. Kazeta je přitom navržena tak, aby obsahovala 3'-konec a 5'-konec kompatibilní s konci linearizovaného plazmidu, takže může být přímo do plazmidu ligovana. Plazmid pak obsahuje mutovanou sekvenci DNA požadovaného proteinu.
- 32 Kombinační mutageneze
Pro vytvoření mutací je také možné použít kombinační mutagenezi. Např. aminokyselinové sekvence skupiny homolognich nebo jinak příbuzných proteinových sekvencí se uspořádají tak, aby bylo dosaženo maximální homologie. Všechny sekvence, které se objeví v dané pozici u všech uspořádaných sekvencí se vyberou a vytvoří se z nich degenerovaná sada kombinačních sekvencí. Kombinační mutagenezi se vytvoří velmi různorodá knihovna variant na úrovni nukleových kyselin. Tak např. směs syntetických oligonukleotidú se enzymaticky liguje do genových sekvencí tak, že degenerovaná sada potenciálních sekvencí je exprimovatelná jako individuální peptidy, nebo alternativně, jako sada delších fúzních proteinů obsahujících sadu degenerovaných sekvencí.
Různé techniky jsou v oboru známé pro screening vytvářených mutovaných genů. Techniky pro screening velkých genových knihoven často zahrnují klonování knihovny do redukovatelných expresních vektorů, transformování vhodných buněk výslednou knihovnou vektorů, a expresi genů v podmínkách, kde detekce požadované aktivity, tj . v tomto případě vazbu na APRIL nebo jeho receptor, umožňuje relativně snadnou izolaci vektoru kódujícího gen, jehož produkt byl detekován. Každá z technik popisovaných v následujících odstavcích je vhodná k vysoce účinnému a vysokokapacitnímu testování velkého počtu sekvenci vytvářených např. technikami náhodné mutageneze.
Vynález dále poskytuje možnost připravovat mimetika pro redukci proteinových vazebných domén polypeptidu APRIL nebo jeho receptoru, např. peptidová činidla nebo činidla jiné povahy než peptidy. Peptidová mimetika jsou schopna narušit vazbu APRIL a jeho receptoru. Kritické zbytky APRIL účastnící se procesu molekulového rozpoznávání receptorového polypeptidu
- 33 nebo příslušného následného intracelulárního proteinu v signální dráze, mohou být určeny a použity pro přípravu peptidových mimetik AťRIL nebo jeho receptoru, která kompetitivně nebo nekompetitivně inhibují vazbu APRIL a jeho receptoru (viz např. Peptide inhibitors of human papilloma virus protein binding to retinoblastoma gene protein, patentové přihlášky EP 412 762 A a EP 831 080 A, které jsou zahrnuty formou odkazu).
Tím, že předkládaný vynález poskytuje purifikovaný a rekombinantní APRIL, poskytuje také metodu testování, kterou je možné užíl pro testovaní kandidátů léčiv, která jsou funkčně budco agonisty nebo antagonisty normální buněčné funkce .APRIL nebo jeho receptoru. V jednom provedení předkládaného vynálezu se pomocí Lakového testu hodnotí schopnost sloučeniny modulovat vazbu mezi .APRIL a jeho xeceptorem. Odborníkovi je zřejmé, ze je možné vytvářet různé varianty testů podle předkládaného vynálezu.
X mnoha programech pro screening léků, které se užívají k testovaní celé knihovny sloučenin nebo přírodních extraktů, jsou požadovány metody s velkou účinností a kapacitou ^.pracovaných . vzorků, aby bylo možné maximalizovat počet sloučenin otestovaných za jednotku času. Testy, které se provádějí na bezbuněčném systému, jako jsou např. purifikované nebo semipurifikované proteiny, jsou často výhodné jako testy pro tzv. primární screening, který dovoluje rychlý vývoj těchto sloučenin, neboť umožňuje relativně snadnou detekci změn molekulového cíle, ke které dochází působením testované sloučeniny. Avšak toxické působení na buňky a/nebo biologická dostupnost testované sloučeniny mohou zůstat v takovém in vitro systému bez povšimnutí, neboť test je primárně zaměřen na působení léčiva na molekulový cíl, kde se projevuje
- 34 změnou vazebné afinity k jiným proteinům nebo změnami enzymatických vlastností molekulového cíle.
Izolace receptoru vázajících APRIL
Pro identifikaci a klonování receptoru je možné použít ligandy rodiny TNF. Pomocí popsaných sekvencí APRIL je možné fúzovat 5'-konec extracelulární domény, který tvoří vazebnou sekvenci pro receptor, k markerové nebo značkovací sekvenci a pak přidat vedoucí sekvenci, která podpoří sekreci ligandu v některém z mnoha možných expresních systémů. Jeden příklad takového postupu popsali Browning et al (JBC 271: 8618-8626, 1396), kdy ligand LT-β byl sekretován v takové formě. Vedoucí sekvence VCAM byla připojena ke krátké značkovací sekvenci peptidu myc s extracelulární doménou LT-β. Sekvence VCAM byla použita proto, aby napomohla sekreci molekuly LT-β, která je normálně vázána na membránu. Sekretovaný protein si ponechává značku myc na svém N-konci, která nijak nesnižuje schopnost vázat se na receptor. Takový sekretovaný protein se muže exprimovat buďto v přechodně transfekovaných buňkách COS nebo v podobném systému, např. vektorech odvozených od EBNA, systému hmyzí buňky a bakuloviru nebo Pichia sp. apod. Jako zdroj označeného ligandu se může využít nepurifikovaný buněčný supernatant.
Buňky exprimující receptor je možné identifikovat tak, že se exponují označenému ligandu. Buňky s navázaným ligandem se pak identifikují pomocí průtokové cytometrie FACS, když se myc označí protilátkou proti peptidu myc (anti-myc, 9E10) a pak fykoerytrinem (nebo obdobnou značkou) značeným anti-myším imunoglobulinem. Buňky pozitivní ve FACS se snadno identifikují a slouží pak jako zdroj RNA kódující receptor. Z této RNA pak může být připravena standardním postupem expresní knihovna a rozdělena do podskupin (pools). Tyto
- 35 podskupiny klonů se pak transfekuji do vhodných hostitelských buněk a vazba označeného ligandu na transfekované buňky s receptorem se identifikuje pomocí mikroskopického vyšetření poté, co se navázaný myc peptid označí anti-myším imunoglobulinem označeným enzymem, např. galaktosidázou, alkalickou fosfatázou nebo luciferázou. Jakmile se jednou identifikuje pozitivní podskupina klonů, zmenšuje se pak velikost podskupin dokud není identifikována cDNA kódující receptor. Celá tato procedura může být provedena buďto s myším nebo lidským APRIL, přičemž jedna z nich povede snadněji k receptorů.
G. rarmsceulicxé přípravky k léčení nemocí souvisej ících s APRIL
Farmaceutické přípravky podle předkládaného vynálezu se m^hou užit k léčení rakovinných onemocnění tak, že se pacientovi, výhodně savci jako je pes,, kočka nebo člověk, pooavá účinné množství přípravku podle vynálezu, který obsahuje blokující činidlo schopné narušit vazbu mezi APRÍL a jeho receptorem. K takovým blokujícím činidlům patři rozpustný APRIL, protilátky anti-APRIL, . protilátky □nti-receptor APRIL nebo jejich biologicky aktivní fragmenty, přičemž tento výčet není omezující. Kromě toho inhibující forma APRIL může být připravena mutací APRIL, při které se uchová schopnost blokovat spojení mezi A.PRIL a jeho receptorem. Blokující činidla výhodně obsahují fúzní protein receptorů s Ig, který může být zkonstruován způsoby odborníkovi známými.
Přípravky podle předkládaného vynálezu jsou· užitečné k léčení všech rakovinných onemocnění, jako je (přičemž tento výčet není omezující) např. rakovina renálních buněk, Kaposiho
- 36 sarkom, chronická leukémie, rakovina prsu, sarkom, karcinom vaječniku, rakovina konečníku, rakovina krku, mastocytom, rakovina plic, adenokarcinom prsu, karcinom dlaždicových buněk hltanu a rakoviny zažívacího traktu nebo žaludku. Kromě toho jsou tato blokující činidla užitečná k léčení proliferativních nemocí, které se neřadí k nádorům, tj . buněčných hyperproliferací (hyperplázií), jako je např. skleroderma, vytváření ložisek při revmatoidní artritidě, jizvení po chirurgickém zákroku a fibróza plic, jater a dělohy.
Farmaceutické přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují terapeuticky účinné množství APRIL nebo jeho receptoru, nebo jejich fragmentů nebo mimetik, a případně obsahují farmaceuticky přijatelné nosiče a pomocné látky.
Vynález se tudíž také týká léčení rakoviny a způsobů stimulace, nebo v určitých případech naopak inhibice, imunitního systému, nebo jeho částí, které spočívají v podávání farmaceuticky účinného množství sloučeniny podle předkládaného vynálezu nebo jejích farmaceuticky přijatelných solí nebo derivátů. Přitom odborníkovi je zřejmé, že sloučeniny a způsoby podle vynálezu se mohou kombinovat s řadou dalších terapií.
Přípravky podlé' předkládaného vynálezu mohou být formulovány pro různé způsoby podávání, včetně systémového, topického nebo lokálního podávání. Pro systémové podávání je výhodné podávání injekční, včetně intramuskulárni, intravenózní, intraperitoneální a subkutánní injekce, přičemž přípravek podle předkládaného vynálezu může být formulován jako vodný roztok, výhodně ve fyziologicky kompatibilním pufru jako je např. Hankův nebo Ringerův roztok. Kromě toho přípravek podle předkládaného vynálezu může být formulován v pevné formě pro případné rozpuštěni nebo resuspendování bezprostředně před použitím. Předkládaný vynález se také týká lyofilizovaných forem přípravku.
Přípravek podle předkládaného vynálezu se může podávat také perorálním, transmukosálním nebo transdermálním způsobem. V přípravku pro transmukosální nebo transdermální podávání se použijí vhodné látky usnadňující penetraci (penetranty) vzhledem k bariéře, kterou je nutno překonat. Takové penetranty jsou v oboru známy a patří k nim např. pro transmukosální podávání soli žlučové kyseliny, derivátv kyseliny fusidové a detergenty. Transmukosální podávání lze provádět buď nosní aerodisperzí (sprejem) nebo pomocí čípků. Pro perorální podávání je přípravek formulován v obvyklé lékové formě vhodné pro perorální podávání jako jsou kapsle, tablety a tonika. Pro topické podávání může být přípravek ve zořme mastí, mazání, gelu nebo krému, jak je v oboru všeobecně známo.
Dávky a dávkovači režim jsou závislé na typu rakoviny a na pacientovi a jeho anamnéze. Podávané množství musí být účinné k léčení, potlačení nebo změně progrese rakoviny. Může se jednat o jednotlivé nebo opakované dávky. Pokud se užijí opakované dávky, což je výhodné, frekvence podávání závisí např. na typu pacienta a typu nemoci, velikosti dávek atd. Pro některé druhy rakoviny je účinné denní podávání, pro jiné druhy je účinné podávání obden nebo jednou za tři dny. Množství aktivní látky podané buď v jedné dávce nebo v průběhu léčení je závislé na mnoha různých faktorech. Tak např. na věku a velikosti subjektu, závažnosti a průběhu onemocnění, které se léčí, způsobu a formě podávání, a samozřejmě na úsudku ošetřujícího lékaře. Avšak účinná dávka je v rozmezí 0,005 až 5 mg/kg/den, výhodně 0,05 až 0,5 mg/kg/den. Odborník sám posoudí, kdy mohou být prospěšné nižší či vyšší dávky.
- 38 Genové konstrukty podle předkládaného vynálezu se mohou použit také jako součást protokolu genové terapie pro přenos nukleových kyselin kódujících buďto agonistické nebo antagonistické formy polypeptidu APRIL.
Expresní konstrukty APRIL se mohou podávat prostřednictvím jakéhokoliv biologicky účinného nosiče, např. jakéhokoliv farmaceutického přípravku schopného účinně přenést in vivo gen pro .APRIL do buňky. Tento přístup znamená vložit gen do virového vektoru, který může přímo transfekovat buňku, nebo podat plazmidovou DNA, pomocí např. lipozomů, nebo nějakého vnitrobuněčného nosiče, anebo se může jednat o přímou injekci genového konstruktu. Výhodnou metodou je přenos pomocí virového vektoru.
Farmaceutický přípravek s genovým konstruktem pro genovou terapii se skládá v podstatě ze systému pro přenos genů a vhodného ředidla, nebo se může jednat o matrix umožňující pomalé uvolňování, do ' které je systém přenášející gen zapuštěn. Alternativně, pokud celý systém pro přenos genů může být připraven inhaktni z rekombinantních buněk, např. jako retrovirový vektor, farmaceutický přípravek pak obsahuje jednu nebo několik buněk, které produkují systém pro přenos genů.
Kromě použití pro terapii se oligomery podle předkládaného vynálezu mohou použít jako diagnostické reagencie pro detekci přítomnosti či absence cílové DNA, RNA nebo sekvencí aminokyselin, ke kterým se specificky váži. Jiným aspektem předkládaného vynálezu je použití pro hodnocení chemické sloučeniny z hlediska její schopnosti reagovat, tj. např. vázat se či jinak fyzikálně asociovat, s polypeptidem APRIL nebo jeho fragmenty. Způsob obsahuje kontaktování chemické látky s APRIL a hodnocení schopnosti látky reagovat s APRIL. Kromě toho APRIL podle předkládaného vynálezu se může použít v metodách pro hodnocení přirozeně se vyskytujících ligandú
- 39 nebo receptorů APRIL, a také pro hodnoceni chemických látek, které se asociují nebo váží s receptory APRIL. Někdy je třeba užít označenou verzi APRIL pro usnadnění detekce vazby APRIL ne jeho receptor nebo buněk pozitivních na receptor, např. při screeningu činidel, která blokují interakci mezi APRIL a jeho receptorem. Kromě toho lze užit buněčné linie transrekované APRIL, které mají zvýšenou rychlost růstu, jako základ pro testy k vyhledávání molekul, které blokují aktivitu .APRIL.
Jiný aspekt předkládaného vynálezu poskytuje způsob hodnocení chemické látky z hlediska její schopnosti modulovat interakci mezi .APRIL a jeho receptorem. Tento způsob obsahuje smíchání A.PRIL a receptorů A.PRIL v podmínkách, kde taková dvojice je schopna interakce, pak přidat chemickou látku, která se testuje, a detekovat vytvoření a nebo naopak rozpad komplexu. Taková modulující činidla se mohou dále hodnotit testv in vitro např. testováním jejich aktivity v bezbunecnem systému, případně ošetřením buněk těmito činidly nebo podáváním těchto činidel zvířatům a následným hodnocením účinků.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1 .Analýza .APRÍL northernovým přenosem (northern blot) ukázala, že exprese A.PRIL byla velmi slabá a omezená jen na několik tkání (Obr. 2A) . Dva transkripty velikosti 2,1 kb a 2,4 kb byly nalezena v prostatě, zatímco v PBL byl nalezen kratší transkript velikosti 1,8 kb. Analýza northernovým přenosem byla provedena pomocí komerčně dostupných membrán s přenesenou RNA z lidských tkání Human Multiple Tissue
Northern Blots I, II (Clontech katalog, č. 7760-1 a 7753-1), Human Cancer cell Line MTN Blot (Clontech, katalog, č. 77571) a Human Tumor Panel Blot V (Invitrogen, katalog, č. D 3500-01). membrány byly hybridizovány v hybridizačnim roztoku ExpressHyb (Clontech, katalog, č.8015-1) nejméně 1 hodinu při 62 °C. Sondy cDNA značené pomocí náhodných primerů (Boehringer Mannheim) byly syntetizovány pomocí cDNA odpovídající extracelulární doméně APRIL jakožto templátu. Teplotně denaturovaná sonda cDNA byla přidána v 1,5 x 10° cpm/ml do čerstvého roztoku ExpressHyb. Membrána byla hybridizována 12 až 24 hodin v 62 °C, třikrát opláchnuta ve 2 x SSC s 0,05 % SDS a pak exponována v -70 °C. Analýza APRIL northernovým přenosem ukázala, že exprese APRIL byla velmi slabá a omezená jen na několik tkání (Obr. 2A) . Dva transkripty velikosti 2,1 kb a 2,4 kb byly nalezeny v prostatě, zatímco v PBL byl nalezen kratší transkript velikosti 1,8 kb.
Při delším expozičním času byla objevena APRIL mRNA velikosti 2,1 kb v tlustém, střevu, slezině a pankreatu (data neuvedena) . Tato omezená distribuce APRIL mRNA je ve shodě s původem klonů cDNA v současnosti dostupných v databázi EST klonů. Ze 23 klonů pouze dva pocházely z normálních tkání (pregnantní děloha, pankreatické ostrůvky). Je nápadně, že zbytek EST-klonů (21 klonů, 91 %) byl přítomen v knihovnách cDNA vytvořených z nádorů nebo linií nádorových buněk (nádor vaječníku, 11, nádor prostaty, 3, Gessler-Wilmsův tumor, 1, karcinom tlustého střeva, 1, tumor endometria, 1, nádor příštitné žlázy, 1, nádor pankreatu, 1, T-buněčný lymfom, 1, buněčná linie pocházející z adenokarcinomu LNCAP, 1). To bylo příčinou dalších testů transformovaných linií na expresi APRIL mRNA (obr. 2A), a skutečně bylo zjištěno, že všechny buněčné linie silně exprimovaly transkript APRIL velikosti 2,1 kb.
- 41 Nejvyšší signály specifické pro APRIL byly detekovány v kolorektálním adenokarcinomu SW480, v Burkittově lymfomu Raji a melanomu G361. Pro potvrzení těchto zjištění byla měřena hladina exprese APRIL mRNA v několika nádorech a byla porovnána s normálními tkáněmi. APRIL mRNA byla ve velkém množství detekována u karcinomu štítné žlázy a lymfomu, zatímco v odpovídající normální tkáni byl nalezen pouze slabý hybridizační signál (obr. 2C) . Ve dvou dalších nádorech analyzovaných northernovým přenosem (nádor nedledvinky a příštitné žlázy) nebyla hladina APRIL mRNA zvýšena. Avšak pomocí hybridizace in situ byla zjištěna hojnost APRIL mRNA v lidském adenokarcinomu tlustého střeva ve srovnání s normální tkání tlustého střeva (obr. 2D).
K prozkoumání možných aktivit APRIL byla exprimována rekombinantní forma rozpustné extracelulární domény APRIL (sAPRIL) obsahující aminokyseliny 110 až 256 v buňkách 293 . Gen .APRIL plné délky byl amplifikován z klonu EST pomocí specifického přímého 5'-koncového oligonukleotidového primeru s místem EcoRI (5'-CCAGCCTCATCTCCTTTCTTGC-3') a specifického 3'-koncového primeru s místem Xbal (5'-TCACAGTTTCACAAACCCCAGG3'). Amplifikovaný fragment byl štěpen EcoRI/Xbal a klonován do modifikované verze pCRIII (Invitrogen) v souladu s rámcem N-koncového peptidu FLAG115’. Rozpustná forma .APRIL (s.APRIL) byla připravena pomocí dvou primeru 5'-AAACAGAAGAAGCAGCACTCTG3' a 5'-TCACAGTTTCACAAACCCCAGG-3' obsahujících místa Pstl a Xbal a pak klonována do modifikovaného vektoru pCRIII obsahujícího jak signál HA pro sekretování proteinu v eukaryotických buňkách tak N-koncový epitop FLAG1**’.
- 42 Příklad 2
Značně rozšířená exprese APRIL v nádorových buňkách a tkáních vedla k domněnce, že APRIL nějak souvisí s růstem nádorů a proto byly různé linie nádorových buněk inkubovány s purifikovaným rekombinantním sAPRIL značeným FLAG!'V'.
Buněčné linie lidských embryonálních T buněk 293, buňky lidské T-leukémie Jurkat a buňky lidského Burkittova lymfomu B-buněk Raji a melanomová buněčná linie byly kultivovány jak bylo dříve popsáno110' ''f. Ostatní buněčné linie zmiňované v tomto popisu jsou deponovány v Americké sbírce mikroorganismů (ATCC, Rockville, Marylland). Všechny buněčné linie byly kultivovány v médiu RPMI nebo DMEM doplněném 10% telecím fetálním sérem.
Pomocí Flag označené verze extracelulární domény (zbytky 103 až 281) lidského FasL a TRAIL (zbytky 95 až 281) byly nedávno popsány Rozpustný lidský TWEAK (zbytky 141 až 284) značený Flag byl připraven v buňkách 293 (viz připravovaný rukopis). Protilátka anti-Flag M2 byla získána od firmy Kodak Internationl Biotechnologies. Bylo pozorováno na dávce závislé zvýšení proliferace T-lymfomových buněk Jurkat v přítomnosti APRIL, detekované zvýšením počtu (přibližně o 50 %) (11) životaschopných buněk 24 hodin po přidání ligandu (obr. 3A) . Proliferace buněk byla stanovena inkubováním buněk v počtu 50 000 buněk na jamku ve 100 μΐ média s uvedenou koncentrací rekombinantního .APRIL, TWEAK, TRAIL a FasL a pak stanovením počtu životaschopných buněk po 24 hodinách pomocí proliferačního testu Celltiter 96 AQ (Promega) dle návodu výrobce soupravy nebo pomocí inkorporace H-thymidinu. Pro imunodepleci Flag-APRIL byla použita anti-Flag navázaná na agarózu.
- 43 Zvýšeni proliferace bylo nezávislé na kostimulačních signálech jako jsou např. protilátky anti-CD3 nebo jiné cytokiny. Podle očekávání přidání . shodně připraveného a purifikovaného FasL k buňkám Jurkat snížilo počet životaschopných buněk, zatímco TWEAk neměl žádný účinek. Zvýšený počet buněk koreloval se zvýšenou (40%) inkorporací 3H-thymidinu u buněk ošetřených .APRIL (obr. 3A) . Imunodeplece v médiu obsahujícím .APRIL značený pomocí FLAG způsobená protilátkami anti-FLAG, ale nikoliv protilátkami anti-myc, redukovala prolíferativní účinek (obr. 33) , což ukazuje, že proliferativního účinku bylo dosaženo specificky díky APRIL. Zvýšená rychlost proliferace byla -také pozorována u některých 3-lymfomů (lidský RÁJI, myši buňky .A20, ale nikoliv lidský BJAB) a buněčných linií epiteliálního původu jako jsou buňky COS a HeLa, a také melanomů (obr. 3C) . Buňky karcinomu prsu MCE-“ neodpovídaly. Účinek na buňky Jurkat byl dokonce ještě výraznější, když bylo zelecí fetální sérum sníženo z 10 % na 1 % (obr. 3D) .
Rekombinantní s.APRIL vytvářel agregáty, což by mohlo vysvětlit značně vysoké koncentrace potřebné pro detekci proliferačního účinku s.APRIL. Buňky NIH-3T3 byly transfekovány lidským APRIL plné délky (12) a bylo tak získáno několik klonů exprimujících A.PRIL (obr. 4A) . Klony NIH-3T3 .APRIL byly připraven transfekcí expresního vektoru pCRIII obsahujícího A.PRIL plné délky značený FLAG pomocí kalciumfosfátové metody. Buněčné proteiny odpovídající přibližně 2 x 10s buněk v každé dráze byly elektroforeticky separovány na 12% polyakrylamidového gelu v přítomnosti SDS za redukujících podmínek a po té přeneseny na nitrocelulózovou membránu. Imunopřenosová analýza (imunoblot) A.PRIL značeného FLAG byla provedena použitím 5 pg/ml potkaní monoklonální protilátky anti-FLAG M2 (Kodak International Biotechnologies). První
- 44 protilátky byly detekovány pomoci afinitně purifikované oslí anti-myší protilátky konjugované s peroxidázou (Dianova, Hamburg, Německo), následovanou chemiluminiscenční reakcí s využitím systému ECL (Amersham).
Je zajímavé, že transfektanty APRIL tevily rycnlejší proliferaci než kontrolní transfektanty (obr. 43) . Důvodem je zřejmě to, že buňky NIH-3T3 transfekované APRIL by mohly mít růstovou výhodu in vivo. Pokud byly buňky divokého typu nebo kontrolní transfektanty NIH-3T3 injikovány nahým myším, hmatatelné nádory byly pozorovány po 5 až 6 týdnech (13) . Naproti tomu, 2 klony buněk NIH-3T3 trvale trnasiekovaných APRIL indukovaly nádory po 3 až 4 týdnech. Po 6 týdnech musely být myši utraceny vzhledem k přílišnému rozsahu onemocnění (obr. 4C) . NIH-3T3 fibroblasty (ATCC, Rockville, Maryland, USA) a různé transfektanty (1 x 10' buněk) byly resuspendovány v o0 ul PBS a injikovanv suokutanne do očku nanvcn myši f.-iLB/c (Harlan, Ziest, Nizozemí). Velikost nádoru byla metena každý třetí den. Byly vybrány myši stejného stáří (3 zvířata v každé skupině).
Příklad 3
Izolace receptoru vázajícího APRIL
Pro identifikaci a klonování receptoru byly použity ligandy rodiny TNF. Pomocí popsaných sekvencí APRIL je možné fúzovat 5'-konec extracelulární domény, který tvoří vazebnou sekvenci pro receptor, k markerové nebo značkovací sekvenci a pak přidat vedoucí sekvenci, která podpoří sekreci ligandu v některém z mnoha možných expresních systémů. Jeden přiklad takového postupu popsali Browning et al. (JBC 271: 8618-8626,
1996), kdy ligand LT-β byl sekretován v takové formě. Vedoucí sekvence VCAM byla připojena ke krátké značkovací sekvenci peptidu myc s extracelulární doménou LT-β. Sekvence VCAM byla použita proto, aby napomohla sekreci molekuly Li-β, která je normálně vázána na membránu. Sekretovaný protein si ponechává značku myc na svém N-konci, která nijak nesnižuje schopnost vázat se na receptor. Takový sekretovaný protein se muže exprimovat buďto v přechodně transfekovaných buňkách COS nebo v podobném systému, např. vektorech odvozených od lísNA., systému hmyzí buňky a bakuloviru nebo Pichia sp. apod. Jako zdroj označeného ligandu se může využít nepurifikovaný buněčný supernatant.
Buňky exprimujíci receptor je možné identifikovat tak, že se exponují označenému ligandu. Buňky s navázaným ligandem se oak identifikují pomocí průtokové cytometrie FACS, když se myc označí protilátkou proti peptidu myc- (anui-myc, 9ς.1ο; a pak fvkoerytrinem (nebo obdobnou značkou) značeným anti-myším imunoglobulinem. Buňky ' pozitivní ve FACS se snadno identifikují a slouží pak jako zdroj RNA kódující receptor. Z této RNA pak muže být připravena standardním postupem expresní knihovna a rozdělena do podskupin (pools). Tyto podskupiny klonů se pak transfekuji do vhodných hostitelských buněk a vazba označeného ligandu na transfekované buňky s receptorem se identifikuje pomocí mikroskopického vyšetření poté, co se navázaný myc peptid označí anti-myším imunoglobulinem označeným enzymem, např. galaktosidázou, alkalickou fosfatázou nebo luciferázou. Jakmile se jednou identifikuje pozitivní podskupina klonů, zmenšuje se pak velikost podskupin dokud není identifikovaná cDNA kódující receptor. Celá tato procedura může být provedena budto s myším nebo lidským APRIL, přičemž jedna z nich povede snadněji k receptoru.
Odborníkovi je zřejmé, že je možné provést různé modifikace přípravků APRIL podle předkládaného vynálezu v rámci vynálezecké myšlenky vynálezu. Předkládaný vynález proto zahrnuje i takové modifikace a variace, pokud spadají do předmětu vynálezu vymezeného následujícími nároky, nebo pokud jde o ekvivalentní řešení.
- 47 SEZNAM SEKVENCÍ
Sekvence id. č. 1 ] GGTACGAGGC TTCCTAGAGG GACTGGAACC TAATTCTCCT GAGGCTGAGG 51 GAGGGTGGAG GGTCTCAAGG CAACGCTGGC CCCACGACGG AGTGCCAGGA 101 GCACTAACAG TACCCTTAGC TTGCTTTCCT CCTCCCTCCT TrTTATTTTC 151 AAGTTCCTTT TTATTTCTCC TTGCGTAACA ACCTTCTTCC CTTCTGCACC 201 ACTGCCCGTA CCCITACCCG CCCCGCCACC TCCTTGCTAC CCCACTCTTG 251 AAACCACAGC TGTTGGCAGG GTCCCCAGCT CATGCCAGCC TCATCTCCTT 301 TCTTGCTAGC CCCCAAAGGG CCTCCAGGCA ACATGGGGGG CCCAGTCAGA 351 GAGCCGGCAC TCTCAGTTGC CCTCTGGTTG AGTTGGGGGG CAGCTCTGGG 401 GGCCGTGGCT TGTGCCATGG CTCTGCTGAC CCAACAAACA GAGCTGCAGA 451 GCCTCAGGAG AGAGGTGAGC CGGCTGCAGG GGACAGGAGG CCCTCCCAG 501 AATGGGGAAG GGTATCCCTG GCAGAGTCTC CCGGAGCAGA GTTCCGATGC 551 CCTGGAAGCC TGGGAGAATG GGGAGAGATC CCGGAAAAGG GAGCAGTGC 601 TCACCCAAAA ACAGAAGAAG CAGCACTCTG TCCTGCACCT GGTTCCCATT 651 AACGCCACCT CCAAGGATGA CTCCGATGTG ACAGAGGTGA TGTGGCAACC 701 AGCTCTTAGG CGTGGGAGAG GCCTACAGGC CCAAGGATAT GGTGTCCGAA 751 TCCAGGATGC TGGAGTTTAT CTGCTGTATA GCCAGGTCCT GTTTCAAGAC 801 GTGACTTTCA CCATGGGTCA GGTGGTGTCT CGAGAAGGCC AAGGAAGGCA 851 GGAGACTCTA TTCCGATGTA TAAGAAGTAT GCCCTCCCAC CCGGACCGGG 901 CCTACAACAG CTGCTATAGC GCAGGTGTCT TCCATTTACA CCAAGGGGAT 951 ATTCTGAGTG TCATAATTCC CCGGGCAAGG GCGaAACTTa ACCTCTCTCC 1001 ACATGGAACC TTCCTGGGGT TTGTGAAACT GTGATTGTGT TATAAAAAGT 1051 GGCTCCCAGC TTGGAAGACC AGGGTGGGTA CATACTGGAGACAGCCAAGA 1101 GCTGAGTATA TAAAGGAGAG GGAATGTGCA GGAACAGAGGCATCTTCCTG 1151 GGTTTGGCTC CCCGTTCCTC ACTTTTCCCT TTTCATTCCC ACCCCCTAG A 1201 CTTTGATTTT ACGGATATCT TGCTTCTGTT CCCCATGGAG CTCCGAATTC 1251 TTGCGTGTGT GTAGATGAGG GGCGGGGGAC GGGCGCCAGG CATTGTTCAG 1301 ACCTGGTCGG GGCCCACTGG AAGCATCCAG AACAGCACCA CCATCTTA
Sekvence id. č. 2
MPASSPFLLA PKGPPGNMGG PVREPALSVA LWLSWGAALG AVACAMALLT 51 QQTELQSLRR EVSRLQGTGG PSQNGEGYPW QSLPEQSSDA LEA WENGERS 101 .RKRRAVLTQK QKKQHSVLHL VPINATSKDD SDVTEVMWQP ALRRGRGLQA 151 QGYGVR1QDA GVYLLYSQVL FQDVTFTMGQ VVSREGQGRQ ETLFRCIRSM 201 PSHPDRAYNS CYSAGVFHLH QGD1LSVIIP RARAKLNLSP HGTFLGFVKL
- 48 Sekvence id. č. 3
GAATTCGGCA CGAGGCTCCA GGCCACATGG GGGGCTCAGT CAGAGAGCCA 51 GCCCTTTCGG TTGCTCTTTG GTTGAGTTGG GGGGCAGTTC TGGGGGCTGT 101 GACTTGTGCT GTCGCACTAC TGATCCAACA GACAGAGCTG CAAAGCCTAA 151 GGCGGGAGGT GAGCCGGCTG CAGCGGAGTG GAGGGCCTTC CCAGAAGCAG 201 GGAGAGCGCC CATGGCAGAG CCTCTGGGAG CAGAGTCCTG ATGTCCTGGA 251 AGCCTGGAAG GATGGGGCGA AATCTCGGAG AAGGAGAGCA GTACTCACCC 301 AGAAGCACAA GAAGAAGCAC TCAGTCCTGC ATCTTGTTCC AGTTAACATT 351 ACCTCCAAGG ACTCTGACGT GACAGAGGTG ATGTGGCAAC CAGTACTTAG 401 GCGTGGGAGA GGCCCTGGAG GCCCAGGGAG ACATTGTACG AGTCTGGGAC 451 ACTGGAATTT ATCTGCTCTA TAGTCAGGTC CTGTTTCATG ATGTGACTTT 501 CACAATGGGT CAGGTGGTAT CTCGGGAAGG ACAAGGGAGA AGAGAAACTC 551 TATTCCGATG TATCAGAAGT ATGCCTTCTG ATCCTGACCG TGCCTACAAT 601 AGCTGCTACA GTGCAGGTGT CTTTCATTTA CATCAAGGGG ATATTATCAC 651 TGTCAAAATT CCACGGGCAA ACGCAAAACT TAGCCTTTCT CCGCATG 701 CATTCCTGGG GTTTGTGAAA CTATGATTGT TATAAAGGGG GTGGGGATTT 751 CCCATTCCAA AAACTGGCTA GACAAAGGAC AAGGAXCGGT CAAGAACAG 801 TCTCCATGGC TTTGCCTTGA CTGTTGTTCC TCCCTTTGCC TTTCCCGCTC 851 CCACTATCTG GGCTTTGACT CCATGGATAT TAAAAAAGTA GT-ATATTTTG
901 TGTTTATCTC CCAAAAA
Sekvence id. č. 4
MGGSVHEPAL SVALWLSWGA
SGGPSQKQGE RPWQSLWEQS
101 LHLVPVNITS KDSDVTZVKW
151 VLFHDVTFTM GQWSRFGQG
201 LHQGDIITVK IPRANAKLSL
VLGAVTCAVA LLIQQTFLQS LFKFVSRLQR PDVLEAWKDG AKSRRRRAVL TQKHKKKHSV QPVLRRGRGP GGQGDIVRVW DTGIYLLYSQ RRETLFRCIR SMPSDPDRAY NSCYSAGVFH SPHGTFLGFV KL
- 49 Citovaná literatura
Smith ct al. 1990; Kohno et al 1990; Loetscher et al 1990; Schall et al 1990.
ii. See Jones et al., 1989; Eck et al., 1992.
iii. K. Tracey, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine, B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 255 (1992)); A. Waage, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine. B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 275 (1992).
iv. G. D. Roodman, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine, B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 117 (1992).
A. Nakane, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine. B; Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 285 (1992), I. A.. Clark et al., in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine, B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 303 (1992); G. E. Grau et al., in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine. B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 329 (1992), P-F. Piguet, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Rolo in Medicine, B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 341 (1992); G. H. Wong et al., in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine. B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 371 (1992).
vi. S. Malik, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine, B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 407 (1992).
vii. D. A. Fox, Am. J. Med.,99, 82 (1995).
viii. D. Goeddel et al., Cold Soring Harbor Symposium Quant. BioL, 51, 597 (1986); G. Trinchieri, in Tumor Necrosis Factors. The Molecules and Their Emerging Role in Medicine. B. Beutler (Ed.), Raven Press, NY, p 515 (1992).
ix. L. A. Tartaglia et al.. Proc. Natl. Acad. Sei. USA, 88, 9292 (1991); L.A. Tartaglia and D. V. Goeddel, Immunol. Today, 13, 151 (1992).
x. B. Luettig et al., J. Immunol., 143, 4034 (1989); M. Kriegler et al., Cell, 53, 45 (1988).
xi. C. F. Ware et al., in Pathways for Cytolvsis, G. M. Griffiths and J. Tschopp (Eds.), Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg, pl75-218 (1995).
xii. N. Paul et al., Ann. Rev. Immunol.,6,407 (1988).
xiii. P.D. Crowe et al., Science, 264, 707 (1994). (J. Browning et al., Cell, 72, 847 (1993); J. Browning et al., J, Immunol., 154, 33 (1995).
xiv. P. De Togni et al„ Science, 264,703 (1993); T.A. Banks et al·, J. Immunol·, 155, 1685 (1995).
xv. J. Browning and A. Ribolini, J. Immuno]..143,1859 (1989): J. Browning et al., J. Exp. Med., 183. 867 (1996).
xvi. T. Suda et al., J. Immunol., 154, 3806 (1995)(T. Suda et al., J. Immunol., 154, 3806 (1995).
xvii. B.C. Trauth et al„ Science. 245,301 (1989); S. Yonehara et al., J. Exp. Med;, 169,1747 (1989); S. Nagata and P. Goldstein, Science, 267, 1449 (1995); M. H. Falk et al.. Blood. 79~ 3300 (1992).
xviii.F. Rieux-Laucat et al., Science. 268,1347 (1995); T. Takahashi et al., Cell, 76,969 (1994); R. Watanabe-Fukunaga et al., Nature, 356, 314 (1992).
xix. P. R. Galle and al., J. Exp. Med.. 182, 1223 (1995).
xx. F. Silvestris and al., Clin. Immunol. Immunopathol., 75, 197 (1995).
xxi. P.D. Katsikis et aI.. J, Exp. Med..l81. 2029 (1995); A. D. Badley et al„ J.
Virol..70. 199 (1996).
xxii.S. Wiley et al., Immunity. 3, 673 (1995).
xxiii. J. F. Gauchat et al„ FEBS Lett.. 315, 259 (.1993); S. Funakoshi et al., Blood, 83,2787 (1994).
xxiv. R. C. Allen et al„ Science, 259, 990 (1993).
xxv. L. Biancone et al., Kidnev-Int.,48,458 (1995); C. Mohan et al., J. Immunol., 154, 1470(1995).
xxvi. J. Ruby and al., Nature Medicine, 1,437 (1995).
xxvii. Z. Wang et al., J. Immunol.. 155, 3722 (1995); A. M. Cleary and al., J. Immunol.. 155, 3329 (1995).
xxviii. s Hece and H. Engelman. J. Exp. Med,,183, 159 (1996).
xxix. R. G. Goodwin et al. Cell, 73, 447 (1993); Goodwin et al, EunL Immunol.. 23, 2631 (1993); C. A. Smith et al., Cell, 73, 1349 (1993).
xxx. See for example, Narang, SA (1983) Tetrahedron 39:3; Itakura et al. (1981) Recombinant DNA. Proc 3rd Cleveland Sympos. Macromolecules, ed. AG Walton, Amsterdam: Elsevier pp273-289; Itakura et al. (1984) Annu. Rev. Biochem. 53:323; Itakura et al. (1984) Science 198:1056; Ike et al. (1983) Nucleic Acid Res. 11:477.
- 51 xxxi. See, for example, Scott et al. (1990) Science 249:386-390; Roberts et al. (1992) PNAS 89:2429-2433; Devlin et al. (1990) Science 249: 404-406; Cwirla et al. (1990) PNAS 87: 6378-6382; as ‘well as U.S. Patents Nos. 5,223,409, 5,198,346, and 5,096,815.
33. M.T. Abreu-Martin, A. Vidrich, D.H. Lynch and S.R. Targan. Divergent induction of apoptosis and EL-8 secretion in HT-29 cells in response to TNF- and ligation of Fas ligand. J, Immunol. 155:4147-4154,1995.
34. K. Agematsu, T. Kobata, F.-C. Yang, T. Nakazawa, K. Fukushima, M. Kitahara, T. Mori, K. Sugita, C. Morimoto and A. Komiyama. CD27/CD70 interaction directly drives B cell IgG and IgM synthesis. Eur. J. Immunol. 25: 2825-2829, 1995.
35. R. Amakawa, A. Hákem, T.M. Kundig, T. Matsuyama, J.J.L. Simard, E. Timms, A. Wakeham, H.-W. Mittruecker, H. Griesser, H. Takimoto, R. Schmits, A. Shahinian, P.S. Ohashi, J.M. Penninger and T.W. Mak. Impaired negative selection of T cells in Hodgkin=s disease antigen CD30-deficient mice. Cell 84: 551-562, 1996.
36. J.-L. Bodmer, K. Burens, P. Schneider, K. Hofmann, V. Steiner, M. Thome, T. Bomand, M. Hahne, M. Schroeter, K. Becker, A. Wilson, L.E. French, J.L. Browning, H.R. MacDonald, and J. Tschopp. TRAMP, a novel apoptosismediating receptor with sequence homology to tumor necrosis factor receptor 1 and fas (apo-l/CD95). Immunity 6:79-88, 1997.
37. J. Brojatsch, J. Naughton, M.M. Rolls, K. Zingler and J.A.T. Young. Carl, a TNFR-related protein is a cellular receptor for cytopathic avian lleukosissarcoma viruses and mediates apoptosis. Cell 87: 845-855, 1996.
38. J.L. Browning, M.J. Androlewicz and C.F. Ware. Lymphotoxin and an associated 33-kDa glycoprotein are expresed on the surface of an activated human T cell hybridoma. J, Immunol. 147: 1230-7, 1991.
39. J.L. Browning, K. Miatkowski, D.A. Griffiths, P.R.Bourdon, C. Hession, C.M. Ambrose and W. Meier. Preparation and characterization of soluble recombinant helerotrimeric complexes of human lymphotoxins alpha and beta. J. Biol. Chern. 271: 8618-26, 1996.
40. J.E. Castro, J.A. Listman, B.A. Jacobson, Y. Wang, P.A. Lopez, S. Ju, P.W. Finn and D.L. Perkins. Fas Modulation of apoptosis during negative selection of thymocytes. Immunity 5: 617-627, 1996.
41. C.-Y.A. Chen and A.-B. Shyu. AU-rich elements: characterization and importance in mRNA degradation. Trends in Biol. Sci. 20:465-470,1995.
42. Y. Chicheportiche, C. Ody and P. Vassalli. Identification in mouse macrophages of a new 4 kb mRNA present in hematopoietic tissue which shares a short nucleotide sequence with erythropoietin mRNA. Biochim. Biophys. Res. Comm. 209: 1076-1081, 1995.
43. A.M. Chinnaiyan, K. O=Rourke, G.-L. Yu, R.H. Lyons, M. Garg, D.R. Duan, L. Xing, R. Gentz, J. Ni and V.M. Dixit. Signal transduction by DR3 a deathdomain-containing receptor related to TNFR-1 and CD95. Science 274:990992, 1996.
44. P. DeTogni et al. Abnormal development of peripheral lymphoid organs in mice deficient in lymphotoxin. Science 264: 703-7, 1994.
45. M.A. DeBenedette, N.R. Chu, K.E. Pollok, J. Hurtako, W.F. Wade, B.S. Kwon and T.H.Watts. Role of 4-IBB ligand in costimulation of T lymphocyte growth and its upregulation on Ml2 B lymphomas by cAMP. J. Exp. Med. 181: 985-992, 1995?
46. M. Degli-Esposti, T. Davis-Smith, W.S. Din, P.J. Smolak, R.G. Goodwin and C.A. Smith. Activation of the lymphotoxin-β receptor by cross-linking induces chemokine production and growth arrest in A375 melanoma cells. J. Immunol. 158: 1756-1762, 1997.
47. T.M. Foy, A. Aruffo, J. Bajorath, J.E. Buhlmann and R.J. Noelle. Immune regulation by CD40 and its ligand gp39. Ann. Rev. Immunol. 14:591-617, 1996.
48. H.J. Gruss, N. Boiani, D.E. Williams, R.J. Armitage, C.A. Smith and R.G. Goodwin. Pleiotropic effects of the GD30 ligand on CD30-expressing cells and lymphoma cell lines. Blood 83:2045-56, 1994.
49. H.J. Gruss and S.K. Dower. Tumor necrosis factor ligand superfamily: involvement in the pathology of malignant lymphomas. Blood 85: 3378-404, 1995.
50. J. Kitson, T. Raven, Y.-P. Jiang, D.V. Goeddel, K.M. Giles, K.-T. Pun, C.J. Grinham, R.Brown and S.N. Farrow'. A death domain-containing receptor that mediates apoptosis. Nature 384: 372-375, 1996.
51. S.Y. Lee, C.G. Park and Y. Choi. T cell receptor-dependent cell death of T cell hybridomas mediated by the CD30 cytoplasmic domain in association with tumor necrosis factor receptor-associated factors. J. Exp. Med. 183: 669-674, 1996.
52. R.I. Montgomery, M.S. Warner, BJ. Lum and P.G. Spear. Herpes simplex virus-1 entry into cells mediated by a novel member of the TNF/NGF recepto family. Cell 87:427-436, 1996.
53. S. Nagata. Apoptosis by death factor. Cell 88: 355-365, 1997.
54. R.M. Pitti, S.A. Marsters, S. Ruppert, C.J. Donahue, A. Moore and A. Ashkenazi. Induction of apoptosis by Apo-2 ligand, a new member of the tumor necrosis factor cytokine family. J, Biol, Chern, 1996.
55. C.A. Smith, T. Farrah and R.G. Goodwin. The TNF receptor superfamily of cellular and viral proteins: activation, costimulation, and death. Cell 76: 95962, 1994.
56. G.L. Smith. Virus strategies for evasion of the host response to infection Trends in Microbiol. 3: 81-88, 1994.
57. E.Strueber^and W. Strober. The T cell-B cell interaction via OX40-OX40L is necessary for the T cell independent humoral immune response. J. Exd Med 183:979-989,1996. -------
58. H.-K. Sytwu, R.S. Liblau and H.O. McDevitt. The roles of Fas/Apo-1 (CD95) and TNF in antigen-induced programmed cell death in T cell receptor irangenic mice. Immunity 5: 17-30, 1996.
59. P. Vassalli. The pathophysiology of tumor necrosis factors. Ann. Rev Immunol. 10:411-452,1992. '
60. L. Zheng, G. Fisher, R.E. Miller, J. Peschon, D.H. Lynch and M.J. Lenardo. Induction of apoptosis in mature T cells by tumour necrosis factor Nature 377:348-351,1995. -----

Claims (36)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Nukleová kyselina kódující ligand .APRIL, který obsahuje polypeptid složený nejméně ze 102 aminokyselin.
  2. 2. Nukleová kyselina podle nároku 1, která kóduje sekvenci id. č. 2.
  3. 3. Nukleová kyselina kódující ligand APRIL nebo jeho fragment, přičemž tento ligand obsahuje aminokyselinovou sekvenci aminokyselin 1 až 55 ze sekvence id. č. 2.
  4. 4. Nukleová kyselina kódující ligand .APRIL nebo jeho fragment, přičemž tento ligand obsahuje aminokyselinovou sekvenci aminokyselin 157 až 250 ze sekvence id. č. 2.
  5. 5. Nukleová kyselina podle nároků 1 až 4 kódující aminokyselinové substituční analogy sekvence id. č. 2.
  6. 6. Nukleová kyselina podle nároku 5, kde substituční analog, pokud je srovnán' se sekvencí id. č. 2, sdílí s ní přinejmenším 40% sekvenční podobnost, a kde substituční analog sdílí přinejmenším 80 % srovnaných cysteinových zbytků s ligandem A.PRIL.
  7. 7. Nukleová kyselina podle nároku 5, kde substituční analog, pokud je srovnán se sekvencí id. č. 2, sdílí s ni přinejmenším 80% sekvenční podobnost.
  8. 8. Nukleová kyselina mající nukleotidovou sekvenci, která obsahuj e:
    a) sekvenci id. č. 1, nebo
    b) substituční analog sekvence id. č. 1, nebo
    c) alterační analog sekvence id. č. 1, nebo d) deleční analog sekvence id. č. 1.
  9. 9. Vektor, který v sobě obsahuje nukleovou kyselinu podle nároku 1, 2, 3, 4 nebo 8 v podobě inzertu, přičemž tento vektor volitelně obsahuje expresní kontrolní sekvenci operativně spojenou s inzertem.
  10. 10. Hostitelská buňky obsahující vektor podle nároku 9.
  11. 11. Způsob přípravy v podstatě čistého APRIL, vyznačující se t í m, že obsahuje kroky, kdy se kultivují hostitelské buňky podle nároku 10.
  12. 12. Polypeptid ligandu APRiL, který obsahuje alespoň 102 aminokyselin.
  13. 13. Polypeptid ligandu' APRIL, který obsahuje aminokyselinovou sekvenci aminokyselin 1 až 55 ze sekvence id. č. 2 nebo jeho fragment.
  14. 14. Polypeptid ligandu .APRIL, který obsahuje aminokyselinovou sekvenci aminokyselin 157 až 250 ze sekvence id. č. 2 nebo jeho fragment.
  15. 15. Ligand APRIL vybraný ze skupiny obsahující:
    a) sekvenci id. č. 2 nebo
    b) aminokyselinový substituční analog sekvence id. č. 2.
  16. 16. Rozpustný polypeptid ligandu APRIL podle nároků 12 až 15.
  17. 17. Farmaceutický přípravek vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky, účinné množství polypeptidu ligandu APRIL podle nároku 12 až 15 a farmaceuticky přijatelný nosič.
  18. 18. Protilátka, která se specificky váže k polypeptidu ligandu APRIL podle nároku 12, 13, 14, 15 nebo 16.
  19. 19. Protilátka, která blokuje vazbu polypeptidu ligandu .APRIL na polypeptid receptoru APRIL.
  20. 20. Protilátka podle nároku 20, která se specificky váže na polypeptid APRIL.
  21. 21. Použití farmaceutického přípravku podle nároku 17 k výrobě léku pro prevenci nebo redukci závažnosti autoimunitní nemoci, prevenci nebo redukci závažnosti imunitní reakce na tkáňový štěp, stimulaci nebo potlačení imunitního systému nebo léčení rakoviny.
    »
  22. 22. Způsob identifikace receptoru pro APRIL vyznačující se tím, že obsahuje kroky, kdy s s
    a) poskytne APRIL nebo jeho fragment,
    b) APRIL nebo jeho fragment označí detekovatelnou značkou, c) testují přípravky, aby se identifikovaly receptory, které se váží k detekovatelně značenému b).
  23. 23. Způsob exprese APRIL v savčí buňce vyznačuj ící se t i m, že obsahuje kroky, kdy se
    a) vnese do buňky gen kódující APRIL,
    b) buňkám umožní žít v takových podmínkách, že gen je exprimován v savci.
  24. 24. Použití vektoru obsahujícího gen kódující APRIL k výrobě léku pro léčené nemocí souvisejících s APRIL u savců, které obsahuj e
    a) vnesení terapeuticky účinného množství vektoru do buňky,
    b) expresi genu v buňce savce.
  25. 25. Použití podle nároku 24, kdy savec je člověk.
  26. 26. Použití podle nároku 24 kdy vektor je virus.
  27. 27. Použití činidla
    narušit vazbu APRIL s jeho receptorem pro výrobu léku pro indukci buněčné smrti.
  28. 28. Použití podle nároku 28, které dále obsahuje podání interferonu-γ.
  29. 29. Použití blokujícího činidla schopného narušit spojení mezi APRIL a jeho receptorem k přípravě léku pro léčení, potlačení, aktivaci nebo změnu imunitní odpovědi zahrnující signální dráhu mezi APRIL a jeho receptorem, nebo léčení, potlačení nebo změnu progrese rakoviny.
  30. 30. Použití podle nároku 29, kde imunitní odpověď zahrnuje buňky lidského karcinomu.
  31. 31. Použití podle nároku 29, kde blokující činidlo je modifikovaná inhibující forma APRIL nebo protilátky anti-APRIL nebo jejich biologicky aktivní fragmenty.’
  32. 32. Použití podle nároku 31, kde blokující činidlo je protilátka proti receptoru APRIL (anti-receptor APRIL).
  33. 33. Použití podle nároku 29, kde blokující činidlo se podává pacientovi v kombinaci s alespoň jedním chemoterapeutickým činidlem.
  34. 34. Použití podle nároku 33, kde se dále u pacienta užívá ozařování.
  35. 35. Použití polypeptidu ligandu .APRIL podle nároků 12 až 15 nebo protilátky podle nároků 19 až 21 k přípravě léku pro potlačení růstu nádorových buněk, které exprimují A.PRIL, které obsahuje kroky, kdy se buňky uvedou do kontaktu s účinným množstvím rozpustného polypeptidu ligandu APRIL podle nároků 12 až 15 nebo protilátky podle nároků 19 až 21.
  36. 36. Použití polypeptidu ligandu A.PRIL podle nároků 12 až 15 nebo protilátky podle nároků 19 až 21 k přípravě léku pro potlačení růstu nádorových buněk, které exprimují polypeptid receptoru APRÍL, které obsahuje kroky, kdy se buňky uvedou do kontaktu s účinným množstvím rozpustného polypeptidu ligandu .APRIL podle nároků 12 až 15 nebo protilátky podle nároků 19 až 21.
CZ2000869A 1997-09-12 1998-09-11 Léčivo obsahující protilátky reaktivní s polypeptidovým ligandem APRIL pro léčení rakoviny CZ294615B6 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US5878697P 1997-09-12 1997-09-12
US7938498P 1998-03-26 1998-03-26

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2000869A3 true CZ2000869A3 (cs) 2000-09-13
CZ294615B6 CZ294615B6 (cs) 2005-02-16

Family

ID=26738027

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2000869A CZ294615B6 (cs) 1997-09-12 1998-09-11 Léčivo obsahující protilátky reaktivní s polypeptidovým ligandem APRIL pro léčení rakoviny

Country Status (20)

Country Link
US (3) US20030138884A1 (cs)
EP (1) EP1027431A2 (cs)
JP (1) JP2001515712A (cs)
KR (1) KR100618492B1 (cs)
CN (1) CN1195849C (cs)
AU (1) AU759717B2 (cs)
BR (1) BR9812634A (cs)
CA (1) CA2303615A1 (cs)
CZ (1) CZ294615B6 (cs)
EA (1) EA005411B1 (cs)
EE (1) EE200000147A (cs)
HU (1) HUP0004611A3 (cs)
IL (1) IL134537A0 (cs)
IS (1) IS5378A (cs)
NO (1) NO20001242L (cs)
NZ (1) NZ503850A (cs)
PL (1) PL339463A1 (cs)
SK (1) SK3542000A3 (cs)
TR (1) TR200000669T2 (cs)
WO (1) WO1999012965A2 (cs)

Families Citing this family (48)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US7217788B2 (en) 1996-03-14 2007-05-15 Human Genome Sciences, Inc. Human tumor necrosis factor delta polypeptides
US6541224B2 (en) 1996-03-14 2003-04-01 Human Genome Sciences, Inc. Tumor necrosis factor delta polypeptides
US6440694B1 (en) * 1997-09-30 2002-08-27 Pharmacia & Upjohn Company TNF-related death ligand
WO1999026976A1 (en) * 1997-11-26 1999-06-03 Eli Lilly And Company Tnf ligand family gene
WO2001060397A1 (en) * 2000-02-16 2001-08-23 Genentech, Inc. Uses of agonists and antagonists to modulate activity of tnf-related molecules
US7833529B1 (en) 1999-01-07 2010-11-16 Zymogenetics, Inc. Methods for inhibiting B lymphocyte proliferation with soluble ztnf4 receptor
US20030095967A1 (en) 1999-01-25 2003-05-22 Mackay Fabienne BAFF, inhibitors thereof and their use in the modulation of B-cell response and treatment of autoimmune disorders
CZ299819B6 (cs) 1999-01-25 2008-12-03 Biogen Idec Ma Inc. Farmaceutické kompozice obsahující protilátky specifické pro rozpustný BAFF
US20030022233A1 (en) 1999-04-30 2003-01-30 Raymond G. Goodwin Methods of use of the taci/taci-l interaction
HK1043608B (en) * 1999-08-17 2007-12-07 Biogen Ma Inc. Baff receptor (bcma), an immunoregulatory agent
WO2001025256A2 (en) * 1999-10-06 2001-04-12 University Of Utah Research Foundation Trdl-1-gamma, a novel tumor necrosis-like ligand
UA74798C2 (uk) * 1999-10-06 2006-02-15 Байоджен Айдек Ма Інк. Спосіб лікування раку у ссавця за допомогою поліпептиду, що протидіє взаємодії april з його рецепторами
EP1259544B1 (en) 2000-02-11 2011-08-24 Biogen Idec MA Inc. Heterologous polypeptide of the tnf family
AU2006201471B2 (en) * 2000-02-16 2009-07-23 Genentech, Inc. Uses of agonists and antagonists to modulate activity of TNF-related molecules
AU2001263114A1 (en) * 2000-05-12 2001-11-26 Amgen Inc Methods and compositions of matter concerning april/g70, bcma, blys/agp-3, and taci
EP1294949A4 (en) * 2000-06-15 2004-08-25 Human Genome Sciences Inc HUMAN TUMORNESCROSE FACTOR DELTA AND EPSILON
UA83458C2 (uk) 2000-09-18 2008-07-25 Байоджен Айдек Ма Інк. Виділений поліпептид baff-r (рецептор фактора активації в-клітин сімейства tnf)
GB2370273A (en) * 2000-12-20 2002-06-26 Viaxxel Biotech Gmbh Compounds that affect CD83 expression
US7189820B2 (en) 2001-05-24 2007-03-13 Human Genome Sciences, Inc. Antibodies against tumor necrosis factor delta (APRIL)
PL403488A1 (pl) 2001-05-24 2013-07-08 Zymogenetics, Inc. Zastosowanie bialka fuzyjnego TACI-immunoglobulina, bialko fuzyjne, czasteczka kwasu nukleinowego kodujaca bialko fuzyjne, kompozycja farmaceutyczna i sposób wytwarzania bialka fuzyjnego TACI-immunoglobulina
US7381792B2 (en) 2002-01-04 2008-06-03 Xencor, Inc. Variants of RANKL protein
US7399829B2 (en) 2002-01-04 2008-07-15 Xencor, Inc. Variants of RANKL protein
US7553930B2 (en) 2003-01-06 2009-06-30 Xencor, Inc. BAFF variants and methods thereof
WO2004089982A2 (en) * 2003-01-06 2004-10-21 Xencor April variants and methods thereof
EP1608730B1 (en) 2003-03-28 2013-11-06 Biogen Idec MA Inc. Truncated baff receptors
WO2005075511A1 (en) * 2004-01-29 2005-08-18 Genentech, Inc. Variants of the extracellular domain of bcma and uses thereof
US20050186577A1 (en) 2004-02-20 2005-08-25 Yixin Wang Breast cancer prognostics
WO2005113598A2 (en) * 2004-05-21 2005-12-01 Xencor, Inc. Tnf super family members with altered immunogenicity
AU2005318086B2 (en) 2004-12-23 2011-07-07 Merck Serono Sa BCMA polypeptides and uses thereof
US8808696B2 (en) 2005-08-09 2014-08-19 Ares Trading S.A. Methods for the treatment and prevention of abnormal cell proliferation using TACI-fusion molecules
KR20080056714A (ko) 2005-08-09 2008-06-23 지모제넥틱스, 인코포레이티드 TACI―Ig 융합 분자를 사용하여 B―세포 악성종양을치료하는 방법
CA2623530C (en) 2005-09-26 2015-02-03 Apotech Corporation Antibodies against april as biomarkers for early prognosis of lymphoma patients
KR20080074120A (ko) 2005-10-13 2008-08-12 휴먼 게놈 사이언시즈, 인코포레이티드 자가항체 양성 질환 환자의 치료에 유용한 방법 및 조성물
CA2629306A1 (en) 2005-11-23 2007-05-31 Genentech, Inc. Methods and compositions related to b cell assays
WO2007134326A2 (en) 2006-05-15 2007-11-22 Ares Trading S.A. Methods for treating autoimmune diseases using a taci-ig fusion molecule
WO2010100056A2 (en) 2009-03-02 2010-09-10 Stichting Top Institute Pharma Antibodies against a proliferating inducing ligand (april)
EP2542679A1 (en) * 2010-03-05 2013-01-09 Academisch Medisch Centrum bij de Universiteit van Amsterdam B-cell stimulating fusion proteins of an antigen with baff or april
WO2011109280A1 (en) 2010-03-05 2011-09-09 Lerner Research Institute Methods and compositions to treat immune-mediated disorders
NL2011406C2 (en) 2013-09-06 2015-03-10 Bionovion Holding B V Method for obtaining april-binding peptides, process for producing the peptides, april-binding peptides obtainable with said method/process and use of the april-binding peptides.
HRP20231121T1 (hr) * 2013-09-23 2023-12-22 Regeneron Pharmaceuticals, Inc. Životinje koje nisu ljudi, koje imaju gen za humanizirani protein koji regulira signale
GB201317929D0 (en) * 2013-10-10 2013-11-27 Ucl Business Plc Chimeric antigen receptor
US20150143559A1 (en) * 2013-11-19 2015-05-21 Regeneron Pharmaceuticals, Inc. Non-human animals having a humanized a proliferation-inducing ligand gene
NL2014108B1 (en) 2015-01-09 2016-09-30 Aduro Biotech Holdings Europe B V Altered april binding antibodies.
US20170145086A1 (en) 2015-11-25 2017-05-25 Visterra, Inc. Antibody molecules to april and uses thereof
JP2023548866A (ja) 2020-10-29 2023-11-21 インダストリアル ポリマーズ アンド ケミカルズ, インコーポレイテッド 病原体監視及び不活性化のエアフィルター
CA3228678A1 (en) 2021-08-11 2023-02-16 Amato J. Giaccia Methods of reducing production of iga, igm and/or igg using sbcma variants and fc fusion proteins thereof
TW202440636A (zh) 2023-03-21 2024-10-16 美商傳記55有限公司 Cd19/cd38多特異性抗體
CN118909083A (zh) * 2024-07-30 2024-11-08 江苏省农业科学院 一种猪b细胞增殖诱导配体蛋白及其制备方法和应用

Family Cites Families (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4816567A (en) * 1983-04-08 1989-03-28 Genentech, Inc. Recombinant immunoglobin preparations
US5176996A (en) * 1988-12-20 1993-01-05 Baylor College Of Medicine Method for making synthetic oligonucleotides which bind specifically to target sites on duplex DNA molecules, by forming a colinear triplex, the synthetic oligonucleotides and methods of use
US5256775A (en) * 1989-06-05 1993-10-26 Gilead Sciences, Inc. Exonuclease-resistant oligonucleotides
US5264564A (en) * 1989-10-24 1993-11-23 Gilead Sciences Oligonucleotide analogs with novel linkages
WO1996040774A1 (en) * 1995-06-07 1996-12-19 Biogen, Inc. Complexes of modified lymphotoxins as pharmaceutical preparations
US6509170B1 (en) * 1996-03-14 2003-01-21 Human Genome Sciences, Inc. Polynucleotides encoding human tumor necrosis factor delta
DE69630710T2 (de) * 1996-03-14 2004-09-23 Human Genome Sciences Inc. Humaner tumornekrosefaktor delta und epsilon
US6171787B1 (en) * 1997-06-26 2001-01-09 Abbott Laboratories Member of the TNF family useful for treatment and diagnosis of disease

Also Published As

Publication number Publication date
IS5378A (is) 2000-02-18
JP2001515712A (ja) 2001-09-25
EA200000310A1 (ru) 2000-10-30
NO20001242L (no) 2000-05-11
EE200000147A (et) 2001-02-15
NZ503850A (en) 2002-12-20
CN1195849C (zh) 2005-04-06
CZ294615B6 (cs) 2005-02-16
KR100618492B1 (ko) 2006-08-31
SK3542000A3 (en) 2000-08-14
TR200000669T2 (tr) 2000-08-21
CN1270632A (zh) 2000-10-18
US20030138884A1 (en) 2003-07-24
AU9316298A (en) 1999-03-29
EP1027431A2 (en) 2000-08-16
WO1999012965A3 (en) 1999-06-03
BR9812634A (pt) 2000-08-22
PL339463A1 (en) 2000-12-18
CA2303615A1 (en) 1999-03-18
AU759717B2 (en) 2003-04-17
WO1999012965A2 (en) 1999-03-18
IL134537A0 (en) 2001-04-30
HUP0004611A3 (en) 2002-04-29
NO20001242D0 (no) 2000-03-09
US20050112596A1 (en) 2005-05-26
KR20010023893A (ko) 2001-03-26
US20060084148A1 (en) 2006-04-20
HUP0004611A2 (hu) 2001-04-28
EA005411B1 (ru) 2005-02-24

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ294615B6 (cs) Léčivo obsahující protilátky reaktivní s polypeptidovým ligandem APRIL pro léčení rakoviny
SK3532000A3 (en) Dna sequence coding for kay ligand, method for the preparation of kay ligand, pharmaceutical composition containing said ligand and the use thereof
EP1591530B1 (en) A tumor necrosis factor related ligand
US7087725B2 (en) Antibodies specifically reactive with a tumor necrosis factor related ligand
CZ2000867A3 (cs) Sekvence DNA kódující ligand Kay, způsob přípravy ligandu Kay a farmaceutický přípravek obsahující tento ligand
AU774498B2 (en) A tumor necrosis factor related ligand
MXPA00002407A (en) April- a novel protein with growth effects
AU2003213481A1 (en) APRIL - A Novel Protein With Growth Effects
HK1025994B (en) A tumor necrosis factor related ligand

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20070911