CZ20012814A3 - Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru - Google Patents

Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru Download PDF

Info

Publication number
CZ20012814A3
CZ20012814A3 CZ20012814A CZ20012814A CZ20012814A3 CZ 20012814 A3 CZ20012814 A3 CZ 20012814A3 CZ 20012814 A CZ20012814 A CZ 20012814A CZ 20012814 A CZ20012814 A CZ 20012814A CZ 20012814 A3 CZ20012814 A3 CZ 20012814A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
anode body
electrolytic solution
organic solvent
polyethylene glycol
electrolyte
Prior art date
Application number
CZ20012814A
Other languages
English (en)
Inventor
Brian J. Melody
John T. Kinard
David A. Wheeler
Original Assignee
Kemet Electronics Corporation
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Kemet Electronics Corporation filed Critical Kemet Electronics Corporation
Publication of CZ20012814A3 publication Critical patent/CZ20012814A3/cs

Links

Classifications

    • H—ELECTRICITY
    • H01—ELECTRIC ELEMENTS
    • H01G—CAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G9/00—Electrolytic capacitors, rectifiers, detectors, switching devices, light-sensitive or temperature-sensitive devices; Processes of their manufacture
    • H01G9/0029—Processes of manufacture
    • H—ELECTRICITY
    • H01—ELECTRIC ELEMENTS
    • H01G—CAPACITORS; CAPACITORS, RECTIFIERS, DETECTORS, SWITCHING DEVICES, LIGHT-SENSITIVE OR TEMPERATURE-SENSITIVE DEVICES OF THE ELECTROLYTIC TYPE
    • H01G9/00—Electrolytic capacitors, rectifiers, detectors, switching devices, light-sensitive or temperature-sensitive devices; Processes of their manufacture
    • H01G9/004—Details
    • H01G9/022—Electrolytes; Absorbents

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Power Engineering (AREA)
  • Microelectronics & Electronic Packaging (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Electrochemistry (AREA)
  • Electric Double-Layer Capacitors Or The Like (AREA)
  • Fixed Capacitors And Capacitor Manufacturing Machines (AREA)
  • Compositions Of Macromolecular Compounds (AREA)

Description

Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru
Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká opravných elektrolytů odolných proti znečištění, přičemž zejména se předkládaný vynález týká způsobu úpravy impregnovaných anod elektrolytického kondenzátoru.
Dosavadní stav techniky
Elektrolytické kondenzátory jsou obecně kondenzátory volené pro aplikace vyžadující velké poměry kapacity ku velikosti a velké poměry kapacity k ceně. Tato zařízení využívají relativně velké dielektrické konstanty a velmi vysoká výdržná napětí na jednotkovou tloušťku, což může být dosaženo ve filmech anodických oxidů, vytvořených na elektronových kovech s vhodnými elektrolyty a podmínkami anodické oxidace.
Obvykle je jako elektronový kov v elektrolytických kondenzátorech používán hliník tam, kde je primárním hlediskem nízká cena na jednotku kapacity, zatímco tantal je obvykle používán pro aplikace, ve kterých je primárním hlediskem vysoká spolehlivost a objemová účinnost (to jest vysoká kapacita na jednotku objemu. Jiné elektronové kovy, včetně niobu, titanu a aluminidů titanu, byly rovněž používány pro konstruování kondenzátorů, ale hliník a tantal zůstávají hlavní materiálovou volbou. Elektronový kov může být použit ve formě leptané fólie nebo jako porézní, slinutý práškovou metalurgií vytvořený kompakt se značně nízkou teoretickou hustotou. V jiném provedení je elektronový kov anodicky oxidován pro vytvoření anodického dielektríckého filmu před nanesením materiálu katody.
Elektrolytické kondenzátory mohou být tříděny podle typu katodového materiálu, použitého v jejich konstrukci. Tak zvané mokré kondenzátory obsahují hliníkovou fólii nebo fólii z jiného elektronového kovu, ponořenou v kontejneru s kapalným elektrolytem. Ačkoliv tato zařízení byla již zcela samozřejmá, jejich nízká objemová účinnost, způsobila že jsou zastaralá. Tantalové kondenzátory s mokrým jádrem, u kterých slinované, práškovou metalurgií vytvořené tantalové anody, anodicky oxidované, jsou ponořeny do minimálního objemu vysoce vodivého kapalného elektrolytu (například 40% kyseliny sírová), nalézají uplatnění tam, kde je požadována vysoká objemová účinnost a kapacita v kombinaci s velkou spolehlivostí. Tato zařízení mají sklon mít relativně vysokou hodnotu ESR v důsledku měrného odporu vlastního iontově vodivým kapalinám. V případě selhání těsnění mají kyselina a koncentrované soli elektrolytů, použitých v jejich konstrukci, sklon být velmi korozivními pro obvodové desky a dalši součástky.
Tak zvané suché elektrolytické kondenzátory byly vyvinuty pro zvýšeni objemové účinnosti mokrých hliníkových kondenzátorů při současném vyloučeni vysoce korozivnich elektrolytů a přídavných nákladů spojených s tantalovými kondenzátory ”s mokrým jádrem. Tento typ kondenzátorů má jednu nebo více anodových a katodových fólií oddělených vysoce absorpčním papírem. Kombinace fólie a papíru je svinuta pro vytvoření válce majícího vyčnívající pásky pro elektrické připojení a tato válcová sestava je potom
impregnována kapalným elektrolytem před namontováním do pouzdra, které obklopuje impregnovanou sestavu.
Mokré, s mokrým jádrem a suché konstrukce kondenzátorů všechny mají společnou přítomnost kapalného elektrolytu v kontaktu s anodou z elektronového kovu. Jakékoliv praskliny nebo defekty v anodickém oxidu (například v důsledku procesu sestavování kondenzátorů, a podobně) mohou být alespoň částečně napraveny během použiti prostřednictvím přiložení napětí, což má za následek nárůst čerstvého anodického oxidu nebo izolace vad prostřednictvím přítomnosti plynových bublinek při elektrolýze elektrolytu.
V padesátých letech minulého století byl vyvinut nový typ elektrolytického kondenzátorů, ve kterém materiál katody je skutečně tuhou látkou. Tato zařízení obvykle obsahují slinutou, práškovou metalurgií vytvořenou tantalovou anodu, anodicky oxidovanou, která byla impregnována oxidem manganičitým prostřednictvím pyrolýzy (tepelného rozkladu) roztoku dusičnanu manganičitého. V nedávnější době byly zavedeny tuhé elektrolytické kondenzátory, které jako katodové materiály používají polymery s vlastní vodivostí, jako je polypyrol, polytiofény, a podobně.
Zavedení vodivých polymerních katodových materiálů umožnilo použití hliníku a dalších elektronových kovů vedle tantalu v tuhých kondenzátorech v důsledku vyloučení mnoha kroků pyrolýzy při relativně vysokých teplotách (200 až 400°C), což bylo požadováno pro vytvoření katodového materiálu z oxidu manganičitého uvnitř porézních struktur anod po první impregnaci těles anod roztokem dusičnanu manganičitého.
Konstrukce tuhých elektrolytických kondenzátorů eliminuje kontakt kapalného elektrolytu s anodickým oxidem. Absence kapalného elektrolytu minimalizuje velikost napravení nebo izolace dielektrických vad, které lze provádět v dokončeném zařízení v důsledku extrémního zahřátí oxidu v poškozených místech, způsobeného vysokými proudy vedenými oxidem manganičitým nebo vodivými polymery, ve srovnání s kapalnými elektrolyty s větším měrným odporem. Eliminace kapalného elektrolytu rovněž minimalizuje tepelné odvádění katodového materiálu v poškozených místech (lokalizovaný var kapalného elektrolytu má sklon odvádět teplo pryč od poškozených míst).
Za účelem překonání obtíží s napravováním poškození v anodickém oxidu dielektrika sestavených tuhých elektrolytických kondenzátorů se provádí jeden nebo více kroků elektrolytické úpravy (známých jako kroky napravování, přičemž úvodní anodická oxidace, která vytváří anodický oxid, je známá jako krok vytváření), ve kterých jsou tělesa anod, obsahující oxid manganičitý nebo vodivý polymerní materiál, ponořena do kapalného elektrolytu a na tato tělesa anod je přiloženo kladné napětí, zatímco na elektrolyt je přiloženo napětí záporné. Napětí, přiložené na anody, je obecně nižší než napětí, použité pro vytvoření anodického oxidu, takže velká většina jakéhokoliv proudu, protékájičího skrz tělesa anod, protéká skrz poškozená místa. Tento proudový tok napravuje poškození prostřednictvím růstu nového oxidu v poškození nebo zejména lokální tepelnou a elektrochemickou degradací katodového materiálu, čímž se poškozená místa elektriky izolují, napravovací elektrolyty obecně obsahují malé množství kyseliny fosforečné jako • · «·«··« ······ ··· ·· · · · · · ionizační činidlo. Přestože bylo použito mnoho jiných ionizačních činidel v napravovacích elektrolytech, včetně kyseliny sírové, kyseliny dusičné, kyseliny octové a kyseliny sulfosalicylové, byla přítomnost iontů ortofosforečnanu obecně shledána jako poskytující nejlepší výsledky vzhledem k svodovému proudu dokončených zařízeni.
Jak bylo uvedeno výše, kapalný elektrolyt, použitý pro napravování, slouží jako tepelný odvaděč pro zabráněni přehřátí v poškozených místech, a měrný odpor elektrolytu slouží jako rezistor v sérii s každou anodou kondenzátoru, který omezuje proud a výsledné proudem způsobené ohřátí poškozených míst během napravovacího procesu.
Vzhledem k aspektu omezení proudu v napravovacim elektrolytu je měrný odpor tohoto elektrolytu obvykle pečlivě řízen. Optimální rozsah měrného odporu pro napravovací elektrolyty závisí na přiloženém napětí, teplotě elektrolytu a chemické povaze příslušného katodového materiálu. Obecně je ale žádoucí minimální změna měrného odporu během použití.
Naneštěstí anody, které byly impregnovány tuhými katodovými materiály, často obsahují iontové materiály, které se louhují do napravovacího elektrolytu během kroků napravování. Anody, obsahující oxid manganičitý, mají sklon obsahovat oxidy dusíku, absorbované na velké povrchové ploše oxidu manganičitého, a rovněž malé množství nezreagovaného dusičnanu manganičitého. Anody, obsahující organické polymery, mají sklon obsahovat určité množství nekombinované dotační kyseliny, jako je kyselina toluensulfonová. Bylo ověřeno, že je velmi obtížné omezit úroveň těchto iontových kontaminujících látek na množství, ve kterém nemají vliv na potlačení měrného odporu napravovacího elektrolytu. Dokonce i když jsou anody vystaveny po delší dobu omývání horkou deionizovanou vodou před kroky napravování, uvolňují se některé iontové látky elektrochemickým působením.
Ve výrobním prostředí je vysoce žádoucí omezit potlačování měrného odporu napravovacího elektrolytu tak, aby se vyloučila nutnost častých výměn elektrolytu. Obvykle byl tento problém řešen použitím vodných roztoků kyseliny fosforečné, obsahujících značné procentní množství etylenglykolu. Glykol působí pro zvýšení měrného odporu elektrolytu pro daný obsah iontového činidla a pro danou teplotu. Jak se elektrolyt stává kontaminovaným iontovými činidly z anod impregnovaných tuhými látkami, zvyšuje se postupně obsah etylenglykolu, aby se udržel měrný odpor uvnitř specifikovaných limitů. Napravovací elektrolyt tudíž může být použit pro podstatně větší množství anod před výměnou, což umožňuje větší výrobní výkony na nádrž napravovacího elektrolytu.
Podstata vynálezu
Překvapivě bylo nyní zjištěno, že napravovací elektrolytické roztoky, obsahující polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a/nebo polyetylenglykoldimetyleter namísto etylenglykolu, jsou odolnější proti snižovaní měrného odporu než napravovací elektrolyty, obsahující stejné procentní množství etylenglykolu. Bylo rovněž zjištěno, že napravovací elektrolytické roztoky, obsahující fosforečnany alkalických kovů, jsou odolnější proti snižování měrného odporu, způsobenému iontovými kontaminujícími činidly, než napravovací elektrolytické roztoky, obsahující kyselinu fosforečnou. Dále bylo zjištěno, že napravovaci elektrolytické roztoky, obsahující jak polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a/nebo polyetylenglykoldimetyleter tak i fosforečnany alkalických kovů, demonstrují větší odolnost proti snižování měrného odporu, způsobenému iontovými znečišťujícími činidly z anod kondenzátorů, impregnovaných tuhou látkou, než kterýkoliv tento materiál v kombinaci organickými (etylenglykol) nebo iontovými (kyselina fosforečná) složkami podle dosavadního stavu techniky.
Podle předkládaného vynálezu se impregnovaná anoda elektrolytického kondenzátorů upravuje ponořením tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku a přiložením napětí na těleso anody, přičemž proud protéká skrz a napravuje poškozená místa v tělese anody.
V jednom provedení podle předkládaného vynálezu kapalný elektrolytický roztok obsahuje organické rozpouštědlo zahrnující alespoň jeden prvek ze skupiny zahrnující polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a polyetylenglykoldimetyleter.
Podle dalšího provedení předkládaného vynálezu kapalný elektrolytický roztok obsahuje organické rozpouštědlo a fosforečnou sůl alkalického kovu.
Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu elektrolytický roztok obsahuje jak fosforečnou sůl alkalického kovu tak i organické rozpouštědlo zahrnující alespoň jeden prvek ze skupiny zahrnující polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a polyetylenglykoldimetyleter.
Předkládaný vynález bude nyní podrobněji popsán prostřednictvím jeho výhodných provedení, uvedených pouze jako příklad, a ve spojení s odkazy na připojené výkresy.
Přehled obrázků na výkresech
Obr.l v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné a dvojsytného fosforečnanu draselného, obojí v rozpouštědlu sestávajícím z deionizované vody;
Obr. 2 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné a dvojsytného fosforečnanu draselného, obojí v rozpouštědlu sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z deionizované vody;
Obr. 3 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné a dvojsytného fosforečnanu draselného, obojí v rozpouštědlu sestávajícím z 55 % objemových polyetylenglykolu 300 a z deionizované vody;
Obr. 4 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné a dvojsytného fosforečnanu draselného, obojí v rozpouštědlu sestávajícím z 55 % objemových polyetylenglykolmonometyleteru 350 a z deionizované vody;
Obr. 5 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné a dvojsytného fosforečnanu draselného, obojí v rozpouštědlu sestávajícím z 55 % objemových tetraetylenglykoldimetyleteru a z deionizované vody;
···· · ·« *· « ·«·« · · 9 ··· ··· · · • · · · · · · · • · ♦ « · · ··· ··· ♦ · · ♦ ·
Obr . 6 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových polyetylenglykolu. 300 a z deionizované vody, a kyseliny fosforečné v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z deionizované vody;
Obr. 7 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových polyetylenglykolmonometyleteru 350 a z vody, a kyseliny fosforečné v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z vody;
Obr. 8 v grafu porovnává měrný odpor kyseliny fosforečné v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových tetraetylenglykoldimetyleteru a z vody, a kyseliny fosforečné v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z vody;
Obr. 9 v grafu porovnává měrný odpor dvojsytného fosforečnanu draselného v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových polyetylenglykolu 300 a z vody, a dvojsytného fosforečnanu draselného v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z vody;
Obr.10 v grafu porovnává měrný odpor dvojsytného fosforečnanu draselného v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových polyetylenglykolmonometyleteru 350 a z vody,
a dvojsytného fosforečnanu draselného v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z vody;
Obr.11 v grafu porovnává měrný odpor dvojsytného fosforečnanu draselného v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových tetraetylenglykoldimetyleteru a z vody, a dvojsytného fosforečnanu draselného v rozpouštědlu, sestávajícím z 55 % objemových etylenglykolu a z vody;
Obr.12 v grafu znázorňuje vynikající odolnost proti snižování měrného odporu v elektrolytu, majícím rozpouštědlo, sestávající z 55 % objemových etylenglykolu a z vody, a obsahujícím dvojsytný fosforečnan draselný, oproti elektrolytu obsahujícímu stejné rozpouštědlo a kyselinu fosforečnou, přičemž oba elektrolyty byly testovány při teplotě 80°C;
Obr.13 v grafu znázorňuje vynikající odolnost proti snižování měrného odporu v elektrolytu, majícím rozpouštědlo, sestávající z 55 % objemových polyetylenglykolu 300 a z vody, a obsahujícím dvojsytný fosforečnan draselný, oproti elektrolytu obsahujícímu stejné rozpouštědlo a kyselinu fosforečnou, přičemž oba elektrolyty byly testovány při teplotě 80°C;
Obr.14 v grafu znázorňuje měrný odpor vzhledem k obsahu kyseliny dusičné elektrolytu, majícím rozpouštědlo, tvořené 55 % objemovými etylenglykolu a vodou, a obsahujícím kyselinu fosforečnou, oproti elektrolytu, majícím rozpouštědlo, tvořené 55 % objemovými polyetylenglykolu a vodou, a obsahujícím kyselinu fosforečnou;
Obr.15 v grafu znázorňuje měrný odpor vzhledem k obsahu kyseliny dusičné elektrolytu, majícím rozpouštědlo, tvořené 55 % objemovými etylenglykolu a vodou, a obsahujícím dvojsytný fosforečnan draselný, oproti elektrolytu, majícím rozpouštědlo, tvořené 55 % objemovými polyetylenglykolu 300a vodou, a obsahujícím dvojsytný fosforečnan draselný;
Obr.16 v grafu znázorňuje potlačení měrného odporu vzhledem k narůstajícím příměsím IN kyseliny dusičné pro dva napravovací elektrolyty mající rozpouštědlo, sestávající z 55 % objemových polyetylenglykolu 300 a z vody; a
Obr.17 v grafu znázorňuje měrný odpor vzhledem k narůstajícím příměsím IN kyseliny dusičné do 1 litrových vzorků elektrolytu, majícím rozpouštědlo, sestávající z 55 % objemových etylenglykolu a z vody, a obsahujícím kyselinu fosforečnou, a elektrolytu, majícím rozpouštědlo, sestávající z 55 % objemových polyetylenglykolu 300 a z vody, a obsahujícím trojsytný fosforečnan draselný.
• · • ·
Příklady provedeni vynálezu
Podle předkládaného vynálezu se impregnovaná anoda elektrolytického kondenzátoru upravuje ponořením tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku a přiložením napětí na těleso anody, přičemž proud protéká skrz a opravuje poškozená místa v tělese anody. Napětí se obvykle přikládá krokovým způsobem, několik procent původního napětí anodické oxidace v jednom okamžiku, dokud se nedosáhne empiricky stanoveného optimálního napravovacího napětí. Napětí se potom udržuje konstantní po takovou časovou periodu, dokud proud neodezní. Předkládaný vynález zajišťuje větší odolnost proti změně měrného odporu při iontovém (kyselém) znečištění během napravovacího procesu, než je tomu u procesů podle dosavadního stavu techniky.
Napravovací proces podle prvního provedení předkládaného vynálezu využívá elektrolytický roztok mající organické rozpouštědlo, které obsahuje alespoň jedno organické rozpouštědlo zvolené ze skupiny zahrnující polyetylenglykoly, polyetylenglykolmonometyletery, nebo polyetylendimetyletery.
Napravovací proces podle druhého provedení předkládaného vynálezu využívá elektrolytický roztok mající jednu nebo více fosforečných solí alkalických kovů v kombinaci s vodou a organickým rozpouštědlem pro vytvoření alkalického nebo neutrálního elektrolytického roztoku. Organickým rozpouštědlem může být jakékoliv organické rozpouštědlo, které je obvykle používáno v této oblasti, jako je etylenglykol, glycerol, nebo propylenglykol. Fosforečná sůl alkalického kovu a organické rozpouštědlo by měly být voleny tak, aby bylo dosaženo minimální změny měrného odporu při přidání kyseliny.
Napravovací proces podle výhodného provedení předkládaného vynálezu využívá elektrolytický roztok mající jednu nebo více fosforečných solí alkalických kovů a organické rozpouštědlo, které obsahuje alespoň jedno organické rozpouštědlo zvolené ze skupiny zahrnující polyetylenglykoly, polyetylenglykolmonometyletery, nebo polyetylendimetyletery.
Množství organického rozpouštědla by mělo být menší, než je limit rozpustnosti organického rozpouštědla ve vodě. Obecně je množství organického rozpouštědla nad přibližně 1 % objemovým a méně než přibližně 95 % objemových z elektrolytického roztoku. Výhodně je množství organického rozpouštědla od přibližně 5 %.objemových do přibližně 75 % objemových z elektrolytického roztoku. Zvláště výhodně je množství organického rozpouštědla od přibližně 5 % objemových do přibližně 55 % objemových z elektrolytického roztoku.
Fosforečná sůl alkalického kovu je výhodně ve vodě rozpustná, dvojsytná nebo trojsytná sůl, jako je dvojsytný fosforečnan draselný a dvojsytný fosforečnan sodný, zvláště výhodně trojsytný fosforečnan draselný. Množství fosforečné soli alkalického kovu je obecně od přibližně 0,01 % hmotnostního do přibližně 10 % hmotnostních z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku, výhodně od přibližně 0,5 % hmotnostního do přibližně 5 % hmotnostních z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku, zvláště výhodně od přibližně 0,5 % hmotnostního do přibližně 2,5 % hmotnostních z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku.
Níže jsou pro lepší pochopení předkládaného vynálezu uvedeny ilustrativní příklady. Tyto příklady mají za cíl ilustrovat výhodné aspekty předkládaného vynálezu a nemají nijak omezit rozsah tohoto vynálezu.
Příklad 1
Za účelem ilustrace vynikající odolnosti proti potlačení měrného odporu při znečištění napravovacích elektrolytů, obsahujících fosforečnany alkalických kovů namísto kyseliny fosforečné, byla připravena řada napravovacích elektrolytů s využitím rozpouštědel podle aspektů předkládaného vynálezu a rovněž s využitím tradičních rozpouštědel, deionizované vody a vodného etylenglykolu. Pro každé rozpouštědlo byly připraveny dva elektrolyty: jeden obsahující kyselinu fosforečnou a druhý obsahující dvojsytný fosforečnan draselný. Všechny tyto elektrolyty byly nastaveny na měrný odpor přibližně 20000 ohm-cm při teplotě 25°C ± 3°C změnou obsahu ionizačního činidla. Měrný odpor každého elektrolytu byl měřen vzhledem k narůstajícím příměsím 1N kyseliny dusičné do 1 litru elektrolytu.
Obr. 1 až obr. 5 znázorňují, že v každém případě je snížení měrného odporu, způsobené přidáváním kyseliny dusičné, nižší pro elektrolyty, obsahující dvojsytný fosforečnan draselný, než pro odpovídající elektrolyt obsahující ale kyselinu fosforečnou.
Ve výrobní praxi se tato zlepšená odolnost proti potlačení měrného odporu napravovacích elektrolytů, obsahujících fosforečnan alkalického kovu, převádí do schopnosti absorbovat několikanásobně více znečištění z · * · · ♦ • *··· ♦ * · ··· ··· » · • · ·· · · é * » · · · · · ··· ···«· ·· · napravovaných anod předtím, než porušen minimální limit měrného odporu (například 15000 ohm-cm).
Přiklad 2
Vynikající odolnost proti potlačení měrného odporu při znečištění napravovacích elektrolytů na bázi rozpouštědel podle aspektů předkládaného vynálezu byla zjišťována porovnáváním měrného odporu vzhledem k obsahu kyseliny dusičné u řady elektrolytů, z nichž každý obsahoval 55 % objemových organického materiálu ve vodě. 1 litrové vzorky každého elektrolytu s rozpouštědlem byly nastaveny na měrný odpor přibližně 20000 ohm-cm při teplotě 25°C ± 3°C s kyselinou fosforečnou. Narůstající množství IN kyseliny dusičné byla potom přidávána do každého vzorku napravovacího elektrolytu při současném monitorování měrného odporu.
Obr. 6 až obr. 8 ukazují, že v každém případě je při stejné koncentraci kyseliny dusičné potlačení měrného odporu elektrolytu s 55 % objemovými etylenglykolu větší než u elektrolytů obsahujících rozpouštědla podle aspektů předkládaného vynálezu.
Přiklad 3
Vynikající odolnost proti potlačení měrného odporu při znečištění napravovacích elektrolytů na bázi rozpouštědel podle aspektů předkládaného vynálezu byla dále zjišťována testováním měrného odporu jako v příkladu 2 až na to, že ionizačním činidlem, použitým pro přípravu • · • · elektrolytů, byl dvojsytný fosforečnan draselný namísto kyseliny fosforečné.
V každém případě bylo potlačení měrného odporu vzhledem k obsahu kyseliny dusičné menší pro elektrolyt podle předkládaného vynálezu, než pro elektrolyt s 55 % objemovými etylenglykolu a vodou (viz obr. 9 až obr. 11), což naznačuje vynikající odolnost proti potlačování měrného odporu u elektrolytů podle předkládaného vynálezu.
Příklad 4
Někdy je žádoucí provádět napravovací proces při zvýšené teplotě, například při teplotě 80°C. Za účelem ilustrace vynikající odolnosti proti potlačování měrného odporu při zvýšené teplotě napravovacích elektrolytů, obsahujících fosforečnany alkalických kovů namísto kyseliny fosforečné, byl porovnáván měrný odpor vzhledem k narůstajícím příměsím IN kyseliny dusičné pro 1 litrové vzorky napravovacích elektrolytů, obsahujících 55 % objemových organického rozpouštědla a vody a nastavených na měrný odpor přibližně 10000 ohm-cm ionizačním činidlem, sestávajícím z kyseliny fosforečné nebo dvojsytného fosforečnanu draselného.
V obou případech vykazovaly elektrolyty, obsahující fosforečnan alkalického kovu, tedy dvojsytný fosforečnan draselný, větší odolnost proti potlačení měrného odporu, než elektrolyty obsahující kyseliny fosforečnou. To je znázorněno na obr. 12 a obr. 13.
• · · · · • · · ·· ·· ·
Příklad 5
Vynikající odolnost proti potlačování měrného odporu při zvýšené teplotě a při znečištění napravovacích elektrolytů, obsahujících rozpouštědla podle aspektů předkládaného vynálezu, byla zjišťována připravením 1 litrových vzorků elektrolytů s rozpouštědly obsahujícími 55 % objemových organického obsahu a vodu. Vzorky potom byly nastaveny na měrný odpor přibližně 10000 ohm-cm při teplotě 80°C s kyselinou fosforečnou nebo dvojsytným fosforečnanem draselným. Potom byl měřen měrný odpor každého napravovacího elektrolytu vzhledem k narůstajícím příměsím IN kyseliny dusičné při teplotě 80°C.
Pro obě ionizační činidla, tedy kyselinu fosforečnou a dvojsytný fosforečnan draselný, při teplotě 80 °C vykazovaly elektrolyty, obsahující rozpouštědlo podle aspektů předkládaného vynálezu (to jest vodný polyetylenglykol), větší odolnost proti potlačování měrného odporu v širokém rozsahu příměsí kyseliny, než elektrolyty obsahující běžné rozpouštědlo (to jest vodný etylenglykol) , mající stejné množství % objemových organického obsahu. To je patrné z obr. 14 a obr. 15.
Příklad 6 bylo zjištěno, že fosforečnany alkalických kovů jiné, než dvojsytný fosforečnan draselný, jsou rovněž použitelné ve složení napravovacích elektrolytů majících vynikající odolnost proti potlačování měrného odporu při znečištění ve srovnání s napravovacími elektrolyty obsahujícími kyselinu fosforečnou jako ionizační činidlo.
• · · · · ti v · * · · · · · · • · ♦ · · · · ·
Obr. 16 znázorňuje potlačení měrného odporu vzhledem k narůstajícím příměsím IN kyseliny dusičné pro dva napravovací elektrolyty mající rozpouštědlo, sestávající z 55 % objemových polyetylenglykolu 300 a z vody, jeden elektrolyt byl nastaven na měrný odpor přibližně 20000 ohm-cm s kyselinou fosforečnou, zatímco druhý elektrolyt byl nastaven na měrný odpor přibližně 20000 ohm-cm s trojsytným fosforečnanem draselným, obojí při teplotě 25°C ± 3°C.
Křivky měrného odporu vzhledem k obsahu kyseliny indikují, že je požadován mnohonásobek kyseliny dusičné pro potlačení měrného odporu u elektrolytu, obsahujícího trojsytný fosforečnan draselný, na libovolně zvolenou minimální hodnotu měrného odporu (například 15000 ohm-cm), než je požadováno pro potlačení měrného odporu elektrolytu, obsahujícího kyselinu fosforečnou, na stejnou minimální hodnotu měrného odporu.
Příklad 7
Za účelem ilustrace velkého zlepšení oproti dosavadnímu stavu techniky u rozpouštědel a ionizačních činidel podle předkládaného vynálezu při přípravě napravovacích elektrolytů, které jsou odolné proti potlačení měrného odporu znečištěním, byl porovnán elektrolyt s rozpouštědlem, tvořeným 55 % objemovými etylenglykolu a vodou, a obsahujícím postačující množství kyseliny fosforečné pro dosažení měrného odporu 20000 ohm-cm při teplotě 25°C ± 3°C, s elektrolytem s rozpouštědlem, tvořeným 55 % objemovými polyetylenglykolu 300 a vodou, a obsahujícím postačující množství trojsytného fosforečnanu draselného pro dosažení měrného odporu 20000 ohm-cm při teplotě 25°C ± 3 °C. Toto porovnáni je patrné na obr. 17.
Množství kyseliny dusičné, požadované pro potlačení měrného odporu elektrolytu na libovolnou zvolenou minimální hodnotu (například 15000 ohm-cm), je mnohokrát větší pro napravovací elektrolyt, obsahující vodný polyetylenglykol 300 a trojsytný fosforečnan draselný, než pro elektrolyt podle dosavadního stavu techniky, obsahující vodný etylenglykol a kyselinu fosforečnou.
Příklad 8
V důsledky velkého potlačování měrného odporu vzhledem k množství znečištění, ke kterému docházelo u napravovacích elektrolytů podle dosavadního stavu techniky, byli výrobci kondenzátorů nuceni často vyměňovat používané napravovací elektrolyty nebo využít postupné zvyšování organického obsahu v elektrolytu, aby udrželi měrný odpor nad předem stanovenou minimální hodnotou (obvykle určena empiricky prostřednictvím částečného výkonu).
Použití zvýšeného organického obsahu pro udržení minimálního měrného odporu je ilustrováno v Tabulce 1, která ukazuje měrný odpor vzhledem k obsahu etylenglykolu pro napravovací elektrolyt podle dosavadního stavu techniky s měrným odporem 20000 ohm-cm při teplotě 25°C a obsahujícím 55 % objemových vodného etylenglykolu a kyselinu fosforečnou, přičemž do jeho 1 litru bylo přidáno 1,0 ml IN kyseliny dusičné.
Tabulka 1: Měrný odpor vzhledem k obsahu etylenglykolu • · * · • ·
0,lN HNO3 přidáno (ml) Etylenglykol přidáno (ml) Etylenglykol (% objemová) Měrný odpor (Ohm-cm) při 1 kHz, 25°C
0 0 55 20 000
1 0 55 7 240
1 100 59 9 670
1 200 62,5 12 000
1 300 65,3 14 600
1 320 65,9 15 200
Tabulka 1 ukazuje, že 320 ml etylenglykolu bylo přidáno před zvýšením měrného odporu na zvolenou minimální hodnotu přibližně 15000 ohm-cm, což představovalo 65,9 % hmotnostních etylenglykolu, obsažených v napravovacím elektrolytu. To je nejen plýtvání organickým rozpouštědlem, ale rovněž to znamená obtížnou realizaci napravovacích elektrolytů při teplotě místnosti v důsledku nízké rychlosti odpařování vodní složky elektrolytu (bez odpařování představuje změna na 65-9 % objemových etylenglykolu v roztoku zvětšeni objemu elektrolytu o 32 %).
Naproti tomu napravovací elektrolyt, obsahující 55 % objemových vodného polyetylenglykolu 300 a nastavený na měrný odpor přibližně 20000 ohm-cm při teplotě 25°C s dvojsytným fosforečnanem draselným, vykazuje měrný odpor překračující 15000 ohm-cm při teplotě 25°C po přidání 1 ml IN kyseliny dusičné do 1 litru tohoto elektrolytu. Tak je možné « « · • ·« · · % ·>· · · * * * prostřednictvím použití rozpouštědel a ionizačních činidel podle předkládaného vynálezu realizovat velké úspory času, požadovaného pro vyprázdnění, naplnění a nastavení nádrží s napravovacími elektrolyty, a velké úspory chemických prostředků a rovněž mnohem jednotnější poměr organického prostředku a vody.
Příklad 9
Za účelem prokázání účinnosti elektrolytů a způsobu podle předkládaného vynálezu byla dávka slinutých tantalových anod, anodicky oxidovaných, rozdělena do 3 skupin. Všechny tři skupiny byly impregnovány oxidem manganičitým prostřednictvím máčení anod dusičnanem manganičitým, následovaným pyrolýzou při teplotě přibližně 260°C v peci mající vstřikování čerstvé páry, jak je v průmyslu běžné. Pro vytvoření požadované tloušťky potahu oxidu manganičitého bylo použito více cyklů máčení a pyrolýzy.
Dávka anod byla rozdělena do 3 skupin pro napravovací krok po přibližně polovině impregnačního procesu a potom na konci impregnačního procesu (to jest po dokončení procesu potahování oxidem manganičitým). během napravovacího procesu byly anody ponořeny v napravovacím elektrolytu a bylo krokově přikládáno napětí, dokud nebylo dosaženo přibližně 55 % napětí anodické oxidace.
Anody potom byly opláchnuty v deionizované vodě, ponořeny do grafitové suspenze a potaženy stříbrným nátěrem pro vytvoření dokončených (ale nezapouzdřených) anod kondenzátoru.
• » *
• · « ♦ ·· ♦
Elektrický výkon pro skupinu anod napravených v tradičním elektrolytu, obsahujícím vodný etylenglykol a kyselinu fosforečnou, a pro skupiny anod napravených při teplotě 30°C a teplotě 80°C v elektrolytech podle předkládaného vynálezu, obsahujících polyetylenglykol 300 a dvojsytný fosforečnan draselný, je prezentován v Tabulce 2.
Tabulka 2: Elektrické vlastnosti anod při použití různých elektrolytů
Typ elektrolytu, teplota C (pF) DF (%) ESR (ohmy) Svod (pA)
Etylenglykol/H3PO4, 80°C 22,13 2,24 0,32 0,14
PEG 300/K2HP04, 30 °C 21,9 2,23 0,3 0,11
PEG 300/K2HP04, 80°C 21,92 2,22 0,29 0,09
Jak při teplotě 30°C tak i při teplotě 80°C elektrolyt/způsob podle předkládaného vynálezu, které byly výše prokázány jako odolnější při znečištění proti potlačování měrného odporu, poskytují výsledky ekvivalentní běžnému napravovacímu elektrolytu/způsobu.
Osobám v oboru znalým je zcela zřejmé, že různé modifikace a změny mohou být provedeny ve složeních elektrolytů a v postupech podle předkládaného vynálezu, aniž by byla opuštěna podstata tohoto vynálezu. Rozsah vynálezu je tak dán obsahem připojených patentových nároků a ekvivalentními definicemi.

Claims (16)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru ponořením tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku a přiložením napětí na těleso anody, přičemž proud protéká skrz a opravuje poškozená místa v tělese anody, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    ponoření tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku majícího organické rozpouštědlo, přičemž toto organické rozpouštědlo zahrnuje alespoň jeden prvek ze skupiny zahrnující polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a polyetylenglykoldimetyleter;
    přiložení kladného napětí na uvedené těleso anody; a přiložení záporného napětí na uvedený kapalný elektrolytický roztok.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že celkový objem organického rozpouštědla je větší než přibližně 1 % a menši než přibližně 95 % z celkového objemu elektrolytického roztoku.
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že celkový objem organického rozpouštědla je od přibližně 5 % do přibližně 75 % z celkového objemu elektrolytického roztoku.
  4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že celkový objem organického rozpouštědla je od přibližně 5 % do přibližně 55 % z celkového objemu elektrolytického roztoku.
  5. 5. Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru ponořením tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku a přiložením napětí na těleso anody, přičemž proud protéká skrz a opravuje poškozená * · · · ·* · v • · · · * A $ * * ♦ 4 tt * ř * 4 · e * « «* · * w ·* ·····» ··> % · místa v tělese anody, vyznačující se tím, že zahrnuje: ponořeni tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku zahrnujícího částečně organické rozpouštědlo a alespoň jednu fosforečnou sůl alkalického kovu;
    přiložení kladného napětí na uvedené těleso anody; a přiložení záporného napětí na uvedený kapalný elektrolytický roztok.
  6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedené organické rozpouštědlo zahrnuje alespoň jeden prvek ze skupiny zahrnující propylenglykol, glycerol, a etylenglykol.
  7. 7. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedené organické rozpouštědlo zahrnuje alespoň jeden prvek ze skupiny zahrnující polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a polyetylenglykoldimetyleter.
  8. 8. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že fosforečnou solí alkalického kovu je dvojsytný fosforečnan draselný nebo dvojsytný fosforečnan sodný.
  9. 9. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že fosforečnou solí alkalického kovu je trojsytný fosforečnan draselný.
  10. 10. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že celková hmotnost fosforečné soli alkalického kovu je od přibližně 0,01 % do přibližně 10 % z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku.
  11. 11. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že celková hmotnost fosforečné soli alkalického kovu je od přibližně 0,5 % do přibližně 5 % z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku.
    »n ·«· ··
    25 ·..· ...
  12. 12. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že celková hmotnost fosforečné soli alkalického kovu je od přibližně 0,5 % do přibližně 2,5 % z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku.
  13. 13. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že celkový objem organického rozpouštědla je větší než přibližně 1 % a menší než přibližně 95 % z celkového objemu elektrolytického roztoku.
  14. 14. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že celkový objem organického rozpouštědla je od přibližně 5 % do přibližně 75 % z celkového objemu elektrolytického roztoku.
  15. 15. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že celkový objem organického rozpouštědla je od přibližně 5 % do přibližně 55 % z celkového objemu elektrolytického roztoku.
  16. 16. Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátorů ponořením tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku a přiložením napětí na těleso anody, přičemž proud protéká skrz a opravuje poškozená místa v tělese anody, vyznačující se tím, že zahrnuje:
    ponoření tělesa anody do kapalného elektrolytického roztoku, zahrnujícího organické rozpouštědlo a trojsytný fosforečnan draselný, přičemž uvedené organické rozpouštědlo zahrnuje alespoň jeden prvek ze skupiny zahrnující polyetylenglykol, polyetylenglykolmonometyleter, a polyetylenglykoldimetyleter;
    přiložení kladného napětí na uvedené těleso anody; a přiložení záporného napětí na uvedený kapalný elektrolytický roztok;
    přičemž celkový objem organického rozpouštědla je od přibližně 5 % do přibližně 75 % z celkového objemu elektrolytického roztoku; a přičemž celková hmotnost trojsytného fosforečnanu draselného je od přibližně 0,1 % do přibližně 5 % z celkové hmotnosti elektrolytického roztoku.
CZ20012814A 1999-02-02 2000-01-10 Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru CZ20012814A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US09/241,604 US6183618B1 (en) 1999-02-02 1999-02-02 Process for treating impregnated electrolytic capacitor anodes

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20012814A3 true CZ20012814A3 (cs) 2002-01-16

Family

ID=22911382

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20012814A CZ20012814A3 (cs) 1999-02-02 2000-01-10 Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru

Country Status (8)

Country Link
US (1) US6183618B1 (cs)
JP (1) JP2002536547A (cs)
AU (1) AU2604000A (cs)
CZ (1) CZ20012814A3 (cs)
DE (1) DE10084029T1 (cs)
IL (1) IL144250A0 (cs)
MX (1) MXPA01007816A (cs)
WO (1) WO2000046818A1 (cs)

Families Citing this family (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
KR20030046520A (ko) 2000-11-06 2003-06-12 캐보트 코포레이션 개질된 산소 환원된 밸브 금속 산화물
US7149074B2 (en) 2001-04-19 2006-12-12 Cabot Corporation Methods of making a niobium metal oxide
EP2455340A1 (en) 2003-05-19 2012-05-23 Cabot Corporation Valve metal sub-oxide powders and capacitors and sintered anode bodies made therefrom
US20050218005A1 (en) * 2004-04-01 2005-10-06 Yanming Liu Anodizing electrolytes for high voltage capacitor anodes
US20100155645A1 (en) * 2004-04-01 2010-06-24 Greatbatch Ltd. Anodizing electrolytes for high voltage capacitor anodes
CN102473528B (zh) * 2009-07-29 2013-10-09 昭和电工株式会社 固体电解电容器的制造方法
US9508491B2 (en) * 2010-10-01 2016-11-29 Heraeus Deutschland GmbH & Co. KG Method for improving electrical parameters in capacitors comprising PEDOT/PSS as a solid electrolyte through a polyalkylene glycol

Family Cites Families (27)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB537474A (en) 1939-11-27 1941-06-24 Ernest Windsor Bowen Improvements in and relating to the anodic treatment of aluminium and its alloys
US3180809A (en) 1962-06-12 1965-04-27 Cornell Dubilier Electric Tantalum capacitor manufacture
US3359191A (en) 1963-02-23 1967-12-19 Matsushita Electric Industrial Co Ltd Method for the manufacture of solid type electrolytic condensers of titanium
US3563863A (en) 1967-05-16 1971-02-16 Mallory & Co Inc P R Method of anodizing sintered tantalum powder anodes
US3496424A (en) 1968-02-07 1970-02-17 Siemens Ag Dielectric nb and ta electrolytic capacitors and method of producing the same
FR2062557A5 (cs) 1969-09-24 1971-06-25 Tavkozlesi Kutato Inteze
NL7110786A (cs) 1971-08-05 1973-02-07
US3796644A (en) 1972-05-03 1974-03-12 Sprague Electric Co Electrolytic formation process for aluminum capacitor electrodes
GB1454953A (en) 1974-02-12 1976-11-10 Plessey Co Ltd Method of producing tantalum capacitors by anodising
FR2298619A1 (fr) 1975-01-22 1976-08-20 Pechiney Aluminium Procede et traitement superficiel d'un fil en aluminium a usage electrique
US4399021A (en) 1980-09-26 1983-08-16 American Hoechst Corporation Novel electrolytes for electrochemically treated metal plates
JPS57186229A (en) 1981-05-11 1982-11-16 Mitsubishi Electric Corp Magnetic head for azimuth recording
US4388156A (en) 1981-12-23 1983-06-14 American Hoechst Corporation Aluminum electrolysis in non-aqueous monomeric organic acid
US4476517A (en) 1983-10-07 1984-10-09 Sprague Electric Company Aluminum electrolytic capacitor
US4781802A (en) 1987-04-27 1988-11-01 Sprague Electric Company Solid tantalum capacitor process
US5211741A (en) 1987-11-30 1993-05-18 Cabot Corporation Flaked tantalum powder
US5580367A (en) 1987-11-30 1996-12-03 Cabot Corporation Flaked tantalum powder and method of using same flaked tantalum powder
US4823236A (en) 1988-05-23 1989-04-18 Sprague Electric Company High temperature aluminum electrolytic capacitor
JP2964090B2 (ja) 1989-10-02 1999-10-18 日本ケミコン株式会社 固体電解コンデンサの製造方法
US5111365A (en) 1991-06-20 1992-05-05 U.S. Philips Corporation Electrolytic capacitor provided with a low resistivity electrolyte
DE4139006C3 (de) 1991-11-27 2003-07-10 Electro Chem Eng Gmbh Verfahren zur Erzeugung von Oxidkeramikschichten auf sperrschichtbildenden Metallen und auf diese Weise erzeugte Gegenstände aus Aluminium, Magnesium, Titan oder deren Legierungen mit einer Oxidkeramikschicht
JP3119713B2 (ja) 1992-03-03 2000-12-25 サントリー株式会社 新規ベンゾオキサゾール化合物
JP3387144B2 (ja) 1993-03-30 2003-03-17 三菱化学株式会社 電解コンデンサ用電解液
US5687057A (en) 1993-10-06 1997-11-11 Philips Electronics North America Corporation Longer life electrolytic capacitors and electrolyte therefor
JP3434041B2 (ja) 1994-09-28 2003-08-04 スタルクヴイテック株式会社 タンタル粉末及びそれを用いた電解コンデンサ
JPH0897096A (ja) 1994-09-28 1996-04-12 Sutaruku Buitetsuku Kk タンタル粉末及びそれを用いた電解コンデンサ
US5837121A (en) 1997-10-10 1998-11-17 Kemet Electronics Corporation Method for anodizing valve metals

Also Published As

Publication number Publication date
IL144250A0 (en) 2002-05-23
MXPA01007816A (es) 2002-08-20
US6183618B1 (en) 2001-02-06
AU2604000A (en) 2000-08-25
JP2002536547A (ja) 2002-10-29
DE10084029T1 (de) 2002-01-03
WO2000046818A1 (en) 2000-08-10

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6552896B1 (en) Solid electrolytic capacitor and method for manufacturing the same
CN101017735B (zh) 阳极元件、制造该阳极元件的方法和固体电解质电容器
US6162345A (en) Method of anodizing a metal anode prepared from very fine metal powder
US6261434B1 (en) Differential anodization process for electrolytic capacitor anode bodies
US7916456B2 (en) Solid electrolytic capacitor having carbon layer, containing carbon particles and additive, on solid electrolyte layer, and method of manufacturing the same
US20050118440A1 (en) Electrode for an energy storage device
US6480371B1 (en) Alkanolamine-phosphoric acid anodizing electrolyte
JP2011049458A (ja) 固体電解コンデンサおよびその製造方法
WO1999065043A1 (en) Solid electrolytic capacitor electrode foil, method of producing it and solid electrolytic capacitor
EP2892065B1 (en) Method for manufacturing solid electrolytic capacitor, and solid electrolytic capacitor
US7125610B2 (en) Capacitor containing aluminum anode foil anodized in low water content glycerine-phosphate electrolyte without a pre-anodizing hydration step
CZ20012814A3 (cs) Způsob úpravy impregnovaného tělesa anody elektrolytického kondenzátoru
US8513123B2 (en) Method of manufacturing solid electrolytic capacitor
JP2000073198A (ja) バルブ金属を陽極処理するための方法及び電解質
US4373177A (en) High temperature electrolytic capacitor
EP0471242A2 (de) Festelektrolytkondensator
KR102892749B1 (ko) 전해 콘덴서 및 전해 콘덴서의 제조 방법
CN104380406B (zh) 电容器元件
JP2013131514A (ja) 固体電解コンデンサ及びその製造方法
CN102113074A (zh) 铌固体电解电容器的制造方法
JPH07122467A (ja) 電気二重層コンデンサ
JPH0794367A (ja) 固体電解コンデンサーの製造方法
JP2006147900A (ja) 固体電解コンデンサの製造方法
JP2007173454A (ja) 固体電解コンデンサ
JP4494377B2 (ja) 固体電解コンデンサの製造方法