CZ2001705A3 - Deriváty nenasycené kyseliny hydroximové jako inhibitory PARP - Google Patents

Description

Tento vynález se vztahuje k novým derivátům nenasycené kyseliny hydroximové, procesu jejich přípravy a farmaceutickým kompozicím , obsahující tyto deriváty. Nové sloučeniny vykazují cenné farmaceutické aktivity, tudíž mohou být použity, díky jejich poly(adenosin difosfát ^L riboza) inhibičnímu účinku na polymerázu, u stavů spojených s buněčným nedostatkem energie, při komplikacích diabetes, stavech nedostatku kyslíku srdce a mozku, při neurodegenerativních onemocněních stejně tak jako při léčbě autoimunitních a/nebo virových nemocí.

Přesněji, tento vynález se vtahuje k novým derivátům hydroximové kyseliny vzorce

kde

Ri reprezentuje C1.20 alkylovou skupinu, fenylovou skupinu případně substituovanou 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1-2 alkylu, Ci-2 alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny,(C|.4 alkyl)amino skupiny, di(Ci_4 alkyl)-amino skupiny nebo di(Cj_4 alkanoyl)amino skupiny, dále Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva dusíkové atomy nebo atom síry jako heteroatom a

R2 zastupuje atom vodíku, nebo

{

Ri tvoří společně s R2 C5-7 cykloalkyl, volitelně kondenzovaný s benzenovým kruhem,

Y znamená atom vodíku, hydroxy skupinu, C1-30 alkanoyloxy skupinu nebo C3-22 alkenoyloxy skupinu ,

X je halogen, hydroxy skupina nebo amino skupina,

R3 reprezentuje C3-7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR4R5, kde

R4 a R₅ znamenají, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo < R4 a R5 vytvoří se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může také obsahovat atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, přičemž heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, C1.2 alkoxy skupiny nebo halogenu, a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Z HU-P č.177 578 a jeho ekvivalentu US-P č.4,308,399 je známo, že O-/3-(substituovaná amino skupina)-2-hydroxy-1 -propyl/(substituované amidoximy) jsou vhodné pro léčbu diabetické angiopatie, • přičemž substituenty amidoximu jsou jiné než alkenyl skupina.

Známé sloučeniny a další příbuzné deriváty kyseliny hydroximové *

vykazují také biologickou aktivitu. Tudíž jsou vodné pro prevenci a léčbu onemocnění mitochondriálního původu (PCT Přihláška č. WO

97/13504); zvýšené hladiny molekulárních stresových proteinů buněk (

HU-P Přihláška č. P 95 03141) atd.

V PCT Přihlášce č. WO 90/08131 je popsán nový proces přípravy amidoxim derivátů vzorce

(A)

kde Ri reprezentuje skupinu mající 2-15 uhlíkových atomů, což mohou být - kromě jiného - nenasycené a/nebo cyklické alkyly. V citovaném dokumentu, sloučeniny vzorce A jsou používány jako známé, jakkoliv tyto sloučeniny vzorce A kde Ri je alkenyl nebo cykloalkyliden jsou sloučeniny nové, které ještě nebyly připraveny a nejsou charakterizovány identifikačními daty. V příkladech citovaného dokumentu jsou popsány pouze sloučeniny vzorce A kde Rj je pyridyl, chlorfenyl, benzyl nebo dimethoxybenzyl.

Účelem tohoto vynálezu je zajistit sloučeniny, které mohou být použity pro efektivní léčbu stavů spojených s buněčným nedostatkem energie, diabetes komplikacemi, při stavech nedostatku kyslíku srdce a mozku, při neurodegenerativních onemocněních stejně tak jako při léčbě autoimunitních a/nebo virových onemocnění.

Bylo zjištěno, že výše uvedeného cíle bylo dosaženo díky novým derivátům nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I a jejich farmaceuticky vhodným solí.

V popisu patentových nároků, C1.20 alkyl je např. methyl, ethyl, npropyl, isopropyl, n-butyl, sek.-butyl, tert.-butyl, isobutyl, n-pentyl, nhexyl, n-heptyl, n-decyl, dodecyl, hexadecyl nebo oktadecyl atd.

Ci_2 alkyl je methyl nebo ethyl, zatímco Ci_₂ alkoxy skupina je methoxy nebo ethoxy skupina.

Halogen je v první řadě atom fluoru, chloru nebo bromu, nejlépe pak atom chloru nebo atom bromu.

C1.4 alkyl je methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, sek.-butyl, tert.-butyl nebo isobutyl.

Ci.5 alkyl může zahrnovat např. n-pentyl a dále sloučeniny uvedené jako Ci-4 alkyl.

C|_4 alkanoyl je nejlépe formyl, acetyl, propionyl nebo butiryl skupina.

<

Ci-s alkanoyl může zahrnovat např. n-pentanoyl a dále sloučeniny uvedené jako Cj.4 alkanoyl.

5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atomu síry jako heteroatom je např. pyrrolyl, pyrazolyl, imidazolyl, thienyl, pyridyl, piperidyl, pirimidinyl, piperazynyl atd.

C3.7 cykloalkyl je, např. cyklopropyl, cyklopentyl, cyklohexyl nebo cykloheptyl.

C5.7 cykloalkyl volitelně kondenzovaný benzenovým kruhem je, např. cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl, indanyl nebo tetralinyl.

C1.30 alkanoyloxy skupina je např. formyloxy, acetoxy, propionyloxy, butiryloxy, palmityloxy nebo steryloxy skupina atd.

C3-22 alkenoyloxy skupina může obsahovat 1-6 dvojných vazeb a může to být, přednostně, linolenoyloxy, linoloyloxy, dokosakexaenoyloxy, eikosapentaenoyloxy nebo arachidonoyloxy skupina.

5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující atom dusíku nebo dusík a atom kyslíku jako heteroatom je, např. pyrrolyl, pyridyl, piperidyl nebo morfolino skupina.

Farmaceuticky přijatelné adiční sole derivátů nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I se utvoří z farmaceuticky vhodných anorganických kyselin jako je kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina fosforečná atd., nebo z farmaceuticky vhodných organických kyselin jako je kyselina octová, kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina vinná, kyselina jantarová, kyselina jablečná, kyselina benzensulfonová , kyselina p-toluensulfonová atd.

Díky dvojitým vazbám přítomným ve vzorci I, nové deriváty nenasycené kyseliny hydroximové tohoto vynálezu mohou existovat ve formě geometrických izomerů tzn. trans nebo cis izomerů nebo jejich směsí. Tento vynález zahrnuje čisté geometrické izomery a jejich směsi.

Dále pak, jisté sloučeniny vzorce I obsahují jeden nebo více chirálních atomů uhlíku, z toho vyplývá, že mohou existovat také ve ι

• · • 4 formách optických izomerů. Tento vynález zahrnuje také optické izomery a jejich směsi.

Preferovaná podskupina derivátů nenasycené kyseliny hydoximové tohoto vynálezu obsahuje sloučeniny vzorce I, kde

X reprezentuje amino skupinu

Y je hydroxy skupina,

R.3 znamená C3-7 cykloalkyl nebo skupinu vzorce -NR4R5, kde

R4 a R5 reprezentují, nezávisle, C1-5 alkanoyl, ale jeden z nich může být také atom vodíku, nebo

R4 a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který je kondenzovaný s benzenovým kruhem a může také obsahovat atom kyslíku, přičemž heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1-2 alkylu, Ci-2 alkoxy skupiny nebo halogenu, a

Ri reprezentuje C14-20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Cj-2 alkyl, C1.2 alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny, (C1-4 alkyi)-amino skupiny, di(C]_4 alkyl)-amino skupiny, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom

R2 je atom vodíku, nebo

X znamená halogen nebo hydroxy skupinu,

Y je atom vodíku, hydroxy skupina, C1.30 alkanoyloxy skupina nebo C3.22 alkenoyloxy skupina nebo,

R3 je C3.7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR4R5 kde,

R4 a R5 reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl skupinu, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo

R4 a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může obsahovat také atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, kde heterocykl • ·· ·♦ 9·· • · · «9« 99 • · * 9 9 9 9 *· • · · 9 9 9*999999 a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci_2 alkylu, C1.2 alkoxy skupiny nebo halogenu,

Ri reprezentuje C i .20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, Cj-2 alkoxy skupin, halogenu, amino skupiny, (C1.4 alkyl)-amino skupiny, di(C|_4 alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci_4 alkanoyl)-amino skupiny, dále pak R] reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom , a

R2 je atom vodíku, nebo

Ri vytvoří spolu s R2 C5-7 cykloalkyl volitelně kondenzovaný s benzenovým kruhem, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky přijatelné adiční sole.

Vyhovující deriváty nenasycené kyseliny hydroximové tohoto vynálezu jsou sloučeniny vzorce I, kde

Ri reprezentuje fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z methylu, methoxy skupiny nebo atomu chloru, dále pak R| reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku jako heteroatom, R2 je atom vodíku,

X znamená amino skupinu,

Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

R3 znamená skupinu vzorce -NR4R5 kde

R4 a R5 reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo

R4 a R₅ vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky přijatelné adiční sole.

Specielně preferované deriváty nenasycené kyseliny hydroximové jsou sloučeniny vzorce I, kde

Ri reprezentuje pyridyl nebo fenyl volitelně substituovaný 1-3 methoxy skupinami,

R.2 je atom vodíku,

X znamená amino skupinu,

Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

R3 je pyrrolidin, piperidin nebo morfolin, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky přijatelné adiční sole.

Podle dalšího aspektu tohoto vynálezu, deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I se připraví následovně:

a) při přípravě sloučeniny vzorce I, kde X reprezentuje amino skupinu, Ri, R2, Rj a Y jsou jak bylo stanoveno v souvislosti se vzorcem I, amidoxim vzorce

kde, Ri a R2 jsou jak bylo definováno výše, reaguje se sloučeninou vzorce

kde Z znamená odstupující skupinu, nejlépe halogen, Y je jak bylo stanoveno výše; nebo • 4 · · 4 4 44 · • · · · 4 4 4 4 ·· ··* 4 · 4 4φ · • · ♦ · · « ···· «44

b) při přípravě sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, Y je hydroxy skupina,Rj, Rí a R₃ jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, sloučenina vzorce III, kde Z znamená odstupující skupinu, nejlépe atom chloru, Y je jak bylo stanoveno výše, reaguje s bází a získaný oxyranový derivát vzorce

kde R₃ je jak bylo stanoveno výše reaguje s amidoximem vzorce II, kde Ri a R2 jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

c) při přípravě slučeniny vzorce I, kde X znamená amino skupinu , R_lt R2, R₃ a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, nitril karboxylové kyseliny vzorce

kde R] a R2 jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s derivátem hydroxylaminu vzorce

Y

kde R₃ a Y jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

d) při přípravě sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, Rj, R2, R3 a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, reaktivní derivát karboxylové kyseliny vzorce

kde V je odstupující skupina, Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s derivátem hydroxylaminu vzorce VI, kde R3 a Y jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

e) při přípravě sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, Y je hydroxy skupina, R3 je skupina vzorce -NR4R5, kde Rj, R₂, R₄ a R5 jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I , amidoxim vzorce II, kde Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s epichlorhydrinem za přítomnosti báze a vzniklý epoxid vzorce

(VIII) kde Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s aminem vzorce HNR4R5, kde R₄ aRs jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

f) při přípravě sloučeniny vzorce I, kde X reprezentuje halogen, Ri, R2, R3 a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, Osubstituovaný oxim vzorce

OH (IX) ·· ·· ·· * *a* • · · · * 4 * · ·*· • · · 4 · · · · ·· •4 ·44 4*444 4 · **

1Λ ·····« 44*

IV #44« >4 ** * *««44 kde Ri, R₂ a R3 jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s halogenačním činidlem;

a je-li potřeba, získaná sloučenina vzorce I, kde X reprezentuje amino skupinu, Rj, R₂, R₃ a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, je převedena na korespondující sloučeninu vzorce I, kde X je halogen soli získané diazotací a dekompozicí v přítomnosti hydrogenhalogenu nebo získaná sloučenina vzorce I, kde X je amino skupina, Ri, R₂, R3 a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, je převedena diazotací a dekompozicí získané soli v přítomnosti fosforečné kyseliny na sloučeninu vzorce I kde X je hydroxy skupina a/nebo získaná sloučenina vzorce I, kde Y je hydroxy skupina, R_t, R₂, R3 a X jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, reaguje s acylačním činidlem za vzniku sloučeniny vzorce I, kde Y reprezentuje C1.30 alkanoyloxy skupinu nebo C3.22 alkenoyloxy skupinu, a/nebo získaná báze vzorce I reaguje s anorganickou nebo organickou kyselinou za vzniku farmaceuticky vhodné adiční soli nebo báze vzorce I se uvolní z její adiční soli prostřednictvím báze.

V procesu a) tohoto vynálezu reakce amidoximu vzorce II se sloučeninou vzorce III probíhá v rozpouštědle, které je indiferentní z hlediska reakce v přítomnosti kyselin vázajícího činidla. Rozpouštědlo může být anorganické, jako je voda nebo organické protické rozpouštědlo jako jsou alkoholy, př. methanol nebo ethanol nebo dipolární aprotické rozpouštědlo jako je diethylformamid, dimethylsulfoxid atd. Nejlépe je použít směs alkoholů nebo vodný alkohol, protože takovéto směsi dobře rozpustí silně polární výchozí sloučeniny. Anorganické nebo organické báze mohou být použita jako kyseliny vázající činidla. Jako anorganické báze mohou být použity, obecně hydroxidy, uhličitany, alkoholy,amidy nebo hydridy alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, v případě kdy se uvažují vlastnosti rozpouštědla. V protickém rozpouštědle mohou být báze také orgatiokovové sloučeniny př. butyllithium, fenyllithium. Jako organické báze mohou být preferovaně ·· ·ν * *

* · · * • ♦ · · · použity terciární aminy jako triethylamin nebo další otevřené řetězce nebo cyklické terciární aminy.

Reakce amidoximu vzorce II se sloučeninou i vzorci III probíhá obecně za teploty mezi -20°C a +150°C za atmosferického nebo vyššího tlaku. Objektivně aktuální reakční teplota záleží na teplotě varu použitého rozpouštědla. Po reakci může následovat tenkovrstvá chromatografie.

Část výchozích amidoximu vzorce II je známa. Nové sloučeniny mohou být připraveny způsobem per se reakcí nitrilu vzorce IV s hydroxylaminem. Nové amidoximy vzorce IV mohou být také připraveny dalšími metodami popsanými při přípravách známých amidoximu /Chem. Reviews, 62, 155 (1962)/

Jestliže je použita jako výchozí sloučenina látka vzorce III, kde Z je atom chloru nebo atom bromu, může se do reakce přidat katalyzátor jako jodid draselný nebo jodid sodný.

Je-li použit reagent vzorce III, kde Z reprezentuje atom chloru nebo atom bromu, jako výchozí látka, může být do reakční směsi přidán katalyzátor jako je jodid draselný nebo jodid sodný.

Reagent vzorce III, kde Z reprezentuje halogen, Y je hydroxy skupina, R3 znamená skupinu vzorce -NR4R5, může reagovat s amidoximem vzorce II bez separace z reakční směsi, která se utvoří reakcí korespondujícího aminu vzorce HNR4R5 s epihalogenhydrinem jako je epichlorhydrin. Amin vzorce HNR4R5 reaguje s epichlorhydrinem přednostně v chlazeném alkoholickém roztoku, čímž se získá reagent vzorce III. Amidoxim vzorce II může být přímo přidán do tohoto roztoku.

Reakční směsi se zpracuje způsobem známým per se. Ve většině případů se reakční směs odpaří a, z vodného alkalického media, produkt se extrahuje vodou nemísitelným organickým rozpouštědlem. Z organického rozpouštědla se produkt separuje krystalizací nebo odpařením, poté se přečistí rekrystalizací nebo utvořením soli přidáním kyseliny. Olejové produkty, které netvoří žádné krystalické sole, mohou být přečištěny kolonovou chromatografií.

·· 4*

4

4

4444 44

V procesu b) tohoto vynálezu, výchozí látkou je reagent vzorce III, kde Y je hydroxy skupina. Reagent reaguje s jednou z bází uvedenou v souvislosti s procesem a), čímž se získá oxiranový derivát vzorce , kde R3 je jak bylo definováno výše, a oxiranový derivát reaguje s amidoximem vzorce II. Konečná reakce může také probíhat v reakční směsi ve které byl připraven oxyranový derivát, nebo se konečný derivát separuje /J. Am. Chem. Soc., 80, 1257 (1958)/ a reaguje s amidoximem vzorce II v odděleném kroku. Reakční směs se zpracuje a produkt se separuje postupem popsaným v souvislosti s procesem a).

V procesu c) tohoto vynálezu , reakce probíhá v indiferentním organickém rozpouštědle, nejlépe alkoholu, s vhodnou teplotou varu použitého rozpouštědla. Mohou se použít dipolární aprotická rozpouštědla jak je dimethylformamid nebo dimethylsulfoxid. Hydroxylamin deriváty vzorce IV jsou známé sloučeniny ( publikovaná německá patentová přihláška č. 26 51 083). Reakční směs se zpracuje a produkt se separuje postupem popsaným v souvislosti s procesem a).

V procesu d) tohoto vynálezu, v případě reaktivního derivátu karboxylové kyseliny vzorce VII, odstupující skupina V je nejlépe halogen nebo skupina vzorce -NH2, -SH, SRů nebo -ORe, kde Ró reprezentuje C1.4 alkyl. Reakce probíhá v indiferentním organickém rozpouštědle, nejlépe alkoholu. Reakční směs se zpracuje a produkt se separuje jak bylo popsáno v souvislosti s procesem a). Reaktivní deriváty karboxylové kyseliny jsou hojně popsány v literatuře.

V procesu e) tohoto vynálezu, reakce amidoximu vzorce II s epychlorhydrinem probíhá za přítomnosti báze zmíněné v souvislosti s procesem a) v indiferentním organickém rozpouštědle. Reakce se chladí, aby nedošlo k žádné intramolekulární cyklizaci tvořícího se epoxidu vzorce VII, kde intramolekulární vede k utvoření 1,2,4oxadiazinu. Obecně epoxid vzorce VII se neseparuje, ale reaguje přímo v reakční směsi s aminem vzorce HNR4R5. Reakční směs se zpracuje a produkt vzorce I se separuje postupem popsaným v souvislosti s procesem a).

* · «

V procesu f) tohoto vynálezu, O-substituovaný oxim vzorce IX se halogenuje v roztoku použitím elementárního halogenu, halogenanu, Nchlorsukcinimidu, N-bromsukcinimudu atd. jak halogenačního činidla. S výhodou se používají jako rozpouštědla halogenované uhlovodíky, a reakce obecně probíhá při pokojové teplotě. Reakční směs se zpracuje a produkt vzorce I se separuje postupem popsaným v souvislosti s procesem a).

Sloučenina vzorce I, kde X představuje amino skupinu, může být převedena diazotací na korespondující sloučeninu vzorce I, kde X je halogen, v přítomnosti přebytku hydrogen halogenidu. Podle procesů se do roztoku amidoximu v hydrogen halogenidu přidává dusitan sodný nejlépe při teplotě -5 až -15°C. Reakcí se uvolňuje dusík a diazoniová sůl se spontánně transformuje na odpovídající halogen sloučeninu. Také organické dusitany jako isoamyldusitan nebo tert.-butyldusitan mohou být použity při diazotaci. Jestliže výchozí amidoxim vzorce II se špatně rozpouští v hydrogen halogenidu, rozpustnost je možné zvýšit přídavkem organického rozpouštědla mísitelného s vodou jako je dioxan. Při transformaci diazoniové sole se pro dosažení kompletní transformace reakční směs míchá a, je-li potřeba, zahřívá. Poté, reakční směs je alklická, se produkt extrahuje organickým rozpouštědlem nemísitelným s vodou a roztok se odpaří nebo se produkt krystalizuje. Olejové produkty mohou být přečištěny kolonovou chromatografií. V případě sloučenin vzorce 1, kde postranní řetězec obsahuje bazickou skupinu, se přídavkem vhodné kyseliny oddělí adiční sůl.

Jestliže diazotace sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, probíhá za přítomnosti vodné kyseliny fosforečné, získá se sloučenina vzorce I, kde X představuje hydroxy skupinu.

Sloučenina vzorce I, kde Y reprezentuje hydroxy skupinu, může reagovat s vhodným acylačním činidlem, čímž se získá sloučenina vzorce I, kde Y je C1.30 alkanoyloxy skupina nebo C3.22 alkenoyloxy skupina. Jako acylační činidlo může být použit odpovídající karboxylhalogenid, anhydrid, azid atd. Acylační reakce probíhá za bezvodých podmínek • φ v indiferentním organickém rozpouštědle, které nereaguje s reaktanty. Jako kyselinu vázající činidlo může být použita anorganická nebo organická báze, nejlépe triethylamin nebo pyridin. Reakční směs se zpracuje jak bylo popsáno v souvislosti s procesem a).

Je-li potřeba, sloučenina vzorce I může být převedena na farmaceuticky vhodnou sůl nebo uvolněna z její sole. Jestliže se ve formě sole použijí opticky aktivní organické kyseliny jako kyselina kafrová, kyselina kafrosulfonová, kyselina vinná nebo deriváty kyseliny vinné mohou být separovány stereoizomery sloučenin obsahující chirální uhlíkový atom. Rozpuštění je provedeno způsobem známým per se krystalizací solí utvořených s opticky aktivní kyselinou.

Deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I ovlivňují stresové reakce biologických systémů zapříčiněné hypoxií, intracelulární hypoglykémií, diabetickými komplikacemi, reaktivními formami kyslíku (ROS) a xenobiotiky dvěma odlišnými způsoby:

1. Prostřednictvím inhibice jaderných enzymů poly(ADPriboza)polymeráza a karnitinpalmitoyl transferáza.

2. Prostřednictvím modifikace exprese genů citlivosti na kyslík regulovaných v první řadě bHLH (basic helix-loop-helix) transkripčními faktory.

Biologické účinky inhibice PARP

Je známo, že reaktivní formy kyslíku (ROS), (tj. hydroxyradikál, peroxid, peroxynitrit, peroxid vodíku) se v živém organismu tvoří neustále/Richter, C., FEBS Lett. 241, 1-5(1988)/ a v malém množství hrají důležitou úlohu při kontrole důležitých fyziologických procesů/Beck, K.F. at al., J. Exp. Biol. Med., 21 1, 1-6 (1996)/ (jako angiectaze, shlukování destiček, adhese leukocytů). Koncentrace reaktivních forem kyslíku a oxidu dusnatého je výrazně vyšší u akutních a chronických zánětech, například ve většině autoimunitních onemocnění/Taraza, C. et al., Rom J. Intern. Med., 35, 89-98 (1997)/ v

případě postischemického selhání srdce, ischemické mozkové příhody. /Brain Pathology, 9, 1 19-131 (1999)/ Zdroj ROS zahrnuje částečně normální tkáňové buňky (endotel) vzhledem k indukčnímu účinku zánětových cytokinů (jako je faktor alfa nekrózy nádorů).

Reaktivní formy kyslíku kromě jiného poškozují DNA. Poškození DNA vyvolá v buňce obranný a opravný proces. Důležitou složkou tohoto procesu je aktivace enzymu poly(adenosindifosfátribóza)polymerázy (PARP). PARP je enzym jaderného systému, je přítomen téměř ve všech buňkách ve velkém množství a katalyzuje transport jednotky adenosindifosfátribózy z nikotinacidadenindinukleotidu (NAD) na proteiny a tvorbu řetězců poly(adenosindifosfátribózy). Mezi hlavní substráty enzymu patří /Gonzalez, R. et al., Mol Cell. Biochem., 138, 33-37 (1994)/ jaderné proteiny, histony, topoizomerázy I a II, transkripční faktory. Aktivita enzymu PARP je zosilována téměř 500tinásobně v případě zlomu v DNA řetězci /Mennisier de Murcia, J. et al., J. Mol. Biol., 210, 229-233 (1989)/. Extrémně vysoké poškození DNA vede k aktivaci enzymu PARP, jehož důsledkem je kritické snížení koncentrace NAD.

Jako důsledek se v buňce snižuje syntéza adenosintrifosfátu (ATP) a současně se spotřeba ATP zvyšuje, protože se buňka snaží doplnit hladinu NAD z adenosintrifosfátribózy a nikotinamidu s použitím ATP. Tyto biochemické procesy těžce poškozují energetický stav buněk a mohou vést ke zničení buněk. Inhibice enzymu PARP je důležitá při léčbě různých onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocněni / Szabó, C. a Co., Trends Pharmacol. Sci., 19, 287-98 (1988)/, ischemické choroby srdeční a neurodegenerativní onemocnění. Inhibici enzymu PARP je možné vyřadit katabolizmus NAD snížením hladiny nikotinamidu a adenosindifosfátribózy v buňkách a inhibici spotřeby adenosintrifosfátu na syntézu NAD, což znamená, že inhibici tohoto enzymu lze odstranit výše uvedená poškození buněk a jejich smrt.

Experimentální část

Inhibice PARP in vitro na izolovaném enzymu

Z krysích jater byla izolována poly-ADP-ribózapolymeráza podle článku Shah.G.M., Anal. Biochem, 227, 1-13 (1995).

Aktivace PARP se určí \ e 130 μΐ reakční směsi, která obsahuje: 100 mM Tris-HCI pufr, pH 8,0, 10 mM MgCh, 10 % glycerol, 1,5 mM DTT, 100 μg (³²P) nebo (³H), NAD+, 10 pg histonu. Reakce se zastaví po 10 minutách 8 % kyselinou chloristou a protein se separuje centrifugací (10 minut, 10 000 x g). Precipitát se omyje 8 % kyselinou chloristou a radioaktivita navázaná na protein se změří ve scintilačním fotometru. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 1.

Tabulka 1

Sloučenina	PARP Io,5 mg/1
Příklad 1	4,0±2
Příklad 2	5,2±3
Příklad 3	2,4±2
Příklad 4	8,2±3
Příklad 5	17,7
Příklad 6	8±4
Příklad 7	7±3
Příklad 8	10±5
Příklad 9	1 3±5
Příklad 10	17±4
Příklad 1 1	18±6
Příklad 12	8±4
Příklad 13	12 + 5
Příklad 14	13±4
Příklad 1 5	19+7
Příklad 16	18+6

Příklad	17	15±5
Příklad	18	34,1
Příklad	19	180±40
Příklad	31	6±3
Příklad	33	7±4

Výše sepsané výsledky jsou uváděny se standardní odchylkou ze čtyř paralelních měření.

Závěr

Z Tabulky 1 je zjevné, že většina těchto sloučenin jsou velice dobrými inhibitory PARP (I_o>5)<IO mg/1. Zbytek těchto sloučenin, s výjimkou příkladu 19, který je velice slabým inhibitorem PARP, může být klasifikován jako dobré inhibitory spadající mezi Io₍5=1O-34 mg/1.

Účinek derivátů nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I na ischemické srdeční selhání a reperfuzní arytmii,

K poškození srdečního svalu a smrti buněk srdečního svalu dochází ve většina případů díky poruchám vyživování. Nejčastější formou poruch vyživování je nedostatek kyslíku. Vzniklé poškození srdečního svalu je ischemie srdečního svalu, která se může vytvořit díky akutní hypoxii/anoxii, koronární okluzí, spazmem nebo koronárním onemocněním. Ischemická část akutního infarktu srdečního svalu je následována fází nadbytečného krevního toku nazývaného reperfuzní fází. Jednou z nežádoucích a potenciálně smrtelných aspektů reperfuze, zvláště v regionální ischemii myocardu, je výskyt arytmii indukovaných reperfuzí (zahrnujících ventrikulární tachykardii a fibrilaci). Jsou to první příznaky reperfuzního poranění. Odražení reperfuzních poruch srdečního svalu znamená prevenci smrtelného nebezpečí časného postinfarktu.

• · «

Látky a metody

Experimenty se provádí na krysích samcích SPRD (přijatelné tělesná hmotnost: 300-350 g). Zvířata se anestetikují pentobarbitalem sodným (Nembutal^R: 60 mg/kg intraperitoneálně) a ponechají se spontánně dýchat. Zvířata se ventilují respirátorem (MTA Kutesz) s použitím tracheální kanyly zavedené po tracheotomii. Monitoruje se standardní svod EKG II. Katetrizuje se pravá femorální tepna a připojí se na snímač tlaku (BPR-01, Experimetria, Maďarsko), předzesilovač a pulzoměr (HG-M, Experimetria, Maďarsko) pro tepenný krevní tlak a měření srdeční frekvence. Vnější jugulární céva se kanyluje pro zavedení léčiva. Po otevření hrudníku (thorakotomii) se pod levou přední koronární tepnu (LAD) umístí hedvábí (splétané, potahované 4-0). Po pěti minutách na stabilizaci se provede 5 minutová okluze LAD tepny, po které následuje 10 minut období reperfúze. Vyhodnotí se míra přežití. Získané výsledky jsou uvedeny v Tabulce 2.

Tabulka 2

Účinek různých sloučenin na arylmii indukovanou reperfuzí.

Sloučenina	Dávka	Přežilo	% přežití
Příklad 1	1 mg/kg	7:10	70
Příklad 1	5 mg/kg	6:13	46
Příklad 3	5 mg/kg	4:10	40
Příklad 4	1 mg/kg	1:06	16,7
Příklad 4	5 mg/kg	9:1 1	81,8
Příklad 2	1 mg/kg	5:12	41,67
Příklad 2	5 mg/kg	9:09	100
Příklad 5	5 mg/kg	6:12	50
Příklad 7	5 mg/kg	5:12	42
Příklad 8	5 mg/kg	3:08	37,5
Příklad 11	5 mg/kg	2:10	20
Příklad 14	5 mg/kg	3:07	43

Příklad 32	5 mg/kg	5:07	71,43
Příklad 18	5 mg/kg	4:06	67
Kontrola	-	8:52	15,38

Závěr:

Z Tabulky 2 je zjevné, že deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I zabraňují arytmii způsobené reperfuzí. V experimentech s reperfuzní arytmii přežilo z 52 neléčených zvířat pouze 8, což představuje 15 % míru přežití. Ze studovaných sloučenin se výrazně odlišuje Příklad 2, kde je míra přežití 100 %. (Z 9 zvířat 9 přežilo arytmii způsobenou reperfuzí). Sloučeniny popsané v Příkladu 1, 4, 32 a 18 měly podobně výrazný účinek. Z těchto experimentů lze učinit závěr, že deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I mají příznivý účinek na onemocnění založená na ischemickém srdečním selhání, jako je infarkt myokardu.

Zkoumání účinku derivátů nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I na autoimunitní onemocnění.

Autoimunitní onemocnění je nemoc, při které je imunitní reakce spuštěná organizmem zaměřena proti jeho normálním složkám / Ring, G.H. et al., Semin. Nephrol., 19, 25-33 (1999)/; Theofilopoulos, A.N., Ann. N.Y.Acad. Sci., 841, 225-35 (1998)/. Různá autoimunitní onemocnění se od sebe liší v protilátce, která proces spouští, nicméně lze dosáhnout velké podobnosti v tkáňové kultuře poškozované mechanizmem vyvinutého autoimunitního procesu / Szabo, C. et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 95, 3867-3872 (1998)/.

Mezi autoimunitní onemocnění v první řadě patří:

- hormonální onemocnění: IDDM (insulin dependent diabetes mellitus)

- jaterní onemocnění:	hepatitida
- kožní onemocnění:	bulózní pemfigoid, obecný pemfigus, lupénka, sklerodermie, vitiligo

- onemocnění krvetvorných orgánů: sarkoidóza

- artropatie:	revmatická artritida
- cévní onemocnění:	zánět cév, takayasu arteritida, nodózní polyarteritída, ankylózní

spondylitida,

- střevní onemocnění:

vředová kolitida,

onemocnění svalového a nervového systému:

roztroušená skleróza, těžká myastenie, chronická zánětlivá demyelizační polyneuropatie.

Zkoumání prevence streptozotocinem (SZ) indukovaného autoímunitního diabetes mellitus typu I u myší

Insulin, který je hlavním regulátorem metabolizmu cukrů v těle, je produkován a do krevního řečiště předáván buňkami Langerhansových ostrůvků pankreatu. Poškození nebo zničení β-buněk způsobuje snížení nebo zastavení tvorby insulinu, což vede ke vzniku diabetes mellitus typu I (na insulinu závislý diabetes mellitus - IDDM). β-buňky jsou zvláště citlivé na ROS a na toxické účinky NO. Studium poškození DNA způsobených NO vedlo k předpokladu, že za smrt β-buněk je odpovědná nadbytečná aktivace enzymu PARP a snížení úrovně NAD. /Heller, B. a Co., J. Biol.Chem., 270, 176-180 (1995)/. Podobným mechanizmem poškozuje β-buňky produkující insulin streptozotocin /2-deoxy-2-(3methyl-3-nitrosoureido)-D-glukopyranóza/(SZ), což se nabízí jako model diabetů typu I pro použití v experimentech na zvířatech /Yamamoto, H. a C., Nátuře, 294, 284-286 (1981) . DNA je streptozotocinem poškozována prostřednictvím alkylace a tvorby NO, což vede k aktivaci enzymu PARP, jak již bylo dříve uvedeno.

* • ·

Bylo zkoumáno, zda by se diabetů typu I vyvolanému u myší dalo zabránit deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, které mají inhibiční účinek na PARP.

Experimenty byly provedeny na samicích myší CD-1 vážících 1719 g (Charles River, Maďarsko). Zvířata byla rozdělena do tří skupin. Každá skupina obsahovala 10 zvířat. První skupina obdržela 160 mg/kg streptozotocinu, (Sigma), druhá skupina obdržela 160 mg/kg streptozotocinu a 200 mg/kg sloučeniny z Příkladu 2, třetí skupina sloužila jako kontrola. Koncentrace krevní glukózy byla měřena třetí den. Zvířata byla utracena, byly odebrány vzorky séra pro stanovení insulinu a zvířatům byl odstraněn pankreas pro histologické studie. Koncentrace krevní glugózy jsou uvedeny v Tabulce 3.

Tabulka 3:

Koncentrace krevní glukózy po aplikaci SZ a SZ+Příklad 2.

*=význačný rozdíl od kontroly

Tabulka 3

Skupiny	glukóza (střední odch.)
Kontrola	4,78+2,13
SZ	13,03‘±2,09
SZ + Příklad 2	8,16+0,65

SZ=streptozotocin

Z Tabulky 3 je zřejmé, že sloučenina Příkladu 2 značně snižuje koncentraci krevní glukózy zesílené přidáním streptozotocinu. Proto jsou sloučeniny vzorce I vhodné pro léčbu na insulinu závislém diabetes mellitus.

·· «φ «·· • · ♦ φ · φ ·* • · · * φ φ φ· • · · · · Φ ΦΦΦ · ·

ΠΠ ·*··♦.· ζζ ···« ·· ···

Účinek nenasycených derivátů kyseliny hydroximové vzorce I na neurodegenerativní onemocnění.

Z literatury je dobře známo a v předcházející popisné části je také uvedeno, že enzym PARP je aktivován poškozením DNA způsobené ROS, po čemž následuje uvolňování NAD buňkami vedoucí k jejich smrti. Aktivace PARP je pozorovatelná nejen během odumírání neuronů způsobeného ischemií jako je mozková ischemie, ale jeho role byla potvrzena také u dalších neurodegenerativních onemocnění jako Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc a amyotropní laterální skleróza (Love et. al., Neuropathol. appl. NeurobioL, 25, 98-108, 1999) (Eliasson et. al., Nat. Med., 10, 1089-1095, 1997).

Účinek na experimentální amyotropní laterální sklerózu

Úvod

Amyotropní laterální skleróza (ALS) je smrtelné progresivní neurodegenerativní onemocnění. Nejčastěji se vyskytuje u dospělých osob v rozvojových zemích na počátku poruch motorických neuronů. ALS zahrnuje degeneraci motorických neuronů v mozkové kůře, mozkovém kmenu a míše, čímž způsobuje atrofii kosterního svalstva, ochrnutí a smrt [Rowland, L.P. v Neurodegenerative diseases, str. 507521, (1994)]. Přibližně 10-15% případů ALS jsou familiální. 20 % těchto familiálních případů je způsobeno mutací s chybným smyslem Cu/Zn superoxiddismutázy-1 (SOD-1) [Deng, R.H. et al., Science, 261:1047, (1993)]. SOD-1, cytosolový enzym hojný v nervové tkáni, hraje důležitou roli v ochraně proti kyslíkovým radikálům indukovaným poškozením buňky. Mutovaný enzym udržuje téměř normální hladinu aktivitu enzymu. Studie in vitro ukazují, že mutace SOD-1 vedou ke zvýšení funkce a posílení tvorby volných radikálů. U myši transgenní na mutovaný SOD-1 se vyvíjejí symptomy podobné symptomům ALS. V transgenních myších bylo dosaženo zvýšené exprese několika lidských genů mutované SOD-1 (G93A, V148G) a vzniklé modely onemocnění ·♦ • 44 byly použity pro testování léčiv proti ALS [Gurney, M.E.J. Neurob Sci. 152: Suppl. 1 :S67-73( 1997)].

Látky a metody

Ve studii byly použity transgenní myši se zvýšenou expresí lidského genu pro mutovanou SOD-1 (G93A). Zvířata byla nakoupena z Jackson Laboratory, USA. Léčba sloučeninami vzorce I byla u zvířat zahájena před výskytem symptomů tohoto onemocnění ve věku 4 týdnů a sloučeniny byly podávány jednou denně orálně ve 3 různých dávkách až do skončení experimentu. Progrese onemocnění byla kontrolována jednou týdně přezkoušením motorických funkcí (natahovací reflex, loaded grid, rotarod test) do doby přežití a po ukončení experimentu (120 dnů) histologickým a biochemickým zkoumáním oblastí motorických neuronů.

Výsledky

Sloučeniny vzorce I vedly k mírnému zdržení výskytu deficitu reflexu, koordinace a svalové sily u transgenních ALS zvířat. Tento účinek vykazoval závislost na výši dávky. Rovněž se objevilo zpoždění ve vzniku paralýzy a konečného stádia onemocnění. Výsledky histologických testů potvrdily pozorované klinické účinky léčby. Degenerace a ztráta motoneuronů a černé hmoty neuronů byla méně rozsáhlá u léčených zvířat než u kontrolní skupiny.

Na základě těchto výsledků lze očekávat, že sloučeniny vzorce I mají příznivý léčebný účinek na ALS onemocnění.

Účinek na experimentální model Parkinsonovy nemoci (PD)

Úvod

Parkinsonova nemoc je častá idiopatická neuredegenerativní porucha charakterizovaná třesem, bradykinézou, ztuhlostí a potížemi s rovnováhou. Tyto motorické abnormality jsou způsobeny vyčerpáním ·· ·· ·· · ·♦ • · · · ··· ··» • · · ···· ·· • · · ♦ · ····«·*

		24	··♦· *· ·♦ ·
mozkového	dopaminu, což	vede ke ztrátě	dopaminovaných neuronů v
černé hmotě	pars compacta.
Analýza	selektivní	neurotoxicity	l-methyl-4-fenyl-l ,2,3,6-
tetrahydopyridinu (MPTP)	vnesla světlo	do možného patologického

mechanizmu PD. MPTP indukuje parkinsonovské motorické znaky u lidí a zvířat [Dexter, A., et al., Ann. Neurol. 35:38-44 (1994)]. Léčba MPTP vede rovněž ke ztrátě dopaminovaných neuronů v černé hmotě pars compacta. V poškozených neuronech se objevují Lewy body-like eosinofilové inkluze a v těchto buňkách se rovněž snižuje aktivita mitochondriálního komplexu I. Tyto změny jsou charakteristické pro oxidativní stres [Shapira, A., Adv. Neurol, 69:161-165 (1996)].

Biologicky aktivním metabolitem MPTP je MPP (l-methyl-4fenylpyridimium). MPP inhibuje komplex I v mitochondriích, což vede ke zvýšené tvorbě superoxidových aniontů. Údaje ukazují, že oxidativní stres hraje ústřední roli v patogenitě přirozené formě PD a v PD indukované MPTP. Poly(ADP-ribóza)polymeráza (PARP) se aktivuje oxidativním stresem a to hraje aktivní roli v patologickém mechanizmu PD. Myši s vyřazeným PARP genem vykazují výrazně sníženou citlivost na účinky MPTP indukující PD [Mandir, A. et al., Proč. Nati. Acad. Sci, USA 96:5774-5779 (1999)]. Tato zjištění naznačují, že inhibice PARP může mít léčebný účinek na PD.

Látky a metody

Zvířata: samci myší C57BI byli nakoupeni v Charles River, Maďarsko.

Indukce PD u myší a léčba těchto zvířat:

Zvířata vážící 20 g byla ošetřena 4 dávkami MPTP v množství 20 mg/kg podávanými ve dvouhodinových intervalech. Testované ·* 44 «« Λ4«

4**4 9 V 9 4 99

9 » 4*994# * 4 4 9 99999449 •44 99999 ··*· 94 99 « 9«· sloučeniny byly podány 30 minut před injekcemi MPTP. Kontrolní zvířata dostala léčbu vehikulem ve stejné míře.

Sedm dnů po injekci MPTP byla zvířata utracena, byly rychle vyjmuty mozky a stríata byla oddělena na Petriho misce chlazené ledem. Vyjmuté tkáně byly okamžitě zmrazený na suchém ledu a až do analýzy udržovány při teplotě -80°C. Vzorky tkáně byly sonikovány v 50 objemech 0,1 M kyseliny chloristc. Po centrifugací (14000xg, 10 min, 4°C), bylo 20 μΐ supernatantu injikováno na reverzní fázi katecholaminového sloupce (ESA, Bedford) a byl vyhodnocen obsah dopaminu.

Měření obsahu poly(ADP-ribózo)polymeru pomocí Western blotu.

Byla vyjmuta stríata a ventrolaterální střední mozek (2 hodiny po posledním podání MPTP) a homogenizována v pufru (sacharóza/DTT) a centrifugována (14000xg, 5 min). Peleta byla resuspendována v pufru. Po stanovení koncentrace proteinu (Bradford) byly na SDS/PAGE gel naneseny stejné vzorky. Z gelu byl protein přenesen na nitrocelulózovou membránu a poly(ADP-ribózo)polymer je stanoven imunochemicky. Vazby specifických protilátek se vizualizují chemiluminiscencí.

Výsledky

Léčba pomocí MPTP způsobila dramatické snížení (80%) obsahu striatálního dopaminu.

Testované sloučeniny vzorce I částečně inhibovaly (20-40 %) ztráty dopaminu indukované MPTP. Léčba pomocí MPTP vedla k přítomnosti aduktů poly(ADP-ribózo)poIymer ve striatální oblasti.

Průvodní léčba testovanými sloučeninami vedla k inhibici tohoto procesu (20-70 %). Proto lze očekávat, že sloučeniny vzorce I mohou mít léčebný účinek na PD.

·· 44 « · 4 4 • 4 • 4 • ••4

4· •

• 4

44*·

Účinek sloučenin vzorce I jako cytoprotektívní činidla v neuredegeneratívních procesech indukovaných toxickými sloučeninami

Úvod

Některá léčiva mohou při neustálém či častém používání způsobovat poškození neuronů. Tento nepříznivý účinek se projevuje neuropatií. Z velkého množství léčiv, která mají takovýto nepříznivý účinek (chloramphenicol, dapson, disulfiram, dichloracetát, ethionamid, glutethimid, hydralazin, isoniazid, lithium, metranidazol, nitrofurantoin, oxid dusný, platina, pyridoxin, vinkristin), jsou nejlépe charakterizovány a nejvíce přijímány neuropatie indukované isoniazidem, pyridoxinem, vinkristinem nebo cisplatinem. Chloraphenicol je léčivo, které může takové neuropatie vyvolat, ale tento nepříznivý účinek může po přerušení léčby vymizet. Ve většině klinických případů může předčasné ukončení chemoterapie zabránit úspěchu léčby a způsobit návrat onemocnění. Zvláště veliké nebezpečí představují změny léčebného postupu díky vedlejším účinkům u protirakovinné chemoterapie. Tata skutečnost dává velikou důležitost takzvaným chemoprotektívním látkám, které mohou zmenšit poškozující nežádoucí účinky léčiv důležitých pro zachování života, aniž by jakkoli snižovaly účinek terapie. U pacientů s rakovinou, kteří jsou léčeni cisplatinem (cPt), je největším nežádoucím toxickým účinkem omezujícím velikost dávek poškození periferálních nervů (periferální neuropatie). Vznik těchto vedlejších účinků může bránit provedení cisplatinové léčby, může ohrozit úspěch této léčby a poškozuje kvalitu života pacienta. Přítomnost a stupeň poškození neuronů mohou být určeny měřením rychlosti nervového přenosu jak klinickými, tak experimentálními studiemi. Ncurotoxický účinek cisplatinu zahrnuje předně velké myelinované periferální nervy a projevuje se v poškození smyslových nervů (senzorová neuropatie). Některé poslední výzkumy zmiňují jako průvodní jev cPt léčby autonomní neuropatií a příležitostně také motorickou neuropatií. Cisplatin může způsobit přednostně poruchy funkcí smyslových nervů přímým poškozením zadních kořenových ganglií.

• · • · « ·

U krys vyvolává chronická léčba cPt smyslovou neuropatii, které se projevuje snížením rychlosti přenosu smyslových vzruchů (smíšeného typu) ischiatického nervu. Prototyp sloučenin vzorce I má cytoprotektívní potenciál a zabraňuje organotoxickým nepříznivým účinkům protinádorových léčiv na bázi výše popsaného biochemického modelu působení tím, že zabraňuje poškozením způsobovaným volnými radikály.

V experimentech provedených na krysách byl cPt podáván ve formě subkutánní léčby (po dobu 10 týdnů) v dávkách 1 a 2 mg/kg. Byl sledován vývoj periferální neuropatie a dále jak různé dávky těchto sloučenin ovlivňují poškození nervových funkcí (rychlost nervových přenosů).

Metoda:

Poškození smyslových a motorických nervů cPt bylo měřeno zaznamenáváním rychlosti nervových přenosů upravenou Miyoshiho metodou. (Úprava metody znamená, že rychlost nervových přenosů byla měřena při pokojové teplotě místo při teplotě 37°C.) Rychlost nervových přenosů byla měřeno před léčbou cPt (jako kontrola), v pátém a desátém týdnu léčby. Během měření byla zvířata mírně anestetikována etherem a na ocasní nerv byly umístěny dvč kolíkové elektrody ve vzdálenosti 50 mm od sebe. Použitím stimulu o supramaximálního síle byly zaznamenávány potenciály eferentních (motorických) a aferentních (smyslových) nervových vzruchů. Rychlost nervových přenosů byla určena off-line zprůměrován i m 10 akčních potenciálů následujícím způsobem v

NCV =----[m/sec], kde

9

9 ··« ·· ·« * ·· v = vzdálenost [mm] mezi páry elektrod spouštěcí a registrační, = doba latence [ms] vzniku akčního potenciálu NCV - rychlost nervového přenosu [m/s]

Výsledky:

Desetitýdenní podávání 1 a 2 mg/kg cPt i.p. výrazně snížilo tělesnou hmotnost léčených zvířat v porovnání s tělesnou hmotností kontrolních zvířat. Tato redukce tělesné hmotnosti byla zaznamenána také v případě, kdy byly zvířatům podávány sloučeniny tohoto vynálezu. V běžném chování léčených a neléčených zvířat nebo zvířat léčených cisplatinem nebo touto novou sloučeninou nebyly žádné rozdíly. Ve třech měřených časech nebyly zaznamenány žádné rozdíly mezi rychlostí nervového přenosu smyslových a motorických nervů u kontrolní skupiny. U zvířat léčených cisplatinem sc rychlost nervového přenosu jednoznačně a výrazně snížila v 5. a také v 10.týdnu léčby 1 mg/kg cisplatinem. Po léčbě 2 mg/kg cisplatinem bylo zaznamenáno ještě výraznější snížení rychlosti nervového přenosu. Neuropatie se vyvinula rovněž v motorických nervech.

Během léčby cPt po dobu 10 týdnů se rychlost nervového přenosu motorických nervů výrazně snížila jak u skupiny s dávkou lmg/kg cPt, tak u skupiny s dávkou 2 mg/kg cPt. Snížení bylo závislé na velikosti dávky. U skupiny léčené kombinací cPt v dávce 1 mg/kg a sloučeninou vzorce I bylo snížení vedení nervového vzruchu na motorických nervech výrazně nižší než u skupiny léčené pouze cPt v dávce 1 mg/kg, takže funkce neuronů se po kombinované léčbě zlepšila a stupeň tohoto zlepšení byl tím vyšší, čím vyšší byl stupeň poškození. U skupiny zvířat léčených jak cPt v dávce 2mg/kg, tak sloučeninou vzorce I v různých dávkách, se v 5.týdnu snížení rychlosti nervových přenosů nelišilo od skupiny zvířat léčených pouze 2mg/kg cPt. Nicméně v 10.týdnu bylo u skupiny zvířat léčených pouze 2 mg/kg cPt snížení podstatně vyšší, zatímco u zvířat léčených kombinací cPt a výše uvedených sloučenin ·

* « 4

9 949 9999944 · ··4· ·4 · * · · · bylo snížení v porovnání se skupinou léčenou pouze 2 mg/kg cPt závislé na velikosti dávek.

Snížení rychlosti efereutních nervových vzruchů byla na konci 10.týdne nižší zvláště ve srovnání sc skupinou zvířat léčených současně cPt a sloučenin vynálezu.

Souhrnem lze konstatovat, že poškození vedení vzruchů smyslových a motorických nervů způsobené léčbou cPt bylo sníženo současnou aplikací léčby sloučeninou vzorce I, postupu tohoto poškození (od 5. do 10. týdne) bylo zabráněno. Tento ochranný účinek byl u některých skupin závislý na velikosti dávky. Neuroprotektívní účinek sloučeniny vzorce I je možno demonstrovat jak na funkcích smyslových, tak motorických nervů.

Biologický účinek karnitin-palmitoyltransferázy (CPTI)

CPTI je klíčový enzym regulace metabolizmu mastných kyselin. Pro estery (CoA) existují dvě možnosti:

1) syntéza triglyceridu reakcí s glycerolem nebo

2) oxidace, jejímž prvním krokem je tvorba acylkarnitinu působením enzymu CPTI [viz (McGarry, JD., Woeltje, KF., Kuwajima, M. and Foster, D. (1980) Ann. Rev. Biochcm. 49, 395-420.]. Enzym CPTI je umístěn na vnější straně vnitrní membráně mitochondrií (nebo na vnější) a katalyzuje následující reakci:

FFA-CoA + L-karnitŤn----> FFA-karnitin + CoA

Inhibice oxidace mastných kyselin vede ke zvýšení odbourávání a oxidace glukózy. Toto je velice důležité zvláště u ischemie myokardu a diabetů. Oba tyto patologické stavy mají vysokou úmrtnost a chorobnost. Při ischemii myokardu a následné reoxigenaci je zvýšená oxidace mastných kyselin nebezpečná vzhledem k vysoké potřebě kyslíku, tvorbě acylkarnitinu a jeho ničivému účinku na membránu (Busselen, P., Sercu, D. and Verdonck, F. (1988) J. Mol, Cell. Cardiol. 20, 905-916. Ford, DA., Han, X., Horner, CC. and Gross, R.W. (1996) Biochemistry, 35, 7903-790. Recves, K.A., Dewar, GH,, Rad-Niknam, M., and Woodward, B. (1995) J. Pharni. Pharmacol. 48, 245-248). Na základě výsledků experimentů je v současnosti přijímán fakt, že aktivace metabolizmu glukózy a současná inhibice oxidace mastných kyselin mají příznivý účinek pokud jde o znovunastolení mechanické funkce myokardu a parametrů metabolizmu (uvolňování enzymů, peroxidace lipidů). (Lopaschuk, GD., Spatllord, MA., Davies NJ. a Wall SR, (1990) Circ. Res., 66, 546-553. Kenncdy, JA. Unger, SA. and Horowitz, JD. (1996) Biochem. Pharmacol. 52, 273-280). Vlivu výše uvedené selekce substrátu myokardu, tj. výběru mezi glukózou a mastnými kyselinami, může být dosaženo rovněž inhibitory CPTI, čímž se zvýší využití glukózy a zvýší se energetika myokardu. (Lopaschuk, GD., Wall, SR., Olley, PM. and Davies, NJ. (1988) Circ. Res. 63, 1036-1043. Carregal, M., Varela, A., Dalamon, V., Sacks, S. and Savino, EA. (1995) Arch. Phys, Biochem. 103, 45-49. Lopaschuk, GD. and Spafford, M. (1989) Circ. Res. 65, 378387. Pauly, DF., Kirk, KA. and McMillin, JB. (1991) Circ. Res. 68, 1085-1094).

Určeni inhibice CPTI

Tabulka 4

Látky	test CPTI v %
žádná	100
příklad 1	60,1 ± 2,1
příklad 3	68,8 ± 3,2

Tyto údaje ukazují, že enzym, který katalyzuje rychlost limitující reakci oxidace mastných kyselin, může být inhibován výše uvedenými látkami v rozsahu sub-milimolárních koncentrací. Tyto údaje rovněž ukazují, že testované sloučeniny ovlivňují výběr substrátu tkáně srdečního svalu a jiných tkání a změnou výběru substrátu ovlivňují také postischemická poškození tkání.

Biologická úloha genů citlivosti na kyslík regulovaných především transkripčními faktory bHLH.

Ochrana proti škodlivým účinkům hypoxie vyžaduje řadu organizovaných obranných reakcí jak na úrovni jednotlivých buněk, tak na úrovni celého organizmu. V regulaci exprese genů indukovaných hypoxií hraje ústřední roli transkripční komplex HIF-I/ARNT. Koordinovaně regulované geny citlivosti na kyslík zahrnují erythroprotein, který stimuluje produkci červených krvinek [Wang, G.L. a kol., PNAS 92:5510 (1995)], VEGF (vaskulární endotheliální růstový faktor), který stimuluje tvorbu cév [Goldberg, M.A. and Schneider, T.J., J. Biol. Chem., 269:4355-(1994)]. glykolytické enzymy jako GAPDH, LDH (laktátdehydrogenáza) [Rolfs, A. a kol., J. Biol. Chem., 272:200055 (1977)] a přenašeč glukózy Glut-1.

Syntéza proteinů tepelného šoku (HSP) je indukována různými stresy, které na buňky působí. HSP pomáhají buňkám přežít v nebezpečných situacích a přispívají k opravám veškerých poškození [Cardkovascular Res., 578, (1993); Neurosci. Lett., 163:135-137 (1993)].

Látky, které mohou zprostředkovávat poplachovou reakci v adaptaci na hypoxii, na hypoxii-reoxigenaci a které jsou schopné obnovit vyčerpanou adaptační reakci jsou potenciálně schopné snížit poškozeni tkání způsobené hypoxií, hypoxií-reoxygenací u onemocnění jako infarkt, arteroskleróza a diabetes.

Experimentální část

Vyhodnocení HSP-70

Aktivita HSP-70 byla studována testem reportérového genu tvořícího hybridní DNA. K sekvenci promotoru HSP-70 kódujícího • 4

protein teplotního šoku byl připojen gen pro protein, který může být stanoven dobře měřitelnou enzymovou aktivitou. Byly použity biotechnologické procesy. Jako reportérový gen byl použit gen pro luciferázu, jejíž aktivitu lze snadno stanovit měřením luminiscence. Je-li promotor genu enzymu luciferázy nahrazen promotorem genu HSP-70, koreluje změna aktivity enzymu luciferáza, tj. změna frekvence transkripce tohoto genu, s frekvencí transkripce genu HSP-70, která za daných okolností probíhá. Tímto způsobem může být účinek látky nebo procesu ovlivňujících expresi genu HJSP-70 studován měřením aktivity enzymu luciferáza. V takovémto experimentálním systému byl testován účinek testovaných látek na expresi HSP-70.

Uspořádání experimentu

Pro provedení těchto měření byla sestrojena kruhová molekula dvouvláknové DNA, tj. plazmid obsahující reportérový gen HSP-70. Ke kódující sekvenci genu luciferázy získané z Photymus pyralis byla připojena téměř 600 bp dlouhá sekvence promotoru myšího genu HSP-70 (ve směru 5' od startovního místa genu). Použitá sekvence promotoru obsahovala několik vazebných míst pro proteiny zprostředkovávající expresi genu HSP-70. Byl sestaven konstrukt heterologního genu promotor-luciferáza v plazmidovém vektoru založeném na pBR, který může být selektován neomycinem. Tento plazmid HSP-70-luciferáza byl trasfekován do myších fibroblastoidních buněk L929. Test byl proveden následovně.

Buňky L929 obsahující plazmid HSP-70-luc se pěstují v DMEM mediu (Dulbeccovo Modifikované Eaglovo Medium) doplněném 5 % FCS (fetální telecí sérum). Do jamek 24ti-jamkové kultivační destičky Costar se umístí 10⁴ buněk v 1 ml kultivačního media. Testované látky se rozředí PBS (fosfátem pufrovaný fyziologický roztok) na koncentraci 10’ ² M. Po přilnutí buněk (3-4 hodiny po vysetí) se ke kultuře buněk přidá 10 μΐ roztoku a buňky se inkubují 30 minut v termostatu při 37°C v > · «

I atmosféře CO2. Kultivační médium se pak vymění za čerstvé (bez testované látky) a buňky se ponechají regenerovat po dobu 1 hodiny při teplotě 37°C. Pak se jednou omyjí PBS. Po odstranění PBS se k buňkám přidá 40 μΐ IX lyzovacího pufru a vzorky se ponechají 30 minut na ledu. Poté jsou vzorky přeneseny do zkumavek Eppendorf a centrifugovány při 14000 rpm 20 minut při 4°C. 5 pl supernatantu se přidá k 25 μΐ pufru luciferázového testu a v luminometru se měří luminiscence vzorků 25 s. Výsledky jsou shrnuty v Tabulce 5.

5X lyzovací pufr

125 mM Tris-H₃PO₄ pH 7,8 mM CDTA (trans-l,2-diamino-cyklohexan-N,N,N,'N'-tetraoctová kyselina) mM DTT % glycerol % Triton X-100

Pufr luciferázového testu mM (Tricin pH 7,8)

1,07 mM (MgCO₃)₄ Mg(OH)₂ 5H₂O

2,67 mM MgSO₄

0,10 mM EDTA

3,33 mM DTT

270 μΜ koenzymA - lithná sůl

470 μΜ luciferin

530 μΜ ATP • v

Tabulka 5

Látka	Aktivita
kontrola	100
příklad 1	107
příklad 3	207
příklad 4	250
příklad 5	199
příklad 6	302
příklad 13	156
příklad 15	115

Studium genů citlivosti na hypoxii

Látky a metody

Účinek látek vzorce I byl studována na expresi xenobiotických genů indukované hypoxii (1 % o2) ve tkáňové kultuře buněk Hepa a HepG2 na úrovni mRNA a proteinů. Bylo pozorováno, že sloučeniny vzorce I vedly k desetinásobnému zvýšení exprese HSP-70 indukované methylcholanthrenem v buňkách Hepa. Navíc sloučeniny vzorce I zvyšují expresi genů citlivosti na hypoxii jako VEGF, GAPDH a LDH jako odpověď na léčbu hypoxie v buňkách Hepa a HepG2.

Sloučeniny vzorce I zvyšují v případě hypoxie expresi několika genů citlivosti na hypoxii. To naznačuje, že tyto sloučeniny ovlivňují běžné dráhy v regulaci genů citlivosti na kyslík. Sloučeniny vzorce I zprostředkovávající adaptaci na stres způsobený hypoxii a hypoxiíreoxygenací jsou vhodné na ochranu proti škodlivým účinkům hypoxie a hypoxie-reoxygenace. Lze očekávat, že tyto sloučeniny poskytují léčebný užitek v podmínkách, kdy bylo poškození tkáně způsobeno: narušením cirkulace, zúžením a spazmem tepen, arteriosklerózou, infarktem, embolií, thrombózou, nízkým krevním tlakem, šokem, popálením, omrznutím. Sloučeniny tohoto vynálezu mohou být účinné rovněž při sekundárních hypoxických stavech spojených s

:. i degenerativními a metabolickými onemocněními (Alzheimerova nemoc, diabetes).

Účinek aktivity enzymu LDH na buňky HepG2 vystavené hypoxii

Buňky HepG2 byly kultivováy v DMEM médiu doplněném 10 % FCS v 5 % CO₂ a teplotě 37°C. 10⁵ buněk bylo umístěno do jamek 24tijamkové kultivační destičky Costar v 1 ml média. Následující den byly buňky ošetřeny testovanými látkami v koncentraci 30 glg/ml, pak byly buňky vystaveny hypoxii (1 % O₂, 5 % CO₂ v atmosféře dusíku) po dobu 24 hodin. Část kontrolní kultury byla ošetřena vodou použitou jako rozpouštědlo a další část kontrolní kultury nebyla vystavena hypoxii. Na konci hypoxického působeni bylo odstraněno médium a buňky dvakrát omyty studeným PBS. Buněčný lyzát byl připraven v 0,05 % Triton X100 obsahujícím fosfátový pufr (0,05 M). Po centrifugaci (2 min při 200000xg) byla stanovena aktivita supernatantu na základě spotřeby NADH v přítomnosti substrátu pyruvátu sodného.

Použité hypotoxické ošetření způsobilo u buněk trojnásobné zvýšení obsahu LDH. Aktivita LDH buněk ošetřených testovanými sloučeninami a její srovnání s aktivitou kontrolních kultur vystavených hypoxii jsou uvedeny v Tabulce 6.

Tabulka 6

Sloučenina Relativní obsah LDH (%)

hypoxická kontrola	100
příklad 2	118
příklad 4	118
příklad 7	141
příklad 8	116
příklad 11	120
příklad 16	120

příklad 17 příklad 26

118

112

Antivirový účinek

Genom retrovirů obsahuje molekulu jednovláknové RNA, která se replikuje pomocí intermediátu dvouvláknové DNA. Inzerce této dvouvláknové DNA do hostitelského genomu je kritickým okamžikem v životním cyklu viru. Mechanizmus inzerce je podobný mechanizmu transpozice. Enzym reverzní transkriptáza vytváří DNA kopii virové RNA. Tato dvouvláknová DNA se syntetizuje v cytoplazmě infikované buňky. Pak je lineární DNA transportována do jádra a jedna či více jejích kopií se integruje do genomu hostitelské buňky. Integraci zprostředkovává enzym integráza. Jakmile je provirová DNA integrována, používá enzymy hostitelské buňky pro syntézu virové RNA, která slouží jako mRNA a jako genom po zabalení do virionů.

Pro proces replikace viru je zásadní bezproblémové fungování reverzní transkriptázy. Inhibice reverzní transkriptázy tudíž poskytuje účinný způsob, jak inhibovat replikaci retrovirů. Část anti-HIV léčiv v současnosti dostupných působí přes inhibici reverzní transkriptázy. V současnosti je nejúčinnější léčba HIV založena na kombinacích různých anti-HIV léčiv. Jedna nebo dvě sloučeniny těchto kombinací jsou inhibitory reverzní transkriptázy. Existují dva hlavní typy inhibitorů reverzní transkriptázy. Jeden se skládá z analogů nukleozidů. Dobře známým zástupcem této skupiny je azidothymidin, AZT. Tyto sloučeniny inhibují aktivitu enzymu obsazením vazebného místa nukleotidu. Nenukleotidové analogy představují druhý typ inhibitorů reverzní transkriptázy. Tyto sloučeniny se také vážou na enzym, ale nikoli na vazebné místo nukleotidu. Vazba je specifická, relativně stabilní a výsledky deformací aktivního místa enzymu vedou ke značným ztrátám aktivity enzymu.

• · ·*·· φ * ♦ · * · Φ· • · * · Φ ·* • V · · · Φ ····· ·

Uspořádání experimentu

Výsledky testů ukazují, že nové sloučeniny tohoto vynálezu mají inhibiční účinek na aktivitu reverzní transkriptázy. Tyto sloučeniny mohou být řazeny do skupiny nenukleotidových inhibitorů reverzní transkriptázy. Testy byly provedeny na reverzní transkriptáze viru Moloney myší leukémie, která je považována za dobrý model enzymu reverzní transkriptázy HIV. Uspořádání experimentu bylo následující:

Test měří inkorporaci (3H)dTTP do cDNA při použití poly(dA) jako templátu a oligo(dT)12-18 příměru. Reakce byla provedena v objemu 20 μΐ.

Složení reakční směsi:

μΐ pufru 10X pg/ml templát-primer μΜ dTTP μθί (3H)dTTP testovaná látka: rozpuštěná v IX pufru

Reakce byla nastartována přidáním 5U reverzní transkriptázy.

Složení 10X pufru reverzní transkriptázy

500 mM Tris-HCl (pH 8,3) mM MgCI₂

300 mM KC1

100 mM DTT

Reakční směs byla inkubována 40 minut při teplotě 37°C. Pak bylo 15 μΐ reakční směsi naneseno na filtrační disk Whatman DE81 a filtry byly postupně omyty 5 % pufrem Na₂H₃PO4, vodou a 96 % (v/v) ethanolem. Po oschnutí byly filtry umístěny do scintilačního koktejlu (OptiPhase, HiSafe, Wallac) a radioaktivita byla měřena ve scintilátoru Packard TriCarb 2200.

Výsledky

Jako pozitivní kontrola byly použity dvě sloučeniny se známou inhibiční aktivitou. AZT je nukleozidový analog, zatímco sloučenina Nevirapin je nenukleozidový typ inhibitoru. Nevirapin se váže na takzvané benzodiazepinové vazebné místo enzymu. Použité koncentrace testovaných sloučenin byly v rozsahu koncentrací 0,2-2 pg/ml.

Výsledky jsou shrnuty v Tabulce 7.

Výsledky experimentů poskytují následující závěry:

Sloučeniny tohoto vynálezu inhibují reverzní transkriptázu viru Moloney myší leukemie. Inhibiční aktivita závislá na velikosti dávky umožňuje konstatování, že inhibiční účinek sloučenin příkladu 3, 4 a 5 je vyšší než inhibiční účinek Nevirapinu, ale je nižší než účinek nukleozidového analogu AZT. Protože je použitý enzym považován za pravdivý model reverzní transkriptázy HIV, mohou být pozorované výsledky považovány za anti-HIV účinky.

Tabulka 7

Sloučenina	Koncentrace pg/ml	Inhibice enzymu, %
Nevirapin	0,2	21
	2	26
AZT	0,2	84
	0,8	93
Příklad 1	0,2	6
	0,5	29
	1,0	44
Příklad 3	0,5	7
	1,0	45
	2,0	70
Příklad 5	1,0	52
	2,0	57

·♦ *« ·· ν· • · 9 · · · · · · ♦ * · · « · * · · · • · · · · · ···· · · * <««* ·* ·* · * *

Údaje z poslední doby ukazují, že PARP je nezbytná pro integraci virového genomu do hostitelské buňky a že inhibice PARP blokuje integraci virového genomu do hostitelské DNA. Z tohoto důvodu mohou netoxické inhibitory PARP inhibovat virulentní retroviry a zastavit množení virů jako HIV a hepatidy jiného typu než B.

Jak je výše uvedeno, pro inhibicí PARP jsou zapotřebí vhodné aktivní látky, které nejsou toxické. Jak je vidno z Tabulky 1, sloučeniny tohoto vynálezu jsou silnými inhibitory PARP.

Na základě výše uvedených výsledků může být stanoveno, že sloučeniny tohoto vynálezu - díky jejich inhibičnímu účinku na reverzní transkriptázu a PARP - mohou být použity jako antivirové aktivní látky mající několik možností působení.

Na základě výše uvedených výsledků mohou být nové deriváty nenasycené kyseliny hydroximové použity jako aktivní složky farmaceutických kompozic. Tak tento vynález zahrnuje farmaceutické kompozice obsahující deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I jako aktivní složku a jeden nebo více konvenčních nosičů používaných ve farmaceutických kompozicích.

Farmaceutická kompozice tohoto vynálezu obsahuje 0,1 až 95 % hmotnostních, přednostně 1 až 50 % hmotnostních, vhodně 5 až 30 % hmotnostních aktivní složky a je vhodná pro léčení onemocnění založených na stavech nedostatku kyslíku a energie a inhibicí PARP, zvláště pak pro autoimunitní a neurodegenerativní a/nebo virová onemocnění.

Farmaceutická kompozice tohoto vynálezu je vhodná pro perorální, parenterální nebo rektální aplikaci nebo pro lokální léčbu, přičemž může být v tekutém nebo pevném stavu.

Pevnými farmaceutickými kompozicemi vhodnými pro perorální podávání mohou být pudry, kapsle, tablety, potahované tablety, mikrokapsle atd. a mohou obsahovat pojivo jako želatina, sorbitol, • O ♦·

9 • 9 poly(vinylpyrrolidon) atd., plnidlo jako laktóza, glukóza, škrob, fosforečnan vápenatý atd., pomocné látky pro tabletování jako je stearát hořečnatý, talek, polyethylenglykol, oxid křemičitý atd.; zvlhčující látky jako je laurylsíran sodný atd. jako nosič.

Tekutými farmaceutickými kompozicemi pro perorální podávání mohou být roztoky, suspenze nebo emulze a mohou obsahovat např. suspendující látky jako želatina, karboxymethylcelulóza atd., emulzifikátory jako sorbitan monooleát atd., rozpouštědla jako voda, oleje, glycerol, propylenglykol, ethanol atd, konzervační prostředky jako methyl nebo propyl p-hydroxybenzoát atd. jako nosič.

Farmaceutické kompozice vhodné pro parenterální podávání všechny obsahují sterilní roztoky aktivních látek.

Formy dávek vyjmenované výše a další formy dávkování jsou známy per se, např. příručky jako Remington's Pharmaceutical Sciences,

18. vydání, Mack Publishing Co., Easton, USA (1990).

Farmaceutické kompozice tohoto vynálezu všechny obsahují jednotnou dávku. Typickou denní dávkou pro dospělé pacienty je 0,1 až 1000 mg sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné sole, jejíž dávka může být podána jednorázově nebo ve více dávkách. Skutečná dávka záleží na mnoha faktorech a je určována lékařem.

Farmaceutická kompozice tohoto vynálezu se připravuje přimícháním sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné sole k jednomu nebo více nosičům a převedením takto získané směsi na farmaceutickou kompozici způsobem známým per se. Použitelné metody jsou známy z literatury, např. příručka Remington's Pharmaceutical Sciences.

Farmaceutická kompozice tohoto vynálezu obsahuje deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, dále geometrické a/nebo optický izomer a/nebo jejich farmaceuticky vhodnou sůl jako aktivní látku, přičemž ve vzorci I

X představuje aminoskupinu,

Y je hydroxy skupina,

0 ·· 0 · 0 ♦ · • · » 0 · * »00» *0 · ···· ·· ·· · ··

R-3 znamená C3.7 cykloalkyl nebo skupinu vzorce -NR4R5, kde

R4 a R5 reprezentují, nezávisle, C1.5 alkanoyl, ale jeden z nich může být také atom vodíku, nebo

R4 a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který je kondenzovaný s benzenovým kruhem a může také obsahovat atom kyslíku, heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C 1.2 alkylu, C]_₂ alkoxy skupiny nebo halogenu, a

Ri reprezentuje C14-20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C|.₂ alkyl, C].₂ alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny, (C1.4 alkyl)-amino skupiny, di(Ci_₄ alkyl)-amino skupiny, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom

R₂ je atom vodíku, nebo

X znamená halogen nebo hydroxy skupinu,

Y je atom vodíku, hydroxy skupina, C1.3Q alkanoyloxy skupina nebo C3_₂₂ alkenoyloxy skupina nebo,

R3 je C3.7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR₄R₅ kde,

R₄ a R₅ reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl skupinu, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo

R₄ a R₅ vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může obsahovat také atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, kde heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci-₂ alkylu, C_t.₂ alkoxy skupiny nebo halogenu,

Ri reprezentuje C1.20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci.₂ alkylu, Ci.₂ alkoxy skupin, halogenu, amino skupiny, (C1.4 alkyl)-amino skupiny, di(Ci-4 alkyl)-amino skupiny nebo di(Cj_4 alkanoyl)-amino skupiny, dále ·· φ pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom , a

R2 je atom vodíku, nebo

R] vytvoří spolu s R₂ C5.7 cykloalkyl volitelně kondenzovaný s benzenovým kruhem.

Preferovaná farmaceutická kompozice tohoto vynálezu obsahuje deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce 1, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné sole jako aktivní složku, kde ve vzorci I

Rj reprezentuje fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z metylu, methoxy skupiny nebo atomu chloru, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku jako heteroatom, R₂ je atom vodíku,

X znamená amino skupinu,

Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

R3 znamená skupinu vzorce -NR4R5 kde

R₄ a R₅ reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, Cj-s alkanoyl skupinu, nebo

R₄ a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl.

Specielně preferovaná farmaceutická kompozice tohoto vynálezu obsahuje deriváty nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné sole jako aktivní složku, kde ve vzorci I

Ri reprezentuje pyridyl nebo fenyl volitelně substituovaný 1-3 methoxy skupinami,

R₂ je atom vodíku,

X znamená amino skupinu,

Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

R3 je pyrrolidin, piperidin nebo morfolin.

·· ·

Tento vynález zahrnuje metody léčby, ve kterých je pacient trpící specielně stavy nedostatku buněčné energie, diabetes komplikacemi, stavy nedostatku kyslíku srdce a mozku, neurodegenerativními nemocemi, autoimunitními a/nebo virovými nemocemi léčen netoxickou dávkou derivátu nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I nebo geometrickým isomerem a/nebo optickým izomerem nebo jejich farmaceuticky vhodnou solí.

Dále tento vynález obsahuje použití derivátu nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I nebo geometrického izomerů a/nebo optického izomerů nebo jejich farmaceuticky vhodné sole pro přípravu farmaceutické kompozice vhodné pro léčbu stavů spojených s buněčným nedostatkem energie zapříčiněným inhibici PARP, diabetes komplikacemi, stavy nedostatku kyslíku srdce a mozku, neurodegenerativními nemocemi, autoimunitními a/nebo virovými nemocemi.

Vynález je dále objasněn prostřednictvím následujících příkladů.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Amidoxim dichlorid 0-(3-piperidino-propyl)skořicové kyseliny

3,24 g (0,02 mol) amídoximu skořicové kyseliny se rozpustí v roztoku 2,5 g hydroxidu sodného ve 12,0 ml vody. Po rozpuštění se přidá 4,35 g (0,02 mol) l-chlor-3-piperidino-propan hydrochloridu v 8 ml methanolu. Reakční směs se míchá po dobu 48 hodin při pokojové teplotě. Po přidání 10 ml 10 % roztoku hydroxidu sodného se směs extrahuje 2 x 70 mi ethylacetátu. Organické fáze se spojí , suší se nad bezvodým síranem sodným, odbarví se dřevěným uhlím a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 5 ml isopropanolu a roztok se za stálého chlazení ledovou vodou okyselí na pH 3,5 přídavkem isopropanolu nasyceného kyselinou chlorovodíkovou. Precipitované bílé ·«·· · · · φ ♦ ♦ *·« · · ♦ · ♦ · • · » · · · ···« · ♦ · krystaly se zfiltrují, promyjí ledovým isopropanolem a suší se ve vakuu při 40°C.

Získá se 1,7 g amidoxim dihydrochlorid O-(3-piperidinopropyl)skořicové kyseliny. Teplota tání: 185°C.

'HNMR (CDCIj, 200 MHz) δ - 1,4 ( 2H, m, piperidin 4-CH₂), 1,6 (4H, m, piperidin 3- a 5-CH₂), 1,93 (2H, O-CH2-CH2), 1,42 (4H, m, piperidin 2- és 6-CH₂), 2,42 (2H, t, CH₂-A), 4,1 (2H, t, -O-CH₂-), 4,62 (2H, br, NH₂), 6,5 (1H, d, Ar-CH=CH), 7,28-7,42 (5H, m, ArH).

Výchozí látka 1 -chlor-3-piperidino-propan hydrochlorid je komerčně dostupná. Amidoxim kyseliny skořicové se syntetizuje z nitrilu kyseliny skořicové a hydroxylaminu metodou uvedenou v literatuře ( Chem. Reviews 62, 155 (1962)).

Příklad 2

Amidoxim hydrochlorid 0-(3-piperidino-propyl)-3,4-dimethoxy skořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 1 se získá 2,62 g amidoxim hydro chloridu O- (3-piperidino-propyl)-3,4-dimethoxy skořicové kyseliny reakcí 4,44 g (0,02 mol) amidoximu 3,4-dimethoxyskořicové kyseliny s

4,35 g (0,022 mol) 1 -chlor-3-piperidino-propan hydrochloridu.

Teplota tání: 170-172°C *H-NMR (DMSO-de) δ= 1,3-2,0 (6H, m, piperidin 3,4,5-CH₂), 2,12 (2H, m, O-CH₂-CH2-), 2,9 (2H, m, piperidin-CH₂), 3,17 (2H, m, -CH₂-N), 3,4 (2H, m, piperidin-CH₂), 3,79 (3H, s, OCHj), 3,80 (3H, s, OCH₃), 4,1 (2H, t, O-CH₂-), 6,45 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,0 (1H, d, Ar-5H), 7,07 (1H, d, Ar-4H), 7,15 (1H, d, Ar-2H), 7,8 (1H, d, Ar-CH=CH-).

Amidoxim 3,4-dimethoxyskořicové kyseliny použitý jako výchozí materiál se připraví reakcí nitrilu 3,4-dimethoxyskořicové kyseliny s hydroxylaminem za obvyklých podmínek v roztoku ethanol-voda. Nitril 3,4-dimethoxyskořicové kyseliny se získá z 3,4-dimethoxybenzaldehydu reakcí s kyanooctovou kyselinou v roztoku pyridinu. Metoda je popsána v literatuře (J. Am. Chem. Soc. 65, 22 (1943)).

Příklad 3

Amidoxim hydrochlorid O-(3-piperidino-propyl)-3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 1 se získá 2,03 g amidoximu hydrochloridu O-(3-piperidino-propy 1)-3-( 3-pyridyl)akry love kyseliny reakcí 3,26 g (0,02 mol) amidoximu 3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny s

4,35 g (0,022 mol) hydrochloridu l-chlor-3-piperÍdino-propanu.

Teplota tání: 125-127°C.

‘H-NMR (CDC1₃) 6=1,4 (2H, m. píperidin 4-CH₂), 1,6 (4H, m, piperidin 3- a 5-CH2), 1,95 (2H, m, Q-CH?CH?-). 2,42 (4H, m, piperidin

2- és 6-CH2), 2,42 (2H, t, =N-CH₂-), 4,10 (2H, t, O-CH2CH2-), 4,7 (2H, s, NH₂), 6,52 (1H, d, Ar-CH=CH-), 6,8 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,28 (1H, m, Ar-5H), 7,78 (1H, m, Ar-4H), 8,5 (1H, dd, Ar-6H), 8,62 (1H, d, Ar2H).

Amidoxim 3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny se připraví reakcí 3-(3pyridyl)akrylonitrilu s hydroxylaminem za obvyklých podmínek v roztoku ethanol-voda. 3-(3-pyridyl)akrylonitrilu se získá reakcí nikotinaldehydu s kyselinou kyanooctovou v roztoku pyridinu. Metoda je popsána v literatuře (J. Am. Chem. Soc. 65,22 (1943)).

Příklad 4

Amidoxim dihydrochlorid 0-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl) skořicové kyseliny

3,56 g (0,022 mol) amidoximu kyseliny skořicové se rozpustí v roztoku 3,7 g hydroxidu draselného ve 4 ml vody. Za stálého míchání při teplotě 10°C se do roztoku přikapává roztok hydrochloridu l-chlor-3piperídino-2-propanolu rozpuštěného ve 4 ml methanolu. Reakční směs • · · se míchá pod dusíkem při pokojové teplotě po dobu 48 hodin. Po přidání 10 ml 10 % roztoku hydroxidu sodného se reakční směs extrahuje 2 x 70 ml methylacetátu. Organické fáze se spojí , suší se nad bezvodým síranem sodným , odbarví se dřevěným uhlím a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se za stálého míchání a chlazení rozpustí v 5 ml isopropanolu, okyselí se na pH 2,5 přídavkem isopropanolu nasyceného kyselinou chlorovodíkovou. Precipitované krystaly se zfiltrují, promyjí studeným isopropanolem a suší se při 40°C ve vakuu. Získá se 2,4 g amidoxim dihydrochloridu 0-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl)skořicové kyseliny. Teplota tání: 160-162°C.

‘H-NMR (DMSO-de) δ=1,4-1,9 (6H, br, piperidin-CH₂), 3,0 (2H, br, piperidin-CH₂), 3,16 (1H, dd, propyl-CH), 3,24 (1H, d, propyl-CH), 3,4 (2H, br, piperidin-CH₂), 3,84 (1H, dd, propyl-CH), 4,16 (1H, dd, propyl-CH), 4,5 (1H, br, propyl-CH), 6,2 (1H, br, OH), 7,1 (1H, d, ArCH=CH-), 7,48 (3H, m, Ar-H), 7,72 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,76 (2H, m, Ar-H).

Příklad 5

Amidoxim dihydrochlorid 0-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl)-3-(3pyrídyl)akrylové kyseliny

a. Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 3,1 g amidoxim dihydrochloridu 0-(3-piperidino-2-hydroxy-propy 1)-3-(3pyridyl)akrylové kyseliny reakcí 3,58 g (0,022 mol) amidoximu 3-(3pyridyl)akrylové kyseliny s 5,6 g (0,026 mol) hydrochloridem l-chlor-3piperidino-2-propanolu.

Teplota tání: 165-167°C 'H-NMR (DMSO-dó) 5=1,4-2,0 (6H, m, piperidin-CH₂), 2,9-3,6 (6H, m, 2 piperídin-CH₂ és propyl-CH₂), 3,95 (2H, m, propyl-CH₂), 4,36 (1H, m, propyl-CH), 6,9 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,60 (1H, d, Ar-CH=CH-), 8,02 (1H, dd, ArH), 8,67 (1H, dt,ArH), 8,82 (1H, d, ArH), 9,02 (1H, d, ArH).

• « φ · · « · · ·· φ · · ♦ φ * · ·♦ φ φ · φ * · ···· · ·· ····*·· ·· * ···

b. Do 3 ml methanolového roztoku 1,88 g (0,02 mol) epichlorhydrinu se za stálého míchání a chlazení prikapává 1,74 g (0,02 mol) piperidinu, teplota reakční směsi se udržuje pod 20°C. Míchání pokračuje při pokojové teplotě po dobu 2 hodiny, v 15 minutách se přidá v atmosféře dusíku při 40°C roztok 2,8 g (0,017 mol) amidoximu 3-(3pyridil)akrylové kyseliny v hydroxidu draselném ( připraveného z 1,25 g hydroxidu sodného a 4 ml vody). Poté se míchá při 40°C pod dusíkem, reakční směs se extrahuje ethylacetátem a roztok se odpaří. Surová báze se přečistí kolonovou chromatografií (Kieselgel, ethylacetát-methanol 5:1). Získá se 0,9 g čisté báze, která se rozpustí v 5 ml isopropanolu a roztok se okyselí roztokem isopropanol-kyselina chlorovodíková na pH 2. Precipituje 0,88 g amidoxim dihydrochloridu O-(3-piperidino-2hydroxy-propyI)-3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny, což je stejný produkt jako popsaný produkt v příkladu 5a.

Teplota tání: 165-167°C

Příklad 6

Amidoxim O-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propyl)-skořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 bez utvoření sole se získá 0,76 amidoximu 0-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propyl)-skořicové kyseliny jako olejového produktu reakcí 3,56 (0,022 mol) amidoximu skořicové kyseliny s 5,25g (0,026 mol ) hydrochloridu l-chlor-3-t.butylamino-2propanolu.

'H-NMR (CDCI3+DMSO) δ- 1,1 (9H, s, t.butyl-CH₃), 2,71 (2H, d, -CH₂-NH-t.Bu), 3,98 (1H, dd, O-CH₂-), 4,08 (1H, dd, O-CH₂), 4,10 (1H, m, CH-OH), 6,9 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,15 (1H, d, Ar-CH-CH-), 7,2-7,6 (5H, m, ArH), 10,7 (1H, br, HC1).

Příklad 7

Amidoxim O-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)skořicové kyseliny ···· ·· ·· ·

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 3,24 g amidoxim dihydrochloridu 0-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)skořicové kyseliny reakcí 3,56 g (0,002 mol) amidoximu skořicové kyseliny s 5,62 g (0,026 mol) hydrochloridu 1-chlor-3-morfolino-2-propanolu.

Teplota tání: 176-180°C 'H-NMR (DMSO-dů) δ= 3,15-3,20 (3H, m, CH₂), 3,37-3,43 (3H, m, CH₂), 3,82-4,02 (6H, m, CH₂), 4,40-4,46 (lH,m, -CH-OH), 6,60 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,67 (1H, d, Ar-CH-CH-), 7,40-7,47 (3H, m, ArH), 7,53-

7,57 (2H, m, ArH).

Příklad 8

Amidoxim dihydro chlorid O-(3-t.bu ty lamino-2-hydroxy-propy 1)-3,4dimethoxyskoricové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 1,5 g amidoxim dihydrochloridu 0-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propyl)skořicové kyseliny reakcí 4,88 g (0,022 mol) amidoximu 3,4-dimethoxyskoricové kyseliny s 5,25 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3-t.butylamino-2-propanolu. Teplota tání: 204-205°C.

'H-NMR(CDC1₃+CH₃OD) δ= 1,45 (9H, s.CHj), 3,12-3,26 (2H, m, CH₂-NH),3,90 (3H, s, OCH₃), 3,95 (3H, s, OCH₃), 4,24-4,30 (2H, m, OCH₂), 6,9 (1H , d, Ar-CH=CH-), 6,9 (1H , s, ArH), 7,24-7,28 (2H, m, ArH), 7,6 (1H , d, Ar-CH=CH-).

Příklad 9

Amidoxim hydrochlorid O-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 2,1 g amidoxim hydrochloridu 0-(3-morfolino-2-hydroxy-propy 1)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny reakcí 4,88 g (0,022 mol) amidoximu 3,4* * 4 4 · 4 *· · • * * * · 4 · 4 44 ·* 4 4444*·

4 444 4*4444*4 ····*·· ·· · ··· dimethoxiskořicové kyseliny s 5,62 g (0,026 mol) hydrochloridu 1chIoro-morfolino-2-propanolu.

Teplota tání; 139-142°C.

’H-NMR(DMSO) δ=3,2-3,35 (4H, m, 2CH₂), 3,65-4,15 (9H, m, 4CH₂, CH-OH), 3,76 (3H, s, OCHj), 3,80 (3H, s, OCH₃), 6,3 (1H , d, ArCH=CH), 6,95-7,10 (3H, m, ArH), 7,12 (1H , d, Ar-CH=CH-).

Příklad 10

Amidoxim hydrochlorid O-(3-morfolino-2-hydroxy.propy 1)-3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 1,85 g amidoxim hydrochloridu 0-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)-3-(3-pyridyl)-akrylové kyseliny reakcí 3,58 g (0,022 mol) amidoximu 3-(3-pyridyl)-akrolové kyseliny s 5,62 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3-morfolino-2propanolu.

Teplota tání: 114-117°C.

‘H-NMR (DMSO-CDCh) 6=3,17-3,25 (4H, m, 2CH₂), 3,92-4,08 (8H, m, 4CH₂), 4,40-4,50 (1H, m, CH-OH), 6,82 (1H, d, Ar-CH=CH-),

7,58 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,90 (1H, dd, 65-ArH), 8,51-8,55 (1H, m, 4ArH), 8,78 (1H, dd, 6-ArH), 8,97 (1H, d, 2-ArH).

Příklad 11

Amidoxim dihydrochlorid O-[3-( 1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2hydroxy-propyl] skořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 1,77 g amidoxim dihydrochloridu O-[3-(l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinoIyl)-2-hydroxypropyl]skořicové kyseliny reakci 3,56 g (0,022 mol) amidoximu skořicové kyseliny s 6,81 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chIoro-3(1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-propanolu.

Teplota tání: 204-206°C.

*♦ ····*·· ·· · 'Η-NMR (CDCh+MeOD) δ=3,4-3,6 (4H, m, 2CH₂), 4,2-4,7 (7H, m, 3CH₂, CH-OH), 6,62 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,82 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,19 (1H, s, isochinolin-ArH), 7,25 (1H, s, isochinolin-ArH), 7,29-7,32 (2H, m, isochinolin-ArH), 7,4-7,65 (5H, m, 5-fenyl-H).

Příklad 12

Amidoxim dihydrochlorid O-[3-( 1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2hydroxy-propyl]-3,4-dimethoxyskořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 3,62 g amidoxim dihydrochloridu O-[3-( 1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-hydroxypropyl]-3,4-dimethoxyskořicové kyseliny reakcí 4,88 g (0,022 mol) amidoximu 3,4-dimethoxyskořicové kyseliny s 6,81 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3-(l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-propanoiu. Teplota tání: 193-195°C.

'H-NMR (CDCla+MeOD) δ=3,4-3,6 (4H, m, 2CH₂), 3,9 (6H, s, 2OCH₃), 4,2-4,3 (7H, m, 3CH₂, CH-OH), 6,48 (1H, d, Ar-CH=CH-), 6,94 (1H, d, 5-ArH), 7,18 (1H, d, 6-ArH), 7,74 (1H , d, Ar-CH=CH), 7,15-7,35 (4H, m, isochinolin-ArH).

Příklad 13

Amidoxim dihydrochlorid O-[3-(l ,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2hydroxy-propyl]-3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 1,5 g amidoxim dihydrochloridu O-[3-( 1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-hydroxypropyl]-3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny reakcí 3,58 g (0,022 mol) amidoximu 3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny s 6,81 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3-(l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-propanolu. Teplota tání: 163-165°C.

'H-NMR (DMSO-d6) 6=3,0-5,0 (6H, m, isochinolin 3CH₂), 4,04 (1H, dd, propyl CH₂-N=), 4,07 (1H, dd, propyl CH₂-N=), 4,40 (2H, dd, ♦ · • »··* ♦ ·

O-CH₂-), 4,72 (1H, m, CH-OH), 7,6 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,98 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,1-7,9 (4H, m, ArH), 8,70-9,60 (4H, m, ArH).

Příklad 14

O-(3-t. buty lamino-2-hydroxy-propy 1)-3-(3příkladu 4 se získá 2,17 g amidoxim

O-(3-t. buty lamino-2-hydroxy-propy 1)-3-(3reakcí 3,58 g (0,022 mol) amidoximu 3-(3Amidoxim dihydrochlorid pyridyl)akrylové kyseliny

Metodou popsanou dihydrochloridu pyridyl)akrylové kyseliny pyridyl)akrylové kyseliny s 5,25 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3t. butylamino-2-propanolu.

Teplota tání: 164-166°C.

'H-NMR (CDCh+MeOH) δ=1,44 (9H, s, 3CH₃), 3,05 (1H, dd, -HNCH₂-)> 3,23 (1H, dd, -NH-CH₂-), 4,23 (1H, dd, -O-CH₂), 4,26 (1H, dd, OCH₂), 4,42 (1H, m, -CH-OH), 7,18 (1H, d, Ar-CH=CH-), 8,04 (1H, d, Ar-CH=CH-), 8,13 (1H, t, Ar-6H), 8,82 (1H, d, Ar-5H), 8,98 (1H, d, Ar4H), 9,33 (1H, s, Ar-2H).

Příklad 15

Amidoxim dihydrochlorid 0-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl)skořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 0,80 g amidoxim dihydrochloridu O-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl) skořicové kyseliny reakcí 3,56 g (0,022 mol) amidoximu skořicové kyseliny s 5,2 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3-pyrrolidÍno-2-propanolu.

Teplota tání: 171-175°C.

’Η-NMR (CDCI3+DMSO) δ=2,05 (4H, m, pyrrolidin 3,4-CH₂), 3,15-3,6 (4H, m, pyrrolidin 2,5-CH₂), 3,7 (2H, m, -CH₂-N=), 4,11 (2H, m, O-CH₂-), 4,46 (1H , m, CH-OH), 6,67 (1H , d, Ar-CH-CH-), 8,04 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,4-7,6 (5H, m, ArH).

• · · ♦ · · ·· · * · « · · P · ·♦ • · · ···« ·· • · P · v ·····♦·* ···· ·· ·· ···

Příklad 16

Amidoxim dihydrochlorid 0-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 3,89 g amidoxim dihydrochloridu O-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny reakcí 4,88 g (0,022 mol) amidoximu 3,4dimethoxyskořicové kyseliny s 5,2 g (0,026 mol) hydrochloridu 1-chlor-

3-pyrrolÍdino-2-propanolu.

Teplota tání: 186-188°C.

^lH -NMR (DMSO) 6=1,95 (4H, m, pyrrolidin 3,4-CH₂), 3,0-3,25 (4H, m, pyrrolidin 2,5-CH₂), 3,40-3,90 (4H, m, OCH₂-,s N-CH₂), 3,8 (6H, s, 2-OCH₃), 4,3 (1H , m, CH-OH), 6,65 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,70 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,0-7,17 (3H, m, ArH).

Příklad 17

Amidoxim hydrochlorid O-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl)-3-(3pyridyl)akrylové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 4 se získá 2,65 g amidoxim hydrochloridu O-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl)-3-(3-pyridyl)akrylové kyseliny reakcí 3,58 (0,022 mol) amidoxim hydrochloridu 3-(3pyridyl)akrylové kyseliny s 5,2 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3pyrrolidino-2-propanolu.

Teplota tání: 125-127°C.

’H -NMR (DMSO+CDCÍ3) δ=2,07 (4H, m, pyrrolidin 3- a 4- CH₂),

3,1-3,25 (4H, m, pyrrolidin 2- a 5- CH₂), 3,70-4,20 (4H, m OCH₂, NCH₂), 4,4 (1H , m, CH-OH), 7,06 (1H , d, Ar-CH=CH-), 8,0 (1H , d, ArCH=CH-), 8,05 (1H , t, Ar-5H), 8,68 (1H , d, Ar-4H), 8,88 (1H , d, Ar6H), 9,07 (1H , s, Ar-2H).

« « ···· ·· ·· ·

Příklad 18

Amidoxim 0-(3-piperidino-2-hy droxy-propy 1)-3,4-dimethoxy skořicové kyseliny

Z 10,5 g (0,047 mol) amidoximu 3,4-dimethoxyskořicové kyseliny se metodou popsanou v příkladu 5.b bez utvoření sole získá 5,4 g amidoximu O-(3-p i peridino-2-hy droxy-propy 1)-3,4-dimethoxyskořicové kyseliny. Dihydrochlorid produktu se precipituje z isopropanolového roztoku přídavkem kyseliny chlorovodíkové rozpuštěné v isopropanolu. Teplota tání: 190°C.

'H-NMR (CDCl₃+DMSO-d6) 5=1,7-2,1 (6H, m, piperidin 3,4,5CH₂), 3,0-3,7 (6H, m, -CH₂-N-(CH₂)₂), 3,9 (6H, s, OCH3), 4,1 (2H, d, O-CH₂-), 4,56 (1H , m, O-CH<), 6,58 (1H , d, Ar-CH=CH-), 6,87 (1H , m, ArH), 7,12 (1H , m, ArH), 7,16 (1H , m, ArH), 7,85 (1H , d, Ar-CH=CH), 8,9 (2H, br, NH2), 10,2 (1H , br, NH).

Příklad 19

Acetamidoxim 0-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl)cyklohexylidenu

Metodou popsanou v příkladu 4 se získjí bez utvoření sole 3 g olejového surového produktu reakcí 3,39 g (0,022 mol) acetamidoximu cyklohexylidenu s 5,6 g (0,026 mol) hydrochloridu l-chlor-3-piperidinopropanolu. Surová báze se přečistí kolonovou chromatografií (Kieselgel, chloroform-methanol 9:1). 1,6 g acetamidoximu O-(3-piperidino-2hydroxy-propyl)cyklohexylidenu se získá ve formě bezbarvého oleje.

'H -NMR (CDCI3) 5=1,45-1,72 (12H, m, 5 cyklohexan-CH₂ a piperidin-CH₂), 2,0-2,06 (2H, m, N-CH₂), 2,5-2,6 (4H, m, piperidinCH₂), 2,65-2,75 (4H, m, piperidin-CH₂), 4,10-4,17 (2H, m, OCH₂), 4,6 (IH , m, CH-OH), 7,2 (1H , m, =CH-).

Amidoxim cyklohexylidenu použitý jako výchozí materiál se připraví z acetonitrilu cyklohexylidenu a hydroxylaminu za běžných podmínek v roztoku ethanol-voda. [Chem. Reviews 62, 155 (1962)].

• · • · ·*·· *·· ·· ·

Acetonitril cyklohexylidenu se získá z kyseliny kyanooctové metodou popsanou v literatuře [J. Am. Chem. Soc. 65, 22 (1943)].

Přiklad 20

N-(3-morfolino-2-hydroxy-propoxy)-3-fenyl-akrylimidoylchlorid

3,78 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu 0-(3-morfolino-2hydroxy-propyl)skořicové kyseliny (produkt Příkladu 7) se rozpustí ve 4 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové při 5°C a po přidání 5 ml dioxanu se reakční směs zchladí na 0°C. Za stálého míchání se do roztoku přikapává po dobu 1,5 hodiny 1,38 g (0,02 mol) dusitanu sodného. Míchání pokračuje po dobu 4 hodiny při pokojové teplotě a hodnota pH se upraví na 11 přídavkem 10% roztoku hydroxidu sodného. Po extrakci 2x50 ml ethylacetátu se organické vrstvy spojí a suší se nad bezvodým síranem sodným, odbarví se dřevěným uhlím a odpaří.

Získá se 1,13 g N-(3-morfolino-2-hydroxy-propoxy)-3-fenylakrylimidoylchloridu jako olejového produktu.

*H -NMR (CDC1₃) δ=2,45 (4H, m, morfolin CH₂), 2,65 (2H, m, =NCH₂-), 3,73 (4H, m, morfolin CH₂), 4,09 (1H , m, CH-OH), 4,28 (2H, m, O-CH2), 6,85 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,30 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,32-7,50 (5H, m, ArH).

Příklad 2 1 N-[3-(l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-hydroxy-propoxy]-3fenylakrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 20 se získá ze 4,24 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu N-[3-(l ,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2hydroxy-propyl)skořicové kyseliny (produkt příkladu 11) 0,78 g N-[3(1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-hydroxy-propoxy]-3fenylakrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

• · · ···· ·· ·· · ’Η -NMR (CDCIj) δ=2,68 (2H, m, isochinolin CH₂), 2,90 (2H, m, isochinolin CH₂), 2,84 (2H, m, =N-CH₂-), 3,80 (2H, m, isochinolin CH₂) 4,21 (1H , m, CH-OH), 4,30 (2H, m, OCH₂), 6,85 (1H , d, Ar-CH=CH-),

7,35 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,15-7,50 (9H, m, ArH).

Příklad 22

N-[3-( l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2-hydroxy-propoxy]-3(3,4-dimethoxy feny l)-akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v přikladu 19 se získá z 1,84 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu 0-(3-(1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)-2hydroxy-propyl]-3,4-dimethoxyskořicové kyseliny 1,2 g N-[3-( 1,2,3,4tetrahydro-2-isochinolyl)-2-hydroxy-propoxy )-3-(3,4-dimethoxy feny 1)akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

*H -NMR (CDCI3) 6=2,65 (2H, m, isochinolin CH₂), 2,90 (2H, m, isochinolin CH₂), 2,92 (2H, m, =N-CH₂), 3,90 (2H, m, isochinolin CH₂), 3,91 (3H, s, OCH₃), 3,97 (3H, s, OCH₃), 4,21 (1H , m, CH-OH), 4,30 (2H, m, OCH₂), 6,74 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,2 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,0-7,3 (7H, m, ArH).

Příklad 23

N-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 19 se získá z 4,24 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu O-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propyl)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny (produkt příkladu 8) 0,3 g N-(3t.butylamino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3,4-dimethoxy fenyl) akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

^lH -NMR (DMSO+CDC1₃) 6=1,35 (9H, s, 3CH₃), 3,1 (2H, m, NCH₂-), 3,80 (3H, s, OCH₃), 3,85 (3H, s, OCH₃), 4,05 (1H , m, CH-OH),

4,3 (2H, m, OCH₂), 6,92 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,60 (1H , d, Ar-CH=CH), 7,0-7,3 (3H, m, ArH).

Příklad 24

N-(3-morfolino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 19 se získá z 4,02 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu 0-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny (produkt příkladu 9) 1,08 g N-(3morfolino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

^lH -NMR (CDC1₃) δ=2,45 (4H, m, morfolin CH₂), 2,68 (2H, m, =NCH₂-), 3,72 (4H, m, morfolin CH₂), 3,90 (6H, s, OCH₃), 4,1 (1H , m, CHOH), 4,25 (2H, m, OCH₂), 6,70 (1H , d, Ar-CH=CH-), 6,85 (1H , d, ArH), 7,0-7,08 (2H, m, ArH), 7,22 (1H , d, Ar-CH=CH).

Příklad 25

N-(3-pyrroiidino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 19 se získá z 1,22 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu O-(3-py rrolidino-2-hy droxy-propy 1)-3,4dimethoxyskořicové kyseliny (produkt příkladu 16) 1,18 g N-(3pyrrolidino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3,4-dimethoxyfenyl) akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

*H -NMR (CDCI3) δ= 1,75 (4H, m, pyrrolidin CH₂), 2,42-2,55 (4H, m, pyrrolidin CH₂), 2,75 (2H, m, =N-CH₂), 3,92 (6H, s, OCH₃), 4,08 (1H , m, CH-OH), 4,25 (2H, m, -OCH₂), 6,74 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,20 (1H , d, Ar-CH=CH-), 6,9-7,1 (3H, m, ArH).

Φ « • Φ

Příklad 26

Ν-(3-pyrrol i dino-2-hydroxy-propoxy)-3- feny lakrylimidoyl chlorid

Metodou popsanou v příkladu 19 se získá z 3,62 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochlorídu O-(3-pyrrolidíno-2-hydroxy-propyI)skořicové kyseliny (produkt příkladu 15) 1,03 g N-(3-pyrrolidino-2-hydroxypropoxy)-3-fenylakrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

*H -NMR (DMSO) 8=1,85 (4H, m, pyrrolidin CH₂), 2,75-3,60 (6H, m, N-CH₂), 4,0-4,2 (3H, m, OCH₂, CH-OH), 7,0 (1H , d, Ar-CH=CH), 7,63 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,2-7,7 (5H, m, ArH).

Příklad 27

N-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3-pyridyl)akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 19 se získá z 3,27 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochlorídu O-(3-pyrrolidino-2-hydroxy-propyl )-3-(3pyridyl)skořicové kyseliny (produkt příkladu 17) 1,98 g N-(3pyrrolidino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3-pyridyl)akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

'H -NMR (CDCI3) 8=1,79 (4H, m, pyrrolidin CH₂), 2,40-2,70 (6H, m, =N-CH₂-, pyrrolidin-CH₂), 4,06 (1H , m, CH-OH), 4,27 (2H, m, OCH₂), 6,92 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,3 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,25 (1H , m, ArH), 7,80 (1H , d, ArH), 8,50 (1H , m, ArH), 8,70 (1H , s, ArH).

Příklad 28

Amidoxim dihydrochlorid 0-(3-piperidinopropyl)-4-fluor-skořicové kyseliny

Metodou popsanou v příkladu 1 se získá 1,66 g amidoxim dihydrochlorídu O-( 3-piperidinopropyl)-4-fIuor-skořicové kyseliny reakcí 1,80 g (0,01 mol) amidoximu 4-fluor-skořicové kyseliny s 2,18 g (0,011 mol) hydrochloridu 1-chlor-3-piperidino-propanu.

Teplota tání: 192-194°C.

• · ♦ • ···· · * 'Η -NMR (CDCh+DMSO-dó) δ=Ι,5-2,1 (6H, m, piperidin 3,4,5CH₂), 2,4 (2H, m, O-CH₂-CH₂-), 2,9-3,6 (4H, m, piperidin-CH₂), 3,4 (2H, t, -CH₂-N<), 4,2 (2H, t, O-CH₂-), 6,65 ,(d, Ar-CH=CH-), 7,12 (2H, m, Ar-H), 7,58 (2H, m, Ar-H), 7,9 (1H , d, Ar-CH=CH-).

Příklad 29

N-(3-piperÍdino-propoxy)-3-fenyl-akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 20 se získá z 3,60 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu O-(3-piperidino-propyl)skořicové kyseliny (produkt příkladu 1) 1,43 g N-(3-piperidino-propoxy)-3-fenylakrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

*H -NMR (CDCI3) δ=1,4 (2H, m, piperidin 4-CH₂), 1,6 (4H, m, piperidin 3- ,s 5- CH₂), 1,95 (2H, m, O-CH₂-CH₂-), 2,4 (6H, m, CH₂-N(CH₂-)₂), 4,3 (2H, t, O-CH₂), 6,85 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,25 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,3 (3H, m, ArH), 7,45 (2H, m, ArH).

Příklad 30

N-(3-piperidino-2-hydroxy-propoxy)-3-fenyl-akrylimidoylchlorid

Metodou popsanou v příkladu 20 se získá z 3,76 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu 0-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl) skořicové kyseliny (produkt příkladu 4) 1,28 g N-(3-piperidino-2-hydroxypropoxy)-3-fenyl-akrylimidoyIchloridu.

Teplota tání: 91-92°C.

'Η -NMR (CDCI3) δ=1,4 (2H, m, piperidin 4-CH₂), 1,55 (4H, m, piperidin 3- a 5-CH₂), 2,4 (4H, m piperidin-2,6-CH₂), 2,6 (2H, m, CH₂N), 4,1 (1H , m, CH-OH), 4,25 (2H, m, O-CH₂), 6,85 (1H , d, Ar-CH=CH), 7,25 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,35 (3H, m, ArH), 7,45 (2H, m, ArH).

• φ ♦ · ·

Příklad 3 1

Hydrogenmaleinát N-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3-pyridyl) akrylimidoylchloridu

Metodou popsanou v příkladu 20 se získá z 3,65 g (0,01 mol) amidoxim d i hydro chloridu O-(3-t.butylamino-2-hydroxy-propyl)-3-(3pyrodyl)akrylové kyseliny (produkt příkladu 14) 1,40 g N-(3t.butylamino-2-hydroxy-propoxy)-3-(3-pyridyl) akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

Hydrogenmaleinát produktu se precipituje z isopropanolového roztoku s kyselinou maleinovou.

Teplota tání: 114-116°C.

*H -NMR (CDCU+DMSO-dó) δ=1,35 (9H, s, butyl-CH), 3,35 (2H, m, CH₂-NH), 4,17 (1H , m, CH-OH), 4,27 (2H, m, O-CH₂), 6,10 (2H, s, kyselina maleinová -CH), 7,10 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,35 (1H , d, ArCH=CH), 7,40 (1H , m, Ar-6H), 8,08 (1H , m, Ar-5H), 8,55 (1H , m, Ar4H), 8,80 (1H , s, Ar-2H).

Příklad 32

Hydrogenmaleinát N-(3-piperidino-propoxy)-3-(3pyridyl)akrylimidoylchloridu

Metodou popsanou v příkladu 20 se získá z 3,61 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu 0-(3-piperidino-propyl)-3-(3pyridyl)akrylové kyseliny (produkt příkladu 3) 1,65 g N-(3-piperidinopropoxy)-3-(3-pyridyl)akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

Hydrogenmaleinát produktu se precipituje z isopropanolového roztoku s kyselinou maleinovou.

Teplota tání: 91-92°C.

’H -NMR (CDC1₃) δ=1,8 (6H, m, piperidin 3,4,5-CH₂), 2,2 (4H, m piperidin 2,6-CH₂), 2,5 (2H, m, propyl-CH₂), 3,05 (2H, m, CH₂-N<), 4,25 (2H, m, O-CH2-), 6,2 (2H, s, kyselina maleinová -CH₂), 6,8 (1H , d, Ar60

CH=CH), 7,25 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,30 (1H , m, Ar-6H), 7,75 (IH , m, Ar-5H), 8,5 (IH , m, Ar-4H), 8,65 (1H , s, Ar-2H).

Příklad 33

Hydrogenmaleinát

N-(3-mor foli no-2-hy droxy-propoxy )-3-(3 pyridyl)akrylimidoylchloridu

Metodou popsanou v příkladu 20 se získá z 3,42 g (0,01 mol) amidoxim dihydrochloridu O-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)-3-(3pyridyl)akrylové kyseliny (produkt příkladu 10) 1,26 g N-(3-morfolino

2-hydroxy-propoxy)-3-(3-pyridyl)akrylimidoylchloridu ve formě olejového produktu.

Hydrogenmaleinát produktu se precipituje z isopropanolového roztoku s kyselinou maleinovou.

Teplota tání: 120-124°C.

*H -NMR (CDCl₃+DMSO-d6) 6=3,1 (6H, m, 3CH₂), 3,8 (4H, m, 2CH2), 4,3 (3H, m, CH2, CH), 6,15 (2H, s, kyselina maleinová-CH), 7,05 (1H , d, Ar-CH=CH), 7,25 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,40 (1H , m, Ar-6H), 8,0 (1H , m, Ar-5H), 8,55 (IH , m, Ar-4H), 8,75 (1H , s, Ar-2H).

Příklad 34

Amidoxim 0-(3-piperidino-2-palmitoyloxy-propyl)skořicové kyseliny

Do 400 mg (1,33 mol) amidoxim O-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)skořicové kyseliny (produkt příkladu 4) rozpuštěných v 5 ml chloroformu se přikapává 0,4 g palmitoylchloridu. Reakce se míchá po dobu 1 hodiny při pokojové teplotě, refluxuje 0,5 hodiny, po zchlazení se promyje hydrogenuhličitanem sodným a poté vodou. Suší se nad bezvodým síranem sodným a odpaří se rozpouštědlo, čímž se získá 0,46 g amidoxim 0-(3-piperidino-2-palmitoyloxy-propyl)skoricové kyseliny ve formě olejového produktu.

• ·

’Η -NMR (CDCi₃) δ=0,9 (3Η, t, CH₃), 1,3-2,3 (34H, m, palmitoylCH₂, piperidin 3,4,5-CH₂), 2,55 (4H, m, piperidin 2 a 6-CH₂), 2,71 (2H, m, N-CH₂-), 4,13 (2H, m, O-CH₂-), 4,75 (2H, br, NH2), 5,40 (1H , m, CH-O), 6,46 (1H , d, Ar-CH=CH-), 6,82 (1H , d, Ar-CH=CH-), 7,28-7,43 (5H, m, 5ArH).

Příklad 35

0-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl)-3-(3-pyridyl)-propen-2-hydroximová kyselina

1,52 (0,005 mol) amidoximu O-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl)-3(3-pyridyl)akrylové kyseliny (produkt příkladu 5) se rozpustí v 10 ml ledem chlazené 10% kyselině fosforečné, po přidání 4 ml dioxanu chlazeného na 2°C. Při této teplotě se do reakční směsi přikapává roztok 0,95 g dusitanu sodného ve 3 ml vody. Míchá se 1 hodinu při 5°C a 2 hodiny při pokojové teplotě a roztok se zalkalizuje přídavkem 10% roztoku hydroxidu sodného. Extrahuje se 2x40 ml ethylacetátu. Organické fáze se suší nad bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří.

Získá se 0,8 g O-(3-piperidino-2-hydroxy-propyl)-3-(3-pyridyl)propen-2-hydroximové kyseliny ve formě olejového produktu.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Derivát nenasycené hydroximové kyseliny vzorce I (I) kde

   Ri reprezentuje C].2o alkylovou skupinu, fenylovou skupinu substituovanou 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci_2 alkylu, C].₂ alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny,(Ci_₄ alkyl)amino skupiny, di(Ci_₄ alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci_₄ alkanoyl)amino skupiny, dále Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva dusíkové atomy nebo atom síry jako heteroatom a _z

   R2 zastupuje atom vodíku, nebo

   Ri tvoří společně s R₂ C5.7 cykloalkyl, který může být kondenzovaný s benzenovým kruhem,

   Y znamená atom vodíku, hydroxy skupinu, C1.30 alkanoyloxy skupinu nebo C3.22 alkenoyloxy skupinu,

   X je halogen, hydroxy skupina nebo amino skupina,

   R3 reprezentuje C3.7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR₄Rs, kde

   R4 a R5 znamenají, nezávisle, atom vodíku, Ci_₅ alkyl, Cj.s alkanoyl skupinu, nebo

   R₄ a R5 vytvoří se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může také obsahovat atom kyslíku a ·« ·· • « · · * * 9

   63 .:λ může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, přičemž heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1-2 alkylu, Cj.2 alkoxy skupiny nebo halogenu, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční sole.
2. 2. Deriváty hydroximové kyseliny podle nároku 1, přičemž ve vzorci I X reprezentuje amino skupinu,

   Y je hydroxy skupina,

   R3 znamená C3.7 cykloalkyl nebo skupinu vzorce -NR4R5, kde

   R4 a R5 reprezentují, nezávisle, C1-5 alkanoyl, ale jeden z nich může být také atom vodíku, nebo

   R4 a R₅ vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který je kondenzovaný s benzenovým kruhem a může také obsahovat atom kyslíku, heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, C1.2 alkoxy skupiny nebo halogenu, a

   Ri reprezentuje C14-20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci.₂ alkyl, C1.2 alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny, (C1-4 alkyl)-amino skupiny, di(Ci.₄ alkyl)-amino skupiny nebo dí(Ci_4 alkynoyl)-amino skupiny dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom R2 je atom vodíku, nebo

   X znamená halogen nebo hydroxy skupinu,

   Y je atom vodíku, hydroxy skupina, C1.30 alkanoyloxy skupina nebo C3.22 alkenoyloxy skupina,

   R3 je C3.7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR4R5 kde, φφφφφ · φ · φ φ φφ * • * φ · φ φφφφφφφ φ φφφ · φ ·φφ φφφ φφ φφ ·♦·

   R₄ a R5 reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl skupinu, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo

   R₄ a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může obsahovat také atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, kde heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, C1.2 alkoxy skupiny nebo halogenu,

   Ri reprezentuje C1.20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1-2 alkylu, C1.2 alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny, (C|.₄ alkyl)-amino skupiny, di(Ct-₄ alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci_₄ alkanoyl)-amino skupiny, dále pak R| reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom , a

   R2 je atom vodíku, nebo

   Ri vytvoří spolu s R₂ C5.7 cykloalkyl volitelně kondenzovaný s benzenovým kruhem, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční sole.
3. 3. Deriváty kyseliny hydroximové podle nároku 1, přičemž ve vzorci I Ri reprezentuje fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z metylu, methoxy skupiny nebo atomu chloru, dále pak Rj reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku jako heteroatom, R₂ je atom vodíku,

   X znamená amino skupinu,

   Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

   R₃ znamená skupinu vzorce -NR₄Rs kde

   R₄ a R5 reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, Ci_₅ alkanoyl skupinu, nebo

   R.4 a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční sole.
4. 4. Deriváty kyseliny hydroximové podle nároku 3, kde ve vzorci I

   Rt reprezentuje pyridyl nebo fenyl volitelně substituovaný 1-3 methoxy skupinami,

   R₂ je atom vodíku,

   X znamená amino skupinu,

   Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

   R3 je pyrrolidin, piperidin nebo morfolin, dále pak geometrické a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční sole.
5. 5. Způsob přípravy derivátů nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, kde Ri, R₂, R3, X a Y jsou jak bylo definováno v nároku 1, vyznačující se tím, že

   a) v přípravě sloučeniny vzorce I, kde X reprezentuje amino skupinu, Ri, R₂, R3 a Y jsou jak bylo stanoveno v souvislosti se vzorcem I, amidoxim vzorce II kde, R[ a R₂ jsou jak bylo definováno výše, reaguje se sloučeninou vzorce III • · · · • · (III) kde Z znamená odstupující skupinu, nejlépe halogen, Y je jak bylo stanoveno výše; nebo

   b) v přípravě sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, Y je hydroxy skupina,R|, R₂ a R3 jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, sloučenina vzorce III, kde Z znamená odstupující skupinu, nejlépe atom chloru, Y je jak bylo stanoveno výše, reaguje s bází a získaný oxyranový derivát vzorce V (V) kde R₃ je jak bylo stanoveno výše, reaguje s amidoximem vzorce II, kde Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

   c) v přípravě slučeniny vzorce I, kde X znamená amino skupinu , Ri, R₂, R₃ a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, nitril karboxylové kyseliny vzorce IV

   CN (IV) kde Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s derivátem hydroxylaminu vzorce VI • · * · · · · · • ······· ·

   67 • t · V · · ···· · · · ···♦·· ·-*· * • M* ·· ·· · ·· · /0. H₂bT \ Y /R₃ (VI)

   kde R3 a Y jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

   d) v přípravě sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, Rj, R₂, R₃ a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, reaktivní derivát karboxylové kyseliny vzorce VII (VII) kde V je odstupující skupina, Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s derivátem hydroxylaminu vzorce VI, kde R₃ a Y jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

   e) v přípravě sloučeniny vzorce I, kde X je amino skupina, Y je hydroxy skupina, R₃ je skupina vzorce -NR4R5, kde Ri, R₂, R4 a R₅ jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, amidoxim vzorce II, kde Ri a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s epichlorhydrinem za přítomnosti báze a vzniklý epoxid vzorce VIII (VIII) kde R] a R₂ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s aminem vzorce

   HNR4R5, kde R4 aRí jsou jak bylo stanoveno výše; nebo

   f) v přípravě sloučeniny vzorce I, kde X reprezentuje halogen, R_n R₂, R3 a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, Osubstituovaný oxim vzorce IX kde Ri, R₂ a R₃ jsou jak bylo stanoveno výše, reaguje s halogenačním činidlem;

   a je-li potřeba, získaná sloučenina vzorce I, kde X reprezentuje amino skupinu, Ri, R₂, R3 a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, je převedena na korespondující sloučeninu vzorce I, kde X je halogen soli získané diazotací a dekompozicí v přítomnosti hydrogenhalogenu nebo získaná sloučenina vzorce I, kde X je amino skupina, Ri, R₂, R3 a Y jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, je převedena diazotací a dekompozicí získané soli v přítomnosti fosforečné kyseliny na sloučeninu vzorce I kde X je hydroxy skupina a/nebo získaná sloučenina vzorce I, kde Y je hydroxy skupina, R|, R₂, R3 a X jsou jak bylo definováno v souvislosti se vzorcem I, reaguje s acylačním činidlem za vzniku sloučeniny vzorce I, kde Y reprezentuje Cj.3o alkanoyloxy skupinu nebo C3.22 alkenoyloxy skupinu, a/nebo získaná báze reaguje s anorganickou nebo organickou kyselinou za vzniku farmaceuticky vhodné adiční soli nebo báze vzorce I se uvolní z její adiční soli prostřednictvím báze.
6. 6. Farmaceutická kompozice vyznačující se tím, že obsahuje derivát nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, kde

   Ri reprezentuje Ci_₂q alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci-₂ alkylu, C1.2 alkoxy skupin, halogenu, amino skupiny, (C1.4 alkyl)-amino skupiny, di(Ci-4 alkyl)-amino skupiny nebo di(C|.4 alkanoyl)-amino skupiny, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom , a

   R2 je atom vodíku, nebo

   Ri vytvoří spolu s R₂ C5-7 cykloalkyl volitelně kondenzovaný s benzenovým kruhem,

   Y je atom vodíku, hydroxy skupina, C1.30 alkanoyloxy skupina nebo C3.22 alkenoyloxy skupina,

   X je halogen, hydroxy skupina nebo amino skupina,

   R3 reprezentuje C3.7 cyklalkyl nebo skupinu vzorce -NR4R5, kde

   R4 a R5 znamenají, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, C[_5 alkanoyl skupinu, nebo

   R4 a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může obsahovat také atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, kde heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, Ci-₂ alkoxy skupiny nebo halogenu, nebo geometrický izomer a/nebo optický izomer nebo jejich farmaceuticky vhodná adiční sůl jako aktivní přísada nebo další konvenčni nosič (nosiče).
7. 7. Farmaceutická kompozice podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsahuje deriváty kyseliny hydroximové vzorce I, kde

   X reprezentuje amino skupinu,

   Y je hydroxy skupina,

   R3 znamená C3.7 cykloalkyl nebo skupinu vzorce -NR4R5, kde

   R4 a R5 reprezentují, nezávisle, C1.5 alkanoyl, ale jeden z nich může být také atom vodíku, nebo

   R₄ a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který je kondenzovaný »

   • · s benzenovým kruhem a může také obsahovat atom kyslíku, heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z Ci_₂ alkylu, Ci.₂ alkoxy skupiny nebo halogenu, a

   R_f reprezentuje C14.20 alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, Cj.₂ alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny, (Ci_4 alkyl)-amino skupiny, di(Ci_4 alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci-4 alkanyol)-amino skupiny, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom

   R₂ je atom vodíku, nebo

   X znamená halogen nebo hydroxy skupinu,

   Y je atom vodíku, hydroxy skupina, C1.30 alkanoyloxy skupina nebo C3.22 alkenoyloxy skupina,

   R3 je C3-7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR4R5 kde,

   R₄ a R₅ reprezentují, nezávisle, atom vodíku, Ci_₅ alkyl skupinu, Ci_₅ alkanoyl skupinu, nebo

   R4 a R5 vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může obsahovat také atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, kde heterocykl a/ncbo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1-2 alkylu, Ci.₂ alkoxy skupiny nebo halogenu,

   Ri reprezentuje Cj.₂o alkyl, fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, Ci_₂ alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny, (C1-4 alkyl)-amino skupiny, di(Ci_4 alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci_4 alkanoyl)-amino skupiny, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom , a • * ·

   R₂ je atom vodíku, nebo

   Ri vytvoří spolu s R₂ C5-7 cykloalkyl volitelně kondenzovaný s benzenovým kruhem, nebo geometrický izomer a/nebo optický izomer nebo jejich farmaceuticky vhodnou sůl jako aktivní přísadu.
8. 8. Farmaceutická kompozice pidle nároku 7 vyznačující se tím, že obsahuje derivát kyseliny hydroximové vzorce I, kde

   Ri reprezentuje fenyl volitelně substituovaný 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z metylu, methoxy skupiny nebo atomu chloru, dále pak Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva atomy dusíku jako heteroatom, R₂ je atom vodíku,

   X znamená amino skupinu,

   Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

   R₃ znamená skupinu vzorce -NR4R5 kde

   R4 a R₅ reprezentují, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo

   R4 a R₅ vytvoří spolu se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný nasycený nebo nenasycený heterocykl, nebo geometrický izomer a/nebo optický izomer nebo jejich farmaceuticky vhodnou adiční sůl jako aktivní přísadu.
9. 9. Farmaceutická kompozice podle nároku 8 vyznačující se tím, že obsahuje derivát kyseliny hydroximové vzorce I, kde

   Ri reprezentuje pyridyl nebo fenyl volitelně substituovaný 1-3 methoxy skupinami,

   R₂ je atom vodíku,

   X znamená amino skupinu,

   Y je atom vodíku nebo hydroxy skupina,

   R₃ je pyrrolidin, piperidin nebo morfolin, ·· ·· ·♦ 4·* • » 4 4 · · 4 ·· • 4 4 «4·· *·

   4 · « · 4 4 444« 444

   72 4··> 44 ·· *·· nebo geometrický izomer a/nebo optický izomer nebo jejich farmaceuticky vhodnou adiční sůl jako aktivní přísadu.
10. 10. Farmaceutické použiti derivátů nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, zahrnující aplikaci netoxického množství derivátu nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, kde

    Ri reprezentuje C1.20 alkylovou skupinu, fenylovou skupinu případně substitouvanou 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1-2 alkylu, Ci.₂ alkoxy skupiny, halogenu, amino skupiny,(Ci_₄ alkyl)- • amino skupiny, di(Ci.₄ alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci.₄ alkanoyl)amino skupiny, dále Ri reprezentuje 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva dusíkové atomy nebo atom síry jako heteroatom a

    R₂ zastupuje atom vodíku, nebo

    Ri tvoří společně s R₂ C5.7 cykloalkyl, který může být kondenzovaný s benzenovým kruhem,

    Y znamená atom vodíku, hydroxy skupinu, C1.30 alkanoyloxy skupinu nebo C₃.₂₂ alkenoyloxy skupinu ,

    X je halogen, hydroxy skupina nebo amino skupina, * R3 reprezentuje C3.7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR₄R₅, kde

    R₄ a R₅ znamenají, nezávisle, atom vodíku, C1.5 alkyl, C1.5 alkanoyl skupinu, nebo . R₄ a R5 vytvoří se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může také obsahovat atom kyslíku a _ může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, přičemž heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C[.₂ alkylu, Cj.₂ alkoxy skupiny nebo halogenu, nebo geometrického izomeru a/nebo optického izomeru nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční sole, • 4 44 4·· • 4·« · · · 4 ·· « 4 4 ···· ··

    4 4 4 4» · ···· · ··

    444 44« 4·

    4444 44 44 4 444 pacientovy trpícímu stavy spojenými s buněčným nedostatkem energie zapříčiněným inhibici PARP, diabetes komplikacemi, stavy nedostatku kyslíku srdce a mozku, neurodegenerativními nemocemi, autoimunitními nebo virovými onemocněními.

    skupiny, halogenu, amino skupiny,(Ci.4 alkyl)alkyl)-amino skupiny nebo di(Ci-4 alkanoyl)reprezentuje 5- nebo 6-členný, nasycený nebo
11. 11. Použití derivátu nenasycené kyseliny hydroximové vzorce I, kde Ri reprezentuje C1.20 alkylovou skupinu, fenylovou skupinu substitouvanou 1-3 substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C|.2 alkylu, Ci.₂ alkoxy amino skupiny, di(Ci-4 amino skupiny, dále Ri nenasycený heterocykl obsahující jeden nebo dva dusíkové atomy nebo atom síry jako heteroatom a

    R₂ zastupuje atom vodíku, nebo

    Ri tvoří společně s R2 C5.7 cykloalkyl, který může být kondenzovaný s benzenovým kruhem,

    Y znamená atom vodíku, hydroxy skupinu, C1.30 alkanoyloxy skupinu nebo C3.22 alkenoyloxy skupinu ,

    X je halogen, hydroxy skupina nebo amino skupina,

    Rj reprezentuje C3.7 cykloalkyl nebo skupiny vzorce -NR4R5, kde

    R4 a R₅ znamenají, nezávisle, atom vodíku, Ci_₅ alkyl, Ci_₅ alkanoyl skupinu, nebo

    R4 a R5 vytvoří se sousedním atomem dusíku 5- nebo 6-členný, nasycený nebo nenasycený heterocykl, který může také obsahovat atom kyslíku a může být kondenzovaný s benzenovým kruhem, přičemž heterocykl a/nebo benzen mohou být substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z C1.2 alkylu, C1.2 alkoxy skupiny nebo halogenu, nebo geometrického ízomeru a/nebo optického izomerů a/nebo jejich farmaceuticky vhodné sole pro přípravu farmaceutické kompozice pro léčbu stavů spojených s buněčným nedostatkem energie zapříčiněným

    4*4 inhibicí PARP, diabetes komplikacemi, stavy nedostatku kyslíku srdce a mozku, neurodegenerativními nemocemi, autoimunitními a/nebo virovými nemocemi.