CZ2002805A3

CZ2002805A3 - Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem, způsob jejich přípravy a herbicidní kompozice s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ2002805A3
Application number: CZ2002805A
Authority: CZ
Inventors: Marianne Carlsen; Michael Anthony Guaciaro; James Jan Takasugi
Original assignee: Basf Aktiengesellschaft
Priority date: 2000-05-04
Filing date: 2001-04-30
Publication date: 2002-06-12
Also published as: DK1226127T3; NZ517562A; US6689773B2; CZ304308B6; SI1226127T1; WO2001083459A2; ES2331054T3; EA200200224A1; GEP20063931B; CA2383858C; BG65454B1; IL148464A; CA2383858A1; PL215418B1; HUP0204434A2; CN1383425A; CN1171875C; PT1226127E; PL356029A1; WO2001083459A3

Description

Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem, způsob jejich přípravy a herbicidní kompozice s jejich obsahem

Oblast techniky

Předložený vynález se týká fenylsulfamoylových karboxamidů, substituovaných uracilem, které jsou použitelné jako herbicidy proti plevelům, které způsobují obrovské ekonomické ztráty snižováním výtěžku· užitkových plodin a snižováním kvality sklizně. Celosvětově musí užitkové plodiny soutěžit se stovkami druhů plevelů.

Dosavadní stav techniky

I přes současný výběr komerčně dostupných herbicidů dochází stále k poškozování užitkových plodin plevely. V důsledku toho stále pokračuje výzkum vedoucí k vytvořeni účinnějších a/nebo selektivnějších herbicidních činidel. .

Ve WO 98/06706 je popsáno použití jistých p-trifluormethylfenyl uracilů, způsob jejich výroby a jejich použití jako herbicidů. Kromě toho WO 96/08151 popisuje herbicidní aryluracily a arylthiouracily, ve kterých je arylový kruh popřípadě substituovaný fenylovou skupinou. Ani v jednom z dokumentů však není jako substituent zmiňována sulfamoylkarboxamidová skupina.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká 3-fenyluracilů, 'které jsou vysoce účinné pro potíráni nežádoucích druhů rostlin. Vynález se také týká nových sloučenin, které působí jako činidla způsobující zaschnutí rostlin nebo jako defolianty. Předložený . vynález se- také - týká způsobu potírání nežádoucích rostlinných druhů a kompozic použitelných pro tento účel.

Výhodou, předloženého vynálezu je, že způsob potírání nežádoucích rostlinných druhů může být prováděn v přítomnosti užitkových plodin.

Předložený vynález se dále týká způsobu výroby herbicidních fenylsulfamoyl karboxamidů a meziproduktů tohoto způsobu výroby. Tyto a další předměty předloženého vynálezu budou zřejmé z detailního popisu předmětu vynálezu, který je přiložen. Bylo zjištěno, že uvedených cílů je možno dosáhnout v souladu s předloženým vynálezem použitím nových fenylsulfamoylových karboxamidů, substituovaných uracilem, obecného vzorce I

I, ve kterém jednotlivé substituenty mají následující významy:

A představuje atom kyslíku nebo atom síry;

X¹ představuje atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-C₄-alkyl;

X představuje atom vodíku, .skupinu kyano, CS-NH₂, atom halogenu, Či-C₄-alkyl nebo Ci~C₄-halogenalkyl;

X³ představuje atom vodíku, skupinu · kyano, Ci-Cg-alkyl,

Ci-C₆-alkoxyalkyl, C3-C₇-cykloalkyl, ^C₃-C₆-alkenyl,

C₃-C₆-alkinyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;

12' *

R a R. představuj i nezávisle na sobě atom vodíku,, atom halogenu, OR⁴⁸, Ci-Ci₀-alkyl, C₂-Cio~alkenyl, C₃-C₁₀-alkinyl, C₃-C₇-cykloalkyl,' fenyl, benzyl nebo C₅-C₇-cykloalkenyl, kde každá z ' posledně jmenovaných 7 skupin může být substituovaná libovolnou kombinací jednoho až šesti ‘atomů halogenu, jedné až tří Ci-Cg-alkoxy skupin, jedné nebo dvou Ci~Cg-halogenalkoxy skupin, jedné nebo dvou kyano skupin, jedné nebo dvou C₃-C₇-cykloalkylových skupin, jedné nebo dvou C(O)R⁴⁹ skupin, jedné nebo dvou CO-OR⁵⁰ skupin, jedné nebo dvou CO-SR⁵¹ skupin, jedné nebo dvou CO-NR⁵²R⁵³ skupin, jedné až tří OR⁵⁴ skupin, jedné až tří SR⁵⁴ skupin, jednoho popřípadě substituovaného čtyř až desetičlenného monocyklického nebo kondenzovaného .... bicyklického heterocyklického kruhu, jedné nebo dvou popřípadě substituovaných fenylových skupin nebo jedné nebo dvou popřípadě substituovaných benzylových skupin, nebo R¹ a R² společně s atomem, ke kterému jsou vázány, vytvářejí 3- až 7-členný heťerocyklický kruh;

Q je zvoleno ze souboru, zahrnujícího

Q10

Q12

kde’ A¹ až A¹⁷ představuji nezávisle na sobě atom kyslíku nebo atom síry;

R³, R⁴, R⁷, R⁸, Rⁿ, R¹², R¹⁸, R¹⁹, R²⁷, R²⁹, R³², R³³, r³\ r3% R , . R⁴⁵·, R⁴⁶ a R⁴⁷ představují nezávisle na sobě atom vodíku, skupiny kyano, amino, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, Ci-C₆-halogenalkoxy, C₃-C₇-cykloalkyl, C2-Cg-alkenyl, C2~C6-halogenalkenyl, C₃-Cg-alkinyl, benzyl, OR⁵⁵, Ci-C₃-kyanoalkyl nebo

R³ a R⁴, R⁷ a R⁸, R¹¹ a R¹², R¹⁸ a R¹⁹ nebo R⁴⁶ a R⁴⁷ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyřaž sedmičlenný kruh, popřípadě přerušený atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku a popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo Ci-C4-alkylovými skupinami;

R⁵, R⁶, R⁹, R¹⁰, R¹⁵, R¹⁶, R²⁰, R²¹, R³⁰, R³¹, R³⁵, r3% r⁴\ _R« _a

R⁴³ představuji nezávisle na sobě atom vodíku,' skupiny

Ci-Cg-alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl, C₃-C7-cykloalkyl,

C₂-C₆-alkenyl, C₂-C₆-halogenalkenyl, C₃-C₆-alkinyl, OR⁵⁶,

S(O)_nR⁵⁷, O-SO2-R⁵⁷, NR⁵⁸R⁵⁹ nebo R⁵ a R⁶, R⁹ a R¹⁰, R¹⁵ a R¹⁶, R a R nebo R a R mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyř- až sedmičlenný kruh popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo Ci-C4-alkylovými skupinami; ,

R¹³, R¹⁴, R²², R²³, R²⁵ a R²⁶ představují nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-C₆-alkyl;

R¹⁷, R²⁸, R³⁴, R³⁷ nebo R⁴⁰ představují nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, Cx-Cg-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, C.3-C7-cykloalkyl, C₂-Cg-alkenyl, C₂-C6-halogenalkenyl, C₃-C₆-alkinyl, OR⁶⁰ nebo SR⁶¹;

R představuje atom vodíku, Ci-C₄-alkyl, Ci-C₄-halogenalkyl,.

C2^-C₄-alkenyl, C₃-C₄-alkinyl, Ci-C₄-halogenalkoxy nebo amino;

...

R⁴⁸, R⁴⁹, R⁵⁰, R⁵¹, R⁵², R⁵³, R⁵⁴, R⁵⁵, r56, _R57, _r58, _r59, _r60 _a

R představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C₆-alkyl,

Ci-C₆-halogenalkyl, C₃rC₇-cykloalkyl, C₂-C₆-alkenyl,

C₃-C6^-alkinyl, popřípadě substituovaný fenyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;

n je rovno nule, 1 nebo. 2;

a zemědělsky použitelné sole sloučenin I.

Předložený vynález se dále týká

- použití sloučenin I. jako herbicidů' a/nebo pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci,

- herbicidních kompozic a kompozic pro dosažení, zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, obsahujících sloučeniny obecného vzorce I jako účinné složky..,

- způsobů přípravy sloučenin I a herbicidních kompozic a kompozic pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, používajících sloučeniny obecného vzorce I, — způsobu potírání nežádoucí vegetace a pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci použitím sloučenin

I a , f . 7 ' '

- nových meziproduktů obecného vzorce II:

- . 9 ,ve kterém Q, X¹ a X² mají významy uvedené výše, s tím, že Q musí být jiný než Q²¹. Výhodné sloučeniny obecných vzorců I a II jsou uvedeny v dále uvedených podskupinách a z následujícího popisu.

V závislosti na způsobu substituce mohou sloučeniny obecného vzorce I obsahovat jedno nebo více chirálních center a v takovém.případě mohou existovat ve formě směsí enantiomerů nebo diastereomerů. Předložený vynález se týká jak čistých enantiomerů nebo diasteromerů, tak i jejich směsí. . .

Zemědělsky použitelné sole jsou obzvláště sole těch kationtů a adiční sole těch kyselin, které neovlivňují nepříznivým způsobem herbicidní působení sloučenin obecného vzorce I. Vhodné kationty ‘jsou 'proto především ionty alkalických ...kovů, výhodně sodíku a.· draslíku, kovů alkalických zemin, výhodně vápníku, hořčíku a bária a přechodových kovů, výhodně manganu, mědi, zinku a železa, a amoniový iont, který může nést jeden až čtyři C₁-C₄-alkylové substituenty a/nebo jeden fenylový nebo benzylový substituent, výhodně diisopropylamonium, tetramethylamonium, tetrabutylamonium, trimethylbenzylamonium a dále fosfoniové ionty, sulfoniové ionty, výhodně tri (Ci-C₄-alkyl) sulfonium a sulfoxoniové ionty, výhodně tri (Ci-C₄-alkyl) sulfoxonium.

Anionty kyselin použitelných v adičních solích kyselin jsou primárně chlorid, bromid, fluorid, hydrogensíran, síran, dihydrogenfosforečnan, hydrogenfosforečnan, fosforečnan, dusičnan, hydrogenuhličitan, uhličitan, hexafluorkřemičitan, hexafluorfosforečnan, benzoát a anionty Ci-C₄-alkanových kyselin, výhodně mravenčan, octan, propionát a butyrát.

Organické skupiny uvedené jako substituenty X³ a R¹ až R⁶¹nebo substituenty na fenylových nebo heterocyklických kruzích jsou kolektivní názvy pro jednotlivé členy uvedených souborů, jako je tomu například u výrazu atom halogenu. Všechny uhlíkaté řetězce., to jest skupiny alkyl, halogenalkyl, alkenyl, alkinyl a fenylalkyl, mohou být přímé nebo rozvětvené.

Výrazy halogenalkyl, halogenalkoxy a halogenalkenyl, jak jsou užívány v popisu předmětu vynálezu a v patentocýh nárocích, označují alkylovou skupinu, alkoxy skupinu nebo alkenylovou skupinu, substituovanou jedním nebo více atomy halogenu. Atomy halogenu mohou být stejné nebo různé.

Na halogenované substituenty jsou výhodně vázány jeden až pět stejných nebo různých atomů halogenu.

V obecném vzorci I uvedeném výše 4- až 10-členné monocyklické nebo kondenzované bicyklické, heterocyklické kruhy zahrnují neomezujícím způsobem benzimidazol, imidazol, imidazolin-2-thion, indol, anhydrid kyseliny

- . 11

isatové, morfolin, piperazin, piperidin, purin, pyrazol, pyrrol, pyrrolidin a 1,2,4-triazol, kde každý kruh je popřípadě - substituovaný jednou nebo více skupinami nezávisle na sobě zvolenými ze souboru, zahrnuj ičího' atom halogenu, skupiny kyano, nitro, amino, hydroxyl, Ci-C₄-alkyl, Ci-C₄-halogenalkyl, Ci-C₄-alkoxy, Ci-C₄-halogenalkoxy nebo Ci-C₄-halogenalkyl-sulfonyl.

Pokud skupiny fenyl nebo benzyl jsou označeny jako substituované, substituenty které jsou popřípadě přítomny mohou být libovolné z jednoho nebo více substituentů, které jsou obvykle používány pro přípravu pesticidových sloučenin a./nebo modifikace sloučenin pro ovlivnění jejich, struktury/aktivity, trvanlivosti, pronikavosti nebo dalších vlastností. Specifické příklady takových . substituentů zahrnují například atom halogenu, skupiny nitro, kyano, thiokyanato, kyanato, hydroxyl, alkyl, halogenalkyl, alkoxy, halogenalkoxy, amino, alkylamino, dial.kylamino, formyl, alkoxykarbonyl, kařboxyl, alkanoyl, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, karbamoyl, alkylamido, fenyl, fenoxy, benzyl, benzyloxy, heterocyklyl, obzvláště furyl a cykloalkyl, obzvláště ‘cyklopropyl. Typicky mohou být přítomny takové substituenty v počtu nula až tři. Pokud jsou přítomny libovolné z výše uvedených substituentů, které představují nebo obsahují alkylovou skupinu, pak tato alkylová skupina je přímá nebo rozvětvená a může obsahovat až do 12, výhodně až do 6 a’obzvláště až do 4 atomů uhlíku.

Ve výše uvedeném obecném vzorci I zahrnují 3- až 7-členné heterocyklické kruhy neomezujícím způsobem kruhy imidazol a ftalimid, kde každý kruh· je popřípadě substituovaný libovolnou kombinací jednoho až. tří atomů halogenu, jedné až tří Ci-C₄-alkylových skupin, jedné až tří Ci-C₄-halogenalkylových skupin, jedné až tří Ci-C₄-alkoxy skupin, nebo jedné až tří Ci-C₄-halogenalkoxy skupin.

Fenylsulfamoylové karboxamidy substituované uracilem obecného vzorce I vykazují neočekávaně vysokou herbicidní účinnost a překvapivou selektivitu na užitkové plodiny.

’Příklady významů jednotlivých skupin jsou:

- atom halogenu: atom fluoru, atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, výhodně atom fluoru nebo atom chloru;

- Ci-C₄-alkyl; CH₃, C₂H₅, CH₂-C₂H₅, CH(CH₃)₂, n-C₄H₉, CH(CH₃)C₂H₅, CH₂-CH(CH₃)₂ nebo C(CH₃)₃

- Ci-C₆-alkyl a alkylová část skupiny Ci-Cg-alkoxyCi-Cg-alkyl: methyl, ethyl, n-propyl, 1-methylethyl, nbutyl, 1-methýlpropyl,' 2-methylpropyl, 1,1-dimethylethyl, n-pentyl, 1-methylbutyl, 2-methylbutyl, 3-methylbutyl, 2,2-dimethylpropyl, 1-ethylpropyl, n-hexyl, 1,1-dimethylpropyl, 1,2-dimethylpropyl, 1-methylpentyl, 2-methylpentyl, 3-methylpentyl, 4-methylpentyl, 1,1-dimethylbutyl, 1,2-dimethylbutyl, 1,3-dimethylbutyl, 2,2-dimethylbutyl, 2,3-dimethylbutyl, 3,3-dimethylbutyl, 1-ethylbUtyl, 2-ethylbutyl, 1,1,2-trimethylpropyl,

1,2,2-trimethylpropyl, 1-ethyl-l-methylpropyl nebol-ethyl2-methylpropyl, výhodně Ci-C₄-alkyl, obzvláště methyl nebo ethyl;

Ci-C₃-kyanoalkyl: CH₂CN, 1-kyanoethyl, 2-kyanoethyl,

1-kyanoprop-l-yl, 2-kyanoprop-l-yl, 3-kyanoprop-l-yl nebo 1-(CH₂CN) eth-l-yl;

- Cx-Ce-halogenalkyl: Ci-C₆-alkyl jak je uvedeno výše, který je částečně nebo úplně substituován atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu a/nebo atomem jodu, například CH₂F, CHF₂, CF₃, CH₂C1, CH(C1)₂, C(C1)₃, chlorfluormethyl, dichlorfluormethyl, chlordifluormethyl, 1-fluorethyl, 2-fluorethyl, 2,2-difluorethyl, 2; 2,2-t.rif luorethyl, 2-chlor-2-fluorethyl, 2-chlor-2,2-difluorethyl, 2,2-dichlor-2-fluorethyl, 2,2,2-trichlorethyl, C₂F₅, 3-fluorpropyl, 3-chlorpropyl nebo CF₂-C₂F₅, výhodně C₁-C₄-halogenalkyl, obzvláště trifluormethyl nebo 1,2-dichlorethyl;

- C₂-C₆-alkenyl: ethenyl, prop-l-en-l-yl, prop-2-en-l-yl, 1-methylethenyl, n-buten-l-yl, n-buten-2-yl, n-buten-3-yl, 1-methylprop-l-en-l-yl, 2-methylprop-l-en-l-yl, l-methylprop-2-en-l-yl, 2-methylprop-2-en-l-yl, n-penten1-yl, n-penten-2-yl, n-penten-3-yl, n-penten-4-yl, 1-methylbut-l-en-l-yl, 2-methylbut-l-en-l-yl, 3-methyltout1-en-l-yl, l-methylbut-2-en-l-yl, 2-methylbut-2-en-l-yl, 3-methylbut-2-en-l-yl, l-methylbut-3-en-l-yl, 2-methylk»ut3-en-l-yl, 3-methylbut-3-en-l-yl, 1,l-dimethylprop-2-en-

1-yl, 1,2-dimethylprop-l-en-l-yl, 1,2-dimethylprop-2-en1-yl, l-ethylprop-l-en-2-yl, l-ethylprop-2-en-l-yl, n-hex1-en-l-yl, n-hex-2-en-l-yl, .n-hex-3-en-l-yl, n-hex-4-en1-yl, n-hex-5-en-l-yl, 1-methylpent-l-en-l-yl, 2-methylpent-1-en-1-yl, 3-methylpent-l-en-l-yl, 4-methylpent-1-en-1-yl, l-methylpent-2-en-l-yl, 2-methylpent-2-en-l-yl, 3-methylpent-2-en-l-yl, 4-methylpent-2-en-l-yl, l-methylpent-3-en-l-yl, 2-methylpent-3-en-l-yl, 3-methylpent-3-en-l-yl, 4-methylpent-3-en-l-yl, l-methylpent-4-en-l-yl, 2-methylpent-4-en-l-yl, 3-methylpent-4-en-l-yl, 4-methylpent-4-en-l-yl, 1,l-dimethylbut-2-en-l-yl, 1,l-dimethylbut-3-en-l-yl, 1,2-dimethylbut-l-en-l-yl, .

1,2-dimethylbut-2-en-l-yl, 1,2-dimethylbut-3-en-l-yl, 1,3-dimethylbut-l-en-l-yl, 1,3-dimethylbut-2-en-l-yl, 1,3-dimethylbut-3-en-l-yl, 2,2-dimethylbut-3-en-l-yl, 2,3-dimethylbut-l-en-l-yl, 2,3-dimethylbut-2-en-l-yl, 2,3-dimethylbut-3-en-l-yl, 3,3-dimethylbut-l-en-l-yl, 3,3-dimethylbut-2-en-l-yl> 1-ethylbut-l-en-l-yl, l-ethylbut-2-en-l-yl, l-ethylbut-3-en-l-yl, 2-ethylbut1-en-l-yl, 2-ethylbut-2-en-l-yl, 2-ethylbut-3-en-l-yl, 1,1,2-trimethylprop-2-en-l-yl, l-ethyl-l-methylprop-2-en1-yl, l-ethyl-2-methylprop-l-en-l-yl nebo 1-ethyl2-methylprop-2-en-l-yl, výhodně C₃- nebo C₄-alkenyl;

- C₂-C₆-halogenalkenyl: C₂-C₆-alkenyl jak je uvedeno výše, který je částečně nebo úplně substituován atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu a/nebo atomem jodu, tedy například 2-chlorallyl,. 3-chlorallyl, 2,3-dichlorallyl,

3,3-dichlorallyl, 2,3,4-trichlorallyl, 2,3-dichlorbut2-enyl, 2-bromallyl, 3-bromallyl, 2,3-dibromallyl, 3,3-dibromallyl, 2,3,3-tribromallyl nebo 2,3-dibrombut2-enyl;

- C₃-C₆-alkinyl: prop-l-in-l-yl, prop-2-in-3-yl, n-but1-in-l-yl, n-but-l-in-4-yl, n-but-2-in-l-yl, n-pent-l-in1-yl, n-pent-l-in-3-yl, n-pent-l-in-4-yl, n-pent-l-in-5-yl, n-pent-2-in-l-yl, n-pent-2-in-4-yl, n-pent-2-in-5-yl, 3-methylbut-l-in-l-yl, 3-methylbut-l-in-3-yl, 3-meťhylbutl-in-4-yl,. n-h'ex-1-in-l-yl, n-hex-l-in-3-yl, n-hex-l-in4-yl, n-hex-l-in-5-yl, n-hex-l-in-6-yl, n-hex-2-in-l-yl, nhex-2-in-4-yl, n-hex-2-in-5-ýl, n-hex-2-in-6-yl, n-hex3-in-l-yl, n-hex-3-in-2-yl, 3-methylpent-l-in-l-yl, 3-methylpent-l-in-3-yl, 3-methylpent-l-in-4-yl, . 3-methylpent-l-in-5-yl, 4-methylpenť-l-in-l-yl, 4-methylpent-2-in-4-yl nebo 4-methylpent-2-in-5-yl, výhodně C₃- nebo C₄-alkinyl, obzvláště próp-2-in-3-yl;

- fenyl-Ci-C₆-aíkyl: například benzyl, 1-fenyleth-l-yl, 2-fenyleth-l-yl, 1-fenylprop-l-yl, 2-fenylprop-l-yl, 3-fenylprop-l-yl, 1-fenylprop-2-yl, 2-fenylprop-2-yl, 1-fenylbut-l-yl,‘2-fenylbut-l-yl, 3-fenylbut-l-yl, . 4-fenylbut-l-yl,. l-fenylbut-2-yl, 2-fenylbut-2-yl,. l-fenylbut-3-yl, 2-fenylbUt-3-yl, l-fenyl-2-methýlprop3-yl, 2-fenyl-2-methylprop-3-yl, 3-fenyl-2-methylprop-3-yl nebo 2-benzylprop-2-yl, výhodně fenyl-Ci-C₄-alkyl, obzvláště 2-fenyleth-l-yl;

- Ci-Cg-alkoxy a alkoxy část skupiny Ci-Cg-alkoxyCi-C₆-alkyl: methoxy, ethoxy, n-propoxy,.1-methylethoxy, nbutoxy, 1-methylpropoxy, 2-methylpropoxy, 1,1-dimethylethoxy, n-pentoxy, 1-methylbutoxy, 2-methylbutoxy, 3-methylbutoxy, 1,1-dimethylpropoxy, 1,2-dimethylpropoxy, 2,2-dimethylpropoxy, 1-ethylpropoxy, n-hexoxy, 1-methylpentoxy., 2-methylpentoxy, 3-methylpentoxy, 4-methylpentoxy, 1,1-dimethylbutoxy, 1,2-dimethylbutoxy, 1,3-dimethylbutoxy, 2,2-dimethylbutoxy, 2,3-dimethylbutoxy, 3,3-dimethylbutoxy, 1-ethylbutoxy, 2-ethylbutoxy, 1,1,2-trimethylpropoxy, 1,2,2-trimethylpropoxy, 1-ethyl-l-methylpropoxy nebo l-ethyl-2-methylpropoxy, výhodně Ci-C₄-alkoxy, obzvláště OCH₃, OC₂H₅ nebo OCH(CH₃)₂;

- C₃-C₇-cykloalkyl: cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl a cykloheptyl;

- C5-C₇-cykloalkenyl: cyklopent-l-enyl, cyklopent-2-enyl, cyklopent-3-enyl, cyklohex-l-enyl, cyklohex-2-enyl, cyklohex-3-enyl, cyklohept-l-enyl, cyklohept-2-enyl, cyklohept-3-enyl, cyklohept-4-enyl, cyklookt-l-enyl, cyklookt-2-ényl, cyklookt-3-enyl a cyklookt-4-enyl.

3- až 7-členný heterocyklus je nasycený, částečně nebo úplně nenasycený nebo aromatický heterocyklus, který má jeden až tři heteroatomy, zvolené ze souboru, zahrnujícího

- jeden až tři atomy dusíku,

- jeden nebo dva atomy kyslíku a

- jeden nebo dva atomy siry.

Vzhledem k zamýšlenému použiti sloučenin I jako herbicidů a/nebo sloučenin, které umožňují dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, mají substituenty výhodně následující významy, jednotlivě nebo v kombinaci výhodných provedení:

X představuje atom vodíku nebo atom halogenu, obzvláště - atom vodíku nebo atom chloru; ..

X představuje skupinu kyano nebo atom halogenu,.obzvláště skupinu kyano nebo atom chloru;

%»...

X představuje atom vodíku;,

Q představuje Q⁵, Q⁷, Q²¹, q²², q²\ _q32, _q38, _{q39 nebo q40;}

A¹ představuje atom kyslíku;

A , A představují nezávisle na sobě atom kyslíku; 39^

A , A představují nezávisle na sobě atom kyslíku;

A¹⁰, A¹¹ představuji nezávisle na sobě atom kyslíku;

A¹² představuje atom síry;

A¹³ představuje atom kyslíku;

A¹⁵ představuje atom síry;

R¹ představuje Ci-C₄-alkyl;

R² představuje Ci-C₆-alkyl, C₂-C₆-.alkenyl nebo C₂-C₆-alkinyl;

'

R představuje . skupiny amino, Ci-C₆-alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl, Ci-Cg-alkoxy nebo Ci-Cg-halogenalkoxy;

R⁸ představuje Cj-Ce-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, Cs-Cv-cykloalkyl, C₂-C6-alkenyl nebo Ci-Cg-halogenalkoxy;

R a R mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyř až sedmičlenný kruh, popřípadě přerušený atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku;

R , R představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-alkoxy nebo společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představují 5- nebo 6-členný kruh;

R představuje atom vodíku, skupinu amino nebo Ci-C₆-aLkyl;

- 19 - . ϊ* ί..·.·λ

R³⁰ představuje Ci-C₆-halogenalkyl, Ci-Cg-halogenalkoxy nebo Ci-Cé-alkylsulfonyl a

R³¹ představuje atom vodíku, skupinu ammo, Ci-C₆~alkyl, C₃-C₇-cykloalkyl nebo C₂-C₆-alkenyl nebo r³⁰ a R³¹ společně s atomy,’ ke kterým jsou vázány, představují 5- nebo 6-členný kruh, r³² představuje . atom vodíku, skupinu amino, Ci.-C₆-alkyl,.

C—Cé-halogenalkýl nebo C₂-C₆-alkenyl; ..

r³³ představuje atom vodíku/ skupinu, amino, C—Cg-alkyl,

Ci-Cg-halogenalkyl nebo C₂ ^_C6-alkenyl,,

R³⁴ představuje atom vodíku nebo Ci-C₆-alkyl; .

R³⁵ představuje ' Ci-C₆-halogenalkyl, C^Cg-halogenalkoxy nebo . Ci-C₆-alkylsulfonyl;.

r³⁶ představuje atom vodíku, skupinu amino, Ci-C₆-alkyl, C₃-C₇-cykloalkyl nebo C₂-C₆-alkenyl;

r³⁷ představuje atom vodíku, skupinu kyano, atom halogenu, Ci-Cg-alkyl nebo Ci-C₆-alkoxy;

R³⁸ představuje

C₁-C₆-halogenalkyl, Ci-Ce-alkylsulfonyl;

r³⁹ představuje

Ci-C₆-halogenalkyl, Ci-C₆-alkylsulfonyl;

skupinu kyano, Ci C₆ alkyl, Ci-C₆-halogenalkoxy nebo skupinu kyano, Ci-C₆ alkyl, Ci-Ce-halogenalkoxy nebe

R⁴⁰ představuje atom halogenu;

r« představuje atom vodíku, skupinu amino nebo Ci-Ce-alkyl;

_R« představuje d-Cs-halogenalkyl, Cx-Ce-halogenalkozy, Ci-C₆-alkylsulfonyl nebo Ci-Cs-alkylsulfonyloxy;

_R« představuje atom vodiku, skupinu amino nebo Cr-Ce-alkyl; r“ představuje atom vodiku, amino nebo _C1-C₆-alkyl;

R¹⁵ představuje atom vodiku,' skupinu amino nebo C^Cs-alkyl;

R«- R” představuji nezávisle na sobě _C1-C₆-halogenalkyl nebo společně s atomy dusíku, ke kterým jsou vázány, představují 5- nebo 6-členný kruh, popřípadě přerušeny jedním atomem kyslíku nebo atomem síry v kruhu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce la (to _jest I ve kterém X¹ - atom fluoru; X² - atom chloru; Q _Q21; χ3 = atom vodíku; A, A% A⁹ = atom kyslíku; R‘ methyl; R³⁰ ='trifluormethyl; R³¹ = atom vodíku).

a z nich obzvláště sloučeniny uvedené v tabulce 1:

Tabulka 1

č.	R¹	R²
la. 1	H	ch₃ _______
la. 2	H	c₂h₅ -
la. 3	H	ch₂ch₂-ci _____
la . 4	H ' .	ch₂ch₂-cn
la. 5	Ή	CH2-CO-OCH3
Ia.6	H	CH2-CO-OC2H5
Ia.7	H	CH(CH₃) -CO-OCH3
Ia.8	H	CH₂CH₂-OCH₃
la. 9	H	CH2-C2H5 _____
la.10	H	CH2CH2-C2H5
la.ll :-----—	H __----_---—	CH(CH₃)₂

la.12 I	4 c	:h(ch₃)-c₂h₅
la. 13 .1	4 .	ZH₂-CH(CH₃)₂
la. 14	4	C(CH₃)₃
la. 15	H	CH(CH₃)-CH₂- c₂h₅
I a · 16	H	CH₂-CH(CH₃)-C₂H₅
’ la.17	H	ch₂ch₂-ch (CH₃) ₂
. la.18	H	ch₂-ch=c.h₂
la.19	H	CH(CH₃)=CH₂
la.20	H	CH₂=CH-CH₃
la. 21	H	ch₂-c=ch
I a . 2 2	H	CH(CH₃)'-C=CH
. la.23	H	Cyklopropyl
la.24	H	CH₂-Cyklopropyl
la . 25	H	Cyklopentyl
la .26,	H	CH₂-Cyklopentyl
la.27	H	CH₂-(1,3-Dioxolanyl)
la . 28	H	CH₂-(2-Furyl)
la . 29.	H	CH₂-(3-Furyl)
la.30	H	CH₂-(2-Thienyl)
la.31	H	CH₂-(3-Thienyl)
la.32	H	.Fenyl
la. 33	H	2-Chlorfenyl
la.34	H	3-Chlorfenyl
la. 35	H	4-Chlorfenyl
la. 36	H	2-F.luorfenyl
Za . 37	H	3-Fluorfenyl

la.38	4	4-Fluorfenyl
Ia.39	H	2-Methylfenyl
la.40 .	H	3-Methylfenyl
la.41	H	4-Methylfenyl
la. 42	H	2-Methoxyfenyl
la. 43	H	3-Methoxyfenyl
la.44	H	4-Methoxyfenyl
la. 45	H	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
la. 46	H	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
la. 47	H	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.48	H	2-Nitrofenyl
la. 49	H	3-Nitrofenyl
la. 50	H	4-Nitrofenyl
la.51	H	2-(Dimethylamino)fenyl
la . 52	H	3-(Dimethylamino)fenyl
la·. 53	H .	4-(Dimethylamino)fenyl
la . 54	H	2-(Trifluormethyl)fenyl
la. 55	H	3-(Trifluormethyl)fenyl
la . 56	H	4-(Trifluormethyl)fenyl
la.57	H	3-(Fenoxy)fenyl.
la. 58	H	4-(Fenoxy)fenyl
la. 59	H	2,4-Difluorfenyl
la. 60	H	2,4-Dichlorfenyl
la.61	H	3,4-Difluorfenyl
la . 62	H	3,4-Dichlorfenyl
I a . 6 3	H	3,5-Difluorfenyl

la.64 i	4 ^:	U5-Dichlorfenyl
la .65 í	4	’-Pyridyl
la. 66	4	3-Pyridyl
la.67		4-Pyridyl
la . 68	H	a-Naftyl
la.69	H	Benzyl
la. 70	H	2-Chlorbenzyl
la.71/	H	3-Chlorbenzyl
la.72	H	4-Chlorbenzyl
la.73	H	2-Methoxybenzyl
la.74	H	3-Methoxybenzyl
la.75	H '	4-Methoxybenzyl
la . 7 6	ch₃	ch₃
la.77	ch₃	c₂h₅ _________________-
la.78	ch₃	CH₂CH₂-C1 .
la.79	ch₃	CH2CH2-CN
la. 80	ch₃	CH2-CO-OCH3
la. 81	ch₃	CH2-CO-OC2H5
la.82	ch₃	CH (CH₃) -CO-OCH₃ '
la. 83	ch₃	CH₂CH₂-OCH₃
la. 84	ch₃	CH2.-C2H5
la. 85	ch₃	CH2CH2-C2H5
la . 86	ch₃	CH(CH₃)2
la. 87	ch₃	CH(CH₃)-C₂H₅
la.88	ch₃	CH₂-CH(CH₃)₂
la. 89	ch₃	C(CH₃)₃ . ..

la. 90 C	- 2 T ^_ ” P	•o ·· ··.···: . ζ . J . «* · · * · · · · :h(ch₃)-ch2-c₂H5	·· ·· 6 C & • · ·
I a . 91 C	:h₃ ^c	:h₂-ch(ch₃)-c₂h₅
la . 92	:h₃ /	3H₂CH₂-CH (CH₃) 2
la . 93	3H₃	3H₂-CH=CH₂
la.94	ch₃	CH(CH₃)-CH₂
la . 95	CH₃ ' '	ch₂=ch-ch₃
la. 96	CH₃	ch₂-c=ch
la. 97	ch₃	CH(CH₃)-C=CH
la. 9.8	ch₃	Cyklopropyl
Ia.99	ch₃	CH₂-Cyklopropyl
la.100	ch₃	Cyklopentyl
Ta.101	ch₃	CH₂-Cyklopentyl
la.102	ch₃	CH₂-(1,3-Dioxolanyl)
la.103	ch₃	CH₂-(2-Furyl)
^: la.104	ch₃	CH₂-(3-Furyl)
I a. 10 5	ch₃	CH₂-(2-Thienyl)
la . 106	ch₃	CH₂-(3-Thienyl)
Ia.107	ch₃	Fenyl
fla.108	ch₃	2-Chlorfenyl
la.109	ch₃	.3-Chlorfenyl
la.110	ch₃	4-Chlorfenyl
la,111	ch₃	2-Fluorfenyl
la.112	ch₃	3-Fluorfenyl
la.113	ch₃	4-Fluorfenyl
la.114	ch₃	2-Methylfenyl
la.115	ch₃	3-Methylfenyl

26- -

I a. 116	:h₃	4-Methylfenyl
la.117	oh₃	2-Methoxyfenyl
la.118	ch₃	3-Methoxyfenyl
, la.119	ch₃	4-Methoxyfenyl
la.120	ch₃	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.121	ch₃	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.122	ch₃	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.123	ch₃	2-Nitrofenyl
la.124	ch₃	3-Nitrofenyl
la. 125.	ch₃	4-Nitrofenyl
La.126	ch₃	2-7 (Dimethylamino) fenyl
la.127	ch₃	3-(Dimethylamino)fenyl
la.128	ch₃	4-(Dimethylamino)fenyl
la.129	ch₃	2-(Trifluormethyl)fenyl
. la.130	ch₃	3-(Trifluormethyl)fenyl
la.131	ch₃	4-(Trifluormethyl)fenyl
la.132	ch₃	3-(Fenoxy)fenyl
la.133 .	ch₃	4-(Fenoxy)fenyl
la.134	ch₃	2,4-Difluorfenyl
la.135	ch₃	2,4-Dichlorfenyl
la.136	ch₃	3,4-Difluorfenyl
la.137	ch₃	3,4-Dichlorfenyl
la.138	ch₃	3,5-Difluorfenyl
la.139	ch₃	3,5-Dichlorfenyl
la.140	ch₃	2-Pyridyl
la.141	ch₃	3-Pyridyl

la.142	:h₃	4-Pyridyl
Ta.143	:h₃	x-Naftyl
la.144	ch₃	Benzyl
la.145	ch₃	2-Chlorbenzyl
la .14 6	ch₃	3-Chlorbenzyl
la.147	ch₃	4-Chlorbenzyl
la.148	ch₃	2-Methoxybenzyl
la.149 ‘	ch₃	3-Methoxybenzyl
la.150	ch₃	4-Methoxybenzyl
la. 151. '	c₂h₅	C₂H₅
Ta.152	c₂h₅	CH₂CH₂-C1
la.153	c₂h₅	CH2CH2-CN
la.154 .	c₂h₅	ch₂-co-och₃
la .155	c₂h₅	CH2-CO-OC2H5
la.156	c₂h₅	CH(CH₃)-CO-OCH3
la .157	c₂h₅	CH2CH2-OCH3
la.158	c₂h₅	CH2-C2H5
la.159	c₂h₅	CH2CH2-C2H5
la. 1.60	c₂h₅	CH(CH₃)₂
la.161	c₂h₅	CH(CH₃)-C₂H_s
la.162	c₂h₅	CH₂-CH(CH₃)₂
la .163	C2H5	C(CH₃)3
la.164	c₂Hs	CH('CH₃)-CH2-C₂H5
la.165	c₂h₅	ch₂-ch (CH₃) -C2H5
la .166	c₂h₅	CH₂CH₂-CH(CH₃)₂
la.167	c₂h₅ ,	1 ch₂-ch=ch₂______________________

la.168 . C	2H5	:h(ch₃)-ch₂
la.169 (	:₂h₅ ⁽	:h₂=ch-ch₃
la.170	:₂h₅	:h₂-c=ch
la.171	o₂h₅	2H (CH₃) ~C=CH
la .172	c₂h₅	Cyklopropyl
la.173	C2H5	CH₂-Cyklopropyl
la.174	c₂h₅	Cyklopentyl
la.175	c₂h₅	CH₂-Cyklopentyl
la.17 6	c₂h₅	CH₂-(1, 3-Dioxolanyl)
. la.177	c₂h₅	CH₂-(2-Furyl)
la.178	C2H5	CH₂-(3-Furyl)
la.179	C2H5	CH₂-(2-Thienyl)
la.180	c₂h₅	CH₂-(3-Thienyl)
la.181	C₂H₅	Fenyl
. la.182	c₂h₅	2-Chlorfenyl
la.183	C2H5	3-Chlorfenyl
la.184	c₂h₅	4-Chlorfenyl
la .185	C2H5	2-Fluorfenyl
la.18 6	c₂H₅	3-Fluorfenyl
la.187	c₂h₅ .	4-Fluorfenyl
la.188	c₂h₅	2-Methylfenyl
la.189	c₂h₅	3-Methylfenyl
la.190	c₂h₅	4-Methylfenyl
la.191	c₂h₅	2-Methoxyfenyl
la.192	c₂h₅	3-Methoxyfenyl
la.193	c₂h₅	4-Methoxyfenyl

la.194 ' C	:₂h₅ ' ^:	(Methoxykarbonyl)fenyl
la.195 (	^285	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
la .196	u -2^5	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.197	O2H5	2-Nitrofenyl
la.198	c₂h₅	3-Nitrofenyl
la.199	c₂h₅	4-Nitrofenyl
la.200	c₂h₅	2-(Dimethylamino)fenyl
la.201	c₂h₅	3-(Dimethylamino)fenyl
la.202	c₂h₅	4-(Dimethylamino)fenyl
la.203	c₂h₅	2-(Trifluormethyl)fenyl
la.204	c₂h₅	3-(Trifluormethyl)fenyl
la.205	c₂h₅	4-(Trifluormethyl)fenyl
la,206	c₂h₅	3-(Fenoxy)fenyl
. la.207 .	c₂h₅	4-(Fenoxy)fenyl .
la.208	c₂h₅	2,4-Difluorfenyl
la.209	c₂h₅	2,4-Dichlorfenyl
la.210	c₂h₅	3,4-Difluorfenyl
la.211	c₂h₅	3,4-Dichlorfenyl
la.212	c₂h₅	3,5-Difluorfenyl
la.213	c₂h₅	3,5-Dichlorfenyl
la.214	c₂h₅	2-Pyridyl
la.215	c₂h₅	3-Pyridyl
la.216	c₂h₅	4-Pyridyl
la.217	c₂h₅	a-Naftyl ·
la.218	c₂h₅	Benzyl
la.219	c₂h₅	2-Chlorbenzyl

la.220	3₂H₅	3-Chlorbenzyl
la.221	C2H5	4-Chlorbenzyl
la.222	C₂H₅	2-Methoxybenzyl
la.223	C₂H₅	3-Methoxybenzyl .
la.224	C₂H₅	4-Methoxybenzyl
la.225	CH2-C2H5	C2H5 ^:__
la.226	CH2-C2H5	CH2CH2-CI·
la.227	CH2-C2H5	CH2CH2-CN
la.228	CH₂—C2H5	CH₂-CO-OCH₃
la.229	CH2^-C2H5	CH2-CO-OC2H5
la.230	CH2-C2H5	CH (CH₃) -CO-OCH3
la.231	CH2-C2H5	CH2CH2-OCH3
la.232	CH2-C2H5	CH2-C2H5
la.233	CH2-C2H5	. CH2CH2-C2H5
la.234	CH2-C2H5	CH(CH₃)₂
la . 235	CH2-C2H5	CH(CH₃) -c₂h₅
la.236	CH2-C2H5	CH₂-CH(CH₃)₂
la.237	CH₂“C2H5	C(CH₃)3
la.238	CH2-C2H5	CH(CH₃)-CH₂- C2H5
la.239	CH2-C2H5	CH2-CH (CH₃) -C2H5
la.240	CH2-C2H5	CH₂CH₂-CH(CH₃)₂
la.241	ch₂-c₂h₅	ch₂-ch=ch₂
la.242	ch₂- C2H5	CH(CH₃)=CH₂
la.243	CH2-C2H5	ch₂=ch-ch₃
la.244	CH2-C2H5	ch₂-c=ch
la.245	CH2-C2H5	CH(CH₃) -c=ch

- 31. -

la.246	OH2-C2H5	Oyklopropyl
la.247	CH2-C2H5	CH₂-Cyklopropyl
la.248	CH2-C2H5	Cyklopentyl ,
la.249	CH2-C2H5 .	CH₂-Cyklopentyl
la.250	CH2-C2H5	CH₂-(1,3-Dioxolanyl)
la.251	CH2-C2H5	CH27(2—Furyl)
la.252	CH2-C2H5	CH₂-(3-Furyl)
la.253 .	CH2-C2H5	CH₂—(2—Thienyl)
la.254	CH2-C2H5 '	CH₂-(3-Thienyl)
la.255	CH2-C2H5	Fenyl .
. la.256	CH₂“C2H5	2-Chlorfenyl
la.257	CH2-C2H5	3-Chlorfenyl
Ia.258	CH2-C2H5	4-Chlorfenyl·
la .259	CH2-C2H5	2-Fluorfenyl '
la.260	CH2-C2H5	3-Fluorfenyl
I a. 2 61	CH2-C2H5	4-Fluorfenyl
la.262	CH2-C2H5	2-Methylfenyl'
la.263	CH2-C2H5 .	3-Methylfenyl
la.264	CH₂-C₂H₅	4-Methylfenyl
I a. 2 6 5	CH2-C2H5	2-Methoxyfenyl
la.266	CH2-C2H5	3-Methoxyfenyl
la .267	CH2-C2H5	4-Methoxyfeny1
la.268	CH2-C2H5	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.269	CH2-C2H5	3-(Methoxykarbonyl)fenyl.
la.270	CH2-C2H5	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
' la.271	CH2-C2H5	2-Nitrofenyl

la.272	ch₂-c₂h₅	3-Nitrofenyl
Ia.273	ch₂-c₂h₅	4-Nitrofenyl ·
la.274	ch₂-c₂h₅	2-(Dimethylamino)fenyl
la.275	ch₂-c₂h₅	3-(Dimethylaminp)fenyl
la.276	ch₂-c₂h₅	4-(Dimethylamino)fenyl
la.277	ch₂-c₂h₅	2-(Trifluormethyl)fenyl
la.278	ch₂-c₂h₅	3-(Trifluormethyl)fenyl
la.279	CH2-C2H5	4-(Trifluormethyl)fenyl
la.280	CH2-C2H5	3-(Fenoxy)fenyl
la.281	CH2-C2H5	4-(Fenoxy)fenyl
la. 282 ·*	CH2-C2H5	2,4-D.ifluorfenyl
la.283	CH2-C2H5	2,4-Dichlorfenyl
la.284	CH2-C2H5	3,4-Difluorfenyl
la .285	CH2-C2H5	3,4-Dichlorfenyl
la . 28 6	CH2^-C2H5	3,5-Difluorfenyl
; la.287	CH2-C2H5	.3,5-Dichlorfenyl
la.288'.	CH2-C2H5	2-Pyridyl
Ia.289	CH2-C2H5	3-Pyridyl
la.290 ' ·'	CH2-C2H5	4-Pyridyl
la.291	CH2-C2H5	a-Naftyl .
la.292	CH2-C2H5	Benzyl
la.293	CH2-C2H5 ‘	2-Chlorbenzyl
Ia.294	CH2-C2H5	3-Chlorbenzyl
la.295	ch₂-c₂h₅	4-Chlorbenzyl
la.296	CH2-C2H5	2-Methoxybenzyl
la.297	CH2-C2H5	3-Methoxybenzyl

la.298 (	:h₂-c₂h₅	4-Methoxybenzyl
la.299	0H₂-CH2-C₂H₅	:h₂ch₂-ci
la.300	ch₂-ch₂-c₂h₅	OH2CH2-CN
la.301	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH2-CO-OCH3
la.302	ch₂-ch₂-c₂h₅	ch₂-co-oc₂h₅
la.303	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH(CH₃)-CO-OCH₃
la.304	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH2CH2-OCH3
la .305	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH2CH2-C2H5
la.306	ch₂-ch₂-c₂h₅	'CH(CH₃)₂
la.307	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH (CH₃)-c₂h₅
la.308 .	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH2-CH(CH₃)2
la.309	CH₂-CH₂-C₂H5 .	C(CH₃)3 . '
la.310	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH(CH₃)-CH2-C2H5 . .
la.311	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH₂-CH(CH₃) -C2H5
la.312	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH₂CH₂-CH(CH3)₂
la.313	CH2-CH2-C2H5	ch₂-ch=ch₂
la.314 .	CH2-CH2-C2H5	CH(CH₃)=CH₂
la.315	CH2-CH2-C2H5	ch₂=ch-ch₃
la.316	CH₂-CH₂-C₂H₅	ch₂-c=ch
la.317	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH(CH₃)-C=CH
la.318	CH₂-CH2-C₂H₅	Cyklopropyl
la.319	ch₂-ch₂-c₂h₅	CH₂-Cyklopropyl
la.320	CH2-CH2-C2H5	Cyklopentyl
. la.321	CH₂-CH₂-C₂H₅	CH₂-Cyklopentyl
la.322	CH2-CH2-C2H5	CH₂-(1,3-Dioxolanyl)
la.323	CH2-CH2-C2H5	CH₂- (2-Furyl)

la.324	CH2-CH2-C2H5	CH₂-(3-Furyl)
la.325	CH2-CH2-C2H5	CH₂-(2-Thienyl)
la.326	CH2-CH2-C2H5	CH₂-(3-Thienyl)
Ia.327	CH2-CH2-G2H5	Fenyl
la.328	CH2-CH2-C2H5	2-Chlorfenyl
la.329	CH2-CH2-C2H5	3-Chlorfenyl
la.330	CH2-CH2-C2H5	4-Chlorfenyl
la.331	CH2-CH2-C2H5	2-Fluorfenyl
la.332 .	CH2-CH2-C2H5	3-Fluorfenyl
I a . 3 3 3	CH2-CH2-C2H5	4-Fluorfenyl
la.334	CH2-CH2-C2H5	2-Methylfenyl
la.335	CH2-CH2-C2H5	3-Methylfenyl
la .336	CH2-CH2-C2H5	4-Methylfenyl
la.337	CH2-CH₂-C₂H₅	2-Methoxyfenyl
la.338	CH2^-CH2^-C2H5	3-Methoxyfenyl
la.339	CH2-CH2-C2H5	4-Methoxyfenyl
la.340	CH2-CH2-C2H5	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.341	CH2-CH2-C2H5	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.342	CH2-CH2-C2H5	4- (Methoxykarbonyl)fenyl
la.343	CH2-CH2-C2H5	2-Nitrofenyl
la.344	CH2-CH2-C2H5	3-Nitrofenyl
la.345	CH2-CH2-C2H5	4-Nitrofenyl
la.346	CH2-CH2-C2H5	2-(Dimethylamino)fenyl
la.347	CH2-CH2-C2H5	3-(Dimethylamino)fenyl
la.348	CH2-CH2-C2H5	4-(Dimethylamino)fenyl
la.349	CH2-CH2-C2H5	2-(Trifluormethyl)fenyl

la.350 . C	:h₂-ch₂-C2H₅ '	3-(Trifluormethyl)fenyl
la.351 (	:h2-ch₂-c₂H5	1-(Trifluormethyl)fenyl
la.352	0H2-CH2-G2H5	3-(Fenoxy)fenyl
la,353	0H2-CH2-C2H5	4-.(Fenoxy) fenyl
la .354	CH2-CH2-C2H5	2,4-Difluorfenyl
la.355	CH2-CH2-C2H5	2,4-Dichlorfenyl
la.356	CH2-CH2-C2H5	3,4-Difluorfenyl
la.357	CH2-CH2-C2H5	3,4-Dichlorfenyl
la.358	CH2-CH2-C2H5	3,5-Difluorfenyl
la.359	CH2-CH2-C2H5	3,5-Dichlorfenyl
la.360	CH2-CH2-C2H5	2-Pyridyl
la.361	CH2-CH2-C2H5	3-Pyridyl
la .362	CH2-CH2-C2H5	4-Pyridyl
la .363 .	CH2-CH2-C2H5	a-Naftyl·
la.364	CH2-CH2-C2H5	Benzyl
la .365	CH2-CH2-C₂H₅	2-Chlorbenzyl
la.366	ČH2-CH2-C2H5	3-Chlorbenzyl
la.367	CH2-CH2-C2H5	4-Chlorbenzyl
la.368	CH2-CH2-C2H5	2-Methoxybenzyl
la .369	CH2-CH2-C2H5	3-Methoxybenzyl
la.370	CH2-CH2-C2H5	4-Methoxybenzyl
la.371	CH(CH₃)₂	CH2CH2-CI
la.372	CH(CH₃)₂	CH2CH2-CN
la.373	CH(CH₃)₂	. ch₂-co-och₃
la.374	CH(CH₃)₂	CH2-CO-OC2H5
la,375	CH(CH₃)2	CH (CH₃) -CO-OCH₃

la.376 (	:h(ch₃)₂	:h₂ch₂-och₃
la.377	ZH(CH₃)2	7H(CH₃)₂
la.378	CH(CH₃)2	CH(CH₃)-C₂H₅
la.379	CH(CH₃)2	CH₂-CH(CH₃)₂
la.380	CH(CH₃)₂	C(CH₃)₃
la.381	CH(CH₃)₂	CH (CH₃)-CH₂-C₂H₅
la.382	CH(CH₃)2	CH₂-CH(CH₃) -c₂h₅
la.383	CH(CH₃)₂	CH₂CH₂-CH(CH₃)₂
la.384	ch(ch₃)2.	ch₂-ch=ch₂
la.385	CH(CH₃)₂	CH(CH₃)=CH₂
la.386	CH(CH₃)₂	ch₂=ch-ch₃
la.387	CH(CH₃)₂	ch₂-c=ch
la .388	CH(CH₃)₂	CH(CH₃)-C=CH
la.389	CH(CH₃)₂	Cyklopropy.l
la.390	CH(CH₃)₂	CH₂-Cyklopropyl
la.391	CH(CH₃)₂	Cyklopentyl
la.392	CH(CH₃)₂	CH₂-Cyklopentyl
la.393 .	CH(CH₃)₂	CH₂-(1,3-Dioxolanyl)
la.394	CH(CH₃)₂	CH₂-(2-Furyl)
la.395	CH(CH₃)₂	CH₂-(3-Furyl)
la .396	CH(CH₃)₂	. CH₂-(2-Thienyl).
la.397	CH(CH₃)₂	CH₂—(3-Thienyl)
la.398	CH(CH₃)₂	Fenyl
la.399	CH(CH₃)₂	2-Chlorfenyl
la .400	CH(CH₃)₂	3-Chlorfenyl
la.401	CH(CH₃)₂	4-Chlorfenyl

Ia.4O2 C	:h(ch₃)₂ ²	’-Fluorfenyl
Ia.403 C	:h(ch₃)₂	3-Fluorfenyl
Ia.404	:h(ch₃)2	4-Fluorfenyl '
Ia.405	0H(CH₃)2	2-Methylfenyl
la.406	CH(CH₃)₂	3-Methylfenyl
Ia.407	CH(CH₃)₂	4-Methylfenyl
Ia.408	CH(CH₃)₂	2-Methoxyfenyl
la.409 .	CH(CH₃)₂	3-Methoxyfenyl
Ia..41O	ch(.ch₃)2 .	4-Methoxyfenyl
Ia.411 .	CH(CH₃).2	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.412 ·.	CH(CH₃)2	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.413,	CH(CH₃)₂	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.414	CH(CH₃)₂	2-Nitrofenyl
la.415	CH(CH₃) 2	3-Nitrofenyl
Ia.416	CH(CH₃)2	4-Nitrofenyl
Ia.417	CH ( CH₃) 2	2-(Dimethylamino)fenyl
la.418	,CH(CH₃)2	3-(Dimethylamino)fenyl
la.419 '	ch(ch₃)2 .	4-(Dimethylamino)fenyl
la.. 420	. CH(CH₃)₂	2-(Trifluormethyl)fenyl
la.421	CH(CH₃)₂	3-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.422	CH(CH₃)₂	4-(Trifluormethyl)fenyl
I a. 4 2 3	CH(CH₃)₂	. 3-(Fenoxy)fenyl
Ia.424	' CH(CH₃)₂	4-(Fenoxy)fenyl
la.425	CH(CH₃)₂	2,4-Difluorfenyl
la.426	CH(CH₃)₂	2,4-Dichlorfenyl
la.427	CH(CH₃)₂	3,4-Difluorfenyl

la.428	CH(CH₃)2	3,4-Dichlorfenyl
la.429	CH(CH₃)₂	3,5-Difluorfenyl
la ..430	CH(CH₃)2	3,5-Dichlorfenyl
la.431	CH(CH₃)₂	2-Pyridyl
la .432	CH(CH₃)2	3-Pyridyl
la.433	CH(CH₃)₂	4-Pyridyl '
la.434	CH(CH₃)₂	a-Naftyl
la.435	CH(CH₃)₂	Benzyl
I a. 4 3 6	CH(CH₃j₂·	2-Chlorbenzyl.
la.437	CH(CH₃)₂	3-Chlorbenzyl
la .4 38	CH(CH₃)₂	4-Chlorbenzyl .,.
la.439	CH(CH₃)2	2-Methoxybenzyl
la.440	CH(CH₃)₂	3-Methoxybenzyl · .
la.441	CH(CH₃)₂	4-Methoxybenzyl
' la.442	-(CH₂)4-
pa. 4 43	. -ch₂-ch=ch-ch₂- .

Další obzvláště výhodné sloučeniny obecného vzorce I jsou sloučeniny obecných vzorců Ib až Iz, Ιφ, Ιλ, Ιπ, Ιψ a Ιζ, obzvláště sloučeniny obecného vzorce Ib.l až Ib.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 pouze tím, že R²⁹ představuje skupinu amino: · ,

- sloučeniny obecného vzorce Ic.l až Ic.443, které sé liší od odpovídajících sloučenin .la.l až Ia.443 pouze tím, že X představuje atom vodíku: ' . _; *

CH₃

F3C

SO2—NR^-R²

Ic;

- sloučeniny obecného vzorce Id.l až Id.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až.Ia.443 pouze tím, že X představuje atom vodíku a R = ammo:

- sloučeniny obecného vzorce le.l až Ie.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443. tím, ze Q představuje Q⁵, A¹ představuje. .atom kyslíku, R⁷ představuje difluormethyl a R⁸ představuje methyl.

S0₂—NR^XR² le;

- sloučeniny obecného vzorce If'. 1 až If.443_ς které se liší od odpovídajících sloučenin· la.l až Ia.443 tím, ze X představuje atom chloru, Q představuje Q⁵, A¹ představuje atom kyslíku, R⁷ představuje difluormethyl a R⁸ představuje methyl:

- sloučeniny obecného vzorce Ig.l ažlg.443, které semiši od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tim,^ ze Q představuje Q⁵, A¹ představuje atom kyslíku a R⁷ + R⁸představují tetramethylen:

SOj—NR¹R² ig;

- sloučeniny obecného’ vzorce Ih.l až Ih.443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, že X představuje atom chloru, Q představuje Q⁵, A¹ představuje atom kyslíku a R⁷ + R⁸ představuje tetramethylen:

- Sloučeniny obecného vzorce Ij.l až «.443/ které semiši od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q²², A¹⁰ a A¹¹ představuji atom kyslíku, A¹² představuje atom síry a R³², R³³ představuji methyl:

-sloučeniny obecného vzorce o.d odpovídajících sloučenin představuje Q²², A¹⁰, A¹¹ & A¹²& r³³ představují methyl:

Ik.l až Ik.443, které se liší

Ia_kl až Ia.443 tím, že Q 32 představuji atom kyslíku a R

SO?—NI^R²

Ik,

- sloučeniny obecného vzorce Im.l až Im.443, které se Uší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tinv ze Q představuje Q²⁷, A¹³ představuje atom kyslíku, R³⁴ & R představují atom vodíku a R³⁵ představuje trifluormethyl

xSO₂— NR^²

Im;

- sloučeniny obecného vzorce In.l až In.443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tim, ze Q představuje Q²⁷, A¹³ představuje atom kyslíku, R³⁴ představuje . atom vodíku, R³⁵ . představuje trifluormethyl a R³⁶ představuje methyl:

SOj—NR^XR²

In;

- sloučeniny obecného vzorce lo.l až lo.443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až Ia;443 tím, ze Q představuje Q²⁷, A¹³ představuje atom· kyslíku, R³⁴představuje atom vodíku,.' R³\ představuje SO₂-CH₃ a R³⁶představuje skupinu amino:

lo;

- sloučeniny obecného vzorce Ip.l až Ip.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443· tím, ze Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom chloru, R³⁸ představuje difluormethoxy a R³⁹ představuje methyl:

Ip;

- sloučeniny obecného vzorce Iq.l až Iq.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom , bromu, R³⁸ představuje difluormethoxy a R³⁹ představuje methyl:

S0₂—NRiR² iq;

- sloučeniny obecného vzorce Ir.l až Ir.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze X představuje atom chloru, Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje difluormethoxy a R³⁹ představuje methyl:

- Sloučeniny obecného vzorce Is.1 až Is/443, které se liši od odpovídajících sloučenin la.l-až Ia.443 tím, že Q představuje Q^K, R³⁷ představuje atom chloru, R³⁸ představuje triíluormethyla R³⁹ představuje methyl.

- sloučeniny obecného vzorce It.l až It.443, které se liší od·' odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje trifluormethyl a-R³⁹ představuje methyl.

It;

- sloučeniny obecného vzorce lu.l až Iu.443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze X představuje atom chloru, Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje trifluormethyl a R³⁹ představuje methyl:

S0₂— NR¹R²

Tu;

-sloučeniny obecného vzorce Iv.l až Iv.443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom chloru, R³⁸ představuje SO2-CH3 a R³⁹ představuje methyl:

Iv;

- sloučeniny obecného vzorce Iw.l až Iw_?443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje SO2-CH3 a R³⁹ představuje methyl:

S0₂—NR1R²

Iw;

- sloučeniny.obecného vzorce Ix.l až Ix.443, ktere se lisí od odpovídájících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze X představuje atom chloru, Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje SO₂-CH₃ a R³⁹ představuje methyl:

so₂—nr¹r²

- sloučeniny obecného vzorce ly.l až Iy.443, ktere se lisí od odpovídajících sloučenin la.l až- Ia.443 tím, ze Q představuje Q³⁸, R⁴⁰ představuje atom chloru, R⁴¹, R⁴³ představují atom vodíku a R⁴² představuje trifluormethyl:

iy;

- sloučeniny obecného vzorce Iz.l až Iz.443, které se Uši od Odpovídá jících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q^M, A¹ představuje atom kyslíku, A¹⁵představuje atom síry, R“ a R¹⁵ představuji methyl:

Iz;

- sloučeniny obecného vzorce Ιφ.1 až, 1φ.443, které se Jiši od odpovídajících sloučenin' la.l až Ia.443 tun,^ ze Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ A¹⁷ představují atom kyslíku, a R⁴⁶ + R⁴⁷vytváří řetězec -CH2CH2-O-CH2-

- sloučeniny obecného vzorce Ιλ.1 až Ιλ.443, které se liší od odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 tím, ze Q představuje Q⁴’, A¹⁶ představuje atom siry, A¹’ představuje atom kyslíku a R⁴⁶ + R⁴’ vytváří řetězec -CH₂CH₂-O-CH₂-

- sloučeniny obecného vzorce Ιπ.1 až Ιπ.443, které.se liší od odpovídajících sloučenin la.l' až Ia.443 tím, že Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ & A¹⁷ představují atom síry a R⁴⁶ + R⁴⁷vytváří řetězec -CH2CH2-O-CH2^-:

S0₂—NRiR² ₄

Ιπ;

- sloučeniny obecného vzorce Ιψ.Ι až Ιψ. 443, které se liší od ‘ odpovídajících * sloučenin la.l . až Ia.443 tím, že Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ představuje! atom kyslíku, A¹⁷ představuje atom síry a R⁴⁶ + R⁴⁷ vytváří řetězec -CH₂CH₂-Och₂-

-sloučeniny obecného vzorce Ιζ.1 až Ιζ.443, které se Uši oď odpovídajících sloučenin la.l až Ia.443 txm, ze Q představuje Q⁷, A³ ípředstavuji atom kyslíku a R« + R vytvářejí tetraméthylenový řetězec:

penylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem, obecného vzorce I podle předloženého vynálezu mohou byt získány různými způsoby, které jsou známy odborníkům v oboru, výhodně .jedním z dále popsaných způsobů.

A) Reakce derivátu benzoové kyseliny obecného vzorce II se sulfamidem III, popřípadě v přítomnosti kopulačnlho činidla jako je Ν,Ν-karbonyldiimidazol (CDI) nebo po přeměně sloučeniny obecného vzorce II na odpovídající chlorid kyseliny:

N, N'-karbonyldiimidazol (CDI) se přidá do roztoku derivátu karboxylové kyseliny obecného vzorce II v inertním rozpouštědle jako je tetrahydrofuran. Výsledná směs se míchá' zá teploty . zpětného toku po dobu dostatečnou k ukončení reakce a potom se ochladí na teplotu okolí. Potom se přidá popřípadě substituovaný sulfamid III následovaný diazabicykloundekánem (DBU) a směs še míchá do. ukončení reakce. Standardní zpracování. a izolace dávají produkt v čisté formě.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II ~ a odpovídající karboxyláty, které mohou být jednoduše saponifikovány pro získaní volných kyselin II - jsou známy, z'literatury nebo mohou být připraveny způsoby analogickými způsobům známým z literatury. Způsoby saponifikace esteru 'na deriváty benzoové kyseliny obecného . vzorce II jsou dostečně dobře známy odborníkům v oboru; proto není třeba uvádět detaily. Jako příklad je možno uvést referenci na monografii Kocienski, Protecting Groups, Thieme Verlag 1994, a Greene, Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, Wiley· 1999, a Houben-Weyl, Methoden der organischen Chemie, sv. E5, část I (1985), str. 223 a následující. Kromě aktivace imidazolonů jsou vhodné I jiné způsoby.

Pro aktivaci kyselin jsou vhodné různé způsoby. Kyseliny mohou být například přeměněny na jejich chloridy působením pomocí SOC1₂, POCI3, PC1₅, COCI2 nebo (COC1)₂. Alternativně mohou být imidazolidy připraveny reakcí s N,Nkarbonyldiimidazolem. Používané způsoby jsou dostatečně dobře známy odborníkům, viz například Houben Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. E5 (1985), část 1, str. 587 a následující a sv. E5 (1985), část II, str. 934 a následující.

Způsoby přípravy derivátů benzoové kyseliny obecného vzorce II, kde Q je jiný než Q²¹, zahrnují způsoby popsané v dokumentech US 5,872,253, US 5,484,763 a v současně podané přihlášce č. 09/368,340, podané 4. srpna 1999, která je zde zahrnuta jako reference.

Prekurzory požadované pro syntézu sloučenin obecného vzorce I, ve kterých Q = Q²¹, jako je jsou 2-chlor-5 [3,6-dihydro. 3-methyl-2,6-di-oxo-4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]4-fluorbenzoová kyselina (CAS č. 120890-57-5), jsou popsány například v EP—A 195 346, WO 89/02891, WO 98/08151 a v literatuře tam citované nebo mohou být vyrobeny tam popsaným způsobem. Vzhledem k esterům obecného vzorce II, ve kterém Q = Q⁵, A¹ = atom kyslíku, R⁷ = difluormethyl, R⁸= methyl, X¹ = atom, fluoru nebo atom chloru a X² = atom chloru, se jako reference uvádí US 5,035,740 a GB-A 22 53

625; vzhledem k sloučeninám obecného vzorce II, ve kterém Q = Q⁵ a R⁷ a R⁸ spolu s atomy, ke kterým jsou vázány, vytvářejí 6-členný kruh, jako je methylester kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-tetrahydro-3-oxo1,2,4-triazolo[4,3-a]pyridin-2(3H)-yl)benzoové (CAS č. 104799-37-3), se jako reference uvádí JP-A 61/069,776. Takové sloučeniny jsou také uvedeny ve WO 94/22860.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q je Q²², A¹⁰ & A¹¹ = atom kyslíku, A¹² = atom kyslíku nebo atom síry, R³² & R^{33 =} amino nebo alkyl, X¹ = atom fluoru a X² = atom chloru, jsou.známy z EP-A 584,655 a WO 00/50409, například 2-chlor-5-(3,5-dimethyl-2,6-dioxo-4-thi-oxo1,3,5-triazinan-l-yl)-4-fluorbenzoová kyselina (CAS č.· 289882-59-3) a methylester kyseliny 2-chlor5-(3,5-dimethyl-2,4,6-trioxo-l,3,5-triazinan-l-yl)4-fluorbenzoové (CAS č. 154883-47-3).

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II a jejich estery, kde Q je Q²⁷, jsou známy z WO 97/07104 , WO 96/39392, WO 99/14201 a WO 99/52878, například kyselina 2-chlor-4-fluor-5-(5-trifluormethyl-3-pyridazinon2-yl)benzoová (R³⁴ = atom vodíku, R³⁵ = trifluormethyl, R³⁶ = atom vodíku, X¹ = atom fluoru a X² = atom chloru) a 2-chlor-4-fluor-5-(4-trifluormethyl-5-trifluormethyl- . 3-pýridazinon-2-ýl) benzoová kyselina (CAS č. 259141-58-7; R³⁴ = atom vodíku, R³⁵ = trifluormethyl, R³⁶ = methyl, X¹ = atom fluoru, X² = atom chloru).

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q představuje Q³² jsou známy z EP-A 361,114, WO 92/06962, WO 96/02515, US 6,096,689 a WO 98/38169, například 4-chlor3-[4-chlor-2-fluor-5-karboxy-fenyl]-5-difluorrmethoxy1-methyl-lH-pyrazol (CAS č. 129631-53-4; Q = Q³², R³⁷ = atom chloru, R³⁸ = dif luormethoxy, R³⁹ - methyl, X¹ = atom fluoru, X² = atom chloru), 4-Chlor-3-[4-chlor-2-fluor5-karboxyfenyl]-5-trifluormethyl-l-methyl-lH-pyrazol (CAS

č. 142622-56-8; Q = Q³², R³⁷ = . atom chloru, R³⁸ = difluormethoxy, R³⁹ = methyl, X¹ = atom fluoru, X² = atom chloru) nebo mohou být připraveny tam popsaným způsobem.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q. představuje Q³⁸, jsou známy z.’ WO .95/02580, US,· 5,783,522 a WO · 98/07700, například kyselina 2-chlor-5-[3-chl.or5-(trifluormethyl)-2-pyridínyl]-4-flůorbenzoová (CAS č. 188782-31-2) nebo mohou být . připraveny tam popsaným způsobem. Deriváty benzoové kyseliny .obecného vzorce II, ve kterém Q představuje Q³⁹, jsou známy z .WO 99/59983 a DE-A 19 835 943 nebo mohou být' připraveny tam popsaným způsobem.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q představuje Q⁴⁰, jsou známy z WO 94/10173 a WO 00/01700 nebo mohou být připraveny tam popsaným způsobem.

Deriváty benzoové kyseliny obecného, vzorce II, ve kterém.Q představuje· Q⁵, mohou být připraveny následujícím způsobem podle US 5,035,740:

Tetrabutylammonium bromid + CHCIFj (Freon 22)

F₂HC^ zP

K2CO3, Dimethylf ormami d

H3C

N.

X1

COOH

Γ H₃C-C00H ^C1 ^HC1

II (X² = Cl; Q = Q^s;

A¹ = Q. R? = CHF2/·

cooch₃

X¹

Cl

R^B = CH₃) + h₂n-so₂-nr¹r² ^DBU III (X³ = H)·

I (A = O; X² = Cl; X³ = H;

Q = Q⁵; A¹ = O;

R⁷ = CHF2; R⁶ = CH3)

Hydraziny IV jsou známy, například z WO 97/07104 (X¹ - atom fluoru) nebo mohou být připraveny známým způsobem.

Sulfamidy obecného vzorce III mohou být získány způsoby, které jsou samy o sobě známé, například analogicky způsobům, které jsou popsány v Hamprecht a kol., Angew. Chemie 93, 151 (1981) a Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. Eli (1985), str. 1019 a následující.

Jako příklad mohou být sulfamidy obecného vzorce III, ve kterém X³ představuje, atom vodíku, připraveny reakcí Schlorsulfonamidu s aminem HNR R

H₂N-SO₂-C1 + · HNR¹R² ----—► H₂N-SO₂-NR¹R² .

Ill· (X5 = H)

Sulfamidy obecného vzorce III,. ve kterém X³ není atom • vodíku, mohou být připraveny reakcí sulfurylchloridu s aminem HNR¹ R² pro získání sulf amoy.l chloridové sloučeniny Cl—SO2-NR¹R² a' reakcí uvedené sulfamoýlchloridové sloučeniny s aminem X³-NH2:

+ χ5 -NHo

CI-SO2-CI + HNR-^R² ’---► C1-SO₂-NR¹R² —-----^-----► III

B) Náhrada halogenidu skupinou Q:

Hal = atom halogenu, výhodně atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu. Tímto způsobem se anilin obecného vzorce IV přemění na diazonioyou sůl a potom se zpracovává jodem a jodidem draselným pro získání jodované'sloučeniny obecného vzorce V. Reakce sloučenin obecného vzorce V s 'nesubstituovanou .skupinou QH, například uracilem obecného vzorce Q²¹H, v přítomnosti katalyzátoru s jednomocnou mědí dává konečný produkt obecného vzorce la.

Tímto způsobem mohou.být získány sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, ve kterých Q = Q , • analogicky způsobu, který popsali T. Maruyama, K. Fujiwara a M. Fukuhara v J. Chem. Soc., Perkin Trans. 1995 (7), str.

' 733-734, kde Hal =.atom jodu a reakce se provádí s přidáním zdroje Cu (I). * .

Způsoby bez použití přechodového kovu jsou také vhodné pokud jsou vhodně zvoleny subsťituenty Hal, X¹ a X². Zde je jako příklad uváděna reference na WO 96/39392, který popisuje způsoby, které jsou vhodné pro výrobu sloučenin obecného vzorce I, ve kterem Q = Q ·

Halogenarylové prekurzory obecného vzorce V mohou být získány Sandmeyerovou reakcí z odpovídajících anilinů (viz také schéma V). Tyto způsoby jsou dostatečně dobře známy odborní kňm; takže je pouze uváděna reference na HoubenWeyl, Methoden der Org. Chemie, sv. 5/4, 4, vydání I960, str. 438 a následující.

C) Reakce anilinového meziproduktu obecného vzorce VI s oxazinonovou sloučeninou obecného vzorce VII pro získání sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém A představuje atom kyslíku, X³ představuje atom vodíku, Q představuje Q²¹, A⁸ .& A⁹ představují atom kyslíku, a R²⁹ představuje atom vodíku, popřípadě následovaná alkylací a hydrolýzou: - ·

R²⁹-Hal / báze

R²⁹ f₃c

x'SO₂-NR¹R²

I (A = O; X³ = H; Q = Q²¹; A⁸, A⁹ = O; R²⁹ * H; R³⁰ = CF₃; R³¹ = H)

R²⁹-Hal představuje Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, C₃-C₇-cykloalkyl, C₂-C₆-alkenyl, C₂-C₆-halogenalkenyl nebo C₃-C₆-alkinyl halogenid.

Jako způsoby, které jsou známy pro přípravu oxazinonových sloučenin obecného vzorce VII, jsou způsoby popsané v WO 99/14216. Anilinové deriváty obecného vzorce VI mohou, být připraveny obvyklými způsoby jako je přeměna vhodným zppůsobem substituované benzoové kyseliny obecného vzorce

IX na odpovídající sulfamoyl karboxamid X (viz způsob A) uvedený výše), který je potom nitrován a redukován:

Vhodné nitrační reagenty jsou například kyselina dusičná v různých koncentracích, včetně koncentrované a dýmavé kyseliny dusičné, směsi kyseliny sírové a dusičné a acetyldusičnany a alkyldusičnany.

Reakce může být prováděna buď bez rozpouštědla v přebytku nitračního reagentu nebo v inertním rozpouštědle nebo ředidle, přičemž vhodná činidla jsou například voda, anorganické kyseliny, organické kyseliny, halogenované uhlovodíky jako je methylenchlorid, anhydridy jako je acetanhydrid a jejich směsi.

Sulfamoylkarboxamid X a nitrační reagent se vhodně používají v přibližně ekvimolárních množstvích; vzhledem k výtěžku sloučeniny X může být výhodné používat nitrační

reagent v' přebytku až do asi desetinásobku molárního poměru, vztaženo k množství .sloučeniny X. Pokud se reakce provádí bez rozpouštědla , v nitračním reagentu, je tento reagent přítomen dokonce v ještě větším přebytku.

Reakční teplota je obecně, v rozmezí od -100 °C do 200°C, výhodně od -30 °C do 50°C.

Nitrováné. sloučeniny obecného vzorce XI mohou- potom být redukovány¹ na.'anilinové deriváty- obecného vzorce VI.

Redukce se obecně provádí reakcí nitrosloučeniny s .přechodovým kovem jako je železo, zinek nebo cín za kyselých podmínek nebo s komplexním.hydridem jako*je hydrid lithno-hlinitý a borhydrid sodný, redukce se . provádí bez rozpouštědla nebo v rozpouštědle nebo ředidle. ·

Příklady, vhodných rozpouštědel jsou - v závislosti na zvolených reakčnich činidlech - voda, alkoholy jako je methanol, ethanol a isopropanol nebo ethery jako je diethylether, methyl-terc.-butylether, dioxan, tetrahydrofuran a ethylenglykol dimethylether. .

Jestliže je pro účely redukce použit kov, je výhodné pracovat bez rozpouštědla v anorganické kyselině, obzvláště v koncentrované nebo zředěné kyselině chlorovodíkové nebo v kapalné organické kyselině jako je kyselina octová a kyselina propionová. Kyselina však také může být zředěna inertním rozpouštědlem, například jedním z rozpouštědel

uvedených výše. Redukce komplexními ’hydridy se provádí výhodně'v rozpouštědle, například v etheru nebo‘alkoholu.

Nitrovaná sloučenina XI a redukční .činidlo se často používají v přibližně ekvimolárnich množstvích; - pro optimalizaci reakce však může být· výhodné použít jednu ze složek v až desetinásobném molárním přebytku.

Množství kyseliny není kritické. ..Vzhledem k có nejúplnější redukci výchozí sloučeniny je vhodné použít alespoň ekvivalent množství kyseliny. Kyselina se často používá v přebytku, vztaženo k množství nitrované sloučeniny- obecného vzorce XI. Reakční teplota je obecně v rozmezí od -30 °C do 200 °C, výhodně od 0 °C do 80°C. , '

Pró zpracování se reakční směs obvykle ředí vodou a produkt se , izoluje filtrací, krystalizací· nebo extrakcí rozpouštědlem, které je v zásadě nemísitelné s .vodou, například ethylacetát,' diethýlether nebo methylenchlorid. Je-li to požadováno, pak produkt obecného vzorce VI může být purifikován obvyklým způsobem.

Nitroskupina sloučenin obecného vzorce XI může také být katalyticky hydrogenována vodíkem. Příklady vhodných katalyzátorů jsou Raney nikl, paládium. na uhlí, oxid paládia, platina a oxid platiny. Obecně je dostačující množství od 0,05 do 50 'molárních procent, vztaženo k množství sloučeniny obecného vzorce XI, která má být redukována.

Je možné pracovat bez rozpouštědla nebo -používat inertní rozpouštědlo nebo ředidlo, například kyselinu octovou, směs kyseliny octové a vody, ethylacetát,' ethanol nebo toluen: pokud má být katalyzátor^:odseparován, reakčni roztok může být zpracován obvyklým způsobem pro. získání produktu Obecného vzorce VI. Hydrogenace může .být· prováděna za atmosférického nebo superatmosféřického tlaku vodíku.

‘Další způsoby a reakčni podmínky jsou popsány*v literatuře (viz například Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, Sloučeniny dusíků.I, část'1 (1971), sv. X/l, str.

₍ · *

463 a následující.). > . /·. . ^{: ;} ‘

Z anilinových derivátů obecného vzorce V! mohou být získány nejen sloučeniny , obecného vzorce I podlé předloženého'.

. vynálezu, ve kterých Q = Q²¹, ale také sloučeniny obecného /vzorce I Ve kterém Q = Q⁷, Q²² nebo Q⁴⁰. . Pro . přípravu sloučenin^ obecného vzorce I, ve kterém Q = Q²², se uvádí ' reference na způsoby popsané v WO 00/50409 a EP-A 584 655'a pro ' přípravu sloučenin obecného vzorce I, ve .kterém. Q = 'Q⁴⁰, se uvádí reference-na způsoby popsané ve WO 94/10173 a WO 00/01700. '

Anilinové deriváty obecného vzorce VI však také mohou být přeměněny obvyklým způsobem (viz například WO 97/07104 a Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. El, sloučeniny dusíku) na odpovídající hydraziny, ze kterých mohou být připraveny sloučeniny obecného vzorce. I, ve

kterém Q = Q⁵ nebo Q²⁷. Další způsoby přípravy sloučenin obecného vzorce I podle předkládaného vynálezu lze nalézt v Boger, Wakabayashi Peroxidizing herbicides, Springer Verlag 1999. '

Reakce derivátu benzoové kyseliny obecného vzorce VIII s elektrofilním aminačním reagentem v přítomnosti báze pro získání odpovídajícího N-aminouracilesteru kyseliny benzoové, hydrolýza uvedeného· esteru pro získání benzoové kyseliny obecného vzorce II (s Q = Q²¹; A⁸ &' A⁹ = Ό; R²⁹ = NH2) a její přeměna na sloučeniny obecného vzorce I (A = 0,Q = Q²¹; A⁸ & A⁹ = 0; R²⁹ - NH2)..výše popsaným způsobem:

II (Q = Q²¹; A⁸, A⁹ = 0; R²⁹ = NH₂) r

.7

I (A = 0; X³ = H; Q = Q²¹; A⁸, A⁹ = 0; R²⁹ = NH₂)

Příklady elektfofilních aminačních reagentů jsou obzvláště 2,4-dinitrofenylhydroxylamin a O-mesitylen-sulfonyl hydroxylamin.

Příklady vhodných reakčních podmínek jsou uvedeny v DE-A 19 652 431. .

Všechny výše uvedené procesy se . snadno provádějí za atmosférického tlaku nebo za vlastního tlaku uvažované reakční směsi.

Zpracování reakční směsi·, se. provádí způsoby, které jsou samy o sobě známy, například .. odstranění rozpouštědla, rozdělení rezidua mezi směs vody a vhodného organického rozpouštědla a zpracování organické fáze pro získání produktu.

Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem, obecného vzorce I podle předloženého vynálezu mohou být získány ve formě směsí izomerů, které mohou být, je-li to požadováno, separovány na čisté izoméry způsoby obvykle používanými pro tento účel, například krystalizací nebo chromatografií na opticky aktivním adsorbátu. Čisté opticky aktivní izomery mohou být například také připraveny z vhodného opticky aktivního' výchozího materiálu.

Sloučeniny' obecného vzorce 1' s C-H kyselými substituenty mohou být‘přeměněny na jejich sole alkalických kovů známými způsoby reakcí s bází představovanou odpovídajícím, kationtem.

Sole obecného vzorce I,· jejichž kovový iont není iont alkalického kovu, mohou být normálně připraveny dvojitou dekompozicí odpovídající sole alkalického kovu ve vodném roztoku.

Sole dalších 'kovů jako jsou mangan, měď, zinek, železo, vápník, hořčík a. bárium, mohou být připraveny ze sodných solí obvyklým způsobem a mohou také být získány·sole amonia a fosfonia použitím hydroxidů amoni’a, fosfonia, sulfonia nebo sulfoxonia.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich zemědělsky použitelné sole . jsou vhodné, jako herbicidy, jak ve formě směsí izomerů, tak. jako čisté izomery. Herbicidni kompozice obsahující sloučeniny obecného vzorce I vykazují velmi dobrý, účinek na vegetaci jinou než užitkové plodiny, obzvláště při použití ve vysokých dávkách. Jako užitkové plodiny je možno uvést pšenici, rýži, kukuřici, sóju- a bavlnu a sloučeniny působí na širokolisté plevely a travinové plevely, aniž by závažnějším způsobem poškozovaly užitkové plodiny. Tento účinek je pozorován obzvláště při použití v nízkých dávkách.

V závislosti na uvažovaném způosbu ‘použiti mohou být sloučeniny obecného vzorce Ί . nebo . kompozice s jejich obsahem dále použity na řadu dalších užitkových plodin pro eliminaci nežádoucích plevelů. Příklady vhodných užitkových plodin jsou násldeující: Allium ceps, Ananas comosus, Arachis hypogaea, Asparagus officinalis, Beta vulgaris spec, altissima, Beta vulgaris spec, rapa, Brassica napus var. napus, Brassica napus var. napobrassica, Brassica rapa var. si.lvestris, Camellia sinensis, Carthamus tinctorius, Carya illinoinensis, Citrus limon, Citrus sinensis, Coffea arabica (Coffea canephora, Coffea liberica), Cucumis sativus, Cynodon dactylon, Daucus carota, Elaeis guineensis, . Fragaria vesca/ Glycine . max, Gossypium hirsutum, (Gossypium arboreum, Gossypium herbaceum, Gossypium vitifolium), Helianthus annuus, Hevea brasiliensis, Hordeum vulgare, Humulus lupulus, Ipomoea batatas, Juglans regia, Lens culinaris, Linum usitatissimum, Lycopersicon lycopersicum, Malus spec.., Manihot’ esculenta, Medicago sativa, Musa spec,, Nicotiana tabacum (N.rustica), Olea europaea, Oryza sativa, Phaseolus lunatus, Phaseolus vulgaris, Picea abies, Pinus spec., Pisum. . sativum, Prunus avium, Prunus .persica, Pyrus -communis, Ribes sylvestre; Ricinus cammunis,' Saccharum officinarum, Secale cereale, Solanum tuberosum, Sorghum bicolor (s. vulgare), Theobroma cacao, Trifolium pratense, Triticum aestivum, Triticum durum, Vicia faba, Vitis vinifera a Zea mays.

Kromě toho mohou být sloučeniny obecného vzorce I také použity na užitkové plodiny, které se staly zcela nebo částečně odolné proti působení herbicidů v důsledku šlechtění včetně použití metod genetického inženýrství. Kromě toho mohou být substituované deriváty hydroximové kyseliny obecného vzorce I také vhodné pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci. Jako prostředky pro dosažení zaschnutí rostlin jsou obzvláště vhodné pro dosažení zaschnutí vzdušných částí užitkových rostlin jako jsou brambory, řepka olejná, slunečnice a sójové boby. To umožňuje plně mechanizovanou sklizeň těchto důležitých užitkových plodin. '

Ekonomický přínos je také představován usnadněním sklizně, které je umožněno koncentrací v průběhu jistého . časového intervalu, dehiscence nebo snížená adheze ke stromu v případě citrusových plodů, oliv nebo dalších druhů a odrůd jablkovitého ovoce, peckovin’a ořechů. Stejný mechanismus, to jest vytváření oddělující tkáně mezi plodem nebo listem a stonkem rostliny, je také . podstatný pro snadno kontrolovatelnou defoliaci užitkových rostlin, obzvláště bavlny.

Kromě toho se zkrácení doby dozrávání jednotlivých rostlin bavlníku projeví ve zvýšené kvalitě vlákna po sklizni.

Sloučeniny obecného vzorce I nebo kompozice s jejich obsahem mohou být použity například ve formě přímo sprejovatelných · vodných roztoků, prášků, suspenzí, také

jako vysoce koncentrované vodné, olejové nebo další suspenze nebo disperze, emulze, olejové disperze, pasty, prášky, materiály pro rozptylování nebo granule,' využívajíce sprejování, rozstřikování, rozprašování nebo polévání. Způsob použití závisí na požadovaném účinku; v každém případě by^k měl zaručit co nej jemnější rozptýlení účinných složek podle předloženého vynálezu.

Vhodná inertní aditiva jsou v zásadě: frakce minerálních olejů se střední až vysokou teplotou varu jako je petrolej a nafta, dále uhelné dehtové oleje a oleje rostlinného a živočišného původů, alifatické, cyklické .a aromatické uhlovodíky, například parafíny, tetrahydronaftaleny, -alkylované naftaleny a jejich deriváty, alkylované benzeny 3 jejich deriváty, alkoholy jako je methanol, ethanol, propanol, butanol a cyklohexanol, ketony jako, je cyklohexanon nebo silně polární rozpouštědla, například aminy jako je N-methylpyrrolidon nebo voda.; v

Vodné. formy použití ipohou být připraveny z emulzních koncentrátů, suspenzí, past, smáčitených prášků nebo vodou dispergovatelných granulí přidáním vody. Pro přípravu emulzí, past nebo olejových disperzí se substituované deriváty hydroximové kyseliny použijí jako takové nebo rozpuštěné v oleji nebo v rozpouštědle a mohou být homogenizovány ve vodě za použití smáčedel, činidel pro zvýšení lepivosti, disperzantů nebo emulzifikátorů. Je však také možné připravit koncentráty skládající se z účinné složky, smáčedla, činidla pro zvýšení lepivosti,

- /0 -

disperzantů nebo emulzifikátorů a, je-li to vhodné, také rozpouštědla nebo oleje pro získání koncentrátu vhodného pro ředění vodou'.

Vhodná povrchově aktivní činidla jsou sole alkalických kovů, kovů alkalických zemin a amoniové sole aromatických sulfonových kyselin, například ligno-, fenol-, naftalen- a dibutylnaftalensulfonových kyselin a dále mastných kyselin alkyl- a alkylarylsulfonátů, álkylsulfátů, laurylethersulfátů a sulfátů mastných alkoholů a sole sulfatovaných hexá-, heptay a oktadekanolů a glykolů mastných alkoholů, kondenzáty sulfonovaných naftalenů 'a jejich derivátů s formaldehydem, kondenzáty naftalenů nebo naftalensulfonových kyselin, s fenolem a formaldehydem, polyoxyethylen ethylfenyl ether, ethoxylovaný isooktyl-, octyl- . nebo nonylfenol, alkylfenyl a tributylfenyl polyglykolether, alkylaryl polyether alkoholy, isotridecyl alkohol, kondenzáty, alkoholu/ethylenoxidu, ethoxylovaný ricínový , olej, polyoxyethylen-alkylethery nebo polyoxypropylen-alkylethery, lauryl alkohol polyglykol ether acetát, sorbitolestery, lignin-sulfitové odpadní vody nebo methylcelulóza.

Prášky. a materiály pro rozprašování mohou být připraveny smícháním . nebo současným rozemletím účinných složek s pevným nosičem. ,

Granule, například povlékané granule, impregnované granule a homogenní granule, mohou být' připraveny vazbou účinných složek na pevné nosiče. Pevné nosiče jsou minerální zeminy jako jsou křemičitany, silikagely, talek, kaolin, vápenec, vápno, křída, spraš, jíl, dolomit, křemelina, síran vápenatý, síran hořečnatý, oxid hořečnatý, mleté syntetické materiály, hnojivá jako je síran amonný, fosforečnan amonný, dusičnan amonný, močoviny a produkty rostlinného původu jako je mouka, stromová kůra, dřevitá moučka a moučka z ořechu, celulózové prášky nebo další pevné nosiče. Koncentrace účinné složky obecného vzorce I v produktech připravených k použití se muže měnit v širokých mezích. Obecně přípravky obsahují přibližně od 0,001 do 98% hmot., výhodně 0,01 až 95-s hmot., alespoň jedné účinné složky. Účinné složky se normálně používají, v čistotě od 90% do 100%, výhodně od 95% do 100% (určeno na základě NMR spektra).

Příklady přípravků uvedené dále ilustrují přípravu takových přípravků:

I. 20 hmotnostních dílu fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 80 hmotnostních dílu alkylovaného benzenu, 10 hmotnostních dílu aduktu 8 až 10 molů ethylenoxidu a 1 molu N monoethanolamidu kyseliny olejove, 5 hmotnostních dílu dodecylbenzensulfonátu vapenateho a 5 hmotnostních dílů aduktu 40 molu ethylenoxidu a 1 molu ricínového oleje. Vlitím roztoku do 100000 hmotnostních dílů vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, obsahující 0,02% hmot, účinné složky.

II. 20 hmotnostních dílů fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 40 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 30 hmotnostních dílů isobutanolu, 20 hmotnostních dílů aduktu 7 molů ethylenoxidu a 1 mol iso.oktylfenolu a 10 hmotnostních dílů aduktu 4 0 molů ethylenoxidu a 1 molu ricínového oleje. Vlitím roztoku do 100000 hmotnostních dílů vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, obsahující.0,02%. hmot. účinné složky.

III. 20 hmotnostních dílu fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 25 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 65 hmotnostních dílu frakce minerálního oleje s teplotou varu 210 až 280°C a 10 hmotnostních dílů aduktu 40 molů ethylenoxidu a 1 molu ricínového oleje. Vlitím roztoku do 100000 hmotnostních dílů vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, obsahující 0,02% hmot, účinné složky.

IV. 20 hmotnostních dílu fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se důkladně promíchá s 3 hmotnostními díly diisobutylnaftalen-asulfonátu, 17 hmotnostními díly sodné soli kyseliny lignosulfonové ze sulfitových odpadních vod a 60 hmotnostních dílů práškového silikagelu a směs se. mele v kladívkovém mlýnu.

Jemne rozptýlení směsi v 20000 hmotnostních dílech vody dává rozprašovací směs, která obsahuje 0,1% hmot, účinné složky.

V. 3 hmotnostní díly fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I ss smíchají s 97 hmotnostními díly jemně mletého kaolinu. Tím se získá prášek, obsahující 3%. hmot, účinné složky.

VI. 20 hmotnostních dílu fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se dobře smíchá s 2 hmotnostními díly dodecylbenzensulfonátu vápenatého, 8 hmotnostními díly polyglykoletheru mastného alkoholu, 2 hmotnostními díly sodné soli kondenzátu fenolu, močoviny a formaldehydu a 68 hmotnostními díly parafínového minerálního oleje. Tím se získá stabilní olejová disperze.

VII. 1 hmotnostní díl fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného, uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 70 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 20 hmotnostních dílů éthoxylovaného isooktylfenolu a 10 hmotnostních dílech éthoxylovaného ricínového oleje. Tí_m se získá stabilní emulžní koncentrát.

VIII. 1 hmotnostní díl fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 80 hmotnostních dílů cyklohexanonu a 20 hmotnostních dílů Wettol® EM .31 (neionický emulzifikátor na bázi ethoxylovaného ricinového oleje; BASF AG) . Tim se získá stabilní emulzni' koncentrát.

Účinné složky obecného vzorce I nebo herbicidni kompozice s jejich obsahem mohou být aplikovány před vzklíčením nebo po vzklíčení. Poud jsou účinné složky hůře tolerovány jistými užitkovými plodinami, mohou být použity způsoby aplikace, při kterých se herbicidni kompozice rozprašují rozprašovacím zařízením takovým způsobem, aby došlo k co nejmenšimu kontaktu s listy citlivých užitkových plodin, ale zasáhly listy nežádoucích plodin rostoucích pod nimi nebo půdu. V závislosti na. požadovaném' cíli použití, sezóně, cílových rostlinách a růstovém stádiu se množství aplikované účinné složky mění od 0,001 do 3,0, výhodně od 0,01 do 1 kg/ha účinná složka.

Pro. rozšíření spektra působení a dosažení, synergického •účinku mohou být substituované deriváty hydroximové kyseliny obecného vzorce I smíchány a používány současně s velkým množstvím přestavitelů jiných skupin herbicidně účinných látek nebo látek působících jako regulátory růstu. Vhodné složky takových ' směsi, jsou například 1,2,4-thiadiazoly, 1,3,4-thiadiazoly, amidy, aminofosforečná kyselina a její deriváty, aminotriazoly, anilidy, (hetero) aryloxyalkanové kyseliny a .-jejich deriváty, kyselina . benzoová a její deriváty, benzothiadiazinony, 2-aroyl-l,3-cyklohexandiony, heteroaryl ary! ketony, benzylisoxazolidinony, meta-CF₃-fenylderiváty, karbamáty, chinolinkarboxylová kyselina a její deriváty, chloracetanilidy, deriváty cyklohexan-1,3-dionu, diaziny, . dichlorpropionová kyselina a její deriváty,' dihydrobenzofurany, dihydrofuran-3-ony, dinitroaniliny, dinitrofenoly, difenylethery, dipyridyly, halogenkarboxylové. kyseliny a jejich deriváty,, močoviny, 3-fenyluracily, imidazoly, imidazolinony, N-fenyl3,4,5,6-tetrahýdroftalimidy, oxadiazoly, oxirany, fenoly, estery aryloxy- nebo heteroaryloxyfenoxypropionových kyselin,. kyselina ’fenyloctová a její deriváty, kyselina fenylpropionová a její deriváty, pyrazoly, fenylpyrazoly, pyridaziny, kyselina pyridinkarboxylová a její deriváty, pyrimidylethery, sulfonamidy, sulfonylmočoviny, triaziny, triazinony, triazolinony, triazolkarboxamidy a uráčily.

Může také být výhodné aplikovat sloučeniny obecného vzorce I, samotné nebo v kombinaci s dalšími herbicidy, ve formě směsi s dalšími typy činidel ochrany užitkových plodin, . například s pesticidy nebo činidly potírání fytopatogennich hub nebo baktérií. Užitečné je také míchání s roztoky minerálních solí, které jsou používány pro odstraňování nedostatku živin a stopových prvků. Mohou také být přidány nefytotoxické oleje a olejové koncentráty.

Příklady provedení vynálezu

Pro usnadnění pochopení předloženého vynálezu jsou podány následující příklady, které ilustrují specifické detaily provedení předloženého vynálezu. Výraz NMR označuje

nukleární magnetickou rezonanci; HPLC označuje vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii; . TLC označuje chromatografii na tenké vrstvě; GLC označuje plynověkapalinovou chromatografii a IR označuje infračervenou spektroskopii.

Příklad 1:

Příprava kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-nitrobenzoové

HNO3

H₂SO₄

COOH

Cl

Roztok kyseliny 2-chlor-4-fluorbenzoové (24,4 g, 0,142 molů) v 150 ml koncentrované kyseliny sírové při teplotě 0°C byl zpracován po kapkách 90% kyselinou dusičnou (13,2 ml, 20 molárních procent, 0,284 molů) v průběhu 10 minutového časového intervalu při' teplotě 10°C, míchán po dobu 2,5 hodin při teplotě 0 až 10°C, vlit na jeden litr ledu. Bílá pevná látka byla filtrována. Filtrační koláč byl sušen na vzduchu a rekrystalizován ze směsi ethylacetát/ heptan pro získání sloučeniny z názvu ve formě bělavých jehliček.

Výtěžek: 18,0 g (58,1%);

Látka určena pomocí NMR spektrální analýzy.

Příklad 2:

Příprava kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-aminobenzoové

Fe/H₃C-COOH

Roztok kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-nitrobenzoové (18,0 g, 0,0824 molů) v 75 ml kyseliny octové byl zahříván za teploty zpětného toku. V několika dávkách by přidán železný prášek (18,4 g, 0,328 molů) a výsledná suspenze byla ochlazena na teplotu okolí a zředěna vodou a ethylacetátem. Směs byla filtrována a filtrát byl uchován. Organická vrstva byla promývána solným roztokem, sušena nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky.

Výtěžek: 9,00 g (58,1%);

Teplota tání: 153-155°C;

Látka určena pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Příklad 3: '

Příprava 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu,

Směs kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-aminobenzodvé (8,30 g, 0,04308 molů), 2-dimethylamino-4-(trifluormethyl)-6H1,3-oxazin-6-onu (9,57 g, 0,0460 molů) a kyseliny octové byla míchána tři hodiny za teploty zpětného toku, zředěna ledovou vodou a extrahována dvakrát ethylacetátem. Spojené organické vrstvy byly promývány solným roztokem, sušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky.

Výtěžek: 14,0 g (92,1%);

Látka určena pomoci NMR a hmotové spektrální analýzy

Příklad 4:

Příprava 3-(5-karboxymethoxy-4-chlor-2-fluor-fenyl)1,2,3,4-dihydro-l-methyl-6-trifluormethyl-pyrimidin2,4-dionu

Směs 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)-1,2,3,4-di-hydro6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (13,3 g, 0,0377 molů), uhličitanu draselného (13,0 g, 0,0943 molů), methyljodidu (5,87 ml, 0,0943 molů) a dimethylformamidu (150 ml) byla míchána přes noc při teplotě okolí a byla zředěna vodou (500 ml). Výsledná -směs byla extrahována třikrát ethylačetátem. Spojené organické vrstvy byly promývány třikrát vodou, vodný hydroxidem sodným (0,1 N) a solným roztokem, sušeny nad ' bezvodým síranem horečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání béžové pevné látky. Rekrystalizace rezidua ze směsi ethanol-voda (250 ml) poskytla sloučeninu z názvu ve formě bílých jehliček. Výtěžek: 11,5 g (80,4%);

Teplota tání: 172-173°C;

Látka určena pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Příklad 5:

Příprava 3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluor-fenyl)1,2,3,4-dihydro-6-trifluormethylpyrimidin-2_i, 4-dionu

Karbonyldiimidazol (2,97 g, 18,4 mmolů)' byl' přidán do roztoku 3- (5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl) -1, 2,3,4-dihydřo6-trífluormethylpyrímidin-2,4-dionu (4,61 g, 13,1 mmoLů) v tetrahydrofuranu a výsledná směs byla zahřívána na teplotu zpětného toku, míchána dvě - minuty a ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán methanol (2,70 ml, 66,6 mmolů) a směs byla míchána přes noc při teplotě okolí. Poté byla směs

- -80 koncentrována za sníženého tlaku a vzniklé reziduum bylo vyjmuto v methylenchloridu. Organická směs byla promývána dvakrát kyselinou chlorovodíkovou (10% vodná a 5% vodná) a vodou. Organická vrstva byla koncentrována za sníženého tlaku pro získání hnědé pevné látky, která byla suspendována v methylenchloridu s následnou filtrací. Filtrační koláč byl promýván třikrát methylenchloridem, filtrován a sušen pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která bylaidentifikována NMR spektrální analýzou.

Výtěžek: -4,27 g (89,0%).

Příklad 6:

Příprava 3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluor-fenyl) 1,2,3,4-dihydro-l-amino-6-trifluormethyl-pyrimidin2,4-dionu

Do suspenze 3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-ďihydro-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (4,24 g, 11,6 mmolů) v bezvodém tetrahydrofuranu byl přidán uhličitan draselný (1,60 g, 11,6 mmolů). následovaný 0-. mesitylensulfonyl hydroxylaminem '(3,04 g, ..14,1 mmol; J.G, Krause,' Synthesis, 1972,. 140)Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a zředěna vodou. Směs byla extrahována' čtyřikrát ethylacetátem. Spojené extrakty byly sušeny nad'bezvodým síranem horečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku . pro získání sloučeniny z názvu ve formě .pěny, která byla identifikována NMR spektrální analýzou.

Výtěžek:.4,63 g (>100%).

Pří klad 7 :

Příprava 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-l-amino-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu

Do roztoku _t3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-l-amino-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (1,53 g, 4,01 mmolů) v bezvodém methylenchloridu byl přidán bromid boritý (1M v methylenchloridu, 16,0 ml, 16,0 mmolů). Vzniklá směs byla míchána, přes 'noc při teplotě okolí a

potom zředěna vodou. Vodná vrstva byla separována a ponechána v klidu při teplotě okolí přes noc; filtrace a sušení poskytlo sloučeninu z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 0,61 g (41,5 %).

Původní organická vrstva byla koncentrována za sníženého tlaku na sklovitou pevnou látku, která byla rozetřena vodou pro získání další dávky sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 0,310 g (21,1%);

Teplota tání: 150°C (dekompozice).

Příklad 8:

Příprava 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-l-methyl-6-trifluormethylpyrimidin2,4-dionu

Bromid boritý (84,0 ml, 0,0840 molů, 1M v methylenchloridu) byl přidán po kapkách do směsi 3-(5-karbomethoxy-4-chlor- 83 -

2-fluorfenyl) -1,2,3,4-dihydro-l-methyl^-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (10,7 g, 0,0281 molů) a methylenchloridu (150 ml). Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a zředěna ledovou vodou. Organická vrstva byla sebrána a vodná vrstva byla extrahována dvakrát ethylacetátem. Eextrakty bylý zkombinovány s organickou vrstvou, promývány solným roztokem, sušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 10,2 g (100%);

Teplota tání: 240-241°C.

Příklad 9:

Příprava S-chlorsulfonamidu

V O©

OCN'<_C1 ^HC00H __ ’ * BsrKjj

Kyselina mravenčí (10,8 ml, 0,287 molů) byla přidávána po kapkách během dvou hodin do chlorsulfonyl isokyanátu (25,0 ml, 0,287 molů), udržujíce teplotu pod 20°C. Výsledná suspenze byla míchána dvě hodiny při teplotě 20°C a zředěna bezvodým toluenem (100 ml). Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z

názvu ve formě bělavé. identifikována IR spektrální pevné látky, která . byla analýzou. ý

Výtěžek: 32,1 g (97,3%).

Přiklad 10:

Příprava N-methylsulfamidu

Q

W^.0 H₂N^^S^C1

H2N-ČH3

H₂N-^^Sx_Nh._CH3

Roztok S-chlorsulfonamidu (3,00 g, 0,0260 molů) v teťrahydrofuranu (10 ml) byl přidán: po kapkách, do methylaminu (40 ml, 2M v. tetrahydrofuranu) při· teplotě 10°C. Výsledná směs byla míchána jednu hodinu při teplotě 0°C a tři dny při teplotě okolí. Suspenze byla filtrována a filtrát byl. koncentrován za sníženého tlaku’ pro získání žluté pevné látky. Chromatografie na silikagelu (9:1 methylenchlorid - methanol) poskytla sloučeninu z názvu ve formě bělavé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 1,36 g’ (47,4%) . ‘ ,_r

Příklady 11-15:

Příprava N-substituovaných sulfamidů

Použitím zhruba stejné procedury jaké je popsána ve výše uvedeném Příkladu 10 a substitucí odpovídajícího aminového výchozího materiálu byly připraveny následujici- sloučeniny:

^H2N ^NRiR²

Příklad	R¹	R²	Teplota tání [°C]
11	H	CH₂-C(CH₃)₃	-
12	ch₃	ch₂-ch=0h₂ ,	-36-38
13 .	CH?	benzyl	91-94 -
14	CH(CH₃)₂	CH(CH₃)₂ '	-
15·-	h :	H	- .

Příklad 16:

Příprava 0-2,4,5-trichlorfenyl sulfamátu

Roztok 2,4,5-trichlorfenolu (96,0 g, 0,486 molů) v toluenu (95 ml) byl zpracován po kapkách chlorsulfónyl isokyanátem (67,4 g, 0,476 molů) při teplotě .40-55°C. Výsledná směs byla míchána tři 'hodiny za teploty zpětného toku, ochlazena na 40°C a reakce byla zastavena vodou, dokud .neustal vývin plynu. Suspenze byla filtrována a filtrační koláč byl sušen na vzduchu pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a IR spektrální analýzy.

Výtěžek: 118,5 g (90.0%) .

Příklad 17:

Příprava N-methyl-N-isopropyl sulfamidu

H₂N-SO₂ -N-CH₂-CSCH ch₃

Triethylamin (2,50 ml, 0,0181 molů) byl přidán do roztoku methylpropargylaminu (1,55 ml, 0,0181 molů) v acetonitrilu. Do výsledné směsi byl přidán 0-2,4,5-trichlorfenylsulfamát i 87 -

(5,00 g, 0,0181 molů). Výsledná směs byla míchána po dobu jedné hodiny při teplotě okolí a filtrována.přes silikagel methylenchloridem. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání bílé pevné látky. Chromatografie rezidua na silikagelu (0,5% methanol-methylenchlorid) poskytla sloučeninu z názvu, která byla identifikována NMR spektrální analýzou.

Výtěžek: 1,84 g (68,7 %) .

Příklady 18-52: ·

Příprava N-substituovaných sulfamidů r .

Použitím zhruba stejné procedury jaké je popsána ve výše uvedeném Přikladu 17 a substitucí odpovídajícího aminového výchozího materiálu byly připraveny následující sulfamidy:

h₂n-so₂-nr¹r²

.Příklad i	R¹	R² 4	Teplota tání [°C]/ ¹H-NMR [ppm]
18	ch₃	ch₃	-
19	ch₃-	3-chlorbenzyl .	- ·
20	ch₃	ch₂-c₂h₅	-
21	c₂h₅	c₂h₅	39-41
22	H	CH(CH₃)-C₂H₅	-

23	ch₃	c₂h₅	32-34
24	Η	c(ch₃)₃	49-53
25	Η	CH2-C2H5	32-35
26	ch₃	3-methoxybenzyl	-·
27	ch₃	CH₂-CH(CH₃)₂	103-104
28	Η	CH(CH₃)₂
29	ch₃	CH(CH₃)₂	63-65
30	Η	C2H5	-
31	c₂h₅	CH2-C2H5	-
32	Η	CH₂-CH₂-CH(CH₃)₂	-
33	ch₃	CH₂-CH₂-fenyl	-
34	ch₃	fenyl	84-86
35	H	ch₂-c=ch	-
36	H	CH₂-(2-furyl)	62-64
37 '	ch₃	CH(CH₃)-C₂H₅	-
• 3.8	H	CH₂-(2-thienyl)	93-96
39	H	cyklopentyl	55 ’
40	H	4-methoxybenzyl	-
41	ch₃	ch₂-ch₂-c₂h₅	-
42	ch₃	ch₂-ch₂-cn	-
43	ch₃	CH₂-(1,3-dioxálanyl)	-
44	H	4-chlorbenzyl	-
45	ch₃	C(CH₃)₃	54-57
46	-ch₂-ch=ch-ch₂-	-
47	H	cyklopropyl	58-60
⁴⁸	-CH₂’-CH₂-CH2-CH₂-	84-86

49	ch₃	cyklopropyl	-
50	C₂H₅	CH(CH₃)₂	-
51	H-	CH₂-CH(CH₃)₂
52	H	ch₂-ch₂-c₂h₅	-
53	CH₃	ch₂-co-oc₂h₅	5,1 (br., s, 2H) , 4,25(q,2H), 4, l(s,2H) , 3, 0 (s, 3H) ,' l,3(t,3H)

Přiklad 54: ‘

Příprava 3-(5-(N,N-dimethyl)sulfamoylkarboxamido-4-chlor2-fluorfenyl)-1,2,3,4-dihydro-6-trifluormethylpyrimidin2,4-dionu

Do roztoku 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-l-methyl-6-(trifluormethyl)pyrimidin2,4-dionu (1,50 g, 4,09 mmolů) v tetrahydrofuranu byl přidán N,N'-karbonyldiimidazol (1,00 g, 6,14 mmolů).' Výsledná směs byla míchána jednu hodinu za teploty zpětného toku a ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán dimethylsulfamid (0,760 g, 6,14 mmolů) následovaný diazabicykloundekanem (0,930 ml, 6,14 mmol) po 10 minutách. Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a potom koncentrována za sníženého tlaku. Vzniklé reziduum bylo rozděleno mezi ethylacetát a kyselinu chlorovodíkovou (2N). Organická vrstva byl uchována a vodná fáze byla extrahována třikrát ethylačetátem. Extrakty byly zkombinovány s uschovanou organickou vrstvou, promývány 10% hydrogenuhličitanem sodným, sušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání prvního rezidua.

Vodná fáze byla okyselena a extrahována ethylačetátem. Organické vrstvy byly sušeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání druhého rezidua.

Rezidua byla zkombinována a promývána ethylačetátem pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 0,81 g (42,0%);

Teplota tání 213-214°C.

Příklady 55-93: .

Příprava 3-[5-(N-substituovaných) sulfamoy.lkarboxamido4-chlorfenyl)-1,2,3,4-dihydro-6-(trifluormethyl)pyrimidin2,4-dionů

Použitím v zásadě stejné procedury jaké je popsána ve výše uvedeném Příkladu 54 a substitucí odpovídajícího sulfamidového výchozího materiálu byly získány následující sloučeniny:

Příklad č.	X¹	R¹	R²	Λ²⁹	Teplota tání [°C]
55	F	ch₃	3-chlorbenzyl	ch₃	78-79 .
56	F	H	ch₃ .	ch₃	232-233
57.	F	ch₃	CH₂-C=CH -		; CH₃	195-196
58	F	H	H '	ch₃	141-142
59	F	ch₃	allyl	ch₃	189
60	,F	CH(CH₃)₂	CH(CH₃)₂	ch₃	81-82
⁶¹	F	ch₃	benzyl	ch₃	90-91
62	F	c₂h₅	ch₂-c₂h₅	ch₃	74-76
63	F	H	ch₂-c₂h₅	ch₃	206-207

64	F	H	CH(CH₃)-C₂H₅	CH₃	221
65 ·	F	H	c(ch₃)₃	ch₃	115
66	F	ch₃	c₂h₅	ch₃	215-216
67	F	ch₃	ch₂-c₂h₅	ch₃	72
68	F	c₂h₅	C₂H₅	ch₃	210-211
69	F	ch₃	CH(CH₃)-C₂H₅	ch₃	74
70	F	ch₃ -	3-methoxybenzyl	ch₃	79
71	F	H	ch₂-c=ch	ch₃	195-196
72	F	H	CH₂-CH₂-CH (CH₃) 2	ch₃	222-223
73 '	F	ch₃	fenyl	ch₃	104-105
74	F	ch₃	CH₂-CH₂-fenyl	ch₃	90-91
75	F	ch₃	fenyl	nh₂	120-142
76	F	ch₃	CH(CH₃)₂	nh₂	117-120
•77	F	H .	CH₂-(2-thienyl)	ch₃	127-128
78	F	H	cyklopentyl	ch₃	232-233
79	F	H	CH(CH₃)₂	ch₃	221
80	F	H	c₂h₅	ch₃	211
81	F	H	CH₂-(2-furyl)	ch₃	178-180
82	F	H	4-methoxybenzyl	ch₃	186-188
83	F	ch₃	CH₂-CH₂-C₂H₅	ch₃	156-157 .
84	F	ch₃	ch₂-ch₂-cn	ch₃	99-103
85	F	ch₃	CH₂-(1,3-dioxolanyl)	ch₃	93-96
86	F.	H	4-chlorbenzyl	ch₃	95-99
87	F	ch₃	C(CH₃)₃	ch₃	126 -
88	F		-ch₂-ch=ch-ch₂-	ch₃	231
89	F	H	cyklopropyl	ch₃	208

90	F		-CH2-CH2-CH2-CH2-	ch₃	230
⁹¹	F	ch₃	cyklopropyl	ch₃	156
92	F	c₂h₅	CH(CH₃)₂	ch₃	146
93	F	H	CH₂-CH(CH₃)₂	ch₃	202
94 »	F	H	CH2-CH2-C2H5	ch₃	227
95	H	ch₃ /	Fenyl	ch₃	108-110
96	F	ch₃	4-(methoxykarbonyl)fenyl	ch₃	102
97	F	c₂h₅	Fenyl	ch₃	>214-215
98	F	ch₃ '	3-Pyridyl	,ch₃	208
99	F .	ch₃	3,4-dichlorfenyl.	c.h₃	118 .
100	F	ch₃	3-chlorfenyl	ch₃'	183-184-
101	F	ch₃	CH(CH₃)₂	ch₃	93-95
102	aF	ch₃	ch₃.	nh₂	252
103	H	ch₃	ch₂-c=ch	ch₃	228,2-229,0
104	F	ch₃	4-(methoxy)fenyl	ch₃	136-138
.105	F	ch₃	4-chlorfenyl	ch₃	110-111
106	F	ch₃	4-nitrofenyl	ch₃	111-112
107	F	ch₃ .	4-methylfenyl	ch₃	102
108	H	H	H	ch₃	143,5-145,8
109	H’	ch₃	ch₂-c₂h₅	ch₃	187,0-189,5
110	H	ch₃	C2H5	ch₃	245,5-246,0
111	H	ch₃	CH₂-CH(CH₃)₂	ch₃	164,1-164,7
112	H	C2H5	C2H5	ch₃	244,4-245,4
113	H	ch₃	CH2-CH2-C2H5	ch₃	167,9-172,0
114	H	ch₃	ch₃	ch₃	228,8-231,5
115	F	ch₃	2-methylfenyl	ch₃	125-127

116	F	ch₃	3-methylfenyl	ch₃	187-189
117	F	ch₃	a-naftyl	ch₃	131-133
118	F	ch₃	2,4-difluorfenyl	ch₃	118-119
119	F	ch₃	2-chlorfenyl	ch₃	133 ’
120	F	ch₃	2-(trifluormethyl)fenyl	ch₃	98-106
121	H	ch₃	4-(fenoxy)fenyl	ch₃	95
122	F	ch₃	4-(trifluormethyl)fenyl	ch₃	133
123	F	ch₃	4-(dimethylamino)fenyl	ch₃	87
124	F	ch₃	4-difenyl	ch₃	125-133
125	F	ch₃	CH(CH₃)-C₂H₅	nh₂	žluté sklo
12 6	F	ch₃	C(CH₃)₃	nh₂	žluté sklo .
127	F	ch₃	CH₂-CH(CH₃)₂	nh₂	žluté sklo
128	F	ch(ch₃)₂	CH(CH₃)₂	nh₂	žluté sklo .
129	F	ch₃	3-(methoxy)fenyl	ch₃	86
130	H	ch₃	4-fluorfenyl	ch₃	120
131	F'	ch₃	3-(dimethylamino)fenyl	ch₃	85
132	F	ch₃	3,5-(dichlor)fenyl	ch₃	104
133 .	F	ch₃	CH₂-CO-OC₂H₅	ch₃	118-119
134	F	ch₃		112

Přiklad 135: Příprava Ν'-{2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro-3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol1-yl]-benzoyl}-N-isopropýl-N-methylsulfamidu

Krok 1:

Kyselina 2-(2-fluor-4-chlor-5-karbomethoxyfenylhydrazonyl)propionová

Roztok kyseliny pyrohroznové (3,92 g, 44,5 mmolů) ve vodě (4 ml) byl přidán do směsi hydrazinu X¹ (8,00 g, 36,6 mmolů), ethanolu (240 ml) a kyseliny chlorovodíkové (10%, 37 ml) . Směs byla míchána po dobu 35 minut při teplotě 45-60°C, ' ochlazena na 30°C a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku na přibližně 50% původního objemu a přidán pomalu do vody (700 ml). Vzniklá suspenze byla míchána po. dobu 20 minut a filtrována. Sloučeninu z názvu byla získána ve formě žluté pevné látky.

Výtěžek: 9,60 g (90,9%).

Krok 2:

Methylester kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-[4,5-dihydro3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoové

Směs hydrazonu z Kroku 1 · (9,00 g, 31,0 mmolů) a triethylaminu (4,35 ml, 31,0 mmolů) byla· zahřívána na teplotu 50°C a zpracovávána směsí azidu 12 (7,98 g, 29,0 mmolů) a toluenu (10 ml). Vzniklá směs byla míchána podobu 100 mi-nut při teplotě 50°C, ochlazena na teplotu okolí a koncentrována za sníženého tlaku. Reziduum bylo rozděleno mezi vodu a ethylacetát.

Organická vrstva byla sušena a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě bělavé pevné látky, která byla použita v následujícím kroku bez dalšího čištěni.

Výtěžek: 6,35 g (71,8%) .

Krok 3:

Methylester kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)4,5-dihydro-3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoové

Přebytek chlordifluormethanu (97 g) byl probubláván do směsi triazolinonu z Kroku 2 (7,04 g, 24,6 irmolů) , tetrabutylamonium bromidu (9,67 g, 30,0 mmolu), uhličitanu draselného (16,6 g, 122 mmolů) a dimethylformamidu (200 ml) tak, aby teplota byla nižší než 36C po dobu 30 minut. Směs byla ochlazena a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku a reziduum bylo rozděleno mezi vodu a methylenchlorid. Organická vrstva byla promývána vodou, sušena a koncentrována za sníženého tlaku pro získáni tmavého oleje (9,00 g), který byl chromatografován na silikagelu (vymývaci rozpouštědlo: ethylacetát/hexan) pro získání sloučeniny z názvu.

Výtěžek: 1,48 g (17,9%).

Krok 4:

Kyselina 2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydr 3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoová (libá)

Smis esteru II s Q = _{Λ R} ⁷ . _A< . _r8 _ _χ1 _ _?a X Cl (0, 950 g, 2,83 molů), kyseliny octd've (10 ml) _akyseUny chlorovodíkové (6_N, 5,0 ml) byla míchána _{po dobu}24 hodin pri teplotě 64-100”C, ochlazena na teplotu okolí a oncentrovana za sníženého tlaku. Reziduum bylo rozděleno mezi methylenchlorid a vodu. Organická vrstva byla promývána dvakrát vodou, suěena a koncentrována za sníženého tlaku pro získáni sloučeniny z názvu ve formě bledě žluté pevné látky.

Výtěžek: 0,42 g (46%);

Teplota táni: 132-135°c.

Krok 5:

N'-[[2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro 3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoyl]j-N- isopropylN-methylsulfamid '

Směs -kyseliny II (0,370 g, 1,15 mmoli), sulfamidu (0,210 g 1,38 mmolu), karbonyldiimldazolu (0,244 g, 1,50 mmolu), DBU (0-228 g, 1,50 mmolC) a tetrahydrofuranu byla míchána po dobu čtyř dní při teplotě okolí. Vzniklá směs byla zpracovaná dodatečným sulfamldem (0,150 g, 0,986 mmolu) a

0, 986- mmolu). Směs byla zahřívána po dobu dvou hodin, na teplotu zpětného toku ochlazena a koncentrována za sníženého tlaku. Reziduum bylo vyjmuto ve vodě a okyseleno kyselinou chlorovodíkovou (1 N) . Směs byla extrahovánamethylenchloridem.

čtyřikrát

Spojené extrakty byly promývány vodou,

- 98 ,. -

Sušeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání žlutého oleje, který _byl chromato.rafován „a _silikagel(vymyvaci rozpouštědlo: ethylacetát/hexan), čímž se získala s oucenina z názvu ve formě bělavé pevné látky.

Výtěžek:

160 g (30,5%);

Teplota táni = 118-122°C

Příklad 136: _

Příprava N'-(2-chlor-4-fluor-5-(5 s v o 1 , , ._ . · - °^{r 5 (5}'⁶'⁷-8-tetrahydro-3-oxo' ' triazolo[4,3—a]pyridin-2 Í3H) vi í k ,, . - ^±n ~yl)-benzoyl}-N N dialkylsulfamidu .

Krok 1: Kyselina 2-chlor-4-flu_or-s- / ς c -? o . , . ^U°^{r 5 (5}'⁶-⁷-®-tetrahydro-3-oxo ' , - rrazolo[4,3-a)pyridin-2(3H)-yl)-benzoová

Bromid boritý (19 4 ml i q / _Ί .

_{bvl nř}._H. ' '^{4 1N v} -ethylenchlorldu) yl přidán po kapkách do směsi sloučeniny I _{s A} - o

Cn Q - Q⁵, A« = 0 a R⁷+r⁸ . -₍CH_2)<- ₍₁,_{90 g}, a methylenchloridu (20 ml) .

F, X² = mmolů) míchána přes noc voda (40 ml) a teplotě okolí, koncentrována za při teplotě- okolí. Po směs byla míchána po Organická vrstva

Vzniklá směs

X¹ = 5,54 byla kapkách byla přidána dobu tří hodin byl separována při ^{SníŽenéh0 tlaku} získání sloučeniny nazvu ve formě bledě žluté pevné látky.

Výtěžek: 1,34 g (77,4%);

Teplota tání: 91-94 °C.

Krok 2:

N'-{2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-teťrahydro-3-oxo-l,2,4-tri azolo[4,3-a]pyridin-2(3H)-yl)-benzoyl)-N-isopropyl-Nmethyl-sulfenamid

Karbonyldiimidazol (0,500 g, 3,08 mol) byl přidán do roztoku sloučeniny z Kroku 1 (0, 640 g, 2,05 molů) v bezvodém methylenchloridu (15 ml). Vzniklá směs byla míchána po dobu 30 minut, při teplotě okolí, uvedena na teplotu zpětného toku a okamžitě ochlazena na teplotu okolí. Byly přidány sulfamid (0,370 g, 2,46 molů) a DBU <0,470 g, 3,08 molů) a vzniklá směs byla míchána přes noc pri°teplotě okolí.. Směs byla zředěna, ethylácetátem (10 ml) a 3% kyselinou chlorovodíkovou (15 ml) a míchána po dobu 10 minut. Odstranění methylenchloridu za sníženého tlaku dalo vodné reziduum, které bylo extrahováno' ethylácetátem. Spojené organické vrstvy byly promývány vodou a solným roztokem a sušeny nad bezvodým síranem] horečnatým. Koncentrace za sníženého tlaku a rekrystalizace z methylenchloridu dala pevnou látku, která byla vyjmuta v methylenchloridu a filtrována přes (sloupec bázického oxidu hlinitého užívajíce'směs methanol/methylenchlorid, což dalo sloučeninu z názvu ve formě bílé pevné látky.

Výtěžek: 0,360 g (39,4%);

Teplota tání: 250-251°C.

Příklad 137

Použitím stejné procedury jaká je popsána've výše uvedeném Příkladu 136 a sulfamid H₂N-SO₂-N (CH₃) -fenylu byla izolována

100 následující sloučenina ve formě bílé pevné látky s teplotou tání 200-201°C:

Příklad 138:

Příprava Ν' -[2-chlor-5-(3,5-dimethyl-2,6-di-oxo-4-thioxo

V 3, 5 triazinan-1-yl)-4-fluorbenzoyl)-N-isopropyl-Nmethylsulfamidu

Roztok 0,502 g (1,45 mmolů) kyseliny III _s X¹ = F, X² = cl Q - Q²², R³² & R³³ = CH₃, A¹⁵ s A“ = o a A¹⁷ = s v 5 ml tetrahydrofuranu byl zpracován 0,283 g (1,74 mmolů) N,Nkarbonyldlimldazolu při teplotě 60“C. Po ochlazení tohoto roztoku na teplotu okolí byl přidán roztok 0,287 g (1,89 mmolů) Ν,Ν-methyldiisopropylsulfamidu a 0,276 g (1,82 mmolů) DBU v 10 ml- tetrahydrofuranu a směs byla míchána pres noc. Po odstranění těkavých látek za sníženého tlaku byl surový produkt chromatografován na silikagelu ethylacetátem a cyklohexanem.

Výtěžek: 0,180 mg požadovaného produktu.

³H-NMR (270 MHz; v CDC1₃) : δ [ppm) - 1,25 (d, 6H), 2,95 (s 3H, SO₂-NCH₃), 3,8 (s, 6H, NCH₃) , 4,3 (m, 1H) , 7,4 (d, 1H Ar H), 7,8 (d, 1H, Ar-H), 8,9 (bs, 1H, NH).

101 Přiklad 139:

Příprava N' - [2-chlor-4-fluor-5- ( 6 ’ ⁵ (5-trifluormethylpyridazon°n yl)-benzoyl]-N-iso-propyl-N-methylsulfenamidů

Kyselina

Krok 1: kyselina 2-fluor-4-chlor-5-(5-trifluormethylpyridazin 3 on-2-yl)-benzoová

Pyridazinonester II s X¹ = r, χ² = Cl, Q = Q²⁷, _R34 _{= r35 =} ’ H (3 g, 8,56 mmolů) byl rozpuštěn v bezvodém , _η . ^R°^{ZtOk BBl3 (3}° 1 M v CH₂C1₂, 30 mmolů) byl prrdan do roztoku a směs byla míchána při teplotě hodin. Byla přidána voda (50 ml)

CF₃ a R³⁶

CH₂C1₂ (100 po dobu 17 intenzívně míchána po dobu 3 hodin. Rotační použita pro odstranění CH₂C1₂ a ,suspendovaná byla filtrována, promývána vodou a sušena pro g produktu ve formě bledě žluté pevné látky.

a směs odparka okolí byla byla pevná látka získání 2,76

Výtěžek:

95%.

Použitím stejné = Q²⁷, R³⁴ = h, na odpovídající procedury byl ester II s χ¹

R³⁵ = CF3 a R³⁶= ch3 kyselinu III _s 97% ř ukázaný výše, přeměněn výtěžkem.

Krok 2:

N (2 chlor-4 fluor-5 (5-trifluormethyl-py_ridazon-3-on2-yl)“benzoyl}-N-isopropyl-N-methylsulfenamidy

Karboxylová kyselina III _s X¹ = p x² = c q _{= 0} ²? _R34 _H _D35 _ „r, ^W W , K = H, ’ ^{a R} - ⁰¹³ 9- 2,10 mmolů) byla rozpuštěna v

- 102 -

bezvodém tetrahydrofuranu (15 ml) _{a v} jedné dávce byl pridan_ CDI (0,51 g, 3,15 mmolů). Směs byla míchána při teplotě okolí po dobu 30 minut. Směs byla zahřívána na teplotu zpětného toku po dobu 5 minut, potom ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán sulfamid (0,32 g, 2,10 mmolů), následovaný DBU (0,48 g, 3,15 mmolů). Reakční směs byla míchána při teplotě okolí po dobu 17 hodin. Do reakční směsi,byly přidány 5% HC1 (15 ml) a ethylacetát (10 ml) a směs byla intenzivně míchána po dobu 10 minut. Směs byla extrahována ethylačetátem (3 x 15 ml) a spojené extrakty byly promývány vodou,' sušeny nad MgSO„ a koncentrovány v rotační odparce pro získání hnědé polotuhé látky. Surový produkt byl čištěn chromatografii na sloupci bazického oxidu hlinitého (vymýváni pomocí CH₂C1₂, 1%^?' 2^s- H r

OH/CH₂C1₂ a potom směsi 1% kyselina octová/ CH₂C1₂) prd získání konečného produktu Ida.xxx (0,45 g) ve formě bělavé pevné látky.

Výtěžek: 45%; <

Teplota tání: 82 °C.

Následující sloučeniny byly připraveny použitím stejné procedury a s odpovídající kyselinou a sulfamidem.

I (A = 0; Xl = F; χ2 = _C1;‘ X³ = H; Q = Q27; A13 = 0; R34 = H; R³⁹ = CF₃)

Příklad č.	R¹	R²	r₃₆	Teplota tání [°C]
140. .	ch₃	fenyl	H	182
141	ch₃	fenyl	ch₃	74-75
142	ch₃	CH(CH₃)2	ch₃	181-182
143	ch₃	ch₃	ch₃ '	205-206
144	ch₃ ,	ch₃	h’	184-186

Přiklad 145 :

Příprava 4-chlor-3-[4-chlor-2-fluor-5-(N-methyl-Nisopropyl) —sulfamoylkarboxamidofenyl]—5-difluormethoxy—

1-methyl-lH-pyrazolu ,

Roztok 3-[5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl]-4-chlor5 difluormethoxy—1—methyl—IH—pyrazolu (2,00 g, 5,63 mmolů) v tetrahydrofuranu byl zpracováván N,N'karbonyldiimidazolem (1,13 g, 6,98 mmolů), míchán po dobu 1 hodiny za teploty zpětného toku, ochlazen na teplotu okolí, zpracováván N-methyl-N-isopropylsulfamidem (1,10 g, 7,23 mmolů), míchán po dobu 10 minut, zpracováván diazabicykloundecenem (1,06 g, 6,97 mmolů), míchán přes noc

104 ý“ teplotě Okolí a koncentrován za sníženého tlaku Chromatografie na sillkagelu (cyklohexan/ethylacetát = dala 0,90 g surového produktu. Další krystallzace ze směsi

4:1) /cu.yidceLat (4:1) dala 0,45 g z názvu (analýzované pomoci NMR).

(16,4%) sloučeniny

H NMR (v CDC1₃) : δ [ppm] = 8,8 (s, ' 7,3 (d, 1H) , 6,7 (t, 1H), 4,3 (hpt, (s, 3H) , 1,2 (d, 6H) ..

1H, NH) , 8,0 (d, 1H) 1H) , 3,8 (s, 3H) ·, 3,0

Krok 1:

Kyselina 2-chlor-5-f3-rhi nr-R /+onior 5-(trifluormethyl)2-pyridinyl]^4-fluor-benzoová

5,3 g (13,4 mmolů) isopropylesteru ^C1< X³ = H, Q = Q™, _R4o _{= Ci}<. _r41rozpuštěného v 25 ml ledové

II s A = o, X¹& R·³ = H ' a kyseliny a = F

R⁴² =

125

X² cf₃, ml koncentrovaného HC1 bylo mícháno při teplotě 70°C hodin . při teplotě okolí přes noc. Potom byla reakčni směs vita do ledové vody a precipitát byl po dobu 6 .promýván vodou, pevné látky.

Takto bylo získáno 4,1 g odfiltrován a ve formě bílé ¹H-NMR [v (CD3)2SO]: δ [ppm] = 9,1 (s, 1H), θ'¹ (d, 1H), 7,8 (d, 1H) .

⁸,7 (s,. 1 H)

Poznámka: záměna OH protonu za proton vody vedla na široký singlet při 3,3 ppm.

-105 -

Krok 2 :

N'-[[2-chlor-5-[3-chlor-5-(trifluormethyl)-2-pyridlnyl]- fluorbenzoylj]-N-isopropyl-N-methylsulfamid

1,0 g (2,8 mmolů) volné kyseliny z Kroku 1 bylo rozpuštěno V 10 ml tetrahydrofuranu, bylo přidáno 0,57 g (3,5 rrmolň) karbonyldiimldazolu a směs byla zahřívána na teplotu 60“C po dobu 1 hodiny a ochlazena na teplotu okolí. Potom byla pidána směs 0,55 g (3,6 mmolů) sulfamidu a 0,54 g (3,5 molů) l,8-diazabicyklo[5.4.0]-un-decen-7-enu v 10 ml tetrahydrofuranu a mícháni pokračovalo při teplotě okolí pres noc. Rozpouštědlo bylo odstraněno a surový produkt byl podroben sloupcové chromatografil se směsí methyl-terc.butylether a ethylacetát. Produkt obsahující frakce ' byl rozpuštěn v methyl-terc.-butyletheru, promýván třikrát 10 % HC1 a dvakrát vodou a sušen nad Na₂SO₄. Odstranění rozpouštědla dalo 0,48 g sloučeniny z názvu ve formě oleje. ¹H-NMR [v (CD3)₂SO): δ [ppm] = 9,1 (s, 1 H) , 8,7 (_s, 1 _H) ' 7,8-7,7 (m, 2 H) , 4,1 (m, 1 H), 2,7 (s, 3 H) , 1,1 _{(m 6}H) . .

(Poznámka: záměna N-H protonů za proton vody vedla na široký singlet při 3., 3. ppm).

Příklad 146:

Příprava 8-(5'-N-isopropyl-N-methylsulfamoyl-karboxamido4' chlor-2’-fluorfenyl)-4-oxo-7,9-di-oxo1,2,8-triaza(4.3.0.) nonanu

- 106' Tn’T^{5 I :} ‘hlonylchloridu bylo přidáno do 12,0 g (36,4 mmolů) kyseliny III 5 χ¹ = p _χί _ 1

A²0 & A²1 = 0 R⁴⁶+P⁴⁷ - fm, Q Q ' -(CH₂)₃-O- a 2 kapek-pyridinu v 20<

ml1,2-dichlorethanu. Po uplynuti 4 hodin při teplotě 83°< by y těkavé látky odstraněny za sníženého tlaku a strov chlorid kyseliny (12,6 g) byl používán bez dalšího čištění i g (2,87 mmolů) N-isopropyl-N-methylaminosulfamidu v 50 ml tetrahydrofuranu bylo přidáno do suspenze- 0,07 g NaH (97 čistota) v 50 ml tetrahydrofuranu. Po uplynuti 30 minut při (2,87 mmolů) surového teplotě okolí bylo přidáno

1, 0 chloridu kyseliny a reakčni směs byla teplote okolí a potom ještě po dobu 50°C. Rozpouštědlo bylo odstraněno za přidán 1 N HC1 a methylenchlorid míchána přes noc při 2 hodin při teplotě sníženého tlaku, byl separována. Chromatografie na sloučeniny z názvu.

Teplota tání: 115-120°C.

a organická vrstva byla.

silikagelu dala 0,35 g

Příklady použití pro demonstraci herbicidního účinku

Příklad 147:

Hodnocení herbicidního účinku vzklíčení testovaných sloučenin po

Herbicidní účinek sloučeniny podle předloženého vynálezu byl určován v následujících testech.

- 107

Sazenice rostlin byly pěstovány po přibližně dva týdny Testované sloučeniny byly dispergovány ve směsi 80/20 aceton/voda obsahující 1,0» SUN-IT’lI a methylovaný olej, v dostatečném množství pro poskytnuti ekvivalentu přibližně 0,016 až 0,032 kg účinné sloučeniny na hektar, když byly aplikovány na rostliny rozprašovači tryskou pracující po předem určenou- dobu při tlaku 40 psi. Po postřiku byly rostliny umístěny na stoly ve skleníku a byly ošetřovány způsobem obvyklým pro pěstováni ve skleníku. Přibližné dva az tri týdny po ošetřeni byly rostliny prozkoumány a hodnoceny ve škále (0-9) popsané dále. Pokud byl s jednou sloučeninou proveden více než jeden test, byl vypočten průměr naměřených hodnot. '

Získané výsledky jsou uvedeny v následující' Tabulce I Pokud byl s jednou sloučeninou proveden vice než jeden test, je uveden průměr naměřených hodnot. '

» ________^stuPmce hodnoceni herbicidního účinku “ -
' Hodnoceni	o ve srovnání s neošetřeným vzorkem
9	100 ' ' ’ ----------------------—-----
8	91-99 -------------
7 -	~80-90 ’ ' ’ --------
.6 ~----—	65-/9 -----------—
5	45-64 i -------'———h— --
4	30-44 ' ——— ---------____—_
3	16-29 “------
2	6-15 -----
1 .	1,-5 ^{: : :} ’ :----------------:--------------—
0 .	*0 ' ^: ~ ^:---:----------_:---------

Stupnice je založena na vizuálním zhodnocení vzpřímenosti svezesti, malformaci, velikosti, vyblednuti a celkového vzhledu rostliny v porovnání s kontrolním vzorkem.

Rostliny použité v uvedených hodnoceních jsou popsány svoují zkratkou a vědeckým jménem.

109 -

Zkratka	Vědecké jméno
ABUTH ambE	abutnon theophrasti, Medic. Ambrosia artemiisifo lia, L.
CHEAL	Chenopodium album, L. Common
IPOHE	Ipomoea hederacea, (L)Jacq.
XANST	Xanthium strumariam
ALOMY	Alopecurus myosuroides
DIGSA	bigitaria sanguinalis, (L)Scop
ECHCG	Echmochloa crusgalli, (L.) Beau
SETVI	Betaria viridis, (L.)Beau
GLXMA	Glycj-Hts max_r (ij, ) Μθχί?.
TRZAW	iritium Aestivum, L. (zimní)
ZEAMX	Zea mays L.

Tabulka A, pokračováni

Tabulka A, pokračování

114

Přiklad 148 :

Hodnoceni herbicidniho účinku testovaných sloučenin před vzklíčením '

Herbicidní účinek sloučenin podle předloženého vynálezu byl hodnocen v následujících testech, ve kterých byla semena rady jednoděložných a dvouděložných rostlin odděleně smíchána.se zemí a vysazena na přibližně jeden palec země v oddělených květináčích/ Po vysazení . byly květináče postříkány vodným acetonovým roztokem obsahujícím testované sloučeniny v množství dostatečném.pro poskytnutí přibližně ekvivalent. 0,125 až 0,250 kg testované sloučeniny' na hektar. Ošetřené květináče byly potom'umístěny,· na stoly ve skleníku, zalévány a ošetřovány obvyklým' způsobem pro · pěstováni rostlin ve skleníku. Po dvou až.čtyřech týdnechod ošetření byly testy ukončeny a každý ' květináč byl prozkoumán a ohodnocen podle stupnice uvedené v Příkladu . 94. Pokud byl proveden více než jeden test pro danou sloučeninu, byl vypočten průměr dat. Získané výsledky jsou uvedeny v Tabulce B.

Tabulka

······ «· ·« 4	• · • v · · ·
Hodnoceni herbicidniho účinku před vzklíčením	ZEAMX	ε	2,3	0,0	O o	1,0	0,0	2,0	O o	O o	O o	1,0	0,0	2,0 .	o o
TRZAW	2,0	ε 'τ	o o	0,0	o CM	i, o	0, 0	o o	0, 0	o o	3,0	0,0	0, 0	0, 0
GLXMA	co 00	CO	0,0	0,0	8,0	O co	o σ>	2, 0	o	0,0	9,0	9,0	O co	2,0
SETVI	m	LD	o co	2,0	8,0	6, 0	O co	O	1,0	0,0	6, 0	0'2	9, 0	0 'ť
ECHCG	00	LO	o 'ε	3,0	O CTi	o LT)	7,0	3, 0	o CN	1, o	6, 0	4,0	3, 0	0, 0
DIGSA	00 co	8,1	6,0	0	o co	o co	7,0	7,0	3, 0	1,0	3, 0	0,0	7,0	3,0
ALOMY	CM	1,3	o o	0, 0	0, 0	o o	O o	0,0	0,0	0,0	o o	o o	O	0,0
XANST	9,0	0 '6	3,0	1,0	l'°......i	6, 0	9, 0	8,0	o Ό	o o	O co	5,0	9,0	0, 0
IPOHE	9,0	9,0	1,0	0,0	o σι	8,0	O CTi	O co	3,0	0,0	o CTi	9, 0	9, 0	9, 0
CHEAL	9,0	9, 0	0'6	O C5Á	O ΟΊ	8,0 i	o σ>	9, 0	8,0	6, 0	9, 0	0 '6	o σ>	0'6
AMBEL	9,0	8,9	8,0	7,0	9,0	8,0	0 '6	9, 0	o CM	2,0	9, 0	9,0	9,0	9, 0
ABUTH	9,0	9, 0	9, 0	9, 0	0 '6	o σ>	9, 0	9, 0	2,0	2,0	9, 0	9, 0	0 '6	9, 0
Dávka [kg/ha]	0,25	0,125	0,25	LT) CM O	0,25	0,125 ।	0,25	0,125	“lO CM O	0,125	0,25	0,125	0,25	0, 125
>o >Sq Cu	53		54		55		56		57		58		59

Tabulka H, pokračování.

------^-— 1 . ---------------------- ···♦·· ·« V®,». ·
xwvaz	0,0	O o	2,0	o Ol	1,0	1,0	0,0	o o	2,0	0,0	O	o O.	2,0	1,0	o	O o
TRZAW	0,0	0,0	3,0	o CM	5,0	3, 0	o o	o o	3,0	o o	ο'τ	1, 0	1,0	o	o v.	0, 0
GLXMA	6,0	0, 0	o σι	9, 0	9,0	o LT)	o LO	1,0	1	1	1	1	1	o Q
SETVI	9,0	5,0	o LO	3,0	7,0	O n	O co	4,0	9,0	o 00	6,0	o. co	6, 0	O XT	o 00	o co
ECHCG	0	O o	0'1	4,0	6,0	3,0	’9,0	4,0	7,0	3,0	9,0	8,0	8,0	4,0-	o (Ti	8,0
DIGSA	o w	6,0	O cn	6,0	7,0	5,0	O co	3,0	9,0	O 00	O (Ti	7,0	8,0	O xr	o co	o
ALOMY	0,0 '	0,0	o o	0,0	0,0	0,0	o o	0, 0	4,0	0'0	0,0	0,0	2,0	o o	o o	o o
XANST	4,0	0,0	o (Ti	9,0	0 '6	o . (Ti	!	1	1	.1	1	1	1	1	1	' 1
IPOHE	6,0	o	o cn	O CT	9, 0	9,0	9, 0	9, 0	9,0	9, 0	0'6	O .(Ti ?	9,0	o on	9, 0	o <T
CHEAL	9,0	o σι	o cr>	0 '6	O (Ti	O (Ti	9, 0 1	9,0 .	O (Ti .	9,0	Q σι	9,0	O (Ti	o σ>	9, 0	o (Ti
AMBEL	0'6	O (Ti	O CTi	O σ>	9,0	9,0	9,0 - . . J	9, 0	9, 0	9,0	9, 0	9, 0 .	o cd	o σ>	0'1	o
ABUTH	O σ>	o σι	o σι	0 '6	9, 0	9,0	o σ>	9, 0	9,0	9,0	9, 0	9, 0.	9, 0	9, 0	o ΟΊ	o CD
Dávka [kg/ha]	0,25	LD Ol O	m Ol o	0,125	0,25	0,125	0,25	0, 125	0,25	0, 125	0,25	0, 125	0,25	0, 125	0,25	LD Csl O
>o CL,	09		<0		62		-___1		64		65		• 99		67

Tabulka B, pokračováni

ZEAMX

2,0

0'1

3,0

2,0

0,0

0, 0

1, 0

o o

0,0

O o

o o

0,0

o

0'1

O

O o

TRZAW

o o

O o

o

o o

O o

o o

o s

o o

o

o O

o o

GLXMA

o 00

o

o co

o o

o co

O K.

2,0 j

o o

O cn

o 00

o o

o co

o rH

1

o rd

SETVI

o 00

o

o o

o uo

3,0

O CXJ

o O

o co.

o

o LO

2,0

o CM

o i—1

o CM

2,0

ECHCG

4,0

3,0

o po

o CM

0 ‘ L

2,0

3, 0 1

o o

o CD

o

o co

0,0

2,0

o t-H

O CO

2,0

DIGSA

4,0

3,0

3, 0

5,0

o CM

O CO

o o

o K

o CM

o co

3, 0

3,0

2,0

o XT

2,0 .....

ALOMY

o o

O o

o o

2,0

o *.

o o

2,0

O o

O O

o o

XANST

o CD

o O

o

3,0

o cn

o co

o

o o

O cn

o

o CD

3, 0

5, 0

3, 0

O CO

o co

IPOHE

O σ>

o cd

o CD

9,0

9, 0

o CD

o ΟΊ

1 9, 0

9,0

o CD

9, 0

9,0

5, 0

0 '6

0 ‘ L

CHEAL

o 00

O 00

O

o CD

O CH

O co

7,0 _-----1

o CD

O gů

O CD

o GL

O Gů

o CD

o 00

o Gů

o Gh

AMBEL

9,0

o CH

o σ^

O 00

O σ^

o CD

O co

o Gů

O Gů

o CD

O Gů

O σΊ

o 00

o CD

o

ABUTH

O cn

O Gů

o CD

O cd

o CD

o Gů

O Gů

O G)

9, 0

9,0

9, 0

o CD

Dávka [kg/ha]

0,25

0,125

U0 CM O

0, 125

0, 25

0, 125

U0 CM O

0,125

uo CM o

co CM o

UO CM O

0, 125

uo CM O

UO CM O

0,25

0, 125

>o cu

20 <0

40

o

1

M

n

<0

Tabulka B, pokračování

ZEAMX	o	0,0	0,0	0,0	2,0	0,0	2,0	0, 0	1,0	O o
S <	o	o	O	o	O	o	O	o	o	o
X								ta.	ta	ta
E-i	rd	rd	o	o	rd ·	o	o	o	04	o
VWX'	o	o	o	o	o	o	o	o	O	o
hd							ta	ta.
0	LO)	m	o	o	cd	CL·		t—1		04
M >	O	o	o	o	o	o	o	o	O	O
					•ta		ta.	ta.
CO	Γ-	m	o	o	Γ*·	co	co	CO
o o ne	o	o	o	o	o	o	o	O	O	o
o	*»						ta.	ta.	ta	ta
ω	Γ**·		od	o		ro	V)		co	10)
CO O	o	o	o	o	o	o	o	o	o	o
H			K				ta.	ta.	ta
Q	00 í		i—1	o			cd	i—1	00	r-
>H S O	o	o	o	o	o	o	o	o	o	o
ι-Ί <	04		o	o	o	o	O	o	kta	o
H co 3	O	o.		o	o	o	o	o	O	o
<							ta.		ta
X	CD	CL·	i—1	o	CD	CL·	ID		cn	CL·
ω 3C O	O	o	o	o	O	o	O	o	o	o
								*.	ta	ta
H	CL·	CL·	o	o	σι	CD	CO	r-*	σ>	σ>
i-q ω	o	o	o	o	o	O	o	o	o	o
xí							ta.	ta.	ta	ta
u	o	cd	co	m	CL·	cd	CL· '	O)	CH	O)
ηΊ M CQ	o	o	o	o	o	o	o	o	o	o
s				K			ta	ta	ta
<	CL·	σ>	' m	rd	σ>	σι	00	00	σι	σν
ne H D	o	o	o	o	o	O	o	o	O	o
CQ				v			ta.	ta	ta
<	CD	ΟΛ	to	rd	σ>	CD	CD	CO		CD
rO je	ID	m 04	LO	25 ·	m	25	LO)	LO) 04	LO	LO CM
o>	04	rd	04	Fd	04	r—\|	04		04
								ta.	ta	ta
	O	o	O	o	o	o	O	o	o	O
>o Ch	78		80		CM co		83		84

119 Přiklad 149 , /

Herbicidní působeni fenylsulfamoylových karboxamidů, substituovaných uracilem č, Ij.86, Ip.86 a Iy.86 byl demonstrován následujícími experimenty ve skleníku:

Použitými kultivačními nádobami byly plastové květináče obsahující jíloyitý písek s přibližně 3,0 % humusu jako substrátu. Semena testovaných rostlin byly vysévány odděleně pro každý druh. Při ošetření po vzklíčení byly testované rostliny pěstovány do výšky rostlin 3 až 15 cm, v závislosti.na habitu rostlina, á teprve tehdy byly ošetřeny účinnými složkami, které byly ·. suspendovány nebo emulzífikovány ve vodě. Rostliny byly buď přímo vysévány a pěstovány v týchž nádobách nebo byly nejprve předpěstovány jako semenáčky a potom přeneseny do testovacích květináčů několik dní před ošetřením. Množství aplikované látky’ pro ošetření po vzklíčení byly 15,6 nebo 7,8 g/ha účinné složky.

V závislosti na druhu byly rostliny pěstovány při teplotě v rozmezí 10-25°C nebo 20-35°C. Doba testu byla 2 až 4 týdny. V průběhu této doby byly rostliny ošetřovány a byla hodnocena jejich odezva na jednotlivé druhy ošetření. • *

Hodnocení bylo prováděna pomocí stupnice 0 až 100. 100 znamenalo, že rostlina se neobjevila nebo došlo k úplné

120

..~4ί,ΛίΦ ... -“t W>T*·— destrukci alespoň vzdušné části a 0 znamenala nulové poškození nebo normální průběh růstu. . ,

Rostliny použité k experimentům ve skleníku patřily k následujícím druhům:

Vědecké jméno

Amaranthus retroflexus (AMARE)

Pharbitis purpurea (PHBPU)

Polygonum persicaria (POLPE)

Při aplikaci v množství 15,6 nebo 7,8 g/ha vykázaly sloučenina č. Ij.86, Ip.86 a Iy.86 velmi' dobré herbicidní . působení proti výše uvedeným nežádoucím rostlinám.

Účinek sloučenin obecného vzorce I pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci '

Příklad 150:

Skleníkové experimenty , ^J .

Testované rostliny byly mladé rostliny bavlníku se čtyřmi listy (bez děloh), které byly pěstovány· za skleníkových podmínek (relativní atmosférická - vlhkost 50 až 70%; denní/noční teplota 27/20°C). '

. \ ,/ ··· * jt·.-*^· '_Λ^'' ..«ir,r.--$·^^ ‘v,-'· • Mladé rostliny bavlníku byly vystaveny ošetřeni listů vodnými přípravky účinných složek (s přídavkem 0,15 hmot, alkoxylátu mastných alkoholů Plurafac® LF 700¹’, vztaženo k hmotnosti sprejové směsi). Použité množství vody bylo 1000 1/ha (po přepočtu). Po třinácti dnech bylo určeno procento ztracených listů a stupeň defoliace v procentech.

Neošetřené kontrolní rostliny neztratily žádné listy.

1) nízkopěnivé neionické povrchově aktivní činidlo, BASF-AG 4 Λ . Příklad 151:

Pokusy na poli '

Hodnocení účinku indukce zaschnutí rostlin před sklizní na poli byla provedena na několika různých místech použitím sloučeniny Ia.86.

V každém experimentu byla ošetření opakována třikrát v randomizovaném úplném blokovém, schématu _zpokusu. Brambory byly pěstovány použitím dobrých. agromonických..postupů pro každou oblast. Ošetření bylo provedeno několik týdnů před plánovanou sklizní brambor.

Testované sloučeniny byl používány ve formě emulzifikovatelného koncentrátu (EC) s .120 gramy účinné látky na jeden litr. Přípravek byl zředěn vodou, bylo přidáno sprejové činidlo a roztok pro ošetřování byl

.ďL.·,·'' i>*.. w “w’-SA!

aplikován na listy brambor v množství 187 až 600 1/ha celkového sprej ováného objemu. Pokud není uvedeno jinak,. přípravek používaný k ošetřování také obsahoval 15 objemových částí methylovaného oleje (Hasten nebo SUN-IT II. V případě dělené aplikace byla druhá aplikace provedena přibližně jeden týden po počáteční aplikaci. ’

V různých intervalech po ošetření bylo odděleně prováděno hodnocení zaschnutí stvolů a listů na vizuální stupnici. V každém testu byla testovaná sloučenina porovnávána s odpovídajícími komerčními standardy použitými v normálním množství pro. každý standard a oblast. .>

Výsledky ukázaly, že výše uvedené sloučeniny jsou velmi účinné pro indukci zaschnutí listů- a stvolů rostlin brambor. ’ . .

Zastupuje:

dr. O. Švorčík

JUDr. Otakar Švorčík

123 advokát

Hálkova 2,120 00 Praha 2

Claims

1. Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem obecného vzorce I

ve kterém jednotlivé substituenty mají následující významy:

A atom kyslíku -nebo atom síry;

X¹ atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-C₄-alkyl;

X atom vodíku, skupina kyano,, CS-NH2, atom halogenu, Ci-C^-alkyl nebo Ci-C₄-halogenalkyl;

X³ atom vodíku, skupina kyano', Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-alkoxyalkyl, Cs-Cv-cykloalkyl, Ca-Cg-alkenyl, Cs-Cg-alkinyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;

124

-Κ-Ά

- R a R představuji nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu,.. OR⁴⁸,. Ci-Cio-alkyl, C2-Ci0-alkenyl, C3-C10-alkinyl,' C3-C7-cykloalkyl, fenyl, benzyl nebo C5-C7-cykloalkenyl, kde každá z posledně jmenovaných 7 skupin může být substituovaná libovolnou kombinaci jednoho až šesti atomů halogenu, jedné až tří Ci~C6-alkoxy skupin, jedné nebo dvou Ci~Cg^-halogenalkoxy skupin, jedné nebo dvou kyano skupin, jedné nebo dvou C3-C₇-cykloalkylových skupin, jedné nebo dvou C(O)R⁴⁹· skupin, jedné nebo dvou CO-OR⁵⁰ skupin, jedné nebo dvou CO-SR⁵¹ skupin, jedné nebo dvou CO-NR⁵²R⁵³ skupin, jedné až tří OR skupin, jedné až .tří SR⁵⁴ skupin, jednoho popřípadě ' substituovaného. čtyř až desetičlenného monocyklického nebo kondenzovaného bicyklického heterocyklického kruhu, jedné nebo dvou popřípadě substituovaných fenylových skupin nebo jedné nebo dvou popřípadě substituovaných benzylových skupin, nebo R. . a R společně s atomem, ke kterému jsou vázány, vytvářejí 3- až 7-členný heteřocyklický kruh;

Q je zvoleno ze souboru, zahrnujícího

125 *** . ‘ΛΗ'-?·*’ . .

& ·

- 126 -

127

1 v 17 kde A az A představují nezávisle na nebo atom síry;

sobě atom kyslíku

R³, R⁴, R⁷, R⁸, R¹¹, R¹², R¹⁸,·' R¹⁹, R²⁷, R²⁹, R³², R³³, R³⁸, R³% R⁴⁴, . R⁴⁵, R⁴⁶ a R⁴⁷ představují nezávisle na sobě atom vodíku, skupinu kyano, amino, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, Ci-C₆-halogenalkoxy, C₃-C₇-cykloalkyl, C2-Cg-alkenyl, C₂-C6~halogenalkenyl, C₃-Cg-alkinyl, benzyl, OR⁵⁵, Ci-C₃-kyanoalkyl, nebo

R³ a R⁴, R⁷ a R⁸, R¹¹ a R¹², R¹⁸ a R¹⁹ nebo R⁴⁶ a R⁴⁷ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyřaž sedmičlenný kruh, popřípadě přerušený atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku a popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo . C₁-C₄-alkylovými skupinami;

R⁵, R⁶, R⁹, R¹⁰, R¹⁵, R¹⁶, R²⁰, R²¹, R³⁰, R³¹, R³⁵, R³⁶, r⁴\ r⁴² a R⁴³ představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C6-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, C₃-C₇-cykloalkyl, ¹ C2-C6-alkényl, C2-C6-halogenalkenyl, C3-C6-alkinyl, OR⁵⁶, S(O)nR⁵⁷, O-SO₂-R⁵⁷, NR⁵⁸R⁵⁹ nebo

R⁵ a R⁶, R⁹ a R¹⁰, R¹⁵ a R¹⁶, R²⁰ a R²¹ nebo R³⁰ a R³¹ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyřaž sedmičlenný kruh popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo Ci-C₄-alkylovými skupinami;

128 pl3 _o14 _d22 _d23 _π25 ' _π26 - . . . z , ·. ,

R , R , R , R , r _aR představuji nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-Cg-alkyl;

R¹⁷, R²⁸, R³⁴, R³⁷ nebo R⁴⁰ představují nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, C₃-C₇-cyklo alkyl, C₂ ^—C6-al keny 1, C2^—Cg^-halogenalkenyl, C3—Cg^-alkinyl,

OR⁶⁰ nebo SR⁶¹;

R představuje atom vodíku, Ci-C4-alkyl,. Ci-C4-halogenalkyl, C2^—C4~alkenyl, C₃—C4-alkinyl, Či-C4-halogenalkoxy nebo amino;

R⁴⁸, R⁴⁹, R⁵⁰, R⁵¹, R⁵², R⁵³, R⁵⁴, R⁵⁵, Rs% R⁵⁷, R⁵⁸, R⁵⁹, R⁶⁰ a R⁶¹ představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-Cg-alkyl, Ci-C6-halogenalkyl, C3-C7-cykloalkyl, C2-C6-alkenyl, C3^-C6-alkinyl, popřípadě substituovaný fenyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;.

n je rovno nule, 1 nebo 2;

a zemědělsky použitelné sole sloučenin obecného vzorce. I.

2. Sloučenina podle nároku 1, ve které Q je zvoleno ze souboru, zahrnujícího Q⁵, Q⁷, Q²¹, Q²², q²⁷, q³², q³^ q39 _aQ⁴⁰. ' '

3. 2-Chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo-

4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N(dimethylsulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(ethyl)propylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N-(sek.butylsulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,G-dihydro-S-methyl·^,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N-(terč.butylsulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo-

4- (trifluormethyl) -1 (2H) .-pyrimidinyl] -N[(ethyl)methylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)propylsulfamoyl)]-4-fluórbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N(diethyl)sulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

- 130 y ,χ <» ,t.<r '. · - - . _r- . t- „ř ’: '

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-amino-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)isopropylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N-[(sek.butyl)methylsulfamoylj]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)fenylsulfamoýl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)isopropylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1 (2H)-pyrimidinyl]-N-.[ (nbutyl)methylsulfamoyl))-4-fluorbenzamid.

Ν' -[[2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoyl]]-Nisopropy1-N-methylsulfamid,

Ν' -{2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-tetrahydro-3-oxo1,2,4-triazolo[4,3-a]pyridin-2(3H)-yl)-benzoyl}-Nisopropyl-N-methyl-sulfenamid,

131

Ν' -[2-chlor-5-(3,5-dimethyl-2,6-dioxo-4-thioxo1, 3,5-triazinan-l-yl)-4-fluorbenzoyl]-N-isopropyl-Nmethylsulfamid,

Ν' -[2-chlor-4-fluor-5-(5-trifluormethylpyridazon-3-on2-yl)-benzoyl]-N-isopropyl-N-methylsulfenamid,

4-chlor-3-[4-chlor-2-fluor-5-(N-methyl-N-isopropyl)sulfamoylkarboxamidofenyl]-5-difÍuorrmethoxy-1-methyl-lHpyrazol,

Ν' -[[2-chlor-5-[3-chlor-5-(trifluormethyl)-2-pyridinyl]4-fluorbenzoyl]]-N-isopropyl-N-methylsulfamid a

8-(5'-N-isopropyl-N-methylsulfamoylkarboxamido-4'-chlor-2'fluorfenyl)-4-oxo-7,9-dioxo-l,2,8-triaza(4,3.0)nonan.

4. Herbicidni kompozice, vyznačující se tím, že zahrnuje herbicidně účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 a alespoň jeden inertní kapalný a/nebo pevný nosič a, je-li to požadováno, alespoň jedno povrchově aktivní činidlo.

5. Kompozice pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, vyznačující se tím, že obsahuje takové množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce I podle nároku

132

I, které způsobuje zaschnuti rostlin nebo jejich defoliaci a alespoň jeden inertní kapalný a/nebo pevný nosič a, je-li to požadováno, alespoň jedno povrchově aktivní činidlo.

6. Způsob potírání nežádoucí vegetace, vyznačující se tím, že. zahrnuje působení herbicidně účinného množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 -na rostliny, jejich okolí nebo jejich semena.

7. Způsob dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliace, vyznačující se tím, že zahrnuje působení -takového množství alespoň jedné, sloučeniny obecného, vzorce I nebo nebo ’ ^f , zemědělsky přijatelné soli sloučeniny .obecného vzorce I podle nároku 1, které působí jako defoliant a/nebo činidlo způsobující zaschnutí' rostlin.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že. se působí na bavlník.

9. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje reakci derivátu benzoové kyseliny obecného vzorce II - '

- 133

ve kterém Q, X¹ a X² mají stejný význam jako v nároku 1, popřípadě v přítomnosti kopulačniho činidla, nebo odpovídajícího chloridu derivátu kyseliny II, se sulfamidem obecného .vzorce III

S0₂·—NR1R2

III, ve kterém X³, R¹ a R² mají stejný význam jako v .nároku 1.

10. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kde A představuje atom kyslíku, X³ představuje atom vodíku, Q představuje Q²¹, A⁸ & A⁹ představují atom kyslíku a R²⁹ představuje atom vodíku, vyznačující se tím, že zahrnuje reakci anilinového' meziproduktu VI

O

SO₂-NR!r2 || T I VI, ,Α ζΛ H ve kterém X¹, X², R¹ a R² mají stejný význam jako mají v nároku 1, s oxazinonovou sloučeninou obecného vzorce VII

která je popřípadě následována alkylací a hydrolýzou.

11. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce VI

VI, ve kterém X¹, X², X³, R¹ a R² mají stejný význam jako v ' nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje zpracování. ’ sulfamoylkarboxamidu X ‘

nitračním reagentem pro získání odpovídající nitrovaně sloučeniny XI

a následující redukci nitro skupiny přechodovým kovem za kyselých podmínek nebo komplexním hydridem.

12. Způsob přípravy sulfamoylkarboxamidu X

ve kterem X¹, X², X³, R¹ a R² mají stejný význam jako v nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje,reakci benzoové kyseliny IX ‘

IX, popřípadě v přítomnosti kopulačního činidla, nebo odpovídajícího chloridu kyseliny IX,

- 136 -

se sulfamidem obecného vzorce III