CZ20031452A3 - Způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje a uspořádání pohonu k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje a uspořádání pohonu k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu provozu tkacího stroje a prošlupního stroje, přičemž tkací stroj je vybaven elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní stroj je vybaven elektromotorickým vedlejším pohonem, při němž se řídicím zařízením přenosem signálů ovládá elektromotorický hlavní pohon a elektromotorický vedlejší pohon, při němž se tkací stroj a prošlupní stroj z klidového stavu uvedou do předem stanovených otáček, a při němž se při vzniklé poruše tkací stroj a prošlupní stroj uvedou brzdicími prostředky do klidového stavu. Vynález se dále týká uspořádání pohonu k provádění tohoto z p ů s o b u.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu EP 0 893 525 Al je známé uspořádání pohonu, sestávající z tkacího stroje, který obsahuje hnací motor jako hlavní motor, a z prošlupního stroje s hnacím motorem jako vedlejším motorem, jakož i řídicí zařízení.

Toto řídicí zařízení je jednak spojeno s hlavním motorem tkacího stroje tak, aby mohlo docházet k přenosu signálů, a jednak je spojeno s pohonem prošlupního stroje, vytvořeným jako vedlejší motor, tak, aby mohlo docházet k přenosu signálů. Regulační jednotka integrovaná do řídicího zařízení sleduje regulační strategii, podle níž se jednak tkací stroj a prošlupní stroj při svém startu provozují v podstatě synchronně a jednak se prošlupní stroj • ·

4 4 4 v

• · ·· ·* 4 4 • ·· · · · ♦ · • · · · · · · • · ··· · · · • · · 4 4 · · ···· ·· ·· «· v průběhu tkacího provozu provozuje s předem stanoveným kolísáním otáček, které leží uvnitř tolerance otáček tkacího stroje.

Toto popsané známé uspořádání pohonu má tu nevýhodu, že, v důsledku synchronního způsobu provozu obou pohonů, dochází ve startovací fázi při každé otáčce hlavního hřídele tkacího stroje k nárazu tkalcovského paprsku na vazný bod tkaniny. V tomto případě se například v průběhu pěti otáček hlavního hřídele tkacího stroje, identicky s pěti tkacími cykly, popřípadě pěti nárazy tkalcovského paprsku na vazný bod tkaniny, praktikuje nežádoucí zhuštění tkaniny bez zanesení útku. Narážení tkalcovského paprsku bez zanášení útkové nitě vedou navíc ke vzniku takzvaného m i k rozdr s něn í útkových a osnovních nití ve vazném bodu tkaniny. Například při barvení vyrobené tkaniny způsobuje toto mikrozdrsnění dodatečně zjevnou vadu tkaniny, protože jak zhuštěným místem tkaniny, tak i zdrsněnými útkovými a osnovními nitěmi, se pojme poměrně více barvy než ostatní tkaninou.

Podstatnou nevýhodou tohoto známého řešení je, že synchronní způsob provozu pohonů ve startovací fázi, avšak i ve fázi brždění, tkacího stroje a prošlupního stroje vede ke zvýšenému namáhání elementů strojů a pohonů ve srovnání s procesem tkaní. Toto zvýšené namáhání, jehož příčina spočívá v předem stanoveném průběhu startu a náběhu tkacího stroje a prošlupního stroje, potom vyžaduje odpovídající dimenzování elektromotorických pohonů z hlediska jejich příkonu, kroutícího momentu atd., jakož i odpovídající dimenzování příslušných dílů a elementů strojů.

Úkolem vynálezu je optimalizovat kroutící momenty elektromotorických pohonů a brzdicí momenty potřebné při startovací a brzdicí fázi tkacího stroje a prošlupního stroje při snížení mechanického namáhání strojních elementů prošlupního stroje ·

• · · · · · • · • 4 4 • 444 · « <

a tkacího stroje a při zamezení vzniku takzvaných náběhových míst v tkanině a na základě toho dosáhnout takzvaného měkkého startu a měkkého zastavení, zejména prošlupního stroje.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje, přičemž tkací stroj je vybaven elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní stroj je vybaven elektromotorickým vedlejším pohonem, při němž se řídicím zařízením přenosem signálů ovládá elektromotorický hlavní pohon a elektromotorický vedlejší pohon, při němž se tkací stroj a prošlupní stroj z klidového stavu uvedou do předem stanovených otáček, a při němž se při vzniklé poruše tkací stroj a prošlupní stroj uvedou brzdicími prostředky do klidového stavu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že prošlupní stroj se nastartuje před tkacím strojem během časového okna Atl, tkací stroj se nastartuje po proběhnutí časového okna Δί 1 v okamžiku t2, ležícím mimo časové okno átl, prošlupní stroj a tkací stroj sc po svém nastartování provozují přibližně synchronně do stanoveného okamžiku t3, synchronní způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje se při elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu zruší, načež se pro tkací stroj a prošlupní stroj zahájí postup brzdění tak, aby se oba stroje zastavily v různých okamžicích.

Prvním podstatným znakem vynálezu je, že prošlupní stroj se nastartuje volně programovatelně před tkacím strojem během časového okna Átl, a že tkací stroj se nastartuje v pozdějším okamžiku t2 až po uběhnutí časového okna Atl. S touto skutečností je spojena ta výhoda, že ve startovací fázi tkacího stroje a prošlupního stroje je zapotřebí hnacího momentu elektromotorických pohonů nižšího ve srovnání s dosavadním stavem techniky. Další rozhodující ·· ··· · výhodou je, že ve startovací fázi prošlupního stroje tkalcovský paprsek tkacího stroje nevykonává žádné nárazy na narážecí hranu tkaniny, respektive na vazný bod tkaniny, takže přitom nevznikají takzvaná náběhová místa jako příčina nárazů paprsku bez útkové nitě.

Druhý podstatný znak vynálezu spočívá v tom, že po předem stanoveném průběhu startovacích postupů jsou prošlupní stroj a tkací stroj v okamžiku t3 provozovány přibližně synchronně. To znamená, že u prošlupního stroje, vytvořeného jako listový stroj nebo žakárový tkací stroj, se rozběh (startovací fáze) může provádět nejprve bez pohybu prošlupních prostředků a teprve ve fázi synchronního způsobu provozu obou strojů se přidá vzorem řízený pohyb prošlupních prostředků. Ve startovací fázi listového stroje nebo žakárového tkacího stroje se tedy urychlují pouze hmoty prošlupních strojů samy o sobě, zatímco prostředky pro vytváření prošlupu v tkacím stroji se s výhodou nacházejí v poloze otevřeného prošlupu.

Třetí znak spočívá v tom, že při signálu detekujícím provozní poruchu tkacího a/nebo prošlupního stroje se synchronní způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje zruší. Potom se oba stroje uvedou do fáze brždění, a sice čtvrtým podstatným znakem podle vynálezu, který spočívá v tom, že oba stroje se po zahájení procesu brždění uvedou do klidu v různých okamžicích, přičemž prošlupní stroj se podle vynálezu uvede do klidu ve volně programovatelném okamžiku v průběhu časového okna At2 až po okamžiku t4 zastavení tkacího stroje. Přitom je možno podle vynálezu provozovat pohony od jejich okamžiku začátku brždění až do okamžiku zastavení jako generátory, zatímco tyto pohony ve startovací fázi a ve fázi náběhu do synchronního provozu pracují jako motory.

Se způsobem provozu jako generátor je spojena ta výhoda, že je možno upustit od kombinace spojka-brzda používané u tkacích strojů.

• 4

•444 44

Kinetická energie tkacího stroje a prošlupního stroje se tedy v podstatě těmito kombinacemi spojka-brzda nezmaří, nýbrž se přemění na využitelnou energii, například se vede zpět do elektrické sítě.

Další znaky vynálezu a s nimi spojené výhodné účinky vyplývají ze závislých patentových nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiloženého výkresu, kde na schematickém vyobrazení je znázorněn průběh provozu tkacího stroje a prošlupního stroje podle vynálezu podle vytváření prošlupu prováděného prošlupním strojem, přičemž tkací stroj má elektromotorický pohon jako hlavní pohon a prošlupní stroj má elektromotorický pohon jako vedlejší pohon.

Příklady provedení vynálezu

Jak je znázorněno na levé straně schematického vyobrazení, proces vytváření prošlupu za účelem zanesení alespoň jedné útkové nitě a za účelem provázání této alespoň jedné útkové nitě sestává, jak je všeobecně známo, z

a) otevření prošlupu,

b) klidové polohy prošlupu (zde se do prošlupu zanese alespoň jedna ú t k o v á nit) a

c) uzavření prošlupu.

Jak již bylo výše popsáno, podle dosavadního stavu techniky se startovací proces obou strojů provádí synchronně nezávisle na tom, zda tkací stroj a prošlupní stroj se nastartují společným ·· ·« ·· ·· » ♦ · « * · · « I • ’ · · ··« a ♦ · ««· » a * · a

O ·«··*· a··* elektromotorickým pohonem nebo na sobě nezávislými elektromotorickými pohony. Nevýhody, které přitom u tkacího stroje v zn ik aj í,j s o u zná m é.

Známé řešení, podle něhož se tkací stroj provozuje s elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní stroj se provozuje s elektromotorickým vedlejším pohonem, nabízí podle vynálezu možnost nastartovat prošlupní stroj před tkacím strojem. Na schematickém vyobrazení je okamžik 11 startu prošlupního stroje podle vynálezu stanoven tak, aby se prošlupní stroj nastartoval před okamžikem t2 startu tkacího stroje. Okamžik 11 startu prošlupního stroje se přitom může volně programovatelně zvolit uvnitř časového okna At 1 . Start prošlupního stroje by mohl například být 60 milisekund před startem tkacího stroje. Přitom časové okno At 1 odpovídá u daného příkladného provedení vztahu Atl=c + b/2. Jinak vyjádřeno, časové okno Δ11 odpovídá přibližně 180 úhlových stupňů hlavního hřídele tkacího stroje, když úsek a odpovídá přibližně 90 úhlových stupňů, úsek b přibližně 180 úhlových stupňů a úsek c_ přibližně 90 úhlových stupňů hlavního hřídele tkacího stroje.

Schematické vyobrazení dále ukazuje, že tkací stroj se nastartuje po uběhnutí časového okna At 1, a sice v okamžiku t2, který je odlišný od okamžiku 11 . V této souvislosti je důležité, aby programovatelné okamžiky 11 a t2 nebyly nikdy identické, nýbrž aby byly od sebe vzdáleny tak, že teprve při uzavření pros lupu, provedeném po startu prošlupního stroje a tkacího stroje, tedy v okamžiku 13., existuje mezi prošlupním strojem a tkacím strojem synchronní způsob provozu.

Při elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu ve tkacím stroji nebo prošlupním stroji, například při signálu detekujícím ·· 0000 * 0

0 • 00 0 0 ·

přerušení útkové nitě, se synchronní způsob provozu obou strojů zruší. Potom podle vynálezu následuje to, že prošlupní stroj se ve volně programovatelném okamžiku t_5_, nacházejícím se uvnitř časového okna At2, zastaví až po okamžiku t_4 zastavení tkacího stroje. Vzhledem k hlavnímu hřídeli tkacího stroje odpovídá pozdější zaslavení například 180 úhlových stupňů hlavního hřídele tkacího stroje po jeho zastavení. Pro nový start, po němž je například odstraněno přerušení útkové nitě, se prošlupní stroj uvede do startovací polohy, která odpovídá okamžiku 11. Tím se prošlupní stroj nachází znovu v poloze, která umožňuje způsob provozu prošlupního stroje a tkacího stroje podle vynálezu.

Oproti dosavadnímu stavu techniky se způsobem provozu podle vynálezu dosáhne již výše zmíněného zlepšení kvality tkaniny, totiž praktického zabránění vzniku náběhových míst, protože prošlupní stroj se nastartuje nezávisle na startu tkacího stroje. Mimo synchronizaci tkacího stroje a prošlupního stroje tedy nedochází k žádným nárazům paprsku.

Další výhoda spočívá v tom, že tkací stroj startuje vždy se stejnými hmotnostními poměry, to znamená, že připojení, popřípadě odpojení, žakárového tkacího stroje nemá žádný vliv na rozběh tkacího stroje.

Nezávislost elektromotorických pohonů tkacího stroje a prošlupního stroje umožňuje s výhodou měnit uzavření prošlapu v průběhu chodu stroje od zanesení útku k zanesení útku, čímž se může snížit odpad útkových nití.

Dále se pomocí odděleného uspořádání pohonu tkacího stroje a pohonu prošlupního stroje otevírá možnost jednodušší konstrukce žakárových tkacích strojů, které nemají vytváření prošlupu řízené • 9 ·44 · 'w • · ·

4

4 «

4 ·

·· 44

4 4 4

4 44 • * 4 4 • 4 · 4 ·· 44 excentrem, nýbrž mají klikový pohon, pomocí změny otáček elektromotorického pohonu uskutečnit delší klidovou polohu prošlupu, což je výhodné především pro tkací stroje s mechanickými prostředky (skřipci) pro zanášení útkové nitě.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje, přičemž tkací stroj je vybaven elektromotorickým hlavním pohonem a prošlupní stroj je vybaven elektromotorickým vedlejším pohonem, při němž se řídicím zařízením přenosem signálů ovládá elektromotorický hlavní pohon a elektromotorický vedlejší pohon, při němž se tkací stroj a prošlupní stroj z klidového stavu uvedou do předem stanovených otáček, a při němž se při vzniklé poruše tkací stroj a prošlupní stroj uvedou brzdicími prostředky do klidového stavu, vyznačující se tím, že

   - prošlupní stroj se nastartuje před tkacím strojem během časového okna Δ11 ,

   - tkací stroj se nastartuje po proběhnutí časového okna Atl v okamžiku 12, ležícím mimo časové okno Atl,

   - prošlupní stroj a tkací stroj se po svém nastartování provozují přibližně synchronně do stanoveného okamžiku t3,

   - synchronní způsob provozu tkacího stroje a prošlupního stroje se při elektrickém signálu detekujícím provozní poruchu zruší,

   - načež se pro tkací stroj a prošlupní stroj zahájí postup brždění tak, aby se oba stroje zastavily v různých okamžicích.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že okamžik startu prošlupního stroje je volně programovatelný uvnitř časového okna Atl.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že okamžik t2 startu tkacího stroje se nachází před okamžikem t3 synchronizace prošlupního stroje a tkacího stroje.

   ·· *« • ♦ · · • · · · * · * ·

   9 · « · »· ·* ·♦ »<

   • · J · • 4 · • ♦ * 9 • · · ·*·* ·« « · « « · · • · · · • · · « • « « ·
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tkací stroj se zastaví v okamžik u t4, který se nachází před okamžikem t5 zastavení pros lupni ho stroje.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že okamžik 14 zastavení tkacího stroje se nachází před maximálním otevřením pros lupu pro zanesení útkové nitě.
6. 6. Způsob podie nároku 1, vyznačující se tím, že okamžik 15 zastavení prošlupního stroje je volně programovatelný uvnitř časového okna At2.
7. 7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tkací stroj a prošlupní stroj se od okamžiku začátku svého brždění až do okamžiku svého zaslavení provozují jako generátory.
8. 8. Uspořádání pohonu k provádění způsobu podle nároku 1, vyznačující se tím, že prošlupním strojem je listový stroj nebo žakárový tkací stroj.