CZ2004251A3

CZ2004251A3 - Způsob zpracování organického materiálu a zařízení k provádění způsobu

Info

Publication number: CZ2004251A3
Application number: CZ2004251A
Authority: CZ
Inventors: Thomas John Stubbing
Original assignee: Thomas John Stubbing; Dunne Terence Patrick; Bird Graham
Priority date: 2001-08-11
Filing date: 2002-03-28
Publication date: 2004-07-14
Also published as: JP2004537645A; KR20040036703A; GB0119616D0; PL367955A1; CN1568418A; GB0207338D0; EE200400068A; US20040220435A1; ZA200401251B; WO2003014644A1; AU2002242881B2; UA82989C2; KR100858888B1; PL202228B1; GB2378498B; EA008518B1; CA2457552A1; MXPA04001222A; NO20040576L; HK1071425A1

Description

fpracování organického materiálu A- χ^ηΐί,ηί L·'prorG-cte·**·

Oblast techniky

Vynález se týká způsobů a zařízení na zpracování organického materiálu v přehřáté páře a/nebo jiných plynech, aby se s výhodou změnily jejich fyzikální vlastnosti a/nebo chemické složení, přičemž se užitečně získaly nebo spálily složky, vytvářené z plynů a potom ochladily jejich pevné zbytky v inertním plynu, aby se zabránilo, že se pevné zbytky samovolně zapálí ve znovu vstupujícím okolním vzduchu. Organický materiál může být mokrý organický materiál a v tomto případě může být zahrnuto ještě vysoušení materiálu, obvykle v přehřáté páře, jako první operace. Vynález lze použít při plynulém postupu zpracování, přetržitém postupu zpracování a plynulém, postupném přetržitém procesu zpracování materiálů.

Výraz „organický materiál zahrnuje syrové a použité dřevo a jiné organické materiály jako jsou lesní a zemědělské odpady a jiný hlavně nebo částečně organický materiál jako jsou papírenské a potravinářské kaly a proudy komunálních a hospodářských odpadů, obsahujících např. potraviny, papír a zbytky plastů a použité pneumatiky, které mohou být s výhodou zpracovány podle vynálezu. Je nutno si uvědomit, že v mnoha případech bude mít organický materiál podstatný obsah vlhkosti.

Dosavadní stav techniky

Je známo plynule sušit mokrý organický materiál v přehřáté páře. Např. britský patent č. 2281383 popisuje zařízení pro plynulé sušení mokrého materiálu v přehřáté páře, obsahující vysoušeči komoru, vstup s otevřeným koncem a výstupní potrubí spojené s komorou a dopravníky pro dopravu sušeného materiálu ·· ·· ··· vstupním potrubím, pouzdrem a výstupním potrubím. Přehřátá pára vzniká v komoře z vlhkosti v materiálu sušeném cirkulací původního vzduchu uvnitř komory mezi zdrojem tepla a materiálem a/nebo vstřikováním předehřáté páry z externího zdroje do komory. Jak vstupní potrubí tak výstupní potrubí procházejí dolů z komory a větrací potrubí z komory má výstup normálně v úrovni střední cesty podél obou potrubí. Obvykle se přehřátá pára, která má sklon procházet směrem dolů podél potrubí, potkává s vnějším vzduchem, který má sklon procházet směrem nahoru podél potrubí a tvoří uvnitř každého potrubí navrstvenou vrstvu pára/vzduch s rozdílnou teplotou a hustotou. Tyto navrstvené vrstvy působí jako překážky úniku páry z komory a/nebo vstupu vzduchu do komory, přičemž současně dovolují volné vedené materiálu potrubími a do a ven z komory.

Spis č. 2281383 proto popisuje plynulý proces vysoušení, ve kterém vysoušené materiály procházejí do a/nebo ven z vysoušeči komory nemechanickou překážkou, která dovoluje volný průchod materiálů bez jakéhokoliv podstatného zdržení, přičemž současně tvoří účinné v podstatě plynotěsné těsnění, které brání úniku přehřáté páry z vysoušeči komory nebo vstupu vzduchu do komory. Páru unikající výfukovým potrubím lze kondenzovat a získávat její tepelnou energii.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je vytvořen způsob zpracování organického materiálu, zahrnující ohřívání organického materiálu na teplotu přesahující 100 °C v atmosféře obsahující alespoň jedno z následujících médií: přehřátá pára, horký inertní plyn, horký vzduch a horké provozní plyny, načež následuje ochlazení ohřátého organického materiálu v atmosféře obsahující alespoň jedno z těchto médií: přehřátá pára a inertní plyn. Vynález se • « • * • · · · 4 «· «·· také týká zařízení provedeného tak, aby mohl být použit tento způsob v poměrně jednoduché a vhodné formě.

Předložený vynález si dává proto za úkol vytvořit způsoby a zařízení pro plynulé, přetržité nebo plynule postupně přetržité zpracování materiálu, například mokrého organického materiálu, v přehřáté páře a jiných plynech, přičemž zpracovávaný materiál prochází jak do a/nebo ven z vysoušeči, procesní a chladící komory přes ne-mechanické překážky, které dovolují volný průchod materiálu bez podstatného zdržení nebo přes mechanické překážky ve formě bran, které lze uzavřít vzduchotěsným způsobem, aby se zabránilo pohybu přehřáté páry, horkých procesních plynů nebo inertního chladícího plynu z nebo mezi vysoušeči, procesní nebo resp. chladící skříní nebo vstupu vzduchu do vysoušeči, procesní a/nebo chladící komory, aby se nejprve vysušil mokrý materiál v přehřáté páře, potom se vysušený materiál zpracoval v horkých procesních plynech při teplotě vyšší než která je potřeba pro jeho vysušení, aby se změnily jeho fyzikální vlastnosti a/nebo chemické složení, zatímco se získají nebo spálí složky vyzařované z něho jako plyny a konečně, aby se pevné zbytky zpracovávaného materiálu ochladily v inertním plynu, s výhodou ale ne výhradně v přehřáté páře, na teplotu obvykle nepatrně nad 100 °C, ale v každém případě pod takovou teplotu, při které by se mohly takové zbytky samovolně vznítit ve znovu vstupujícím okolním vzduchu nebo kdy se zpracovávaný materiál umístí do zařízení jako dávka a tato dávka se pak vysuší, zpracuje a ochladí nejméně v jedné v podstatě vzduchotěsné vysoušeči, procesní a chladící komoře.

Jedno provedení tohoto zařízení obsahuje vysoušeči komoru, nejméně jednu procesní komoru a chladící komoru, dopravní prostředky procházející do a přes vysoušeči, procesní a chladící komoru a ven z chladící komory potrubím buď • ···· ·· ·· ·«· připojeným k nebo spojeným s komorami, komory a potrubí jsou tepelně izolované, přičemž s výjimkou kde je to přímo uvedeno, komory a potrubí a jejich spoje s komorami jsou všechny vzduchotěsné.

Během počátečního ohřívacího období se vysoušeči komora ohřeje recirkulací atmosféry okolního vzduchu původně obsaženého v této vysoušeči skříni přes zdroj tepla recirkulačními ventilačními prostředky, přičemž mokrý materiál se začíná dopravovat dopravními prostředky do a přes vysoušeči komoru. Recirkulující atmosféra okolního vzduchu se přemístí a nahradí recirkulující přehřátou párou, vznikající z vlhkosti v materiálu známým způsobem, popsaným v patentovém spisu č. 2281383, přičemž recirkulující přehřátá pára potom dokončí vysoušení materiálu a další pára, vznikající z vlhkosti materiálu se odvádí, s výhodou ale ne výhradně, do kondenzačních prostředků, jak je popsáno v patentovém spisu č. 2281383, před tím, než je materiál dopraven ven z vysoušeči komory a do nejméně jedné procesní komory.

Než se vysušený materiál začne dopravovat do alespoň jedné procesní komory dopravními prostředky, vytápění alespoň jedné procesní komory se zahájí recirkulací atmosféry okolního vzduchu, původně obsažené v této alespoň jedné procesní komoře, přes tepelný zdroj prostřednictvím recirkulačního ventilátoru a jakmile teplota vzduchu v této alespoň jedné procesní komoře přesáhne 100 °C, vzduch může být odtažen a nahrazen bud' externě vytvořenou atmosférou inertního plynu nebo občasným přivedením části nebo vší páry vytvořené ve vysoušeči komoře přes odtahové potrubí do alespoň jedné procesní komory místo toho, že by se odvedla do kondenzačních nebo chladících prostředků atmosférou přehřáté páry, přičemž atmosféra okolního vzduchu, externě vytvořená atmosféra inertního plynu nebo atmosféra přehřáté páry, která je pak *44· • 44

4 4 • 4 ·

4

4 4

44· obsažena v alespoň jedné procesní komoře, se ohřeje na teplotu vyšší než je teplota, při které se provádí vysoušení v přehřáté páře ve vysoušeči komoře její recirkulací přes tepelný zdroj a přes alespoň jednu procesní komoru prostřednictvím recirkulačního ventilátoru.

Když se vysušený materiál začne dopravovat přes alespoň jednu procesní komoru a začne se zpracovávat při této teplotě vyšší než při které se provádí vysoušení v přehřáté páře v procesní komoře, horké procesní plyny vznikající z vysoušeného materiálu se odstraní a nahradí vzduchem, inertním plynem nebo atmosférou přehřáté páry v alespoň jedné procesní komoře, načež následuje ohřátí a zpracování vysušeného materiálu recirkulací horkých procesních plynů přes tepelný zdroj a přes vysušený materiál v alespoň jedné procesní komoře recirkulačními ventilačními prostředky, přičemž se udržuje teplota vyšší než je teplota, při které se provádí vysoušení v přehřáté páře v procesní komoře a další horké procesní plyny, vznikající z vysoušeného materiálu se dopravují přes ní a zpracovávané v alespoň jedné procesní komoře se odvádějí buď do kondenzačních nebo chladících prostředků nebo, když jsou další horké procesní plyny hořlavé, do spalovacích prostředků, přičemž některé hořlavé nekondenzovatelné plyny, které unikají z kondenzačních nebo chladících prostředků, se obvykle vedou do spalovacích prostředků a zdroj tepla může být ohříván spalovacími plyny vznikajícími při spalování dalších horkých procesních plynů a hořlavé nekondenzovatelné plyny, jsou-li nějaké, ve spalovacích prostředcích.

Dříve než se horké pevné zbytky, zbývající poté co vznikly horké procesní plyny z vysoušeného materiálu, začnou dopravovat z této nejméně jedné procesní komory do chladící komory dopravními prostředky, náhrada atmosféry okolního • ·· φ 4 4 4 4 ·4···

4 4 · · ·

444 *· · se může provádět původně obsažené • · *

tt vzduchu původně obsažené v chladící komoře buď recirkulací atmosféry okolního vzduchu v chladící komoře přes zdroj tepla pomocí recirkulačního ventilátoru aby se ohřála, nebo např. ohřátím atmosféry okolního vzduchu takovým uspořádáním, aby část spalin unikajících z tepelného zdroje vstupovala do chladící komory, přičemž jakmile teplota vzduchu nebo atmosféry vzduchu s částí spalin v chladící komoře přesáhne 100 °C, okolní vzduch nebo atmosféra vzduchu s částí spalin může být odvedena a nahrazena atmosférou přehřáté páry občasným přivedením části nebo vší další páry, vznikající ve vysoušeči komoře, odtahovými potrubními prostředky do chladící komory místo odvedení do kondenzačních nebo chladících prostředků nebo, jindy může být atmosféra okolního vzduchu původně obsažená v chladící komoře odvedena a nahrazena externě vytvořenou atmosférou inertního plynu.

Když je atmosférou v chladící komoře okolní vzduch, jakmile jsou horké pevné zbytky dopravovány atmosférou vzduchu v chladící komoře, nastává omezené spalování malé části pevných zbytků a atmosféra vzduchu se odvede a nahradí vytvořeným horkým a skutečně kyslíku prostým spalovacím plynem. Potom skutečný kyslíku prostý spalovací plyn recirkuluje recirkulačními ventilačními prostředky přes chladící komoru a přes kondenzační nebo chladící prostředky, ve kterých všechny horké procesní plyny vzniklé z horkých pevných zbytků se zkondenzují a horký a skutečně kyslíku prostý spalovací plyn je ochlazen, přičemž při jeho návratu do chladící komory, takto ochlazený spalovací plyn na druhou stranu ochlazuje horké pevné zbytky dříve než se dopravují ven z chladící komory do okolního vzduchu dopravními prostředky.

Je-li atmosférou v chladící komoře přehřátá pára, když se horké pevné zbytky dopravují přes atmosféru přehřáté páry z • 99 • ···· • · · · ·· · • 9 99« chladící komory, přehřátá pára recirkuluje pomocí ventilačních prostředků přes chladící komoru, do které se vstřikuje rozprášená chladící voda prostředky pro rozstřikování vody, s výhodou, ale ne výhradně, do ústí ventilačních prostředků, rychlostí postačující k ochlazení přehřáté páry nepatrně nad 100 °C, přičemž další pára vytvořená v chladící komoře z rozprášené vody a všechny horké procesní plyny vzniklé z horkých pevných zbytků se zkondenzují v kondenzační nebo chladící komoře, zatímco takto ochlazená recirkulační přehřátá pára na druhou stranu ochlazuje horké pevné zbytky před tím, než se dopraví ven z chladící komory do okolního vzduchu dopravními prostředky.

Když je atmosférou v chladící komoře přehřátá pára, jakmile jsou horké pevné zbytky dopravovány atmosférou přehřáté páry v chladící komoře, přehřátá pára se recirkuluje ventilačními prostředky přes chladící komoru, do které se vstřikuje rozprášená chladící voda prostředky pro rozprášení vody, s výhodou ale ne výhradně, do ústí ventilačních prostředků, rychlostí postačující pro ochlazení přehřáté páry na teplotu nepatrně nad 100 °C, přičemž další pára vytvářená v chladící skříni z rozprášené vody a všech horkých procesních plynů, vznikajících z horkých pevných zbytků se kondenzují v kondenzačních nebo chladících prostředcích, zatímco takto ochlazená recikulující přehřátá pára na druhou stranu ochlazuje horké pevné zbytky před tím, než se dopravují ven z chladící komory do okolního vzduchu dopravními prostředky.

Když je atmosférou v chladící skříni inertní plyn jiný než přehřátá pára, jakmile jsou horké pevné zbytky dopravovány atmosférou inertního plynu v chladící komoře, inertní plyn recirkuluje pomocí ventilačních prostředků chladící skříní a kondenzačními nebo chladícími prostředky, ve kterých se kondenzovatelné složky kterýchkoliv dalších horkých procesních • · · • ♦·· plynů, vytvořených z pevných zbytků, kondenzují a inertní plyn a všechny nekondenzovatelné složky v kterýchkoliv dalších horkých procesních plynech se ochlazují na teplotu nepatrně nad 100 °C, přičemž při jejich návratu do chladící komory takto ochlazený inertní plyn a všechny nekondenzovatelné složky ve všech dalších horkých procesních plynech naopak ochlazují horké pevné zbytky před tím, než se dopravují ven z chladící komory do okolního vzduchu dopravními prostředky.

Po dokončení počátečního ohřívacího období, dopravní prostředky pokračují v dopravě mokrého materiálu ven z okolního vzduchu, nahoru přes těsnění navrštvénou vrstvou pára/vzduch do a přes atmosféru přehřáté páry ve vysoušeči komoře, přičemž dopravní prostředky pokračují v dopravě vysušeného materiálu ven z atmosféry přehřáté páry, dolů přes těsnící navrstvenou vrstvu okolního vzduchu před tím, než se vysušený materiál dopravuje nahoru těsněním navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch a do a přes atmosféru horkých procesních plynů v nejméně jedné procesní komoře, zatímco dopravní prostředky pokračují v dopravě pevných zbytků zpracovávaného materiálu ven z atmosféry horkých procesních plynů v alespoň jedné procesní komoře, dolů přes těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch a přes okolní vzduch před tím, než se pevné zbytky dopravují buď přes těsnění navrstvenou vrstvou skutečně kyslíku prostý plyn/vzduch, přehřátá pára/vzduch nebo jiný inertní plyn/vzduch a přes spalovací plyn o teplotě nepatrně nad 100 °C, přehřátou páru nebo atmosféru jiného inertního plynu v chladící skříni, zatímco další dopravní prostředky dopravují ochlazené zbytky ven ze spalovacího plynu o teplotě nepatrně nad 100 °C, přehřáté páry nebo atmosféry jiného inertního plynu v chladící komoře, dolů přes těsnění navrstvenou vrstvou spalovacího plynu, přehřáté páry nebo vrstvou jiný inertní plyn/vzduch a do okolního vzduchu, přičemž těsnění navrstvenou • ···· • « · ·*·

9 * • * «· ♦·· vrstvou pára/vzduch, horké procesní plyny/vzduch a spalovací plyn, pára a nebo jiný inertní plyn/ vzduch, která zabraňují úniku přehřáté páry, jiných procesních plynů, spalovacího plynu, přehřáté páry a/nebo jiného inertního plynu z vysoušeči, procesní a chladící komory nebo vstupu vzduchu do těchto skříní, jsou vytvořena a udržována přirozeně vlivem hustot páry nebo procesních plynů nebo spalovacího plynu, přehřáté páry nebo atmosféry jiných inertních plynů při teplotě nad 100 ⁰ C nad těsněními navrstvenou vrstvou, která je podstatně nižší než okolního vzduchu a požadované vysoušeči a procesní teploty přehřáté páry ve vysoušeči skříni a horkých procesních plynů v procesní skříni se udržují nad 100 °C tím, že se pokračuje samostatně v recirkulaci přehřáté páry a horkých procesních plynů přes alespoň jeden zdroj tepla pomocí recirkulačních ventilačních prostředků každé komory, zatímco požadovaná teplota spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu v chladící komoře se udržuje nepatrně nad 100 °C přenosem tepla z horkých pevných zbytků dopravovaných do a přes chladící komoru a hustotou přehřáté páry ve vysoušeči skříni, horkých procesních plynů a spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu v chladící skříni, které mají všechny různé hustoty nižší než okolní vzduch, se zabrání těsněními navrstvenými vrstvami pára/vzduch, horký procesní plyn/ vzduch a spalovací vzduch, para nebo jiný inertní plyn/vzduch, aby procházely potrubím spojujícím komory do sousední vysoušeči, procesní nebo chladící komory.

Při zahájení počátečního vyhřívacího období jsou topným médiem, použitým v nejméně jednom topném zdroji, spalovací plyny, vytvořené spalovacími prostředky spalováním z venku přivedeného paliva, ale během nebo po tomto počátečním vyhřívacxm období, se použití takového zvenku přivedeného paliva může snížit nebo se může úplně vyloučit a když se « ··♦ • · · ·· * ··· • ·*·· tepelná energie uvolněná spalováním horkých procesních plynů přiváděných do spalovacích prostředků z alespoň jedné procesní komory a/nebo nekondenzovatelných plynů, vytvořených v některém nebo všech alespoň jednom kondenzačním nebo chladícím prostředku, stane postačující nebo více než dostatečnou pro snížení nebo vyloučení provozu takto zvenku přiváděného paliva, přičemž uvolňuje-li se více než dostatečné množství tepelné energie ze spalovacích plynů přiváděných přímo do spalovacích prostředků z alespoň jedné procesní komory a/nebo z nekondenzovatelných plynů vytvářených v některém nebo všech z alespoň jednoho kondenzačního nebo chladícího prostředku než je potřeba pro alespoň jeden tepelný zdroj, potom většina přebytečných spalovacích plynů může být použita pro ohřátí dalšího zařízení, s výhodou ale ne výhradně, zařízení podobného tomu, které zde bylo popsáno.

Například, je-li vysoušeným a zpracovávaným materiálem dřevo a ochlazené pevné zbytky jsou dřevěné uhlí, tepelná energie uvolněná spalováním plynů přiváděných přímo do spalovacích prostředků z alespoň jedné procesní komory a/nebo z nekondenzovatelných plynů, vytvořených v některém z alespoň jednoho kondenzačního nebo chladícího prostředku, je větší než dostatečná aby bylo možno vyloučit použití zvenku přiváděného paliva, přičemž přebytek tepelné energie může být schopen vysušit a je-li to potřeba upražit, přibližně dvakrát více dřeva než se zpracovává na dřevěné uhlí v dalším vysoušecím, procesním a chladícím zařízení podobném tomu, které je zde popsáno nebo může být použit pro výrobu alespoň postačující elektrické energie, poskytující část, všechnu nebo více elektrické energie než je potřeba pro některé zařízení podle vynálezu.

V jiném provedení zařízení podle vynálezu obsahuje alespoň jednu vysoušeči, procesní a chladící komoru, z nichž každá z komor má recirkulační dráhu, uvnitř které je umístěn nepřímý ohřívač, recirkulační ventilátor, nejméně jeden zásobník a vstřikovací tryska rozprášené vody, přičemž obvykle se tento nejméně jeden zásobník naloží mokrým materiálem a vloží do vysoušeči, procesní a chladící komory přístupovou branou, která se pak vzduchotěsně uzavře. Mokrý materiál se pak vysuší a zpracuje a jeho pevné zbytky se ochladí prvními nepřímo ohřátými plyny, recirkulujícími přes mokrý materiál aby ho vysušily, potom plyny nepřímo ohřáté na vyšší teplotu recirkulují přes takto vysušený materiál, aby s výhodou změnily jeho fyzikální vlastnosti a/nebo chemické složení, zatímco se získávají nebo užitečně spalují složky vytvářené z těchto plynů a potom chladící plyny recirkulují přes výsledné pevné zbytky, aby je ochladily tak jak zde již bylo v podstatě popsáno, s výjimkou toho, že místo dopravy materiálu dopravními prostředky nejprve do a ven z vysoušeči komory, potom do a ven z procesní komory a potom, jako pevné zbytky, do a ven z chladící komory, vysoušení, zpracování a chladící fáze se provádějí uvnitř vysoušeči procesní a chladící komory, ze které se, když je chladící fáze dokončena a přístupová brána se otevře, alespoň jeden zásobník a pevné zbytky obsažené v alespoň jednom zásobníku vyjmou z vysoušeči, procesní a chladící komory a nahradí se dalším alespoň jedním zásobníkem naloženým mokrým materiálem, vloženým do vysoušeči, procesní a chladící komory přístupovou branou, která se pak opět vzduchotěsně uzavře, takže je možno zahájit další vysoušeči fázi a když je zařízení opatřeno více než jednou vysoušeči, procesní a chladící komorou, vysoušeči fáze v jednotlivých vysoušečích, procesních a chladících komorách se s výhodou zahájí postupně.

Ventilátor vede přebytečné plyny, vznikající během fází vysoušení, chlazení a zpracování, ven z každé alespoň jedné vysoušeči, procesní a chladící komory do atmosféry, bud'

• ·«« * « · potrubím vedoucím do atmosféry nebo potrubím vedoucím do a přes případný kondenzátor, s výhodou ale ne výhradně, společný pro všechny z alespoň jedné vysoušeči, procesní a chladící komory, jestliže je zařízení opatřeno více než jednou komorou, nebo potrubím vedoucím do spalovače, také s výhodou ale ne výhradně, společným všem z alespoň jedné vysoušeči, procesní a chladící komory, jestliže je zařízení opatřeno více než jednou komorou a všechny nekondenzovatelné plyny procházející případným kondenzátorem mohou být odvedeny do spalovače, přičemž obvykle, atmosférický tlak je účinně udržován v každé vysoušeči, procesní a chladící komoře a ventilové nebo pojistné prostředky směrují přebytečné plyny odváděné z každé vysoušeči, procesní a chladící komory potrubím bud' přímo do atmosféry nebo nepřímo do atmosféry přes případný kondenzátor nebo do spalovače.

Například, když kombinovaná doba trvání vysoušeči a chladící fáze je menší než trojnásobná doba trvání vytváření přebytečných procesních plynů z vysoušeného materiálu během fáze zpracování a zařízení je opatřeno čtyřmi vysouŠecími, procesními a chladícími komorami a když přebytečné plyny jsou hořlavé, postupným zahájením vysoušečích, zpracovatelských a chladících fází v každé ze čtyř komor, po uplynutí méně než dvou třetin kombinované doby trvání vysoušečích a chladících fází, prováděných v dříve spuštěných komorách, doby trvání vytváření přebytečných procesních plynů z vysoušeného materiálu během zpracovatelských fází, prováděných v nejméně dvou komorách, se překrývají. Tím je zajištěno, že se přebytečné procesní plyny plynule odvádějí, s výhodou ale ne výhradně, do společného spalovače, ve kterém se přebytečné plyny plynule a čistě spalují a ze kterého se plynule vyráběné spalovací plyny vedou potrubím buď přes nejméně dva nepřímé ohřívače, jeden takový nepřímý ohřívač je umístěn v každé komoře, aby se vyrobila alespoň nějaká tepelná energie •

potřebná pro vysoušeči a zpracovatelské fáze, které se provádějí postupně v alespoň dvou komorách nebo, není-li to potřeba, do atmosféry, zatímco nejsou-li v přebytečných plynech vytvářených a odváděných během vysoušečích a chladících fází přítomny toxické emise, tyto přebytečné plyny mohou být odvedeny přímo do atmosféry nebo do případného společného kondenzátoru, ale obsahují-li přebytečné plyny toxické emise, potom jsou přebytečné plyny odvedeny do kondenzátoru, aby bylo možno tyto toxické emise ochladit a zkondenzovat a kondenzát a všechny nekondenzovatelné plyny unikající z kondenzátoru detoxikovat, přičemž jako alternativa k odvádění přebytečných plynů, obsahujících toxické emise do kondenzátoru, se mohou přebytečné plyny odvádět do spalovače a toxické emise v něm zničit spálením.

Jiné provedení zařízení pro plynulé zpracování mokrých materiálů podle vynálezu obsahuje nakládací komoru, vysoušeči komoru, nejméně jednu procesní komoru, chladící komoru a vykládací komoru, nakládací komora, vysoušeči komora, nejméně jedna procesní komora, chladící komora a vykládací komora jsou vzájemně od sebe oddělitelné pomocí s výhodou vysouvání a uzavřené vzduchotěsné dveře a nakládací komora a vykládací komora jsou oddělitelné od vnějšku dalšího alternativního provedení zařízení pomocí s výhodou vysouvání, a nakládací a vykládací dveře jsou vzduchotěsné uzavřeny.

Každá vysoušeči, procesní a chladící komora má samostatnou jimi procházející recirkulační dráhu, přičemž obvykle jsou jednotlivé zásobníky naložené mokrým materiálem dopraveny postupně nejprve přes s výhodou skluz a když jsou uzavřeny vzduchotěsné nakládací dveře do nakládací komory, potom nejméně jedním s výhodou skluzem a když je uzavřena vzduchotěsná brána do vysoušeči komory uvnitř které se mokrý materiál vysouší, potom přes další s výhodou skluz a když se uzavřou vzduchotěsné dveře do nejméně jedné procesní komory uvnitř které se zpracovává vysoušený materiál, potom dalším s výhodou skluzem a když je uzavřena vzduchotěsná brána do chladící komory, uvnitř které se chladí pevné zbytky, potom dalším s výhodou skluzem a když je uzavřena vzduchotěsná brána do vykládací komory a potom s výhodou skluzem a když je uzavřena vzduchotěsná vykládací brána, přičemž obvykle, zatímco se vysoušený materiál zpracovává v procesní komoře, odvádění přebytečných plynů vytvářených z vysušeného zpracovávaného materiálu do spalovací komory umožňuje, aby tepelná energie vznikající při jejich spalování, tvořila alespoň část tepelné energie potřebné pro vysoušení a zpracování mokrého materiálu.

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde obr. 1 je náčrt půdorysu základního provedení zařízení pro plynulé vysoušení, zpracování a chlazení podle vynálezu;

obr.	2	je	částečný	bokorys	průřezu základního provedení
zařízení	pro	plynulé	vysoušení,	zpracování a chlazení	podle
vynálezu;
obr.	3	až	6 jsou	částečné	podrobnější bokorysy	prvků

základního provedení zařízení pro plynulé vysoušení, zpracování a chlazení podle vynálezu;

obr. 7 až 9 jsou koncové pohledy na vysoušeči a resp. chladící komoru;

obr. 11 a 12 je bokorys a resp. půdorys jiného zařízení podle vynálezu; a obr. 13 je bokorys dalšího alternativního zařízení podle vynálezu.

♦

I ···· • ·

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn schematicky půdorys náčrtu zařízení pro plynulé vysoušení mokrého organického materiálu v přehřáté páře, zpracování vysušeného materiálu v horkých procesních plynech a ochlazení jeho pevných zbytků v inertním plynu, s výhodou ale ne výhradně, přehřáté páře, obsahující vysoušeči komoru 1, nejméně jednu procesní komoru 2 a chladící komoru 3, dopravní prostředky 4.1, 4.2, a 4.3, procházející do a přes komory 1, 2 a resp. 3 a dopravní prostředky 4.4 vycházející z komory 2 přes neznázorněná potrubí, tato potrubí spojují nebo jsou spojena s komorami 1, 2 a 3_, tyto komory 1, 2 a 3 a neznázorněná potrubí jsou tepelně izolována, s výjimkou kdy je zde zmíněn odkaz na obr. 2 až 10, komory 1, 2 a 3 a neznázorněná potrubí a jejich spoje s komorami v místech 8.1,

8.2, 8.3, 8.4, 8.5 a 8.6, jsou všechny vzduchotěsné.

Během počátečního ohřívacího období je vysoušeči komora 1 vyhřívána recirkulující atmosférou okolního vzduchu původně obsažené ve vysoušeči skříni 1 přes nejméně jeden nepřímý ohřívač 7 pomocí neznázorněného recirkulačního ventilátoru, zatímco se mokrý materiál začíná dopravovat dopravními prostředky 4.1 do a přes vysoušeči komoru 1, ze které je recirkulující atmosféra okolního vzduchu odvedena a nahrazena recirkulující přehřátou párou z vlhkosti v materiálu způsobem známým, popsaným např. ve spisu č. 2281383, recirkulující přehřátá pára potom dokončí vysušení materiálu jak je popsáno ve spisu č. 2281383 před tím, než se dopraví ven z vysoušeči komory 1 a do alespoň jedné procesní komory 2 dopravními prostředky 4.2, přičemž obvykle, se další pára vytvořená z vlhkosti v materiálu odvede, s výhodou ale ne výhradně, do kondenzátoru nebo chladiče 5.1.

• « • ····

Dříve než se vysušený materiál začne dopravovat z vysoušeči komory 1 do alespoň jedné procesní komory 2 dopravními prostředky 4.2, vytápění této alespoň jedné procesní komory 2 se zahájí recirkulací atmosféry okolního vzduchu, původně obsažené v této alespoň jedné procesní skříni 2 přes nejméně jeden nepřímý ohřívač 7 prostřednictvím neznázorněného recirkulačního ventilátoru a jakmile teplota vzduchu v procesní skříni přesáhne 100 °C, vzduch se může odvést a nahradit buď z venku přivedenou atmosférou inertního plynu nebo občasným přivedením části nebo vší páry, vytvořené ve vysoušeči skříni 1 pomocí neznázorněného odtahového potrubí do alespoň jedné procesní komory 2 namísto odvedení s výhodou, ale ne výhradně, do kondenzátoru nebo chladiče 5.1, atmosférou přehřáté páry, přičemž obvykle, se vzduch, z venku přivedená atmosféra inertního plynu nebo atmosféra přehřáté páry potom obsažená v nejméně jedné procesní skříni 2, ohřeje na teplotu vyšší než byla teplota, při které se provádělo vysoušení přehřátou párou ve vysoušeči skříni 1 recirkulací z venku přivedené atmosféry inertního plynu nebo atmosféry přehřáté páry přes alespoň jeden nepřímý ohřívač 7 a přes nejméně jednu procesní komoru 2 pomocí neznázorněného recirkulačního ventilátoru.

Když se vysušený materiál začíná dopravovat přes alespoň jednu procesní komoru 2 ^a zpracovává se při této teplotě vyšší než je teplota, při které probíhá vysoušení přehřátou párou ve vysoušeči skříni 1, odvedou se horké procesní plyny vznikající z vysoušeného materiálu a nahradí se v alespoň jedné procesní skříni 2 atmosférou vzduchu, inertního plynu nebo přehřáté páry, načež následuje ohřívání a zpracování vysušeného materiálu recirkulací horkých procesních plynů přes alespoň jeden nepřímý ohřívač 7 a přes vysušený materiál v alespoň jedné procesní skříni 2 pomocí neznázorněného recirkulačního ventilátoru, přičemž se obvykle udržuje teplota vyšší než je • ··· teplota při které se provádí vysoušení ve vysoušeči skříni 1 a horké procesní plyny vznikající z vysoušeného materiálu dopravované a zpracovávané v alespoň jedné procesní skříni 2 se odtahují buď do kondenzátoru nebo chladiče 5.2, nebo jsouli horké procesní plyny hořlavé, do spalovače 6, zatímco všechny hořlavé nekondenzovatelné plyny, které unikají z kondenzátoru nebo z chladiče 5.2 se vedou do spalovače 6 a nejméně jeden nepřímý ohřívač 7 může být vytápěn spalovacími plyny, vznikajícími spalováním dalších horkých procesních plynů a hořlavých nekondenzovatelných plynů ve spalovací ý.

Dříve než se horké pevné zbytky zbylé poté, co se horké procesní plyny vzniklé z vysoušeného materiálu začnou dopravovat z alespoň jedné procesní komory 2 do chladící komory 3 dopravními prostředky 4.3, nahrazení atmosféry okolního vzduchu, původně obsažené v chladící komoře 3, lze provést buď recirkulací atmosféry okolního vzduchu, původně obsaženého v chladící skříni 3^ přes alespoň jeden nepřímý ohřívač 7 pomocí neznázorněného recirkulačního ventilátoru, aby se ohřála, nebo ohřátím atmosféry okolního vzduchu takovým uspořádáním, aby část spalin unikající z alespoň jednoho nepřímého ohřívače 7, vstupovala do chladící komory 3, přičemž obvykle, jakmile teplota vzduchu nebo vzduchu s částí spalin v chladící skříni 3 přesáhne 100 °C, může se atmosféra okolního vzduchu nebo vzduchu s částí spalin odtáhnout a nahradit atmosférou přehřáté páry občasným přivedením části nebo vší další páry vzniklé v chladící skříni 1 neznázorněným odtahovým potrubím do chladící komory 3, místo odvedení další páry s výhodou do kondenzátoru nebo chladiče 5.1 nebo jindy, atmosféra okolního vzduchu, původně obsažená v chladící skříni 2 může být odvedena a nahrazena z venku přivedenou atmosférou inertního plynu.

• ···

Jestliže je atmosféra v chladicí skříní 3 okolní vzduch, když se horké pevné zbytky dopravují přes atmosféru okolního vzduchu v chladící skříni 3, nastává omezené spalování malé části horkých pevných zbytků a atmosféra plynu je odtažena a nahrazena vyrobeným horkým a skutečně kyslíku prostým spalovacím plynem. Potom horký a skutečně kyslíku prostý spalovací plyn se nechá recirkulovat neznázorněným recirkulačním ventilátorem přes chladící komoru £ a přes kondenzátor nebo chladič 5.3, ve kterém se všechny kondenzovatelné složky ve všech dalších horkých procesních plynech, vznikajících z horkých pevných zbytků, zatímco jsou horké pevné zbytky dopravovány přes horké a skutečně kyslíku prostou atmosféru v chladící skříni 3, kondenzují a horké a skutečně kyslíku prostý spalovací plyn a všechny nekondenzovatelné složky ve všech horkých procesních plynech vznikajících z horkých pevných zbytků, ochlazených nepatrně nad 100 °C, přičemž obvykle, při svém návratu do chladící komory 3_, takto ochlazené spalovací plyny a všechny nekondenzovatelné složky ve všech dalších horkých procesních plynech vzniklých z horkých pevných zbytků naopak ochlazují horké pevné zbytky před tím, než se dopravují ven z chladící komory £ do okolního vzduchu dopravními prostředky 4.4.

Je-li atmosféra v chladící skříni 3 přehřátá pára, když se horké pevné zbytky dopravují přes atmosféru přehřáté páry v chladící skříni £, přehřátá pára recirkuluje neznázorněným recirkulačním ventilátorem přes chladící komoru 3, do které se vstřikuje rozprášená chladící voda, s výhodou do ústí neznázorněného recirkulačního ventilátoru, rychlostí postačující k ochlazení přehřáté páry nepatrně nad 100 °C, přičemž obvykle se další pára, vznikající v chladící skříni 3 z rozprášené chladící vody a dalších horkých procesních plynů, vznikajících z horkých pevných zbytků, zatímco horké pevné zbytky jsou dopravovány přes atmosféru přehřáté páry ·« ··» • ···· φ · · · ·· · v chladící skříni 3, odtahuje do kondenzátoru nebo chladiče a další pára a všechny kondenzovatelné složky ve všech dalších horkých procesních plynech, vzniklých z horkých pevných zbytků, se kondenzují v kondenzátoru nebo chladiči

5.3, zatímco takto vychlazená recirkulující přehřátá pára a všechny nekondenzovatelné složky v horkých procesní plynech na druhou stranu ochlazují horké pevné zbytky před tím, než se dopravují ven z chladící komory 3 do okolního vzduchu dopravními prostředky 4,4.

Jestliže je atmosférou v chladící skříni 3 inertní plyn jiný než přehřátá pára, když se horké pevné zbytky dopravují atmosférou inertního plynu v chladící skříni 3, inertní plyn recirkuluje neznázorněným ventilátorem přes chladící komoru

5.3, ve které se všechny kondenzovatelné složky v dalších horkých plynech, vytvořených z horkých pevných zbytků, zatímco se horké pevné zbytky dopravuj í atmosférou inertního plynu v chladící skříni 3, kondenzují a inertní plyn a všechny nekondenzovatelné složky ve všech dalších horkých procesních plynech vytvořených z horkých pevných zbytků, zatímco se horké pevné zbytky dopravují přes atmosféru inertního plynu v chladící skříni 3, se chladí nepatrně nad 100 °C, přičemž obvykle, při návratu do chladící komory 3 takto ochlazený inertní plyn a všechny nekondenzovatelné složky ve všech dalších horkých procesních plynech, vytvořených z horkých pevných zbytků, na druhou stranu ochlazují horké pevné zbytky před tím, než se dopravují ven z chladící komory 3 do okolního vzduchu dopravními prostředky 4.4.

Po dokončení tohoto počátečního ohřívacího období, dopravní prostředky 4.1 pokračují v dopravě mokrého materiálu ven z okolního vzduchu, nahoru přes těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch a do a přes atmosféru přehřáté páry ve vysoušeči skříni 1, zatímco dopravní prostředky 4.2 pokračují * · ··· • · 9999

9 9

9 v dopravě vysušeného materiálu ven z atmosféry předehřáté páry ve vysoušeči komoře ý, dolů přes těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch a okolním vzduchem před tím, než se vysušený materiál dopravuje nahoru přes těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch a do a přes atmosféru horkých procesních plynů v alespoň jedné procesní skříni 2, zatímco dopravní prostředky 4.3 pokračují v dopravě horkých pevných zbytků ze zpracovávaného materiálu ven z atmosféry horkých procesních plynů v nejméně jedné procesní skříni 2 dolů přes těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch a přes okolní vzduch před tím, než se horké pevné zbytky dopravují nahoru přes těsnění navrstvenou vrstvou buď skutečně kyslíku prostý spalovací plyn/vzduch, přehřátá pára/vzduch nebo jiný inertní plyn/vzduch a do a přes atmosféru spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu o teplotě nepatrně vyšší než 100 °C v chladící skříni 2 ^a dopravní prostředky 4.4 dopravují pak ochlazené pevné zbytky ven z atmosféry spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu o teplotě nepatrně vyšší než 100 °C, dolů přes těsnění navrstvenou vrstvou spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu/vzduch a do okolního vzduchu, vše jak bude dále popsáno s odkazem na obr. 2 až 6, přičemž obvykle, těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, horké procesní plyny/vzduch a spalovací plyn, pára nebo jiný inertní plyn/vzduch, která brání úniku přehřáté páry, horkých procesních plynů, spalovacího plynu, přehřáté páry a/nebo resp. jiného inertního plynu z vysoušeči, procesní a resp. chladící komory jl, 2 a 3 nebo vstupu vzduchu do těchto skříní, jsou vytvořena a udržována přirozeně vlivem hustot atmosfér páry, horkých procesních plynů, spalovacího plynu a přehřáté páry nebo jiného inertního plynu při teplotě nad 100 °C, které jsou nad těsněními navrstvenou vrstvou podstatně nižší než je hustota okolního vzduchu a požadované teploty vysoušení a zpracování přehřáté páry ve vysoušeči skříni 1 horkých plynů

9 »κ· v procesní skříni 2 nad 100 °C se udržují tím, že se pokračuje v oddělené recirkulaci přehřáté páry a horkých procesních plynů přes alespoň jeden nepřímý ohřívač 7 pomocí neznázorněných recirkulačních ventilátorů a teplota spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu nepatrně nad 100 °C v chladící skříni 3, která se zvyšuje přenosem tepla z horkých pevných zbytků do atmosféry přehřáté páry, nebo spalovacího plynu nebo jiného inertního plynu o teplotě nepatrně nad 100 °C, jak se horké pevné zbytky dopravují přes chladící komoru 3, teplota se opět snižuje nepatrně nad 100 °C jak je popsáno s odkazem na obr, 9 a resp. obr. 10, a ochlazení přehřáté páry ve vysoušeči skříni 1, horkých procesních plynů v procesní skříni 2 a spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu v chladící skříni 3, kdy všechna tato média mají různé hustoty nižší než je hustota okolního vzduchu, zabrání pomocí těsnění navrštvenými vrstvami pára/vzduch, horké procesní plyny/vzduch a spalovací plyn, pára nebo jiný inertní plyn/vzduch, aby prošla přes neznázorněná potrubí spojující komory 1, 2 a 3 do připojené vysoušeči procesní nebo chladící komory 1, 2^ nebo 3_.

Při zahájení počátečního vyhřívacího období, ohřívací médium, použité v alespoň jednom nepřímém ohřívači 7 jsou spalovací plyny, vytvořené ve spalovači 6 spalováním z venku přivedeného paliva, ale během nebo po vyhřívacím období se může použití takového z venku přiváděného paliva snížit nebo vyloučit a když je tepelná energie uvolněná spalováním horkých procesních plynů přiváděných přímo do spalovače 6 z alespoň jedné procesní komory 2 a/nebo nekondenzovatelných plynů unikajících ze všech nebo alespoň jednoho kondenzátoru nebo chladiče 5.1, 5.2 a 5.3 postačující nebo více než dostatečná ke snížení nebo vyloučení použití takového z venku přiváděného paliva, přičemž obvykle, jestliže je uvolněno více než dostatečné množství tepelné energie spalováním horkých • ·#* · procesních plynů přiváděných přímo do spalovače 6 z alespoň jedné procesní komory 2 anebo nekondenzovatelných plynů unikajících z některého z alespoň jednoho kondenzátoru nebo všech nebo chladiče 5.1, 5.2 nebo 5.3, než potřebuje alespoň jeden nepřímý ohřívač 7, většina přebytečných spalovacích plynů může být použita pro vyhřívání dalšího zařízení, s výhodou ale ne výhradně, zařízení podobného tomu, které je zde popsáno.

Na obr. 2 je schématicky znázorněn částečný bokorys zařízení v principu podle obr. 1, obsahujícího vysoušeči, procesní a chladící komoru 10, 11 a resp. 12, přívodní potrubí 13, otevřené na svém spodku do atmosféry, vedoucí nahoru do vysoušeči komory 10 na svém jednom konci, výstupní potrubí 14 vedoucí dolů z opačného konce vysoušeči komory 10, převáděcí potrubí 15 s alespoň jedním neznázorněným otvorem do atmosféry, přívodní potrubí 16, vedoucí nahoru z převáděcího potrubí 15 do procesní komory 11 na jejím jednom konci, výstupní potrubí 17, vedoucí dolů z opačného konce procesní komory 11, převáděcí potrubí 18 s alespoň jedním neznázorněným otvorem do atmosféry, přívodní potrubí 19, vedoucí z převáděcího potrubí 18 do chladící komory 12 na jejím jednom konci a výstupní potrubí 20, na své spodní části otevřené do atmosféry, vedoucí dolů z opačného konce chladící komory 12, převáděcí potrubí 15 je spojeno vzduchotěsně s potrubími 14 a a převáděcí potrubí 18 je spojeno vzduchotěsně s potrubími a 19, přičemž obvykle, vzhledem k tomu, že spodní části jak přívodního potrubí 13, tak výstupního potrubí 20 jsou otevřené do atmosféry a převáděcí potrubí 15 a 18 mají neznázorněné otvory do atmosféry, plyny obsažené ve skříních 10, 11 a 12 mají atmosférický tlak.

Dopravní prostředky 21, které mají konstrukci vhodnou pro vysoušený, zpracovávaný a ochlazovaný materiál, slouží ··· ♦ · · *··· k dopravě materiálu nejprve nahoru přívodním potrubím 13 a přes vysoušeči komoru 10, potom dolů, potom s výhodou, ale ne výhradně, horizontálně a potom nahoru potrubími 14, 15 a resp. 16 a přes procesní komoru 11, potom dolů, potom s výhodou, ale ne výhradně, horizontálně a potom nahoru potrubími 17, 18 a resp. 19 a přes chladící komoru 12 a konečně dolů výstupním potrubím 20.

Po tomto ohřívacím období, kdy se materiál (označený 23 na obr. 3) vysuší nad úrovní 22.1 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, procházející napříč potrubím 13 a 14 a dopraví se do a přes nebo ven z vysoušeči komory 10, prochází přehřátou párou, přičemž když se tento vysušený materiál zpracovává nad úrovní

22.2 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, procházející přes potrubí 16 a 17 a dopravuje se do, přes nebo ven z procesní komory 11, materiál prochází přes horké procesní plyny a když se pevné zbytky materiálu (označené jako 23.1 na obr, 5) ochladí nad úrovní

22.3 nad účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou spalovacího plynu, páry nebo inertní plyn/vzduch přes potrubí 19 a 20 a dopraví se do, přes nebo ven z chladící komory 12, tyto pevné zbytky prochází buď přes spalovací plyn, přehřátou páru nebo jiný inertní plyn, přičemž když je materiál pod úrovněmi 22,1 a 22.2 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch nebo horké spalovací plyny/vzduch, procházejícími napříč potrubím 13, 14 a resp. 17, a když pevné zbytky jsou pod úrovní 22.3 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou spalovací plyn/vzduch, pára/vzduch nebo inertní plyn/vzduch, procházející napříč potrubím 19 a resp. 20, materiál a pevné zbytky procházejí z, přes nebo do okolního vzduchu, přičemž obvykle okolní vzduch v potrubích 13 a 14 může obsahovat malé množství páry, okolní vzduch v potrubích 16 a 17 může « » » · ···· ·· ··· ♦ » · ♦· · obsahovat malé množství procesních plynů a okolní vzduch v potrubích 19 a 20 může obsahovat malé množství procesních plynů, spalovacího plynu, páry a/nebo inertního plynu a úrovně

22.1 a 22.2 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch nebo procesní plyny/vzduch, procházející napříč potrubím 13, 14, 16 a resp. 17 a úroveň

22,3 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou spalovací plyn/vzduch, pára/vzduch nebo inertní plyn/vzduch, procházející napříč potrubím 19 a resp. 20 jsou v podstatě totožné.

Jiná provedení zařízení mohou obsahovat alespoň jednu další neznázorněnou procesní komoru mezi komorami 11 a 12, každá taková další procesní komora je spojena dalšími potrubími, odpovídajícími potrubím 17, 18 a 19, s komorami 11 a 12.

Obsahuje-li zařízení jednu nebo více dalších procesních skříní, další potrubí, odpovídající potrubím 17, 18 a 19 jsou vytvořena tak, aby pak vzájemně spojovala dvě nebo více procesních skříní, přičemž obvykle, když materiál je nad úrovní 22.2 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč těmito dalšími potrubími odpovídajícími potrubím 17 a 19, zatímco jsou dopravovány do, přes nebo ven z jedné nebo více dalších procesních skříní, odpovídajících procesní skříni 12, materiál se dopravuje přes horké procesní plyny a když je materiál pod úrovní 22.2 účinných v podstatě vzduchotěsných těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč některými dalšími potrubími odpovídajícími potrubím 17, 18 a 19 materiál prochází přes okolní vzduch.

Na obr. 3 je schematicky znázorněn částečný bokorys části vstupního konce materiálu vysoušeči komory 10 z obr. 2 a je

	25	0 0 W ♦ · · · · 0	Σ « · · · ··· i · * » · · ·· ··· ·· ·
zde zobrazeno	přívodní potrubí 13	spojené s a	připojené
vzduchotěsným	způsobem k vysoušeči	skříni 10,	dopravní
prostředky 21,	procházející přívodním	potrubím 13	a resp.

vysoušeči skříní 10 a úroveň 22.1 těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 13.

Mokrý materiál 23 se dopravuje vzhůru přívodním potrubím 13 pomocí dopravních prostředků 21 a vstupuje do atmosféry přehřáté páry ve vysoušeči skříní 10 jak je dopravován nad úroveň 22.1 těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, tato úroveň 22.1 je stanovena jak je popsáno ve spisu č. 2221383 úrovní kondenzátoru 25, do kterého se přivádí otvorem 24 další pára, vznikající vysouŠecím procesem ve vysoušeči skříni 10, a mění se v kondenzát, který se pak regeneruje přes odvodňovací kanál 26, přičemž obvykle, další pára, přiváděná do kondenzátoru 25 se udržuje při atmosférickém tlaku pomocí průduchu 27, přes který unikají všechny nekondenzovatelné plyny odváděné z vysoušeče s další párou a mohou být buď doplněny do spalovacího vzduchu potřebného pro spalovač jak je znázorněno na obr. 1, nebo uvolněny do atmosféry v úrovni 22.1, po vyprání nebo jiném čistícím procesu, který může být potřeba, zatímco kondenzátor 25 se ochlazuje neznázorněným průchodem chladícího média, s výhodou ale ne výhradně, vzduchu nebo vody, do nebo přes a ven z kondenzátoru 25.

Aby se zabránilo páře nebo jiným plynům poklesnout z vysoušeči komory 10 přívodním potrubím 13 pod úroveň 22.1 těsnění navrstvenou vrstvou páry/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 13 vedoucím do atmosféry otevřenou spodní částí 28 přívodního potrubí 13, část spalovacího vzduchu potřebného pro spalovač 6 znázorněný na obr. 1, se vede nahoru otevřenou spodní částí 28 přívodního potrubí 13 a opouští přívodní potrubí 12 otvorem 29, vedoucím do spalovače 6 na úrovni 22.1, přičemž obvykle, každá pára a každý jiný plyn, v

·· ··* • · ··· » » » ·· · který může poklesnout přívodním potrubím 13 z vysoušeči komory 10, se vede do spalovače 6 s částí spalovacího vzduchu místo toho, aby byl vypuštěn do atmosféry otevřenou spodní částí 28 vysoušeči komory 10.

Na obr. 4 je schematicky znázorněn částečný bokorys části výstupního konce vysoušeči komory 10, odkud se odvádí materiál, výstupní potrubí 14 spojené s a připojené vzduchotěsně k vysoušeči skříni, převáděcí potrubí 15 spojené s a vzduchotěsně připojené k výstupnímu potrubí 14 a spojené s a vzduchotěsně připojené k přívodnímu potrubí 16, spojenému s a vzduchotěsně připojenému k procesní skříni 11, část výstupního konce vysoušeči komory 10, odkud se odvádí materiál je znázorněna, dopravní prostředky 21 procházející napříč potrubím 14, 15 a 16 a úrovně 22.1 a 22.2 těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch a horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč výstupním potrubím 144 a resp. přívodním potrubím 16, všechny prvky jak byly obecně popsány s odkazem na obr. 2 a vysušený materiál se dopravuje dopravními prostředky 21 z vysoušeči komory 10 potrubími 14, 15 a 16 do procesní komory 11.

Aby bylo zajištěno, že se atmosférický tlak udržuje ve výstupním potrubí 14, převáděcím potrubí 15 a přívodním potrubí 16 a že vzduch je v nich přítomný pod úrovní 22.1 a

22,2 těsnění navrstvenou vrstvou a zabránilo se, aby žádná pára nebo jiné plyny, které mohou uniknout z vysoušeči komory 10 výstupním potrubím 14 pod úroveň 22.1 těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, procházející napříč výstupním potrubím 14, nepronikly převáděcím potrubím 15 a přívodním potrubím 16 do procesní komory 11 a aby se zabránilo tomu, aby horké procesní plyny, které mohou uniknout z procesní komory ll přes přívodní potrubí 16 pod úroveň 22.2 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 16, procházející převáděcím potrubím 15 a přívodním potrubím 16 do vysoušeči komory 10, další část spalovacího vzduchu se vede nahoru vstupním potrubím 29.1 okolního vzduchu, prochází vzhůru přes převáděcí potrubí 15 a přes dopravní prostředky 21 a horký vysoušený materiál 23 je dopravován dopravními prostředky 21, vedením nahoru do výfukového potrubí 30, vedoucího do spalovače 6 z obr. 1 v úrovni 22.2, přičemž obvykle, každá pára nebo jiné plyny, které mohou unikat z vysoušeči komory 10 výstupním potrubím 14 do převáděcího potrubí 15 a všechny horké procesní plyny, které mohou unikat z procesní komory 11 přívodním potrubím 16 do převáděcího potrubí 15, spolu se všemi horkými plyny, které může vyzařovat vysoušený materiál 23, zatímco je tento materiál pod úrovněmi 22.1 a 22.2 těsnění navrstvenými vrstvami, vstupují s další částí spalovacího vzduchu a vedenou výfukovým potrubím 30, do spalovače 6 v úrovni 22.2, procházející napříč přívodním potrubím 16.

Neznázorněné termoelektrické články ve vstupním potrubí

29.1 okolního vzduchu a ve výfukovém potrubí 30 ovládají otvírání hradítka 31, umístěného ve výfukovém potrubí 30, buď otevíráním hradítka 31, jestliže se zvýší teplota ve vstupním potrubí 29.1 okolního vzduchu, což označuje výtok horkých plynů vstupním potrubím 30 okolního vzduchu, které mohou být vyzařovány z vysoušeného materiálu 23, dopravovaného převáděcím potrubím 15 a/nebo páry nebo horkých procesních plynů, pohybujících se dolů výstupním potrubím 14 nebo resp. přívodním potrubím 16, nebo zavíráním hradítka 31, jestliže teplota ve výfukovém potrubí buď klesne, což označuje že více vzduchu než je potřeba vstupuje do vstupního potrubí 29.1 a prochází nahoru přes převáděcí potrubí 15 a přes dopravní prostředky 21 a horký vysušený materiál se dopravuje dopravními prostředky 21, nahoru vedením výfukovým potrubím 30, vedoucím další část spalovacího vzduchu do spalovače 6 nebo se zvyšuje postupně, což označuje, že začíná nežádoucí zapálení horkého vysušeného materiálu 23 a vyžadující aby byl oheň uhašen snížením množství vzduchu vstupujícího do vstupního potrubí 29.1 okolního vzduchu, přičemž obvykle, objem vzduchu, vstupujícího do vstupního potrubí 29.1 okolního vzduchu je postačující, ale ne více než dostatečné pro vstup horkých plynů, které mohou být vyzařovány z vysušeného materiálu 23, každé páry nebo jiných plynů, které by mohly uniknout z vysoušeči komory 10 a všech procesních plynů, které by mohly uniknout z procesní komory 11 přes výfukové potrubí 30 a do spalovače 6.

Opět s odkazem na obr. 4, další horké procesní plyny, vytvářené z horkého vysušeného materiálu 23 zatímco je zpracováván během svého průchodu horkými procesními plyny obsaženými v procesní skříni 11, odcházejí průduchem 32, znázorněným vedoucím dolů z procesní komory 11 směrem k úrovni

22.2 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 16, přičemž obvykle, je-li to komerčně schůdné, kondenzovatelné složky v těchto dalších horkých procesních plynech vytvářených z horkého vysušeného materiálu 23, procházející průduchem 32, zatímco se horký vysušený materiál zpracovává v procesní skříni 11, se kondenzují v kondenzátoru 33 a získaný kondenzát prochází odvodňovacím kanálem 34, zatímco nekondenzovatelné složky v horkých procesních plynech se odvádějí průduchem 35 do spalovače 6 v úrovni 22.2 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 16 nebo, když takové získávání kondenzovatelných složek není komerčně schůdné, kondenzátor 33, odvodňovací kanál 34 a průduch 35 se ze zařízení vypustí a průduch 32 se uspořádá tak, aby odváděl všechny další horké procesní plyny, vytvářené z horkého vysušeného materiálu 23, do spalovače 6 v úrovni plyny/vzduch, » · • · • « « «

22.2 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní procházející napříč přívodním potrubím 16.

Opět s odkazem na obr, 4, jestliže je zařízení opatřeno více než jednou procesní skříní 11, potom se uplatní shora uvedený popis zařízení mezi vysoušeči skříní 10 a procesní skříní 11 kromě toho, že místo těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, bude těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny v úrovni odpovídající úrovni 22.2, procházející napříč výstupním potrubím z každé předcházející procesní komory a místo páry nebo jiných plynů, to budou horké procesní plyny, které mohou unikat výstupním potrubím z každé předcházej ící procesní komory pod úroveň 22.2, zatímco místo horkého vysušeného materiálu bude výstupními, převáděcími a výstupními potrubími, umístěnými mezi každou předcházející a následující procesní komorou, procházet zpracovávaný materiál.

Na obr. 5 je schematicky znázorněn částečný bokorys části výstupního konce materiálu nejméně jedné nebo více procesních skříní 11, zobrazující výstupní potrubí 17 spojené s a vzduchotěsně připojené k poslední procesní skříni 11, převáděcí potrubí 18 spojené s a vzduchotěsně připevněné k výstupnímu potrubí 17 a spojené s a vzduchotěsně připojené k přívodnímu potrubí 19 spojenému s a vzduchotěsně připojenému k chladící skříni 12, část přívodního konce chladící komory, dopravní prostředky 21 dopravující horké pevné zbytky 23.1 z procesní komory 11, potrubími 17, 18 a 19 a do chladící komory 12, a úrovně 22.3 a 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch a spalovací plyn/vzduch, pára/vzduch nebo inertní plyn/vzduch, procházející napříč výstupním potrubím 17 a resp, přívodním potrubím 19, všechny byly obecně popsány s odkazem na obr. 2, a horké pevné zbytky 23.1 zpracovávaného materiálu se dopravuj í dopravními a a a * · » · ····

Ϊ ! · · · Ϊ ·· ··· ·· · *

··

» · · a • » « ·«· ·· ··· prostředky 21 z procesní komory 11, potrubím 17, 18 a 19 do chladící komory 12.

Aby bylo zajištěno, že se atmosférický tlak udržuje ve výstupním potrubí 17, převáděcím potrubí 18 a přívodním potrubí 19 a že vzduch je v nich přítomen pod úrovní těsnění navrstvenou vrstvou 22.3 a 22,4 a aby se zabránilo tomu, že žádné horké procesní plyny, které mohou unikat z předcházející procesní komory 11 výstupním potrubím 17 pod úroveň 22.3 těsnění navrstvenou vrstvou, procházející napříč výstupním potrubím 17, neprojdou převáděcím potrubím 18 a přívodním potrubím 19 do chladící komory 12, a aby se zabránilo tomu, že žádný spalovací plyn, pára nebo jiný inertní chladící vzduch, který může unikat z chladící komory 12 přívodním potrubím 19 pod úroveň 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou spalovacího vzduchu, páry nebo vrstvou jiný inertní chladící plyn/vzduch, procházející napříč přívodního potrubí 19, neprojde převáděcím potrubím 18 a výstupním potrubím 17 do procesní komory 11, další část spalovacího plynu se vede nahoru vstupním potrubím

29.2 okolního vzduchu, prochází nahoru přes převáděcí potrubí 18 a dopravními prostředky 21 a horké pevné zbytky 23.1 dopravované dopravními prostředky 21, vedením vzhůru do výfukového potrubí 30.1, vedoucího do spalovače 6, na obr. 1, přičemž obvykle, všechny procesní plyny, které mohou unikat z procesní komory 11 potrubím 17 do převáděcího potrubí 18 a všechen spalovací plyn, pára nebo jiný inertní chladící plyn, který může unikat z chladící komory 12 tímto potrubím 19 do převáděcího potrubí 18, spolu se všemi horkými procesními plyny, které mohou být vyzařovány z horkých pevných zbytků

23.1, zatímco jsou tyto horké pevné zbytky pod úrovněmi 22.3 a 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou, se spolu s další částí spalovacího vzduchu vedou výfukovým potrubím 30 do spalovače 6 v úrovni 22.3 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 16.

Neznázorněné termoelektrické články ve vstupním potrubí

29.2 vzduchu a výfukovém potrubí 30.1 ovládají otvírání hradítka 31.1, umístěného ve výfukovém potrubí 30,1, buď směrem k otevření hradítka 31.1, jestliže se teplota ve vstupním potrubí 29.2 okolního vzduchu zvýší, což označuje výron nějakých horkých procesních plynů vstupním potrubím

29.2, které mohou vyzářit z horkých pevných zbytků 23.1 při dopravě převáděcím potrubím 18 a/nebo horkých procesních plynů a/nebo páry a/nebo jiných inertních plynů/vzduchu, pohybujících se dolů výstupním potrubím 17 a/nebo resp. přívodním potrubím 19, nebo směrem k uzavření hradítka 31.1, jestliže teplota ve výfukovém potrubí 30.1 buď poklesne, což znamená, že více vzduchu než je potřeba vstupuje vstupním potrubím 29.2 okolního vzduchu a prochází nahoru přes převáděcí potrubí 18 a dopravními prostředky 21 a horké pevné zbytky 23.1, které se dopravují dopravními prostředky 21, vedením nahoru výfukovým potrubím 30.1, přivádějícím další část spalovacího vzduchu do spalovače 6 v úrovni 22.4, nebo se zvyšuje postupně, což znamená, že začíná nežádoucí hoření horkých pevných zbytků 23.1 a je potřeba oheň uhasit snížením množství vzduchu, vstupujícího vstupním potrubím 29.2 okolního vzduchu, přičemž obvykle, objem vzduchu, vstupujícího vstupním potrubím 29.2 okolního vzduchu je postačující, ale ne více než postačující pro spojení s nějakými horkými procesními plyny, které mohou být vyzářeny z horkých pevných zbytků 23.1, každý horký procesní plyn, který by mohl uniknout z procesní komory 11 a každý spalovací plyn, pára nebo jiný inertní chladící plyn, který může uniknout z chladící komory 12 a každý spalovací plyn vytvořený každým nežádoucím hořením horkých pevných zbytků 23.1, přes výfukové potrubí 30.1 a do spalovače 6.

Nyní s odkazem na obr. 5, když atmosféra obsažená v chladící komoře 12 je spalovací plyn nebo jiný inertní plyn,

44· • * • · 4·

jestliže se nějaké další horké plyny vytvářejí z horkých pevných zbytků 23.1, když se ochlazují během jejich průchodu atmosférou spalovacího plynu nebo jiného inertního chladícího plynu, obsaženou v chladící komoře 12, část některých takových dalších horkých procesních plynů spolu s částí spalovacího plynu z chladící komory 12 nebo atmosféry jiného inertního chladícího plynu se odvádí jako směs plynů průduchem 32.1, který je znázorněn jak vede dolů z chladící komory 12 směrem k úrovni 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou plynu nebo vrstvou jiný inertní chladící plyn/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 19, přičemž obvykle, každý objem plynné směsi odváděné průduchem 32.1 se rovná objemu všech dalších horkých procesních plynů, vytvářených z horkých pevných zbytků

23.1.

Všechny složky v každém takovém objemu směsi plynů, odváděných průduchem 32.1, které jsou kondenzovatelné při teplotě nepatrně pod 100 °C, mohou být buď kondenzovány v kondenzátoru nebo chladiči 33.1 a kondenzát lze znovu použít když se odvede odvodňovacím potrubím 34.1, zatímco nekondenzovatelné složky v každém takovém objemu směsi plynů, odváděném průduchem 32.1 mohou být odvedeny průduchem 35.1 do spalovače 6 v úrovni 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou chladící plyn/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 19, nebo do kondenzátoru nebo chladiče 33.1, odvodňovací potrubí 34.1 a průduch 35.1 lze ze zařízení vypustit a každý takový objem směsi plynu odváděný průduchem 32.1 může být pak odveden přímo do spalovače 6 v úrovni 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou chladící plyn/ vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 19, přičemž při použití, jestliže se vytvoří nějaké další procesní plyny z horkých pevných zbytků 23.1 při ochlazování během jejich průchodu spalovacím plynem nebo atmosférou jiného inertního chladícího plynu, obsaženou v chladící komoře 12, spalovací plyn nebo atmosféra jiného inertního plynu • · · · 4

4« 4 • 4 »·

4 4

444

4 ·4·4

4 4

4 v chladící komoře 12 obsahuje zvyšující procesních plynů.

se podíl horkých

Nyní opět s odkazem na obr. 5, jestliže atmosféra obsažená v chladící skříni je přehřátá pára, jestliže se nějaké další horké procesní plyny vytvářejí z horkých pevných zbytků 23.1 při ochlazování během jejich průchodu atmosférou spalovacího plynu nebo jiného inertního chladícího plynu, obsaženou v chladící komoře 12, vytvořená z rozprášené vody, vstřikované do chladící komory 12, jak bylo podrobně popsáno s odkazem na obr. 9 a část všech takových dalších horkých procesních plynů se odvádí jako směs plynů průduchem 32.1, znázorněným vedoucím dolů z chladící komory 12 směrem k úrovni 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 19, přičemž obvykle, objem směsi plynů, odváděných průduchem 32.1 se rovná objemu další páry, vytvořené z rozprášené vody, vstřikované do chladící komory 12 spolu s tou částí každých takových dalších horkých procesních plynů, vytvořených z horkých pevných zbytků 23.1.

Další pára spolu se všemi složkami v části každých takových dalších horkých procesních plynů odváděných průduchem

32.1, které jsou kondenzovatelné při teplotě pod 100 °C, se mohou potom zkondenzovat v kondenzátoru nebo chladiči 33.1 a získaný kondenzát odvést průduchem 34.1 a znovu použít, zatímco všechny složky v části každých takových dalších procesních plynů odváděných průduchem 32.1, které nejsou kondenzovatelné při teplotě pod 100 °C se mohou odvést průduchem 35.1 do spalovače 6 v úrovni 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou chladící plyn/vzduch, procházející napříč přívodním potrubím 19, přičemž obvykle, jestliže každé takové horké procesní plyny jsou plyny vytvářené z horkých pevných zbytků 23.1, zatímco jsou horké pevné zbytky 23.1 ochlazovány v chladící komoře 12, atmosféra přehřáté páry v chladící • · t • * * • · · ·· · • « ν· • 99 · * «4 · «9 ··· • 9««·· • · · ♦ 9 · komoře 12 budou obsahovat malé podíly procesních plynu.

každých takových

Nyní opět s odkazem na obr. 4 a 5, když není v praxi podstatná tendence, aby pára nebo jiné plyny procházely z vysoušeči komory 10 potrubími 14, 15 a resp. 16 do procesní komory 11 nebo aby horké procesní plyny procházely z procesní komory 11 buď potrubími 16, 15 a resp. 14 do vysoušeči komory 12 nebo aby spalovací plyny, páry nebo jiný inertní chladící plyn procházel z chladící komory 12 potrubími 19, 18 a resp.

do procesní komory 11 nebo průchod plynů nebo plynu lze zabránit překážkou nebo jinými prostředky, vstupní potrubí 29 a/nebo 29.1 okolního vzduchu, výfuková potrubí 30 a/nebo 30.1 a hradítka 31 a/nebo 31.1 a procesy s nimi spojené lze vynechat, přičemž obvykle, nebezpečí nežádoucího zapálení horkého vysušeného materiálu 23 a/nebo horkých pevných zbytků

23.1, které může nastat během jejich dopravy dopravními prostředky 21 přes tato potrubí 15 a/nebo resp. 18, lze vyloučit.

Na obr. 6 je znázorněn schematicky bokorys části výstupního konce chladící komory 12 z obr. 2, kterým se odvádějí pevné zbytky, a na obrázku je výstupní potrubí 20 spojené s a vzduchotěsně připojené k chladící komoře 12, dopravní prostředky 21 procházející chladící komorou 12 a dopravující ochlazené pevné zbytky 23.2 dolů, přes výstupní potrubí 20 a do okolního vzduchu a úroveň 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch nebo jiný inertní plyn/vzduch, procházející napříč výstupním potrubím 20.

Ochlazované pevné zbytky 23.2 se dopravují dolů výstupním potrubím 20 dopravními prostředky 21 a ponechávají spalovací plyn, přehřátou páru nebo atmosféru jiného inertního plynu v chladící komoře 12 při tom, když se ochlazované pevné zbytky

23.2 pohybují pod úroveň 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou spalovacího plynu, páry nebo vrstvou inertní plyn/vzduch, přičemž obvykle, úroveň 22.4 je určena úrovní znázorněného kondenzátoru nebo chladiče 33.1 a popsána s odkazem na obr. 5.

Aby se zabránilo tomu, že spalovací plyn, pára nebo jiný inertní plyn nebo všechny další horké procesní plyny, vytvářené z horkých pevných zbytků 23.1 (obr. 5) zatímco jsou ochlazovány v chladící komoře 12, které by mohly uniknout z chladící komory 12 výstupním potrubím 20 pod úroveň 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou spalovacího plynu, páry nebo jiný inertní plyn/vzduch, procházející napříč výstupním potrubím 20, uniknou do atmosféry otevřenou spodní částí 28.1 výstupního potrubí 20, další část spalovacího vzduchu potřebného pro spalovač 6 v obr. 1 se vtahuje nahoru otevřenou spodní částí 28.1 výstupního potrubí 20 a opouští ho průduchem

29.3, vedoucím do spalovače 6, přičemž obvykle, každý takový spalovací plyn, pára nebo jiný inertní plyn a všechny další horké procesní plyny, které mohou uniknout výstupním potrubím 20 se zavádějí s další částí spalovacího vzduchu do spalovače 6, místo odvádění do atmosféry otevřenou spodní částí 28.1.

Nyní s odkazem na obr. 3 a 6, když v praxi není žádná podstatná tendence, že by pára nebo jiné plyny procházely z vysoušeči komory 10 potrubím 13 a unikaly do atmosféry, nebo že by spalovací plyn pára nebo jiný inertní chladící plyn procházel z chladící komory 12 potrubím 20 a unikaly do atmosféry, nebo že by takový průchod páry nebo jiných plynů mohl být zabráněn přepážkou nebo jinými prostředky, průduch 29 a/nebo průduch 29.3 a příslušné operace k nim příslušející mohou být vynechány, přičemž obvykle, základní provedení zařízení pro plynulé vysoušení, zpracování a chlazení podle vynálezu lze zjednodušit.

• · • · · • · · • · · ·· · ; _a ·«· · · · · t · ; · · · ···· • · · · · »« ··· ·· ·

Na obr. 7 je schematicky znázorněn částečný koncový pohled na vysoušeči komoru 10, obsahující jako vysoušeči médium atmosféru přehřáté páry o teplotě nad 100 °C, vytvořenou jak bylo popsáno s odkazem na obr. 1. Materiál 23 se dopravuje vysoušeči komorou 10 dopravními prostředky 21 a vysoušen atmosférou přehřáté páry 10 o teplotě nad 100 recirkulací přes alespoň jeden nepřímý ohřívač Ί_ zmíněn s odkazem na obr. 1) a přes materiál 23, označeno šipkami uvnitř vysoušeči komory 10, recirkulačního ventilátoru 36, přičemž obvykle, se

C, její (poprvé jak je pomocí tento alespoň jeden nepřímý ohřívač 7 ohřívá částí horkých spalovacích plynů, vytvořených (jak zde už bylo popsáno) ve spalovací komoře 37 spalovače 6 (také poprvé zmíněn s odkazem na obr. 1), které se odtahují ze spalovací komory 37 přívodním potrubím 38? alespoň jedním nepřímým ohřívačem 7 a výfukovým potrubím 39, s výhodou ale ne výhradně, odtahovým ventilátorem 40 a objem části horkých spalovacích plynů odtahovaných ze spalovací komory přívodním potrubím 38, nejméně jedním nepřímým ohřívačem 7 a výfukovým potrubím 39 je ovládán alespoň jedním neznázorněným hradítkem ve výfukovém potrubí 39.

Jak bylo popsáno s odkazem na obr. 4, další horké procesní plyny a/nebo jejich nekondenzovatelné složky vytvořené v alespoň jedné procesní komoře 11 se odvádějí při atmosférickém tlaku směrem k nebo v úrovni 22.1 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch z nejméně jedné procesní komory. Další horké procesní plyny a/nebo jejich nekondenzovatelné složky jsou potom vedeny do spalovače 6 vstupním potrubím 41 a vedeny nahoru přes stavitelné hradítko 42 s další částí, nebo částí, spalovacího vzduchu vstupujícího otevřenou spodní částí 43 spalovače 6, přičemž obvykle, další horké procesní plyny a/nebo jejich nekondenzovatelné složky a další část nebo část spalovacího vzduchu pod stavitelným hradítkem 42 a nad otevřenou spodní částí 43 spalovače 6 jsou při atmosférickém tlaku.

Každá část nebo další části spalovacího vzduchu a jiných plynů popsaných s odkazem na obr. 3, 4, 5 a resp. 6, společně s každým spalovacím vzduchem potřebným pro účinné spalování všech spalitelných složek v ostatních plynech a další horké procesní plyny a/nebo nekondenzovatelné složky, vstupují do spalovače ý vstupním potrubím 44 spalovacího vzduchu a jsou směšovány s dalšími horkými procesními plyny a/nebo jejich nekondenzovatelnými složkami a další částí nebo částí okolního vzduchu, vstupujícího otevřenou spodní částí 43 spalovače 6, nad hradítkem 42 a pod roštem £5. Výsledná plynná směs se potom vede nahoru mříží 45 a do spalovací komory 37, uvnitř které se zapálí a vytvoří se horké spalovací plyny, přičemž obvykle, hradítko 46 ve vstupním potrubí 44 spalovacího vzduchu omezuje množství dalšího spalovacího vzduchu vstupujícího do vstupního potrubí 44 spalovacího vzduchu na potřebné množství, s částí a dalšími částmi nebo Částí spalovacího vzduchu, pro účinné spalování dalších horkých plynů a/nebo jejich nekondenzovatelných složek a všech spalitelných složek v jiném plynu.

Další část horkých spalovacích plynů ve spalovací komoře 37 se mohou odvádět do a přes jedno nebo více dalších vstupních potrubí 38.1 vedoucích do dalšího neznázorněného zařízení, ve kterém se může využít tepelná energie další části horkých spalovacích plynů, přičemž obvykle, potřebné odtahování části nebo dalších částí spalovacího vzduchu a dalších částí spalovacího vzduchu a jiných plynů popsané s odkazem na obr. 3, 4, 5 a resp. 6, každého dalšího spalovacího vzduchu, dalších horkých procesních plynů a/nebo jejich nekondenzovatelných složek a další části okolního vzduchu vstupujícího otevřenou spodní částí 43 spalovače 6 do

999

9

9 9

9 spalovací komory 37 vyplývá z vedení zbývající části horkých spalovacích plynů ze spalovací komory 37 do atmosféry vzhůru komínem 47, tomuto vedení vzhůru napomáhá, je-li to potřeba, použití ventilátoru 48, který může být umístěn ve vstupním potrubí 44 spalovacího vzduchu a/nebo ventilátorem 49, který může být umístěn v komínu 47.

Na obr. 8 je znázorněn schematicky částečný koncový pohled na procesní komoru 11, obsahující jako procesní médium, atmosféru horkých procesních plynů, vytvořenou jak bylo popsáno s odkazem na obr. 1.

Vysušený materiál 23 se vede procesní komorou 11 dopravními prostředky 21 a zpracovává se v atmosféře horkých procesních plynů recirkulací atmosféry horkých procesních plynů přes alespoň jeden nepřímý ohřívač 7 (prvně zmíněn s odkazech na obr. 1) a přes materiál 23, jak je označeno šipkami uvnitř procesní komory 11, pomocí recirkulačního ventilátoru 50, přičemž v provozu, tento nejméně jeden nepřímý ohřívač 7 je vyhříván jak bylo popsáno s odkazem na obr. 7, horké procesní plyny se ohřívají na teplotu vyšší než je teplota při které se provádí vysoušení v přehřáté páře ve vysoušeči komoře 10 na obr. 7, vysušený materiál 23 se zpracovává a, jak bylo popsáno podrobně s odkazem na obr. 4, další horké procesní plyny vytvářené v procesní komoře 11 se odvádějí při atmosférickém tlaku z procesní komory 11 směrem k nebo v úrovni 22,2 těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch.

Na obr. 9 je znázorněn schematicky částečný koncový pohled na chladící komoru 12, obsahující jako chladící médium přehřátou páru o teplotě nepatrně nad 100 °C, vytvořenou jak je popsáno na obr. 1.

φ φ φ φ · · ♦ · · · · · „ ··*···*·· 39 ·· · ·· ··· ♦· ·

Jak jsou horké pevné zbytky 23.1 dopravovány chladící komorou 12 dopravními prostředky 21, atmosféra přehřáté páry o teplotě nepatrně nad 100 °C recirkuluje přes horké pevné zbytky 23.1 jak je označeno šipkami uvnitř chladící komory 12 prostřednictvím recirkulačního ventilátoru 51, čímž se ochlazují horké pevné zbytky 23.1 nepatrně nad 100 °C a ohřívá atmosféru přehřáté páry přenosem tepelné energie z horkých pevných zbytků 23.1, přičemž obvykle, přehřátá pára se opět ochladí na teplotu nepatrně nad 100 °C řízeným vstřikováním rozprášené vody do komory 12, s výhodou ale ne výhradně, do ústí 52 recirkulačního ventilátoru 51, před tím, než atmosféra přehřáté páry znovu recirkuluje přes horké pevné zbytky 23.1 a jak bylo podrobně popsáno s odkazem na obr. 5, další pára vytvářená z rozprášené vody a všechny další horké procesní plyny, které mohou být vyzařovány z horkých pevných zbytků během jejich průchodu chladící komorou 12 se odvádějí pří atmosférickém tlaku do kondenzátoru nebo chladiče 33.1, umístěného v úrovni těsnění navrstvenou vrstvou pára/vzduch.

Na obr. 10 je schematicky znázorněn částečný koncový pohled na chladící komoru 12, obsahující jako chladící médium spalovací plyn o teplotě nepatrně nad 100 °C nebo atmosféru jiného inertního plynu, vytvořenou jak bylo popsáno s odkazem na obr. 1.

Při dopravě horkých pevných zbytků 23.1 přes chladící komoru 12 dopravními prostředky 21, spalovací plyn o teplotě nepatrně nad 100 °C nebo atmosférou jiného inertního plynu přes horké pevné zbytky 23.1 jak je označeno šipkami uvnitř chladící komory 12 prostřednictvím recirkulačního ventilátoru 53, tím se ochlazují horké pevné zbytky 23.1 nepatrně nad 100 °C a ohřívají spalovací plyn nebo atmosféru jiného inertního plynu přenosem tepelné energie z horkých pevných • 9·· « 9 9*9 99 9 9« 99« ·« · zbytků 23.1, přičemž obvykle, spalovací plyn nebo atmosféra jiného inertního plynu se opět ochlazuje na teplotu nepatrně nad 100 °C průchodem přes chladič 54 před tím, než spalovací plyn nebo atmosféra jiného inertního plynu znovu recirkuluje přes horké pevné zbytky 23.1, chladič 54 se udržuje studený průchodem chladícího média, s výhodou ale ne výhradně, vzduchu nebo vody, do, přes a ven z chladiče 54 vstupním potrubím 55 a výstupním potrubím 56 a, jak bylo popsáno podrobně s odkazem na obr, 5, objem plynu, který se rovná objemu všech plynů, které se mohou vyzářit z horkých pevných zbytků během jejich průchodu přes chladící komoru 12, se odvádí při atmosférickém tlaku do kondenzátoru nebo chladiče 33.1, umístěného v úrovni 22.4 těsnění navrstvenou vrstvou jiný inertní plyn/vzduch.

V každém provedení předloženého vynálezu popsaném s odkazem na obr. 1 až 10, některé dopravní prostředky 21, procházející výstupním potrubím 14, 17 nebo 20 některé z vysoušeči, procesní nebo chladící komory 10, 11 a resp. 12 mohou být vynechány, jestliže materiál, který se vysouší, zpracovává nebo ochlazuje, může bez poškození sklouznout nebo vypadnout z takové komory skrze výstupní potrubí 14, 17 nebo 20 bud' do dopravních prostředků 21, umístěných v některém, nebo všech převáděcích potrubích 15 a 18 nebo výstupním potrubím 20 prvně popsaným s odkazem na obr. 2.

Na obr. ll je znázorněn schematicky částečný bokorys jiného provedení zařízení podle vynálezu , obsahující nejméně jednu vysoušeči, procesní a chladící komoru 60, každá vysoušeči, procesní a chladící komora 60 má recirkulační dráhu označenou šipkami 61, uvnitř které je umístěn nepřímý ohřívač 62, recirkulační ventilátor 63 alespoň jeden zásobník 64 a vstřikovací tryska 65 rozprášené vody, vstřikovací tryska 65 je schopná, například, směrovat rozprášenou vodu s výhodou, ale ne výhradně, do ústí recirkulačního ventilátoru 63, naloží a chladící

Λ 1 · * · ·· · přičemž při provozu, se alespoň jeden zásobník mokrým materiálem a vloží do vysoušeči, procesní komory 60 neznázorněnými přístupovými branami, které se pak vzduchotěsně uzavřou. Mokrý materiál se pak vysuší a zpracuje a jeho pevné zbytky se ochladí nejprve recirkulaci nepřímo ohřáté přehřáté páry přes mokrý materiál, aby se vysušil, potom horké procesní plyny, nepřímo ohřáté na vyšší teplotu, recirkulují přes takto vysušený materiál, aby se s výhodou změnilo jeho fyzikální a/nebo chemické složení, přičemž se získávají nebo užitečně spalují složky, které z něho vycházejí jako plyny a potom atmosféra inertního chladícího plynu recirkuluje přes výsledné pevné zbytky, aby se ochladily, všechno je obecně popsané s odkazem na obr. 1, přičemž při provozu, místo dopravy materiálu dopravními prostředky nejprve do a potom ven z vysoušeči komory 1, potom do a ven z procesní komory 2 a potom, jako pevné zbytky, do a ven z chladící komory 3, jak bylo popsáno s odkazem na obr. 1, vysoušeči, zpracovatelská a chladící fáze se provádějí postupně uvnitř vysoušeči, procesní a chladící komory 60, ze které se, po dokončení chladící fáze a otevření neznázorněné přístupové brány, nejméně jeden zásobník 64 a pevné zbytky v něm obsažené, vyjmou z vysoušeči, procesní a chladící komory 60 a nahradí se dalším alespoň jedním zásobníkem 64, naloženým mokrým materiálem, který se vloží do vysoušeči, procesní a chladící komory 60 neznázorněnou přístupovou branou, která se pak vzduchotěsně uzavře, aby se mohla zahájit další vysoušeči fáze.

Průduch 66 vede přebytečné plyny, vytvářené během vysoušeči, zpracovatelské a chladící fáze, ven z vysoušeči, procesní a chladící komory 60, směrem k ventilu nebo hradítku 71, které směruje přebytečné plyny buď potrubím 67 přímo do atmosféry neznázorněným způsobem nebo do a přes případný kondenzátor 68' ^neko potrubím 69 vedoucím do a přes spalovač *99 99·· ··· • 9 9 9 9 * «9 999 ·· · do atmosféry, přičemž obvykle, atmosférický tlak se účinně udržuje ve vysoušeči, procesní a chladící komory 60 a, jsou-li v přebytečných plynech obsazeny toxické nebo hořlavé emise, buď potrubím 67 nepřímo do atmosféry přes případný kondenzátor 68, nebo potrubím 69 přes spalovač 70.

Na obr. 12 je schematicky znázorněn půdorys jiného provedení zařízení podle vynálezu, které obsahuje, například když kombinované trvání vysoušeči a chladící fáze je kratší než trojnásobek doby vytvářeni přebytečných plynů z vysoušeného materiálu během zpracovatelské fáze, čtyři vysoušeči, procesní a chladící komory 60.1, 60.2, 60.3 a 60.4 a opatřené přístupovými branami 72.1, 72.2, 72.3 a 72.4, které se vzduchotěsně zavírají, a byly popsány s odkazem na obr. 11, přičemž obvykle, postupným zahajováním vysoušeči fáze v každé ze čtyř komor 60.1, 60.2, 60.3 a resp, 60.4 když méně než dvě třetiny doby kombinovaného trvání vysoušečích a chladících fází uplynou, doby trvání tvorby přebytečných procesních plynů z vysoušeného materiálu během zpracovatelských fází probíhajících v alespoň dvou komorách 60.1, 60.2, 60.3 a 60.4 se překrývají, a tím je zajištěno, že přebytečné plyny, jsouli hořlavé, lze plynule odvádět, s výhodou ale ne výhradně, do společného spalovače 70, ve kterém mohou být přebytečné procesní plyny plynule a čistě spalovány a z toho plynule vytvářené spalovací plyny lze vést potrubím 74, buď přes nejméně dva neznázorněné nepřímé ohřívače, jeden takový nepřímý ohřívač umístěný v každé komoře 60.1, 60.2, 6%. 3 a 60.4, aby se vytvořila alespoň nějaká tepelná energie potřebná pro vysoušeči a procesní fáze, prováděné postupně v alespoň dvou komorách 60.1, 60.2, 60,3 a 60.4, nebo pokud to není potřeba, buď vytvořit alespoň nějakou tepelnou energii potřebnou pro externí proces, nebo je lze odvést do atmosféry, zatímco jak bylo popsáno s odkazem na obr. 11, nej sou-li v přebytečných plynech, vytvořených a odvedených (jak bude ··· «···· · * popsáno dále) během vysoušečích a chladících fází, obsazeny žádné toxické emise, tyto přebytečné plyny mohou být bud' odvedeny přímo do atmosféry nebo případně do společného kondenzátoru 68, ale jsou-li v těchto přebytečných plynech obsaženy toxické emise, potom se přebytečné plyny odvádějí do kondenzátoru 68, aby se mohly toxické emise ochladit a zkondenzovat a všechny nekondenzovatelné plyny vznikající v kondenzátoru 68 se vedou potrubím 73 a jsou detoxifikovány, přičemž jako alternativa k odvádění přebytečných plynů, obsahujících toxické emise do kondenzátoru 68, se mohou tyto přebytečné plyny odvádět do spalovače 70 a toxické emise tam zničit jejich spálením.

Průduchy 66.1, 66.2, 66.3 a resp. 66.4 vedou přebytečné plyny vytvořené během vysoušečích, zpracovatelských a resp. chladících fází ven z vysoušečích, procesních a chladících komor 60.1, 60.2, 60.3 a resp. 60.4 přes potrubí 67,1, 67.2,

67.3 a resp. 67.4 buď neznázorněným způsobem přímo do atmosféry nebo do případného společného kondenzátoru 68, ze kterého kondenzát a všechny nekondenzovatelné plyny vytvářené v kondenzátoru 68, se vedou potrubím 73, nebo potrubími 69.1, 69.2, 69.3 a resp. 69.4, vedoucími do společného spalovače 70, ze kterého se spalovací plyny vedou potrubím 74, přičemž obvykle, ventily nebo hradítka 71.1, 71.2, 71.3 a resp. 71,4 směrují přebytečné plyny odváděné z vysoušečích, procesních a chladících komor 60.1, 60.2, 60.3 a resp. 60.4 během vysoušečích resp. chladících fází potrubími 67.1, 67.2, 67.3 a resp. 67.4, vedoucími buď neznázorněným způsobem do atmosféry nebo do případného společného kondenzátoru 68, nebo směrují přebytečné procesní plyny odváděné během jejich příslušných zpracovatelských fází z vysoušečích, procesních a chladících komor 60.1, 60.2, 60.3 a 60.4 potrubími 69.1, 69.2, 60.3 a resp. 69.4 do společného spalovače 70.

• 44 4 *44

4 4 4

4* I

Nyní opět s odkazem na obr. 12, pomocí příkladu a na základě toho, že postupné zahajování každé nové vysoušeči fáze ve vysoušečích, procesních a chladících komorách 60.1, 60.2, 60.3 a resp. 60.4 je v opačném pořadí než je jejich numerické pořadí, první polovina vysoušeči fáze se provádí v komoře 60.1 a druhá polovina v komoře 60.2, jejich ventily nebo hradítka

71.1 a resp. 71.2 mají takovou polohu, aby směrovala z nich odváděné přebytečné plyny do atmosféry potrubími 67.1 a resp.

67.2 a případným společným kondenzátorem 68, zpracovatelská fáze se provádí v komoře 60.3 a její ventil nebo hradítko 71.3 má takovou polohu, aby směrovalo z ní odváděné přebytečné plyny do atmosféry potrubím 69.3 a společným spalovačem 70, a chladící fáze se provádí v komoře 60.4 a její ventil nebo hradítko 71,4 má takovou polohu, aby směrovalo z ní odváděné přebytečné plyny do atmosféry potrubím 67.4 a případného společného kondenzátoru 68.

Když se ukončí druhá polovina vysoušeči fáze prováděná v komoře 60.2, nastaví se ventil nebo hradítko 71.2 tak, aby byl uzavřen vstup do potrubí 67.2 a otevřen vstup do potrubí

69.2 a zahájí se zpracovatelská fáze a odvádění procesních plynů z komory 60.2 do spalovače 70 potrubím 69.2 a když se ukončí jak zpracovatelská fáze prováděná v komoře 60.3 tak chladící fáze prováděná v komoře 60.4, zastaví se vstřikování rozprášené vody do komory 60.4, neznázorněný recirkulační ventilátor se vypne a zahájí se vstřikování rozprášené vody do komory 60.3, aby nastala chladící fáze v komoře 60.3, zatímco první polovina vysoušeči fáze prováděné v komoře 60.1 se stane druhou polovinou vysoušeči fáze.

Přístupová brána 72.4 se pak otevře, alespoň jeden zásobník v komoře 60.4 se svým nákladem pevných zbytků se odstraní a nahradí alespoň jedním zásobníkem naloženým mokrým i·· *·· * * * * *·* * ·· ··· ·· · materiálem a přístupová brána 72,4 se uzavře, načež následuje nová první polovina vysoušeči fáze zahájená v komoře 60,4.

Když se potom prováděná druhá polovina vysoušeči fáze v komoře 60,1 ukončí, shora uvedená procedura se opakuje analogicky, aby se udrželo plynulé postupné vysoušení, zpracovávání a chlazení mokrých materiálů jak bylo popsáno s odkazem na obr. 11 a 12.

Na obr. 13 je znázorněn částečný bokorys dalšího provedení zařízení pro plynulé zpracování mokrých materiálů podle vynálezu, které obsahuje nakládací komoru 80, vysoušeči komoru 81, alespoň jednu procesní komoru 82, chladící komoru 83 a vykládací komoru 84, nakládací komora 80, vysoušeči komora 81, alespoň jedna procesní komora 82, chladící komora 83 a vykládací komora 84 jsou od sebe oddělitelné pomocí, s výhodou, posuvu, a při vzduchotěsném uzavření oddělovacích dveří 85, 86, 87 a 88 a nakládací komora 80 a resp, vykládací komora 84 jsou oddělitelné od vnějšku dalšího alternativního zařízení pomocí s výhodou posuvu a při vzduchotěsném uzavření přístupových dveří 89 resp. 90. Zásobník 91 pro mokrý materiál je zobrazen jak čeká na naložení, zásobník 92 pro mokrý materiál je znázorněn v nakládací komoře 80, zásobníky 93 a 94 obsahují materiál, který se vysouší jsou znázorněny ve vysoušeči komoře 81, zásobníky 95 a 96 s vysušeným materiálem, který je zpracováván jsou znázorněny v alespoň jedné procesní komoře 82, zásobníky 97 a 98, obsahující pevné zbytky, které se ochlazují, jsou znázorněny v chladící komoře 83, zásobník, obsahující ochlazené pevné zbytky je znázorněn ve vykládací komoře 84 a zásobník 100, obsahující ochlazené pevné zbytky je znázorněn před vyložením.

Každá vysoušeči, procesní a chladící komora 81, 82 a 83 má samostatnou, neznázornenou recirkulační dráhu, procházející * S *·» · * * 0 « 0 0 0 0 0 |00 0 • 0'· »· ·· · ·· 0 přes ní a přes materiál v zásobnících 93 a 94, 95 a 96 a resp, a 98 jak bylo popsáno s odkazem na obr. 11, s výjimkou toho, že recirkulační dráhy v těchto vysoušečích a procesních komorách 81 a 82 mohou obsahovat neznázorněný nepřímý ohřívač a pouze samostatná recirkulační dráha pře chladící komoru 84 obsahuje vstřikovací trysku rozprášené vody , přičemž obvykle, se zásobníky naložené mokrým materiálem postupně dopravují neznázorněnými dopravními prostředky, nejprve s výhodou skluzem a potom, když se vzduchotěsně uzavře přístupová brána

89, do nakládací komory 80, potom přes s výhodou skluz a když se vzduchotěsně uzavře oddělovací brána 85, dopravují se do vysoušeči komory 81, uvnitř které se mokrý materiál vysouší, potom s výhodou přes skluz a když se vzduchotěsně uzavře oddělovací brána 86 se dopravují procesní komory 82, uvnitř které se vysušený materiál zpracovává, potom s výhodou přes skluz a když je vzduchotěsně uzavřena oddělovací brána 87, do chladící komory 83, uvnitř které se pevné zbytky ochladí, potom přes s výhodou skluz a když je vzduchotěsně uzavřena oddělovací brána 88, do vykládací komory 84 a potom s výhodou přes skluz a když je vzduchotěsně uzavřena přístupová brána

90, přičemž každé dveře se otvírají před a vzduchotěsně uzavírají pokaždé, když jimi zásobník prochází a když alespoň jeden zásobník zbývá a vysušený materiál, který je v něm pokračuje ke zpracování v procesní komoře, odvádění přebytečných plynů, vytvořených z vysušeného zpracovávaného materiálu (jak bylo popsáno s odkazem na obr. 11 a 12) do spalovaČe umožňuje, aby tepelná energie vznikající jejich spalováním tvořila alespoň část tepelné energie požadované pro vysoušení a zpracování mokrých materiálů,

Do každého provedení předloženého vynálezu lze přidávat reagens nebo reagenty do přehřáté páry a/nebo horkých procesních plynů, obsažených ve vysoušeči a resp. procesní komoře 10, 11 nebo které v těchto komorách recirkulují, a/nebo a · » « · · ·» a ««* * · · · « · ···*·»·# · · ·· ··· ·· · do spalovacího plynu, přehřáté páry nebo jiného inertního plynu, obsaženého v chladící komoře 12, dříve popsaného s odkazem na obr. 2, a/nebo do plynů recirkulujících v některé z vysoušečích, procesních a chladících komor, popsaných s odkazem na obr. 11, 12 a 13, s výhodou ale ne výhradně, vstřikováním do ústí některého z recirkulačních ventilátorů 50, 51 a 53, popsaných s odkazem na obr. 8, 9 a resp. 10 nebo některého recirkulačního ventilátoru popsaného s odkazem na obr. 11, 12 a 13, přičemž obvykle, přidávání takového reagentu nebo reagentů slouží k zvýšení hodnoty materiálu, zatímco se materiál vysouší a zpracovává nebo pevných zbytků, zatímco se ochlazují a/nebo které urychlují nebo jinak zlepšují vysoušení nebo zpracování materiálu nebo chlazení pevných zbytků.

Například, jestliže jsou vyrobené pevné zbytky dřevěné uhlí, může se přidat pára do horkých procesních plynů, recirkulujících v některé z procesních komor, popsaných s odkazem na obr. 1, 2, 9, 12, přičemž obvykle, přidávání páry slouží k urychlení karbonizace vysušeného organického materiálu a dřevěné uhlí se pak může aktivovat během posledního stádia jeho zpracovatelské fáze vstřikováním a potom recirkulací přehřáté páry, obsahující podíl kyseliny sírové, přes dřevěné uhlí při zvýšené teplotě, přičemž obvykle, tento podíl kyseliny sírové lze znovu získat pro další použití odváděním přehřáté páry obsahující tento podíl kyseliny sírové, do buď kondenzátoru nebo chladiče 33.1, znázorněného na obr. 5 nebo kondenzátoru £8, znázorněného na obr. 11 a 12 nebo do samostatného, neznázorněného, kondenzátoru.

V každém provedení předloženého vynálezu může být tepelná energie, převáděná do kteréhokoliv chladícího média, použitého pro chlazení některých nebo všech plynů recirkulujících přes některé zde popsané kondenzační nebo chladící prostředky nebo

I * • · · » · ·«* · · · · • « · · · · · « a · a*« a a a a a · · · a ·· 9 94 *·· ·· · odváděných do nich, znovu získávána pro opětné použití, například pro vytápění prostoru nebo jiné vytápěcí účely, přičemž obvykle, také další použití tepelné energie slouží ke zvýšení účinnosti vysoušení nebo zpracování materiálu a/nebo chlazení pevných zbytků v některém ze zde popsaném zařízení podle vynálezu.

V každém provedení předloženého vynálezu alespoň část procesních plynů nebo přebytečných plynů, odváděných z některé procesní komory nebo vysoušečích, procesních a chladících komor, může být použita jako palivo pro výrobu elektřiny plynovou turbinou nebo jiném spalovacím motoru a tepelná energie potom obsažená ve výfuku z plynové turbiny nebo jiného spalovacího motoru, může být použita k ohřívání některé z vysoušeči, procesní nebo chladící komory nebo pro vytápění prostoru nebo k jiným účelům vytápěn, přičemž obvykle, takovéto použití spalovací energie v části procesních plynů nebo přebytečných plynů slouží ke zlepšení vysoušení a zpracování materiálu a/nebo chlazení pevných zbytků v některém ze zde popsaných zařízení podle vynálezu.

V každém zde popsaném provedení předloženého vynálezu, lze použít mikrovlnou nebo vysokofrekvenční energii pro předehřátí mokrého materiálu před nebo ihned po vstupu do některé vysoušeči komory nebo vysoušeči, procesní a chladící komory a/nebo pro vysoušení mokrého materiálu v některé vysoušeči komoře nebo vysoušeči, procesní a chladící komoře, přičemž obvykle, je doba trvání vysoušeči fáze v některé takové komoře podstatně zkrácena.

V těchto provedeních předloženého vynálezu popsaných s odkazem na obr. 1 až 10, může být jiný inertní plyn než pára, o teplotě buď nepatrně nad 100 °C nebo pod 10 0 °C a o hustotě vyšší než je hustota okolního vzduchu, použit jako φφ φφ »· φφ φφφ • »«·» • φ φ chladicí médium , recirkulující přes chladící komoru 12 a muže být ochlazován, a může být ochlazovat horké pevné zbytky na teplotu pod 100 °C, přičemž obvykle je chladící komora 12 umístěna pod úrovní 22.3, popsanou s odkazem na obr. 5, těsnění navrstvenou vrstvou horké procesní plyny/vzduch, pod alespoň jednou procesní komorou 11 a když při teplotě buď nepatrně nad nebo pod 100 °C je hustota inertního plynu jiného než pára větší než hustota okolního vzduchu, přívodní potrubí 19 horkých pevných zbytků je uspořádáno tak, aby vedlo směrem dolů do chladící komory 12 a výstupní potrubí 20 ochlazených pevných zbytků, popsané s odkazem na obr. 6, je uspořádáno tak, aby vedlo směrem nahoru místo dolů z chladící komory 12 a místo úrovně 22.4, kterou byla úroveň těsnění navrstvenou vrstvou pára nebo jiný inertní plyn/vzduch, je úroveň navrstvenou vrstvou vzduch/inertní plyn jiný než přehřátá pára.

Například při teplotě 100 °C a atmosférickém tlaku má argon hustotu 1,3048 g/1 a vzduch při teplotě okolí 20 °C má hustotu 1,2046 g/1, takže jestliže by byl inertním plynem jiným než pára argon, potom jeho hustota při teplotě nepatrně nad 100 °C a pod 100 °C by byla větší než hustota okolního vzduchu.

Zde popsaný způsob a zařízení pro zpracování mokrého materiálu v přehřáté páře a jiných plynech může být, je-li to komerčně výhodné, kombinováno, přičemž obvykle může být mokrý materiál například vysoušen plynule ve vysoušeči komoře 10 z obr. 2, potom může být vysušený materiál naložen do zásobníků a zpracován a ochlazen jak bylo popsáno s odkazem na obr. 11 a 12.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY » · • · · *· ···· «

organického materiálu

1. Způsob zpracování vyznačující se tím, že se organický materiál umístí do procesní komory, organický materiál se ohřeje na teplotu přesahující 100 °C v atmosféře obsahující alespoň jedno z médií přehřátá pára, horký inertní plyn, horký vzduch a horké procesní plyny, recirkulací tohoto alespoň jednoho z médií přehřátá pára, horký inertní plyn, horký vzduch a horké procesní plyny, po recirkulační dráze, nepřímé ohřívací prostředky slouží k ohřívání plynů, procházejících po recirkulační dráze, ventilové prostředky umožňují výměnu nebo náhradu plynů a odváděči prostředky umožňují odvedení plynů a chladící prostředky následně ochlazují ohřáté pevné zbytky organického materiálu v atmosféře obsahující alespoň jedno z médií přehřátá pára a inertní plyn.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje počáteční krok, při kterém se organický materiál vysouší v atmosféře obsahující přehřátou páru, přičemž se odvádí část přehřáté páry, vytvořené během počátečního kroku vysoušení.
3. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se část atmosféry, obsahující horké procesní plyny vytvořené při ohřívání organického materiálu, odvádí.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se pevné zbytky, které zůstaly když se odvedla část atmosféry obsahující horké procesní plyny vytvořené při ohřívání organického materiálu, ochlazují recirkulací atmosféry obsahující alespoň jedno z médií přehřátá pára a inertní plyn, přes a okolo pevných zbytků.

S1 • *

0·» 00«0· 0 0 0 « • 0 ·

Μ·· 0

0 0 0 »
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že atmosféra, ve které se pevné zbytky ochlazují obsahuje řízeného množství rozprášené vody, přičemž část přehřáté páry vytvořené z rozprášené vody se odvádí.
6. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že alespoň část odváděných horkých procesních plynů se spaluje pro bezprostřední účely ohřívání.
7. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že alespoň část odváděných horkých procesních plynů se chladí a kondenzuje pro příští ohřívání nebo jiné účely.
8. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň část odváděné přehřáté páry se chladí a kondenzuje pro příští ohřívání nebo jiné účely.
9. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že způsob je přetržitý postup, při kterém se organický materiál umístí do komory obsahující řízené prostředí a po každém počátečním kroku, kdy se provádí vysoušení, se ohřeje a následně se ochladí přiváděním určitých plynů při určitých teplotách do prostředí.
10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu další komoru obsahující řízené prostředí.
11. Způsob podle některého z nároků l až 8, vyznačující se tím, že organický materiál po projití některou komorou, ve které se provádí počáteční vysoušeči krok, prochází do procesní komory, ve které nastává • 444 4 4 4 · •4 « 4 4 4 »«44

4 · 4 · « 4 >4 444 44 4 následně

4 4 v

4 4 4 * • # *

44 4 ohřívání a pevné zbytky organického materiálu procházejí do chladící komory, ve které se tyto pevné zbytky ochlazuj í.
12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že organický materiál nebo jeho pevné zbytky vstupují a vystupují z každé komory dveřmi, které jsou-li uzavřeny, tvoří těsnění v podstatě zabraňující pohyb plynů do, mezi a z komor.
13. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že organický materiál nebo jeho pevné zbytky vstupují a vystupují z komor potrubími, která procházejí směrem dolů z komor, navrstvené vrstvy o nestejné teplotě/hustotě, tvořící se v potrubích, slouží k vytvoření těsnění v podstatě zabraňujících pohybu plynů do, mezi a z komory potrubím.
14. Způsob podle některého z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu další procesní komoru.
15. Způsob zpracování organického materiálu jak je zde v podstatě popsaný s odkazem na připojené výkresy.
16. Procesní zařízení pro zpracování organického materiálu přetržitým postupem, vyznačující se tím, že obsahuje procesní komoru a chladící komoru, prostředky pro řízení atmosféry uvnitř procesní komory a chladící komory, aby mohla nastat recirkulace atmosféry, obsahující alespoň jedno z médií přehřátá pára, horký inertní plyn, horký vzduch a horké procesní plyny, přes nepřímé ohřívací prostředky nebo okolo nich a přes organický materiál, umístěný uvnitř procesní a chladící komory, nebo okolo něho, aby se organický materiál ohřál na teplotu nad 100 °C a aby mohla nastat recirkulace atmosféry, obsahující alespoň jedno z médií přehřátá pára a

9 9 9

9 9 9

9 9 9

99 9

9 999

99 999 • 99 • 9·· • 9 inertní plyn, přes chladící prostředky nebo okolo nich a přes ohřáté pevné zbytky organického materiálu uvnitř procesní a chladící komory, nebo okolo nich, ventilové prostředky, aby mohlo nastat přemístění nebo nahrazení plynů a odváděči prostředky, aby se mohly odvést plyny.
17. Zařízení podle nároku 16, vyznačuj ícíse tím, že dále obsahuje prostředky, umožňující počáteční krok provádění vysoušení organického materiálu v procesní a chladící komoře v atmosféře obsahující přehřátou páru a odváděči prostředky, umožňující odvádění částí přehřáté páry, vytvářené během počátečního kroku vysoušení.
18. Zařízení podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že dále obsahuje alespoň jednu další procesní a chladící komoru.
19. Procesní zařízení pro zpracování organického materiálu, vyznačující se tím, že obsahuje procesní komoru, prostředky pro ohřívání atmosféry obsahující alespoň jedno z médií: přehřátou pru, horký inertní plyn, horký vzduch a horké procesní plyny pro řízení teploty recirkulací této atmosféry přes nepřímé ohřívací prostředky a okolo nich, a přes nebo okolo organického materiálu, umístěného v recirkulační dráze uvnitř procesní komory, aby se organický materiál ohřál na teplotu nad 100 °C, chladící komoru, prostředky pro chlazení atmosféry obsahující alespoň jedno z médií:přehřátá pára a inertní plyn, aby se řídila teplota recirkulací této atmosféry přes chladící prostředky a okolo nich a přes pevné zbytky organického materiálu uvnitř chladící komory a okolo nich, ventilové prostředky, umožňující nebo nahrazení plynů, odváděči odvádění plynů, těsnící prostředky přemístěni umožňuj ící prostředky, v podstatě omezující pohyb plynů do, mezi nebo z těchto komor a odváděči

5¼ • · » 9 · ··« • · ♦ · I ·· ··· ·· · prostředky procesní komory, přičemž alespoň část atmosféry obsahující horké procesní plyny vytvořené ohřátím organického materiálu se odvádí.
20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že dále obsahuje vysoušeči komoru, prostředky pro recirkulací atmosféry, obsahující přehřátou páru přes nepřímé ohřívací prostředky a okolo nich, a přes a okolo organického materiálu, umístěného uvnitř vysoušeči komory, aby se vysušil organický materiál, a odváděči prostředky umožňující, aby část přehřáté páry vytvořené během vysoušení se odvádí.

21. Zařízení podle nároku 19 nebo 20, vyznačující se tím, komoru. že dále obsahuje alespoň jednu další procesní 22. Zařízení podle některé z nároků 19 až 21, vyznač u j í c í se t í m, že těsnící prostředky

obsahují mechanická těsnění nebo bránu v podstatě zamezující proudění plynů do, za mezi těmito komorami.
23. Zařízení podle některého z nároků 19 až 21, vyznačující se tím, že těsnící prostředky obsahují potrubí, procházející směrem dolů z komor, přes která procházejí organické materiály nebo jejich pevné zbytky do a ven z komor, vrstvené vrstvy o nestejné teplotě/hustotě, vytvářející se obvykle v potrubích tvoří těsnění v podstatě zamezující proudění plynů do a ven z komor a mezi komorami těmito potrubími.
24. Zařízení podle některého vyznačující se tím, pevné zbytky ochlazují obsahuje z nároků 16 až 23, že atmosféra, ve které se přehřátou páru a zařízení obsahuje prostředky pro řízení teploty přehřáté páry

4444 • 44 • 4»

4 4 přiváděním řízeného množství rozprášené vody do ní, a odváděči prostředky, přičemž část přehřáté páry vytvořené z rozprášené vody se odvádí.
25. Zařízení podle některého z nároků 16 až 24, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky umožňující, aby byla alespoň část horkých procesních plynů odváděná během ohřívání organického materiálu na teplotu nad 100 °C, spálena pro bezprostřední ohřívací účely.
26. Zařízení podle některého z nároků 16 až 25, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky umožňující, aby byla alespoň část horkých procesních plynů odváděných během ohřívání organického materiálu na teplotu nad 100 °C ochlazena a kondenzována pro následné ohřívání nebo jiné účely.
27. Zařízení podle alespoň jednoho z nároků 20 až 24, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky umožňující, aby byla alespoň část přehřáté páry odvedena, aby byla ochlazena a zkondenzována pro ohřívání nebo jiné účely.
28. Zařízení podle některého z nároků 16 až 27, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky pro použití navíc alespoň jednoho činidla k jednomu nebo více recirkulačním atmosférám.
29. Zařízení pro zpracování organického materiálu v podstatě zde popsané s odkazem na připojené výkresy.