CZ220499A3

CZ220499A3 - Derivát[pyrrolo 3,4-d]pyrimidinonu a jeho použití jako léčiva

Info

Publication number: CZ220499A3
Application number: CZ19992204A
Authority: CZ
Inventors: Martin Cooper; David Cheshire; David Donald; Mark Furber; Matthew Perry; Richard Harrison; Nicholas Tomkinson
Original assignee: Astra Pharmaceuticals Ltd.
Priority date: 1996-12-21
Filing date: 1997-12-18
Publication date: 2000-02-16
Also published as: PL334228A1; US6136974A; AU717429B2; US6211368B1; CN1246119A; GB9626643D0; CA2275312A1; AU5580998A; US6306863B1; EP0946562A1; US6046204A; ATE215088T1; BR9714063A; TR199901433T2; CZ289925B6; NZ336124A; ID21682A; NO993027D0; IL130538A0; JP2001507687A

Description

il, Oblast techniky

Tento vynález popisuje imidazo[4,5-c]chinolin aminové sloučeniny. Dále tento vynalez popisuje imunomodulační sloučeniny. Dalším aspektem tohoto vynálezu je farmaceutická kompozice, která obsahuje tyto imidazo sloučeniny, a farmaceutické způsoby a použití takovýchto sloučenin. „

Dosavadní stav techniky . ·· · '/

Určité IH-imidazo [4,5-c]chinolin-4- aminové sločeniny jsou známé jako antivirová činidla a/nebo jako imunomodulátory. Takovéto sloučeniny jsou popsané v U.S. patentech č. 4,689,333, 4,929,62^, 5,037,986, 5,266,575, 5,268,376, 5,346,905, v Evropských patentových-přihláškách- č. 0,385,630. A2 a. WO 92/15582_ ,..... _ _r všechny od Gerster a ostatní) . ;

Přihláška 08/092,002 (Lindstrom a ostatní) popisuje -ý, imunomodulátor imidazopyridinových aminu vzorce

je vybráno ze skupiny obsahující vodík; CHR_xRy, kde R_x je vodík, a R_y je je vybráno ze skupiny obsahující přímý , rozvětvený řetězec, nebo cyklický alkyl, obsahující od jednoho do 10 uhlíkových atomu, přímý, nebo rozvětvený alkenyl, obsahující od 2 do 10 uhlíkových atomů, přímý, nebo rozvětvený hydroxyalky1, který obsahuje jeden az sest uhlíkových atomu, alkoxyalkyl, kde alkoxy skupina obsahuje od jednoho do pěti uhlíkových atomů, a alkylová skupina obsahující od 1 do 6 uhlíkových atomů, a fenylethyl;

a -CH=CR_ZR_Z, kde každé R_z je nezávisle přímý, rozvětvený, nebo cyklický alkyl, který má od jednoho do šesti uhlíkovách atomů. US. Pať. č. 5,352,784 (Nickolaides a ostatní) popisuje imunomodulátor 6,7 - kondenzovaných cykloalky1imidazopyridinových aminů.

Podstata vynálezu

IH-imidazo [4,5-c]chinolin-4- aminy jsou sločeniny obecného vzorce I, ve kterém je uvedeno číslování kruhu

Tento vynález popisuje sloučeniny a jejich farmaceuticky přijatelné soli formálně odvozené od můstkové vazby v 1- a 2-pozici IH-imidazo [4,5c] chinolin - 4 - aminů.

Zvláště tento vynález popisuje sloučeniny vzorce

II

kde R,Z a q jsou přesně definovány níže, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Tento vynález také popisuje farmaceutické kompozice, které obsahují:

(i) -sloučeninu vzorce II v množství . účinném pro biosyntetickou indukci interferonu u zvířat a (ii) farmaceuticky, přijatelný nosič.

Tento vynález dále popisuje způsob biosyntetické indukce interferonu u zvířat, která zahrnuje podávání sloučeniny vzorce II uvedeným zvířatům, v množství účinném k uvedené biosyntetické indukci interferonú.

Tento vynález popisuje sloučeniny vzorce II kde Z je vybráno ze skupiny:

- (CH₂)_n- ^kde n je od 1 do 4 (CH^a-CÍR^) (CH₂)_b-, ^kde a a b jsou celá čísla a a+b je 0 až 3, R^ je vodík, nebo alkyl, který má od 1 do' 4 uhlíkových atomů, a -R₂ je vybráno ze skupinyobsahující alkyl který má od 1 do 4 uhlíkových atomů,hydroxy, -OR3 kde R3 je alkyl , který má od 1 do 4 uhlíkových atomů, a -NR^R'^, kde R4 a R'4 jsou nezávisle vodík, nebo alkyl, který má od 1 do 4 uhlíkových atomů.

- (CH₂)_a-(Y)-(CH₂)_b- ^kde a a b jsou celá čísla, a a+b je 0 až 3, a Y je O,S, nebo -NR5- kde R₅ .je vodík,nebo alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, a kde q je 0 nebo 1 a R je vybráno ze skupiny obsahující.alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, avosdrk, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Jestliže Z je -(CH₂)_n-jak je definováno výše, pak je s výhodou alkylen mající 1,2, nebo 3 atomy uhlíku, jestliže Z je - (CH₂)._a-C(R₁R₂) (CH₂)_b-jak je definováno výše, R} je s výhodou vodík, a R₂ je výhodně alkyl s 1 až 4 uhlíkovými atomy nejvýhodněji methyl.

Jestliže Z je ;(CH₂)_a-(Y)-(CH₂)_b- jak je definováno výše, Y je výhodně O, a jestliže Y je O, a+b je výhodně 1.

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu'jsou:

8,9,ΪΟ,11-tetrahydropyiido[1¹ , 2 ' :1,2] imidazo [4,5 - c] ch i no 1 in - 6 - amin

10-methyl-8,9,10,11 -tetiahydropyiido[I¹ , 2¹:1,2] imidazo[4,5-c]chinolin-6-amin

8H-9,10,ll-tetiahydrohexamethylenimino[1' , 2 ¹ :1,2] imidazo[4,5-c]chinolin-6-amin

9,10,-dihydro-8H-pyrrolo [1¹,2':1,2] imidazo[4,5-c]chinolin-6-amin

a 10,11-dihydro-8H- [1,4]-oxazino[4¹ , 3 ' : 1,2] imidazo[4,5-c]chinolin-6-amin

Reakční schéma popisuje přípravu sloučenin podle vynálezu. Nesubstituovaná sloučenina vzorce XI je známou komerčně dostupnou sloučeninou, a. další-, sloučeniny vzorce XI mohou být připraveny známými metodami z dosavadního stavu techniky, .které jsou popsány v Chero.Ber . 1923, 1108 (Kohler) a

J.Heterocyclic Chern.. 19 88, 25., 857 (Kappe) .

V'kroku (i) je nejprve připraven 3-nitrochinolin• -2,4 - d i su 1 f onát r eakc í - 2,4 - di hy dr oxy - 3 - n i t r och i no linu.se sulfonyl halogenidem , nebo výhodně' s .anhydridem sulfonové kyseliny. Výhodným sulfonyl halogenidem je alkyl sulfonyl halogenid, jako je.

methansulfonyIchlorid, a trifluormethansulfonylchlorid, a arylsulfonyIhalogenidy, jako je benzensulfonylchlorid, p-brombenzensulfonylchlorid, a p- toluensulfonyIchlorid. Vhodnými anhydridy sulfonové kyseliny, jsou ty, které odpovídají výše zmíněným sulfonyl halogenidům.

Zvláště výhodným anhydridem je anhydrid kyseliny triflurmethansulfonové.

ReakČní podmínky zahrnují nejprve první sloučení sloučeniny vzorce XI s bází, s výhodou v přebytku terciální aminové báze (trialkyíaminova báze jako jě triethylamin) s výhodou ve vhodném rozpouštědle, jako je dichlormethan, a dále přidání' sulfonylhalogenidu, nebo anhydridu sulfonové kyseliny. Přidání je s výhodou provedeno pomocí odměřeného objemu (po kápkách), a za snížené teploty. ( okolo 0°C).·

Reakční schéma I

OTf

Disulfonát poté reaguje s terč. butylaminem, výhodně v přítomnosti přebytku terciální aminové báze v rozpouštědle, jako je dichlormethan, a výsledkem reakce je sloučenina vzorce XII.

Reakce může být prováděna za přítomnosti terciární aminové báze v reakční směsi, s konečným vytvořením první Části z kroku (i) při ochlazení a snížení teploty na 0 °C, a přidáním terč, butylaminu pro řízenou tvorbu ( po kapkách).

Reakce může být provedena za přidání terč, butylaminu k roztoku disulfonátu a terč, aminové báze, v rozpouštědle, jako je dichlormetan. Reakce múze· probíhat za;relativně nízké teploty, až okolo 0 °C a dalším snižováním množství nepožadovaného 2-aminovaného a 2,4 -diaminovaného vedlejšího produktu.

Dále . je čas od času nezbytné zahřívání reakční směsi po přídavku uvedených látek k celkovému dokončení reakce.

y kroku (ii) reaguje sloučenina s dibenzylaminem, Reakce může být provedena tak, že se umístí výchozí sloučenina a dibenzylamin do inertního rozpouštědla jako je benzen, toluen, nebo xylen, a zahřívá se po dobu , která je nezbytná k odstranění sulfonátové skupiny pomocí dibenzylaminu, při takové teplotě, a po takovou dobu, která je zámá z dosavadního stavu techniky.

Terč.butyl skupina je poté odstraněna zahříváním v polárním rozpouštědle, jako je methanol v přítomnosti kyseliny, kterou je kyselina chlorovodíková.

Nitroskupina je dále redukována na aminoskupinu.

Postup, kterým se provádí takováto redukce je známý z dosavadního stavu techniky.

Výhodná metoda je metoda in situ vznikem Ni₂B z borohydridu sodného a NiCl₂ v methanolu a vytváří ‘ roztok redukčního činidla. Nitrosloučenina je přidána k roztoku redukčního činidla s redukčním účinkem., na . ..--.¾ nitroskupinu, 1

Produktem je sloučenina XIII.

V kroku (iii) reaguje sloučenina vzorce XIII s í kyselinou octovou nebo s jejím ekvivalentem, a ^tim : ,jL_tdochází k cyklizaci sloučeniny vzorce XIV.ý

Vhodnými ekvivalenty kyseliny octové jsou odpovídající acetylhalogenidy a ortoestery. Jestliže použijeme kyselinu octovou, nebo ortoesterový ekvivalent, reakce”!

muže probíhat za nepřítomnocti rozpouštědla, nebo v inertním rozpouštědle, jako je xylen, nebo toluen, s dostatečným zahříváním ( okolo 80 až 150 °C, v závislosti na rozpouštědle, jestliže je přítomno)a dále

se tvoří alkohol, nebo voda jako vedlejší produkt reakce. Jestliže použijeme acetylhalogenid, reakce s výhodou probíhá v kyselině octové a při zahřívání.

V kroku (iv) probíhá cyklizace sloučeniny XIV , která je nejprve substituována v poloze 1 alkoxymethylovou skupinou ( -CH2OR¹, kde R¹ ,je alkyl .jako je ethyl) a dále je chráněn dusík v poloze 1. Substituce muže být provedena působením sloučeniny vzorce XIV s hydridem sodným a halomethylalkyletherem jako je chlorraethyl ethyl ether. Výsledná v poloze 1 chráněná sloučenina je poté substituována na 2methylové skupině s částí' vzorce -ZCl. na 'sloučeninu vzorce XV.

Reakce muže být dokončena metalací 2-methyl skupiny v poloze 1 chráněné sloučeniny, to znamená působením n-buthyllithia v tetrahydrofuranu a .poté přidání alkylačního činidla vzorce X'kde X' je lépe odstranitelná odstupující kupina než chlór ( X¹může být bróm).

Další vhodnou metodou substituce na 2-methylové skupině je metalace, reakce s ' epoxidem, 'jako je ethylénoxid, a konverze výsledné 2 -(hydroxyalkyl) sloučeniny na odpovídající halogenid pomocí reakce s chloračním činidlem jako je thionyIchlorid v inertním rozpouštědle.

V kroku (v) je poloha 1 ve sloučenině vzorce XV odstraněna to znamená, že bylo provedeno zahřívání v přítomnosti HC1 v rozpouštědle, jako je methanol. Výsledná 1-hydrogen sloučenina je poté cyklizována pomocí formálního nahrazení chloroskupiny 1nitrogenskupinou. Působením iodidem sodným v polárním rozpouštědle jako je aceton v přítomnosti neutralizační báze' ( uhličitan draselný) jsou vytvořeny vhodné podmínky pro ovlivnění cyklizace.

Výsledkem je sloučenina vzorce XVI.

V kroku (vi) je . sloučenina vzorce XVI hydrogenolyzována na odpovídající 4-amino sloučeninu vzorce II. Vhodné jsou obecné dobře známé podmínky katalytické hydrogenace.

Výhodným postupem je zahřívání kyseliny mravenčí v přítomnosti Pd(OH)2/C. '

... Reakční schéma II uvádí postup přípravy sloučenin podle tohoto vynálezu, která je jiná než příprava podle uvedeného reakčního schématu I.

Reakční schema II N(Bz)₂ Á nh₂ J& írn ^NH2(R)Z^ ⁵⁽¹¹¹ N(Bz)_; . ^OR' XXIII (iv) T N(Bz)₂n-Ís^-N lar> G) ^{: H}^4 xxiv 1

- ’ ...... - ” N(Bz)₂ . 1 JŮ-P N GjI ^h(^R)q XXI (iO .. . N(Bz)₂ ^^OCCPh).! J<->Lxt^~^C^^20H . (ΰ) [Oj l OR’ (^R>q - xxii

Sloučenina XII je v kroku (i) cyklizována za použití kyseliny mravenčí, nebo jejího ekvivalentu, jako je orthomravenčan (triethylorthoformát) a výsledkem je sloučenina XXI ( krok(iii) -reakčníschéma I)

V kroku (ii) j© sloučenina vzorce XXI chráněna v poloze I, jak je popsáno výše, ve spojení s krokem (iv) v reakčním schématu I.

Chráněný produkt je poté formylován, v poloze 2 za pomoci první metalace v polárním rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran,tzn. reakce s n- butyllithiem a poté je produkt podroben působení formaldehydu.

V kroku (iii) je uvedena homologace substituentu v poloze 2 sloučeniny vzorce XXII to jest reakce s 1bromo-2-(trifenylmethoxy)ethanem.

Produkt vzorce XXIII může být převeden na sloučeninu vzorce II pomocí kyselé katalytické hydrolýzy ochranných skupin, směrem · ke sloučenině vzorce XXIV, převedením hydroxylové skupiny ve druhé poloze na odpovídající odstupující skupinu, , krystalizací ( jak je popsáno výše, ve spojení s krokem (v) v reakčím schématu I a reduktivní rozštěpení, jak je popsáno výše ve spojení s krokem (vi)-reakcnr schema I.

Sloučeniny vzorce II nemusejí být připraveny postupem uvedeným v reakčním schématu I, II nebo dalšími zde popsanými metodami, ale můžou být připraveny pomocí různých variant pomocí dobře známých syntetických postupů, a jejich různých kombinací.

Připravovaná sloučenina vzorce II může být izolovaná obecnými metodami, popsanými v U.S.Pat. č. 4.689,339 (Gerster), jako je například odstranění· rozpouštědla a rekrystalizace z vhodného rozpouštědla (Ν,Ν-dimethylformamid), nebo ze směsi rozpouštědel,nebo znovurozpuštěním ve vhodném rozpouštědle (jako je methanol)a znovusazení přídavkem druhého rozpouštědla,: ve kterém je sloučenina nerozpustná.

Sloučenina vzorce II může být použita jako antivirové činidlo, jako taková, nebo může být použita ve formě farmaceuticky přijatelných solí, jako .jsou hydrochloridy, dihydrogensulfát, trihydrogenfosfát, nitrát vodíku, methansulfonát, nebo soli dalších farmaceuticky přijatelných kyselin. Farmaceuticky přijatelné soli sloučenin vzorce II mohou byt snadno připeraveny obecnou reakci sloučeniny s ekvimolarmm množstvím relativně silné kyseliny, s výhodou anorganické kyseliny jakou je chlorovodíková, sírová,

nebo fosforečná, nebo s organickou kyselinou, jakou je methansulfonová, v polárním rozpouštědle.

Izolace solí je usnadněna přidáním rozpoučtědla, jako je diethylether, ve kterém, je sůl nerozpustná.

Sloučenina podle vynálezu může být formulována pro různé typy podávání ( pro orální podávání pomocí tablet, kapslí, orálních suspenzí, nebo podobně, topicky, transdermálně, nebo parenteralně), kombinací terapeuticky účinného množství sloučeniny vzorce II s vhodným farmaceuticky přijatelným nosičem, zahrnujícím příměsi a excipientý vhodné pro jednotlivé vybrané dávkové formy.

Vhodnou formulací jsou parenterální rozoky, topické krémy, gely, a masti, tablety a kapsle pro orální podávání.

Způsoby přípravy takovýchto farmaceutických kompozic jsou dobře známé z dosavadního stavu techniky a jsou popsány v Remington’s Pharmaceutical Science^ 18th Edition, 1990 mack Publishing Company, A.R.

Gennaro, Editor .

Další zvláštní formulace vhodné pro vybrané podávání mohou být určeny a připraveny podle literatury z dosavadního stavu techniky. Pevná dávková forma, například obsahující sloučeninu vzorce II, a jedno nebo více rotpouštědel ( fosfát vapenaty, sulfát vapenaty, laktóza, mannitol, celulóza, kaolin, chlorid sodný, škrob, sacharóza, inositol, sorbitol,), vazebná činidla (škrob, želatina, sacharóza, glukóza, dextróza, maltóza, laktóza, přírodní a syntetické kaučuky.),lubrikanty ( mastek, stearát horečnatý, stearát vápenatý, kyselina stearová, hydrogenované rostlině oleje, polyethylenglykoly) , činidla podporující rozpad ( kukuřičný škrob, bramborový škrob, , celulóza a algináty), barvící a barvivářská Činidla. Parenterální roztok obsahuje sloučeninu vzorce II a farmaceuticky přijatelná vodná rozpouštědla, zahrnující vhodné excipienty, jako jsou kyseliny ( chlorovodíková , mléčná, octová, aspartová, nebo, jejich směs) .nebo zásady (hydroxid sodný) pro dosažení pH od 2 do 6 a látky, keré upravují tonicitu (sorbitol, glicerin, ) tak, že formulace je izotonická vzhledem k séru. Topické, nebo transdermální formulace obsahují sloučeninu, vzorce II .ve. formě krému, masti, nebo na tlak citlivé adhezivní sloučeniny. Krém muže obsahovat zvláčňující prostředky (četylalkohol, stearylalkohol, vazelínu z ropy, lehké minerální oleje, acetylovaný lanolin), emulzifikátory ( neiontová povrchová činidla, jako je polysorbát 60, sorbitán monostearát), plniče (montmorillonitové hmoty, alkoholy s dlouhým řetezcem, jako je cetearylalkohol, cetylalkohol, a stearylalkohol), a chránící činidla (methylparaben, propylparaben, benzylalkohol, ) ve vhodných množstvích, která jsou vybraná z dosavadního stavu techniky. Masti obsahují mastové základy, (polyethylenglykol, vazelíny) . zvláčňijící látky,plníce).

Množství sloučeniny vzorce II , které je terapeuticky účinné bude různé podle toho, jak se bude tato sloučenina používat, jaký bude požadovaný terapeutický účinek, jaké budou podmínky léčení, dávkový režim, a cesta, kterou se bude podávat.

Sloučenina vzorce II může být obecné přítomna ve formulacích pro parenterální podávání, v množství od 0.1 do 10 hmotnostních %, vztaženo na celkovou hmotnost formulace. Podobně tablety, nebo kapsle pro orální podávání budou obecně obsahovat od 0,5 do 50 % hmotnostních; a topické, nebo transdermální formulace budou obsahovat od 0,1 do 10 % hmotnostních.

Zvláštní formulace budou snadněji vybrány z dosavadního stavu techniky.

Bylo testováno množství sloučenin vzorce II, a bylo nalezeno, že indukují biosyntézu interferonu v lidských buňkách a u myší.

Tyto výsledky dokazují, že posledně jmenované sloučeniny podle vynálezu mohou být použitelné při léčení virových onemocnění ( hepatitis, oparů, ekzémy, pKOrláza^někólikanásÓbná skleróza, rakovina a další neoplastické nemoci.

Následující příklady blíže vysvětlují vynález. Struktury byly potvrzeny nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 8,9,10,11-Terahydropyrido[1 ,2¹:1,2] imidazo[4,5 -c]chinolin- 6 -amin

Část A

Triethylamin (84 ml,0,6 mol) byl přidán k suspenzi 3 - nitro-2,4chinolindiolu (40g, 0.194 mol) v methylenchloridu (1200 ml) . Výsledný roztok byl ochlazen v ledové lázni a poté byl přidán anhydrid r-tifluormethansulfonové kyseliny (67.2 ml,. 0.40 mol). Po tomto přídavku byla reakce zahřívána v parní lázni po dobu 10 minut a poté jadenkrát znovu ochlazena v ledové lázni.

Terč, butylamin (42 ml, 0.4 mol), byl přidán k reakční směsi, a tato byla zahřívána v parní lázni po dobu 15 minut.

Reakční směs byla promyta vodným uhličitanem sodným (500ml) sušena nad síranem horečnatým, a koncentrována ve vakuu.

Koncentrát byl vložen na vrstvu silikageku, a silikagel byl poté eluován s methylen chloridem. Roztok methylenchloridu byl poté odpařen, ve vakuu a výsledkem bylo 54 g [4-(1,1-dimethylethyl)amino-3-nitrochinolin2-yl]trifluormethansulfonát.

Část B

Triethylamin (19,2 ml, 0,137 . mol)byl přidán k roztoku [4- (1,1-dimethylethyl) amino-3-nitrochinolin-2yl] trif luormethansulfonátu (54 g,· 0,137 mol)· v· toluenu· (okolo 11).

Dále byl přidán dibenzylamin (27 ml,0,137 mol) a reakční směs byla zahřívána pod ref luxem po dobu 2 hodin. Reakční směs, byla koncentrována ve vakuu. Zbytek byl diluován v methanolu ( 900ml) . Dále byla přidána kyselina chlorovodíková, (100 ml 6 N)a reakční směs byla zahřívána pod refluxem po dobu 1 hodiny. Reakční směc byla míchána přes noc při pokojové teplotě.

Výsledná sraženina byla izolována filtrací, promyta methanolem a sušena. Výtěžek byl 42,1 g žluté pevné látky N²,N²-bis(fenylmethyl)- 3-nitrochinolin-2,4 diamin hydrochloridu.

~Část~Č ~

Borohydrid sodný (5,5 g, 0,147 rnmol) byl opatrně přidán k roztoku obsahujícímu hydratovaný chlorid nikelnatý (11.9 g, 0,05 mol),, v methanolu (1200 rol). N²,N²-bis (fenylmethyl) -3-nitrochinolin-2,4-diamin hydrochlorid ( 42.1g,0,l mol)byl vyjmut ze sroěsi methylenchloridu (400 ml)a methanolu (200ml),a dále bylo přidáno niklborátové Činidlo.

Dále bylopatrně přidán borohydrid sodný za tvorby bezbarvé pěny. Reakční směs byla filtrována přez vrstvu Celitu™, jako filtačního činidla. Filtrát byl koncentrován ve vakuu. Zbytek byl rozdělen mezi methylenchlorid a vodu. Vrstva methylenchloridu byla sušena nad sulfátem hořečnatým, a poté koncentrována ve vakuu.

Zbytek byl vyňat z diethyletheru. (okolo 200 ml) . Do etherového roztoku bylo probubláváno 5 minut kyselinou chlorovodíkovou. Výsledná sraženina byla oddělena a sušena. '

Nakonec bylo získáno 32 g N²,N²bis(fenylmethyl)chinolin-2,3,4-triamin hydrochloridu.

Část D

Triethylaroin (3.6 ml, 25.6 mmol) byl přidán k suspenzi N²,N²-bis(fenylmethyl)chinolin-2,3,4triamin hydrochloridu (5 g, 12.8 mmol) v kyselině octové (120 ml) .

Acetylchlor id (0,91 ml, 12,8 g) byl přidán k reakční směsi zahříván pod ref luxem po dobu 5 až 6 hodin, a poté koncentrován ve vakuu.

Zbytek byl rozdělen mezi diethylether a nasyceným vodným uhličitanem sodným. Etherová vrstva byla poté sušena a koncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn na sloupcové chromatografii (elucní silikagel s methylenchloridem obsahujícím 1 až 5 ·% v/v ethylacetátu).

Bylo získáno N,N-bis(fenyImethýl)-2-methyl-1-H-imidazo [4,5 - c] chinolin - 4 - aminu. ( 2,4 g ).

Část E

Suspenze hydridu sodného ( 0,064 g, 2 mmol) v tetrahydrofuranu ( 15 ml) byla ochlazena v ledové lázni.

Dále byl přidán N,N-bis(fenyImethyl)-2-methyl-1 -Himidazo [4,5 - c] chmol in - 4 - amin (0,5 g, 1.32 mmol) a reakční směs byla během 20 minut ohřátá na pokojovou teplotu. Dále byl přidán chlormethyl ethylether a reakční směs byla míchána po dobu 30 minut.

Reakční směs byla zředěna diethyletherem, promyta dvakrat vodou, sušena nad sulfátem horečnatým,a poté koncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn na eluční sloupcové chromatografii (silikagel _s methylenchloridera).

Vznikl N,N-bis(fenylmethy1)-1-ethoxymethyl - 2-methyl - 1Himidazo [4,5-c]chinolin-4-amin (0,43 g)

Část F

Roztok Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-l-ethoxymethyl-2methy1 -1H-imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu (1.2 g, 2.56 mmol) v tetrahydrofuranu (20ml),byl pod atmosférou dusíku ochlazen na 78 °c.

Dále bylo přidáno butyllithium ,(1.03 ml,. 2.5 M v hexanu, 2>56 mmol), a reakční směs .byla míchána po -dobu 5 minut. Dále byl přidán 1-Bromo-3-chlorpropan (2.7 ml, 25 mmol)a reakční směs byla zahřáta na pokojovou teplotu. Po ukončení reakce jak je uvedeno chromatografií na tenké vrstvě ( silikagel,' 30 % ethylacetát,v hexanu v/v) , byla reakční ~směs „ zředěna diethyletherem avodou. Etherová vrstva byla oddělena, sušena nad sulfátem horečnatým, a poté koncentrována ve· vakuu.

Výsledný zbytek byl čištěn na ' eluční 'sloupcové, chromatografii (silikagel s 10 až 20 % ethylacetátem v ' hexanu v/v). Výsledkem bylo 0.76 g Ν,Νbis (fenylmethyl) -2- (4-chlorbuthy1)-1-ethoxymethyl-1Himidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu.

Část G

Methanol (několik ml) byl přidán do suspenze Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-2-(4-chlorbuthyl)-1-ethoxymethyl lH-imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu (0.76 g, 1.5 mmol)v 3N kyselině chlorovodíkové (20 ml) . Reakční směs byla zahřívána na proudové lázni, po dobu 4 hodin, a poté rozdělena mezi methylenchlorid a vodný nasycený hydrogenuhličitan sodný. Vrstva methylenchloridu byla oddělena, sušena nad sulfátem hořečnatým, a poté koncentrována ve vakuu.Výsledkem bylo N,N-bis(fenylmethyl)-2 -(4-chlorbuthyl)1-1H-imidazo [4,5 - c] chinolin<4-aminu (0.64 g) ,

ČástH lodid sodný (lg, 6 mmol)a uhličitan draselný (0.8 g, 6 mmoDbylo přidáno k roztoku Ν,Ν-bis(fenylmethyl)2 -(4-chlorbuthyl)-1-1H-imidazo [4,5-c]chínolin-4-aminu (0.55, 1.2 mmol)v acetonu. Reakční směs byla zahřívána pod. refluxem po dobu 4 hodin,filtrována, a poté koncentrována ve vakuu. Zbytek byl Čištěn mžikovou eluční chromatografií (silikagel s 10 až 15 % ethylacetátem v hexanu v/v). Nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií byla zjištěna možná přítomnost iodo meziproduktů; takže zbytek byl vyjmut z acetonu sloučen s iodidem sodným, a uhličitanem' draselným a zahříván pod refluxem'přeznoc. Reakce byla dokončena a výtěžek byl 0.38 g Ν,Ν-bis(fenyImethyl)-8,9,10,11 tetrahydropyrido-[l',2':l,2]-imidazo [4,5-c]chinolin-4aminu.

Část I

Hydroxid paladia na uhlí (0.35 g)byl přidán k roztoku N,N-bis(fenylmethyl).-8,9,10,11 tetrahydropyrido-[1' , 2 ' : 1,2] -imidazo [4,5-c]chinolin-4aminu (0.38 g, 0.9 mmol), v kyswlině mravenčí (okolo 12 ml) .

Reakční směs byla zahřívána pod refluxem po dobu 3 dnu, zředěna methylenchloridem, a dále bylo upraveno pH na.9 ' 10 %ním hydroxidem sodným.Methylenchloridová vrstva byla oddělena, sušena nad sulfátem horečnatým, a koncentrována ve vakuu na bílou pevnou látku. Materiál byl Čištěn eluční chromatografií (silikagel s 4 až 10 % methanolem v methylenchloridu výv).Výsledkem “ byla pevná látka. Pevná látka- byla rozptýlena v / methylenchloridu, (20 ml), poté izolována filtrací a sušena.Výtěžek byl 75 mg 8,9,10,11 tetrahydropyrido[1¹,2':1,2]imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu jako pevné látky, s teplotou tání 275-278 °C.

Vypočteno pro C₁₄H₁4N₄+0.2CH₂C12:%C, 66.81;%H, 5.69;%N, 21.95;

Nalezeno: %C, 67.06;%H, 5.60;%N,22.18

10-Methyl-8,9,10,11 tetrahvdropyrido-[I¹,2¹:1,21 imidazo [4,5-]chinolin-4-amin

Část A

Roztok Ν,Ν-bis (fenylmethyl)-1-ethoxymethyl -2methyl-lH- imidazo [4,5-c] chinolin-4-amin .(1.8 g, 4.12 mmol, Příklad 1 část E)v tetrahydrofuranu (40 ml) byl ochlazen na -78 °C. Bylo přidáno buthyllithium (1,7 ml, 2.5 M v hexanu, 4.2 mmol)a reakční směs byla míchána po dobu 20 minut.

l-Bromo-3-chloro-2-methylpropan (4.8 ml, 41 mmol) byl dále přidán, a reakční směs byla ohřátá na okolní teplotu během 1 hodiny.

Reakční směs byla zředěna diethyletherem a vodou.

Etherová vrstva byla oddělena, sušena nad sulfátem hořečnatým, a koncentrována ve vakuu. Výsledný zbytek byl čištěn pomocí mžikové eluční chromatografie (silikagel s 5-20 % ethylacetátem v hexanu v/v).

Výtěžek byl 0.65 g N,N-bis(fenyImethyl)-1 -(4-chloro-3 methylbutyl)-1-ethoxymethyl-1H-imidazo [4,5-c] chinolin4-amin ,

Část B

Kyselina chlorovodíková (80 ml 6N) byla přidána k suspenzi Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-1-(4-chloro-327

methylbutyl)-1-ethoxymethyl-1H-imidazo [4,5-c] chinolin4-aminu (0,64 g,1.2 mmol) v methanolu (40 ml), Reakční směs byla zahřívána pod ref luxem po- dobu 2 hodin, Všechen methanol byl unesen během tohoto času.), zředěna methylenchloridem a poté byl přidán 10 % hydroxid sodný. Vrstva methylenchloridu byla oddělena, sušena nad sulfátem hořečnatým, a poté koncentrována. Výtěžek byl 0.5 g Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-2 -(4-chloro-3methylbutyl)-lH-imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu.

Část C

Velký přebytek ( 10 násobný), iodidu sodného, a uhličitanu draselného bylo přidáno do roztoku Ν,Νbis (fenylmethyl)-2-(4·chloro-3-methylbutyl)-IH-imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu (okolo 0.5 g) v acetonu ( okolo 75 ml). Reakční směs byla zahřívána pod refluxem.přes noc, zředěna přidáním acetonu, a poté koncentrována ve vakuu. Zbytek byl promyt methylenchloridem, a znovuzískaný produkt ze solí byl poté čištěn 'eluční sloupcovou chromatografií ^L ( silikagel s 3% ethylacetátem, v methylenchloridu v/v) . Výtěžek byl

0,35 g Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-8,9,10,lltetrahydro-10methylpyrido- [1',2¹:1,2]imidazo [4,5-] chinolin-4-aminu.

Část D

Hydroxid paladia na uhlí (0.35 g)byl přidán k roztoku N, N-bis (fenyImethy1)-8,9,10,lltetrahydro-10methylpyrido [1¹ ,2’ :1,2] irnidazo [4,5-] chinolin-4 aminu(0.35 g, 0.809 mmol) , v kyselině mravenčí (okolo 15 ml) .

Reakční směs byla zahřívána pod refluxem po dobu 3 dnu, zředěna směsí methanolu a vody, a filtrována skrz Celit™ .Filtrát byl koncentrován ve vakuu a dále bylo upraveno pHIO %ním hydroxidem sodným. Výsledná sraženina byla izolována filtrací,' čištěna eluční chromatografií (silikagel s 2 až 5 % methanolera v methylenchloridu v/v) . Výtěžek .byl 0.1 .g . -10-methyl 8,9,10,lltetrahydropyrido[1¹,2¹:1,2]irnidazo [4,5]chinolin-6-aroinujako, pevné látky, s teplotou tání 279-281 °C. Vypočteno pro ^ςΗ₆Ν₂%^ 71.40;%H, 6.39;%N, 22.20; Nalezeno: %C, 71.10;%H, 6.46;%N,22.25.

Příklad 3

Hvdrát8H-9,10,ll,12Tetrahydrohexamethylenijiiino Γ1¹,2¹ ;1,21 irnidazo [4,5-]chinolin-e-aminu

Část A

Roztok N, N-bis (fenylmethyl) Ί-ethoxy methyl -2methyl-lH- imidazo [4,5-c]chinolin-4-amin (1.5 g, 3.43 mmol, Příklad 1 část E)v tetrahydrofuranu (30 ml) byl ochlazen na -78 °C. Bylo přidáno po kapkách buthyllithium (1.4 ml, 2.5 M v hexanu, 3.5 mmol)a následně byl přidán 1-bromo-4-chlorbutan (4 ml, 34 mmol) a reakční směs byla ohřátá na okolní teplotu a poté byla zchlazena diethyletherem a vodou.

Etherová vrstva byla oddělena, sušena nad sulfátem horečnatým, a koncentrována ve vakuu. Výsledný zbytek byl čištěn pomocí mžikové eluční chromatografie (silikagel s 10 % ethylacetátem v hexanu v/v). .

Výtěžek byl 1.5 g N,N-bis(fenylmethyl)-2-(5chlorfenyl)-lH-imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu .

Část B

Použitím způsobu z příkladu 2 část C N,Nbis(fenylmethyl)-2-(5-chlorfenyl)-1H-imidazo [4,5c] chinolin-4-aminu (1.3 g, 3mmol) byl cyklizován na N,N-bis(fenylmethyl)-8H,9,10,11,12tetrahydrohexamethylenimino-[1‘, 2':1,2] imidazo [4,5]chinolin-β-aminu jako pevné látky s výtěžkem 1.1 g.

Část D

Hydroxid paladia na uhlí (ig) byl. přidán k roztoku N,N-bis(fenylmethyl)-8Ή, 9,10,11,12

I tetrahydrohexamethylenimino- [1', 2 ' : 1,2] imidazo [4,5]chinolin-6-aminu (lg, 2,3 mmol) v kyselině mravenčí (okolo 30 ml). Reakční směs byla zahřívána pod refluxem po dobu 4 dnů, zfiltrována, promyta soustavou methanol/methylenchlorid a poté'koncentrována ve vakuu. Zbytek byl rozdělen mezi methylenchlorid a 10 % hydroxyd sodný. Vrstva methylenchloridu byla oddělena, . sušena nad sulfátem hořečnatým a koncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn pomocí eluční sloupcové chromatografie (silikagel s3 až 10 % methanolem, v methylenchloridu v/v). Výtěžek byl 0.4 ^:g hydrátu 8H,9,10,11,12 -tetrahydrohexamethylenimino[1' , 2 ' : 1,2] imidazo [4,5-] chinolin-6-aminu jako 'bílé, pevné látky s teplotou tání 237 až 240 °C.

Vypočteno pro C₁₅H₁₆N₄+1/3H₂O:%C, 69.74;%H, 6.50;%N, 21.69;

Nalezeno: %C, 69.74;%H, 6.27;%N,21.37.

Příklad 4 Hydrát 9,10-Dihvdro-8H-pvrřolo Γ1',2’:1,21 * imidazo [4,5-1 chinolin-4-aminu

Část A

Roztok Ν,Ν-bis(fenyImethyl)-1ethoxymethyl -2-methyl· 1H- imidazo [4,5-c] chinolin-4 amin (1.7 g, 3,9 mmol, Příklad 1' část E)v tetrahydrofuranu (50 ml) byl ochlazen na -78 °C. Bylo přidáno po kapkách buthyllithium (1.6 nil, 2.5 M v hexanu, 4.1 mmol)a reakční směs byla míchána po dobu 5 minut.

Ethylenoxid byl vyjmut z vrstvy reakční směsi.Po 10 minutách byla reakční směs zahřáta na okolní teplotu. Přidávání ethylenoxidu bylo ukončeno, jestliže reakční teplota dosáhla 0 °C.

Poté byla zmrazená diethyletherem a vodou.

Etherová vrstva byla oddělena, sušena nad sulfátem hořečnatým, a koncentrována ve vakuu. Výsledný zbytek byl čištěn pomocí sloupcové eluční chromatografie (silikagel s 5 až 10 % ethylacetátem v methylenchloridu v/v) .

Výtěžek byl 1.4 g N,N-bis(fenylmethyl)- 2 -(3 hydroxypropyl)-1-ethoxymethyl -1H-imidazo [4,5c]chinolin-4-aminu .

Část B

Thionylchlorid (5 ml, 68 mmol) byl přidán k N,Nbis(fenylmethyl)-2-(3-hydroxypropyl)-1 - ethoxymethyl -1H imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu ( ig, 2.1 mmol) a reakční směs byla rychle míchána a pomocí chromatografie na tenké vrstvě ( silikagel , 10 = ethylacetát v methylenchloriduv/v) bylo zjištěno, kdy byla reakce ukončena. Reakční směs byla zředěna methylenchloridem, poté neutralizována s 10 % hydroxidem sodným, a hydrogenuhličitanem sodným. Vrstva methylenchloridu byla oddělena, sušena nad sulfátem horečnatým, a koncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn pomocí sloupcové eluční chromatografie ( silikagel s 10 až 30 % ethylacetát v hexanu v/v) . BVýtěžek byl 1 g Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-2-(3chloropropyl)-1-ethoxymethyl-1H-imidazo [4,5c]chinolin-4-aminu .

Část C’

Velký přebytek ( 10· násobný) , uhličitanu draselného a iodidu sodného ( 5 násobný přebytek), bylo-V přidáno do roztoku N,N-bis(fenylmethyl)-2-(3chloropropyl)-1-ethoxymethyl-1H-imidazo[4,5c]chinolin - 4-aminu (0.8 g, 1,8 mmol)v acetonu . Reakční směs byla zahřívána pod refluxem po dobu dvou hodin , zfiltrována a poté koncentrována ve vakuu.Vrstva)-J methylenchloridu byla oddělena, sušena nad sulfátem hořečnatým, a koncentrována ve vakuu. Zbytek bylčištěn pomocí sloupcové eluční chromát Zbytek byl/ rozdělen mezi methylenchlorid a vodu, čištěn eluční4 sloupcovou chromatografií ( silikagel s 10 až 30 % ethylacetatem, v hexanu v/v). Výtěžek byl 0.25 g Ν,Νbis (fenylmethyl)-9,10,dihydro--8H-pyrrolo-j

[1¹,2¹:1,2]imidazo [4,5-]chinolin-4-aminu :

Část E

Hydroxid paladia na uhlí (0.5g) byl přidán k roztoku Ν,Ν-bis(fenylmethyl) -9,10,dihydro-.-8H-pyrrolo[1¹, 2 ¹ :1,2] imidazo [4,5-] chinolin - 4 - aminu .

(0.25g, 0.62 mmol) v kyselině mravenčí (75 ml).

Reakční směs byla zahřívána pod refluxem po dobu 4 dnu, zředěna methanolem a poté zfiltrována.Filtrát byl koncentrován ve vakuu, smíchán s vodou, a hydrogenuhliČitanem sodným. šedá sraženina byla izolována filtrací, Filtrát byl koncentrován.Výsledný zbytek suspendován ve směsi methanolu a methylenchloridu a pote' zfiltrován. Filtrát byl spojen s izolovanou, šedou sraženinou a· poté čištěn pomocí eluční sloupcové chromatografie' (silikagel s 3 až 5 % methanol, v methylenchloridu v/v) . výtěžek byl 80 mg N,N-bis(fenylmethyl)-9,10,dihydro-8H-pyrrolo[1',2':1,2]imidazo [4,5-]chinolin-4-aminu jako bílé pevné látky s teplotou tání 275 až 277 °C.

Vypočteno pro C₁₃H₁₂N₄+1/3H₂O:%C, 67,81;%H, 5.54;%N, 24.33;

Nalezeno: %C, 67.80;%H, 5.26;%N,24.27,

Příklad 5 .lp,ll-Dihydro-8H- Γ1,4] -oxazino [4^3¹ :1,21 imidazo f4,5-1 chinolin-6-amin

Část A

Roztok N^,N^-bis(fenylmethyl)chinolin-2,3,4triamin hydrochloridu(10 g, 25.6 mmol, Příklad 1 část C)v triethylorthoformátu (40 ml).byl zahříván na 120 ⁰

C po dobu 30 minut, zchlazen na okolní teplotu a zředěn diethyletherem.Výsledná sraženina byla izolována filtrací, rozdělena mezi hydroxid amonný a methylenchlorid.Vrstva methylenchloridu byla oddělena, promyta dvakrát vodou, sušena nad sulfátem hořečnatým, a poté koncentrována ve vakuu.

Výtěžek byl 8.6 g Ν,Ν-bis (fenylmethyl) - IH-irnidazo [4,5c]chinolin-4-aminu, jako tmavě hnědé pevné látky.

Část B

Roztok Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-1Himidazo [4 ,.-5-c] chinolin-4-aminu (2 g, 5.49 mmol, )v tetrahydrofuranu (10 ml) byl přidán k suspenzi hydridu sodného (0.21g, 6.58 mmol)v tetrahydrofuranu (25 ml) . Po 30 minutách byl přidán chlormethyl ethýlether ( 0.61 rol, 6.58 mmol) a reakční směs byla míchána po dobu 2 hodin. Reakční směs byla zředěna diethyletherem, promyta vodou, sušena nad sulfátem hořečnatým, a koncentrována ve vakuu. Hrubý produkt byl ve formě hrubého oleje. Olej byl čištěn pomocí sloupcové

I

eluční chromatografie (silikagel s 20 až 30 % ethylacetátem v hexanu v/v).

Výtěžek byl 1.77 g N,N-bis (fenylmethy 1) -1 -ethoxyniethylIH-imidazo [4,5-c] chinolin-4-aminu jako bíle vyčiněná pevná látka.

Část C

Butyllithium (1.6 ml, 2.5 m v hexanu, 4 mmol) bylo přidáno do zchlazeného (suchý led/acetonová lázeň) roztoku N,N-bis(fenyImethyl)-1-ethoxymethyl-1H-imidazo [4,5 - c] chinol in-4 - aminu (1.7 g, 4 mmol) v tetrahydrofuranu. Nebyla pozorována žádná barevná změna. Reakční směs byla zahřáta na -20 °C (suchý led tetrachlorid uhlíku) a barva se změnila na červenou. Do reakční směsi byl přidán formaldehydový plyn v atmosféře dusíku . Po několika minutách reakce vznikla pevná hmota, a ledová lázeň byla odstraněna.

Reakční směs byla zahřáta na okolní teplotu, a barva reakční směsi se změnila z červené na žlutou, reakce byla zředěna diethyletherem a vodou. Vrstva etheru byla _u oddělena, sušena nad sulfátem hořeČnatým a koncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn pomocí sloupcové eluční chromatografie (silikagel s 10 až 20 % ethylacetátem v hexanu v/v).

Výtěžek byl 1. g 4-bis(fenylmethyl)amino-lethoxymethy1-1H-imidazo '[4,5 - c]chinolin -2 -methanolu.

Část D

Hybrid sodný (0.11 g, 3.3 mmol) byl přidán do roztoku 4 - bis (fenylmethy1) amino -1 - ethoxymethyl - 1H _t imidazo [4,5-c]chinolin-2-methanolu (1.0 g,2.21 mmol) v

N,N-dimethylformamidu (15 ml)· a výsledná směs byla míchána po dobu 10 minut. l-Broroo-2-(trityloxy)ethan byl přidán a míchán nepřetržitě při pokojové teplotě po dobu 3 až 4 hodiny. Reakční směs byla zmrazená s diethyletherem a vodou. Etherová vrstva byla oddělena, prorayta několikrát vodou, sušena nad sulfátem horečnatým a koncentrována ve vakuu. Zbytek byl Čištěn pomocí sloupcové eluční chromatografie (silikagel s 10 až 30 % ethylacetátem v hexanu v/v).

Výtěžek byl 1.1 g N,N-bis(fenylmethyl)-1ethoxymethyl- 2 - [ (2 - tri fenyImethoxy) ethoxy]methyl -1Himidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu.

Část E

N,N-bis(fenylmethyl)-1 - ethoxymethyl - 2 - [(2trifenyImethoxy)ethoxy]methyl-1H-imidazo [4,5-

c] chinolin-4-amin (1.1 g , 1,5 mmol) v 6 N kyselině chlorovodíkové (25 ml) byl zahříván v parní lázni po dobu 1.5 hodiny.

Reakční směs byla neutralizována na pH 7 extrahovaná methylenchloridem. Extrakt byl sušen a koncentrován ve vakuu. Zbytek byl čištěn na sloupcové chromatografii (silikagel s 10 až 50 % ethylacetátu v hexanu v/v).

Výtěžek byl 0.5 g Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-2-(2hydroxyethoxy)methyl -1H-imidazo [4,5-c]chinolin-4 aminu.

Část F

Triethylamin (0.17 mL, 1.25 mmmol) byl přidán k roztoku Ν,Ν-bis(fenylmethyl)-2-(2-hydroxyethoxy)methyl-1Himidazo [4,5-c] chinolin-4-aminu(0.5 g, 1.14 mmol) v methylenchloridu (20 ml). Methansulfonylchlorid ¢0.09 ml, 1.14 mmol) byl dále přidán, a reakční směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny.

Reakční směs byla zředěna methylenchloridem, promyta vodou, sušena nad sulfátem hořečnatým, a poté koncentrována ve vakuu. Výtěžek byl 0.6 g N,Nbis(fenylmethyl)- 2 -(2-methylsulfonyloxyethoxy)methyl IH-imidazo [4,5-c]chinolin-4-aminu.

Část G

Přebytek uhličitanu draselného a iodidu sodného byl přidán k roztoku N,N-bis(fenylmethyl)-2-(2methy Isulf ony loxyethoxy )niethyl-lH- imidazo [4,5c] chinolin-4-aminu ( 0.6 g, 1,14 rcmol)v acetonu (200 ml). Reakční směs byla zahřívána pod refluxem přez noc, poté koncentrována ve vakuu. Zbytek byl rozdělen mezi methylenchlorid (150 ml) a vodu (50 ml) . Methylenchlorid byl oddělen, sušen nad sulfátem hořečnatým a poté koncentrován ve vakuu. Zbytek byl čištěn na sloupcové chromatografii (silikagel s 10 : 10:80 v/v/v methylenchlorid:ethylacetát:hexan).

Výtěžek byl 0.42 g N,N-bis(fenylmethyl)-10,11 dihydro-8H-[1,4]-oxazino [4 ¹ , 3 ¹ :1,2] imidazo [4,5]chinolin-6-aminu jako bílé pevné látky.

Část H

Hydroxid paladia na uhlí (0.5g) byl přidán k roztoku N,N-bis(fenylmethyl)-10,11 -dihydro8H- [1,4]-oxazino [4 ¹ ,3 ¹ :1,2] imidazo [4,5-] chinolin-6aminu (0.4 g, 0.95 mmol) v kyselině mravenčí (okolo 45 ml). Reakční směs byla zahřívána pod refluxem po .dobu 6 dnu, zředěna methanolem a poté zfiltrována skrze Celit™' jako filtrační činidlo. Filtrát byl koncentrován ve vakuu, smíchán s hydrogenuhličitanem sodným. Zbytek byl vyňat ze směsi methanol a methylenchlorid. Byl přidán silikagel a výsledná směs byla koncentrována ve vakuu. Pevná látka byla umístěna na sloupec, a eluována 2 až 5 % methanolem v methylenchloridu. Výsledkem byla pevná látka. Nukleární magnetické rezonanční spektrum bylo podobné s formiátovou silí požadovaného produktu.Sul byla vyňata z 5 % kyseliny chlorovodíkové a zahřívána v parní lázni po dobu 30 minut. Ke směsi byla přidána zásada 10 % hydroxidu sodného. Výsledná sraženina byla izolována pomocí' filtrace, promyta vodou, a sušena ve vakuu. Výtěžek byl 75 mg 10, U-dihydro-8H-[1,4]-oxazino [4 ¹,3 ' : 1,2]- imidazo [4,5-c]chinolin-6-aminu jako pevné látky s teplotou tání 258 až 259 °C.

Vypočteno pro %C, 64.99;%H, 5.03;%N, 23.32; .

Nalezeno: %C, 64.61;%H, 4.88;%N,23.18.

Indukce interferonu v lidských buňkách

Ke stanovení indukce interferonu u sloučenin podle vynálezu byl použit systém krevních lidských buněk in vitro. Účinnost je měřena pomocí interferonu vyloučeného do kultivačního prostředí. Interferon je měřen pomocí biozkoušky.

Příprava krevních buněk pro kultivaci

Zdravá krev je odebrána žilou a soustředěna do _ř EDTA vakuované· trubice. Vnější mononukleární krevní buňky (PBM's) jsou odděleny z celkového množství krve pomocí LeucoPREP™ Brand Cell Separetion ' Tubes (použitelný z Becton Dickinson) nebo Ficoll-Paque ^Rroztok ( použitelný z Pharmacia LKB Biotechnology Inc,Piscataway, NJ).PBM's jsou suspendovány v lxl0⁶/ml v RPMI 1640 media ( použitelné z GIBCO, Grand Island, NY) obsahující 25 mM HEPES (N-2-hydroxyethylpiperazinI

N¹-2-ethansulfonová kyselina a L-glutamin (přidáno 1% pěnici 1in-streptomycinového roztoku) s 10 % inaktivačním zahřátím (56 °C, po dobu 30 minut)autologickým šerem které bylo přidáno. 200 μΐ části PBM suspenze je přidána do 96 jamek (s plochým dnem) Mikrotestu III kultivačních misek se sterilní tkání.

Příprava sloučeniny

Sloučeniny jsou rozpuštěny v ethanolu, dimethylsulfoxidu, nebo ve vodní tkáňové kultuře a poté zředěny vodní tkáňovou kulturou, 0.01N hydroxidem sodným, nebo 0.01N kyselinou chlorovodíkovou ( Výběr rozpouštědla bude záviset na chemických charakteristikách sloučenin, které jsou testovány.).

Koncentrace ethanolu, nebo DMSO by meměly překročit konečnou koncentraci 1% pro přidání do kultivačních jamek. Sloučeniny jsou nejprVe testovány v koncentracích v rozmezí od 0.1 ^g/ml do okolo 5 ^g/ml. Sloučeniny, které vykazují indukci v koncentracích 0.5 Mg/ml, jsou poté testovány v širším koncentračním rozmezí.

Inkubace

Roztok testované sloučeniny je přidán do objemu (méně než , nebo rovno 50 μΐ) do jamek, které obsahují 200 jul zředěné tzdravé krve nebo PBM's do media. Rozpouštědlo a/nebo medium je přidáno do kontrolních jamek (jamky bez testované sloučeniny) a dále je podle potřeby upraven konečný bjem každé jamky na 250 μΐ. Misky jsou přikryty plastickými víčky, jemně, vířeny a inkubovány po dobu.48 hodin při 37 °C s 5% atmosférou oxidu dusného.

Separace

Následuje inkubace, misky jsou pokryty filmem parafínu, a poté centr ifugovány při 1000 otáčkách . za minutu po dobu 10 až 15 minut při 4 °C v Damon IEC Model CRU-5000 centrifuge. Medium (okolo 200 μΐ} je odstraněno ze 4 až 8 misek a vloženo do 2 ml sterilních ledových nádob. Vzorky jsou udržovány při -70 °C až do .analýzy.

Anályzovaný-interferon/vypočtený interferon

Interference určen pomocí biozkoušky za použití A549 lidských buněčných karcinomů plic, zkoumaných na encefalomyokarditidu.

Detailní způsob této biozkoušky byl popsán G.L.Brennan a L.H.Kronenberg v Automated Bioassay of interferons in Micro-test Plates, Biotechniques, červen/červenec ,78,19 83, uvedený zde v referenci.

Obecně uvedená metoda probíhá následujícím způsobem: Interferon je zředěn, a buňky A549 jsou inkubovány při 37 °C po dobu 12 až 24 hodin.Inkubované buňky jsou infikovány očkovací látkou viru encefalomyokarditys. Infikované buňky jsou inkubovány dále při 37 °C před určením virového cytopatického účinku. Virová cytopatická účinnost je stanovena spektrofotometrickými absorpčními měřeními a zabarvením.

Výsledky jsou vyjádřeny jako a vyjádření jednotky/ml, které jsou základem hodnoty dosažené pro NIH HU IF-L standartu. Interferon byl identifikován zvláště jako všechny interferony a pomocí testování v šachovnici, neutralizační zkouškou vůči krysám, proti lidskému interferonu (beta) a kozímu interferonu (alfa) za' použití' moriovrstvy buněk s virem encefalomyokarditis. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce, ve které nepřítomnost vstupních dávkových koncentrací ukazuje , že sloučenina nebyla testována pro zvláštní koncentrační dávku.

1 Indukce interferonu^v‘buňkách člověka ' <	\ Gun ./h/ : nalezené Jednotky/ml	Dose Concentration (mg/mL)	5.0	46		32 1	380	i--.------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 210
0Ί	370	99	οει	061	170
0.50	1000	50	100	160	310
o ó	320	v	T	1200	510
0.05		1 1	J i	510
10Ό	CN	1 i	1 1	V)	—
1 . i \ ’ií·:: ! í' i Sloučenina z\| pfíkladu.		——w—			V

Indukce interferonu u myší

Tato testovací metoda byla použita k určení, zda sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou schopny indukční biosyntézy interferonu u myší.

Pro každou testovanou hodnotu dávky , jsou vybrány tři skupiny (tři myši na skupinu) samců myší , které jsou sloučeninou dávkovány orálně . Po hodině je krev oddělena z retrobulbárního plexu, a jímána. Krev byla odstředěna, a sérum bylo odděleno a vzorkováno. Vzorky séra byly ochlazeny na -7 0 °C a uskladněny až do analýzy. Tento postup byl opakován po dvou hodinách po dávce s druhou skupinou myší, a v pěti hodinách po dávce s třetí skupinou po dávce.

Vzorky jsou zkoušeny, jak je popsáno výše, ve spojení s analýzou indukce' interferonu v lidských buňkách. Výsledky jsou vyjádřeny v tabulce, uvedené níže jako α/β nalezené jednotky /ml založené na hodnotě dosažené pro myši MU-1-IF standardu.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce, která je uvedena níže, kde výsledky uvedené < uvádějí jisté množství hodnot, při kterých interferon nebyl detekovatelný v množstvích uvedených výše v nižší úrovni citlivosti při této zkoušce.

Indukce interferonu u myší j
Sloučenina z příkladu	Dávka ! (mg/Kg) J	' J nalezené Jednotky/ml
		1 hr	2 hr	4 hr
1	0.3	<250	<250	<250
1	1.0'	480	480	<250-
1 W	3.0	480 <	1300	330.·
1	10.0	1600	4300	480
3	0.3	<380	<380	-<$80
3	i.o	<380	<380	<380 1
3	3.0	1100	820	<380
3	10.0	1500	2900	660
4	0.3	<520	520	<520 1
4	1.0	1100	1100	<520
4	3.0	2700	‘ 3500	<520
4	10.0	4700	11000	<520
5	0.3	<310	<310	<310
5	1.0	310	<310 1	<310
5	3.0	1100	1200	310
5	10.0	1700	2100	63° —— jr

Nepřímá antivirová účinnost in-vitro

Testovací způsob popsaný níže popisuje schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat růst virové infekce.

Zdravá krev je odebrána žilou a soustředěna do EDTA vakuované trubice. Vnější mononukleární krevní buňky (PBM's) jsou odděleny z celkového množství krve pomocí Ficoll-Paque^ roztoku ( použitelný z Pharmacia LKB Biotechnology Inc,Piscataway, NJ). PBM's jsou promyty s fosfátovým pufrem a poté zředěny v RPMI 1640 mediu ( použitelné z GIBCO, Grand Island, New York)a 10 % plodovým hovězím sérem, a dostaneme konečnou koncentraci 2χ10^δ buněk/ml. lml části PBM's v mediu je umístěno do 15 ml polypropylenových trubic.

Testovaná sloučenina je rozpuštěna v dimethylsulfoxidu a poté zředěna s mediem RPMI 1640. Roztok testované sloučeniny je přidán do trubiček obsahujících PBM's k poskytnutí konečné koncentrace v rozmezí od 0.05 pg/ml až 1.0 pg/ml. Kontrolní trubičky neobsahují testovanou sloučeninu. Trubičky jsou poté inkubovány po dobu 24 hodin při 37°C s 5. % atmosférou oxidu dusného. Po ikubaci byly trubičky odstředovány 400xg po dobu 5 minut. Poté byl odstraněn povrch.PBM's je vloženo do 100 μΐ RPMI 1640 media a poté infikováno s_ 100 pl obsahu jící infikovanou^ dávkou viru VSV. Trubičky jsou inkubovány po dobu 30 minut při 37 °C aŽ se všechen virus absorbuje. Jeden ml RPMI 1640 media je přidáno do každé trubičky, které jsou poté inkubovány po dobu 4 8 hodin při 37 °C. Trubičky jsou ochlazeny, poté rozehřátý a dochází ke štěpení buněk. Trubičky byly odstřeďovány 4 0 0xg po dobu 5 minut a byly odstraněny buněčné zbytky, a poté byl povrch stanoven desetinásobným zředěním Věro buněk v 96 mikrokultivačních miskách. Infikované buňky jsou inkubovány po dobu 24 hodin při 37 °C před stanovením virové cytopatické účinnosti.

Virová citopatická účinnost je stanovena pomozí změny zbarvení s 0,05 % krystaly fialové barvy. Výsledky jsou uvedeny jako VSV inhibice, a jsou definovány jako log₁₀ (řízené VSV výtěžek/experimentální VSV výtěžek).

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce, ve které nepřítomnost vstupních dat uvádí, že sloučenina nebyla testována ve zvláštních koncentracích. Kontrolní trubičky měly hodnotu 0.

Antivirová účinnost in-vitroj	i I
Sloučenina z' příkladu	VSV dosažená . inhibice · j
koncentrační dávka .( jig/tnl)
0.05	0.1	0.5	1.0
1	8.0	8.0	8.0	—
2	—	2.0	4.0	5.0

Claims

1. Sloučenina vzorce II

kde Z je vybráno ze skupiny:

'^^Η2^η' kde n je od 1 do 4;

Í^H2)_a-C(R2Ř2) <^CH2^b‘' kde a a b jsou celá čísla a a+b je 0 až 3, R_t je vodík, nebo alkyl, který má od 1 do 4 uhlíkových atomu, a R2 vybráno ze skupiny obsahující alkyl který má od 1 do 4 uhlíkových atomů, hydroxy, -OR₃ kde R₃ je alkyl , který má od 1 do 4 uhlíkových atomů,, a _:ŇR₄R'₄, kde R₄ a- R'₄ jsou nezávisle vodík, nebo alkyl, který má od 1 do 4 uhlíkových atomů; a (CH£)a^-(Y) - (CH2)5- kde a a b jsou celá čísla, a a+b je 0 až 3, a Y je 0,S, nebo -NR5- kde R5 je, vodík, nebo alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku; a kde q je O nebo 1 a R je vybráno ze skupiny obsahující alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxy od 1 do 4 atomů uhlíku, a halogen, a jejich farmaceuticky přijatelné' soli.

2, Sloučeniny podle nároku 1, kde Z je -(CH₂)_n- a n je 1 až 3, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

3. Sloučeniny podle nároku 1, kde Z je '(CH₂)_a-c(R₁R₂)(CH₂)_b-, ^kde a ab jsou celá čísla a a+b je 0 až 3, Ri je vodík, nebo alkyl, který má od 1 do 4 uhlíkových atomů, a R₂ je vybráno ze skupiny obsahující alkyl který má od 1 do 4 uhlíkových atomů, hydroxy, -0R₃ kde r₃ je alkyl , který má od 1 do 4 uhlíkových atomů, a -NR₄R'₄, kde R₄ a R'₄ jsou nezávisle vodík, nebo alkyl, který má od 1. do 4 uhlíkových atomů; a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

4. Sloučeniny podle nároku 3, je alkyl s 1 až 4 atomy, uhlíku přijatelné soli.

kde R₄ je vodík, a R₂ a jejich farmaceuticky'

5. Sloučeniny podle nároku kde Z je

-(CH₂)_a-(Y)(CH₂)b- kde a a b jsou celá čísla, a a+b je 0 až 3, a

Y je '0, Ξ, nebo -NR₅- kde R₅ je vodík, nebo alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku;

a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

6. Sloučeniny podle nároku 5, kde Y je O, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

7. Sloučeniny podle nároku 6, kde a+b je 1, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

8,9,10,11-tetrahydropyrido[1' , 2 ¹ :1,2] imidazo [4,5-c]chinolin-6-amin

10-methyl-8,9,10,11 - tetrahydropyrido [1¹., 2 : 1,2] imidazo [4,5-c]chinolin-6-amin

8H-9,10,11 -tetrahydrohexamethylenimino [1', 2 ':1,2] imidazo[4,5-c]chinolin-6-amin

8. Sloučeniny podle nároku 1, vybrané ze skupiny obsahuj ící

9. Farmaceutický prostředek obsahující:

(i) sloučeninu podle nároku 1 v množství účinném pro biosynteticku indukci interferonu u zvířat a (ii) farmaceuticky přijatelné nosiče.

9,10,-dihydro-8H-pyrrolo[1¹ , 2¹:1,2] imidazo [4,5-c] chinolin-4-amin .

10,11-dihydro-8H- [1,4] -oxazino[4', 3¹:1,2] imidazo [4,5-c]chinolin-6-amin a jejich farmaceuticky přijatelné soli,

10. Způsob biosyntetické indukce interferonu u zvířat, zahrnující podávám sloučeniny podle nároku 1 uvedeným živočichům, v množství účinném pro biosyntetickou indukci uvedeného interferonu.