CZ243494A3 - Litter for animals - Google Patents

Description

PODESTÝLACÍ MATERIÁLY PRO ZVÍŘATA

OBLAST TECHNIKY

Předložený vynález se týká podestýlacích materiálů ₁ pro zvířata složených ze syntetického a nesyntetického materiálu, který má vzhled, texturu a zvukové efekty velmi podobné přírodní slámě, ale který může být vyčištěn a opakovaně použit.a současně je inertní pro zažívací trakt zvířat a je nejen degradabilní při expozici slunečním světlem a nebo suchým teplem, ale je také biodegradabilní a kompostovátelný.

Tento slámě podobný, částečně syntetický materiál má také zlepšené fyzikální charakteristiky ve srovnání s jinými zcela syntetickými podestýlacími materiály.

DOSAVADNÍ STAV TECHNIKY

Přírodní materiály jako je sláma, piliny, rýžové slupky a tráva jsou tradičné používány jako podestýlací materiály pro zvířata ve stájích a podobných místech, kde zvířata odpočívají. Obecně jsou tyto materiály snadno dostupné a mohou být poměrně levné. Aby se stáje a podobná zařízení udržely v dobrém hygienickém stavu je nutné, aby se tyto přírodní.·materiály každý den odstraňovaly a nahrazovaly novými. Každodenní výměna těchto přírodních podestýlacích materiálů je nutná kvůli jejich částečnému, někdy úplnému znečištění a nasycení zvířecí močí a výkaly. Vzhledem k tomu, že pro každé stání je zapotřebí značné množství nové podestýlky denně, výměna a likvidace znečištěných materiálů může být pro uživatele problémem, protože tyto přírodní materiály nejsou znovu použitelné.

Je také známo, že přírodní materiály jako sláma apod. mohou být v důsledku pohybu zvířat zdrojem víření prachu a jiných mikroskopických úlomků, jež se ve stájích dostávají do vzduchu, který zvířata dýchají, což jim může vyvolávat zdravotní potíže.

K překonání výše uvedených problémů jsou vyráběny náhrady těchto materiálů. Např. byly zavedeny syntetické rohože a lité podlahy. Některé z těchto systémů se však snadno porušují zvířecími kopyty a hromadí se na nich zvířecí trus, čímž navíc vznikají problémy s jeho likvidací. Byly zavedeny i další materiály pro podestýlky. Např. Tucci ve svém patentu /U.S.Pat. č. 4,038,944/ uvádí umělý, plně syntetický podestýlací materiál pro zvířata, který je znovu použitelný a používá se k tomu, aby se usnadnilo odstraňování zvířecích výkalů. Podstatou této podestýlky je množství tuhých, protáhlých kousků nehořlavého, netoxického, hydrofobního, nepropustného syntetického plastu. Přesněji řečeno, tento patent navrhuje použití tuhých, neohebných plastových vláken nebo pramenů majících kruhový průřez a vyrobených především z polyamidu nebo polyethylenu.

Při použití těchto podestýlek se však musí věnovat pozornost způsobu jejich uspořádání na podlaze stáje tak, aby nemohly vnikat do těla zvířete nebo je jinak dráždit a působit jim nepohodlí. Proto se musí dávat pozot na polohu každého kousku plastu tak, aby byly všechny uspořádány rovnoběžně s rovinou podlahy stáje což je obtížný a časově náročný úkol.

Kromě problémů souvisejících s nepohodlím, tyto tvrdé útvary s kruhovým průřezem mohou znamenat i jisté nebezpečí pro zvířata. Mnohá zvířata, např. koně, obecně odmítají chůzi po jakýchkoliv materiálech, z nichž mají nepřirozený pocit. Vlákna nebo prameny podle Tucciho patentu (U.S. Pat. č. 4,038,944) mají přísně kruhové průřezy a tudíž při chůzi koně mají snahu vzájemně po sobě klouzat a odvalovat se pod kopyty zvířete. Tím vyvolávají specifický hluk, který zvíře ruší. Kombinace nepřirozeného pocitu vyvolaného tvrdými vláknovými útvary a neobvyklého hluku může být např. pro koně tak silně rušivým faktorem, že odmítá vstoupit do stáje s umělou podestýlkou nebo se v některých případech může pokusit vyskočit z nepřirozeně se chovajícího materiálu, což je spojeno s rizikem jeho zranění.

Navíc se musí délka pramenů podle Tucciho patentu (U.S. Pat. č. 4,038,944) měnit v závislosti na velikosti zvířete. Různé délky pramenů tvořících podestýlky jsou nutné pro to, aby se minimalizovalo nepohodlí zvířat vyvolané prameny o nevhodné délce, které se dostatečně nepřizpůsobují velikosti určitého zvířete. Tudíž délka podestýlek musí být šitá na míru určitého zvířete. Navíc, ačkoliv tato podestýlka může být použita několikrát, nakonec musí být ze stáje odstraněna a tím vznikají problémy s její likvidací. Tyto plastové kousky nejsou snadno degradabilní, a proto, na rozdíl od přírodních materiálů, nedegradují vlivem slunečního záření. Tento materiál není ani biodegradabilní a kompostovatelný, a proto nemůže být rozptylován po zemědělských polích, aby doplňoval a hnojil zem. Není ani hořlavý a nemůže být tedy nadno spálen. Mimoto předpisy o ochraně přírody vymezují způsoby jakými mohou být mnohé výrobky likvidovány s ohledem na problémy znečištění.

Je dobře známo, že některá nesyntetická aditiva, jako je škrob, mohou usnadňovat rozklad některých syntetických plastů, jsou-li do nich přimíchána. Např. patent Nishiyamy a dalších (U.S. Pat. č. 5,154,864/ se týká degradabilnícn fólií /nikoliv vláken/ připravených z celuózy, chitosanu a organického plniva, určených pro obalové materiály a určité další výrobky pro zemědělství, které nesouvisí s podestýláním zvířat. V patentu Mullera a dalších /U.S. Pat. č. 5,166,232/ je uveden degradabilní plastový materiál obsahující směs syntetického polymeru, škrobu a složky usnadňující schopnost degradace. Navržená směs je však použita pro přípravu nového typu fólie a pro výrobky tvářené ve formě obalových materiálů a pro materiály sloužící k mulčování půdy. Několik dalších odkazů také udává návod, jak připravovat směsi škrobu a syntetických polymerů. Avšak žádný z nich nenavrhuje způsob nebo nedává podnět k přípravě směsí škrobu s polymerními materiály určenými pro výrobu degradabilní, částečně syntetické podestýlky.

PODSTATA TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ VYNÁLEZU

Dlouho tak existuje potřeba levné, neprašné, opětně použitelné podestýlky .obsahující syntetickou a nesyntetickou složku, která je, nejen snadno degradabilní při expozici slunečním světlem nebo suchým teplem, ale která je také biodegradabilní a kompostovatelná.

Tuto potřebu naplňuje nový podestýlací materiál, který má vzhled, omak a zvuk přírodního podestýlacího materiálu, takže je pro zvíře pohodlný, je relativně levný, omyvatelný a opětně použitelný a také je jak degradabilní při expozici slunečním světlem nebo suchým teplem, tak také biodegradabilní a kompostovatelný. Tento výše popsaný částečně syntetický podestýlací materiál pro zvířata má všeobecně vzhled a texturu jako přírodní sláma a je složen z množství degradabilních, měkkých a ohebných, monofilů (elementárních vláken). Pod pojmem částečně syntetický se rozumí, že vlákna v tomto vynálezu obsahují přírodní materiál, jako je škrob, což není uměle vytvořený syntetický polymer typu polyethylenu, polypropylenu, polyamidu atd. Částečně syntetický materiál sestává z množství vytlačených monofilů, obsahujících škrobem modifikovaný termoplastický polymer. Přesněji řečeno, vytlačený monofil je vytvořen ze směsi termoplastického polymeru a škrobové složky. Pro podporu schopnosti degradace ultrafialovým zářením a nebo teplem může být také přidán nejméně jeden druh soli přechodového kovu. Směs může obsahovat asi 50 až 90 hmotnostních % termoplastického polymeru a 10 až 50 hmotnostních % škrobu.

Součástí řešení je způsob výroby opětně použitelného, částečně syntetického podestýlacího materiálu, včetně přípravy směsí složených z 50 až 90 hmotnostních % termoplastického polymeru a z 10 až 50 hmotnostních % škrobu, včetně vytlačování směsi do tvaru monofilů a také způsob likvidace této částečně syntetické podestýlky včetně kompostování.

Ačkoliv jsou směsi polyethylenu a škrobu v technice známé je zcela neočekávané, že tyto směsi mohou být přirozeně měkké, ohebné a užitečné pro výrobu pramenů vláken, které mají podobný vzhled, texturu a zvuk jako přírodní sláma.

PŘÍKLAD PROVEDENÍ VYNÁLEZU

Termoplastickými polymery v tomto materiálu mohou být polyolefiny vyrobené z monomerů se dvěma až čtyřmi uhlíkovými atomy, polyamid, polyethylentereftalát /PET/ a jejich směsi. Řešení však není nutně omezeno jen na ně. Ačkoliv polyolefiny z monomerů s více než čtyřmi uhlíkovými atomy nejsou nutně vyloučeny, přednost je dávána polyethylenu a polypropylenu, zejména nízkohustotnímu polyethylenu, jako je komerčně dostupný typ vyráběný firmou Dow Chemical Company of Midland, Michigan, pod obchodním označením LDPE 640. Nízkohustotní polyethylen (LDPE) se liší od vysokohustnotního (HDPE) tím, že prvý materiál je charakteristický vysoce rozvětvenými a prostorově rozloženými makromolekulárními řetězci, zatímco druhý typ má řetězce relativně přímé, těsně uspořádané a je všeobecně nazýván lineární. LDPE je také měkčí a ohebnější než HDPE. Avšak, ačkoliv je dávána největší přednost LDPE, není to jediná možnost. Např. polypropylen, jako je typ 31S3A prodávaný firmou Lyondell Polymers of Houston, Texas, je rovněž vhodný pro použití jako syntetická polymerní složka směsi.

Syntetický termoplastický polymer může být míšen až s asi 50 hmotnostními nesyntetického polýsacharidu s rozvětvenými řetězci, obecně známého jako škrob. Jakákoliv organická sloučenina na bázi škrobu s níže popsanými požadovanými vlastnostmi je vhodná. Směs tak může obsahovat asi od 50 do hmotnostních % termoplastického polymeru a asi od 10 do hmotnostních % škrobu.

Použije-li se polyethylen, směs ho obsahuje asi od 50 do 90 hmotnostních % a škrobu asi od 10 do 50 hmotnostních % s tím, že nejvýhodnější poměr polyethylenu ke škrobu je potom asi 75 : 25. Ačkoliv je možné připravit pro vytlačování směs přímým míšením škrobu s polyethylenem, je to poněkud obtížné a je tedy vhodnější připravit předsměs škrobu s menším množstvím polyethylenu. Zbývající množství polyethylenu odpovídající žádanému konečnému obsahu se pak mísí s předsměsí. Předsměs polyethylenu a škrobu (škrobový koncentrát) je komerčně dostupný od firmy Fully Compounded Plastics, lne. (FCP), Decatur, Illinois, pod obchodním názvem Polystarch.

V nejvýhodnějším provedení je míšeno asi 50 hmotnostních % polyethylenových granulí jako je LDPE 640 asi s 50 hmotnostními % předsměsí, která obsahuje asi 50 hmotnostních % polyethylenu a asi 50 hmotnostních % škrobu. V konečné směsi je tedy obsaženo asi 25 hmotnostních % škrobu.

Před vytlačováním lze do směsi termoplastického polymeru se škrobem přidávat účinné množství solí přechodných kovů pro urychlení degradace ultrafialovým zářením nebo suchým teplem. Tyto soli zahrnují stearáty ceru, železa a manganu, ale nejsou nutně omezeny jen na né. Čím větší množství uvedených solí směs obsahuje, tím rychleji bude degradovat při expozici UV zářením nebo suchým teplem.

Směs může být vytlačována do tvaru monofilů s pravoúhlým průřezem, vyhovujícím typu použitého termoplastu. Např. při použití LDPE je směs vytlačována při teplotách v rozmezí 154 až 185 °C na monofily s pravoúhlým průřezem o rozměrech asi od 0,38 mm x 1,90 mm do 0,76 mm x 3,81 mm. Jako podstatné bylo zjištěno, že vytlačovaná vlákna s pravoúhlým průřezem namísto kruhového mají omak a texturu podobnou jako přírodní sláma. Tato podobná textura je příčinou, že zvíře se ve stáji nebo podobném zařízení cítí pohodlně, protože vlastnosti vláken se velmi podobají přírodnímu materiálu. Před tím, než jsou baleny, je výhodné monofily řezat na délky asi 40 až 61 cm. Velikost zvířete nehraje při podestýlání částečně syntetickou podestýlkou podstatnou roli, protože materiál je měkký a ohebný a nevyžaduje z hlediska možného dráždění zvířete zvláštní pozornosti.

Monofily nebo prameny vláken jsou v podestýlce náhodně rozloženy na zemi nebo podlaze stáje. Znovu je nutno připomenout, že orientace nebo poloha pramenů není důležitá, protože prameny tohoto materiálu jsou měkké a ohebné. Žádné zvláštní úsilí k rozložení pramenů na podlaze stáje není třeba.

Na ukázku praktického využití vynálezu byla předsměs složená z 50 hmotnostního % nízkohustotního polyethylenu a 50 hmotnostního % škrobu za sucha smíchána s granulemi nízkohustotního polyethylenu, takže konečný poměr polyethylenu ke škrobu byl 75 : 25 hmotnostních %. Směs byla potom vytlačována na jednošnekovém vytlačovacím stroji o průměru šneku 63,5 mm za použití hlavy se 6 hubicemi o průřezu 1,5 x 6,9 mra. Monofily byly vytlačovány při teplotách v rozmezí od 154 °C do 185 °C s výkonem 13,61 kg za hodinu. Monofil byl vytlačován do vodní lázně o teplotě asi 18,3 °C a navinut na cívky. Navinuté vlákno-bylo poté nasekáno na délky od 40 do 61 cm.

Ve srovnání s polyethylenem, polyamidem nebo jiným známými plně syntetickým vlákny jsou podle předloženého vynálezu částečně syntetická vlákna měkčí, mají teplý omak a nemají lesklý vzhled syntetických vláken. Vlákna podle předloženého vynálezu mají přirozený povrch, který není hladký a svým charakterem připomíná přírodní produkty jako slámu. Kromě toho jsou vlákna podle předloženého vynálezu měkčí než vlákna plně syntetická. Výhoda přirozeného povrchu a měkkosti vláken se projevuje mimo jiné v tom, že jsou-li vlákna použita jako podestýlka v koňských stájích, koně mohou po tomto materiálu chodit bez nebezpečí uklouznutí. Protože vlákna podle předloženého vynálezu jsou poměrně měkká, chůze zvířete po vláknech není doprovázena lémavým a praskavým zvukem charakteristickým pro plně syntetická vlákna. Kontrolní zkoušky ukázaly, že jsou-li vlákna podle předloženého vynálezu použita jako podestýlka v koňských stájích, koně vstoupí do stáje bez váhání, zůstanou v ní a chovají se přirozeně.

Navíc je také částečné syntetický materiál podle předloženého vynálezu bezprašný. To znamená, že vlákna se nelámou, jsou-li udupávána. Pohybuje-li se tedy zvíře po této podestýlce, neuvolňuje se z podestýlky do vzduchu žádný prach, čímž se eliminuje nebezpečí vzniku zdravotních potíží zvířete v důsledku prašného prostředí.

Kromě toho částečně syntetický materiál složený z termoplastického polymeru a škrobu je inertní pro zažívací ústrojí zvířat. Zvláště pak studie krmení ukázaly, že směsi z nízkohustotního polyethylenu a škrobu procházejí zažívacím traktem zvířete beze změny, aniž by zvířeti uškodily. Lze se domnívat, že směsi jiných termoplastických polymerů se škrobem se budou chovat stejným způsobem.

Navíc může být částečně syntetický materiál podle předloženého vynálezu vyčištěn a opakovaně použit. Tím odpadá likvidace velkého množství přírodní slámy apod. Část materiálu složeného ze syntetické a nesyntetické složky, na němž ulpěly výkaly, může být ze stáje odstraněna. Po určité době, asi jednoho týdne, lze všechen částečně syntetický materiál ze stáje vyvézt a vyprat. Vysušeným materiálem může být ve stáji znovu, podestýláno. Praní, sušení a opětné použití je možné několikrát opakovat a proto může být tento slámě podobný materiál podestýlán po dobu několika týdnů.

Po určité době používání vsak musí být materiál zlikvidován, a to buď degradací slunečním UV zářením a nebo tepelnou a biologickou degradací během kompostování. UV a tepelná degradace je podporována přídavkem solí přechodných kovů, jak bylo výše uvedeno. S cílem posoudit tepelnou degradaci byla měřena pevnost v tahu vzorků vláken ze směsi polyethylen - škrob při expozici na teplotu kompostování asi 65 °C. Pevnost v tahu těchto monofilů se po dvou týdnech snížila průměrně z 5,66 MPa na 4,76 MPa. Poměrné prodloužení při přetržení stejných vzorků se zmenšilo ze 76 % na 44 %.

Při jiné zkoušce zrychlené tepelné degradace byly fólie připravené ze směsi nízkohustotního polyethylenu a 12,5 hmotnostních % škrobu exponovány při teplotě asi 60°C a 50 % relativní vlhkosti. Pevnost v tahu těchto modifikovaných fólií byla porovnána s pevností fólií ze stoprocentního nízkohustotního polyethylenu. Po 50 dnech byla naměřená pevnost v tahu modifikované fólie na úrovni asi 50 % původní hodnoty. Fólie ze samotného LDPE měla asi 80 % původní pevnosti. Modifikované fólie ze směsi LDPE/skrob ztratily při podobné zkoušce svoji pevnost ze 100 % a k jejich úplné destrukci došlo po 60 dnech expozice na slunečním světle.

U několika vzorků podestýlacího materiálu podle předloženého vynálezu byla také vyhodnocena biodegradabilita aerobní biodegradační zkouškou podle normy ASTM D 5209-91. Při této zkoušce byly vzorky exponovány v prostředí bakterií při teplotě místnosti. Během zkoušky bylo měřeno množství vyvinutého oxidu uhličitého (CO₂). Je nutno poznamenat, že biologická degradace vzorků působením bakterií probíhala za vývinu CO₂· Po jednom týdnu se u vzorků monofilů zmenšila pevnost v tahu z 5,660 MPa na 4,41 MPa a poměrné prodloužení při přetržení pokleslo ze 76 % na 38 %. částečně syntetický materiál tak může být likvidován kompostováním. Za normálních podmínek kompostování, kdy teploty dosahují asi 65 °C se účinek' bakterií a tepelných podmínek projeví destrukcí vláken na menší a menší části. Tento účinek je urychlován zejména bakteriemi, které napadají škrob obsažený ve vláknech. Postupným spotřebováváním škrobu se zvětšuje povrch vláken, což umožňuje ještě větší napadení bakteriemi. Soli, pokud je vlákna obsahují, urychlují tepelnou degradaci, jejímž důsledkem je zmenšování molární hmotnosti polyethylenu. Je-li molární hmotnost polyethylenu dostatečné malá, mohou bakterie napadat zbytky polyethylenu a přeměňovat je na humus. Monofil tak bude plně zkompostován, což poskytuje možnost jeho recyklace.

Pro potvrzení předpokladu, že monofily podle předloženého vynálezu budou degradovat také při expozici UV zářením, byla provedena zrychlená zkouška, při které byly vzorky podestýlacího materiálu vystaveny UV záření v Q-U-V zkušební jednotce. Po týdenní expozici UV zářením se pevnost v tahu materiálu zmenšila z 5,66 MPa na 3,90 MPa. Poměrné prodloužení při přetržení vzorku monofilu se zmenšilo ze 71 % na 6 % po stejné době expozice. Jeden týden v Q-U-V zkušební jednotce je ekvivalentní účinku přírodního slunečního světla v délce asi šesti měsíců.

Na tomto místě je nutno se také zmínit, že monofily podle předloženého vynálezu mohou být likvidovány pálením. Ačkoliv právní předpisy mohou vymezovat způsob likvidace, je nutno konstatovat, že materiál je pro účely likvidace dostatečně hořlavý.

Vynález je zejména vhodný pro použití v koňských stájích, ale není nutně na ně omezen.

Na základě uvedeného popisu vynálezu by nyní mělo být zřejmé, že jakékoliv varianty očividně spadají do rámce nárokovaného vynálezu. Mohou tak být komponenty, aniž by došlo k odchýlení uvedeného a popsaného vynálezu.

Zvláště monofily podle předloženého vynálezu mohou obsahovat jakýkoliv termoplastický polymer, který je ve směsi se vybrány určité od myšlenky zde škrobem pro přípravu monofilů vhodný. Těmito polymery jsou, ale nikoliv výhradně, polyolefiny vyrobené z monomeru, které mají od dvou do čtyř uhlíkových atomů, polyamid a PET. Kromě , toho monofily podle předloženého vynálezu nejsou nutně omezeny na pravoúhlý průřez, mohou být také použity jiné « způsoby vytlačování monofilů než bylo podrobně uvedeno v příkladu. Teploty vytlačování, teplota ochlazování a ostatní technologické parametry vytlačování nejsou nutně omezeny pouze na ty hodnoty, které byly v příkladu uvedeny.

Rozsah vynálezu tak zahrnuje všechny modifikace a varianty, které mohou spadat do rámce přiložených nároků.

Claims (23)

1. éáe^ečrvě—syntetieký podestýlací materiál pro zvířata vyznačující se tím, že sestává z množství degradabilních, měkkých, ohebných, vytlačovaných monofilů, složených ze směsi termoplastického polymeru a škrobu a je opětně použitelný .

2. Materiál podle nároku 1 , vyznačující se tím, že v něm zmíněná směs je složena asi z 50 až 80 hmotnostních % zmíněného termoplastického polymeru a asi 10 až 50 hmotnostních % zmíněného škrobu.

3. Materiál podle nároku 1 , vyznačující se tím, že zmíněný termoplastický polymer je ze skupiny polymerů, sestávající z polyolefinů (vyrobených z monomerů se dvěma až čtyřmi atomy uhlíku), polyamidu a polyethylentereftalátu.

4. Materiál, uvedený v nároku 3, vyznačující se tím, že zmíněnými polyolefiny jsou polyethylen a polypropylen.

5. Materiál, uvedený v nároku 3, vyznačující se tím, že polyolefin s nejméně dvěma uhlíkovými atomy je polyetylén.

6. Materiál, uvedený v nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněná směs dále obsahuje účinné množství nejméně jedné soli přechodového kovu pro zlepšení degraóační schopnosti.

7. Materiál, uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněné monofily mají délku v rozmezí od 40 em do 61 cm.

8. Materiál, uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že monofily ' mají pravoúhlý průřez, což umožňuje získat monofil s texturou podobnou přírodní slámě.

9. Materiál, uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že směs je schopna degradace při expozici slunečním světlem.

10. Materiál, uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněná směs je schopna degradace za působení suchého tepla.

11. Materiál, uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněná směs je schopna biologické degradace.

12. Materiál, uvedený v nároku 1, vyznačující se tím, že monofily mají podobný vzhled, texturu a zvuk jako přírodní sláma.

13. Materiál, uvedený v nároku 5, vyznačující se tím, že směs je složena z asi 50 až 90 hmotnostních % polyethylenu a asi z 10 až 50 hmotnostních % škrobu.

14. Materiál, uvedený v nároku 13, vyznačující se tím, že zmíněná směs je složena asi z 50 hmotnostních % polyethylenu a asi z 50 hmotnostních % předsměsi obsahující asi 50 hmotnostních % polyethylenu a asi 50 hmotnostních % škrobu.

15. Způsob likvidace částečně syntetického podestýlacího materiálu pro zvířata kompostováním, vyznačující se tím, že dochází k rozpadu vláken vytlačených z monofilů připravených ze směsi termoplastického polymeru a škrobu.

16. Způsob likvidace uvedený v nároku 15, vyznačující se tím, že zmíněná směs dále' obsahuje účinné množství nejméně jedné soli přechodového kovu pro urychlení degradace ultrafialovým zářením a teplem.

17. Způsob likvidace uvedený v nároku 15, vyznačující se tím, že součástí zmíněného procesu kompostování je vystavení podestýlacího materiálu korapostovací teplotě asi 65 °C .

vj

18. Způsob likvidace uvedený v nároku 15, vyznačující se tím, že zmíněný termoplastický polymer je polyethylen a zmíněná směs obsahuje asi 50 hmotnostních % polyethylenu a asi 50 hmotnostních % předsměsi složené z asi 50 ‘ hmotnostních % polyethylenu a asi 50 hmotnostních %

Ϊ škrobu.

19. Způsob výrůby opětně použitelného, částečně syntetického podestýlacího materiálu pro zvířata vyznačující se tím, že směs připravená z 50 až 90 hmotnostních % termoplastického polymeru a z 10 až 50 hmotnostních % škrobu je vytlačována ve formě monofilů.

20. Způsob výroby uvedený v nároku 19, vyznačující se tím, že se do směsi přidá před vytlačováním účinné množství nejméně jedné soli přechodového kovu s cílem urychlit degradaci účinkem ultrafialového záření a tepla.

21. Způsob výroby uvedený v nároku 19, vyznačující se tím, že zmíněným termoplastickým polymerem je polyethylen a směs sestává z asi 50 hmotnostních % polyethylenu a asi 50 hmotnostních % předsměsi složené z asi 50 hmotnostních % polyethylenu a asi 50 hmotnostních % škrobu .

22. Způsob výroby uvedený v nároku 19, vyznačující se tím, že zmíněné monofily se sekají na délku asi 40 až 61 cm.

23. Způsob výroby uvedený v nároku 19, vyznačující se tím, že monofily jsou vytlačovány ze zmíněné směsi hubicí o pravoúhlém průřezu. «