CZ266493A3

CZ266493A3 - Water soluble graft polymers and their use

Info

Publication number: CZ266493A3
Application number: CZ932664A
Authority: CZ
Inventors: Konrad Dr Wutz; Josef Dr Weichmann; Alfred Dr Kern; Hans-Gunter Dr Rosenbauer
Original assignee: Sueddeutsche Kalkstickstoff
Priority date: 1992-12-08
Filing date: 1993-12-07
Publication date: 1994-07-13
Also published as: JPH06211949A; BR9304967A; NO303020B1; KR940014471A; EP0601536B1; JP3403782B2; EP0601536A1; HU9303477D0; HUT68372A; NO934434L; DE4338867A1; DE59310271D1; NO934434D0; CN1089273A; PL301354A1; ATE214716T1; CA2110884A1; ES2171407T3; KR100280274B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ve vodě rozpustných roubovaných polymerů a jejich použití jako dispergačních prostředků pro _, ——, n-w — I — 1 —: 1-1 ! _;' — — 1-t— —C···^¹ anorganická pojivá, obsahující vodu nebo pro vodné suspenze hlinek, jako materiály, vytvářející póry a jako materiály zpomalující tuhnutí malty, batonu a podobně a také jako retenční prostředky pro vodné systémy.

Dosavadní stav techniky

Skupina roubovaných polymerů, která je v oboru polymerace velmi dobře známa, je tvořena hlavním řetězcem (kostrou), na tento řetězec jsou naroubovány monomery v nepravidelných odstupech jako postranní řetězce. Pro tvorbu hlavního řetězce se často užívají polyalkylenglykoly vzhledem. ' k tomu, že obsahují CH-vazby v sousedství CO-etherové vazby, tyto vazby jsou aktivovány a je možno je radikálově substituovat.’ Roubované polymery, vzniklé radikálovým roubováním polyalkylenglykolu ethylenicky nenasyceným derivátem karboxylové kyseliny jsou již známé.

Například v US 4 460 738 se popisuje výroba poly' uretanových prepolymerů s obsahem karboxylových skupin, t tyto materiály byly získány radikálovým roubováním athy* lenicky nenasycených dikarboxylových kyselin na polyalkylenglykoly s následnou reakcí s polyi3okyanáty.

Podle US 4 523 334 je možno roubovat akrylovou kyselinu na polyoxyalkylenglykoly a získané roubované polymery je pak možno použít jako kluzné látky.

11·'«- .

Konečně jsou 2 EP 271 435 známé roubované polymery, které se získají tak, že se ethylenicky nenasycené monomery, jako deriváty kyseliny akrylové, roubují na polyalkylenglykoly. Tímto způsobem získané roubované polymery jsou vhodné jako látky, snižující viskositu materiálů, obsahujících cement.

Technické vlastnosti těchto produktů nejsou dosud uspokojivé vzhledem k tomu, že tyto roubované polymery vytvářejí velké množství vzdušných pórů a mimoto beton, produkovaný při použití těchto zkapalňujících přísad nemá dostatečnou pevnost.

Vynález si klade za úkol navrhnout ve vodě rozpustné roubované polymery, prosté .uvedených..nevýhod známých látek výroba těchto materiálů by měla být snadná a materiály by měly mít požadované.vlastnosti. ....... ~

Podstata vynálezu

Podstatu.vynálezu tvoří ve vodě rozpustné roubované, polymery, které jsou vhodné jako dispergační činidla pro anorganická pojivá, obsahující vodu a mají v tomto smyslu výhodnější vlastnosti.

Roubované polymery podle vynálezu jsou získatalné radikálovým roubováním polyalkylenoxidu obecného vzorce I

R¹ [(OCHj -CH)_X (OCHj -C-Cří₂ )_y (OCH₂ -CH)_X ]OR (Pí )_y

TT-.. F ¹ |V” <1' ... '1—Γ kde

R¹

R = R³ =

R‘ = R⁵ = (OCHj -CH), (OCHj -CH), OR‘

-H, -C_aH_2n<1, -C₆H₄ -C_nH_2n. j , ^CH2“Q“(CH₂OH)₂ , -ch₂-ch-ch₂oh, c₂ H_s

OH '&<

&

-(CH-R ),NHR³, -(CH-R³ ),OH, -(CH-R³ )„ -COOH, -C0-R5

-H, -CH,, -C,H₅ ’^H- SA»·!' -^c.^H2. -SO₃ Na, -(CH-R³ ).NHR³ , -(CH-R³).OH, -(CH-R³ ).-COOH, -CO-R⁵-H, -(CH-R³ ).-COOH, -CO-R⁵

-C. H₂.., , -C, H_s , - (CH-R³ ). -COOH, -C₆ H, -COOH •Íís.' η = 1 - 18 m = 1 - 5 x = 2 - 200 a y = 0 nebo 1, ethylanicky nenasycenou kyselinou mono- nebo dikarboxylovou nebo jejím anhvdridem. .« - ----- 4 b) s následnou derivatizací primárním nebo sekundárním aminem a/nebo alkoholem.

Polyalkylenoxidy, které tvoří při provádění způsobu podle vynálezu hlavní řetězec roubovaného polymeru mohou mít zcela lineární alkylenové zbytky (R = H), například v případě polyethylenglykoíu, mohou však být také rozvětvené (R = CH_, C-H-), jak tomu je v případě polypropylen4r O glykolu. Výhodný je polyethylenglykol, polypropylenglykol, polyethylen triol a polypropylentriol nebo směsné polymery těchto 1-átek. Polyalkylenoxidy mohou být etherifikovány alifatickými nebo aralifatickými. zbytky, s výhodou na začátku nebo na konci řetězce, přičemž odpovídající alifatické zbytky obsahují 1 až 18 atomů uhlíku. Alifatické zbytky mohou mimoto obsahovat ještěfunkční skupiny, nahv^zAvvlnve. sni frinshnvft «Ιτηηίην. λγπτ nnsknní π v ~ *j — - — r --ji --------_x nebo karboxylové funkce.

Podle^-vyhálěžu^e^-také^-mezně^-acylOvat^- volné^- hydroxy= skupiny polyalkylenoxidu před. roubováním reakcí s odpovídá-: jícími, chloridy nebo anhydridy kyselin, přičemž se s.výhodou jako acylační činidlo užijí technicky důležité anhydridy monokárbÓxýlovýčh'kyselin, jakoje* ánhýdrid'kýšél'ihý octč- * vé nebo propionové, nebo dikarboxylových kyselin, jako je anhydrid kyseliny jantarové, glutarové nebo ftalové. Acylaci je možno velmi snadno uskutečnit také při použiti odpovídajících chloridu kyseliny, například benzoylchloridu.

Na uvedené polyalkylenoxidy jsou pak roubovány ethylenicky nenasycené mono- nebo dikarboxylové kyseliny nebo'jejich anhydridy,které vytvářejí postranní větve odpovídajícího roubovaného polymeru. Jako ethylenicky nenasycené mono- nebo dikarboxylové kyseliny je možno použít také alifatické deriváty, například kyselinu akrylovou, metha5 krylovou, maleiacvou, fumarovcu nebo itakoncvou a taká cyklické deriváty, například kyselinu tetrahydroftalovou. S výhcdou se místo mono- nebo dikarboxylové kyseliny užije také anhydrid, například anhydrid kyseliny maleinová nebo itakonové.

’ - -HmO'tn'o's'cní-poměr polyalkýlanoxidu^k etnylenicky henasycená mono- nebe dikarboxylové kyseliny nebo jejímu anhydridu se může měnit v širokém rozmezí. 3 výhodou se však tyto výchozí látky užijí v hmotnostním poměru v rozmezí 98 : 2 až 20 : 80.

Polymeraea k získání roubovaných polymerů je poměrně dobře probíhajícím postupem a je možno ji uskutečnit běžnými metodami při použití známých startérů. K tomuto účelu jsou vhodné peroxysloučaniny, azosloučeniny a iniciátory Redox-raakce, tak jak jsou odborníkům známy pro použití při provádění radikálových edičních reakcí. Typickými příklady těchto látek mohou být TBPTH, TBPEH, DCP', DĎEPH. Polymerace s výhodou probíhá při teplota v rozmezí 50 až 130 °C a teplota se v podstatě řídí podle teploty rozkladu použitého startéru;

Po uskutečněná polymeraci je možno karboxylové nebo anhydridové funkce převést částečně na soli reakcí s bázemi. Zmýdelnění je vhodné zejména v tom případě, že k roubování byly použity anhydridy karboxylových kyselin. K tomuto účelu je možno užít běžné bazické látky, například hydroxidy alkalických kovů, kovů alkalických zemin nebo amoniak. Podle požadovaného stupně zmýdelnění se užívá 0,5 až 2 moly baze, vztaženo na použitou mono- nebo dikarboxylovou kyselinu. Je také možno přidávat bazické, sloučeniny později, to znamená v průběhu derivatizace nebo po ní, přičemž se pH roubovaného polymeru s výhodou upravuje na hodnotu 7,0 až 8,5.

Při provádění způsobu podle vynálezu je velmi důležité, že se po uskutečnění polymerace za vzniku roubovaného polymeru provádí ještě derivatizace kyselé funkce reakcí s primárním nebo sekundárním aminem a/nebo alkoholem. K tomuto účelu je zásadně možno užít všechny primární nebo sekundární aminy, s výhodou takové, které obsahují aiifažtTckyT-ářalifátíčkýý 'ařomat'ick'ý~n'ebo“heterocyk----lický zbytek. Alifatické zbytky mohou být nasycené nebo nenasycené, lineární nebo rozvětvené a uhlovodíkové zbytky s výhodou obsahují 1 až 18 atomů uhlíku. Kromě alifatických- -aminů -je možno užít také aromatické deriváty, například anilin, cyklické deriváty, jako piperidin nebo heterocyklické deriváty, jako morfolin. Mimoto mohou zbytky primárních nebo sekundárních aminů nést ještě funkční sku2 piny, jako skupiny _-CH,.-QR, -NHj# -NR -SO^H, -SO,íIa, -COCH, -COONa a podobné. Výhodné aminy s těmito funkčními skupinami jsou například kyselina sulfaíiiTov^~'2-ámxho- ethansulfonová nebo glutamcvá a jejich soli. Zvláště je Tnožno^- užít^-pely funkční—arni-ny—jako-et-hy-l-end-i-am-i-n-,—d-i-e-thy-=— lentriamin nebo triethylentetramin.

Kromě aminů je možno k derivatizaci užít také prí~marní'“riěBó“šekuhďární alkoholyy · které s výhodou -obsahu-j x — alifatické, aralifatické, cyklické nebo aromatické zbytky. Alifatický zbytek může být nasycený nebo nenasycený, lineár ní nebo rozvětvený, uhlovodíkové zbytky s výhodou obsahují 1 až 13 atomů uhlíku.

Odpovídající primární nebo sekundární alkoholy mohou, tak jak to bylo popsáno v případe aminů, obsahovat ještě funkční 'skupiny y^jako nydroxyskupiny, alkcxyskupiny -i - arnin.oskupiny, karbexylové skupiny nebo zbytky kyseliny sulfonové Místo uvedených kyselin je možno použít také odpovídající soli.

Při provádění způsobu podle vynálezu je možno použít také cyklické alkoholy, například cyklopentanol nebo cyklohexanol a aromatické alkoholy, jako fenol. Podle výhodného provedení je možno jako alkoholovou složku použít polyalkylanglykolmenoalkylether obecného vzorce

...... · ..... ...... , ................z- , X kde x = 1 až 100 a ^R ~^Cn^H2n+l ^nebo ^C6^íi4“^Cn^H2n+l^řη - 1 až 10.

Při použití uvedených alkoholových složek jsou odpovídající roubované polymery kapalné již při teplotě místnosti a je možno je snadno míchat. Mimoto se rozpustnost ve vodě zavedením dalších ethylenoxidových skupin, podstatně, zvyšuje.

Množství alkoholové a/nebo aminové složky, kterou je nutno použít k derivatizaci se v .podstatě řídí množstvím použitého derivátu karboxylové kyseliny. S výhodou se užije amin nebo alkohol v takovém množství, že molární poměr ethylenicky nenasycené mono- nebo dikarbcxylové kyseliny nebo jejího anhydridu k primárnímu nebo sekundárnímu aminu nebo alkoholu se pohybuje v rozmezí 99 : 1 až 50 : 50.

Reakční podmínky při derivatizaci (stupeň b) jsou poměrně nekritické a závisí v podstatě na typu použitých výchozích látkách.

Podle viskozity odpovídájícíhc roubovaného polymeru může derivatizace probíhat bez rozpouštědla, v organickém rozpouštědle, jako DMF, s výhodou vsak ve vodě v širokém teplotním rozmezí 20 až 200 °C.

Vzhledem k tomu, ze také po derivatizaci obsahují roubovaň~é~polýmerý''po2Tě^_vý'náTě2‘ů'‘'ješ‘ta'^-uř'čÍ'tý^_pbd'í'l^—ethylenicky nenasycených skupin derivátů karboxylové kyseliny, například ve formě esterů, je v rámci vynálezu také možné provést ještě radikálovou nebo nukleofilní adici na tyto -zbývá jí-cí - ethylenicky -nenasycené -skupiny derivátů karboxylových kyselin. Nukleofilní adice může být provedena před nebo po derivatizaci, s výhodou reakcí se siřicitanem alka lických kovů, jako je siřičitan sodný, hydrogensiřiČitan sodný a podobně.·

Radikálová adice, která může být zahájena běžnými iniciátory se s výhodou provádí s použitím vinylových nebo akrylových^-de^rlvártů.—2~vbnylbvých^d-eri-vátů—je—z-v-l-á-š-fcě—vhod ný N-vinylpyrrolidon, kyselina vinylsulfonová nebo styren. Z akrylových:derivátů je s výhodou možno použít akrylovou kyselinu, amid nebo ester kyseliny akrylové nebo odpovídající deriváty' kyselinymethakrylové, jcvšak- možno-užít - i jiné deriváty akrylové kyseliny. Jako iniciátory je možno použít peroxysloučeniny, azosloučeniny a iniciátory redox-reakcí, tak jak jsou v oboru známé prc- radikálové adiční reakce

Typickými příklady mohou, být TEPTE, ΤΕΡΞΙΪ,

DCP a DDEPH.

Množství reakčních činidel, užitých při radikálové nebo'nukleofilníadici závisí v podstatě na počtu zbývá-··=·-jících ethylenicky nenasycených skupin v roubovaném polymeru. Ξ výhodou se tyto reakční složky užívají v množství 0,1 až 50 mol %, vztaženo na množství původně použitých ethylenicky nenasycených mcno- nebo dikarboxylových kyselin nebo jejich anhydritíy.

Je zvláště výhodné provádět tuto radikálovou nebe nukleofilní adici ve vodném prostředí při teplotě 20 až 120 °C.

Roubované polymery podle vynálezu je podle způsobu výroby a zpracování možno získat ve formě prášku, jako více nebo méně viskosní kapalinu nebo ve formě vodného roztoku. Jde o produkty s dobrou rozpustností ve vodě a 2 až 100 x 10 m^/s při teplotě 20 °C a s viskositou obsahu pevná látky 20 %.

Roubované polymery podle vynálezu jsou vhodné zejména pro použití jako dispergační činidla pro anorganická pojivá s obsahem vody, jako jsou cement, sádra a anhydrit nebe cement pro hlubinné vrty. Z cementů padají v úvahu zejména Portlandský cement, vysokopecní cement a aluminátový cement (například pro ohnivzdooné hmoty. X tomuto účelu se roubované polymery užívají s výhodou ve formě vodného roztoku s obsahem pevných“ látek 20 až'60’% hmotnostních. Zvláště dobře se roubované polymery podle vynálezu užívají jako zkapalnující přísady pro směsi s obsahem cementu, jako jsou malta nebo beton, přičemž ke směsím je možno přidávat ještě ř

další přísady, například pro vytvoření vzduchových pórů, zkapalnění, rychlejší nebo pomalejší tuhnutí. Roubované polymery podle vynálezu se obvykle užívají v množství 0,01 až 10, s výhodou 0,1 až 5 % hmotnostních, vztaženo na pevný podíl anorganické pojivové směsi.

/y·

-li

Mimoto je možno roubované polymery podle vynálezu použít také pro dispergování vodných suspenzí hlinek, tak jak se vyskytují například ve vodě, užité pro vyplachování vrtů jako suspenze bentonítu. Mimoto mají roubované polymery podle vynálezu schopnost vytvářet vzduchové póry a je tedy možno je použít s dobrým výsledkem ke tvorbě vzdušných pórů pro beton, maltu a podobné. Vzhledem k jejich zpomalujícím účinkům na vytvrzení malty, betonu a podobně je možno roubované polymery pclle vynálezu užít taká ke zpomalení tuhnutí těchco látek, což umožní podstatně delší dobu zpracování, Konečně je mošno roubované polymery podle vynálezu užít jako retenční prostředky pro vodné systémy. Tyto produkty obecně brání odpařování vody z-prcstřeďíé která’voauObsahu jí, například' z betonu, ' malty, cementových suspenzí, sádry a anhydritových suspenzí.

- Výhody roubovaných polymerů podle vynálezu spočívárN r-> —t V* ΤΤ» j—·, 1 .XΤΤΊ “* i~* trs *3 X * X · 4 «* · .»3 A «3 * < μ ίκ X «Μ m Wh Λ *. * '«fc , · výroby a v dobrých technických vlastnostech těchto, látek, například v pouze malém přívodu vzduchu při dobré pevnosti v^-tlaku u stavebních produktu”která^-byly získaný s jejich použitím. ______

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími ' příklady'. * ....... *' ' ......

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

a) Polyraerace

Do baňky, opatřené třemi hrdly s míchadlem (KPG), zpětným chladičem a teploměrem se vloží 60,0 g sodné soli póly(ethyle/propylen)glykolmqno-{3-sulfopropyl)etheru se střední molekulovou hmotností 1400 a 37,9 g, 0,38 molu kyseliny maleinové. Pak se směs zahřívá za míchání na teplotu 80 °C. Jakmile vznikne homogenní roztok, přidá se 1,2 g terc.butylperoxy-3,5,5-trimethylhexanoátu (TBPTH) jako iniciátoru radikálové reakce a roztok se zahřeje na 140 °C. Po 1 hodině reakce se přidá ještě 1,2 g, TBPTH. Tento postup se ještě dvakrát opakuje. Po skončeném přidá~ ¹ i ' ^- ' '—---. - _- .···:-1—¹—tx—té. b·^{1 1} > d h, . u.· ·* *'-^- !-v ' ----*—, ^{1 1} - -«i. u vání iniciátoru se směs ještě 1 hodinu míchá při teplotě 140 °C.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se přidá 70,0 g ethylenglykolmonomethyletharu se střední molekulovou hmotností 750 a směs se 2 hodiny zahřívá na teplotu 140 °C. Pak se směs nechá zchladnout na teplotu místnosti a neutralizuje se přidáním přibližně 125,0 g 10¾ hydroxidu sodného a současně se teplota chlazení udržuje na hodnotě 30 °C. Získaný čirý tmavěčervený roztek s obsahem pevného podílu

59,9 má pH 7,7 a viskositu při teplotě 20 °C při použití *S 2

20¾ roztoku 4,3 x 10 m /s.

Příklad 2

a) Polymerace

Postupuje se stejně jako v příkladu 1, pro přípravu roubovaného polymeru se užije 50,0 g nonylfenolpoly-(ethylen/propylen)glykolu se střední molekulovou hmotností 1200, 30,0 g, 0,31 molu anhydridu kyseliny maleinové a 6 x 1,0 g terc.butylperoxy-2-ethylhe'xanoátu (TBPEH), reakce se provádá při teplotě 110 °C.

b) Derivatizace

K vysoceviskosní reakční směsi se přidá 20,0 g,

0,03 molu ethylenglykolmcnomethyletheru se s-řední molekulovou hmotností 200 a směs se 2 hodiny zahřívá na 140 °C. Pak se směs nechá zchladnout na teplotu místnosti a přidá se 4,0 g, 0,03 molu sodné soli kyseliny sulfanylové, rozpuštěné ve 20,0 ml vody. Pak se za energického míchání směs neutralizuje přidáním přibližné 120,0 g 10¾ hydroxidu sodného, současně se teplota chlazením udržuje pod 30 °C. získaný čirý, tmavěčervený roztok má obsah pevných látek 45,2 %, pH 7,4 a při teplotě 20 °C v roztoku s obsahem 20 % pevných látek má viskozitu 22,9 x 10 m /s.

Příklad 3

a) Polymerace

Postupuje se způsobem podle příkladu 1, k přípravě ---roubovaného-polymeru-se -u-ž-i je—50-,-0* g-poi-yethylanglykolu* se střední molekulovou .hmotností 4000, 29,4 g, 0,30 molu anhydridu kyseliny maleinové. a_6_ x_l,0 g TBP2H,..reakce semprovádí při teplotě 110 °C.

b.)

Derivatizace

X vysoce viskcsní reakční směsi se pak přidá 10,0 g, 0,05 molu ethylenglykolmonomethyletheru se střední molekulovou hmotností 200 a směs se 60 minut zahřívá na 140 °C.

• = -Pak se - směs- zchladí--na ^teplotu místnosti a přidá-se 23,2 g, 0,15 molu sodné soli kyseliny sulfanilové, rozpuštěné v 60,0 ml vody. Pak se za energického míchání směs neutralizuje přidáním přibližně 120,0 g 10% hydroxidu sodného, přičemž se teplota udržuje chlazením pod 30 °C. Získaný čirý,

- 13 tmavščervený roztok má obsah pevných látek 44,4 %, pH

7,9 a jeho viskosita při teplotě 20 °C při použití 20%

-5' 2 1 roztoku je 6,7 x 10 m /s.

Přiklad 4

a) Polymerace

Postupuje se způsobem podle příkladu 1, k získání roubovaného polymeru se užije polypropylentriol se střední molekulovou hmotností 1055, 20,0 g, 0,20 molu anhydridu kyseliny maleinové a 2 x 1,0 g dikutnylperoxidu (DCP), reakce se provádí při teplotě 140 °C.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se přidá 60,0 g,

0,03 molu ethylenglykolmonomethyletheru se střední molekulovou hmotností 750 a směs se 2 hodiny zahřívá na 14C C

- +

Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a za energického míchání-se neutralizuje přidáním přibližně- 3.0,0 g. 10%. . hydroxidu sodného, teplota se chlazením udržuje pod 30 °C. Získaný čirý červený roztok má obsah pevných látek 65,3 %, pH 7,2 a viskositu 20% roztoku při 20 °C v hodnotě 10,8 x 10^G m²/s.

Příklad 5

a) Polymerace

Postup se provádí podle příkladu 1, k přípravě roubo váného polymeru se užije 75,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 1020, 47,4 g, 0,43 molu anhydridu kyseliny maleinové a 3 x 1,5 g DCP, reakce se provádí při teplotě 140 °C.

b) Derivaeizace

K vysoce viskosní reakční směsi se přidá 90,0 g,

0,12 molu ethylenglykolmonomathyletheru se střední molekulovou hmotností 750 a směs se 2 hodiny zahřívá na 140 °C.

Pak se směs nechá zchladnout na teplotu místnosti a neutralizuje se přidáním přibližně 215,0 g 10¾ hydroxidu sodného, teplota se'chlazením udržuje pod 30 °C. Získaný čirýčervený roztok má obsah pevných látek 49,6 %, pH 7,4 a viskositu w o —fi 2 při teplotě 20 C při 20% obsahu pevných látek 6,4 x 10 m /s.

Příklad 6

a) Polymerace

Postupuje se podle příkladu 1, k získání roubovaného polymer u -se—uži-je- 50,O-g-pol-ypropy-l-eng-lykolu-se^středn-í-mo— lekulovou hmotností 620, 42, u g, 0,32 molu kyseliny itakonové a 6 x 1,0 g_ 2,5-dimethyl-2,δράί-/ 2-et.hylhexanoylperoxy)hexanu (DDEPH) a reakce se provádí při 120 °C.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se přidá 20,0 g,

0,10 molu ethylenglykolmonomethyletheru se střední molekulovou hmotností 200 a směs se 2 hodiny zahřívá na 140 °C.

Q .,ř» Λ - íí Z* * . /wts 1 4*. . Μ --μ λ « « η. 1 4 n . « i Λ * «trt úulcis iicL nuq uhuq ux ' a ucu jc přidáním přibližně 170,0 g 10% hydroxidu sodného, teplota se chlazením udržuje pod 30 °C. Získaný čirý žlutý roztok má obsah pevných látek 45,3 %, pH 7,7 a viskositu při teplotě 20 °C při 20% obsahu pevných látek 4,0 x 10^_S m²/s.

Příklad 7

a) Polymerace

Postup se provádí podle příkladu 1, k příprava roubovaného polymeru se užije 70,0 g polyethylenglykolu se střední molekulovou hmotností 1540,’44,2 g, 0/45 molu anhydridu kyseliny maleinová a S x 1,4 g TBPEH, postup se provádí při teplotě 110 C.

b) Derivatizace

X vysoce viskosní reakční směsi se přidá 28,0 g, 0,14 mol ethylenglykolmonobutyletheru se střední molekulovou hmotností 200 a směs se 2 hodiny zahřívá na 140 °C. Pak se směs nechá zchladnout na teplotu místnosti a neutralizuje přidáním přibližně 230,0 g 10¾ hydroxidu sodného, teplota se chlazením udržuje pod 30 °C. V odstupu vždy 15 minut se přidá šest podílů po 0,6 g ^2820^ a směs se tak dlouho míchá, až již není možno prokázat žádný siřičitan. Získaný čirý tmavěčervený roztok má obsah pevných látek 43,0 Ϊ, pH 8,2 a viskositu při 20 °C a při —6 2 obsahu 20 % pevných látek 4,7 x 10 m /s.

Příklad 8

a) Polymerace

Postupuje se podle příkladu 1, k přípravě roubovaného polymeru se užije 80,0 g polyethylenglykolu se střední molekulovou hmotností 1540, 50,4 g, 0,5 molu anhydridu kyseliny maleinové a 6 x 1,6 g TBPEH, reakce se provádí při teplotě 110 °C.

- 16 b) Derivatizace

X vysoce viskosní reakční směsi se přidá 32,0 g,

0,16 molu ethylenglykolmcnobutyletheru se střední molekulovou hmotností 200 a směs se 2 hodiny zahřívá na

140 C. Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a při-__ dá se 0,3 g AIBN a 8,0 g, 0,11 molu kyseliny akrylové.

Pc reakční době 1 hodina se směs neutralizuje přidáním přibližně 270,0 g 10% hydroxidu sodného, teplota se chlazením udržuje pod 30 °C. Získaný čirý žlutý roztok má obsah pevných látek 42,0pH 7,3 a viskositu při 20 °C r o v roztoku s obsahem 20 % pevných látek 5,8 x 10 m /s.

Příklad 9 . a). -Polymerace - - — - —---------------------------___Postupuje se podle příkladu 1, k přípravě roubová-_ něho polymeru se užije 65,0 g polyethylenglykolu se střed-ní-mol eku-lovou-hmotnos t-í- 154 0 ,—40,-9-gy - 0,- 42 - molu- anhydridu * kyseliny maleinové a 5 x 1,3 g TBPEH, reakce se provádí při teplotě 110_°C.__________________ .... ____............

b) Derivatizace

Ke směsi se přidá ještě 6,5 g, 0,05 molu N-vinylpyrrolidonu a 0,3 g ΤΒΡΞΗ a směs se nechá reagovat 30 minut při teplotě 110 °C. K vysoce viskosní reakční směsi se pak přidá 26,0 g, 0,13 molu ethylenglykolmcnobutyletheru se střední molekulovou, hmotností 200, a. směs. se,.2. hodiny.. .... zahřívá na 140 °C. Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a neutralizuje přidáním přibližně 200,0 g 10% hydroxidu sodného, teplota se chlazením udržuje pod 30 °c. Získaný čirý červený roztok má obsah pevných látek 44,6 %, pH 7,6 viskositu při 20 °C při obsahu 20 % pevných látek 5,0 x 10 ⁶ m^/s.

Příklad 10 ——— a-)——Polymerace-_........ .

Postupuje se podle příkladu 1, k přípravě roubovaného polymeru se užije 35,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 2020, 53,5 g, 0,54 molu anhydridu kyseliny maleincvé a 3 x 1,7 g TBPTH.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se přidá 34,0 g,

0,17 molu ethylenglykolmonobutyletheru se střední molekulovou hmotností 200 a směs se 2 hodiny zahřívá na 140 °C. Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a neutralizuje přidáním přibližně 244,0 g 105 hydroxidu sodného, teplota, se chlazením udržuje pod 30 °C. Získaný čirý červený roz— .---tok. má obsah pevných, látek 41,0 %, pH 7,3 a viskositu při teplotě 20 °C a obsahu 20 % pevných látek 6,7 x 10 m /s.

Příklad 11

a) Polymerace

Do baňky se třemi hrdly, opatřené míchadlem (KPG), zpětným chladičem a teploměrem se vloží 55,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 620 a 34,6 g, 0,35 molu anhydridu kyseliny maleinové. Pak se směs zahřeje za míchání na teplotu 80 °C. Jakmile vznikne homogenní roztok, přidá se 1,1 g TBPEH jako iniciátoru radikálové

H·, a-r- 18 reakce a roztok se zahřeje na 110 °C. Po jedné hodině reakční doby se přidá ještě 1,1 g TBPEH a postup se ještě čtyřikrát opakuje. Po skončeném přidávání iniciátoru se směs ještě 1 hodinu míchá při teplotě 110 °C. Vysoce viskosní reakční směs se pak rozpustí v 88 ml Díl? a zchladí__ss_na teplotu místnosti (roztok 1).___

b)

Derivatizaca

V oddělené kádince se míchá 35,8 g 20¾ hydroxidu sodného a 22,1 g, 0,17 molu taurinu tak dlouho, až vznikne čirý roztok (roztok 2).

Derivatizacs se provádí tak, že se roztok 1 po kapkách přidá k roztoku 2. Roztok 1 a 132,0 g 10¾ hydroxidu sodného se pak v .průběhu _30._minu.t_.př.idává„ souča3ně^tak.,--že pH reakční směsi se zvýší z původní hodnoty 5,5 na 7,0 až 8,0, přičemž teplota se udržuje v rozmezí 30 až 40 °C. Po minutách dalšího míchání se reakční směs odpaří ve vafcjíu_.de_aucha._.Získaný_žlutý__pr.ášek-.má~ve-20%-vodném- roztoku pH 7,5 a viskositu 3,53 x 10^-6 m²/s při 20 °C.

Příklad 12

a) Polymeracs

Postup se provádí podle příkladu 11, užije se 55,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 2020, čímž se získá roztok 1.

b) Derivatizace

V oddělené kádince se míchá 35,8 g 20% hydroxidu sod něho a 30,5 g, 0,17 molu kyseliny sulfanylové tak dlouho, až vznikne čirý roztok (roztok 2).

Postupuje se jako v příkladu 11, získaný žlutý prášek má ve 20% vodném roztoku pH 7,5 a viskositu 6,2 x 10 m^/s při teplotě 20 °C.

Příklad 13

a) Polymeráte

Do banky, opatření třemi hrdly s míchadlem XPG, zpětným chladičem a teploměrem se vloží 75,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 620 a 47,2 g, 0,43 molu anhydridu kyseliny maleinové. Pak se směs zahřeje za míchání na teplotu 30 °C. Jakmile vznikne homogenní roztok, přidá se 1,5 g TBPEH jako iniciátoru a roztok se zahřeje na 110 °C. Po jedné hodině reakční doby se přidá ještě 1,5 g TBPEH a tento se ještě čtyřikrát opakuje. Po skončeném přidávání iniciátoru se směs ještě 1 hodinu míchá při teolotě 110 °C.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se přidá 37,5 g, 0,40 molu ethylenglykclmonoethyletheru a směs se 30 minut udržuje na teplotě 110 °C. Reakční roztok se zchladí na teplotu místnosti a pak se neutralizuje přidáním přibližné 225,0 g 10% hydroxidu sodného. Získaný čirý tmavě červený roztok má pevný podíl 33,3 %, pH 7,5 a viskositu při 20 °C při 23%!obsahu pevných látek 9,3 x 10 m /s.

Příklad 14

a) Pclymerace

Do baňky se třemi hrdly, opatřené míchadlem KPG, zpětným chladičem a teploměrem se vloží 85,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 4020 a 53,5 g, 0,54 molu anhydridu kyseliny maleinové. Pak se směs zahřeje za míchání na 80 °C. Jakmile vznikne homogenní roztok, přidá se 1,8 g TBPEH jako iniciátoru radikáloy_ vé reakce a roztok se zahřeje na 110 °C. Po jedné hodině reakční doby se přidá ještě 1,8 g ΤΒΡΞΗ a tento postup se ještě čtyřikrát opakuje. Po skončeném přidávání iniciátoru se směs ještě jednu hodinu zahřívá na 110 °C.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se pak přidá 45,0 g, 0,5Γ molu mcrfolinu a‘směsse 'jednu hodinu zahřívá na teplotu 100 °C. Pak se směs zchladí na teplotu místnosti a neutralizuje přidáním 252,0 g, 10% hydroxidu sodného, teplota se udržuje chlazením pod 30 °C. Získaný čirý červený roztek má obsah pevných látek 54,7 %, pH 7,2 a při teplotě 20 °C při 20% obsahu pevných látek viskositu 4,9 x.10___mz/s. _____

Příklad, 15. _ ........._ „................. ....... ... ...,.......

a) Polymerace

Do baňky se třemi hrdly s míchadlem XPG, zpětným chla dičem a teploměrem se vloží 50,0 g polypropylenglykolu se střední molekulovou hmotností 2020 a 4,5 g, 0,045 molu anhydridu kyseliny jantarové. Směs se za míchání zahřeje na 120.°C a pak_rse. přidá 31,6 g,..0,32 molu anhydridu kyseliny, maleinové. Jakmile vznikne homogenní roztok, přidá se 1,0 g TBPTH jako iniciátoru a roztok se zahřeje na 140 °C. Po jed né hodině se přidá ještě 1,0 g TBTPH. Tento postup se ještě dvakrát opakuje. Po skončeném přidávání iniciátoru se směs míchá ještě 1 hodinu při .140 °C.

b) Derivatizace

K vysoce viskosní reakční směsi se pak přidá 60,0 g, ethylenglykolmonomethyletheru se střední molekulovou hmotností 750 a směs se 2 hodiny zahřívá na 140 ^CC. Pak se směs nechá zchladnout na teplotu místnosti a neutralizuje přidáním přibližně 125,0 g 10% hydroxidu sodného, přičemž'teplota se chlazením udržuje pod 30 C. Získaný čirý, tmavacervený roztok má obsah pevných látek 54,3 %, pH.7,4 a při teplo-•ς tě 20 °C při 20% obsahu pevných látek viskositu 4,7 x 10 ^J .

m /s.

Příklady použití

Ví

Ví·. ΐ

Příklad použití 1 ...

'•26 *

Dispergování portlandského cementu

Roubované polymery, popsané v příkladech provedení byly podrobeny zkouškám podle normy DIN 1048, část 1 v betonových směsích na roztěkavost.

Byly připraveny následující betonové směsi:
4,2	kg	písku 0 až 4 mm
2,3	kg	písku 4 až 8 mm
7,0	kg	štěrku 8 až 16 mm
9,5	kg	štěrku 16 až 32. mm
5,3		PZ 35 F.

Po měření roztékavosti byly vyrobeny krychle s hranou 15 mm a po jednom dnu byla měřena pevnost v tlaku podle normy DIN 1048 část 1.

Tabulka 1

Roztékavost a pevnost v tlaku podle DIH 1043 část 1 pro betonové směsi s obsahem polymeru podle vynálezu

přísada -z—př-.—	množství ---%--------	W/2	rozti ------a--— X u	ákavost cm -------a- ;	Id-pevno “v-tisku” H/mm^
-	-	0,49	35,00	—	—
2	0,18	0,49	51,75	43,0	7,8
_4	0,18	.0,49.	47,5.0	41,0. .	11,4 .....
5	0,18	0,49	49,50	4£0	9,4
11	0,18	0,49	51,75	42,0	8,1
12	0,18	0,49	51,25	45,0	7,9
13	0,13	0,49	56,76	43,5	5,5

Příklad použití 2 _pis.per..gojzání._cemantov.é_s.us.penz.e-pro-hlubinné ..vrty—- ------V pokusech byl zkoumán účinek roubovaného polymeru z příkladu 10 na suspenze cementu pro hlubinné vrty.

Podle předpisu American Petroleum Institute (API), tak jak je uveden ve Speciíication R? 10 B, API Specification .for Materials and Testing for Well Cements”, byly připraveny cementové suspenze, obsahující cement třídy H a vodu (poměr vody a cementu W/2 = 0,38). Aby bylo možno sledovat vliv_roubovaného polymeru na snížení viskosity, byla přísada rozpuštěna ve vodě a viskosita suspenzí byla měřena viskosimstrem FANN (Model 35 SA, Rotor-Bob R1 Bl) při čtyřech hodnotách střihového namáhání při teplotě 37 a 87 °C.

Tabulka 2

Viskosita suspenzí cementu pro hlubinné vrty s přidáním roubovaného polymeru podle příkladu 10 „ „ >1) množství %^hmctT teolota pokles viskosity (FANN) při —-c · —-pcčtu-otáček“za-minutu-—

600 300 200 100

0,5

1/0

0,5

1/0

37	0	0	0	0
37	-71	-33	-87	-91
37	-72	-84	-87	-92
87	0	0	0	0
37	-80	-37	-89	-39
37	-83	-91	-93	-94

1)

Množství roubovaného polymeru, vztaženo na množství cementu.

Přiklaď provedení 3

Dispergování suspenzí bentonitu

Suspenze bentonitu se užívají jako přísada při vyplachování vrtů tak, aby vyplachování bylo účinnější. Suspenze však musí být čerpatelná, to znamená, že zvýšení viskosity přidáním bentonitu je nutno vyrovnávat dalšími přísadami, které viskositu snižují. V následující tabulce je uveden dispergační účinek roubovaného polymeru z příkladu 10 na suspenzi bentonitu (Tixoton) s obsahem 8 % hmotnostních pevného podílu. Měření bylo provedeno při teplota místnosti viskosimetrem FANN (Model 35 SA, Rotor-Ecb R1 Bl).

Tabulka 3

Pokles viskosity suspenze Tixotonu s obsahem 8 % hmotnostních pevného podílu po přidání roubovaného polymeru z příkladu 10 množství^ pokles viskosity v % při počtu ot/min

% hmot.	600	300	200	100	5	3
_2)	0	0	0	0	0	0
1,0’	-26	-42	-43	-53	-61	-64
3,0	-54	-76	-81	-37	-S4	. O

Množství polymeru, vztaženo na použitý cement.

2.) , . _ . _ _ _____

Suspenze Tixotónú 8 £ hmotnostních bez přísady.

Příklad použití 4

Tvorba. vzdušných, pórů

Následující příklad uvádí tvorbu vzduchých pórů při použití roubovaného polymeru podle příkladu 5.

K měření obsahu vzdušných pórů byla užita malta podle normy DIN 1164 s přísadou roubovaného polymeru. Měření vzdušných pórů bylo prováděno zařízením podle normy DIN 18855 část 2, užita byla nádoba s obsahem 1 litr.

Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabul25

Tabulka 4

Malta podle normy s obsahem roubovaného polymeru z příkladu 5 jako látky pro tvorbu vzdušných pórů

č. W/Z polymer vzdušní póry

- ¹ .-.v.-. i.---—~·—¹—.i,..·, j ·-^!-t—;—. j-j¹ u-t^-—·. ——¹ ψ ·¹ % hmot. % cbj.

0,5 5

0,478 0,9 28

Příklad použití 5

Zpomalení tuhnutí betonu

V tomto příkladu je prokázán zpomalující účinek roubovaného polymeru podle příkladu 10 na cementovou kaši, zejména jde o zpomalení jejího tuhnutí.

Při použití 500 % dílů portlandského cementu třídy 35P a vóďy se připraví cementová kaše podle normy DIN 1154 část 5. Pak se přidá odpovídající roubovaný polymer a stanoví se doba tuhnutí pomocí přístroje Vicat podle normy DIN 1154,

Tabulka 5

Tuhnutí cementová kaše přísada množství W/Z tuhnutí ^pó hmot. počátek konec h:min h:min polymer

0,2 .0,30

0,28

2:35

4:20

4:10 5:45

2b

Je zřejmé, že přidáním roubovanéhopolymeru bylo dosaženo oddálení počátku i konce tuhnutí cementové kaše.

Příklad použití 6

Zadržení--vody ____.____________________________________________________

V následujícím příkladu se popisuje účinek roubovaného polymeru z příkladu 4 na zadržení vody.

Tento účinek je prokazován na tmelení krychlí z plynového betonu cementovou kaší s přísadou roubovaného polymeru.

Jednu minutu se důkladně mísí 100 hmotnostních dílů port-landského-cementu -třídy -35--F..podle~normy,_DIN,.llj6.4-.a...____ hmotnostních dílů vody za vzniku cementové kaše, která se pak nanáší na postranní stěny krychlí z plynového betonu s délkou hrany 4 cm a se specifickou hmotnosti 0,50 g/cm—i—Pak—se-na-cementovou-ka-ši—přit-lač-í-po~ je jím - rovnot—: měrném rozetření další krychle z plynového betonu a krychle se .nechají „stát. 24_ hodin. Pak.se. zkoumá pevnost spojení obou krychlí, při použití tlaku by nemělo dojít k lomu ve štěrbině, vyplněné cementovou kaší.

Cementové kaše s dobrou retencí vody nepředávají žádnou vodu do plynového betonu, který je schopen ji nasát, takže dochází k pevnému spojení.

... V případě, že . se..svrchu uvedený pokus _provádí_bez použití jakékoliv přísady do cementové kaše, je možno od sebe obě krychle z plynového betonu působenLm lehkého tlaku oddělit. Místo spojení obou krychlí není pevné vzhledem k tomu, že dochází k nasávání vody z cementové kaše do porézního plynového betonu a v důsledku toho nemůže dojít k úplnému ztuhnutí cementu.

V případě, že se užije přísady práškového roubovaného polymeru v množství 0,4 % hmotnostních, vztaženo na množství použitého cementu, nedochází k'oddělení krychlí ani při použití silného tlaku vzhledem k tomu, že voda byla zadržena v cementové kaši.

Zastupuje:

- 23 PATENTOVÁ

Claims

NÁROKY

1. Ve vodě rozpustné polymery, získatelné

a) radikálním roubováním oolyalkylenoxidu obecného vzorce I

R¹ [(OCH₂ -CH)_x (OCH₂ -C-CH₂ )_y (OCHj -CH)_X ] OR (QH. ) 'y ( och₂ -ch )_x ( och₂ -ch )_s OR*

----kde“

R¹

-H, -C_nH_2n._x, -C₆H₄ , ”^ch2 -Q-(ch₂oh)₂ , -ch₂-ch-ch₂oh,

C₂Hj OH

-(CH-R² )B NHR² , -(CH-R² )BOH, -(CH-R² )_b-COOH, _ . -C0-R5 _ _ _ _ ..........

R² « -H, -CH₃ , -C₂H₅

R³ = -H, -CnH2B,lz -CB H2 , -S03 Na, -(CH-R² )B NHR², -(CK-R²)aOH, -(CH-R²)e-COOH, -CO-R5

R< - -H, -(CH-R² )_B-COOH, -CO-R⁵ ^{R5 w} -^Ca^H2a*i, “^c6 ^H5 ' -(CH-R² )_B-COOH, -C«H₄-COOH η = 1 - 18, m = 1 - 5, — Ο _ ηρη

Λ — í- £. L· v / y = O nebo 1, ethylenicky nenasycenými mono- nebo dikarboxylevými kyselinami nebe jejich anhydridy, —---1-. . I -I-!------— I I .. I ' u._-ΓΡ-?- . J! ¹ ·~ I - -J ^{1 1} --:-T*T-?——]-'---- '· Γ—5------^rT— ¹ > ·—' - b) s následnou dsrivatizací primárním nebo sekundárním aminem a/hebo alkoholem.
2. Roubované polymery podle nároku 1, získatelné při použití polyalkylenoxidu, tvořeného polyethylenglykclem a/nebo polypropylenglykolem nebo jejich směsnými polymery.
3. Roubované polymery podle nároku 1, získatelné při použití polyalkylenoxidu z polyethylentriolu a/nebo polypropylentriolu nebo jejich směsných polymerů.
4. Roubované polymery podle nároků 1 až 3, získatelné při použití ethylenicky nenasycených mono- nebo dikarboxylových kyselin 2e skupiny kyselina maleinová, fumarová, itakonová a akrylová.
5. Roubované polymery podle nároků 1 až 3, získatalné při použití anhydridu kyseliny maleinové nebo itakonové jako anhydridu karboxylové kyseliny.

S. Roubované polymery podle nároku 1 až 5, získatelné při použití hmotnostního polymeru polyalkylenoxidu k ethylenicky nenasycené meno- nebo dikarboxylové kyselině nebo jejímu anhydridu v rozmezí 98: 2 až 20 : 80.
7. Roubované polymery podle nároků 1 až 6, získatelné roubováním při teplotě 50 až 180 °C.
8. Roubované polymery podle nároků 1 až 7, získatelné tak, že se ethylenicky nenasycené mono- nebo dikarboxylové kyseliny nebo jejich anhydridy po naroubování převedou reakcí s bázemi na soli.

ž 8, získaaminu s aliterocyklickým
9. Roubované polymery podle nároků 1 a telné použitím primárního nebo sekundárního fatickým, aralifatickým, aromatickým nebo he zbytkem při derivatizací.
10. Roubované polymery podle nároku 9, získatelné při použití aminu s nasyceným nebo nenasyceným, popřípadě rozvětveným uhlovodíkovým zbytkem o 1 až 18 atomech uhlíku
11. Roubované polymery podle nároku-9-a 10, získatelné při použití primárních nebo sekundárních aminů, které dále obsahují funkční skupinu, zejména -OH, -OR, -N^/

-NR²„, -SO,H, -SO.Na, -COOŘ nebo -COOLIa. z 3 j
12. Roubované polymery pcdle nároků 1 až 8, získatelné derivatizací primárním nebo sekundárním alkoholem s alifatickými, aralifatickými, cyklickými nebo aromatický mi zbytky.
13. Roubované polymery podle nároku 12, získatelné při použití alkoholů s nasyceným nebo nenasyceným, popřípadě rozvětveným uhlovodíkovým zbytkem, obsahujícím 1 až 13 atomů uhlíku.
14. Roubované polymery podle nároků 12 a 13, získatelné derivatizací polyaikýieňgikylomonóálkýletherem

HO - (CH, - CH - 0) * Λ vzorce kde znamená -C -CJI.-C H„ ,. , n 2n+l^ř o 4 n zn+1 kde η = 1 až 10 a x znamená 1 až 100.
15. Roubované polymery podle nároků 1 až 14, získatelné při použití molárního poměru ethylenicky nenasycené mono- nebo dikarboxylové kyseliny nebe jejího anhydridu k primárnímu nebo sekundárnímu aminu nebo alkoholu v rozmezí poměrů 99:laŽ50:50.
16. Roubované polymery podle nároků 1 až 15, získatelné derivatizací, prováděnou ve vodě při teplotě 20 až“ 200 °C.
17. Roubované polymery podle nároků 1 až 16, získatelné při použití radikálové nebo nukleofilní adice na ethylenicky nenasycené skupiny derivátů karboxylcvých kyselin před derivatizací ve stupni b) nebo po ní.

i*
18. Roubované polymery podle nároku 17, získatelné nukleofilní adicí reakcí se siřičitanem sodným.
19. Roubované polymery.podle nároku 17, získatelné s použitím radikálové adice reakcí s vinylovými nebo akrylovými deriváty.
20. Roubované polymery podle nároku 19, získatelné při použití vinylového derivátu ze skupiny N-vinylpyrrolidon, kyselina vinylsulfonová nebo styren.
21. Roubované polymery podle nároku 19, získatelné při použití akrylového derivátu ze skupiny kyselina akry32 lová, amid kyseliny akrylové nebo ester kyseliny akrylové.
22. Roubované polymery podle nároků 17 až 21, získatelné při použití siřičitanu sodného, vinylových nebo akry lových derivátů v množství 0,1 až 50 mol %, vztaženo na množství ethylenicky nenasycených mono- nebo dikarbcxylových kyselin nebe jejich anhydridů.

2. Roubován telné radikálovou dí' při teplotě 20 é polymery podle nároků 17 až 22, získaného nukleofilní adicí ve vodném prostře až 120 °C........ .
24. Použití roubovaných polymerů podle nároků 1 až 23, jako dispergačních prostředků pro anorganická, pojivá s obsahem vody, jako cement, sádra nebo anhydrit.
25. Použití podle nároku 24, při němž anorganická pojivá, obsahující vodu mohou obsahovat ještě další přísady, jako látky pro tvorbu vzdušňýčK^-oorůp zkapalřujícím látky nebo látky pro urychlení nebo zpomalení tuhnutí.
26. Použití podle nároků 24 a 25, při němž se roubované polymery přidávají dčf anorganických pojivových' směsí v množství 0,01 až 10, s výhodou 0,1 až 5 % hmotnostních, vztaženo na obsah pevných látek.
27. Použití podle nároků 1 až 23, při němž se roubované polymery užijí jako dispergační činidla pro vodné suspenze hlinek.
28. Použití roubovaných pólymarú podls^: nároků ! až'^:23 jako látek pro tvorbu vzdušných pórů v maltě, v betonu a podobně.
29. Použití roubovaných polymerů podle nároků 1 až 23 v maltě, betonu a podobně, jako přísad, zpomalujících tuhnutí.
30. Použití roubovaných polymerů podle nároků 1 až ve vodných systémech jako přísad, napomáhájících zad-r-žován-í—vody. >*··*.· ——........- -Zas tupuje:

Anotace PV 2664-93

R¹ C(OCH_Z CH)_x (OCH₂ -C-CH₂ )_y (OCH₂ -CH)_± ]OR³ (CH, ) (OCH₂ -CH )_z (OCH₂ -CH \ OR<

(I)