CZ27793A3 - Ensilage ingredient - Google Patents

Ensilage ingredient Download PDF

Info

Publication number
CZ27793A3
CZ27793A3 CZ93277A CZ27793A CZ27793A3 CZ 27793 A3 CZ27793 A3 CZ 27793A3 CZ 93277 A CZ93277 A CZ 93277A CZ 27793 A CZ27793 A CZ 27793A CZ 27793 A3 CZ27793 A3 CZ 27793A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
silage
inhibitor
inhibitors
additive
crop
Prior art date
Application number
CZ93277A
Other languages
English (en)
Inventor
Jane Ann Wetherall
John Andrew Rooke
Original Assignee
Ici Plc
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ici Plc filed Critical Ici Plc
Publication of CZ27793A3 publication Critical patent/CZ27793A3/cs

Links

Classifications

    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A23—FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23K—FODDER
    • A23K30/00—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs
    • A23K30/10—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs of green fodder
    • A23K30/15—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs of green fodder using chemicals or microorganisms for ensilaging
    • A23K30/18—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs of green fodder using chemicals or microorganisms for ensilaging using microorganisms or enzymes
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A23—FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
    • A23K—FODDER
    • A23K30/00—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs
    • A23K30/10—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs of green fodder
    • A23K30/15—Processes specially adapted for preservation of materials in order to produce animal feeding-stuffs of green fodder using chemicals or microorganisms for ensilaging

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Animal Husbandry (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Fodder In General (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Description

Oblast techniky ~ —---- Vynález se týká silážní přísady a způsobu produkce siláže.
Dosavadní stav techniky
Siláž se vyrábí fermentací plodin jako jsou trávy; obiloviny, například kukuřice, pšenice, ječmen a čirok; leguminosy, například jetele, hrachy a vojtěška; a rýže. Fermentace je ve své nejjednodušší podobě přírodní fermentací, kterou způsobují přirozené mléčnou kyselinu-produkující bakterie přítomné v plodině v době její sklizně. Fermentace však může být zlepšena přidáním silážních přísad k plodině, přičemž tyto silážní přísady mohou být chemické nebo bakteriální, to jest obsahující vybranéf mléčnou kyselinu produkující bakterie. Použití těchto silážních přísad způsobuje lepší konzervaci a zvýšenou stabilitu silážního produktu, se sníženými ztrátami v sile a zlepšenou užitkovostí zvířat krmených tímto produktem. Silážní přísady mohou být ke sklizené plodině přidány buď ve formě tekutých suspenzí aplikovaných za použití vhodného aplikátoru, nebo ve formě pevných prostředků obsahujících účinnou složku smíchanou s nosiči.
Během silážování jsou rostlinné bílkoviny ve velkém rozsahu hydrolýzovány na peptidy a aminokyseliny působením rostlinných proteas a následně deaminovány mikrobiální činností. Dusíkaté složky siláže tedy sestávají převážně z aminokyselin, krátkých peptidů a amoniaku, v protikladu k zelené hmotě, která obsahuje průměrně 750 - 850 g pravého bílkovinného dusíku na kg celkového dusíku.
Dusík siláže je špatně využíván jako substrát pro syntézu bílkovin mikroby v bachoru, a proto je nutné doplňovat výživu siláží drahými krmivý bohatými na bílkoviny, jako jsou sojová moučka a rybí moučka.
V současnosti je málo známo o mechanismu, kterým jsou během silážování trav hydrolýzovány rostlinné bílkoviny.
Je však žádoucí zlepšovat nutriční hodnotu siláže omezením nebo odstraněním proteolýzy, která probíhá během silážování.
Podstata vynálezu
Podle vynálezu se silážní přísada vyznačuje tím, že obsahuje účinnou složku pro silážování plodiny a alespoň jeden inhibitor enzymu proteasy, vybraný ze skupiny zahrnující inhibitory cysteinové proteasy a inhibitory asparagové proteasy, přičemž tento inhibitor nebo inhibitory jsou biologického původu.
Dále se podle vynálezu způsob výroby siláže vyznačuje tím, že se plodina silážuje v přítomnosti alespoň jednoho uvedeného inhibitoru.
š
Cysteinové a asparagové proteasy mohou byt identifikovány jak to doporučili Storey a Wagner, Phytochemistry, 25, č. 12, 2701 až 2709 ( 1 986), čímž se identifikují vlastnosti proteas v souladu s doporučeními IUPAC - IUB.
Výhodné je použití inhibitoru enzymů cysteinových proteas. j
Silážní přísada podle vynálezu může obsahovat libovolnou vhodnou účinnou složku. Může jít o chemickou složku, jako je kyselina, například kyselina mravenčí nebo sírová či jejich směsi, nebo o složku bakteriálního původu. Velmi vhodnými bakteriálními složkami jsou mléčnou kyselinu produkující !
kmeny Lactobacillus, Streptococcus, dále Pediococcus acidi- j lactici a Pediococcus pentosaceus, a zejména kmeny Lactobacillus plantarum. Zvláště užitečný pro silážování mnoha materiálů je kmen Lactobacillus plantarum MTD1, jehož kultura byla uložena v Národních sbírkách průmyslových a mořských bakterií (NCIMB = National Collections of Industrial and Marině j
Bacteria), 23 St Machar Drive, Aberdeen AB2 1RY, UK, a bylo jí přiděleno číslo NCIMB 40027. Uložení bylo provedeno 12. listopadu 1986 a bylo uznáno jako uložení pro patentové účely 20. července 1988/ mezinárodní dokument podle Budapešťské dohody byl vydán 25. července 1988. Dalšími vhodnými kmeny jsou kmeny druhů Lactobacillus amylophilus, Lactobacillus caseii, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus curvatus, Lactobacillus brevis, Streptococcus lactis, Streptococcus thermophilus, Streptococcus faecium, Streptococcus faecalis, Lactobacillus amylophilus, .Streptococcus lactis, Streptococcus thermophilus, a zejména kmen Lactobacillus amylophilus č. NCIMB 11546, kmen Streptococcus lactis č. NCIMB 6681 a kmen Streptococcus thermophilus č. NCIMB 8510. Tyto kmeny jsou veřejně dostupné.
Výhodnými inhibitory cysteinové proteasy jsou cystatiny, antipain a zejména peptidové epoxidy jako je trans-epoxy-sukcinyl-L-leucyl-amido(4-guanidino)butan (E-64). Podle výhodného provedení vynálezu se silážovaná plodina ošetří kromě inhibitoru cysteinové proteasy inhibitorem asparagové proteasy, s cílem dosažení rozšířeného inhibičního účinku. Mezi vhodné inhibitory asparagové proteasy patří pepstatin A.
E-64 lze připravit podle článku, který uveřejnili Hanada a kol., Agric. Biol. Chem., 42 (3), 529 až 536 (1978). Cystatin popsali Fossum a kol., Arch. Biochem. Biophys. 125, 367, 1968. Dále ho čistili a charakterizovali Sen a kol., Arch. Biochem. a Biophysics 158, 623, (1973). Antipain popsali Suda a kol., J. Antibiotics. 25 263 ( 1 972 ) a Umezawa a kol., J. Antibiotics 25 267 (1972). Pepstatin popsali Umezawa a kol., J. Antibiotics 23 259 (1970).
Ve způsobu podle vynálezu se inhibitor cysteinové proteasy k plodině obecně aplikuje jako součást silážní přísady společně s účinnou složkou pro silážování této plodiny, ačkoli může být inhibitor cysteinové proteasy aplikován též odděleně, a to bud před nebo po účinné složce. V mnoha případech je výhodné aplikovat inhibitor cysteinové proteasy
L na čerstvě posečenou trávu předtím, než je silážována. Pokud jsou používány inhibitory jak cysteinové tak asparagové proteasy, je výhodné je aplikovat ve stejnou dobu.
Inhibitor cysteinové proteasy je výhodné aplikovat k plodině, která má být silážována, v množství v rozmezí 10 až 130 ^mol / kg plodiny. Výhodné je inhibitor aplikovat při pH v rozmezí 3 až 7,5. Pokud je společně s tímto inhibitorem aplikován inhibitor asparagové proteasy, je nejvhodnější aplikovat tyto dvě látky společně, ačkoli mohou být aplikovány též odděleně v libovolném pořadí. Inhibitor asparagové proteasy je výhodné aplikovat v množství v rozmezí 1 až 60 mg / kg plodiny. Silážování je vhodné provádět za podmínek, kdy je omezen přívod kyslíku, nebo je kyslík v podstatě vyloučen.
Silážní přísada podle vynálezu může být aplikována jako kapalina nebo jako pevná látka ve formě částic. Pokud má být aplikována jako kapalina, obsahuje nosič vodu, a popřípadě například nižší alkohol, například propan-1-ol, zatímco má-li být aplikována jako pevná látka, je nosičem pevný materiál. Obecně se přísady, které mají být aplikovány jako pevné látky, dodávají uživateli jako kompletní směs včetně nosičů, kdežto v případě, že má být přísada aplikována jako kapalina, dodává se uživateli obecně účinná složka, která se před použitím suspenduje v odpovídajícím objemu vody.
Pokud má být přísada podle vynálezu aplikována jako pevná látka, může být jako nosič silážní přísady podle vynálezu použit libovolný vhodný materiál. Příklady vhodných nosičů jsou obiloviny jako drcené kukuřičné palice, ječný a pšeničný šrot a další materiály jako vápenec, jíl, křída, magnezit a mastek.
Silážní přísady obecně obsahují kromě nosičů, účinných látek a inhibitorů proteasy ještě další látky, přidávané z různých důvodů. Libovolná další přidaná látka může být zahrnuta jako další komponent!v účinné složce podle vynálezu. Mezi další látky patří živiny (kterými mohou být cukry jako je sacharosa, Iaktosa atd.); růstové faktory , které jsou nezbytné pro růst některých bakterií (včetně kvasničného extraktu, kukuřičného výluhu, vitaminů a aminokyselin); látky přidávané z důvodů ochrany životaschopnosti bakterií; antioxidační látky; látky napomáhající příjmu kyslíku a oleje a další látky snižující sklony přísad k prašnosti nebo zlepšující přilnavost k plodinám.
Relativní poměry nosiče a účinné složky přítomných v silážní přísadě závisí na přísadě a jejím působení.
Pokud je přísada podle vynálezu aplikována ve formě pevné látky, je vhodné ji dodávat do píce v množství v rozmezí 0,1 až 5 kg na tunu ošetřované píce, s výhodou v rozmezí 0,2 kg až 1 kg na tunu. Pokud je přísada aplikována jako kapalina, je vhodné ji dodávat v množství v rozmezí 0,5 litru až 5 litrů na tunu ošetřované píce, přičemž účinná složka se přidává do vody v množství v rozmezí 1 g až 100 g na litr. K aplikaci přísady podle vynálezu ať už jako pevné látky nebo v kapalině, může být použit libovolný vhodný aplikátor.
Silážní přísada podle vynálezu může být použita k výrobě siláže z libovolného vhodného materiálu včetně plodin uvedených dříve v tomto popisu, je však zejména vhodná pro silážování trav.
Vynález ilustrují následující příklady provedení vynálezu .
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1 (diagnostický)
Extrakty jílku vytrvalého se šedesátinásobně čistí srážením síranem amonným, gelovou filtrací a chromatografií na iontoměničich. Zjistí se, že aktivity takto vyčištěných enzymů jsou nestejnorodé, ale přesto sdílejí stejný model inhibice různými inhibitory proteas (Tabulka 1). Podstatná inhibice byla zjištěna pouze s p-chlormerkuribenzoátem, který je inhibitorem cysteinové proteasy. Inhibice byla též zjištěna s pepstatinem, který je inhibitorem asparagových proteas, ale v mnohem menším rozsahu. Nebyla zjištěna inhibice s fenylmethylsulfonyl-fluoridem, který je inhibitorem serinové proteasy. Z těchto údajů byl vyvozen závěr, že hlavní skupinou proteas přítomných v jílku vytrvalém jsou cysteinové proteasy.
Tabulka 1
Inhibitor Cílový enzym Koncentrace Inhibice %
PCMB cysteinový 1 mM 100
IODAA cysteinový 1 mM 10
PMSF serinový 1 mM 2
Pepstatin asparagový 5 yug/ml 17
Legenda k tabulce 1:
PCMB : parachlormerkuribenzoát,
IODAA : jodoctová kyselina,
PMSF : fenylmethylsulfonyl-fluorid.
Příklad 2
Příklad 1 se opakuje za použití pufrovaných extraktů jílku vytrvalého. Extrakty se inkubují při rozdílných hodnotách pH v přítomnosti kombinace antibiotik, která se používají, aby zabránila fermentaci během inkubací. Použité inhibitory proteas byly specifické pro různé skupiny proteas a byly převážně mikrobiálního původu. Výsledky jsou shrnuty v Tabulce 2. Inhibice autolýzy byla méně patrná než inhibice pozorovaná u částečně vyčištěných preparátů v Příkladu 1 . Inhibice však byla opět pozorována pouze za použití E-64 (specifického inhibitoru cysteinové proteasy) a pepstatinu.
Tabulka 2
Inhibitor Cílový enzym Koncentrace pH Inhibice o. Ό
E-64 cysteinový 10 /UM 4 1 3
Pepstatin asparagový 5 /ug / ml 5 47
Aprotinin serinový 5,6 TIU 6 0
A-PMSF serinový 130 /UM 6 0
Legenda k tabulce 2:
E-64 : trans-epoxy-sukcinyl-L-leucyl-amido(4-guanidino)butan,
A-PMSF : (p-amidinofenyl)methylsulfonyl-fluorid,
TIU : trypsinová inhibiční jednotka.
Příklad 3
Silážuje se víceletý jílek vytrvalý (sušina (DM = dry matter) 279 g / kg, vodou rozpustné uhlohydráty 113 g / kg sušiny, celkový dusík 26,5 g N / kg sušiny, rozpustný dusík 433 g / kg N). Tráva se silážuje buď ošetřená nebo neošetřená kyselinou mravenčí (1,6 g /kg zelené hmoty), což má za cíl silážovat trávu při pH 6,25 nebo pH 5. Provede se 6 ošetření trávy (uvedených v Tabulce 3) při každém pH. Použijí se čtyři různé inhibitory proteas: E-64 (inhibitor cysteinové proteasy), pepstatin (inhibitor asparagové proteasy), vodný extrakt z brambor který obsahuje inhibitory jak serinové tak cysteinové proteasy, a formaldehyd z který snižuje proteolýzu vytvářením reverzibilních zesítěných vazeb mezi bílkovinami. Celkově se naplní 36 sil, protože každé ošetření se opakuje ve třech silech. Sila tvoří 100 ml odměrné válce vybavené Bunsenovými ventily, a v každém sile se silážuje 70 g trávy.
Sila se otevřou po 82 dnech. Ve všech siláž vypadá dobře konzervovaná bez viditelného kažení. Výsledky analýz siláží jsou uvedeny v Tabulkách 4 a 5.
Snížení pH silážované trávy pomocí kyseliny mravenčí mělo malý vliv na složení siláže. Ošetření kyselinou mravenčí však mělo podstatný vliv na koncentraci kyseliny mléčné, kyseliny octové a ethanolu,' tyto rozdíly vznikaly vlivem špatné kvality fermentace siláže konzervované po ošetření jak kyselinou mravenčí tak formaldehydem. Důvody tohoto jevu nejsou jasné.
Inhibitory proteas měly též malý vliv na fermentaci siláže. Ve srovnání s formaldehydem neošetřenými silážemi neovlivnilo přidání extraktu z brambor rozklad bílkovin v sile (Tabulka 5). Ani použití pepstatinu neovlivnilo kvalitu siláže. Avšak E-64, který je inhibitorem cysteinové proteasy, významně (P 0,001) snižoval množství rozpustného dusíku (0,80 rozpustného dusíku kontroly) a amoniakálního dusíku (0,73 amoniakálního dusíku kontroly), produkovaných během silážování.
Výsledky těchto studií ukazují, že cysteinové proteasy jsou hlavním typem proteas účastnících se rozkladu bílkovin v sile, a že přidání specifických inhibitorů cysteinových proteas, mikrobiálního původu, může snižovat rozsah proteolýzy probíhající v sile, aniž by v něm nepříznivě ovlivňovalo tvorbu mléčné kyseliny.
Tabulka 3
Ošetření Koncentrace
Voda —
E-64 10 /UM
Pepstatin 5 /ug / ml
E-64 a Pepstatin jako výše
Extrakt z brambor neředěný extrakt
Formalín 3 g / kg trávy
Tabulka 4
Ošetření Sušina pH (g/kg) WSC Lac Ac (g/kg sušiny) Et
Silážováno při pH 6,2
Kontrola 249 3,75 30, 1 120 24,3 5,37
E-64 244 3,76 30,6 1 15 22,7 3,15
Pepstatin 239 3,75 30,2 126 22,2 9,26
E-64 + Pepstatin 247 3,76 30,1 1 1 1 22,5 2,56
Extrakt z brambor 244 3,72 30,0 124 23,1 7,22
Formaldehyd 254 3,76 29,6 115 20,8 2,67
Silážováno při pH 5,0
Kontrola 250 3,69 30,2 124 22,1 0,5
E-64 249 3,72 30,2 115 19,6 0,92
Pokračování Tabulky 4:
Ošetření Sušina pH (g/kg) WSC Lac Ac (g/kg sušiny) Et
Pepstatin 251 3,72 29,9 1 1 5 21,0 0,5
E-64 + Pepstatin 244 3,80 30,9 102 17,5 2,25
Extrakt z brambor 247 3,74 30,8 1 1 0 24,2 13,7
Formaldehyd 252 4,49 29,7 51 19,3 18,5
SE 0,5 0,086 0,60 7, 0 1,16 1 ,06
Legenda k tabulce 4:
SE : standardní odchylka průměru ze 6 pozorování, Lac : kyselina mléčná,
Ac : kyselina octová,
Et : ethanol,
WSC : vodou rozpustné uhlohydráty.
Tabulka 5
Ošetření Celkový N (gN/kg sušiny) Rozpustný N (gN/kg N) Amoniakální N (gN/kg N)
Silážováno při pH 6,2
Kontrola 26,9 535 88,5
E-64 26,3 424 68,3
Pepstatin 27,1 547 79,6
1
Pokračování Tabulky 5:
Ošetření Celkový N (gN/kg sušiny) Rozpustný N (gN/kg N) Amoniakální N (gN/kg N)
E-64 + Pepstatin 26,8 454 54,5
Extrakt z brambor 26,2 524 86,9
Formaldehyd 24,4 528 85,6
Silážováno při pH 5,0
Kontrola 22,1 520 85,3
E-64 27,4 357 58, 1
Pepstatin 25,3 597 75,8
E-64 + Pepstatin 26,5 414 49,6
Extrakt z brambor 27,1 522 68,2
Formaldehyd 26,7 518 100,8
SE 0,49 2,4 0,48
Legenda k tabulce 5:
SE : Standardní odchylka průměru ze 6 pozorování
Příklad 4
Víceletý jílek vytrvalý se naseká na délku přibližně 2 cm a přidá se 20 ml vody nebo níže popsaného vodného roztoku na 70 gramů trávy. Směs se stlačí a uloží do uzavřených sil neumožňujících přístup vzduchu a uchovávaných při teplotě místnosti po dobu trvání experimentu. Jílek vytrvalý obsahoval sušinu 190 g /kg, vodou rozpustné uhlohydráty v množství 241 g / kg sušiny, celkový dusík v množství 42,5 g / kg sušiny a rozpustný dusík v množství 487 g / kg dusíku. Zbylý dusík byl přítomen v podstatě jako bílkovina. 20 ml vody nebo roztoku obsahovalo tam, kde je to uvedeno, dostatečné množství inhibitoru enzymu nebo/a uvedeného bakteriálního preparátu, aby se získala množství v mikrogramech na gram čerstvé trávy uvedená v následující tabulce.
Tabulka 6
Ošetření Koncentrace
/Ug/g čerst vé trávy /Um/g čerstvé trávy
Voda (kontrola) - —
E-64 11,25 0,03
22,5 0,06
45,0 0,12
Pepstatin 30,0 0,04
(Pepstatin) (E-64)
Pepstatin a E-64 30,0 22,5 0,04 0,06
Antipain 32,0 0,04
Cystatin 1,2 0,9
'ecosyl' 3 1/t (2, 85 g/1)
'ecosyl' 'ecosyl' aplikován ve výše
uvedené dávce, E-64 aplikováno 22,5 /Ug/g trávy
3
ECOSYL je komerčně dostupná silážní přísada pro vodné suspenze vyráběná Imperiál Chemical Industries PLC. 'ECOSYL' je ochranná známka Imperiál Chemical Industries PLC. Tento produkt obsahuje jako svou hlavní účinnou složku kmen L. pian tarum NCIMB 48027 sušený vymražením, společně s živinami. Všechna ošetření byla provedena ve třech opakováních. Sila byla otevřena po 50 dnech a siláž ve všech silech vypadala dobře konzervovaná bez viditelného kažení. Pepstatin je inhibitorem asparagové proteasy. Antipain je inhibitorem cysteinových a serinových proteas a Cystatin je inhibitorem cysteinových proteas. Předpokládá se u nich, že se ekvimolekulárně vážou s proteasami. V následujících tabulkách nebílkovinný dusík (rozpustný dusík) nezahrnuje amoniak. SE znamená standardní odchylku, která je ve všech tabulkách pro tři pozorování; symbol La znamená laktát; symbol Ac představuje acetát a Et znamená ethanol. Laktát a acetát jsou vyjádřeny jako volné kyseliny. Zkoumání produktů silážování ukázalo, že inhibitory proteas mají malý vliv na fermentaci siláže,a že produkce kyseliny mléčné nebyla ovlivněna. V následujících tabulkách DM znamená sušinu .
Tabulka 7
Vliv zvyšování koncentrací E-64 na dusíkaté frakce siláže
Koncentrace E-64 Celkový N Nebílkovinný N Amoniakální N
/Ug/g trávy gN/kg DM gN/kgN gN/kgN
0 407 643 72,4
11,25 360 558 61,1
22,5 366 586 70,8
4
Pokračování Tabulky 7:
Koncentrace E-64 /Ug/g trávy Celkový N gN/kg DM Nebílkovinný N gN/kgN Amoniakální N gN/kgN
45,0 359 481 51,0
SE 0,89 2,22 0,71
SE : standardní odchylka pro tři pozorování, Nebílkovinný N nezahrnuje amoniak.
U siláží ošetřených E-64 v dávce 11,25 ,ug / g trávy se snížil obsah rozpustného dusíku (nebílkovinného dusíku) na 87 % ve srovnání s obsahem dusíku v kontrolním vzorku. U siláží ošetřených E-64 v dávce 45,0 ^ug / g trávy se snížil obsah rozpustného dusíku na 75 % ve srovnání s obsahem rozpustného dusíku v kontrolním vzorku. Obsah amoniakálního dusíku se u siláží ošetřených E-64 v dávce 45 ^ug / g trávy snížil na 70 % ve srovnání s obsahem amoniakálního dusíku v kontrolním vzorku.
5
Tabulka 8
Vlivy zvyšování koncentrací E-64 na složení siláže
Aplikační dávka E-64 pH siláže DM WSC La Ac Eth
0 3,48 156 20,6 184 22,5 16,0
11,25 3,41 1 58 24,5 202 19,3 38,9
22,5 3,48 163 24,2 1 88 22,2 33,3
45,0 3,40 164 31,3 1 75 18,4 35,5
SE 0,02 0,15 1 ,25 13,5 2,94 5,57
Legenda k Tabulce 8:
DM znamená sušinu v gramech na kilogram a
WSC znamená vodou rozpustné uhlohydráty,
La znamená kyselinu mléčnou,
Ac znamená kyselinu octovou,
Eth znamená ethanol, vše vyjádřeno v gramech na kilogram sušiny.
Pojmem sušina je míněn zbytek po dehydrataci trávy nebo siláže.
6
Tabulka 9
Vliv E-6 4 a pepstatinu na složení siláže
Ošetření Celkový N gN/kg sušiny Nebílkovinný N gN/kgN Amoniakální N gN/kgN
Kontrola 407 643 72,4
E-64 366 556 70,8
22,5 /Ug/g trávy
Pepstatin 435 521 60,6
/Ug/g trávy
E-64 (30 /ug/g trávy) a Pepstatin (22,5 ^ug/g trávy)
438
62,9
SE
1,51 0,63
0,54
Pepstatin snižoval množství rozpustného dusíku (81 % dusíku kontroly). Snížení množství rozpustného dusíku v silážích bylo vyšší při společné aplikaci pepstatinu a E-64 ve srovnání se samostatnou aplikací každého inhibitoru. U siláží ošetřených společně pepstatinem a E-64 se snížil obsah rozpustného dusíku na 68 % rozpustného dusíku v kontrole.
Tabulka 10
Vliv E-64 a pepstatinu na složení siláže
Ošetření pH siláže DM WSC La Ac Eth
Kontrola 3,48 1 56 20,6 184 22,5 16,0
E-64 (22,5 /Ug/g 3,48 163 24,2 188 22,2 33 , 3
trávy)
Pepstatin 3,61 164 17,5 1 68 16,1 36,0
(30 /Ug/g trávy)
E-64 (30 /Ug/g trávy) a Pepstatin 3,56 163 11,1 171 23,9 38,9
(22,5 /Ug/g trávy)
SE 0,02 0,12 0,66 8,48 5,39 8,68
Legenda k Tabulce 10:
DM
WSC
La
Ac
Eth vše
SE znamená sušinu v gramech na kilogram a znamená vodou rozpustné uhlohydráty, znamená kyselinu mléčnou, znamená kyselinu octovou, znamená ethanol, vyjádřeno v gramech na kilogram sušiny, a znamená standardní odchylku pro tři pozorování.
Tabulka 11
Vlivy inhibitorů cysteinové proteasy na dusíkaté frakce siláže
Ošetření Celkový N Nebílkovinný N gN/kg DM gN/kgN Amoniakální N gN/kgN
Kontrola 407 643 72,4
E-64 366 556 70,8
(22,5 /ug/g trávy}
Cystatin 406 571 75,7
(1,2 yug/g trávy)
Antipain 411 524 69, 1
(32 ^ug/g trávy)
SE 1 ,02 2,40 0,76
Legenda k tabulce 11:
DM znamená sušinu,
SE znamená standardní odchylku pro tři pozorování.
Obsah rozpustného dusíku byl v silážích ošetřených cystatinem snížen na 88 % rozpustného dusíku kontroly. Obsah rozpustného dusíku byl v siláži ošetřené antipainem snížen na 81 % rozpustného dusíku kontroly.
Tabulka 12
Vlivy inhibitorů cysteinové proteasy na složení siláže
Ošetření pH siláže DM WSC La Ac Eth
Kontrola 3,48 156 20,5 1 84 22,5 10,0
E-64 3,48 163 24,2 190 22,2 33,3
(22,5 /Ug/g trávy)
Antipain 3,55 161 24,1 163 28,8 4,31
(32 /Ug/g trávy)
Cystatin (1,2 /Ug/g trávy) 3,65 160 17,2 183 29,4 4,55
SE 0,03 3,09 0,93 19,2 8,57 5,07
Legenda k tabulce 12:
DM znamená sušinu v gramech na kilogram a WSC znamená vodou rozpustné uhlohydráty,
La znamená kyselinu mléčnou,
Ac znamená kyselinu octovou,
Eth znamená ethanol, vše vyjádřeno v gramech na kilogram sušiny, a SE znamená standardní odchylku pro tři pozorování.
Tabulka 13
Vlivy E-64 a 'ECOSYL'u na dusíkaté frakce siláže
407 643 72,4
366 586 70,8
378 533 63,2
Ošetření Celkový N Nebílkovinný N Amoniakální N gN/kg DM gN/kgN gN/kgN
Kontrola
E-64 (22,5 yug/g trávy) 'ecosyl' (8,55 /ug/g trávy)
E-64 (22,5 /Ug/g trávy) a 'ECOSYL' (8,55 g/1)
355 421 53,3
SE 0,79 1,51 0,79
Legenda k tabulce 13:
DM znamená sušinu,
SE znamená standardní odchylku pro tři pozorování.
U siláže ošetřené ECOSYL em bylo množství rozpustného dusíku sníženo na 82 % rozpustného dusíku kontroly. U siláže ošetřené E-64 a ECOSYL em bylo zjištěno větší snížení obsahu rozpustného dusíku ve srovnání s oddělenou aplikací každého ošetření. Při společném přidání 'ECOSYL'u a E-64 se obsah rozpustného dusíku v siláži snížil na 65 % rozpustného dusíku kontroly.
Tabulka 14
Vlivy E-64 a ECOSYL'u na složení siláže
Ošetření pH siláže DM WSC La Ac Eth
Kontrola 3,48 156 20,6 184 22,5 16,0
E-64 3,48 163 24,1 188 22,2 33,3
(22,5 /hg/g trávy)
'ecosyl' 3,63 1 54 16,0 149 42,6 11,2
(8,55 /ug/g trávy)
'ECOSYL '
(8,55 a E-64 /ug/g trávy) 3,45 1 64 28,9 132 42,0 30,2
(22,5 /ug/g trávy)
SE 0,03 0,11 0,92 13,9 8,53 5,45
Legenda k tabulce 14:
DM znamená sušinu v gramech na kilogram a
WSC znamená vodou rozpustné uhlohydráty,
La znamená kyselinu mléčnou,
Ac znamená kyselinu octovou,
Eth znamená ethanol, vše vyjádřeno v gramech na kilogram sušiny, a
SE znamená standardní odchylku pro tři pozorování.
Závěry:
Výsledky ukazují, že během silážování jsou aktivní cysteinové a asparagové proteasy. Přidání specifických in22 hibitorů cysteinové a asparagové proteasy, biologického původu, snížilo rozsah proteolýzy v sile, aniž by nepříznivě ovlivňovalo produkci mléčné kyseliny v sile.
Snížení obsahu rozpustného dusíku u siláží ošetřených ECOSYL em ve srovnání s obsahem u kontrolních siláží lze přičítat vlivu pH na proteolytické enzymy jílku vytrvalého (tyto vykazují nejvyšší aktivitu při pH 5 až 7); očekává se rychlejší snížení pH v počátečních stadiích silážování u siláží ošetřených ECOSYLem ve srování s kontrolními silážemi.
Zdá se, že kombinace inhibitorů cysteinové a asparagové proteasy nebo inhibitoru cysteinové proteasy a ECOSYLu snižuje proteolýzu v sile ve větším rozsahu než ošetření pouze jedním činidlem.
I '>y..-\:. .; z, ?ATnNTC‘/4XAř«C!n«5& Λ—
17000 Praha 7. :j ρ:*^ιχηχ 36 /-// o c cf

Claims (16)

  1. PATENTOVÉ M A R C ;K y o - -
    3/
    .tn· o o Oc r-~ i — to to
    1. Silážní přísada, vyznačuj í~ c ř -s e_ tím, že obsahuje účinnou složku pro silážování plodiny a alespoň jeden inhibitor enzymu proteasy, vybraný ze skupiny zahrnující inhibitory cysteinové proteasy a inhibitory , P r ' t-e. *<-· ΐ ., .
    asparagové proteasyT-ή tento inhibitor ci tyto inhibitory jsou biologického původu.
  2. 2. Přísada podle nároku 1, vyznačující se t í m , že účinnou složkou je kyselina nebo složka bakteriálního původu.
  3. 3. Přísada podle nároku 2, vyznačující se t i m , že bakteriální složkou je mléčnou kyselinu produkující kmen Lactobacillus nebo/a Streptococcus nebo/a Pediococcus.
  4. 4. Přísada podle libovolného z předchozích nároků, vyznačující se tím, že inhibitorem cysteinové proteasy je cystatin nebo antipain nebo trans-epoxy-sukcinyl-L-leucyl-amido(4-guanidino)butan.
  5. 5. Přísada podle nároku 4,vyznačující se t í m , že trans-epoxy-sukcinyl-L-leucyl-amido(4-guanidino) butan se vyrobí podle HANADAy a kol., Agric. Biol. Chem. 42 (3) 529 až 536 (1978).
  6. 6. Přísada podle libovolného z předchozích nároků, vyznačující se tím, že inhibitorem asparagové proteasy je pepstatin.
  7. 7. Přísada podle libovolného z předchozích nároků, vyznačující se tím,žejevní přítomen jak inhibitor enzymu cysteinové proteasy tak enzymu asparagové proteasy.
    II
  8. 8. Přísada podle libovolného z nároků 1 až 7 v kapalném nosiči, který obsahuje vodu.
  9. 9. Způsob výroby siláže, vyznačující se tím, že se plodina silážuje v přítomnosti alespoň jednoho inhibitoru enzymu proteasy, vybraného ze skupiny zahrnující inhibitory cysteinové proteasy a inhibitory asparagové proCp hNt 4K řT teasy, 7 tento inhibitor či tyto inhibitory jsou biologického původu.
  10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se t i m , že se inhibitor cysteinové proteasy aplikuje na čerstvě posekanou trávu předtím, než je silážována.
  11. 11. Způsob podle nároku 9 nebo nároku 10, vyznačující se tím, že se inhibitor cysteinové proteasy aplikuje v rozmezí 10 až 130 /Umol / kg plodiny.
  12. 12. Způsob podle libovolného z nároků 9 až 11, vyznačující se tím, že se inhibitor asparagové proteasy aplikuje v rozmezí 1 až 60 mg / kg plodiny.
  13. 13. Způsob podle libovolného z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že v době aplikace inhibitoru do plodiny je pH v rozmezí 3 až 7,5.
  14. 14. Způsob podle libovolného z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že se aplikuje kapalná přísada obsahující inhibitor proteasy v množství od 1 gramu do 100 gramů na litr v nosiči obsahujícím vodu, v dávce v rozmezí 0,5 až 5 litrů na tunu ošetřované píce.
  15. 15. Způsob podle libovolného z nároků 9 až 14, vyznačující se tím, že se siláž vyrábí fermentací trav, obilovin, leguminóz nebo rýže.
    III
  16. 16. Siláž vyrobená způsobem podle libovolného z náro ků 9 až 15 nebo za použití přísady podle libovolného z náro ků 1 až 8.
CZ93277A 1990-08-31 1993-02-25 Ensilage ingredient CZ27793A3 (en)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB909019024A GB9019024D0 (en) 1990-08-31 1990-08-31 Silage additive
PCT/GB1991/001438 WO1992003933A1 (en) 1990-08-31 1991-08-27 Silage additive

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ27793A3 true CZ27793A3 (en) 1993-10-13

Family

ID=10681446

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ93277A CZ27793A3 (en) 1990-08-31 1993-02-25 Ensilage ingredient

Country Status (17)

Country Link
EP (1) EP0546017A1 (cs)
JP (1) JPH06500692A (cs)
AU (1) AU658368B2 (cs)
BG (1) BG60635B1 (cs)
BR (1) BR9106792A (cs)
CA (1) CA2090603A1 (cs)
CZ (1) CZ27793A3 (cs)
FI (1) FI930896A7 (cs)
GB (1) GB9019024D0 (cs)
HU (1) HUT68374A (cs)
IE (1) IE64928B1 (cs)
NO (1) NO930712L (cs)
NZ (1) NZ239616A (cs)
RO (1) RO110194B1 (cs)
SK (1) SK13993A3 (cs)
WO (1) WO1992003933A1 (cs)
ZA (1) ZA916923B (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
NO312081B1 (no) * 1999-10-29 2002-03-18 Noraqua Innovation As Formulert proteinholdig fôr og anvendelse av slikt fôr

Family Cites Families (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE701217C (de) * 1938-08-10 1941-01-11 I G Farbenindustrie Akt Ges Mittel zur Kaltsilage von Gruenfutter
IL73665A0 (en) * 1983-12-09 1985-02-28 Genetic Diagnostic Corp Promoting animal and plant growth with protease inhibitors
AU4833790A (en) * 1988-12-29 1990-08-01 Eighth Milieu Nominees Pty. Ltd. Improvements relating to manufacture of rice straw silage

Also Published As

Publication number Publication date
BG60635B1 (bg) 1995-11-30
ZA916923B (en) 1992-06-24
EP0546017A1 (en) 1993-06-16
BR9106792A (pt) 1993-06-29
AU658368B2 (en) 1995-04-13
GB9019024D0 (en) 1990-10-17
FI930896A0 (fi) 1993-02-26
NZ239616A (en) 1994-02-25
NO930712L (no) 1993-04-26
RO110194B1 (ro) 1995-11-30
SK13993A3 (en) 1993-07-07
JPH06500692A (ja) 1994-01-27
NO930712D0 (no) 1993-02-26
IE64928B1 (en) 1995-09-20
CA2090603A1 (en) 1992-03-01
BG97480A (bg) 1994-03-24
HUT68374A (en) 1995-06-28
WO1992003933A1 (en) 1992-03-19
AU8439091A (en) 1992-03-30
HU9300450D0 (en) 1993-05-28
IE913041A1 (en) 1992-03-11
FI930896L (fi) 1993-02-26
FI930896A7 (fi) 1993-02-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Broderick et al. Production of lactating dairy cows fed alfalfa or red clover silage at equal dry matter or crude protein contents in the diet
US6221381B1 (en) Enhancing milk production by adding to feed a nonionic surfactant coated on a carrier
Lima et al. Effect of combined ensiling of sorghum and soybean with or without molasses and lactobacilli on silage quality and in vitro rumen fermentation
McAllister et al. Inoculants for alfalfa silage: Effects on aerobic stability, digestibility and the growth performance of feedlot steers
Lindgren et al. Silage fermentation of fish or fish waste products with lactic acid bacteria
Young et al. Effect of exogenous protease enzymes on the fermentation and nutritive value of corn silage
US5534271A (en) Process for improving the utilization of feedstuffs by ruminants
Windle et al. Effects of an exogenous protease on the fermentation and nutritive value of corn silage harvested at different dry matter contents and ensiled for various lengths of time
US5529793A (en) Compositions for improving the utilization of feedstuffs by ruminants
AU2003298543C1 (en) Methods and compositions for improving growth of meat-type poultry
Wang et al. Effects of mixing sainfoin with alfalfa on ensiling, ruminal fermentation and total tract digestion of silage
Fagbenro et al. Chemical and nutritional quality of raw, cooked and salted fish silages
Addah et al. Effects of chop-length and a ferulic acid esterase-producing inoculant on fermentation and aerobic stability of barley silage, and growth performance of finishing feedlot steers
CZ641489A3 (en) Green fodder preservation method
EP1438901A1 (en) Silage additive and a process for preparing silage using it
Williams et al. Effects of inoculation and wilting on the preservation and utilization of wheat forage
Wetherall et al. Reduction of proteolysis during ensilage of perennial ryegrass by protease inhibitors
Pys et al. Effect of lactic acid bacterial inoculant with enzyme and rolled barley additive on the chemical composition and protein degradation of alfalfa silage
Shoeib et al. A STUDY ON TI-TE EFFECT OF FEEDING DIETS CONTAl'NING ‘PROBIOTICS (PRONIF ER & BIOGEN) ON GROWTH PERFORMANCE, l'I’TEST] NAL FLORA AND HAEMATOLOGICAL PICTURE OF BROILER CHICKS
Nsereko et al. Effects of peptidase inhibitors and other additives on fermentation and nitrogen distribution in perennial ryegrass silage
US6132778A (en) Method of producing a composite preparation for making silage from green fodder
SK13993A3 (en) Silage additive
Kazemi et al. Studies on the effects of different chemical additives on the nutritive value of ensiled barley distillers’ grain (BDG) using in vitro techniques
JP2839862B2 (ja) イソチオシアナートを含有する嗜好性向上用飼料添加組成物及びそれを用いる家畜用飼料の嗜好性向上方法
Piva et al. Effect of Pediococcus pentosaceus FBB61, pediocin A producer strain, in caecal fermentations