CZ284424B6 - Způsob určování a používání plnicího množství lisovaného materiálu při oddělování pevné hmoty od kapaliny filtračním lisem - Google Patents

Abstract

Způsob určování a používání plnicího množství lisovaného materiálu (7) při oddělování pevné hmoty od kapa-liny filtračním lisem s lisovacím elementem, například pístem (6), pro několik za sebou následujících lisování se provádí pomocí úvahy v diagramu výtěžek/výkon. Za předpokladu, že jsou známé polohy charakteristik spoju-jících různé pracovní body v tomto diagramu a při vložení fiktivního pracovního bodu se určují změny výtěžku a výkonu pro každé lisování a tím i potřebná plnicí množství tak, že pro oddělování pevné hmoty od kapaliny vznikne předběžnou volbou volných charakteristických veličin procesu maximální výtěžek a výkon. Způsobem je dáno automatické přizpůsobení doby plnění stlačitelnosti lisovaného materiálu (7). Tím se umožní automatic-ké plnění velmi rozdílných lisovaných materiálů (7) bez předem stanovené požadované hodnoty tak, že z hle-diska výtěžku a výkonu odšťavování bude funkce filtračního lisu optimální.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu určování a používání plnicího množství lisovaného materiálu při oddělování pevné hmoty od kapaliny filtračním lisem obsahujícím lisovací prostor, v němž se z lisovaného materiálu lisuje kapalina působením lisovacího elementu, na který působí tlaková síla, prostřednictvím několika za sebou následujících zdvihů, přičemž v průběhu fáze plnění oddělovacího postupu se při každém zdvihu přidá do lisovacího prostoru plnicí dávka.

Dosavadní stav techniky

U těchto diskontinuálních filtračních lisů se působením lisovacího tlaku odvádí kapalný podíl lisovaného materiálu přes filtr ven. Přitom se působí lisovacím tlakem na lisovaný materiál přímo tuhou přítlačnou deskou nebo pneumaticky nebo hydraulicky ohebnou membránou. Na začátku přívodu lisovaného materiálu existuje otázka, jakým množstvím lisovaného materiálu má být lisovací prostor předem naplněn, aby vznikl dostatečný lisovaný poištář pro první lisování. Přitom je nutno dbát na to, aby u lisovacího elementu, to jest přítlačné desky nebo membrány, nacházejícího se v přední úvrati byl poměr mezi účinnou plochou filtru a momentálním objemem lisovacího prostoru větší, než když se lisovací element nachází v zadní úvrati.

Pro následující další plnění nastane otázka, jaké množství lisovaného materiálu má být doplněno na jeden zdvih lisovacího elementu, aby bylo dosaženo výhodného odšťavování. Z hlediska zpracovávaného lisovaného materiálu vznikají u organických a anorganických materiálů různé problémy. Pro organické materiály je typické, že zpracovatelnost v lisu se od dávky k dávce velmi mění. Známé manuální průběžné přizpůsobování parametrů procesu pro dosažení přibližně optimálního lisování předpokládá u obsluhujícího personálu mnoho zkušeností a prakticky kontinuální monitorování lisu při plnění.

Známé pokusy týkající se automatizování potřebného přizpůsobování parametrů procesu lisování zůstaly bez úspěchu. Použitelného modelového zjišťování postupů při lisování nebylo doposud dosaženo.

Velmi vysoké požadavky na obsluhující personál klade především plnění lisu. U vodorovného filtračního lisu na ovoce je zapotřebí znát například následující požadované standardní údaje:

- Celkové množství náplně. Toto celkové množství náplně je velmi závislé na lisovatelnosti lisovaného materiálu. Špatně lisovatelné materiály umožňují pouze lisování malých celkových množství, zatímco dobře lisovatelné materiály umožňují lisování velkých celkových množství.

- Předběžnou plnicí dávku. Zde platí stejné podmínky, jako u celkového množství náplně. Příliš malá nebo příliš velká předběžná plnicí dávka velmi negativně ovlivňuje poměr výtěžek, výkon.

- Plnicí dávku najeden zdvih pístu. Po skončení předběžného plnění se u známých lisovacích postupů doplňuje na jeden zdvih pístu filtračního pístového lisu definované množství neboli dávka lisovaného materiálu. Tylo postupné plnicí impulsy se provádějí tak dlouho, dokud není dosaženo předem stanoveného celkového množství jako součtu jednotlivých dávek. Rovněž volba tohoto plnicího množství jako charakteristické veličiny procesu je velmi závislá na lisovatelnosti lisovaného materiálu.

Celkově je tedy zřejmé, že výsledky lisování jsou podle znalostí a zkušeností obsluhujícího personálu lisu velmi rozdílné, protože manuální ovlivňování parametrů procesu je vhledem k nutným odhadům poměru výtěžek/výkon lisování zřídka optimální.

Úkolem vynálezu proto je odstranit výše uvedené nedostatky optimalizovaným způsobem určování a používání plnicího množství lisovaného materiálu u filtračního lisu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob určování a používání plnicího množství lisovaného materiálu při oddělování pevné hmoty od kapaliny filtračním lisem obsahujícím lisovací prostor, v němž se z lisovaného materiálu lisuje kapalina působením lisovacího elementu, na který působí tlaková síla, prostřednictvím několika za sebou následujících zdvihů, přičemž v průběhu fáze plnění oddělovacího postupu se při každém zdvihu přidá do lisovacího prostoru plnicí dávka, podle vynálezu, jehož podstatou je, že plnění a lisování se provádí při měření výkonu a výtěžku a výsledkem toho je v diagramu výtěžek/výkon první pracovní bod se známým výkonem a výtěžkem, pro alespoň jedno následující další plnění a lisování, jehož výsledkem je v diagramu výtěžek/výkon druhý pracovní bod, se stanoví alespoň jedna charakteristická veličina procesu tohoto druhého pracovního bodu a potom se s použitím vztahů pro změny výkonu a výtěžku oddělování pevné hmoty od kapaliny při plnění a lisováni při vloženém zařazení fiktivního pracovního bodu určí a použije plnicí množství, kterého je zapotřebí, aby při procesu oddělování vznikl maximální výtěžek a výkon, přičemž přechod z prvního pracovního bodu do fiktivního pracovního bodu se provede pouhým plněním a přechod z fiktivního pracovního bodu do druhého pracovního bodu se provede pouhým lisováním, a předpokládá se, že přímky spojující ty pracovní body, které se liší pouhým lisováním, se v diagramu výtěžek, výkon protínají ve společném pracovním bodě s maximálním výtěžkem a minimálním výkonem nebo jsou navzájem rovnoběžné.

Výhodná provedení způsobu jsou uvedena ve vedlejších patentových nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky řez filtračním lisem s lisovacím pístem a grafické znázornění časového průběhu zdvihů pístu a přívodu lisovaného materiálu při různých regulačních postupech, obr. 2 znázorňuje schematicky řez filtračním lisem s lisovacím pístem a grafické znázornění časového průběhu zdvihů pistu a přívodu lisovaného materiálu při dalších regulačních postupech, obr. 3 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon různé pracovní body, které vzniknou při přívodu lisovaného materiálu.

obr. 4 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon různé charakteristické hodnoty lisování, které vzniknou u různých celkov ě zpracovaných množství lisovaného materiálu, obr. 5 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon různé regulační postupy a jejich vliv na průběh lisování, obr. 6 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon regulační postup se stejným výkonem jako předem stanovenou veličinou, obr. 7 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon regulační postup se stejným výtěžkem jako předem 5 stanovenou veličinou, obr. 8 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon různé pracovní body, které vzniknou při plnění bez současného lisování působením lisovací síly na lisovací píst.

ío obr. 9 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon různé pracovní body, které vzniknou při plnění a lisování u filtračního pístového lisu, a obr. 10 znázorňuje v diagramu výtěžek/výkon různé pracovní body, které vzniknou při plnění a lisování u filtračního pístového lisu s předběžným údajem cílové podmínky.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněn vodorovný filtrační pístový lis známého provedení. Tento 20 filtrační pístový lis sestává z lisovacího prostoru 11, uvnitř něhož je umístěn píst 6, který je připevněn k pístní tyči 14. Pístní tyč 14 je pohyblivě uložena v hydraulickém válci a provádí lisovací zdvihy pístu 6. Do lisovacího prostoru 11 se uzavíratelným plnicím otvorem přivádí prostřednictvím čerpadla 8 lisovaný materiál 7, který- prochází mezi neznázornénými drenážními elementy.

Drenážní elementy odvádějí při lisování kapalnou fázi lisovaného materiálu 7 účinkem tlaku pístu 6 do odtokového potrubí 10 ven. Lisovaným materiálem 7 může byt ovoce a kapalnou fází je proto šťáva z tohoto ovoce.

Známý průběh lisování je v obvyklém případě následující.

Při plnění se píst 6 odtahuje zpět a současně dochází k plnění lisovaného materiálu 7 plnicím otvorem.

Při lisování se celá lisovací jednotka znázorněná na obr. 1 otáčí kolem střední osy, píst 6 se pohybuje tlakem směrem dopředu, lisováním neboli stlačováním lisovaného materiálu 7 se odděluje šťáva, lisovací tlak se přeruší.

Při zkypřování se píst 6 při otáčení celé lisovací jednotky znázorněné na obr. 1 odtahuje zpět. 40 přičemž se lisovaný materiál 7. který zůstal uvnitř, zkypří a roztrhá.

Při dalším lisování se jednotlivé kroky lisování a zkypřování několikrát opakují vždy na dávku lisovaného materiálu 7, dokud není dosaženo požadovaného konečného stavu lisování.

Při vyprázdnění se zbytky po lisování otevřením lisovacího prostoru 1 i odstraní.

Průběh způsobu lisování u filtračního pístového lisu bude popsán blíže podle obr. 1. Vedle již popsaného schématu filtračního pístového lisu je zde znázorněn graf, v němž jsou znázorněny zdvihy pístu 6 mezi polohami HM a HS a funkce plnění F za čas t. Jak z tohoto časového grafu 50 znázorněného vedle lisovacího prostoru 11 vyplývá, přivádí se na začátku lisovaný materiál 7 kontinuálně prostřednictvím čerpadla 8 plnicím otvorem do lisovacího prostoru 11. Přitom se píst 6 pohybuje z počáteční polohy HM směrem dopředu a po dosažení koncové polohy HS se ihned vrátí zpět do své počáteční polohy HM. Tento postup se několikrát opakuje. Šrafovaná část

- 3 CZ 284424 B6 v levé části grafu, označená písmenem F, představuje současně probíhající kontinuální postup předběžného plnění.

Toto předběžné plnění skončí tehdy, jakmile již píst 6 při svém dopředném pohybu nedosáhne koncové polohy HS neboli úvrati. Potom se v následujícím kroku provádí pouze diskontinuální plnění po fázích, které začne vždy se zpětným pohybem pístu 6. Přitom je v první řadě nutno regulací plnění zajistit to, že píst 6 při každém zdvihu dosáhne vždy stejné úvrati, ležící před koncovou polohou HS.

Při dalším kroku dosáhne píst 6 s pokračujícím plněním lisovacího prostoru 11 vždy úvrati, které se od koncové polohy HS stále vzdalují. Přitom je nutno regulovat plnění tak, aby při každém zdvihu zůstal výtěžek nebo výkon lisování konstantní. Dosáhne-li přitom píst 6 při svém dopředném pohybu polohy HE, tak v následujícím kroku potom opět vyjíždí pouze do této konstantní úvrati, dokud není dokončeno plnění veškerým požadovaným množstvím lisovaného materiálu 7 a další lisovací zdvihy probíhají již bez plnění F.

Na obr. 2 je znázorněno podobné vyobrazení procesů plnění a lisování, v némž jsou stejné součásti a funkce označeny stejnými vztahovými značkami. Před začátkem předběžného plnění, označeného opět písmenem F, se pohybuje píst 6 směrem dopředu do koncové polohy HS. Při následujícím předběžném plnění se píst 6 nezastaví a účinkem čerpacího tlaku se přesune zpět do počáteční polohy HM. aniž by vykonával lisovací zdvihy. Po skončení předběžného plnění F se provede několika zdvihy předběžné lisování bez plnění, na něž opět, jakmile píst 6 překročí polohu HN. naváže doplnění bez lisovacích zdvihů. A nakonec se provedou další lisovací zdvihy ještě bez plnění F.

Doposud popsané různým způsobem regulované lisovací postupy mohou být znázorněny v diagramu výtěžek/výkon. vhodném pro zásadní úvahy, který' je znázorněn na obr. 3. Přitom platí vztahy výkon L = přivedené množství lisovaného materiálu/spotřebovaný pracovní čas a

výtěžek A = vyrobené množství šťávy /'spotřebované množství lisovaného materiálu.

Pracovní bod 1, znázorněný v diagramu na obr. 3, odpovídá momentálnímu provoznímu stavu lisu, který· nastane v průběhu řady jednotlivých lisovacích zdvihů při lisování znázorněném na obr. 1 a 2 přímo po skončení jednoho zdvihu. Píst 6 se v pracovním bodě 1 nachází ještě v lisovací poloze, pracovní lisovací tlak však již nepůsobí. Předcházející zdvih začal v pracovním bodě Γ. Pracovní body Γ, 1 se tedy liší pouze tímto zdvihem. Přivede-li se v pracovním bodě 1 určité plnicí množství lisovaného materiálu 7, přejde pracovní bod 1 do pracovního bodu T. přičemž se výkon L zvýší a výtěžek A sníží. Pracovní body 1. 3’ se tedy liší pouze tímto plněním.

Protože v praxi, jak je popsáno podle obr. 1, se provádějí zdvihy a plnění kombinovaně, jsou přechody z pracovního bodu Γ do pracovního bodu 1 a z pracovního bodu 1 do pracovního bodu T, jakož i samotný pracovní bod 3', fiktivní. Rovněž následující zdvih z pracovního bodu T do pracovního bodu £ je fiktivní, přičemž výtěžek A se vzhledem k vyrobenému množství šťávy* zvýší a výkon L se vzhledem ke spotřebovanému pracovnímu času sníží. Nyní se předpokládá, že průsečíky neboli společné pracovní body A01 a A04 prodloužených spojovacích přímek spojujících pracovní body F, 1 nebo pracovní body T, Ψ leží na ose. na níž se vynáší výlěžek A, a která odpovídá nulovému výkonu L. To umožňuje podle vy nálezu stanovit charakteristickou veličinu procesu pro pracovní bod £ a potřebná plnicí množství potom určovat tak. že vznikne maximální výtěžek A a výkon L.

Ačkoli takto určená plnicí množství vedou k optimálním výsledkům, vznikne prakticky pracovní bod 4, který se liší od pracovního bodu 4', s poněkud nižším výtěžkem A. Pro určení příštího

-4 CZ 284424 B6 následujícího zdvihu se zkombinuje tento prakticky dosažený pracovní bod 4 s před tím určeným fiktivním bodem T, podobné jako pár pracovních bodů 1, £ předcházejícího zdvihu.

Jako souhrnné doplnění k obr. 3 zobrazuje obr. 4 přímkový průběh charakteristiky lisování v průběhu několika pouhých lisování. Přitom má lisovaný materiál 7 v důsledku menšího celkového plnicího množství stav a). Ve srovnání s tím platí pro stav b) lisovaného materiálu 7 s větším celkovým plnicím množstvím v konečném stavu jiný přímkový průběh. Prodloužené přímkové průběhu stavů a) a b) procházejí při ideálních podmínkách společným pracovním bodem A0 na ose, na níž se vynáší výtěžek A, s odpovídajícím nulovým výkonem L. V praxi může tento společný pracovní bod A0 při zpracování dávky lisovaného materiálu svou polohu změnit.

Na obr. 5 jsou pro porovnání znázorněny kombinace výtěžku A a výkonu L, kterých může být dosaženo různou regulací lisování. Když se vyjde z předběžného plnicího postupu R1 při konstantním výkonu L a vzrůstajícím výtěžku A, představuje lisovací postup R2 regulaci s cílem konstantního výkonu L při přibližně dostatečném dodatečném doplňování. Potom následuje lisovací postup R3 bez doplňování. Průběh b představuje lisování s nedostatečným doplňováním. Průběh a představuje tři části, které po sobě následují: při konstantní koncové poloze lisovacího elementu na každý lisovací zdvih, při konstantním výtěžku A a konečně po skončení plnění.

Na obr. 6 je znázorněn v diagramu výtěžek/výkon průběh jednotlivého lisovacího postupu, při němž mezi pracovním bodem 1 na začátku a pracovním bodem 4 na konci zůstává výkon L konstantní. Je vidět zlepšení jak výkonu L, tak i výtěžku A.

Na obr. 7 je znázorněn v diagramu výtěžek/výkon průběh jednotlivého lisovacího postupu, při němž se mezi pracovním bodem 1 na začátku a pracovním bodem 4 na konci přiváděné množství lisovaného materiálu 7 určí tak, že výtěžek A zůstane konstantní. Při jiné stlačitelnosti materiálu může vzniknout pracovní bod 4 s větším výkonem L vpravo od pracovního bodu 1.

Na obr. 8 je znázorněn v diagramu výtěžek-'výkon průběh lisovacího postupu, při němž se v průběhu lisovacího postupu navazujícího na předběžný plnicí postup R1 a zahrnujícího několik zdvihů pístu 6 neprovádí dodatečné plnění. Tento postup byl popsán podle obr. 2. Na předběžné lisování navazuje pouhé doplňování bez lisování, které se provádí z pracovního bodu 4 do pracovního bodu T. Při přechodu z pracovního bodu T do pracovního bodu Ψ potom opět následuje několik lisovacích zdvihů bez doplňování lisovaného materiálu 7. Pracovní čas spotřebovaný pro doplňování bez lisování je znázorněn přechodem do virtuálního pracovního bodu Γ.

Na obr. 9 je znázorněno v diagramu výtěžek/výkon zjišťování vlivu přiváděného doplňovaného množství teoretickou úvahou. Podobně jako podle obr. 3 odpovídá pracovnímu bodu 1 momentální provozní stav bezprostředně po skončení jediného předcházejícího lisovacího zdvihu. Píst 6 (obr. I) je ještě v koncové poloze HS, lisovací tlak však již přestal působit. Doplněním množství lisovacího materiálu 7 se zbytky po lisování zředí a výtěžek A se sníží. Ve virtuálním pracovním bodě 2 dosaženém bez spotřeby času čistým plněním se výtěžek A sníží, zatímco výkon L zůstane stejný.

Označí-li se písmenem G1 množství lisovaného materiálu 7 přivedeného do pracovního bodu 1, písmenem G2 množství lisovaného materiálu 7 přivedeného do pracovního bodu 2 a písmeny Al a A2 výtěžky v pracovních bodech 1 a 2. potom platí

A2 = A1(G1/G2) (1)

Ve virtuálně dosaženém pracovním bodě 3 se výkon L zvýší, zatímco výtěžek A zůstane stejný. Označí-li se písmeny LI a L3 výkony v pracovních bodech 1 a 3, potom platí

- 5 CZ 284424 B6

L3 = L1(G2/G1) (2)

Protože se výkon L počítá z doposud přivedeného množství lisovaného materiálu 7 a z času uplynulého do tohoto okamžiku, výkon L při přívodu lisovaného materiálu 7 klesá. Podobně, jak bylo popsáno podle obr. 3, tvoří virtuálně dosažený pracovní bod 3 výchozí bod pro teoretické určení následujícího lisovacího kroku, jehož výsledkem je pracovní bod 4. Pro tento lisovací krok je dána nutná spotřeba At pracovního času t lisovacím zařízením. Protože kromě toho se podle vynálezu předpokládá, že přímková prodloužení charakteristik lisovacích zdvihů, jejichž výsledkem je pracovní bod 1 a pracovní bod 4, se protínají ve stejném společném pracovním bodě A0 na ose, na níž se vynáší výtěžek A, v němž je nulový výkon L, mohou být spojením pracovního bodu 3 a společného pracovního bodu A0 stanoveny charakteristické veličiny výkonu L4 a výtěžku A4 pro pracovní bod 4.

Označí-li se opět písmeny G4=G3 plnicí množství přiváděné v pracovním bodě 4 a spotřeba At lisovacího pracovního času, jehož vý sledkem je pracovní bod 4, potom platí

L4 = L3(G3/(G3 + L3* At)) (3) a

A4 = A0-(( L4/L3) * ( A0-A3)) (4)

L4= L3 (( A0 - A4) / (A0 - A3)) (5)

Z uvedených předpokladů a rovnic (1) až (5) možno podle vynálezu vy počítat použitá plnicí množství na jeden zdvih jako rozdíly AG plnicích množství G4=G3 přiváděných v pracovním bodě 4, popřípadě plnicího množství G1 přiváděného v pracovním bodě 1 podle vztahu

AG = G4-G1.

Pro osm za sebou následujících plnicích a lisovacích postupů filtračního pístového lisu jako částí četných sledů těchto postupů pro zpracování celkového množství 10000 kg lisovaného materiálu 7, s předem stanoveným přibližně konstantním lisovacím časem 2 minuty na lisovací zdvih a se zdvihem 500 mm lisovacího elementu, který je konstantní pro všechny lisovací zdvihy, jako s předem danou veličinou, znázorňuje následující tabulka výchozí hodnoty Al, LI a konečné hodnoty A4, L4 výtěžku a výkonu, doplňovaná množství, daná rozdílem AG. zjištěná a použitá podle vynálezu, a dosažené skutečné zdvihy:

Tabulka

n	Al	LI	AG	zdvih	A4	L4
	% hmot.	ťh	kg	mm	% hmot.	t/h

1	53,56	17,63	330	499.9	55.65	16.57
	55,65	16,57	220	493.4	57,13	15,78
3	57.13	15,78	240	498.7	58,63	15,09
4	58,63	15,09	210	497,5	59,85	14,51
5	59,85	14,51	210	500,3	61,28	13,90
6	61,28	13,90	190	494.4	62,16	13,50
7	62.16	13,50	220	502,5	63,51	13,01
8	63.51	13,01	180	494.3	65.19	12,42

Na obr. 10 jsou, podobné jako na obr. 3 a 9, v diagramu výtěžek/výkon znázorněny pracovní body, které vzniknou, když se pro druhý pracovní bod 4, dosažený jediným plnicím a pracovním zdvihem z pracovního bodu 1, vytvoří podmínka, že příslušné hodnoty výtěžku A4 a výkonu L4 tohoto druhého pracovního bodu 4 definují druhý pracovní bod 4 na spojovací přímce mezi prvním pracovním bodem 1 a pracovním bodem AF na ose, na níž se vynáší výtěžek A, který odpovídá pevnému maximálnímu teoretickému výtěžku A pro příslušný lisovaný materiál 7.

Zjištění této podmínky je účelné zejména tehdy, když se zpracovává lisovaný materiál 7 se střední stlačitelností. Pro tento lisovaný materiál 7 by zjištění konstantního zdvihu podle výše uvedeného příkladu v tabulce vedlo k horšímu výsledku lisování.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (9)

1. Způsob určování a používání plnicího množství lisovaného materiálu (7) při oddělování pevné hmoty' od kapaliny filtračním lisem obsahujícím lisovací prostor (11), v němž se z lisovaného materiálu (7) lisuje kapalina působením lisovacího elementu (6), na který působí tlaková síla, prostřednictvím několika za sebou následujících zdvihů, přičemž v průběhu fáze plnění oddělovacího postupu se při každém zdvihu přidá do lisovacího prostoru (11) plnicí dávka, vyznačující se tím, že plnění a lisování se provádí při měření výkonu (L) a výtěžku (A) a výsledkem toho je v diagramu výtěžek/výkon první pracovní bod (1) se známým výkonem (LI) a výtěžkem (Al), pro alespoň jedno následující další plnění a lisování, jehož výsledkem je v diagramu výtěžek/výkon druhý pracovní bod (4, 4’), se stanoví alespoň jedna charakteristická veličina procesu tohoto druhého pracovního bodu (4, 4'), a načež se s použitím vztahů pro změny výkonu (L) a výtěžku (A) oddělování pevné hmoty od kapalíny při plnění a lisování při vloženém zařazení fiktivního pracovního bodu (3, 3') určí a použije plnicí množství (G4). kterého je zapotřebí, aby při procesu oddělování vznikl maximální výtěžek (A4) a výkon (L4), přičemž přechod z prvního pracovního bodu (1) do fiktivního pracovního bodu (3. 3”) se provede pouhým plněním a přechod z fiktivního pracovního bodu (3, 3') do druhého pracovního bodu (4, 4') se provede pouhým lisováním, a předpokládá se, že přímky spojující ty pracovní body (Γ, 1, 3', 4'), které se liší pouhým lisováním, se v diagramu výtěžek/výkon protínají ve společném pracovním bodě (A0. A01, A04) s maximálním výtěžkem (A) a mizivým výkonem (L) nebojsou navzájem rovnoběžné.

2. Způsob podle nároku I, vyznačující se tím, že jako charakteristická veličina procesu pro druhý pracovní bod (4, 4') se předem stanoví koncová poloha lisovacího elementu (6) filtračního lisu.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako charakteristická veličina procesu pro druhý pracovní bod (4, 4') se předem stanoví hodnota výtěžku oddělování pevné hmoty od kapaliny.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako charakteristická veličina procesu pro druhý pracovní bod (4, 4') se předem stanoví hodnota výkonu oddělování pevné hmoty od kapaliny.

5. Způsob podle nároku 4. vyznačující se tím, žek předem stanovené hodnotě výkonu pro druhý pracovní bod (4, 4') se určí očekávaná hodnota výtěžku, a že se nepřidává žádné plnicí množství, když je hodnota výtěžku zjištěná pro druhý pracovní bod (4, 4') menší než známá hodnota výtěžku pro první pracovní bod (1).

6. Způsob podle nároků 2 a 4, vyznačující se tím, že porovnají plnicí množství, která jsou zapotřebí pro dosažení předem stanovených charakteristických veličin procesu, to jest konstantní koncové polohy lisovacího elementu (6) a konstantního výkonu oddělování pevné hmoty od kapaliny, oproti předcházejícímu plnění a lisování, a že pro dosažení předem stanovené konstantní hodnoty výkonu se použije plnicí množství potřebné pro plnění a lisování, jehož výsledkem je přechod z prvního pracovního bodu do druhého pracovního bodu, v případě, že je toto plnicí množství menší, než plnicí množství potřebné pro dosažení předem stanovené koncové polohy.

7. Způsob podle nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že ve filtračním lisu se provedou alespoň dvě plnění a lisování, jejichž výsledkem je v diagramu výtěžek/výkon pracovní bod s předem stanovenou stejnou konstantní koncovou polohou lisovacího elementu (6) filtračního lisu, a že pro následující pracovní bod se stejnou konstantní koncovou polohou lisovacího elementu (6) se jako konstantní charakteristická veličina procesu, které má být dosaženo, předem stanoví výtěžek toho plnění a lisování, při němž vznikne maximální množství oddělené kapaliny.

8. Způsob podle nároků 2, 3, 4, 5, 6 a 7, vyznačující se tím, že ve filtračním lisu se provede několik plnění a lisování, jejichž výsledkem je v diagramu výtěžek/výkon několik za sebou následujících pracovních bodů, že pro několik z těchto následujících pracovních bodů se předem stanoví alespoň jedna charakteristická veličina procesu, které má být dosaženo, a že pro plnění a lisování pro dosažení za sebou následujících pracovních bodů se ze vztahů pro změny výkonu, výtěžku a polohy lisovacího elementu (6) při oddělování pevné hmoty od kapaliny určí plnicí množství potřebná pro dosažení předem stanovených charakteristických veličin procesu a použijí se pro plnění a lisování, jejichž výsledkem jsou příslušné pracovní body.

9. Způsob podle nároku 1. vyznačující se tím, že pro druhý pracovní bod (4. 4') se předem stanoví podmínka, že příslušné hodnoty výtěžku (A4) a výkonu (L4) udávají v diagramu výtěžek/výkon pracovní bod, který leží na spojovacích přímkách mezi prvním pracovním bodem (1) a pracovním bodem (AF) na ose, na níž se vynáší výtěžek, a který odpovídá pevné maximální hodnotě výtěžku pro příslušný lisovaný materiál.