CZ285194B6 - Zařízení pro dvouválcové kontinuální lití s izolačním krytem - Google Patents

Abstract

Dvouválcové zařízení pro kontinuální lití zahrnuje dva protisměrně otočné válce (1, 2), mající rovnoběžné osy a vymezující mezi sebou licí prostor (5), a kryt (4), umístěný nad licím prostorem (5) a obsahující dvě podélné stěny (41), které se rozprostírají podél povrchu každého válce. Každá podélná stěna (41) zahrnuje dvě přívodní trubice (45, 46) plynu s otvory směřujícími proti uvedeným povrchům válců. Tyto trubice jsou vzájemně rovnoběžné, přiléhají k povrchu válce a jsou odděleny podtlakovými těsnícími prostředky (50, 64) tak, že proud plynu přiváděného trubicí (45), ležící výše vzhledem ke směru rotace válce, je směrován výhradně ven z krytu (4) a proud plynu přiváděného druhou trubicí (46), umístěnou níže po směru rotace válce, je směrován do licího prostoru (5). ŕ

Description

Dvouválcové zařízení pro kontinuální lití zahrnuje dva protismérně otočné válce (1,2), mající rovnoběžné osy a vymezující mezi sebou licí prostor (5), a kryt (4), umístěný nad licím prostorem (5) a obsahující dvě podélné stěny (41), které se rozprostírají podél povrchu každého válce. Každá podélná stěna (41) zahrnuje dvě přívodní trubice (45, 46) plynu s otvory směřujícími proti uvedeným povrchům válců. Tyto trubice Jsou vzájemně rovnoběžné, přiléhají k povrchu válce a Jsou odděleny podtlakovými těsnicími prostředky (50, 64) tak, že proud plynu přiváděného trubicí (45), ležící výše vzhledem ke směru rotace válce, je směrován výhradně ven z krytu (4) a proud plynu přiváděného druhou trubicí (46), umístěnou níže po směru rotace válce, je směrován do licího prostoru (5).

Zařízení pro dvouválcové kontinuální lití s izolačním krytem

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro dvouválcové kontinuální lití, které zahrnuje kryt pro izolaci licího prostoru vymezeného mezi uvedenými dvěma válci.

Dosavadní stav techniky

Dvouválcová zařízení pro kontinuální lití jsou ze stávajícího stavu techniky známa. Známa jsou zejména zařízení pro výrobu tenkých ocelových pásů, která zahrnují zařízení pro výrobu tenkých ocelových pásů, která zahrnují dva protisměrně se otáčející válce s rovnoběžnými osami, které mezi sebou vymezují licí prostor, do něhož je odléván roztavený kov, kteiý v kontaktu s chlazenými stěnami uvedených válců tuhne a je za otáčení těchto válců odváděn ve formě pásu.

Známým problémem při kontinuálním lití je, že kov obsažený v licím prostoru má sklon chladnout na povrchu a tím vytvářet nežádoucí tuhé části, které mohou narušit správnou funkci licího zařízení. Pro odstranění tohoto problému bylo navrženo umístit nad licím prostorem tepelně izolační kryt.

Dále, aby se zabránilo oxidaci roztaveného kovu a rovněž jeho tuhnutí, bylo navrženo použít ochranný kryt, do něhož je, s cílem zabránit kontaktu okolního vzduchu s tekutým kovem a s povrchem kovu, který tuhne, vháněn inertní plyn. Aby se zabránilo nadměrné spotřebě tohoto inertního plynuje kryt umístěn co možná nejblíže k povrchu válců, aniž by se jich však dotýkal a rovněž co možná nejblíže k horním částem bočních stěn. Jelikož se válce otáčejí a navíc se mohou roztahováním deformovat, je nemožné zajistit dobré těsnění mezi uvedeným ochranným krytem a válci za použití statického těsnění. Taková těsnění by navíc představovala i nebezpečí poškození povrchu válců. Proto bylo navrženo zajistit toto těsnění pomocí vhánění inertního plynu do oblasti, kde jsou válce překryty uvedeným krytem, čímž se zabrání vstupu vzduchu pod kryt a rovněž se zabrání pronikání inertního plynu mimo chráněnou oblast kokily.

Dokument EP-A-0 409 645 popisuje zařízení, u něhož jsou kanály pro vhánění inertního plynu uspořádány proti podélným bočním stěnám ochranného krytu, který překrývá licí prostor. Tyto kanály zahrnují štěrbinu přivrácenou k povrchu válců tak, aby uvedený inertní plyn mohl být vháněn směrem proti tomuto povrchu. Cílem je odstranit z povrchu válců vrstvu vzduchu strhávanou válci při jejich rotaci a částečně odstranit vzduch obsažený v dutinách tvořících drsnost uvedeného povrchu válce. Všechna tato opatření se provádějí za účelem zabránění průniku uvedeného okolního vzduchu do licího prostoru a udržení neoxidační atmosféry v licím prostoru.

Pro zajištění distribuce inertního plynu po celé šířce válců byly uvedené kanály vytvořeny tak, že je možno je rozdělit. Výše uvedený dokument rovněž popisuje alternativní provedení, u něhož je vnější kryt připevněn ke spodnímu okraji boční stěny, umístěn přilehle k povrchu válců a zahrnuje na svém vnějším okraji kanál pro přívod inertního plynu. Toto uspořádání účinněji zabraňuje vstupu vzduchu do licího prostoru, neboť vnitřní prostor uvedeného vnějšího krytu je vyplněn inertním plynem.

Tyto systémy však nejsou zcela uspokojující. Ačkoliv jsou určeny přednostně pro zabránění průniku vzduchu do licího prostoru, neumožňují účinně řídit přivádění inertního plynu do tohoto prostoru, protože tento inertní plyn, přiváděný štěrbinami v kanálech, může být rozdělován jak ve směru, tak i proti směru těchto štěrbin. Jelikož se množství tohoto plynu, protékajícího proti směru štěrbin, tedy směrem ven z licího prostoru, může měnit v závislosti zejména na velikosti mezery mezi uvedenými kanály a povrchem příslušného válce a na obvodové rychlosti válců, nebo na množství vzduchu unášeného otáčejícími se válci, je průtok plynu, který proudí ve směru štěrbin, tedy směrem do licího prostoru, rovněž proměnný. Tyto změny mají špatný vliv na výrobní proces a rovněž na odlévaný výrobek, neboť nadbytek plynu může v důsledku chladicího efektu, kteiým působí na odlévaný kov, vést k nasycení tohoto kovu plynem, případně ke změně tvaru válce.

Cílem tohoto vynálezu je vyřešit uvedené problémy a zejména navrhnout ochranný kryt, umožňující zajistit spolehlivou izolaci licího prostoru, účinné ovládání vlastností a množství plynu nasávaného povrchovou drsností válců, neboť tento plyn, uzavřený v povrchových prohlubních mezi válci a kůrou ztuhlého kovu, ovlivňuje tepelný tok mezi uvedeným kovem a stěnami válců a tím ovlivňuje i podmínky tuhnutí a rovněž i tvar uvedených stěn válců.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je dvouválcové zařízení pro kontinuální lití, zahrnující dva protisměrně otočné válce, mající rovnoběžné osy a vymezující mezi sebou licí prostor, a kryt, umístěný nad licím prostorem a obsahující dvě podélné stěny, které se rozprostírají podél povrchu každého válce a které jsou opatřeny přívodními trubicemi plynu, majícími otvory směřující proti uvedeným povrchům válců. Podstata vynálezu spočívá v tom, že každá podélná stěna zahrnuje podtlakové těsnicí prostředky pro vytvoření podtlaku v oblasti, umístěné mezi uvedenou podélnou stěnou, povrchem příslušného válce a mezi dvěma uvedenými trubicemi tak, že proud plynu přiváděného trubicí, ležící výše vzhledem ke směru rotace válce, je směrován ven z krytu a proud plynu přiváděného druhou trubicí, umístěnou níže po směru rotace válce, je směrován do licího prostoru.

Tímto zařízením je možno účinně regulovat izolaci a podmínky tepelné výměny mezi odlévaným kovem a válci díky skutečnosti, že zařízení podle tohoto vynálezu umožňuje prakticky oddělit dvě funkce plynu přiváděného mezi kryt a válce, tedy:

- na jedné straně, utěsnění licího prostoru vzhledem k okolní atmosféře, kde toto utěsnění je uskutečňováno plyny přiváděnými trubicí ležící výše vzhledem ke směru rotace válců,

- a na druhé straně, izolaci a vytvoření rozhraní mezi litým kovem a válci z hlediska tepelného (tepelný tok z kovu do válců) a chemického (vliv vlastností plynu v odlévaném kovu, zejména oxidace), což je prováděno pomocí proudu plynu přiváděného další trubicí, umístěnou níže po směru rotace válců.

U výhodných provedení vynálezu jsou uvedené podtlakové těsnicí prostředky tvořeny vystupující částí podélné stěny, rozprostírající se mezi uvedenými přívodními trubicemi do bezprostřední blízkosti povrchu válce, a mohou zahrnovat podélné drážky rovnoběžné s uvedenými trubicemi. Tyto drážky umístěné v těsné blízkosti povrchu každého válce vytvářejí s tímto povrchem válce sérii přepážek zvětšujících podtlak mezi trubicemi.

Pro zlepšení rozvodu plynů, které jsou přiváděny trubicemi, po celé šířce válců, jsou tyto trubice vyvrtány v uvedených podélných stěnách a uvedené otvory jsou výhodně tvořeny kontinuální drážkou podél celé délky trubice nebo několika přilehlými drážkami. Trubice pak výhodně obsahují, alespoň v oblasti uvedených otvorů směřujících proti povrchu válce, porézní materiál.

Dále je výhodné, když zařízení zahrnuje prostředky pro ovládání polohy krytu vzhledem k povrchu válce. Tyto prostředky zahrnují například polohové senzoiy, spojené s krytem a měřící změny vzdálenosti povrchu válců vzhledem k tomuto krytu, a dále pohony pro nastavení polohy krytu vzhledem k základně zařízení. Toto uspořádání umožňuje i při deformaci povrchu válce vlivem tepelného roztahování udržet trubice, a především podtlakové těsnicí prostředky, ve v podstatě konstantní vzdálenosti od povrchu válců. Podtlak mezi přívodními trubicemi tak zůstává v podstatě konstantní a co možná největší.

Další provedení vynálezu zahrnují:

- ochranný kryt, zahrnující uvnitř tepelný štít, vyrobený ze žáruvzdorného materiálu, spojující obě stěny a zároveň umožňující průchod přívodní výlevky kovu a rovněž oddělení licího prostoru od horní komory krytu, přičemž v uvedeném krytu jsou vytvořeny otvory propojující licí prostor s uvedenou horní komorou;

- regulační prostředky pro nezávislou regulaci tlaku a/nebo vlastností plynu přiváděného každou trubicí;

- dynamické těsnicí prostředky pro těsnění mezi krytem a stěnami bočního vymezení licího prostoru;

- dynamické těsnicí prostředky pro těsnění mezi krytem a konci válců.

Další charakteristiky a výhody zařízení jsou uvedeny v popise konkrétního provedení vynálezu na příkladu zařízení pro kontinuální lití tenkých ocelových pásů.

Objasnění obrázků na výkresech

Vynález bude dále objasněn s odkazem na připojené výkresy, kde:

Obr. 1 představuje částečný schematický pohled v řezu na zařízení podle vynálezu;

Obr. 2 je částečný řez podél roviny II—II z obr. 1;

Obr. 3 zobrazuje řez dalším zařízením pro kontinuální lití;

Obr. 4 je detailní pohled na oblast styku mezi krytem a jedním válcem; a

Obr. 5 zobrazuje okruhy přívodu plynu do trubic umístěných v podélných stěnách ochranného krytu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a obr. 2 je v řezu rovinou kolmou na osy válců schematicky zobrazena oblast přívodu roztaveného kovu u zařízení pro kontinuální lití. Toto zařízení zahrnuje dva licí válce 1, 2, jejichž vnější stěna 3, která je běžným způsobem tvořena pláštěm nebo objímkou, je silně chlazena. Válce 1 a 2 jsou uváděny do rotačního pohybu ve směru šipky F. Tepelný a izolační kryt 4 je umístěn nad licím prostorem 5, vymezeným mezi oběma válci 1 a 2. Kryt 4 je připojen k mezipánvi 6 s roztaveným kovem, ke které je připevněna dosazovací výlevka 7, sahající svisle přímo dolů do licího prostoru 5. Na mezipánvi 6 jsou dále umístěny uzavírací prostředky 8, jako například známý šoupátkový systém, který umožňuje uzavřít výlevku 7. Ochranný kryt 4 je utěsněným způsobem připojen k tomuto šoupátkovému systému pomocí těsnicích prostředků 9, obklopujících dosazovací výlevku 7, například jak je zobrazeno na obr. 1 a obr. 2, pomocí pískového žlabu. Tyto těsnicí prostředky 9 dovolují mírný posun mezi mezipánvi 6 a licím zařízením při zachování požadované těsnosti a tím současně dovoluje izolaci dosazovací výlevky 7.

Ochranný kryt 4 je udržován na svém místě pomocí nosných prostředků 10, které jsou uspořádány, zejména vertikálně, tak, že podélné stěny 41 ochranného krytu 4 jsou udržovány ve velmi malé vzdálenosti nad povrchem plášťů 3 licích válců 1 a 2. Podélné stěny 41 ochranného

-3CZ 285194 B6 krytu 4 se rozprostírají rovnoběžně s osami válců 1, 2 nad celou šířkou plášťů 3 a nesou na každém ze svých čel směřujících do vnitřku krytu 4 tepelně ochranný obklad, sestávající, například ze žáruvzdorných prvků 42, které sahají dolů pod uvedené podélné stěny 41 do blízkosti povrchů válců 1 a 2 tak, aby tyto stěny byly chráněny před tepelným zářením roztaveného kovu obsaženého v licím prostoru 5.

Spojení mezi podélnými stěnami 41 krytu 4 a těsnicími prostředky 9 je zajištěno víkem 43. Pro zajištění těsnosti licího prostoru 5 v blízkosti konců válců 1 a 2, zahrnuje toto víko 43 čelní stěny 44, které sahají svisle dolů do bočních vymezovacích stěn 11. situovaných běžným způsobem u konců válců 1, 2 a vymezujících licí prostor 5 v blízkosti uvedených konců válců. Je třeba připomenout, že tyto boční vymezovací stěny 11, které jsou běžně známé, zahrnují kovové těleso 12. jehož pouze horní část je zobrazena na obr. 2, které nese žáruvzdorný obklad 13 dosedající na konce plášťů 3. Mezi spodními konci čelních stěn 44 víka 43 a uvedenými bočními vymezovacími stěnami 11 jsou uspořádány dynamické těsnicí prostředky 14. Tyto dynamické těsnicí prostředky 14 sestávají výhodně z přepážkové těsnící soustavy, která umožňuje zajistit podtlakové těsnění bez přímého kontaktu mezi tělesem 12 a krytem 4. Tím lze dosáhnout uspokojivého těsnění i při pohybech bočních vymezovacích stěn U, které jsou v průběhu lití nevyhnutelné.

Těsnicí prostředky podobného typu jsou dále vytvořeny i mezi koncovými hranami podélných stěn 41 a uvedenými bočními vymezovacími stěnami 11 (nezobrazeno).

Každá podélná stěna 41 ochranného krytu 4 zahrnuje dvě vzájemně rovnoběžné trubice 45, 46, které se rozprostírají v bezprostřední blízkosti stěny válců 1, 2 a po celé jejich šířce. Každá z těchto trubic 45, 46 vyúsťuje bočně, přes příslušné otvory 47, 48, vytvořené ve formě podélných drážek, na spodním povrchu 49 podélné stěny 41 proti povrchu válce. Mezi oběma trubicemi 45, 46 a tím mezi jejich drážkami jsou v oblasti 22. vymezené dolním povrchem podélné stěny 41 a válce, vytvořeny podtlakové těsnicí prostředky, například jednoduše části 50 podélné stěny 41, vyčnívající směrem proti válci. U příkladu zobrazeného na obr. 1 ústí drážky 47, 48 v šikmém směru vzhledem k povrchu válců 1, 2. Sklon drážek 47 vytvořených v trubici 45, která je umístěna poněkud výše proti směru otáčení válce 1, je směrován mimo kryt 4 tak, že proud inertního plynu vytékající z těchto drážek 47 je prakticky výlučně směrován vně krytu 4, zatímco drážky 48 vytvořené v trubici 46, umístěné níže po směru otáčení válce J, jsou směrovány do licího prostoru 5. Jestliže je pak stlačený inertní plyn vháněn do trubice 45, je drážkami 47 směrován proti povrchu válce 1 ve směru opačném ke směru otáčení tohoto válce, čímž se zabrání průniku vzduchu zvnějšku do licího prostoru 5. Na vnějším povrchu podélné stěny 41 je dále umístěn kartáč 51, nebo ekvivalentní prostředek, který omezuje množství vzduchu přiváděného pod podélnou stěnu 41 v důsledku rotace válců 1, 2 a zejména chrání uvedenou podélnou stěnu 41 proti stoupajícím horkovzdušným proudům, vznikajícím otáčením těchto válců 1 a 2 v průběhu lití. Ještě výše proti směru otáčení válců než kartáč 51 jsou umístěny dmýchací prostředky 52. směřující proud plynu proti povrchu válce 1, a to rovněž ve směru opačném ke směru otáčení válce.

Z předchozího popisu je zřejmé, že trubice 45 a drážky 47, umožňující přivádět na stykovou plochu mezi podélnou stěnou 41 ochranného krytu 4 a válce proud plynu směrovaný vně tohoto krytu 4, v kombinaci s dmýchacími prostředky 52 a s kartáčem 51 zabraňují vzduchu strhávanému rotací válců prostupovat do licího prostoru 5. Druhá trubice 46 pak umožňuje přivádět inertní plyn nebo směs plynů s předem stanovenými charakteristikami, které mohou být přizpůsobovány podle podmínek lití, přímo na povrch válců 1, 2, a rovněž to, že malá vzdálenost mezi vystupující částí 50 podélné stěny 41 a povrchem válce vytváří dostatečně nízký tlak v oblasti 22 mezi oběma trubicemi 45 a 46, který tuto oblast utěsňuje. Z tohoto důvodu je snaha co možná nejvíce minimalizovat vzdálenost mezi povrchem válce a touto vystupující částí 50 podélné stěny 41 krytu 4, zejména vytvořením této části 50 tak, že její povrch je blíže k povrchu válce než ostatní části této podélné stěny 44, které jsou umístěny na druhé straně trubic 45, 46.

-4CZ 285194 B6

Obr. 3 a obr. 4 pak zobrazují alternativní provedení zařízení pro kontinuální lití podle tohoto vynálezu. U tohoto provedení budou dále popsány pouze ty prvky, které se liší od shora popsaného zařízení z obr. 1 a obr. 2.

U této alternativy jsou podélné stěny 41 krytu 4 připojeny k rámu 53, který je převyšuje. Tento rám 53 je také z vnitřní strany obložen žáruvzdornou tepelnou ochranou 54. K tomuto rámu 53 jsou dále připevněny nosné prostředky 10 ochranného krytu 4, které spočívají přes válcové pohony 55 na příčných nosníkách 56 rámu zařízení. Příčné nosníky 56 nesou rovněž větrolamy 57, obsahující břit 58, uspořádaný co nejtěsněji k povrchu válců, avšak bez kontaktu s nimi. Smyslem těchto větrolamů 57 je chránit podélné stěny 41 krytu 4 před horkovzdušnými proudy, které jsou vyvolávány rotací válců 1, 2 v průběhu licího procesu. Mezi žáruvzdornými prvky 42 je umístěn tepelný štít 59, sestávající z desky žáruvzdorného materiálu, uspořádané v podstatě horizontálně a spojující uvedené žáruvzdorné prvky 42. a z otvoru 60, vytvořeného v této desce pro umožnění průchodu dosazovací výlevky 7.

Rám 53 je pokryt víkem 43, které je spojeno s šoupátkem 8 mezipánve 6 přes těsnicí prostředky, mající určitých stupeň pružnosti a mající nastavitelnou výšku, například přes vlnovec 61. Víko 43 může navíc zahrnovat různé příslušenství, jako je například pozorovací okno 62, nebo nosníky pro zařízení měřící hladinu kovu v licím prostoru atd.

Na podélných stěnách 41. v blízkosti válců, jsou umístěna bezkontaktní, vzdálenost měřící čidla 63 známého typu, například čidla kapacitní. Tato čidla 63 kontinuálně měří vzdálenost uvedených podélných stěn 41 od povrchů válců 1, 2 a ovládají válcové pohony 55, které udržují tuto vzdálenost na konstantní hodnotě. Tato čidla 63 by mohla být nahrazena jakýmikoliv jinými prostředky, umožňujícími ovládání polohy krytu 4 vzhledem k poloze povrchu válců v oblasti přilehlé k trubicím 45 a 46.

Trubice 45 a 46 obsahují výhodně porézní materiál, umožňující rovnoměrně distribuovat plyn přiváděný těmito trubicemi po celé jejich délce. U příkladu zobrazeného na obr. 4, kde jsou z tohoto důvodu v trubicích 45 a 46 umístěny trubice 72, 73 z takového porézního materiálu, je plyn přiváděný vnitřkem těchto trubic 72, 73 průchodem přes uvedený porézní materiál distribuován rovnoměrně po celé délce trubice 45, 46 a tedy po celé šířce válců 1 a 2.

Princip těsnění mezi podélnou stěnou 41 a válcem je možno snadněji pochopit z obr. 4, který zobrazuje tuto podélnou stěnu 41 v řezu a ve zvětšeném měřítku.

Plyn přivedený do trubice 45, umístěné výše vzhledem ke směru otáčení válce, zní vychází otvory 47, vytváří laminámí proud plynu (šipka Fl) ve směru opačném ke směru otáčení válce 2 (šipka F) a tvoří tak bariéru pro tenkou vrstvu vzduchu, strhávanou otáčením válce 2.

Plyn přivedený do trubice 46, umístěné níže po směru otáčení válce 2, vychází z této trubice 46 otvory 48 a vytváří další laminámí proud (šipka F2) ve směru stejném jako je směr otáčení válců. Výsledkem jeho působení je zejména větší zředění kyslíku obsaženého ve vzduchové vrstvě ulpělé na válcích, která by se mohla dostat přes bariéru, tvořenou proudem plynu vycházejícím z trubice 45, do licího prostoru 5.

Tyto dva proudy plynu (Fl, F2) jsou na stykové ploše mezi podélnou stěnou 41 krytu 4 a povrchem válce odděleny prakticky stabilním plynným předělem, udržovaným v oblasti 22 přepážkami, které jsou tvořeny drážkami 64, vytvořenými ve spodním povrchu podélné stěny 41 mezi oběma trubicemi 45, 46 a rovnoběžnými s nimi. Je zřejmé, že tento plynný předěl, který je tvořen podtlakem mezi výstupy trubic 45, 46 na spodní ploše 49 podélné stěny 41, může fungovat pouze v tom případě, že vzdálenost mezi tímto povrchem 49 a stěnou válce 2 je dostatečně malá. Nezbytností se tedy stává udržet tuto malou vzdálenost v průběhu lití i při

-5CZ 285194 B6 deformacích způsobených roztahováním válců 1, 2, a to činností válcových pohonů 55, které stanovují vertikální polohu krytu 4.

Příkladně je vzdálenost JI mezi válcem 2 a spodním povrchem 49 podélné stěny 41 krytu 4 5 v místě nad přívodní trubicí 45 menší než nebo rovna 2 mm, odpovídající vzdálenost J2 v místě pod trubicí 46 je příkladně menší než nebo rovna 2,5 mm a vzdálenost J3 v oblasti 22 je menší než nebo rovna 1,5 mm.

Kromě již zmíněného efektu zředění kyslíku má proud inertního plynu vycházející z trubice 46 ío ještě další dva účinky, které budou popsány níže.

Tento proud inertního plynu, který proniká do licího prostoru 5 je ve skutečnosti rozdělen na proud Ol, který zůstává v hraniční vrstvě přilehlé k válci, proniká mezi povrch válce a odlévaný kov a tím se zapojuje do tepelné výměny mezi tímto válcem a odlévaným kovem, a na proud 02, 15 který prochází nad povrchem lázně odlévaného kovu a zajišťuje jeho izolaci. Třetí proud 03 je pak odváděn do horní části krytu 4 otvory 65, vytvořenými pro tento účel, v žáruvzdorném obkladu 42 a/nebo v tepelném štítu 59, aby se zabránilo příliš velkému proudu plynu dosáhnout menisku odlévaného kovu, což by mohlo vést k nasycení tohoto kovu plynem a k jeho ochlazení.

Pro dosažení různých účinků plynů nebo směsí plynů přiváděných do trubice 45, resp. 46, které byly popsány výše, je nezbytné umožnit regulaci jejich přívodu, a to jak průtoku, tak i tlaku. V případě použití směsí plynů je dále nezbytné zajistit ovládání jejich vlastností. Pro tento účel zahrnuje zařízení podle tohoto vynálezu regulační a ovládací prostředky, umístěné v nezávislých okruzích napájejících trubice 45 a 46, které jsou schematicky zobrazeny na obr. 5.

První napájecí okruh 81 je spojen s trubicemi 45 ve dvou podélných stěnách 41 a podobný druhý okruh 82 napájí současně trubice 46.

Každý z okruhů 81, 82 zahrnuje mísící komoru 83, spojenou s přívodními soustavami různých 30 inertních plynů (například argonu, dusíku a pod.) přes regulovatelné ventily 84, sloužící k regulaci složení směsí plynů, vytvářených v uvedené mísící komoře 83, a dále s rozváděcím okruhem, který zahrnuje v tomto pořadí: dálkově ovládaný dvoupolohový ventil 85, tlakoměr 86 a teploměr 87, ohřívač 88 plynů, druhý tlakoměr 89 a druhý teploměr 90, průtokoměr 91, regulátor 92 tlaku pro regulaci tlaku plynu nebo směsi plynů v trubicích 45 a tlakoměr 93.

K těmto dvěma napájecím okruhům 81 a 82 je možno přidat ještě třetí podobný okruh pro přivádění inertního plynu přímo do krytu 4.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. 45 1. Dvouválcové zařízení pro kontinuální lití, zahrnující dva protisměrně otočné válce (1, 2), mající rovnoběžné osy a vymezující mezi sebou licí prostor (5), a kryt (4), umístěný nad licím prostorem (5) a obsahující dvě podélné stěny (41), které se rozprostírají podél povrchu každého válce a které jsou opatřeny přívodními trubicemi plynu, majícími otvory směřující proti uvedeným povrchům válců, vyznačující se tím, že každá podélná stěna (41) zahmu50 je podtlakové těsnicí prostředky (50, 64) pro vytvoření podtlaku v oblasti (22) umístěné mezi uvedenou podélnou stěnou (41), povrchem příslušného válce (1, 2) a mezi dvěma uvedenými trubicemi (45, 46) tak, že proud plynu přiváděného trubicí (45), ležící výše vzhledem ke směru

   -6CZ 285194 B6 rotace válce, je směrován ven z krytu (4) a proud plynu přiváděného druhou trubicí (46), umístěnou níže po směru rotace válce, je směrován do licího prostoru (5).
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené podtlakové těsnicí prostředky jsou tvořeny vystupující částí (50) podélné stěny, rozprostírající se mezi uvedenými trubicemi (45, 46) do bezprostřední blízkosti povrchu válce.
3. 3. Zařízení podle jednoho z nároků la2, vyznačující se tím, že uvedené podtlakové těsnicí prostředky zahrnují podélné drážky (64), rovnoběžné s uvedenými trubicemi (45, 46).
4. 4. Zařízení podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že uvedené trubice (45, 46) jsou vyvrtány v uvedených podélných stěnách (41) a obsahují, alespoň v oblasti uvedených otvorů, směřujících proti povrchu válce, porézní materiál.
5. 5. Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že podélná stěna (41) nese na svém vnějším povrchu kartáč (51), přiložený na povrch válce.
6. 6. Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje prostředky (63, 55) pro ovládání polohy krytu (4) vzhledem k povrchu válce.
7. 7. Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že kryt (4) uvnitř zahrnuje tepelný štít (59), vyrobený ze žáruvzdorného materiálu, spojující obě stěny a zároveň umožňující průchod přívodní výlevky (7) a oddělení licího prostoru od horní komory krytu (4), přičemž v uvedeném krytu (4) jsou vytvořeny otvory (65) propojující licí prostor (5) s uvedenou horní komorou.
8. 8. Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje regulační prostředky (84, 92) pro nezávislou regulaci tlaku a/nebo vlastností plynu přiváděného každou trubicí (45, 46).
9. 9. Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje dynamické těsnicí prostředky (14) pro těsnění mezi krytem (4) a stěnami (11) bočního vymezení licího prostoru.
10. 10. Zařízení podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje dynamické těsnicí prostředky pro těsnění mezi krytem (4) a konci válců.

    4 výkresy

    -7CZ 285194 B6

    P 1 J. L?\

    OJ

    O