CZ286494A3

CZ286494A3 - o-HYDROXYPHENYL-s-TRIAZINES, PROCESS OF THEIR PREPARATION, ORGANIC POLYMERS STABILIZED BY THIS TRIAZINES AND COSMETIC PREPARATIONS IN WHICH SAID TRIAZINES ARE COMPRISED

Info

Publication number: CZ286494A3
Application number: CZ942864A
Authority: CZ
Inventors: Jean-Luc Dr Birbaum; Jurgen Dr Kaschig; Dieter Dr Reinehr; Manfred Dr Rembold; Andre Dr Schmitter; Helmut Dr Luther; Bernd Dr Herzog; Dietmar Dr Huglin
Original assignee: Ciba Geigy Ag
Priority date: 1993-11-23
Filing date: 1994-11-21
Publication date: 1995-06-14
Also published as: CA2136272A1; KR950014084A; US5591850A; EP0654469A1; HU9403352D0; AU681196B2; HUT68707A; EP0654469B1; SK140294A3; JPH07233154A; US5760111A; KR100325908B1; AU7896794A; ZA949247B; PL305938A1; BR9404689A; DE59409837D1; ATE204571T1

Description

Vynález se týká o-hydroxyfenyl-s-triazinů, způsofcfti Jje-¹’ jich přípravy, organických polymerů stabilizovaných těmito iq 'triaziny a kosmetických”~přípravků, které tyto triaziny otrsSHu- ji. Vynález se takto týká o-hydroxyfenyl-s-triazinů, které obsahují alespoň dva alkoxyfenylové substituenty, způsobu pří-“* pravý těchto sloučenin, použití těchto sloučenin k fotochemické a tepelné stabilizaci barvených a nebarvených polyesterových vláknitých materiálů, použití těchto sloučenin ve funkci stabilizátorů organických polymerů, polymerů stabilizovaných těmito sloučeninami a použití těchto sloučenin ve funkci kosmetického přípravku.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou nové o-hydroxyfenyl-s-triaziny obecného vzorce 1-

ve kterém

Rj znamená atom vodíku, hydroxy-skupinu, atom halogenu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů nebo skupinu obecného vzorce la li (1a)

-o-q-c-o-r₄

R2^ar3 znamená nezávisle jeden na druhém atom vodíku nebo'alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů nebo alkoxyalkylovou skupinu, ve které alkoxy-zbytek a alkylový zbytek obsahují po 1 až 5 uhlíkových atomech., a

Q znamená alkylénovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy., .

přičemž kruhy A, B a C mohou nést další substituenty a uvedené sloučeniny musí obsahovat alespoň dvě alkoxy-skupiny obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů.. .

Alkylovou skupinou obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů a alkoxy-skupinou obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů jsou přímé nebo rozvětvené alkylové, popřípadě alkoxy-skupiny, jakými jsou například methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, isopropylová skupina, n-butylová skupina, sek.butylová skupina, terc.butylová skupina, amylová skupina, isoamylová skupina nebo terč.amylová skupina, heptylová skupina, oktylová skupina, isooktylová skupina, nonylová skupina, decylova skupina, undecylová skupina,, dodecylová skupina, tetradecylová skupina nebo pentadecylová skupina, popřípadě methoxy-skupina, ethoxy-skupina, propoxy-skupina, butoxy-skupina, pentyloxy-skupina, hexyloxy-skupina, heptyloxy-skupina, oktyloxy-skupina,·„isooktyloxy-skupina, nonyloxy-skupina, undecyl oxy-skupina, dodecyloxy-skupina, tetraďecyloxy-skupina- nebo pentadecyloxy-skupina.

I Dvojmocná skupina Q výhodně obsahuje 2 až 4 uhlíkové

I atomy. Výhodnými dvojmocnými skupinami jsou ethylenová skupiI na, ethylenpropylenová skupina nebo ethylenisopropylenová

I skupina.

I

I | Atom halogenu znamená atom chloru, atom bromu nebo atom

I * jodu. Výhodným atomem halogenu je atom chloru.

I Výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou sloučeniny

I——.——.—obecného—vz.orce I, ve kterém____

J znamená atom vodíku, hydroxy-skupinu, atom halogenu,

I alkylovou skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů,

I alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů

I nebo

I ^2 ^a R3 nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku nebo.

! alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, přičemž kruhy A, B a C mohou nést další substituenty, a zejména sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém kruhy A a B již nejsou dále substituovány nebo jsou nezávisle jeden na druhém I substituovány halogenem, hydroxy-skupinou, alkylovou skupinou ' obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů nebo alkoxy-skupinou obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů.

; V popředí zájmu stojí sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R₂ a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají alkoxy* skupinu obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů.

Výhodné jsou přitom takové triazinové sloučeniny, ve kterých se substituenty R₂ a nachází v poloze 4', a zejména takové, ve kterých R₂ znamená atom vodíku.

Obzvláště důležité sloučeniny odpovídají obecnému vzor- I ci 2

(2} ve kterém

R,| znamená atom vodíku, hydroxy-skupinu, alkylovou. skupinu· obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů nebo skupinu obec ného vzorce 1a 4

----R^- a-R^-..nezávisle-j-eden_.na._dr.uhém._zname.n.a.jí_ atom vodíku nebo_______ alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomu.

Ze sloučenin obecného vzorce 2 jsou výhodné takové sloučeniny, ve kterých

R2 a R^ znamenají methoxy-skupinu nebo ethoxy-skupinu, a zejména takové sloučeniny, ve kterých R2 znamená atom vodíku a znamená methoxy-skupinu nebo ethoxy-skupinu, nebo takové sloučeniny, ve kterých Rj a R^ znamenají methoxy-skupinu a R2 znamená atom vodíku.

Dále jsou výhodné hydroxyfenyl-s-triaziny obecného vzorce 2, ve kterém

R^, Rj a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají alkoxy-skupinu obsahující 5 až 15 uhlíkových atomů,

Mbn-MI. χ·*- - -»ΐ·· nebo takové sloučeniny, ve kterých

Rj znamená skupinu obecného vzorce 1a a a znamenají alkoxy-skupinu obsahující 5 až 15 uhlíkových atomů.

Jako příklady sloučenin obecného vzorce 1 mohou být uvedeny:

2-(2'-hydroxyfenyl)-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5-triazin,

-2—(-2-^ř-74-^,--dihydroxyfenyl^_)^_-4“76-bi^_s^(^_4^měthdxyfěňyr)~1T375^:=;tFía^ír“ ' ~ zin,

2-(2'-hydroxy-3'-methylfenyl)-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5triazin,

2- (2', 3' -dihydroxyfenyl) -4,6-bis- (4-methoxyfenyl )-1,3,5-tri.á- . ™ zin, /' . U “ ·« Λ.ΙΙ

2- {2'-hydroxy-5'-chlorfenyl)-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5- .

3«^ ť· .ý triazin, 7

2-(2'-hydroxy-4-methoxyfenyl)-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5triazin,

2-(2',4'-dihydroxyfenyl}-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5-tria- ... fe zin, *

2-(2'-hydroxy-4-hexyloxyfenyl)-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5triazin,

2-(2'-hydroxy-4-hexyloxyfenyl)-4,6-bis-(3-methoxyfenyl)-1,3,5triazin,

2-(2-hydroxy-4-methoxyfenyl)-4-(4-methoxyfenyl)-6-fenyl-1,3,5triazin,

2-(2'-hydroxy-4'-/2-ethylhexyloxy)-4,6-bis-(2-ethylhexyloxy)fenyl-1,3,5-triazin.

Sloučeniny obecných vzorců 1 a 2 mohou být připraveny různými způsoby. Sloučeniny obecného vzorce ta 2 mohou být například připraveny za použití jednostupňového způsobu reakcí salicylové sloučeniny s benzamidinovou sloučeninou. Tento způsob přípravy spočívá v tom, že se uvede v reakci salicylová. sloučenina obecného vzorce 3

<31 s benzamidinovou sloučeninou obecného vzorce 4

za vzniku triazinové sloučeniny obecného vzorce I, přičemž v uvedených obecných vzorcích 3 a 4

AaB mají významy uvedené pro obecný vzorec 1.,

X^ znamená atom halogenu nebo skupinu -OR^,

R₄ znamená aikylovou skupinu obsahující 1 až 3 uhlíkové atomy a

Hal₁ znamená atom halogenu.

U výchozích sloučenin obecného vzorce 3 se jedná o případně substituovaný ester nebo halogenid kyseliny salicylové, jakými jsou například methylester.kyseliny salicylové, ethylester kyseliny salicylové nebo propylester kyseliny salicylové, popřípadě chlorid kyseliny salicylové nebo bromid kyseliny salicylové, které mohou být na fenylovém zbytku substituovány dalšími, zbytky v souladu-s významen .obecného· symbolu: A .

Při provádění tohoto způsobu podle vynálezu mohou být

Ί použity výchozí sloučeniny obecných vzorců 3 a 4 v různých molárních poměrech.

Výhodně je molární poměr sloučeniny obecného vzorce 3 ke sloučenině obecného vzorce 4 roven 1:10 až 10:1.

V případě, že je výchozí sloučeninou obecného vzorce 3 halogenid kyseliny salicylové (X^ = halogen), potom je molární poměr sloučeniny obecného vzorce 3 ke sloučenině obecného _v_z.orce_ 4—výhodně—roven—1-:-3-až—“ ...... “

V případě, že se jako výchozí sloučenina obecného vzor- »··-*·— ce 3 použije ester kyseliny salicylové (X^ = -OR^), potom je molární poměr sloučeniny obecného vzorce 3 ke sloučenině obecného vzorce 4 výhodně roven 2:1 až 1:2.

Jako benzamidinové sloučeniny obecného vzorce 4 přichá- ~ zí v úvahu benzamidinhydrobromid a výhodně benzamidinhydrochlorid, které mohou být na fenylovém zbytku dále substituovány v souladu s významem obecného symbolu B. Tyto sloučeniny se normálně používají jako pevné produkty š čistotou 90 až 95 %.

V případě, že se jako výchozí sloučenina obecného vzorce 3 použije halogenid kyseliny salicylové (X₁ - halogen), potom se zpravidla k neutralizaci kyseliny vzniklé při reakci použije alespoň vypočtené množství báze. Jako báze mohou být použity jak organické, tak i anorganické sloučeniny, jakými jsou například hydroxid alkalického kovu, zejména hydroxid sodný nebo hydroxid draselný, vodný roztok amoniaku, plynný ammoniak, uhličitan alkalického kovu, zejména uhličitan sodný nebo uhličitan draselný, octan sodný, terciární aminy jako pyridin nebo trialkylaminy, zejména triethylamin, N,N-dimethylcyklohexylamin, Ν,Ν-dimethylanilin, alkoxidy alkalických kovů, zejména methoxid sodný a methoxid draselný nebo terč.butoxid draselný.

Způsob podle vynálezu se zpravidla provádí tak, že se salicylová a benzamidinová sloučenina použijí v inertním roz8 pouštědle.

Jako inertní rozpouštědla přichází v tomto případě v úvahu alifatické uhlovodíky a jejich směsi, například cyklohexan, nebo aromatické uhlovodíky, například toluen, nebo dimethylacetamid anebo směsi těchto rozpouštědel.

V případě, že se jako výchozí sloučenina obecného vzorce 3 použije halogenid kyseliny salicylové (X^ = Hal), potom může být přidáno ještě další, zpravidla polární, rozpouštědlo, jakým je například acetonitril nebo dioxan.

Reakční doba.způsobu podle vynálezu se obecně pohybuje mezi 2 a 30 hodinami. Podle toho, zda se jako výchozí sloučenina obecného vzorce 3 použije halogenid kyseliny salicylové (X^ = Hal) nebo ester kyseliny salicylové (X^ = -0R₄), mohou se také měnit reakční doby. V případě, že se použije ester kj*seliny salicylové, pohybuje se reakční doba výhodně mezi 4 a 30 hodinami, zejména mezi 18 a 22 hodinami.. V případě, že se použije'-halogen-id--kyseliny--.s.al.ic.y.lpyé_,_poto_rn_jsou reakční doby poněkud kratší. Výhodně se pohybují mezi 2 a 20 hodinami, zejména mezi 4 a 8 hodinami.

Uvedené reakce zpravidla probíhají mírně exotermně, Reakční teplota by ostatně neměla překročit teplotu 95 °C, poněvadž při vyšších teplotách mohou vznikat vedlejší produkty, jako například nitrilové sloučeniny vytvořené z benzamidinů.

V praxi se reakce provádí při teplotě 60 až 95 °C, výhodně při teplotě 80 až 95 °C.

Dále mohou být sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce 1 připraveny dehydrogenačí dihydrotriazinových sloučenin obecného vzorce 1b

ve kterém Rj, R₂, R^, A, B a C mají významy uvedené pro obec- ; ný vzorec I. ^;·^

Jako dehydrogenační činidlo se zpravidla používá chloranil. Dehydrogenace dihydrotriazinových sloučenin na 1,3,5-triaziny pomocí chloranilu je například známa z Khim.Geteritsikl. Soedin.(2), str.350-353 (1969). ‘ \ g;

·: i;

Příprava výchozích sloučenin obecného vzorce 1b probíhá o sobě známým způsobem, při kterém se uvedou v reakci 2 moly odpovídající benzamidinhydrohalogeniáové sloučeniny s jedním molem odpovídající alfa-hydroxybenzaldehydové sloučeniny.

Další způsob přípravy triazinových sloučenin obecného vzorce 1 spočívá v reakci monochlortriazinové sloučeniny obecného vzorce 1c

(V) s alfa-hydroxyfenylovou sloučeninou obecného vzorce 5

R

OH v přítomnosti Lewisovy kyseliny, zejména v přítomnosti chlori du hlinitého, přičemž v obecných vzorcích 1c a 5 , R2/ R^,

A, B a C mají významy uvedené pro obecný vzorec I. Tato reakce je například známa z J.Am.Chem.Soc.73(7)(1951).

Výchozí sloučeniny obecného vzorce 1c mohou být připraveny o sobě známým způsobem, například reakcí chloridu kyseliny kyanurové s odpovídajícími fenylmagnesiumbromidovými sloučeninami mechanismem Grignardovy reakce. Tato reakce je například známa z Hirt a kol..Helv.Chim.Acta,33,1368(1950).

-------------Triazinové-sl-oučeniny--pod-le--vynález.u.-.mohou_bý_t_přip.r:a-_________ vény také reakcí areno-oxazinonové sloučeniny obecného vzorce .6

-H O (5) s benzamidinovou sloučeninou obecného vzorce 4, přičemž v uvedených obecných vzorcích 4 a 6 , Rji Ry Halý, A, B a.C mají výše uvedené významy;. Uvedené· areno-oxazinonové sloučeniny obecného vzorce 6 a příprava těchto sloučenin jsou známé, například z GB-b1,155,506.

Sloučeniny obecného vzorce 1 se hodí jako UV-stabilizář tory, tzn. pro ochranu organických látek, které jsou náchylné k degradaci ultrafialovým zářením., zejména pro ochranu textilních vláknitých materiálů před škodlivým účinkem ultrafialového záření.

Dalším předmětem vynálezu proto je způsob barveni nebo_ potiskování a fotochemické a tepelné stabilizace materiálů na bázi polyesterových vláken. Podstata tohoto způsobu spočívá

j. I* ΛΤβ* ·** v tom, že se vláknitý materiál zpracuje tak, že se do vodné barvící lázně nebo do tiskové pasty přidá sloučenina obecného vzorce 1. . V

JI·’

Λ

Triazinové sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce 1 še za tímto účelem používají v množství 0,01 až 10 % hmotnosti, ’ výhodně 0,1 až 5 % hmotnosti, vztaženo na hmotnost vláknitého materiálu.

$

Triazinové sloučeniny obecného vzorce I jsou ve vodě;; A' málo rozpustné a používají se proto v dispergované formě. Za tímto účelem se rozemelou společně s odpovídajícím dispergačním činidlem v kulovém mlýnu s křemennými koulemi nebo v rychloběžném míchacím zařízení na jemnost asi 1 až 2/um.

Jako dispergační činidla pro sloučeniny obecného vzorce 1 přichází v úvahu:

kyselé estery nebo jejich soli alkyleoxidových aduktů, jako například kyselé estery nebo jejich soli polyaduktu 4 až 40 molů ethylenoxidu na 1 mol fenolu, nebo estery kyseliny fosforečné aduktů 6 až 30 molů ethylenoxidu. na 1 mol 4-nonylfenolu, 1 mol dínonylfenolu nebo zejména na 1 mol sloučenin, které se připraví adicí 1 až 3 molů případně substituovaných styrenů na 1 mol fenolu,

- polystyrensulfonáty, tauridy mastných kyselin,

- alkylované difenyloxid-mono- nebo dí-sulfonáty, sulfonáty esterů polykarboxylových kyselin, organickými dikarboxylovými kyselinami nebo anorganickou vícesytnou kyselinou na kyselý ester převedené adiční f produkty 1 až 60, výhodně 2 a 30 molů, ethylenoxidu j *

nebo/a propylenoxidu na mol mastného aminu, amidu mastné . kyseliny, mastné kyseliny nebo mastného alkoholu vždy s 8 až 22 uhlíkovými atomy nebo na mol tří- až šestimocného alkanolu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, ligninsulfonáty a zejména řormaldehydové kondenzační produkty., jakými jsou například kondenzační produkty ligninsulfonátů nebo/a fenolu a formaldehydu, kondenzační produkty formaldehydu s aromatickými sulfonovými kyselinami, jako kondenzační produkty ditolylethersulfonátů a formaldehydu, kondenzační produkty kyseliny naftalensulfonové nebo/a kyselin naftol- nebo naftylaminsulfonových s formalďehydem, kon______denzační produkty fenolsulfonových kyseliny nebo/a sulfonovaného dihydroxydifenylsulfonu a fěnolů7^pop'řípáde kresolů s formaldehydem nebo/a močovinou,.jakož i kondenzační produkty derivátů difenyloxiddisulfonové kyseliny s formaldehydem.

Jako barviva přichází v úvahu ve vodě jen nepatrně roz- pustna disperzní barviva. Tato barviva se proto v barvící lázni z velké části vyskytují ve formě jemné- disperze. Tato barviva mohou patřit do různých barvivových tříd a patří sem například akridonová barviva, azobarviva, antrachinonová barviva,kumarinová barviva, methinová barviva, perinonová. barviva, naftochinoniminová barviva, chinoftalonová barviva, styrylová barviva nebo nitrobarviva. V rámci vynálezu mohou být použity také směsi disperzních barviv.

Pod. pojmem polyesterový vláknitý materiál, který může být obarven nebo potištěn a zpracován uvedenými triazinovými

- TJ sloučeninami, je třeba rozumět například vlákna na bázy esterů celulózy, jako například celuIozo-2 1/2-acetátová vlákna a celulÓzo-2 1/2-triacetátová vlákna a zejména lineární polyesterová vlákna, která mohou být případně kysele modifikována, která mohou být získána například kondenzací kyseliny tereftalové s ethylenglykolem nebo kyseliny isoftalove nebo tereftalové s

1,4-bis(hydroxymethylJcyklohexanem, jakož i vlákna ze směsných polymerů kyseliny tereftalové a isoftalove a ethylenglykolu.

Až dosud v textilním průmyslu téměř výlučně používaný lineární p_Qly_esteroyý_vláknitý_ma.ter-iál-sestá-vá—z—k-y-se-l-i-n-y—ter-e-f-fea-l-ovéa ethylenglykolu.

Vláknité materiály mohou být také použity ve formě směsných tkanin vzájemně mezi sebou nebo s dalšími typy vláken, přičemž takovými směsnými tkaninami jsou například polyakrylnitril/polyesterové tkaniny, polyamid/polyesterové tkaniny, polyester/bavlněné tkaniny, polyester/viskózové tkaniny a polyester/ vlněné tkaniny, a tyto materiály mohou být barveny nebo potiskovány diskontinuálně nebo kontinuálně o sobě známými způsoby.

Uvedený textilní vláknitý materiál může být v rámci vynálezu použit v různých zpracovatelských formách. Například přichází v úvahu kusové textilní zboží, například pletenina nebo tkanina, nebo také příze na křížových cívkách, osnovní vály a podobně..

.· “Λ r

t

Air

Pro způsob podle vynálezu jsou obzvláště'vhodné také textilní tkaniny pro vrchní oblečení, které propouští světlo. V případě, že jsou takové textilie zpracovány způsobem podle vynálezu, mohou chránit před 'Škodlivým účinkem ultrafialového záření tkaninu spodního prádla, které se nachází pod světlopropustným vrchním oblečením.

Barvící proces probíhá ve vodné lázni kontinuálním nebo diskontinuálním způsobem. Při diskontinuálním způsobu se může lázňový poměr měnit v širokém rozmezí, například od

r.-a*

- 14 1:4 do 1:100, výhodně od 1:6 do 1:50. Teplota, při které se barvení provádí, činí alespoň 50 °C, přičemž tato teplota není zpravidla vyšší než 140 °C. Výhodně se tato teplota pohybuje v rozmezí od 80 do 135 °C.

Při kontinuálním barvícím procesu se barvící lázeň, která může vedle barviv případně obsahovat ještě další pomocné látky, nanáší na kusový materiál například fulárováním , načež se vyvíjí tepelně-fixačním procesem nebo za použití přehřáté páry, výhodně při teplotě 190 až 230 °C po dobu 30 sekund až 3 minut.

Lineární polyesterová vlákna a směsná polyesterová vlákna se výhodně barví za použití tak zvaného vysokoteplotního způsobu v-uzavřených a tlakuvzdorných zařízeních při teplotách vyšších než 100 °C, výhodně při teplotě mezi 110 a 135 °C, a případně pod tlakem. Jakožto uzavřené nádoby se obzvláště hodí například cirkulační zařízení, jakými jsou zařízení na barvení křížových cívek a válů, barvící kádě s hašplí, dýzové nebo -bubnové-ba-rvící- -s-tro je- nebo-zařízení_pro_p.o.s.tup_Pad.-\Jig^__

Celulózo-2 1/2-acetátová vlákna se výhodně barví při teplotách 80 až 85 °C.

Použití UV-stabilizátorů podle vynálezu při barvení může být provedeno před barvením nebo.po barvení anebo také výhodně tak, že se vláknitý materiál zpracuje v barvící lázni současně jak uvedeným UV-stabilizátorem, tak i barvivém.

Barvící lázně mohou obsahovat také další přísady, například barvící pomocné látky,.dispergační činidla, nosiče, prostředky chránící vlnu, smáčedla a odpěňovadla.

Tyto barvící lázně mohou kromě toho obsahovat minerální kyseliny, jako například-kyselinu sírovou nebo kyselinu f.os-.

forecnou, nebo výhodněji organické kyseliny, například alifa15 tické karboxylové kyseliny, jakými jsou kyselina mravenčí, kyselina octová, kyselina oxalová nebo kyselina citrónová, nebo/a soli, jako například octan amonný, síran amonný nebo octan sodný. Kyseliny slouží především k nastavení hodnoty pH barvící lázně použité v rámci vynálezu, výhodně k nastavení hodnoty 4 až 5.

Výhodně se vláknitý materiál ponechá v lázni obsahující barvivo, UV-stabilizátor a případně další přísady a nastavené na^-hodnotu-pH—4-rS—až—5_T5-po-dobu—5-mi-nut—př-i—tep-lotě-40-a-ž—80—G-, načež se v průběhu 10 až 20 minut zvýší teplota lázně na 125 až 130 °C a vláknitý materiál se dále zpracuje při této teplotě^., po dobu 15 až 90 minut, výhodně po dobu 30 minut.

Ukončení barvícího procesu se provede ochlazením barvíčí lázně na teplotu 50 až 80 °C. Obarvený vláknitý materiál se. opláchne vodou a případně podrobí čištění obvyklým způsobem^v alkalickém prostředí za redukčních podmínek. Obarvený vláknitý materiál se potom znovu opláchne a vysuší. Při použití kypových barviv pro celulozový podíl se vláknitý materiál obvyklým způsobem nejdříve zpracuje dithioničitanem při hodnotě pH 6 až: 12,5 a potom se zpracuje oxidačním činidlem, načež se vypere.

Při potiskování se triazinové sloučeniny podle vynálezu přimísí ve formě vodné disperze do tiskové pasty.

Tisková pasta obsahuje odpovídající tria2Ínovou sloučeninu v množství 0,1 až 10 %, výhodně 0,1 až 5 %, vztaženo na hmotnost tiskové pasty.

Množství barviva, které je. přidáno do tiskové pasty,se řídí požadovaným barevným odstínem. Obecně se osvědčila množství barviva 0,01 až 15 % hmotnosti, výhodně 0,02 až 10 % hmotnosti, vztaženo ha hmotnost použitého textilního materiálu.

Tiskové pasty obsahují vedle barviv a vodné disperze

UV-stabilizátoru. výhodně vůči kyselinám stabilní zhutňovadla, výhodně přírodního původu, jakými jsou deriváty výražky, zejména aiginát sodný samotný nebo ve směsi s modifikovanou celulózou, zejména ve směsi obsahující výhodně 20 až 25 % hmotnosti karboxymethylcelulózy. Kromě toho mohou tiskové pasty obsahovat také prekurzory kyselin, jako butyrolakton nebo hydrogenfosforečnan sodný, konzervační činidla, sekvestrační činidla, emulgační činidla, ve vodě nerozpustná rozpouštědla, oxidační činidla nebo odvzdušňovací činidla.

Jako konzervační činidla přichází v úvahu především formaldehyd-poskytující činidla, jako například paraformaldehyd nebo trioxan, především vodné, asi 30 aŽ 40 procentní (hmot.) roztoky formaldehydu. Jako sekvestrační činidla přichází v úvahu například sodná sůl kyseliny nitrilotrioctové, sodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové, především polymetafosforečnan sodný, zejména hexametafosforečnan sodný. Jako emulgační činidla přichází v úvahu především adukty alkylenoxidu s mastným alkoholem, zejména adukt oleylalkoholu s ethylenoxidem. Jako ve vodě nerozpustná rozpouštědla přichází v úvahu vysokovróucí nasyceně-uhiovodí-ky-, - předevš-ím--para-f i-n-y- s-rozmezím-teploty---------varu asi 160 až 210 °C (tzv. lakové benziny). Jako oxidační činidla přichází v úvahu například aromatické nitrosloučeniny, především aromatické mono- nebo di-nitrokarboxylové nebo nitrosulfonové kyseliny, které mají připadne formě aduktu s alkylenoxidem, zejména kyselina nitrobenzensulfonová. Jako odvzdušňovací činidla přichází v úvahu například vysokovroucí rozpouštědla, především terpentinové oleje, vyšší alkoholy, výhodně alkoholy obsahující 8 až 10 uhlíkových atomů, terpenové. alkoholy nebo odvzdušňovací činidla na bázi minerálních nebo/a silikonových olejů, zejména komerční formulace obsahující asi 15 až 25 % hmotnosti směsi minerálního a silikonového oleje a asi 75 až 85 % hmotnosti alkoholu obsahujícího 8 uhlíkových atomů, například 2-ethyl-n-hexanolu.

Při potiskování vláknitého materiálu se tisková.·: pasta. _s; · přímo nanáší na vláknitý materiál a to bu3 celoplošně nebo podle určitého vzoru, přičemž se k tomu používají tiskové stroje obvyklé konstrukce, například tiskové stroje pro tisk z hloubky, rotační sítotiskové stroje a tiskové stroje pro tisk s plochy.

Vláknitý materiál se po potištění vysuší pří teplotách až 150 °C, výhodně při teplottě od 80 do 120 °C.

Potom se provede fixováni barviva tepelným zpracováním' potištěného vláknitého materiálu při teplotě výhodně 100 až

220 °C. Toto tepelné zpracování se obvykle provádí za použiti_.

přehřáté tlakové vodní páry. Podle použité teploty trvá fixování barviva 20 sekund až 10 minut, výhodně 4 až 8 minut.

Ukončení tisku se rovněž provádí obvyklým způsobem tak, ·< ’ že se vláknitý materiál opláchne vodou, načež se připadne žářa- ΐ ,ΐ$ dí dodatečný čistící stupeň v alkalickém prostředí za redukčnich podmínek, například za použití ditioničitanu sodného. V / \'ííř posledně uvedeném případě.se vláknitý materiál znovu opláchne, * * .

zbaví vody a vysuší. ’ si.;

... '·*.

•

2a použití způsobu podle vynálezu může být dosaženo i . .s, 4 vybarvení a potištění polyesterových materiálů, které má na ⁵světle vysokou stálost a které je odolné vůči sublimaci. Při použití způsobu podle vynálezu není potřebné žádné cílené předběžné a následné zpracování vláknitého materiálu. I

Sloučeniny obecného vzorce 1 mohou být výhodně použity jako stabilizátory organických polymerů proti degradací způsobené účinkem světla, kyslíku a tepla. Vynález se proto týká také způsobu stabilizace organických polymerů proti degradaci způsobené světlem, kyslíkem a teplem, jehož podstata spočívá v tom, že se do těchto polymerů přimísí alespoň jedna sloučenina obecného vzorce 1.

Jakožto příklady polymerů, které mohou být takto stabi lizovány, lze uvést:

1. Polymery monoolefinů a diolefinú, například polypropylen, polyisobutylen, poly-l-buten, poly-4-methyl-l-penten, polyisopren nebo polybutadien, jakož i polymery ’V cyklooleíinů, například cyklopentenu nebo norbornenu, dále polyethylen (popřípadě zesítěný), například vysokohustotní polyethylen (HDPE), nízkohustotní polyethylen (LDPE), lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE), rozvětvený nízkohustotní polyethylen (3LDPE).

Polyoleřiny, t.j. polymery monoolefinů, jejichž příklady jsou uvedeny v .předchozím odstavci, zejména polyethylen a polypropylen, lze připravit různými způsoby, zejména za použití následujících postupů: .

a) radikálové polymerace' (obvykle za vysokého tlaku a za zvýšené - teploty) ,

b) katalytické· polymerace za použití katalyzátoru, který obvykle obsahuje jeden nebo více kovů ze skupiny IVb, Vb, Tib nebo VIII periodické tabulky/ Tyto kovy mají ____obvykle jeden nebo více ligandů,· jako jsou zejména oxidy, halidy, alkoxidy, estery, ethery, aminy, alkyly/' alkenyly nebo/a aryly, které mohou' být bu<3 π- nebo σ-koordinovány. Tyto komplexy kovů mohou být ve volné formě nebo fixovány na substrátech, typicky 'na aktivovaném chloridu horečnatém, chloridu titanitem, oxidu hlinitém nebo oxidu křemičitém. Uvedené kataly. , zátory mohou být rozpustné nebo nerozpustné v polymeračním prostředí a lze je při polymeraci používat jako takové nebo mohou být použity další aktivátory, jako jsou zejména alkyly kovů, hydridy kovů, alkylhalogenidy kovů, alkyloxidy kovů nebo alkyloxany kovů, kteréžto kovy jsou prvky ze skupin la, Ila nebo/a lila periodické tabulky. Tyto aktivátory mohou být vhodně modifikovány dalšími esterovými, etherovými, aminovými nebo si.lyletherovými.- . skupinami. Tyto katalytické systémy jsou. obvykle označovány jako katalyzátory

Phillips, Standard Oil Indiana, Ziegler (-Natta), TNZ '(DuPont), metallocenové katalyzátory nebo katalyzátory

SSC (single site catalysts.) .

2. Směsi polymerů uvedených v odstavci 1, například směsi .polypropylenu s polyisobutylenem, polypropylenu s polyethylenem (například PP / KOPE, PP / LDPE) a směsi různých typů polyethylenu (například-LDPE ./ HDPE). .....

3. Kopolymery monoolefinů‘a diolefinů mezi sebou nebo s -jinými—vinylovými-^monomeryT^n-apři-k-tad—kopoiymery—eťhytenur-apropylenu, lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) a .jeho směsi s nízkohustotním polyethylenem (LDPE), kopolymery propylenu a 1-butenu, kopolymery propylenu a isobutylenu, kopolymery ethylenu a 1-butenu, kopolymery ethylenu a hexenu, kopolymery ethylenu a methylpentenu, kopolymery ethylenu a. heptenu, kopolymery ethylenu a oktenu, kopolymery propylenu a butadienu, kopolymery isobutylenu a isoprenu, kopolymery ethylenu a alkylakrylátu, kopolymery ethylenu a alkylmethakrylátu, kopolymery ethylenu a vinylacetátu a jejich kopolymery s oxidem uhelnatým, nebo kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové a jejich soli (ionomery) , jakož i, terpolymery ethylenu s propylenem a dienem, jako je hexadien, dicyklopentadien nebo ethyliden-norbornen, a směsi těchto kopolymerů mezi sebou a s polymery uvedenými v odstavci 1 výše, například kopolymery polypropylenu a ethylenu s propylenem, kopolymery LDPE a ethylenu s vinylacetátem (EVA), kopolymery LDPE a ethylenu s kyselinou akrylovou (EAA), kopolymery LLDPE a ethylenu s vinylacetátem, kopolymery LLDPE a ethylenu s kyselinou akrylovou, a alternující nebo statistické kopolymery polyalkylenu a oxidu uhelnatého-· a jejich směsi s. jinými polymery, například s polyamidy.

4. Uhlovodíkové pryskyřice (například z monomerů obsahujících 5 až 9 atomů' uhlíku) , včetně jejich hydrogenovaných'' modifikací (například pryskyřic pro přípravu lepidel) a směsi

Ίί'*

-20 polyalkylenú a škrobu...

5. Polystyren, póly(p-methylstyren), póly(a-methylstyren) .

6. Kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu s díeny nebo akrylovými deriváty, například styren / butadien, styren / / akrylonitril, styren / alkyl-methakrylát, styren / butadien / alkyl-akrylát, styren / butadien / alkyl-methakrylát, styren í anhydrid kyseliny maleinové, styren / akrylonitril / / methyl-akrylát, směsi o vysoké rázové houževnatosti z kopolymerú styrenu a jiného polymeru, například polyakrylátu, dřeňového polymeru nebo terpolymeru ethylen / propylen / / dien, a blokové kopolymery. styrenu, jako je styren / / butadien / styren, styren / isopren / styren, styren / / ethylen / butylen / styren nebo styren / ethylen / propylen / styren.

7. Roubované kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu, například styren na polybutadienu, styren na kopolymerú polybutadienu a styrenu nebo na kopolymerú polybutadienu a akrylonitrilu,. styren a akrylonitril (nebo. methakrylonitrii) na polybutadienu, styren.,· akrylonitril a methyl-methakrylát na polybutadienu, styren a anhydrid kyseliny maleinové na polybutadienu, styren, akrylonitril a anhydrid kyseliny maleinové nebo maleinimid na polybutadienu, styren a maleinimid' na polybutadienu, styren a alkyl-akryláty nebo methakryláty na polybutadienu, styren a akrylonitril na terpolymerech ethylen / propylen / dien, styren a akrylonitril na polyalkyl-akrylátech nebo polyalkyl-methakrylátech, styren a' akrylonitril na ,kopolymerech akrylát / butadien, jakož i jejich směsi s kopolymery uvedenými v odstavci 6, například směsi kopolymerú známé jako polymery A3S, M3S, ASA nebo AES.

8. Polymery obsahující halogen, jako je polychloropren, chlorkaučuky, chlorovaný nebo chlorsulfonováný polyethylen, kopolymery ethylenu a chlorovaného ethylenu, homo- a kopolymery epichlorhydrinu, zejména polymery vinylových sloučenin obsahujících halogen, například polyvinylchlorid, polyvinylidenchlorid, polyvinylfluorid, polyvinylidenfluorid, jakož i jejich kopolymery, jako jsou kopolymery vinylchloridu a vinylidenchloridu, vinylchloridu a vinylacetátu nebo vinylidenchloridu a vinylacetátu.

9. Polymery odvozené od a,β-nenasycených kyselin a jejich derivátů jako jsou polyakryláty a polymethakryláty, polymethyl-methakryláty, polyakrylamidy a polyakrylonitrily, jejichž rázová houževnatost je modifikována butyl-akrylátem.

10. Kopolymery monomerů uvedených v odstavci 9 mezi sebou nebo s jinými nenasycenými monomery, například kopolymery akrylonitrilu a butadienu, kopolymery akrylonitrilu a: alkyl-akrylátu, kopolymery akrylonitrilu a alkoxyalkyl-akrylátu nebo akrylonitrilu a vinylhalogenidu nebo terpolymery akrylonitrilu, alkyl-methakrylátu a butadienu.

11. Polymery odvozené od nenasycených alkoholů a aminu nebo jejich acylděrivátů nebo acetalú, například polyvinyl- '^1?alkohol, polyvinyl-acetát., polyvinyl-stearát, polyvinyl- '

-benzoát, polyvinyl-maleinát, polyvinyl-butyral, polyallyl-ftalát nebo polyallyl-melamin, jakož i jejich kopolymery s olefiny uvedenými výše v odstavci 1.

12. Homopolyměry a kopolymery cyklických etherů, jako jsou polyalkylenglykoly, polyethylenoxid, polypropylenoxid nebo jejich kopolymery s bisglycidylethery.

13. Polyacetaly, jako je polyoxymethylen a takové polyoxymethyleny, které obsahují jako komonomer ethylenoxid, polyacetaly modifikované termoplastickými polyurethany, akryláty nebo MBS.

14. Polyfenylenoxidy a sulfidy, a směsi polyfenylenoxidů s polymery styrenu nebo polyamidy.

15. Polyurethany odvozené jednak od hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, polyesterů nebo polybutadienů a jednak alifatických nebo aromatických polyisokyanátú, stejně jako jejich prekursory.

16. Polyamidy a kopolyamidy odvozené od diaminu a di karboxy lových kyselin nebo/a od aminokarboxylovych kyselin nebo odpovídajících laktamú, například polyamid 4, polyamid 6, polyamid 6/6, 6/10, 6/9, 6/12, 4/6, 12712, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy vzniklé z m-xylendiaminu a kyseliny adipové, polyamidy připravené z hexamethylendiaminu a isoftalové nebo/a tereftalové kyseliny s nebo bez elastomeru jako modifikačního činidla, například poly-2,4,4-trimethylhexamethylen-tereftalamid nebo poly-m-fenylen-isoftalimid, a též blokové kopolymery výše zmíněných polyamidů s polyolefiny, kopolymery olefinů, ionomery nebo chemicky vázanými nebo roubovanými elastomery, nebo s polyethery, například s polyethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem, jakož i polyamidy nebo kopolyamidy modifikované EPDM nebo A3S, a polyamidy kondenzované během zpracovávání (polyamidové systémy RIM)..

17. Polymočoviny, polyimidy, polyamid-imidy a polybenzimidazoly.

18. Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a diolů nebo/a od hydroxykarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktonů, například polyethylen-teřeftalát, polybutylen-tereftalát, poly-1,4-dimethylolcyklohexan-tereftalát a polyhydroxybenzoáty, jakož i blokové kopolyether-estery odvozené od hydroxylovou skupinou zakončených póly etherů, a též polyestery modifikované polykarbonáty nebo MBS.

19. Polykarbonáty a polyester-karbonáty.

*

20. Polysulfony, polyether-sulfony a polyether-ketony.

21.. Zesítěné- polymery odvozené jednak od aldehydůa. » jednak od fenolů, močovin nebo melaminů, jako jsou fenolformaldehydové pryskyřice, močovinoformaldehydové pryskyřice a melaminformaldehydové pryskyřice.

22. Vysychavé a nevysychavé alkydové pryskyřice.

23. Nenasycené polyesterové pryskyřice odvozené od kopolyesterů nasycených a nenasycených dikarboxylových kyselin s vícemocnými- alkoholy a vinylových sloučenin jako zesítujících činidel, a též jejich těžko hořlavě halogen obsahující modifikace.

24. Zesíčovatelné akrylové pryskyřice odvozené od substituovaných akrylátu, například epoxy-akrylaty, urethan-akryláty nebo polyester-akryláty.

25. Alkydové pryskyřice, polyesterové pryskyřice a akrylátové pryskyřice zesítěné s melaminovými pryskyřicemi,' močovinovými pryskyřicemi, polyisokyanáty .nebo epoxidovými pryskyřicemi.

26. Zesítěné epoxidové pryskyřice odvozené od polyepoxidů, například bisglycidyletherú nebo od cykloalifatických diepoxidů.

27. Přírodní polymery, jako je celulosa, přírodní kaučuk a želatina, a jejich chemicky modifikované homologní deriváty, například acetáty celulosy, propionáty celulosy a bu.tyráty celulosy, nebo ethery celulosy, jako je methylcelulosa, jakož i přírodní pryskyřice a jejich deriváty. '

28. Směsi výše uvedených polymerů (polyblends), napříkladPP / EPDM, polyamid / EPDM nebo A3S, PVC / EVA, PVC / A3S, PVC / MBS, PC / A3S, P3TP ί A3S, PC / ASA, PC. / / P3T, PVC / CPE, PVC / akryláty, POM / termoplastický PUR, PC / termoplastický PUR, POM / akrylát, POM / MBS, PPO / / HIPS, PPO i PA 6,6 a kopolymery, PA / HDPE, PA / PP, PA i / PPO.

-<24 Obzvláště výhodné je použiti sloučenin podle vynálezu jako stabilizátorů laků všech druhu. To znamená využití výše popsaného způsobu, při kterém organický polymer plní funkci pojivá laku. U těchto laků se může jednak o pigmentované nebo nepigmentované laky nebo o laky s mata 1 izováným efektem. Tyto laky mohou obsahovat organické rozpouštědlo nebo mohou být prosté rozpouštědel anebo se může jednat o vodné laky.

Tyto laky mohou jako pojivo obsahovat alespoň jeden z výše uvedených polymerů. Dále jsou uvedeny příklady laků se speciálními pojivý:

1. laky na bázi.za studená nebo za tepla zesítovatelných *

alkydových, akrylátových, polyesterových, epoxidových nebo melaminových pryskyřic nebo takových pryskyřic, případně s přísadou kyselého vytvrzovacího katalyzátoru,

2. dvousložkové polyurethanové laky na bázi akrylátových, polyesterových nebo polyetherových pryskyřic obsahujících _____ hydroxylové skupiny nebo alifatických nebo aromatických polyisokyanátů,

3. jednosložkové polyurethanové laky na bázi blokovaných polyisokyanátů, které jsou v průběhu vypalování odblokovány,

4. dvousložkové laky na bázi (poly)ketiminů a alifatických nebo aromatických polyisokyanátů,

5. dvousložkové laky na bázi (póly)ketiminů a nenasycené akrylátové pryskyřice nebo polyacetoacetátové pryskyřice nebo methylakrylamidoglykolátmethylesteru,

6. dvousložkové laky na bázi pólyakrylátů a polyepoxidů obsahujících karboxylové nebo aminové skupiny,

7. dvousložkové laky na bázi akrylátových pryskyřic obsahu25 jících anhydridové skupiny a polyhydroxy- nebo polyaminokomponenty,

8. dvousložkové laky na bázi (poly)oxazolidinů a akrylátových pryskyřic obsahujících anhydridové skupiny nebo nenasycených akrylátových pryskyřic nebo alifatických nebo aromatických polyisokyanátů,

9. dvousložkové laky na bázi nenasycených polyakrylátů a —“——·-po-l-yma i oná.t ů. .__

10. termoplastické polyakrylátové laky na bázi termoplastických akrylátových pryskyřic nebo cize-zesítujících akry-' · látových pryskyřic v kombinaci s etherifíkovanými melami novými pryskyřicemi 4 a

11. lakové systémy na bázi siloxanem nebo fluorem modifikovaných akrylových pryskyřic.

Uvedenými laky mohou být také laky, které jsou vytvrditelné zářením. V tomto případě je pojivo tvořeno monomerními nebo olígomerními sloučeninami, které obsahují ethylenické dvojné vazby a které přechází ozářením aktinickým zářením nebo elektronovým ozářením do zesítované vysokomolekulární formy. Většinou se přitom jedná o směs takových sloučenin.

Uvedené laky mohou být aplikovány v jedné nebo dvou vrstvách, přičemž se stabilizátory podle vynálezu s výhodou přidávají do nepigmentované vrchní vrstvy.

Uvedené laky.mohou být na podklad (kov, plastická hmota, dřevo atd.) nanášeny obvyklým způsobem, například natíráním, nastříkáním, politím, ponořením podkladu do laku nebo prostřednictvím elektroforézy. - - - -...... . .......

Množství přidaného stabilizátoru obecného vzorce 1 bude záviset na charakteru podkladu a na účelu jeho použití. Obvykle postačují množství od 0,01 do 5 % hmotnosti, přičemž výhodně se používá 0,05 až 3 % hmotnosti, vztaženo na hmotnost polymeru určeného ke stabilizaci. V rámci vynálezu jsou proto vhodné zejména polymery obsahující 0,01 až 5 % hmotnosti, především 0,05 až 3 % hmotnosti, alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce 1 .

V některých případech může být výhodně použít dvě nebo více sloučenin obecného vzorce 1. Kromě toho mohou být také současně použity i další stabilizátory nebo/a jiné přísady, ja kými jsou například následující typy sloučenin.

1, Antioxidanty

1.1. Alkylované monofenoly, například 2,6-di-terc.butyl -4 -methyl fenol , 2-terč.bu.ty 1-4,6-dimethylfenol,. 2,6-di-terc.butyl-4-ethylfenol, 2,6-di-terc.butyl-4-n-butylfenol,

2.6- di-terc.butyl-4-isobutylfenol, 2,6-dicyklopentyl-4-methylfenol, 2-(a-methylcy.klohexyl) -4, 6-dimethylfenol, 2,6-dioktadecyl-4-methylfenol, 2,4,6-tricyklohexyl.fenol, 2,6-di- terc_. butyl -4_-m.e.t ho xymethy-l-f ěnol-,-SrS-dinonýl^^měthyí fenol,

2,4-dimethyl-6- (Γ -methyl-Γ -undecyl) fenol/ 2,4-dimethy1-6-

- (Γ -methyl-Γ -heptadecyl) fenol, 2,4-dimethyl-6-(Γ -methyl-1'-tridecyl)fenol a jejich směsi.

1.2. Alkylthiomethylfenoly, například 2,4-dioktylthiomethyl-S-terc.butylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-methylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-ethyl fenol, 2,6-didodecylthiomethyl-4-nonylfenol.

1.3. Hydrochinony a alkylované hydrochinony, například

2.6- di-terc.butyl-4-methoxyfenol, 2,5-di-terc.butylhydrochinon, 2,5-di-terc.amylhydrochinon,. 2,6-difenyl-4-oktadecyloxyfenol, 2,6-di-terc.butylhydrochinon, 2,5-di-terc.butyl-4-hydroxyanisol, 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyanisol., 3,5-di- terč. butyl-4-hydroxy feny I-stearát, bis(3,5-di-terc.butyl-4 -hydroxyfenyl)-adipát. ' .

1.4. Hydroxylované thiodifenylethery, například 2,2' -thiobis(6-terc.butyl-4-methylfenol), 2,2' -thiobis(4-oktyl27 fenol), 4,4' -thiobis (6-terc.butyl-3-methylfenol) , 4,4'-thiobis(6-terč.butyl-2-methylfenol), 4,4' -thiobis(3,6-disek.amylfenol), 4,4' -bis{2,6-dimethyl-4-hydroxyfenyl)disulfid.

1.5. Alkylidenbisfenoly, například 2,2' -methylenbis (6-terc.butyl-4-methylfenol), 2,2' -methylenbis {6-terc.butyl-4-ethylfenol), 2,2'-methylenbis[4-methyl-6-(a-methylcyklohexyl)fenol], 2,2' -methylenbis(4-methyl-6-cyklohexylfenol), __...__2,2' -methylenbis(6-nonyl-4-methylfenol), 2,2' -methylenbis(4,6-di-t erc. buty 1 f eno 1}, 2,2'^etHy ridehbřs'{'4-r6^dl— t-ere-bu--—tyl fenol), 2,2'-ethylidenbis(6-terc.butyl-4-isobutylfenol),

2,2'-methylenbis[6-(a-methylbenzyl)-4-nonylfenol], 2,2'-methylenbis [6-(α,α-dimethylbenzyl)-4-nonylfenol], 4,4' -methylenbis(2,6-di-terc.butylfenol), 4/4' -methylenbis(6-terc.buty 1-2-methyl fenol) , 1,1-bis(5-terc,butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl) butan, 2,6-bis (3-terc.butyl-5-methyl-2-hydroxybenzyl),

-4-methyl fenol, 1,1,3-tris(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methy1fenyDbutan, 1,1-bis (5-terc.buty1-4-hydroxy-2-methylfenyl) -3-n-dodecylmerkaptobutan, ethylenglykol-bis(3,3-bis(3' -terč.butyl-4' -hydroxyfenyl)butyrát], bis(3-terč.buty1-4-hydroxy-5-methylfenyl)dicyklopentadien, bis[2-(3' -terc.butyl-2' -hydroxy-5' -methylbenzyl)-6-terc.butyl-4-methylfenyl] tereftalát, 1,1-bis(3,5-dimethy1-2-hydroxyfenyl)butan, 2,2-bis(3,5-di-terč.buty1-4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(5' -terč .butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl) -4-n-dodecylmerkaptobutan, 1/1,5,5-tetra(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)pentan.

1.6. 0-, N- a S-benzylové sloučeniny, například

3,5,3' ,5'-tetra-terc.butyl-4, 4'-dihydroxydibenzylether, oktadecy1-4-hydroxy-3,5-dimethylbenzylmerkaptoacetát, tris(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl) amin, bis(4-terc.butyl-3___________-hydrqsy-2,6-dimethylbenzyl)dithiotereftalát, bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl) sulfid, ísbóktýI-3',-5-di-terc.-bu-........

tyl-4-hydroxybenzylmerkaptoacetát.

1.7. Hydoxybenzylované malonáty, například dioktadecyl-2,2-bis- (3,5-di-terc.butyl-2-hydroxybenzylJmalonát, dioktadecyl-2-(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-methylbenzyl)malonát, didodecylmerkaptoethyl-2,2-bis (3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyUmalonát, bis[4-(1,1,3,3-tetramet’nylbutyl) fenyl] -2,2-bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxvbenzyl)malcnát.

1.8. Aromatické hydroxybenzylové sloučeniny, například

1,3,5-tris (3,5-di-terc .butyl-4-hydroxybenzyl) -2,4., 6-trimethylbenzen, 1,4-bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl) -2,3,5,6-tetramethylbenzen, 2,4,6-tris (3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl)fenol.

1.9/ Triazinové sloučeniny, například 2,4-bis(oktylmerkapto) -6- (3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyanilino) -1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4, 6-bis (3,5-di-terc .butyl-4-hydr.oxyanilino) - -1,3,5-triazin, 2-oktyImerkapto-4,6-bis(3,5-di-terč.butyl-4hydroxyfenoxy)-1,3,5-triazin, 2,4,6-tris(3,5-di-terc.butyl-4hydroxyfenoxy)-1,2,3-triazin, 1/3,5-tris(3,5-di-terc.butyl-4hydroxybenzyl) isokyanurát, 1,3,5-tris (4-terc:butyl-3-hydroxy~

-2,6-dim^hylbenzy_l) isokyanurát,-----2-,-4-, 6~t-r-i-s-(-3-,· 5’-di~ťe'rc/bú4' tyl-4-hydroxyfenylethyl) -1., 3,5-triazin, 1,3,5-tris (3,5-di-terc .butyl-4-hydroxyfenylpropionyl) hexahydro-1,3,5-triazin,

1,3,5-tris (3,5-dicýklohexýl-4-hydroxybenzyl) isokyanurát.

1.10. Benzylfosfonáty, například dimethyl-2,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, diethyl-3,5-di-terc.butyl -4-hydroxybenzylfosfonát, dioktadecy1-3,5-di-1erc.butyl-4-hydroxybenzyl fosf onát, dioktadecyl-5-terc.butyl-4-hydroxy-3methylbenzylfosfonát, vápenatá súl monoethylesteru 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonové kyseliny.

1.11. Acylaminofenoly,. například 4-hydroxylauranilid, 4-hydroxystearanilid, oktyl-N-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)karbamát.

1.12. Estery β-(3,5-di-terc.butyl-.4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s j ednomocnými. nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris{hydroxyethyl)isokyanurátem, N,Ν'-bis (hydroxyethyl) oxamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimeúhylhexandiolem, trimeta . . . . hylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2Joktanem.

,1.13. Estery β-(5-terč.butyl-4-hydroxy-3-methy1řeny1)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými^-aTkonolyl ‘---například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, -*· - neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isov ' kyanurátem, N,Ν' -bis (hydroxyethyl) oxamidem, 3-thiaundeka- .) J nolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimet'i? A, hylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,S, 7-trioxabicyklo[2,2,2J oktanem.

'Jkrlř 'i|

1.14. Estery β- (3,5-dicyklohexyl-4-hydroxyfenyl)pro- ''’Á pionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy;· například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexan- ⁴ „ diolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanuratem, N,N -bis(hydroxyethyl)oxamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fos£a-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.15. Estery 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyřenyloctové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonanďiolem, ' ethylenglykolem,· !·,2-propandiolem, neopentyl-.. glykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)iso30 kyanurátem, Ν,ΙΓ -bis(hydroxyethyl)oxamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-ťosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.16. Amidy. β-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny, například Ν,Ν' -bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl) hexamethylendiamin, Ν,Ν* -bis(3,5-di-terc. buty 1-4-hydroxy feny lpropionylTtríméthýlendiamin, Ν,Ν' -bis (3,5-di-terc .butyl-4-hydroxyfenylpropionyl) hydrazin.

2. Látky pohlcující UV záření a stabilizátory proti účinkům světla

2.1. 2-(2'-hydroxyfenyl)benztriazoly, například 2-(2'-hyaroxy-5'methyl fenyl) benztriazol, 2 - {3' , 5' -di-terc .butyl-2' -hydroxyfenyl)benztriazol, 2-(5' -terč .butyl-2' -hydroxyfenyl)benztriazol, 2-(2' -hydroxy-5' -(1,1, 3,3-tetramethylbutyl) fenyl) benztriazol, 2-(3' ,5' -di-terc.butyl-2' -hydroxyfenyl)-5-chlorbenztriazol, 2-(3' -terč .butyl-2' -hydroxy-5''-methylfenyl) -5-chlorbenztriazol, 2-(3' -sek.butyl-5' -terč .bu- _ tyl'-2'^--hydřdxyféňyl)’běnžtriazoí, 2-(2'-hydroxy-4' -oktyloxyfenyl)benztriazol, 2-(3' ,5' -di-terc. amyl-2' -hydroxyfenyl)benztriazol, 2-(3' ,5' -bis {a,a-dimethylbenzyl) -2' -hydroxyfe- nvl)benztriazol, směs 2-(3' -terč .butyl-2' -nydroxy-5' -(2-oktyloxykarbonylethyl) fenyl) -5-chlorbenztriazolu, 2 - (3' -terc.butyl-5' - [2-(2-ethylhexyloxy) karbonylethyl] -2' -hydroxyfenyl)-5-chlorbenztriazolu, *2-(3' -terč.butyl-2' -hydroxy-5' - (2-methoxykarbonylethyl) fenyl) -5-chlorbenztriazolu, 2-(3' -terč ..butyl-2' -hydroxy-5' - (2-methoxykarbonylethyl) fenyl)benztriazolu, 2-Í3' -terč .butyl-2'’-hydroxy-5' -(2-oktyloxykarbonylethyl) fenyl)benztriazolu, 2-(3' -terc.butyl-5' -[2-(2-ethylhexyloxy) karbonylethyl]-2' -hydroxyfenyl)benztriazolu, 2-(3' -dodecyl-2' -hydroxy-5' -methylfenyl)benztriazolu a 2-(3' -terc.bu- . tyl-2' -hydroxy-5' -(2-isooktyloxykarbonylethyl) fenyl)benztri-. azolu, 2,2' -methylen-bis[4-(l,l,3,.3-tetramethylbutyl)-6-benztriazol-2-ylfenol], produkt transesterifikace 2-[3'-terč.bu31 tyl-5' - (2-methoxykarbonylethyl.)-2' -hydroxyfenyl)-2H-benztríazolu pólyethylenglykolem 300, sloučenina vzorce [R-CH,CR₂-COO(CK₂) ₃I₂ , kde R představuje 3' -terc.butyl-4' -hydroxy-5' -2H-benztriazol-2-ylfenylovou skupinu.

2.2. 2-hydroxybenzořenony, například 4-hydroxy-, 4-methoxy-, 4-oktyloxy-, 4-decyloxy-, 4-dodecýloxy, 4-benzyíoxv-, 4,2' , 4'-tríhydroxy- a- 2' -hydroxy-4,4'-dimethoxyderiváty 2-hydroxýbenzofenonu.

2.3. Estery —substituovaných-a-nes.ubs.t.ituoyaných_ benzoových kyselin, . například 4-terc.butylfenyl-salicylát, fenyl-salicylát, oktylfenyl-salicylát, dibenzoyl-resorcinol, bis(4-terc.butylbenzoyl)-resorcinol, benzoyl-resorcinol, 2,4-di-terc.butylčenyl-3,5-di-terc.butyl-4-hýdroxybenzoát, hexadecyl-3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzoát, oktadecyl-3,5-di-terč.buty1-4-hydroxybenzoát, 2-methyl-4,6-di-terc.butylfenyl-3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzoát.

2.4. Akryláty, například ethyl-oc-kyan-β, β-dí fenyl akrylát, isooktyl-a-kyan-β,β-difenylakrylát, methyl-a-methoxykarbonylcinnamát, methyl-a-kyan-P-methyl-p-meťhoxycinna^ mát, butyl-a-kyan-p-methyl-p-methoxycinnamat, methyl-a^L-methoxykarbonyl-p-methoxycinnamát a N-(3-methoxykarbonyl-p-kyanvinyl)-2-methylindolin.

2.5. Sloučeniny niklu, například komplexy niklu s 2,2'-thio-bis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenolem], jako je komplex 1 : 1 nebo 1 : 2, s nebo bez dalších ligandu, jako je n-butylamin, triethanolamin nebo N-cyklohexyldiethanolamin,' dibutyldithiokarbamát nikelnatý, soli niklu s monoalkylestery 4-hydroxy-3,5-di-terc.butylbenzylfosfonové kyseliny, například s jejím methylesterem nebo ethylesterem, komplexy niklu s ketoximy, například s 2-hydroxy-4-methyl.fenyl-undecylketoximem, komplexy', niklu s 1-fenyl-4-lauroyl-5-hydroxypyrazolem, s nebo bez dalších ligandu.

2.6. Stericky bráněné aminy, například, bis(2,2,6,6- 32

-tetramethylpiperidyl) sebakát, bis (2,2,6,6-tetrameťhylpiperidyl) sukcinát, bis (1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl) sebakát, bis(1,2,2,6, 6-pentamethylpiperidyl) -n-butyl-3,5-di-terc.butýl -4-hydroxybenzylmalonát, kondenzační produkt l-ť2-'hydroxyethyl)-2,2,6, 6-tetramethyl-4-hydroxypiperidinu a kyseliny jantarové, kondenzační produkt N,N'-bis(2,2,-6.,6-tetramathyl-4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-terc .oktylamino-2·, 6-dichlor-1,3., 5-triazinu, tris (2,2, 6tétramethýl-4-piperidyl ) ni trilotriacetát, tetrakis (2,2,6,'6-tetramethyl-4-pi?eridyl,-1,2,3,4-butan-tetrakarboxylát, Ι,Γ - (1,2-etandiyl)bis(3,3,5-, 5-tetramethylpiperazinon) , 4-benzoyl-2,2,6,6-tatramethylpiperidin, 4-stearyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, bis (1,2,2,6, 6-pentamethylpiperidyl) ~2-n-butyl-2-(2-hydroxy-3,5-di-terc .butylbenzyl)malonát, 3-n-oktyl-7,7,9, 9-tetramethyl-l, 3., 8-triazaspiro[4,5]dekan-2,4-dion, bis (1-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl) sebakát,, bis(1-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sukcinát, kondenzační produkt Ν,Ν' -bis (2,2,6, 6-tetramethyl-4~piperidyl) hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor-l, 3,5-triazinu, kondenzační produkt 2 -_chl orj2_4 j bis (_4 - n -bu ty lamí no^2.,..2 ..,.6.,.5.-1 e t r ame t hy-lp-i-p er-i-dy-1-)——

1,3,5-triazinu a 1,2-.bis (3-aminopropylamino) ethanu, kondenzační ' produkt 2-chlor-4,6-di (4-n-butylamino-l,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-1,3,5-triazinu a., 1,2-bis(3-aminopropylamino) ethanu, 8-acetyl-3-dodecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l, 3, S-triazaspiro(4,5]dekan-2,4-dion, 3-dodecyl-l-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, 3-dodecyl-l-(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl) pyrrolidin-2,5-dion.

2.7. Oxamidy, například 4, 4'-dioktyloxyoxanilid, 2,2'-dioktyloxy-5,5' -di-terc.butoxanilid, 2,2' -didodecyloxy-5,5' -di-terc.butoxanilid, 2-ethoxy-2'-ethoxanilid, N, Ν'-bis (3-dimethylaminopropyDoxamid, 2-ethoxy-5-terc.butyl-2' -ethoxanilid a jeho směs s 2-ethoxy-2' -ethyl-5,4' -di-terc.butoxanilidem, směsi o- a p-methoxy-disubstituovaných oxanilidů a směsi o- a p-ethoxy-disubstituovaných oxanilidů. , ...

2.8. 2-<2-hydroxyfenyl)-1,3,5-triaziny, například

2,4,6-tris(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-1,3,5-triazin, 2-12-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5triazin, 2-(2,4-dihydroxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2,4-bis(2-hydroxy-4-propyloxyfenyl)-6-(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(4-methylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-dodecyloxyfenyl)-4,6-bis{2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, - 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-butyloxypropoxy)fenyl]-4,6-bis(2,4“dimethyl·,—1—3—5 - t-r-i-a-z i n-,^2^.[.2^hvdr oxy - 4 - (2 -hy droxy - 3-okty1oxypropyloxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethyl)-1,3,5-triazin,

3. Deaktivátory 'kovů, například Ν,Ν' -difenyloxamid,

N-salicylal-N -salicyloylhydrazin, N,Ν' -bis(salicyloyl,hydrazin, N,N -bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl) hydrazin, 3-salicyloylamino-l,2,4-triazol, bis(benzyliden,oxalyl-dihydrazid, oxanilid, isoftaloyl-dihydrazid, sebakoyl-bisfenylhydrazid, N,Ν' -diacetyladipoyl-dihydrazia, N,N-bis(salicyloyl)oxalyl-dihydrazid, N,N -bis(salicyloyl)thiopropionyl-dihydrazid.

4. Fosfity a fosfonity, například triferiyl-fosfit, di- ★ fenyl-alkyl-fosfity, fenyl-dialkyl-fosfity, tris(nonylfenyl)-fosfit, trilauryl-fosfit, trioktadecyl-fosfit, distearyl-pentaerythritol-difosfit, tris(2,4-di-terc.butylfenyl)-fosfit, diisodecyl-pentaerythritol-difosfit, bis(2,4-di-terc.butylfenyl)-pentaerythritol-difosfit, bis(2,6-di-terc.butyl-4-methylfenyl)-pentaerythritol-difosfit, diisodecyloxypentaerythritol-difosfit, bis(2,4-di-terc.butyl-S-methylfenyl)pentaerythritol-difosfit, bis(2,4,6-tris(terč.butylfenyl,pentaerythritol-difosfit, tristearyl-sorbitol-trifosfit, tetrakis (2,4-di-terc. butyl fenyl)-4, 4' -bifenylen-difosfcnit, 6-isooktyloxy-2,4,8,10-tetra-terc.butyl-12H-dibenz[d,g]-1,3,2-dioxafosfocin, 6-fluor-2,4,8,10-tetra-terc.butyl-12-methyl-dibenz [d, gi-1,3,2-dioxafosfocin, bis (-2,4-ďi'-těrc'.butyl^6-- -methylfenyl)methylfosfit, bis(2,4-di-terc.butyl-6-methylfe34 nyl)ethylfosfit.

5. Sloučeniny vázající peroxidy, například estery p-thiodípropionové kyseliny, například její laurylester, stearylester, myristylescer nebo tridecylester,, merkaptobenzimidazol nebo zinečnatá sůl 2-merka.ptobenzimidazolUj dibutyldithiokarbamát zinečnatý, dioktadecyl-disulfid, pentaerythritol-tetrakis (β-dodecylmerkapto) propionát,

6. Stabilizátory polyamidů, například soli mědi v kombinaci s jodidy nebo/a sloučeninami fosforu a soli dvojmocného manganu.

7. Bazické ko-stabilizátory, například melamin, polyvinylpyrrolidon, dikyandiamid, triallyl-kyanurát, deriváty močoviny, deriváty hydrazinu,. aminy, polyamidy,, polyurethany.; soli vyšších mastných kyselin, s alkalickými kovy· a s kovy alkalických zemin, například stearát vápenatý,· stearát. zinečnatý, behenát hořečnatý, stearát hořečnatý, ricinoleát sodný a palmitát draselný, pyrokatecholát antimonu nebo pyrokatecholát činu.. __.________________

8. Nukleační činidla, napříkladkyselinaě-terc.butylbenzoová, kyselina adipová a kyselina difenyloctová.

9. ~Plnidla a ztužovací činidla, například uhličitan vápenatý, silikáty, skleněná vlákna, azbest, mastek, kaolín, slída, síran barnatý, oxidy a hydroxidy kovů, saze a grafit.

10. Další aditiva, například plastifikátory, maziva, emulgátory, pigmenty, optické zjasňovací prostředky, činidla pro nehořlavou úpravu, antistatická činidla a nadouvadla.

11. Benzofuranony a indolinony, například jako jsou látky popsané v US-A-4 325 863 a US-A-4 338 244 .

Obzvláště významné jsou stabilizované polymery, které dodatečně obsahují prostředek proti degradaci světlem ze skupiny stéricky bráněných aminů nebo/a ze třídy.2-(2'-hydroxyfenyl)bentriazolů. Pod stéricky bráněnými aminy je třeba zejména rozumět takové sloučeniny, které v molekule obsahují jednu nebo více skupin vzorce

“přičemž^tyto—s-lOučen-i-nv-mohou-bv-t-monomerní, oligomerní nebo polymerní. Příklady takových sloučenin je možné najít v odstavci 2.6-seznamu možných dodatečných stabilizátoru.

Přidáni sloučenin obecného vzorce 1 a případně dalších přísad k polymerům může být provedeno před tvářecím zpracováním ,/:¼ polymerů nebo v průběhu tohoto tvářecího zpracování, například '/'tu’

A · ,4#* přimíšením v práškové formě nebo přidáním k tavenině nebo roztoku polymerů, popřípadě ke vhodné lakové formulaci, která ;

obsahuje polymerní pojivo.

' ' ' Ί*»»*·

Vynález se proto také týká polymerů stabilizovaných _s,_řpřidáním alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce 1, přičemž tyto polymery mohou ještě obsahovat další přísady. Takto stabilizované polymery mohou být použity v různých formách, jakými jsou například vlákna, fólie, svazky vláken, profily, duté prvky, desky, dvouvrstvé lamináty nebo pojivá pro laky, nátěrové hmoty, lepidla a kity. Obzvláště zajímavé je použití stabilizovaných polymerů v lacích.

Nové absorbéry ultrafialového světla se kromě toho hodí jako prostředky proti degradaci světlem v kosmetických přípravcích.

Dalším předmětem vynálezu.,proto je kosmetický přípravek obsahující alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce 1 a kosmetický přijatelné nosiče a pomocné látky.

V rámci kosmetického použití mají prostředky proti degradaci světlem podle vynálezu obvykle střední velikost částic v rozmezí od 0,02 do 2, výhodně od 0,05 do 1,5, a zejména výhodně od 0,1 do 1,0 mikrometru. Nerozpustné UV-ábsorbé ry podle vynálezy mohou být převedeny na požadovanou velikost částic obvyklými způsoby, například mletím v dýzovém, kulovém, vibračním nebo kladivovém mlýnu. Výhodně se mletí provádí v přítomnosti 0,1 až 30, výhodně 0,5 až 15,% hmotnosti pomocné mlecí přísady, jakou je například alkylovaný vinylpyrrolidonový polymer, vinylpyrrolidon-vinylacetátový kopolymer, acylglutamát nebo zejména fosfolipid, vztaženo na hmotnost UV-absorbe ru.

Uvedené kosmetické přípravky mohou vedle UV-absorbérů podle vynálezu obsahovat ještě jeden nebo více dalších UVabsorbérů, jakými jsou oxanilidy, triazoly, amidy obsahující vinylové skupiny nebo amidy kyseliny skořicové.

Jako oxanilidy přichází v úvahu například sloučeniny obecného vzorce 7

o o

II II

NH— C —CHjCHj— C — NH

(7) ve kterém Rg a R? nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo alkoxyskupinu obsahující 1 áž 18 uhlíkových atomů.

Výhodné triazolové sloučeniny mají obecný vzorec 8

ve kterém znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíř kových atomů nebo výhodně atom vodíku a znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, která je případně substituována fenylovou skupinou. ^ř'

Další skupina triazolových sloučenin odpovídá obecnému vzorci 9

V^ÍY)n’^CÍ=O) ^C(R10^)=CtRl1)“ⁿí^r12^Hr13^{) (10)} ve kterém ve kterém má význam uvedený pro obecný vzorec 8.

Výhodné amidy obsahující vinylové skupiny mají obecný vzorec 10

- 38 Rg znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, výhodně alkylovou skupinu obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů, nebo fenylovou skupinu, přičemž fenylová skupi na může být substituována dvěma nebo třemi substituenty zvolenými z množiny zahrnující hydroxy-skupinu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkoxyskupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů a skupinu -C(=O)-ORg, ve které Rg znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů,

R^q, R^, R.J2 a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů,

Y znamená atom dusíku nebo atom kyslíku a n znamená 0 nebo 1.

Výhodné deriváty kyseliny skořicové mají obecný vzorec

CH=CH —C-N (Uj ve kterém

R^ znamená hydroxy-skupinu nebo alkoxy-skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, výhodně methoxy-skupinu nebo ethoxy-skupinu,

R^₅ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, výhodně methylovou skupinu nebo ethylovou skupinu,

R^g znamená -(CONH)_n-fenylovou skupinu a n znamená 0„nebo 1, přičemž fenylový kruh může být substituován jedním,dvěma nebo třemi substituenty zvolenými z množiny zahrnující hydroxyskupinu, alkylovou skupinu obsahující Taž 18 uhlíkových atomů a skupinu -C(=O)-ORg, ve které Rg má výše uvedený význam.

Dodatečné UV-absorbéry, které mohou být použity vedle UV-absorbérů podle vynálezu, jsou známé například z Cosmetics and Toiletries (107),50ff{1992).

Kosmetická kompozice podle vynálezu obsahuje 0,1 až 15 % hmotnosti, výhodně 0,5 až 10 ϊ hmotnosti UV-absorbéru nebo směsi UV-absorbérů, vztaženo na celkovou hmotnost kosmetické kompozice. a kbsmetřcky-při-iate-l-nou— pomocnou_lá.tku.

Uvedený kosmetický prostředek může být připraven fyzikálním smíšením UV-absorberu nebo UV-absorberů s pomocnou látkou, provedeným obvyklým způsobem, například jednoduchým společným mícháním obou uvedených materiálů.

Kosmetický přípravek podle vynálezu může být formulován jako emulze typu voda-v-oleji nebo emulze typu olej-ve-vodě, jako alkoholový lotion typu olej-v-oleji, jako vezikulární disperze iontového nebo neionogenního amfifilního lipidu, jako gel nebo jako aerosolová formulace.

V emulzi voda-v-oleji nebo emulzi olej-ve-vodě obsahuje kosmeticky přijatelná pomocná látka výhodně 5 až 50 % olejové fáze, 5 až 20 % emulgátoru a 30 až 90 % vody. Tato olejová fáze může přitom obsahovat olej vhodný pro kosmetické formulace, jako například jeden nebo více uhlovodíkových olejů, vosk, přírodní olej, silikonový olej, ester mastné kyseliny nebo mastný alkohol. Výhodnými mono- nebo polyoly jsou ethanol,

A isopropanol, propylenglykol, hexylenglykol, glycerin a sorbitol.

Pro kosmetické formulace podle vynálezu může být použit libovolný konvenčně používaný emulgátor, například jeden nebo více ethoxylovaných esterů přírodních derivátů, jako například polyethoxylované estery hydrogenovaného ricínového oleje, nebo emulgátor na bázi silikonového oleje, jako například silikon40 polyol, případně ethoxylované mýdlo mastných kyselin, ethoxylovaný mastný alkohol, případně ethoxylovaný sorbitanester, ethoxy lovaná mastná kyselina nebo ethoxylovaný glycerid.

Kosmetická formulace může také obsahovat další složky., jakými jsou například změkčovací prostředky, stabilizátory emulze, činidla udržující vlhkost pokožky, urychlovače hnědnutí pokožky, 2hutňovadla, jako například xantan , prostředky zadržující vlkost, jako například glycerin, konzervační prostředky, parfumační látky a barviva.

Kosmetické formulace podle vynálezu poskytují znamenitou ochranu lidské pokožce proti škodlivému vlivu slunečního světla při současném bezpečném zhnědnutí pokožky. Kromě toho jsou kosmetické přípravky podle vynálezu při nanášení na pokožku vodovzdorné.

V následující části popisu vynálezu bude vynález blíže objasněn pomocí konkrétních příkladů jeho provedení, přičemž, tyto příklady ma jj .pouze i lus tr.ační-charakter^a-nik-tera-k—neome— zují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací definice patentových nároků. V těchto příkladech jsou procentické údaje hmotnostními procentickými údaji. Uvedená množství se u barviv a triazinových sloučenin vztahují na obsah čisté látky.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

2-{2-Hydroxyfenyl) -4,6-bis-{4-methoxyfenyl)-1,3,5-triazin

Do reakční nádobky se předloží 42 g 4-methoxybenzamidinhydrochloridu ve.100 ml dimethylacetamidu. K obsahu reakční nádobky se potom za míchání přidá 41,2 ml 30% roztoku methoxi44 du sodného. Po dalším přídavku 33 g methylesteru kyseliny salicylové se směs zahřeje na teplotu 90 až 95 °C, načež se při této teplotě míchá po dobu 20 hodin. V prvních třech hodinách oddestiluje asi 62 ml směsi methanolu, dimethylacetamidu a vody. Přidá se 150 ml methanolu, směs se ochladí na teplotu 5 °C a zfiltruje. Po vysušení odfiltrovaného podílu při teplotě 110 °C se získá. 30,6.g světlehnědého produktu vzorce 101.

,1J ...IÍ4.

V '

Teplota tání: 205 až 206 °C.

Příklady 2 až 5

Analogicky se připraví sloučeniny vzorců 102 až 105, jejichž významy jednotlivých obecných substituentů jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Příklad	Sloučenina	Rl.	r₂	r₃ ^j	r.t.Tc] ··
2	(102)	H	OH	H	251-252 '
3	(103)	ch₃	H	H	192-194
4	(104)	H	ch₃	H	211-212 '
5	(105)	H	H	Cl	242-243

Příklad 6a

Do reakční nádobky „se předloží 37,2 g 4-methoxybenzamidin-hydrochloridu společně se 100 ml methanolu. K obsahu-reakční nádobky se potom přidá 36 g 30% roztoku methoxidu sodného v methanolu a 15,2 g o-vanilinu. Získaná směs se míchá po dobu 20 hodin při teplotě 50 °C, načež se ochladí a k takto ochlazené směsi se přidá 100 ml vody. Po promytí směsí methanolu a vody v poměru 1:1 a vysušení při teplotě 100 °C se získá g světlebéžového produktu vzorce 106a.

Příklad 6b

Ďo reakční nádobky se předloží 32 g dihydroproduktu (106a) v 600 ml acetonu společně s 18,9 g chloranilu a obsah nádobky se míchá pří okolní teplotě po dobu 20 hodin. Po odfiltrování pevného podílu a jeho vysušení se získá 27,5 g světlého produktu vzorce 106.

Výtěžek: 86,4 % teoretického výtěžku, teplota tání: 197-198 °C.

Příklad 7

2- (2-Hydroxy-4-methoxyfenyl)-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5triazin

Postupuje se stejně jako v příkladu 6 s tím rozdílem, že se namísto o-vanílinu použije 2-hydroxy-4-methoxybenzaldehyd. získá se odpovídající dihydro-produkt vzorce 107a (107a)

O-CH_g

ve výtěžku rovném 41 % teoretického výtěžku. Oxidace chlorani lem poskytne sloučeninu vzorce 107

Výtěžek: 77 % teoretického výtěžku, teplota tání: 213-214 °C.

Příklad 8a

2-Chlor-4, 6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5-triazin

K roztoku 31,3 g (0,17 molu) chloridu kyseliny kyanurové ve 100 ml tetrahydrofuranu se přidá v průběhu 1,5 hodiny Grignardův roztok p-methoxyfenylmagněsiumbromidu {připravený ~-z~1-2T2-q~(-Q—0-5—mo-l-u-)—hožč-iku-a-9.3.,.5—g_J 0,5.molu) p-bromanisolu ve 130 ml bezvodého tetrahydrofuranu), přičemž se teplota udržuje v rozmezí od 0 do 20 °C. Po ukončení tohoto přídavku se směs míchá při okolní teplotě po dobu'1,5 hodiny, načež se směs nalije do 150 ml 12% roztoku chlorovodíku na lední lázni. Béžový suspendovaný podíl se odfiltruje a promyje vodou do neutrální reakce a potom methanolem. Surový produkt se rekrystalizuje z 350 ml toluenu. Získá se sloučenina vzorce 108a

Výtěžek: 40 g (72 % teoretického výtěžku), teplota tání: .193-195 °C.

Příklad 8b ........ ................. ..

2-(2,4-dihydroxyfenyl}-4,6-bis-(4-methoxyfenyl)-1,3,5-triazin

Ke směsi 23,0 g (0,07 molu) 2-chlor-4,6-bis-(4-methoxyfenyl )-1,3,5-triazinu odpovídajícího vzorci 108a a 8,5 g (0,077 molu) resorcinu ve 150 ml toluenu se přidá 10,3 g (0,077 molu) chloridu hlinitého (při 5 °C). Teplota se ponechá vystoupit na 20 °C, načež se směs zahřívá nejdříve na teplotu 50 °C po dobu 6 hodin a potom na teplotu varu pod zpětných chladičem po dobu 24 hodin. Ochlazená směs se. potom nalije do 150 ml 12% roztoku kyseliny chlorovodíkové a surový pro dukt se odfiltruje, promyje vodou do neutrální reakce a potom methanolem a vysuší. Získá se tmavožlutý produkt vzorce 108b

HO (108b)

Výtěžek: 18,8 g (67 % teoretického výtěžku/, teplota tání: 195-198 °C.

Příklad 9

2-Hydroxy-4-hexyloxyf enyl) -4,6-bis- (4-methoxyfenyl )-1,3,5 triazin

15,2 g (0,038 molu) 2-(2,4-dihydroxyfenyl)-4,6-bis(4-methoxyfenyl)-1,3,5-triazinu odpovídajícího vzorci 108b,

5,2 g uhličitanu draselného a 50 mg jodidu draselného',ve 100 ml 2-ethoxyethanolu se zahřívá po dobu 45 minut na teplotu 110 °C, načež se ke směsi v průběhu. 15 minut po kapkách přidá 6,9 g (0,042 molu) 1-bromhexanu. Získaná směs se míchá po dobu 12' hodin při teplotě 110 °C, načež se ochladí na teplotu 0 °C a zfiltruje. Pevný podíl se promyje vodou do neutrální reakce a potom methanolem a vysuší. Po rekrystalizací z 2-eťhoxyethanolu se získá čistý světležlutý produkt vzorce 109.

Výtěžek: 4,8 g (26 % teoretického výtěžku), teplota tání: 123-125 °C.

Příklad 10

2-(2-Hydroxy-4-hexyloxyfenyl)-4,6-bis-(3-methoxyfenyl)-1,3,5triazin g (0,025 molu) 2-(2,4-dihydroxyfenyl)-4,6-bis-(3methoxyfenyl)-1,3,5-triazinu (připraveného analogicky jako v příkladu 8 z 3-bromanisolu), 3,8 uhličitanu draselného a 30 mg jodidu draselného ve 25 ml 2-ethoxyethanolu se zahřívá po dobu jedné hodiny na teplotu 110 °C, načež se ke směsi po kapkách přidá 6,7 g (0,041 molu) 1-bromhexanu a směs se potom míchá ještě po dobu 32 hodin při teplotě 770 °C. Po ochlazení se směs zfiltruje, pevný podíl se promyje vodou do'neutrální reakce a potom methanolem, načež se vysuší. Tento surový produkt se přečistí chromatograficky na sloupci silikagelu (250 g,

35-70/Um) za použití eluční soustavy tvořené směsí toluenu a petroletheru v objemovém poměru 1:1. Získá se sloučenina vzorce 110.

(110)

Výtěžek: 3,4 g (28 % teoretického výtěžku), teplota, tání: 127-128 °C.

Příklad 11

K suspenzi 2,83 g (10 mmolů) 7-methoxy-2-(4-methoxyfenyl)-4H-1,3-benzoxazin-4-onu ve 48 ml methanolu se přidá 4,9 g (10,86 mmolu) benzamidin-hydrochloridu (38% v methanolu) a potom ještě roztok 1,92 g (10,86 mmolu) methoxidu sodného (30% v methanolu). Získaná směs se zahřeje k varu a zředí 38 ml methanolu. Po 30 minutovém zahříváním na teplotu varu pod zpětným chladičem se sraženina odsaje a dvakrát promyje 10 ml methanolu. Po rekrystalizáci ze směsi chloroformu a petroletheru^-se získá 3,74 g (9.7 % teoretického výtěžku) produktu vzorce 111.

O-CK₃

Teplota tání: 171-172 °C,

UV-spektrum (2,25.10 $ molu v chloroformu) = 297/34920

325/inflexe

Příklad 12

2- /4,6-Bis-/4-(2-ethylhexyloxy)fenyl/-s-triazin-2-yl/-5-(2ethylhexyloxy)fe no1

a) Do sulfonačňí baňky o obsahu 1 1 vybavené míchadlem, chladičem, kapací nálevkou a vnitřním teploměrem se předloží 61,4 g (0,5 molu) 4-hydroxýbenzonitrilu v 500 ml produkt Methylcellosolve. Po zahřátí obsahu baňky na teplotu 80 °C se za intenzivního míchání pomalu přilije 73,3 g 30% roztoku hydroxidu sodného (0,55 molu). Směs se míchá po dobu 15 minut, načež se k ní v průběhu 30 minut po kapkách přidá 116,8 g (0,575 molu)

3- brommethylheptanu. V reakci se pokračuje po dobu asi 12 hodin při teplotě 100 °C. Pomocí chromatografie na tenké vrstvě se detekuje téměř kvantitativní průběh reakce. Rozpouštědlo a přebytečný bromid se odeženou za vakua a zbytek (olej) se vyjme 500 ml toluenu, třikrát vytřepe s vodou, vysuší nad síranem sodným a odpaří k suchu. Po destilaci za hlubokého vakua přes 10 cm Vigreuxovu kolonu (127-132 °C, 0,15 mm) se získá 97/5 g (84 % teoretického výtěžku) 4-(2-ethylhexyloxy}benzonitrilu ve formě zbarveného oleje.

b) Do reakční nádoby se zabroušeným plochým dnem, opatřené míchadlem, chladičem, vnitřním teploměrem a trubkou pro zavádění plynů, se předloží 208,7 g (0,9 molu) 4-(2-ethylhexyloxybenzonitril)u a 39,8 g (1,22 molu) methanolu ve 400 ml dichlorethanu. Do této směsi se potom za intenzivního míchání a chlazení ledem (0 až 1 °C) zavede v průběhu 5 hodin 85,4 g (2,37 molu)plynného chlorovodíku. Po 24 hodinovém míchání při okolní teplotě se chromatografií na tenké vrstvě detekuje kvantitativní konverze na imidoester. Rozpouštědlo se odtáhne za vakua a žlutý viskózní zbytek se za chlazeni ledem (0 až 10 °C) přilije v průběhu 30 minut do dobře míchaného roztoku 34 g (2,0 molu) amoniaku v 800 ml methanolu. Směs se potom míchá při okolní teplotě po dobu jedné hodiny a potom ještě 90 minut při teplotě 50 až 60 °C. Směs se potom odpaří za vakua k suchu, mazlavý zbytek se rozmíchá v 800 ml teplé směsi toluenu, a ethanolu v poměru 8:2 a získaná směs se zfiltruje přes silika.oddělí. .značný... podíl-chloridu-amonnéhoT—Po-zahuště----ní filtrátu se toto čistění opakuje ještě dvakrát. Získá se 205 g (80 % teoretického výtěžku) amidiniové soli (teplota tání: 172-173 °C), která ještě obsahuje nepatrné množství chloridu amonného.

c) V sulfatační baňce o obsahu 2,5 1, opatřené míchadlem, chladičem, vnitřním teploměrem a kapací nálevkou a pH-elektrodou se 113,9 g (0,4 molu) amidiniové soli získané ve stupni

b) suspenduje ve směsi 1000 ml destilované vody a 100 ml ace-*.. tonu. Potom se k této suspenzi pomalu přidá při teplotě 15 až 20 °C v průběhu 30 minut 106,7 g 30% roztoku hydroxidu sodného (0,8 molu). Potom se v průběhu jedné hodiny (vnitřní teplota: 15-20 °C) po kapkách-přidá 45,6 g (0,42 molu) ethylesteru kyseliny chlormravenčí. V průběhu reakce klesne hodnota pH z,13 (počáteční hodnota) na 7,0-7,5 a získá se zrnitá suspenze. Po přidání 500 ml 1,2-dichlorbenzenu se směs za míchá51 ní ohřeje na. teplotu 80 °C. Organická fáze se oddělí v dělící nálevce a tato fáze se převede do sulfonační baňky o obsahu 1,5 litru (vybavené Liebigovým chladičem) a zahřívá za mírného vakua (asi 80 kPa) na teplotu 145 až 175 °C (vnitřní teplota). Urethan vzniklý kondenzací rezultující v uzavření kruhu se oddestiluje (asi během 90 minut). Hnědá reakční masa se při. teplotě 60 °C nalije do 600 ml isopropanolu a sraženina se za chladu (5 °C) odsaje a promyje isopropanolem, vodou a methanolem, načež se vysuší za vakua (100 °C). Produkt tvořený 4,6-bis-/4- (2retfiyl'fiěxyloxy )f'e'nyl^_/-s-tri-azi-n—2-olem-vyka=L— zuje modrou fluorescenci a při chromatografií na tebké vrstvě je reprezentován pouze jednou skvrnou.. Výtěžek činí 57 g (56 % teoretické hodnoty). Teplota tání: 168-170 °C).

d) Do sulfonační baňky o obsahu 1,51, opatřené míehadlem, chladičem, vnitřním teploměrem, kapací nálevkou a odvodem plynu, se předloží 55,6 g (0,11 molu) 4,6-bis-/4-(2-ethylhexyloxy)fenyl/-s-triazin-2-ůlu ve 300 ml xylenu, ke kterému byl přidán 1 ml dimethylformamidu. Potom se při teplotě 75 až 80 ·’°ι (vnitřní teplota) a za silného míchání po kapkách přidá v průběhu 15 minut 17,0‘g (0,14 molu) thionylchloridu. Po ukončení/ vývoje plynu se teplota zvýší na 100 °C. Po dvou hodinách je reakce ukončena (ověřenou chromatografií na tenké vrstvě). Přebytečný thionyichlorid se z reakční nádoby oddestiluje za mírného vakua a meziprodukt tvořený 2-chlor-4,6-bis-/4-(2ethylhexyloxy)fenyl/-s-tr'iazinem se přímo uvede v reakci v dalším stupni. Při teplotě 50 °C se vnese 16,2 g (0,12 molu) bezvodého subllinovaného chloridu hlinitého (asi v průběhu 1 minuty), v důsledku čehož teplota stoupne na 65 °C. Ze zpočátku čirého žlutého roztoku vznikne nejdříve červená a potom olivově zbarvená suspenze. Potom se při teplotě 50 až 55 °C po částech přidá 13,3 g (0,12.molu) resorcinu (v průběhu asi 10 minut}, načež se získaná směs zahřeje na teplotu 85 °C.

Po třech hodinách je chromatogram získaný při chromatografií na tenké vrstvě prostý eduktu. Směs se ochladí na teplotu 70 °C a hliníkový komplex se hydrolyzuje pomalým přikapává52 ním 300 ml 5% kyseliny chlorovodíkové, přičemž by teplota neměla přestoupit 80 °C. Tíozpouštědlo (xylen) se odstraní destilací s vodní parou a mazlavý zbytek se rozmíchá v 500 ml horkého toluenu a směs se 2filtruje přes silikagel. Filtrát se potom digeruje s aktivním uhlím a potom ještě jednou zfiltruje. Filtrát se vysuší nad síranem sodným a rozpouštědlo se oddestiluje. Hnědý viskozní zbytek (69 g) se za účelem dalšího ’ čistění rozpustí ve 150 ml směsi toluenu a ethylacetátu v objemovém poměru 95:5 a získaný roztok se chromatografuje ná sloupci silikagelu (6 cm x 60 cm, Kieselgel 60). Získá se

33,6 g (51 % teoretického výtěžku) 4-/4,6-bis-/4-(2-ethylhexyloxy)fenyl/-s-tria2in-2-yl/-1,3-dihydroxybenzenu ve formě žlutého viskózního oleje.

e) Do sulfonační baňky o obsahu 1 1, opatřené míchadlem, chladičem, vnitřním teploměrem a kapací nálevkou se při teplotě 80 °C předloží 83,7 g (0,14 molu) 4-/4,6-bis-/4-(2-ethylhexyloxy)fenyl/-s-triazin-2-yl/-1,3-dihydroxybenzenu s 500 ml produktu Methylcellosobe. K obsahu baňky se přidá 18,1 g

30% louhu sodněhoJO ,16 molu), směs se míchá po dobu J5._ju.nut,________ načeš se k ní v průběhu 30 minut přikape roztok 31,4 g (0,16 molu) 3-brommethylheptanu a 30 ml methylcelosolvu. Po 24 hodinách míchání při teplotě 110 °C je alkylace ukončena (deteko-. váno chromatografií na tenké vrstvě). Směs se potom odpaří = za vakua k suchu a zbytek se rozpustí v 500 ml toluenu, roztok se zfiltruje a filtrát vytřepe s vodou. Po vysušení nad síra- í nem sodným a oddestilování rozpouštědla se získá 100,9 g červenohnědého oleje. Tento surový produkt se rozpustí ve 200 ml směsi toluenu a ethylacetátu v objemovém poměru 97,5:2,5 a roztok se chromatografuje na sloupci silikagelu (10 cm x 40 cm). Získá se 79,4 g (80 % teoretického výtěžku) sloučeniny vzorce 112.

ve formě medovité červenohnědé pryskyřice.

ř

Příklad 13

Ethylester kyseliny 4-/4,6-bis-/4-2-(ethylhexyloxy)fenyl/-striazin-2-yl/-3-hydroxyfenoxyoctové

a) Do sulfonační baňky o obsahu 1,5 1, opatřené míchadlem, chladičem, kapací nálevkou a odvodem plynu, se předloží 154,1 g (1,0 mol) kyseliny 2,4-dihydroxybenzoové, 141,2 g (1>5 molu) fenolu, 500 ml toluenu a 1 ml dimethylformamidu.

K obsahu baňky se potom při teplotě 100 až 105 °C {vnitřní teplota) přikape v průběhu 2,5 hodiny 178,5 g (1,5 molu) thionylchloridu. Potom se načervenalý čirý roztok zahřívá přes noc na teplotu varu pod zpětným chladičem (110 až 115 °C). Toluen a fenol se potom oddestilují za vakua a viskózní zby...tek (271,5 g) se rozmíchá ve směsi toluenu a cyklohexanu (7:3) a ponechá přes noc vykrystalizovat. Sraženina se odsaje za chladu (10 °C) a promyje 3 x 50 ml směsi toluenu a cyklohexanu (7:3), načež se vysuší za vakua při teplotě 80 °C. Získá se

125,5 g (54,4 % teoretického výtěžku), fenylesteru kyseliny

2,4-dihydroxybenzoové.

Teplota tání: 135-137 °C. .

b) Do sulfonační baňky o obsahu 750 ml, opatřené míchadlem, chladičem, vnitřním teploměrem a kapací nálevkou,se předloží 200 ml absolutního ethanolu a 12,1 g (0,22 molu) methoxidu sodného (za okolní teploty). Do této směsi se vnese 59,9 g (0,21 molu) amidiniumhydrochloridu (jeho příprava viz příklad 12b) a získaná směs se míchá po dobu 30 minut. Vyloučená kuchyňská sůl se potom odfiltruje přes silikagel. Potom se při okolní teplotě přidá roztok 23,0 g (0,1 molu) fenylesteru kyseliny 2,4dihydroxybenzoové (připraveného v příkladu 13a) ve 100 ml ethanolu a čirý červenožlutý roztok se potom za míchání zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem (78 °C) po dobu tří hodin. Oddestiluje se asi 150 mi ethanolu a přidá se stejný objem produktu Ethylcellosolve. Směs se udržuje přes noc na teplotě varu (90 °C) pod zpětným chladičem. Směs se potom odpaří za vakua k suchu, dvakrát rozmíchá s horkou vodou a rozpustí... v.. 5.0 0- ml--toluenu-. -Po—z fi-1tro vání— kainého—roz ťoku^_’p'řes silikagel se filtrát vysuší nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří za vakua. Surový produkt (68,2 g) se rozpustí ve 120 ml toluenu a chromatografuje na sloupci silikagelu (6 cm x 60 cm, Silikagel 60) za použití eluční soustavy tvořené směsí toluenu a ethylacetátu v objemovém poměru 95:5. Izoluje se

28,5 g (48 % teoretického výtěžku) 4-/4,6-bis-/4-(2-ěthylhexyloxy)fenyl/-s-triazin-2-yl/-1,3-dihydroxybenzenu ve formě žlutého viskózního oleje.

c) Do sulfonační baňky, opatřené míchadlem, chladičem, vnitřním teploměrem a kapací nálevkou, se při teplotě 60 °C předloží 14,4 g (0,024 molu) sloučeniny připravené ve stupni b) společně se 150 ml absolutního ethanolu. Sulfonační baňka má obsah 250 ml. K obsahu baňky se potom přidá 3,4 g 30% louhu sodného (0,025 molu), získaná směs se míchá po dobu 15 minut, načež se k ní po kapkách přidá v průběhu 10 minut 4,8 g (0,028 molu) ethylesteru kyseliny bromoctové. Po 24 hodinách míchání a současného zahřívání na teplotu varu pod zpětným chladičem je alkylace ukončena (detekováno chromatografií na tenké vrstvě). Reakční směs se odpaří k suchu za vakua, zbytek se vyjme 250 ml toluenu a dvakrát vytřepe do vody. Po vysušení nad síranem sodným a oddestilování rozpouštědla se získá 17,1 g červenohnědého oleje. Surový produkt se rozpustí v 50 ml toluenu, načež se přečistí chromatograficky na sloupci silikagelu. Získá se 9,0 g (55 % teoretického výtěžku) sloučeniny vzorce 113 (113)

ve formě oranžové pryskyřice, která po několika dnech vykrystalizuje.

Teplota taní: 93-95 °C).

Příklad 14

2-/4,6-Bis-/4-(2-ethylhexyloxy)fenyl/-s-triazin-2-yl/-5-(2-eťhyl'-' '

J hexyloxy)fenol

a)

Oo sulfonační baňky o obsahu 1 1, opatřené míchadlem,

- ss chladičem, kapací nálevkou a vnitřním teploměrem, se předloží 86,5 g (0,5 molu) 4-bromfenolu v 500 ml produktu Methylcellosolve. Po zahřátí na teplotu 60 °C se pomalu přilije 70,0 g 30% roztoku hydroxidu sodného (0,53 molu). Směs se míchá po dobu 15 minut, načež se v průběhu 45 minut po kapkách přidá 116,8 g (0,575 molu) 3-brommethylheptanu. Reakce probíhá přes noc při teplotě 100 °C. Pomocí chromatografie na tenké vrstvě se detekuje, že reakce proběhla téměř kvantitativně. Rozpouštědlo a přebytečný promid se odeženou za vakua a zbytek (olej) se vyjme 600 ml toluenu, třikrát vytřepe do vody, vysuší nad síranem sodným a odpaří k suchu. Získá se 119,3 g (84 % teoretického výtěžku) 4-(2-ethylhexyloxyJbrombenzenu ve formě lehkého žlutého oleje.

b) Do sulfonační baňky o obsahu 100 ml, opatřené míchadlem, chladičem, trubičkou s náplní sušícího činidla, kapací nálevkou a vnitřním teploměrem, se pod ochranným plynem (suchý dusík) předloží 3,65 g (0,15 molu) hořčíkových třísek, které se naleptají několika krystaly jodu. Přidá se 150 ml bezvodého tetrahydro_f.u.r anu _.a_ v—průběhu-4 5 - minut- se-po-kapkách' 'a”pf X-bkolní^těpíotě přidá roztok 42,8 g (0,15 molu) 4-(2-ethylhexyloxy)brombenzenu ve 30 ml tetrahydrofuranu. Po mírném zahřátí na vodní lázni (40 °C) započne Grignardova reakce (zákal, exotermní průběh). Reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 40 °C a potom se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem (66 °C) až do okamžiku, kdy je hořčík téměř zcela rozpuštěn (asi 30 minut). Po ochlazení na okolní teplotu se ke Grignardovu roztoku po kapkách přidá při teplotě 0 až 20 °C a v průběhu 60 minut 9,2 g (0,05 molu) chloridu kyseliny kyanurové ve 40 ml tetrahydrofuranu (sulfonační baňka o obsahu 350 ml, míchadlo, chladič, trubička s náplní sušícího prostředku, kapací nálevka, vnitří teploměr, ochranný plyn). Směs se míchá přes noc za zahřívání na teplotu varu pod zpětným chladičem (66 °C), načež se odpaří k suchu.

Zbytek se rozmíchá ve 100 ml ledově chladné 2N kyseliny chlorovodíkové, načež, se extrahuje ve 200 ml toluenu. Organická fáze se dvakrát vytřepe do 10% solanky, vysuší nad síranem sodným a odpaří. Získaný surový produkt (40,3 g, červený olej) je ještě silně znečištěn (tento stav byl detekován chromatografií na tenké vrstvě). Za účelem vyčistění surového produktu se tento produkt rozpustí v 80 ml směsi toluenu a hexanu v objemovém poměru 1:1 a získaný roztok se chromatografuje na sloupci silikagelu (5 cm x 45 cm). Izoluje se 18,2 g (69,5 %) 2-chlor-4,6~ bis-/4-(2-ethylhexyloxy)fenyl/-s-triazinu ve formě Žluté pryskyřice.

,c_)_ Friedel-Craftsova acylace se provádí postupem popsaným v příkladu 12d. Získá se 4-/4,6-bis-/4-(2-ethyrfiěxyroxy)'f'enyiy— s-triazin-2-yl/-1,3-dihydroxybenzen.

d) Alkylace se provádí postupem popsaným v příkladu 12e).

Koncovým produktem je sloučenina vzorce 112. .

Příklady 15 až 17

Postupy popsanými v příkladech 12 až 14 se připraví také následující sloučeniny (viz tabulka 2).

Tabulka 2 ,

ΛΑ

Si/ •ϊ¹· /¾¹ v?

		OR'
		Λ
		v	^OH
			*
		líV^	Ý>i
	RO	zU	\^OR
Příklad	Skučaiina	R	R’	T.t. rej
15		n-dodecyl	CH2-CO₂C₂H₅	žlutý .olej.
16	(116)	n-dodecyl	n-dodecyl	Žlutý olej
17	(117) 1	c,h₅ -ch₂-hc^z 'o₄k₃	H	94-95 i

- 58 Aplikační příklady

Příklad 18

Osm 10 g vzorků PES-trikotového materiálu se barví v HT-barvícím stroji (barvení za zvýšené teploty), například v zařízení Labomat firmy Mathis, Niederhasli, při lázňovém poměru 1:10. Použité lázně obsahují vždy 2 g/1 síranu amonného,

0,5 g/1 pomocného barvícího prostředků, jakým je například

R z >

Univadin 3-flex, a barviva v následujících množstvích:

0,210	%	barviva	(1)	C.I.DISPERSE	YELLOW 42,
0,087	%	barviva	(2)	C.I.DISPERSE	RED 302,
0,080	%	barviva	(3)	C.I.DISPERSE	VIOLEŤ 57,
0,087	%	barviva	(4)	C.I.DISPERSE	BLUE'60.

Zatímco lázeň (I) neobsahovala žádné další přísady (stabilizátory), bylo k lázním (II) až (VIII) ještě dodatečně přidáno 0,6 % sloučenin uvedených v dále zařazené tabulce 3 čísly -j:®. jich- vzorců... _Ty_to_-sloučeniny-by l-y-př-edt-rm-rozemlety’— společně se 2 díly neionogenního dispergačního činidla v kulovém mlýnu nebo rychloběžném mísiči na jemnost 1 až 2 mikrometry.

Uvedené vzorky trikového materiálu byly v disperzní lázni barveny v tlakových bombách. Za tím účelem se barvící proces začíná při teplotě 50 °C. Po 5 minutách se lázeň vyhřeje rychlostí 3°/min na teplotu 130 °C. Při této teplotě se ponechá výdrž v délce 45 minut. Potom se lázeň ochladí na teplotu 50 °C, obarvený materiál se důkladně vymáchá v demineralizované vodě a vysuší. Za účelem stanovení stálobarevnosti na světle se obarvené materiály osvětlí v souladu s normou SAEJ 1885. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 3.

Tabulka 3

L	Lázeň	Součinitel barevného odstupu &Ξ podle CíeLab D 65/10 SAE J 1885 488 kJ
.>	(D	bez *	6,3
	(Π)	0,6% (103)	2,8
	(HO	0,6 % (106)	2,4
	(TV)	0,6 % (107)	2,9
	(V)	0,6% (102)	2,5	«w·* , >
	(VO	0,6 % (104)	2,4
	(VE)	0,6 % (101)	2,0	...
	(VUT)	0,6% (111)	2,1

* Střední hodnota z 10 stanovení '►· · “WSÍ x * V.

Výsledky z tabulky 3 ukazují, ze vláknité materiály ošetřené

4*/? - ;&ί podle vynálezu mají oproti neošetřeným vláknitým materiálům -Ί* zjevně lepší stálobarevnost na světle.

Příklad 19

Použití při PES-tisku

Za účelem potištění PES-trikotového materiálu se připraví níže uvedené tiskové pasty. Jednotlivé složky těchto past, tj. zásobní záhustka, barvivo, voda a UV-absorbér vzorce 101.

(=pasta 2), popřípadě 107 (=pasta 3) se vzájemně smísí. Sloučeniny vzorce 101 a 107 přitom mají formu 30% meliva z pískového mlýnu. Tisková pasta 1 neobsahuje žádnou účinnou látku.

Tiskové pasty 1, 2 a 3 obsahují vždy následující jednotlivé složky:

a) 750 dílů zásobní záhustky sestávající z:

dílů etherifikovaného škrobu, dílů alginátu sodného,#

3,75 dílu dihydrogenfosforečnanu sodného a

2,48 dílu chlorečnanu sodného, přičemž množství záhustky se upraví vodou na celkových 750 dílů,

b)	7,4	dílu	směsi barviv sestávající z:
	2,4	dílu	barviva C.I.Disperse Yellow 42, '
	2,0	dílů	barviva C.I.Disperse Red 302,
	2,4	dílu	barviva C.I.Disperse Violett 57 a
	2,4	dílu	barviva C.I.Disperse Blue 60,
c)	UV-absorbér
	pasta	1:	žádný,
	pasta	2:	30 dílů rozemletésloučeniny vzorce	101,
	pasta	3:	30 dílů rozemleté sloučeniny vzorce	107.

Tyto tři pasty se nastaví vodou vždy na 1000 dílů.

________Z.a_-p-0-UŽ.i.tí—těchto-past^se- předběžhě--vyčistěn^,é“kusytriko tového materiálu potisknou na komerčně dostupném tiskovém stole. Získané vzorky se vysuší pří teplotě 120 °C a napaří po dobu 8 minut při teplotě 178 °C a nakonec redukčně přečistí při teplotě 70 °C po dobu 30 minut za použití 2 ml/1 NaOH {36 Bé) a 3 g/1 dithionicitanu sodného. Potištěný trikotový materiál se potom vymáchá vodou za studená, odstředí a vysuší při teplotě 120 °C.

Takto získané tisky se testují za účelem stanovení stálobarebnosti na světle za použití norem DIN 75,202 a SAE J 1885. Získané výsledky jsou shrnuty v následující tabulce 4.

Tabulka 4

	Stálobarevnost	na světle
	4 periody DIN 75.202	600 kJ podle SAE 71885
Pasta 1	1 aŽ 2	1
-Pasta__2__	4	3 až 4
Pasta 3	3 až 4	3

(známky podle šedé stupnice 1 až 5)

Výsledky z tabulky 4 ukazují, že vláknité materiály ·'“ *-.*1 ošetřené podle vynálezu (pasta 2 a pasta 3) mají ve srovnání s odpovídajícím neošetřeným materiálem (pasta 1) zjevně lepší stálobarevnost na světle.

1¼

Příklad 20 ·· Jí

Použití pro kosmetickou ochranu proti účinku světla

Příprava emulze typu olej-ve-vodě

Fáze A) g sloučeniny vzorce 112 se rozpustí v 10 g sezamového oleje. Potom se přidají g glycerylstearátu, g kyseliny stearové,

0,5 g cetylalkoholu a . .. 0,2 g produktu Polysorbat 20, načež se vše společně roztaví.

- 62 Fáze Β)

0,005 g propylparabenu a

0,15 g methylparabenu se rozpustí ve g propylenglykolu. Potom se přidá 60 ml vody a směs se zahřeje na teplotu 70 C. V této směsi se emal guje 0,1 g produktu Carbomer 934.

Uvedená fáze A se potom za intenzivního mechanického míchání pomalu přidá k fázi B. Objem směsi se potom nastaví přidáním vody na 100 ml.

Získaná emulze má pří přídavku 3 % UV-absorbéhu-vzorce 112 sluneční ochranný faktor (podle B.L.Diffey-e a J. Robson-a, J. Cosmet.Chem. 40,127-133 (1989)) SPF = 17.

Tento ochranný sluneční faktor může být různě měněn změnou obsahu UV-absorbéru v uvedené emulzi. V následující tabulce 6 jsou uvedeny sluneční ochranné faktory pro různé koncentrace UV-absorbéru vzorce 112 v emulzi kosmetického přípravku;

Tabulka. 5.

Obsah UV-absorbéru vzorce 112 (%)	Sluneční .ochranný faktor- podlí Diffey-e a Robson-a
0,5	2
1	5
1,5	10
2	13
3	17

Příklad 21

Použití pro kosmetickou ochranu proti účinku světla

0,5 g UV-absorbéru vzorce 113 a

5,5 g fosfolipidu Phospholipon 90 nebo Phospholipon 90H se společně rozpustí ve

109 ml N-methylpyrroliďonu.

0,2 g hexadecyltrimethylamoniumchloridu se nejdříve roz“—“--pustí—ve—1-90—m-1—směsi—vody—a_ethanolu (1:10) a _ tento roztok se potom přidá k roztoku UV-absorberu a fosfolipidu. Získaná směs se potom po kapkách přidá ke 2 litrům 0,03% roztoku chloridu sodného, přičemž se vytvoří unilamelární vezikuly (měchýřky).

Tato vezikulární suspenze se zahustí diafiltrací. na objem 100 ml a rozpouštědlo se vymění proti roztoku chloridu sodného. Potom se přidá

0,6 g hydroxycelulózy a

0,1 g 2-brom-2-nitropan-1,3-thiolu.

Průměr vezikul se stanoví fotonovou korelační spektroskopií a.

činí 150 + 50 nm. Získaná formulace má sluneční ochranný fak- . tor podle Diffeye a Robsona rovný 3.

Příklad 22

Použití pro kosmetickou ochrannu proti účinku světla

1,2 g UV-absorbéru vzorce 117 a

6,1 g fosfolipidu Phospholipon 90 nebo Phospholipon 90H se společně rozpustí v ml N-methylpyrrolidonu.

0,33 g hexadecyltrimethylamoniumchloridu se nejdříve rozpustí ve ..... - - . .. . _

190 ml směsi vody a ethanolu (1:10), načež se získaný roztok přidá k roztoku UV-absorbéru a fosfolipidu.

Získaná směs se potom po kapkách.přidá ke 2 litrům

0,33% roztoku chloridu sodného, přičemž se vytvoří unilamelární vezikuly. Tato vezikulární suspenze se zahustí diafiltrací na objem 100 ml a rozpouštědlo se vymění proti 0,33% roztoku chloridu sodného. Potom se přidá

0,6 g hydroxycelulózy a

0,1 g 2-brom-2-nítropan-1 ,3-fh'iolu.

Průměr vezikul stanovený fotonovou korelační spektroskopií činí 150+50 nm.

Získaná formulace má sluneční ochranný faktor SPF = 6.

Příklad 23

Použití v organických polymerech.

V 50 mg methylenchloridu se za míchání a při okolní teplote rozpustí 10 g polykarbonátového prášku (Lexan 115) a toto rozpuštění si vyžádá několik_hodin_^..K_zís.kanému^r.oz.toku-se-př-i--— dá 0,2 g UV-absorbéru, což odpovídá koncentraci absorbéru rovné 2 %. Tímto roztokem se potom polévají fólie o tlouštce 20/um.

Takto ošetřené fólie se potom exponují světlem v zařízení pro zrychlené povětrnostní stá-rnu-t-í Atlas Weatherometer CT 65 pří teplotě černého panelu 63 °C, energii záření 0,35 W/m² při 340 nm a relativní vlhkosti 60 %. V pravidelných intervalech se měří zbarvení vzorků stanovením indexu žloutnutí (Yl yellowness Index, metoda ASTM D 1925). V následující tabulce 7 jsou uvedeny expoziční doby vedoucí až k získání indexu žloutnutí 7.

Folie se potom exponují dále až do zvrásnění, které se projevuje vytvořením trhlinek ve fólii. Expoziční doba, při které se dosáhne tohoto zvrásnění, je rovněž uvedena v tabulce 6.

Tabulka 6

Expoziční doba (h) až k dosažení indexu žloutnutí (Yl) - 7 a expoziční doba (h) až k dosažení zvrásnění

UV-Absorbér vzorce	Expoziční doba	(h) potřebná k dosažení
	indexu žloutnutí=7	zvrásnění

žádný	590	1375
111	2100	5000
101	1480	4980
110	1850	4020

Příklad 24

Použití v organických polymerech

Polykarbonátový prášek se smísí s 0,3 % UV-absorbéru a získaná směs se zpracuje na granulát v extrudéru s dvojitým šnekem (25 otáček za minutu) při teplotě vytlačované hmoty 275 °C. Získaný granulát se potom ve vstřikovacím stroji pro vstřikové lití (240/300°C/7,5 MPa) zpracuje na desky o rozměrech 67 x 43 x 2 mm. Tyto desky se potom exponují světlem v zařízení pro urychlené povětrnostní stárnutí Atlas Weatherometer CI 65 stejně jako v příkladu 23. v následující tabulce 7 jsou uvedeny expoziční doby nezbytné k dosažení indexu žloutnutí (Yl je stanoven podle normy ASTM D-1925) 10 až 20.

Tabulka 7

Expoziční doba (h) nezbytná k dosažení indexu žloutnutí (Yl) 10 a 20

UV-Absorbér vzorce	Yl na po-Expoziční doba čátku	nezbytná k dosažení
Yl = 10	YI=2Q
žádný	3,2	250	780
0,3 % 101	4,4	950	2700

y lz ¢- r w r

Claims

1. Hydroxyfenyl-s-triazin obecného vzorce ~ ve kterém

R₁ znamená atom vodíku, hydroxy-skupinu, atom halogenu, alkylovou skupinu obsahující 1 az 15 uhlíkových atoniů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů nebo skupinu obecného vzorce 1a ! (la)

-O-Q-C-O-R4

R₂ a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku nebo alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů,

R4 ' znamená alkylovou skupinu.obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů nebo alkoxyalkylovou skupinu, ve které alkoxyzbytek a alkylový zbytek obsahují po 1 až 5 uhlíkových atomech,

Q znamená alkylénovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, kruhy A, B a C mohou obsahovat další substituenty a uvedená sloučenina musí obsahovat alespoň dvě alkoxy-skupiny obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů.

2. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 1 obecného vzorce 1, ve kterém znamená atom vodíku, hydroxy-skupinu, atom halogenu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů nebo

R2 a Rg nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku nebo alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, kruhy A, B a C mohou obsahovat další substituenty a uvedená sloučenina musí obsahovat alespoň dvě alkoxy-skupiny obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů.

3. _ Hydr oxyf: eny_l_-j-triaz i n_pod l.e_ná r o ku —1—nebo-2 -o be cného----vzorce 1, ve kterém kruhy A, B a C již nejsou dále substituovány nebo. jsou nezávisle jeden na druhém substituovány halogenem, hydroxy-skupinou, alkylovou skupinou obsahující 1 až-15 uhlíkových atomů nebo alkoxy-skupinou obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů.

4. Hydroxyfenyl-s-triazin podle některého z nároků 1 až 3 obecného vzorce 1, ve kterém R₂ a R₃ nezávisle jeden na druhém znamenají alkoxy-skupinu obsahující 1 až 5 uhlíkových atomů.

5. Hydroxyfenyl-s-triazin podle některého z nároků 1 až 4 obecného vzorce 1, ve kterém se substituenty R₂ a R^ nachází v poloze 3' nebo v poloze 4'.

6. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 5 obecného vzorce 1, ve kterém se substituenty Rj a R^ nachází v poloze 4'.

7. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 1 až 3 obecného vzorce 1, ve kterém R₂ znamená atom vodíku.

8. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 1 obecného vzorce 2 ve kterém

R| znamená atom vodíku, hydroxy-skupinu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů nebo skupinu obecného vzorce 1b a a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku nebo alkoxy-skupinu obsahující 1 až 15 uhlíkových atomů.

9. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 8 obecného vzorce

2, ve kterém R₂ a znamenají methoxy-skupinu nebo ethoxy-skupinu.

10. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 8 obecného vzorce 2, ve kterém

Rg znamená atom vodíku a

Rg znamená methoxy-skupinu nebo ethoxy-skupinu.

11. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 8 obecného vzorce 2, ve kterém

R^ a Rg znamenají methoxy-skupinu a

Rg znamená atom vodíku.

12. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 8 obecného vzorce 2, ve kterém R^, Rg a Rg nezávisle jeden na druhém znamenají alkoxy-skupinu obsahující 5 až 15 uhlíkových atomů.

13. Hydroxyfenyl-s-triazin podle nároku 8 obecného vzorce 2, ve kterém

Rj znamená skupinu obecného vzorce la a

Rg ^{a R}3 znamen.ají_alkpxy7Skupinu._obsahující--5-a-S—1-5-uh-l-í-kových---atomů.

14. Způsob přípravy hydroxyfenyl-s-triazinů podle nároků 1 až 13,vyznačený tím, že se salicylová sloučenina obecného vzorce 3 (3) uvede v reakci s benzamidinovou skuočeninou obecného vzorce 4 za vzniku triazinové sloučeniny obecného vzorce 1, přičemž v uvědených~ob ec ných-vzor cích...............

R^, R2, A a B mají významy uvedené pro obecný vzorec 1,

X₁ znamená atom halogenu nebo skupinu -OR^,

R^ 2namená alkylovou skupinu obsahující 1 až 3 uhlíkové atomy a

Hal^ znamená atom halogenu.

15. Způsob přípravy hydrofenyl-s-triazinů podle nároků 1 až 13,vyznačený tím, že se dihyďrotriazinová sloučenina obecného vzorce 1a dehydrogenuje chlóranilem za'vzniku sloučeniny obecného-vzorce 1, přičemž v uvedeném obecném vzorci R^, Rj, R^, A, B a C mají významy uvedené pro obecný vzorec 1.

-. 72

16. Způsob přípravy hydroxyfenyl-s-triazinů podle nároků 1 až 13,vyznačený tím, že se monochlortriazinová sloučenina obecného vzorce 1c převede působením alfa-hydroxyfenylové sloučeniny obecného vzorce. 5

R

0H(5) v přítomnosti chloridu hlinitého na triazinovou sloučeninu obecného vzorce 1, přičemž v uvedených obecných vzorcích , Rj, Hal A, B a C mají významy uvedené pro obecný vzo rec 1.

17. Způsob přípravy hydroxyfenyl-s-triazinů podle nároků

1 až 13,vyznačený tím, že se areno-oxazinonová sloučenina obecného vzorce 6 ' A i

Η O , uvede v reakci s benzamidinovou sloučeninou obecného vzorce 4, přičemž v uvedených obecných vzorcích R^, R₂, R^, ^A' ^{B a c ma}jí významy uvedené v nárocích 11 a 12.

18. Způsob barvení nebo potiskování a fotochemické a tepelné stabilizace polyesterových vláknitých materiálů, vyznačený t i m , že se při barvení nebo potiskování vláknitého materiálu použije vodná barvící lázeň nebo tisková pasta, ke které se přidá sloučenina obecného vzorce 1.

19. Způsob podle nároku 18,vyznačený tím, že se sloučenina obecného vzorce I použije v množství 0,01 až

10 % hmotnosti, vztaženo na hmotnost vláknitého materiálu.

20. Vláknitý materiál ,vyznačený tím, že je zpracován způsobem podle nároku 18 nebo 19.

21. Použití sloučeniny obecného vzorce 1 jako stabilizátoru organických polymerů proti poškození světlem; kyslíkem a teplem.

22. Použití sloučeniny obecného vzorce 1 podle nároku 21 v lacích.

23. Stabilizovaný organický polymer, vyznačený tím, že jako stabilizátor proti poškození světlem, kyslíkem a teplem obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce 1.

'V'

Ί. ’ *

24. Stabilizovaný organický polymer podle nároku 23, v y z n a- ? ;

' & f čený tím, že tento polymer je pojivém pro lak. V/ t Jí'

25. Stabilizovaný organický polymer podle nároku 24, vyznačený tím, že tento polymer navíc obsahuje jeden nebo několik dalších stabilizátorů nebo/a jednu nebo několik ostatních přísad.

26. Stabilizovaný organický polymer podle nároku 25, vyznačený tím, že.tento polymer navíc obsahuje prostředek proti poškození světlem ze skupiny stericky bráněných aminů, nebo/a ze skupiny 2-(2'-hydroxyfenyl)benzotriazolů.

27. Kosmetický přípravek, vyznačený tím, že i

obsahuje jednu nebo několik sloučenin podle jednoho z nároků -*<··

1 až 13 a kosmeticky přijatelné nosiče nebo pomocné látky.

·?

28. Kosmetický přípravek podle nároku 27, vyznačený tím, že obsahuje další UV-absorbéry.

29. Kosmetický přípravek podle nároku 27 nebo 28, vyznačený. t ί i , že jako další UV-absorbéry obsahuje oxanilidy, triazoly, amidy obsahující vinylové sloučeniny nebo amidy kyseliny skořicové.