CZ287017B6

CZ287017B6 - Austenitic steel band continuous casting process onto one or between two moving walls on the surface of which depressions are formed and apparatus for making the same

Info

Publication number: CZ287017B6
Application number: CZ1997859A
Authority: CZ
Inventors: Philippe Paradis; Christian Marchionni; Manuel Bobadilla; Jean Michel Damasse
Original assignee: Usinor; Thyssen Stahl Ag
Priority date: 1996-03-22
Filing date: 1997-03-20
Publication date: 2000-08-16
Also published as: DE69700505T2; CN1162510A; JPH09253803A; DE69700505D1; PL183032B1; ZA972474B; AU1633697A; CA2200543C; RO119286B1; RU2182858C2; ATE184523T1; BR9701420A; FR2746333B1; ES2137040T3; DK0796685T3; FR2746333A1; EP0796685A1; SK37397A3; CZ85997A3; MX9702143A

Description

Způsob plynulého odlévání ocelového pásu z austenitické nerezové oceli na jednu nebo mezi dvě pohybující se stěny, na jejichž povrchu jsou vytvořeny důlky, a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká plynulého odlévání kovů. Zejména se týká zařízení pro plynulé odlévání kovů, jako je nerezová ocel ve tvaru tenkého pásu, ve kterém tekutý kov tuhne na pohybující se stěně nebo mezi dvěma pohybujícími se stěnami. Tyto pohybující se stěny mohou být tvořeny například vnějšími stěnami jednoho nebo dvou válců s horizontálními osami, které jsou uvnitř silně ochlazeny.

Dosavadní stav techniky

V posledních letech byl dosažen podstatný pokrok ve vývoji způsobu odlévání tenkých ocelových pásů přímo z tekutého kovu. Způsob, který se opravdu může rychle dostat do průmyslového využívání, je odlévání mezi dva válce, u kterého jsou válce uvnitř intenzivně chlazeny, otáčejí se okolo své horizontální osy a jsou uspořádány proti sobě, přičemž minimální vzdálenost mezi jejich plochami se v podstatě rovná požadované tloušťce odlévaného pásu (např. klad několik mm). Lící prostor, obsahující tekutou ocel, je tvořen bočními plochami válců, na kterých tuhnutí pásu začíná, a žáruvzdornými bočními stěnami závěrných desek, přitlačovaných na konce válců. Válce mohou být nahrazeny i dvěma chlazenými pohyblivými pásy. Aby bylo možno odlévat výrobky s velmi malou tloušťkou, bylo také navrženo nanášet tekutý kov na chlazenou vnější plochu jediného otáčejícího se válce, na které kov tuhne.

Podstatným prvkem pro úspěšné odlití pásu, je okamžité dosažení dobré kvality povrchu pásu. Proto je největší výhodou odlévání tenkého pásu přímo z tekutého kovu to, že nabízí možnost vyloučit nebo podstatně snížit rozsah operací válcováním tlustého meziproduktu za tepla, odlitého normálním způsobem. Je-li ocel odlévána do tlustých formátů, je možno odstranit povrchové vady například broušením, přičemž je v každém případě podstatně sníženo značné množství válcovacích prostředků. Naopak u způsobů odlévání tenkých pásů je nutno získat povrch obsahující co nejméně vad ihned při odlévání. Zejména nesmí povrch pokud možno obsahovat malé povrchové trhlinky, zvané „mikrotrhlinky“, protože zhoršují kvalitu konečného výrobku po válcování za studená, kterým se pásu udílí jeho konečná tloušťka.

Tyto mikrotrhlinky mají obvykle hloubku okolo 40 μπι a štěrbinky menší nebo rovny 20 μηι a je nutno upozornit, že jsou spojeny s oblastí, kde je kov bohatý na prvky, které se během tuhnutí vycezují, jako je nikl a mangan. Je proto zřejmé, že se tyto vady vytvářejí během tuhnutí ocele na válcích. Jejich vznik je spojen se smršťováním kovu během tuhnutí a jejich rozsah závisí na průběhu tuhnutí a proto na složení odlévaného kovu. Podmínky styku mezi ocelí a pevrchem válců jsou také mimořádně důležité, protože je jimi dán přenos tepla odpovědný za tuhnutí. Jsou hlavně dány drsností povrchu válců a také povahou plynu, který je přítomen během tuhnutí ve vyleptaných částech tohoto povrchu v případě, není-li úplně hladký. To je proto, že plyn tvoří „koberec“ mezi kovem a válcem a jeho účinek na přenos tepla závisí na jeho povaze a kolik je ho tam přítomno. Tyto dva parametry jsou zejména řízeny zařízením, které způsobí netečnost formy a které se používá k ochraně tekuté ocele proti okysličení atmosférou, zejména v oblastech kde přichází povrch kovu do styku s válcem, zvaným „meniskus“. Obvykle je přenos tepla intenzivnější, je-li použit inertní plyn mající velkou rozpustnost v tekuté oceli, jako je například dusík, než je-li použit inertní plyn, který není rozpustný v tekuté oceli, jako je například argon.

-1 CZ 287017 B6

V dokumentu EP 0309247 je navrženo zdrsnit plochu válců a vytvořit „důlky“, tj. vyleptané dutiny s kruhovými nebo oválnými otvory majícími průměr asi 0,1 až 1,2 mm a hloubku 5 až 10 pm. Dokument EP 0409645 se také týká povahy inertního plynu a v dokumentu je navrženo kombinovat použití důlků a směsi plynu, který je rozpustný (dusík, vodík, oxid uhličitý Co₂ nebo čpavek) a plynu, který je nerozpustný (argon nebo helium) v tekutém kovu. U inertního plynu, který je příliš rozpustný v kovu je nebezpečí, že se nezabrání, aby kov nevnikal přímo až na dno důlků: v tomto případě nastává iychlé ztuhnutí způsobující mikrotrhlinky (stejně jako je-li licí plocha úplně hladká), což ještě zanechává nerovnosti na povrchu pásu a způsobuje tedy „negativní“ vliv důlků. Naopak, u plynu, který je úplně nerozpustný je nebezpečí jeho postupného roztahování a způsobování dutin v povrchu pásu. V jiných dokumentech se navrhuje vytvořit tyto důlky laserovým obráběním (EP 0577833) nebo brokováním (JP 6134553 a JP 6328204). Ve všech zmíněných dokumentech se důlky nedotýkají a jsou od sebe odděleny oblastmi, které jsou hladké nebo jenom velmi málo zdrsnělé.

Také bylo navrženo (dokument EP 0396862), vytvořit na válcích obvodové drážky, ležící ve vzdálenosti 10 pm až 3 mm od sebe, které jsou 10 pm až 1 mm široké a 30 až 500 pm hluboké.

Jiný dokument (WO 95/13889) navrhuje výrobu válců majících na svém povrchu obvodové výstupky a drážky 10 až 60 pm hluboké a umístěné ve vzdálenosti 100 až 200 pm od sebe. Tento tvar leptání odpovídá požadavkům týkajících se složení kovu, kterým je austenitická nerezová ocel, například typu SUS 304, ve které poměr Cr_ekv/Ni_ekv musí být menší než 1,6 a s výhodou menší než 1,55. Další podmínka je obdobná požadavku, že tuhnutí kovu musí probíhat v primární austenitické fázi. Je-li poměr Cr_ekv/Ni_ek_v větší než tyto hodnoty, pás má vzhled prohlubní „krokodýlí kůže“ a může mít za následek změnu v mikrotrhlinky.

Avšak zkušenosti ukazují, že pásy z těchto austenitických nerezových ocelí jsou velice citlivé na vytváření trhlinek za tepla. Potom je nebezpečí vzniku dlouhých podélných trhlin, které znamenají stejně velké nebezpečí jako mikrotrhlinky, které se měly odstranit. Aby se tomuto předešlo, je nutno v kovu drasticky snížit množství zbytkových prvků způsobujících křehnutí jako je síra a fosfor. To vede k určitým požadavkům při volbě surovin a/nebo způsobu tavení tekuté oceli, které nežádoucím způsobem zvyšuje výrobní náklady výrobku.

A co více ,míněné způsoby nejsou docela uspokojující v tom, že se v mnoha případech dá pozorovat tvorba mikrotrhlinek výrobku i přesto, že je, ve srovnání s případy, kdy se ocel odlévá na hladké válce nebo na válce, které nemají řízenou drsnost, podstatně snížena.

Úkolem vynálezu je vybavit výrobce oceli způsobem, umožňujícím jim odlévat austenitické nerezové oceli, například (ale ne pouze) oceli typu SUS, ve tvaru tenkého pásu, majícího tloušťku jen několik mm, s co možná minimálním výskytem mikrotrhlinek a podélných trhlin, ale také bez nutnosti pracovat s tekutým kovem majícím drasticky nízký obsah zbytkových prvků.

Podstata vynálezu

Podstata způsobu plynulého odlévání ocelového pásu z austenitické nerezové oceli přímo z tekutého kovu o složení v procentech hmotnostních: uhlík C < 0,08 %, křemík Si < 1 %, mangan Mn < 2 %, fosfor P < 0,045 %, síra S < 0,030 %, chróm Cr 17,0 až 20,0 %, nikl Ni 8,0 až 10,5 %, zbytek železo v zařízení pro odlévání na jednu nebo mezi dvě pohybující se stěny, jejich vnější plocha je opatřena důlky, a kde oblast obklopující meniskus je opatřena ochranou atmosférou z inertního plynu řízeného složení, spočívá v tom, že poměr Cr_ekv/Ni_ekv v tekutém kovu je větší než 1,55, kfr.

- 2 CZ 287017 B6

Cr_ekv = % Cr + l,37x%Mo + 2x%Nb + 3x%Ti a

Niekv = %Ni + 0,31x%Mn + 22x%C + 14,2x%N + %Cu;

že se použije nejméně jedna stěna, jejíž celá plocha obsahuje stykové důlky mající průměr 100 až 1500 pm a hloubku 20 až 150 pm; a že se použije inertní plyn obsahující alespoň zčásti plyn rozpustný v oceli.

V příkladném provedení je pohybující se stěna tvořena vnějšími plochami dvou chlazených válců s horizontálními osami, otáčejících se v opačných směrech.

Předmětem vynálezu je také odlévací zařízení k provádění tohoto způsobu.

Je nutno upozornit, že úkol sledovaný vynálezem je dosažen sloučením požadavků na složení kovu, drsnost licí plochy nebo ploch, a složení inertního plynu.

Jak bylo uvedeno, tenký pás kovu citlivý k tvoření trhlin za tepla má při tuhnutí také velký sklon k tvoření podélných trhlin. Aby se odstranil tento nedostatek je podle vynálezu navrženo neprovádět tuhnutí pásu celé v primární austenitické fázi, ale ve fázi, která obsahuje primární ferit. Část primárního feritu nesmí však být příliš velká, aby se minimalizovala smrštění, která probíhají v kovu při tuhnutí a která jsou spojená s přeměnou feritu na austenit. Za těchto podmínek, aby se dosáhlo tohoto výsledku, austenitická nerezová ocel (např. ocel typu SUS 304 podle normy AISI), jejíž složení, vyjádřeno v procentech hmotnostních je: C < 0,08 %, Si < 1 %, Mn < 2 %, P < 0,045 %, S < 0,030 %, Cr 17,0 až 20 %, Ni 8,0 až 10,5 %, zbytek železo, musí současně splňovat podmínku Cr_ekv/Ni_ekv < 1.70. Leží-li Cr_ekv/Ni_ekv mezi 1,55 a 1,70, změny objemu spojeného s feriticko/austenitickou přeměnou, které nastávají před koncem tuhnutí, zůstávají mimořádně malé a jsou snadno vyrovnávány přidáním tekutého kovu. Je-li poměr Cr_ekv/Ni_ekv větší než 1,70, smrštění spojená s feriticko/austenitickou přeměnou se začínají zvětšovat a snížení výskytu mikrotrhlinek se stává méně patrné.

Poměr Cr_ekv/Ni_ekv se vypočítává za použití Hammar a Swensonova vzorce, tj:

Cr_ekv = %Cr + 1,37x%Mo + 1,5x%Si + 2x%Nb + 3x%Ti a Ni_ekv = %Ni + 0,31 x%mn + 22x%C + 14,2%N + %Cu.

Aby toto určité složení oceli mohlo zcela splnit svou roli v omezení povrchových vad, musí jít ruku v ruce s tvarem povrchu odlévacích válců, který zaručuje výborný přenos tepla stejnoměrně po celém tomto povrchu. Z tohoto hlediska není vhodný dosud běžně používaný tvar, kdy mají povrchy vyleptané oblasti (drážky nebo důlky) vzájemně oddělené jinými oblastmi, které jsou hladké nebo velmi málo drsné. Je to proto, že, zejména z důvodu, že plyn nemůže procházet z jedné prohlubeniny do druhé, vykazují náhlé střídání poměrně širokých částí, ve kterých je kov v přímém styku s chladným válcem a stejně širokých částí, ve kterých je kov ve styku s plynovou vrstvou, která zmírňuje účinky chlazení. Toto střídání je škodlivé pro dobré stejnoměrné chlazení pásu a představuje při odlévání kovu největší nedostatek, podobný feriticko/austenitické přeměně při tuhnutí.

Za těchto podmínek vliv styčných důlků na povrch válců, které zanechávají malý prostor pro přímý styk mezi kovem a válcem a umožňují, aby inertní plyn procházel z jednoho důlku do druhého, dovoluje dosáhnout požadovanou stejnoměrnost chlazení. Vrcholy zdrsnění slouží jako místa kde tuhnutí začíná, zatímco prohloubené části tvoří „smršťovací spoje“ kovu během tuhnutí a umožňují lepší rozdělení napětí než má-li povrch válců hladké nebo jenom lehce drsné roviny mezi důlky. Samozřejmě, stejnoměrnost chlazení by se také dosáhla, kdyby byly použity válce, jejichž povrch je úplně hladký. Avšak chlazení by pak bylo příliš náhlé a nenastala by

-3CZ 287017 B6 žádná výhoda z přítomnosti smršťovacích spojů, které umožňují „zmírnění“ feriticko/austenitické přeměny. To by vyvolalo velké množství trhlin. Dále se sníží možnost modulování intenzity převodu tepla změnou složení a rychlostí proudění inertního plynu, což umožňuje například, seřídit vypuklost válců během válcování (viz francouzská patentová přihláška č. 2 732 627).

Dále, použití důlků, spíše než drážek, popsaných ve spisu WO 95/13889, umožňuje tuhnutí mnohem stejnoměrnější po šířce výrobku vzhledem k nepravidelnému charakteru struktury povrchu válce.

Aby se dosáhl požadovaný výsledek, styčné důlky, jsou-li alespoň přibližně kruhového tvaru, musí mít průměr 100 až 1500 pm. Je nutno poznamenat, že mohou mít i tvar více nebo méně eliptický. V tomto případě musí jejich rozměry dávat plochu v podstatě stejnou jako je plocha kruhových důlků shora zmíněných. Hloubka bude 20 až 150 pm.

Důlky mohou být vytlačeny na válcích obvyklými známými technologiemi: Laserovým obráběním, fotoleptáním nebo brokováním. Zvláště v posledním případě je nutno upozornit, že způsob k vytvoření důlků požadované velikosti musí vzít v úvahu mechanické vlastnosti niklové vrstvy, která obvykle pokrývá povrch měděného pouzdra válce.

Tato velikost důlků se musí hodit ke složení inertního plynu, který se jim přizpůsobí, alespoň v oblasti menisku, kde je obklopující plyn vtažen do důlků mezi povrchem válce a meniskem. Není možné například, použít čistý argon, který je v oceli nerozpustný, protože by vytvořil příliš tlustý“koberec“, kterým by se styk mezi oceli a válcem stal příliš nerovnoměrný. Také by byly příliš velké a příliš náhlé změny teploty mezi body styku a body, kde kov není ve styku s válcem. To by příliš zpomalilo tuhnutí a tudíž i tvoření vrstvy ztuhlého kovu v důsledku čehož by mohlo docházet k většímu výskytu trhlin. Naopak, použití čistého v kovu rozpustného plynu jako je dusík představuje riziko v případě, kdy mají důlky průměr ležící na homí hranici shora uvedeného rozsahu a mělkou hloubku, která také není vhodná, protože nemůže zabránit největšímu nedostatku, a to, aby ocel nevnikla hluboko do důlků a měla pak velkou plochu styku s válcem. Problém, který je žádoucí odstranit, by se tak znovu objevil s ještě větším rizikem, že se na pásu vytvoří nerovnosti, které budou „negativním“ obrazem drsnosti válce. Bylo by proto nutno na modelu a/nebo experimentálně stanovit jaké složení inertního plynu v oblasti menisku nejlépe vyhovuje daným důlkům a danému složení ocele. Obvykle se použije inertní plyn obsahující dusík (50 až 100%) a argon (0 až 50%). Výborné výsledky se dosáhnou s tímto inertním plynem, použitým ve spojení se styčnými důlky o průměru 700 až 1500 pm a hloubce 80 až 120 pm, pro odlévání nerezových ocelí typu SUS 304, mající poměr Cr_ekv/Ni_ekv mezi 1,55 a 1,70.

Je také nutno, aby bylo zařízení pro plynulé odlévání vybaveno zařízením pro řízení ochranné atmosféry, kterým je možno dobře ovládat složení atmosféry v oblasti menisku. K tomuto účelu je vhodné zařízení popsané ve francouzské patentové přihlášce č. 2 727 338, ale rovněž také je možné použít i jiná podobná zařízení.

Aby se dosáhlo ještě lepší kvality povrchu konečného výrobku, je možné provádět ihned po odlévání válcování za tepla při teplotě 800 až 1200 °C s redukčním poměrem větším nebo rovným 5 %. To umožňuje snížit drsnost takto odlitého pásu a tím dodat výtečný povrchový vzhled za studená válcovanému konečnému výrobku.

Tabulka 1 znázorňuje pomocí příkladu provedení účinek poměru Cr_ekv/Ni_ekv ocele na počet mikrotrhlinek na dm², měřeno na pásu odlitém mezi dvěma válci. Tyto výsledky byly dosaženy pro dvě průměrné hodnoty průměrů důlků (600 a 1000 pm) a pro inertní plyn složený z 90 % dusíku a 10 % argonu. Složení ocelí odpovídající různým testům je dáno v Tabulce 2: tyto ocele

-4CZ 287017 B6 jsou austenitícké nerezové ocele typu SUS 304, u kterých obsah zbytkových prvků není mimořádně nízký.

Tabulka 1: Účinek poměru Cr^y/Ni^y na počet mikrotrhlinek na dm²

Cr^/Ni^y	Počet mikrotrhlinek na dm²(průměrný průměr důlků 600 pm)	Počet mikrotrhlinek na dm²(průměrný průměr důlků 1000 pm)
1,40	20	0
1,56	40	0
1,61	80	0
1,63	120	0
1,66	200	0
1,69	300	20
1,72	420	60
1,75	580	130
1,78	760	250
1,80	960	320
1,84		570

Tabulka 2: Složení oceli použité pro zkoušky uvedené v Tab. 1

c	Mn	P	S	Si	Ni	Cr	Cu	Mo	Nb	Ti	N	Cr	Ni	Cr/Ni
(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	(%)	ekv	ekv	ekv
0,056	1,57	0,020	0,003	0,238	10,47	18,04	0,244	0,058	0,003	0,003	0,0523	18,49	13,18	1,40
0,021	1,52	0,020	0,002	0,453	10,40	18,13	0,035	0,062	0,003	0,003	0,0530	18,91	12,12	1,56
0,018	1,58	0,022	0,002	0,524	10,18	18,07	0,035	0,027	0,004	0,003	0,0441	18,91	11,73	1,61
0,054	1,42	0,023	0,002	0,255	9,04	18,03	0,161	0,188	0,001	0,003	0,0451	18,68	11,46	1,63
0,054	1,49	0,021	0,005	0,260	9,07	18,30	0,079	0,233	0,004	0,001	0,0452	19,02	11,45	1,66
0,014	1,63	0,021	0,001	0,470	10,01	18,65	0,178	0,162	0,002	0,003	0,0421	19,59	11,69	1,69
0,016	1.55	0,020	0,001	0,502	10,02	18,87	0,027	0,108	0,002	0,003	0,0411	19,69	11,50	1.71
0,041	1,30	0,023	0,004	0.371	6,81	18.27	0,107	0,162	0,008	0,002	0,0469	19,07	10,89	1.75
0,037	1,22	0,022	0,003	0,337	8,63	18,05	0,148	0,173	0,003	0,002	0,0413	18,80	10,56	1.76
0,041	1,14	0,017	0,004	0,347	8,56	18,39	0,019	0,019	0,002	0,002	0,0496	18,94	10,52	1,80
0,040	1,20	0,024	0,004	0,354	8,53	18,57	0,156	0,186	0.002	0,002	0,0407	19,37	10,52	1.84

Jak je z Tabulky 1 patrné, pro průměr důlků lOOOpm se dosáhne povrch pásu pro všechny záměry a účely bez mikrotrhlinek při poměru Cr_ekv/Ni_ekv 1,69 včetně. Normálně se považuje povrch, jehož hustota mikrotrhlinek je menší než 40 na dm² za velmi dobrý. Z tohoto hlediska dává použití menších průměru důlků (600pm) méně uspokojivé výsledky. Avšak je nutno zdůraznit, že pásy takto získané nemají pro oba typy důlků žádné podélné trhliny, s výjimkou těch, u kterých byl poměr Cr_ekv/Ni_ekv 1,40. Přítomnost těchto podélných trhlin, viditelných pouhým okem, je naprosto nepřijatelná vada, protože zůstává na válcovaných výrobcích a způsobuje, že jsou naprosto nepoužitelné. Jak již bylo uvedeno, proto aby nedocházelo ke vzniku těchto podélných trhlin v oceli, která může mít poměr Cr_ekv/Ni_ekv menší než 1,55, by bylo nutné snížit obsah prvků, které způsobují křehnutí (zejména síry a fosforu) tak, že by to neúměrně zvýšilo výrobní náklady. Kombinace odlévacích podmínek podle předloženého vynálezu umožnila tento problém vyřešit.

Účinek průměru důlků na vznik mikrotrhlinek byl také studován velmi podrobně a výsledek je uveden v Tabulce 3. Byly vzaty dva různé stupně, odpovídající poměrům ύ^/Νϊ^ 1,63 a 1,80 (přesné složení viz Tabulka 2). Inertní plyn byl složen z 90 % dusíku a 10 % argonu.

-5CZ 287017 B6

Tabulka 3: Účinek průměrné velikosti průměru důlků na počet mikrotrhlinek na dm²

Průměrná velikost průměru důlků (pm)	Počet mikrotrhlinek na dm²(Crekv/Ni_eItv = 1,63	Počet mikrotrhlinek na dm²(Crekv/Niekv = 1,80)
100	400	2000
400	240	1350
600	120	960
800	30	580
1000	0	320
1200	20	300
1500	50	360

Z těchto příkladů je zřejmé, že se nejlepší výsledky dosáhnou hlavně při průměrech okolo 700 až 1500 pm a poměru Cr_ekv/Ni_ekv 1,63. Nepřítomnost podélných trhlin byla zjištěna u všech zkoušených vzorků.

Pokud se týká účinku složení inertního plynu (v tomto případě je jeho vlastnost větší nebo menší 10 rozsah rozpustnosti v oceli), je výsledek zkoumání uveden v Tabulce 4. Tyto zkoušky se prováděly s použitím válců, jejichž důlky měly průměrnou hodnotu průměru okolo 1000 pm.

Tabulka 4:Účinek složení inertního plynu na počet mikrotrhlinek na dm²

Složení inertního plynu (argon/dusík v %)	Počet mikrotrhlinek na dm²(Crekv/Niekv = 1,63)	Počet mikrotrhlinek na dm²(Crekv/Niekv = 1,80)
0/100	5	300
10/90	0	320
20/80	0	320
30/70	10	400
40/60	20	440
50/50	50	490
60/40	90
80/20	200
100	300

Je nutno poznamenat, že výsledky jsou výborné zejména pro obsah argonu, který je menší nebo rovný 50%, s poměrem Cr_ekv/Ni_ekv 1,63, přičemž optima se dosáhlo při poměru argon/dusík 10/90 až 20/80 %. Avšak při obsahu argonu nad 50 % bylo zjištěno, že drsnost válce je na pásu 20 vytlačena jako „negativní“ mnohem více a nedoporučuje se pracovat v této oblasti hodnot.

Konečně, pokud se týká účinku zařazení válcování za tepla prováděného ihned po odlévání na drsnost povrchu Ra pásu, znázorňuje Tabulka 5 vliv tohoto účinku na pás mající poměr Crekv/NUv 1,63 a odlévaný na válce s důlky mající průměrnou hodnotu velikosti průměru 25 lOOOprn za použití inertního plynu v složení 90 % dusíku a 10 % argonu.

-6CZ 287017 B6

Tabulka 5 :Účinek válcování za tepla ihned po odlévání na drsnost povrchu pásu

Redukční poměr válcování za tepla	Ra (pm)
0% (bez válcování	10,6
5%	4,2
10%	3,2
20%	2,2
30%	1,6
40%	1,4
50%	1,2

Drsnost povrchu Ra pásu se snižuje se zvyšováním poměru redukce tloušťky během válcování za tepla. Hodnoty drsnosti povrchu Ra obvykle dosud počítané bez válcování pásu za tepla jsou nejméně okolo 4,5pm: redukční poměr 5 % je proto k dosažení nižší hodnoty drsnosti podle optimálních podmínek vynálezu dostatečný.

Jak bylo uvedeno shora, způsob podle předloženého vynálezu může být použit u zařízení pro odlévání na jednu nebo mezi dvě pohybující se stěny tenkých kovových výrobků, například takových jako je jednoválcový licí stroj nebo dvoupásový licí stroj. Hlavním bodem, pokud se týká tohoto zařízení, je složení oceli a že licí plocha nebo plochy, přicházející do styku s tekutým kovem, mají charakteristiku drsnosti jak byla popsána výše a plynové prostředí v oblasti menisku může být rovněž provedeno v souladu se shora uvedenými skutečnostmi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob plynulého odlévání ocelového pásu z austenitické nerezové oceli přímo z tekutého kovu, jehož složení je v procentech hmotnostních: uhlík C < 0,08 %, křemík Si < 1 %, mangan Mn < 2 %, fosfor P < 0,045 %, síra S < 0,030 %, chróm Cr 17,0 až 20,0 %, nikl Ni 8,0 až 10,5 % zbytek železo, v zařízení pro odlévání na jednu nebo mezi dvě pohybující se stěny, jejichž vnější plocha je opatřena důlky, a kde oblast obklopující meniskus je opatřena ochrannou atmosférou inertního plynu o řízeném složení, vyznačený tím, že v tekutém kovu je poměr

Cr_ekv/Ni_ekv větší než 1,55, kde:

Cr_ekv = Cr + l,37x%Mo + l,5x%Si + 2x%Nb + 3x%Ti a

Ni_ekv = %Ni + 0,31x%Mn + 22x%C + 14,2%N + %Cu;

že se použije nejméně jedna stěna, jejíž celá plocha obsahuje styčné důlky mající průměr 100 až 1500 pm a hloubku 20 až 150 pm; a že se použije inertní plyn obsahující alespoň zčásti plyn rozpustný v oceli.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že poměr Cr_ekv/Ni_ekv je 1,55 až 1,70.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že důlky mají průměr 700 až 1500 pm a hloubku 80 až 120 pm.
4. Způsob podle nároků laž3, vyznačený tím, že inertní plyn je směs 50 až 100 % dusíku a 0 až 50 % argonu.
5. Způsob podle nároků laž4, vyznačený tím, že pás se podrobí ihned po odlití válcování za tepla při teplotě 800 až 1200 °C, s redukčním poměrem větším nebo rovným 5 %.
6. Způsob podle nároků laž5, vyznačený tím, že pohybující se stěny jsou tvořené vnějšími plochami dvou chlazených válců s horizontálními osami, otáčejícími se v opačných směrech.
7. Zařízení pro plynulé odlévání tenkých kovových výrobků, sestávající zjedné nebo dvou chlazených pohybujících se stěn, na nichž výrobek tuhne a které jsou opatřené důlky, a ze zařízení řídícího složení plynné atmosféry obklopující menisky, vyznačené tím, že důlky jsou styčné a mají průměr 100 až 1500 pm a hloubku 20 až 150 pm.
8. Zařízení pro plynulé odlévání tenkých výrobků podle nároku 7, vyznačené tím, že pohybující se stěny jsou tvořeny vnějšími plochami dvou chlazených válců s horizontálními osami, otáčejícími se v opačných směrech.