CZ287232B6 - Způsob a zařízení pro opatřování nosiče záznamu kombinací plošek majících změněné optické vlastnosti - Google Patents

Abstract

Při způsobu se záznamová vrstva nosiče lokálně zahřívá impulzy záření majícími energetický obsah, který je přiměřený vyvolání požadované změny v optických vlastnostech pro vytváření plošek v záznamové vrstvě podél záznamové stopy, přičemž tyto plošky jsou reprezentativní pro zaznamenávanou informaci. Určuje se míra rychlosti, kterou jsou plošky vytvářeny, přičemž se energetický obsah impulzů záření přizpůsobuje v závislosti na takto určené míře. Zařízení obsahuje záznamovou jednotku (8) pro sledování záznamové vrstvy (3) záznamovým svazkem (7), modulátor (13) pro modulování výkonu svazku záření, nastavovací obvod (12) pro nastavování energetického obsahu impulzů záření, a detektor (11) uzpůsobený pro detekci podílu, v němž se vlastnost, indikativní pro změněnou optickou vlastnost, vyskytuje v záření pocházejícím z části nosiče záznamu. Vstup záznamové jednotky (8) je připojen k výstupu modulátoru (13), jehož vstup je připojen k výstupu nastavovacího obvodu (12), který má vstup připojŕ

Description

Způsob a zařízení pro opatřování nosiče záznamu, majícího záznamovou vrstvu, ploškami se změněnými optickými vlastnostmi

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu opatřování nosiče záznamu, majícího záznamovou vrstvu, ploškami majícími změněné optické vlastnosti, při kterém se záznamová vrstva lokálně zahřívá impulzy záření majícími energetický obsah, který je přiměřený vyvolání požadované změny v optických vlastnostech pro vytváření plošek v záznamové vrstvě podél záznamové stopy, přičemž tyto plošky jsou reprezentativní pro zaznamenávanou informaci. Dále se vynález týká zařízení pro provádění tohoto způsobu, které obsahuje záznamovou jednotku pro sledování záznamové vrstvy prostřednictvím záznamového svazku, modulátor pro modulování výkonu svazku záření pro získání impulzů záření, majících energetický obsah, který je přiměřený vyvolání změny optických vlastností, nastavovací obvod pro nastavování energetického obsahu impulzů záření, a detektor uzpůsobený pro detekci podílu, v němž se vlastnost, indikativní pro změněnou optickou vlastnost, vyskytuje v záření pocházejícím zčásti nosiče záznamu, sledované svazkem záření, přičemž vstup záznamové jednotky je připojen k výstupu modulátoru, jehož vstup je připojen k výstupu nastavovacího obvodu, který má vstup připojený k výstupu detektoru.

Dosavadní stav techniky

Takový způsob a zařízení je známý mimo jiné z amerického patentového spisu č. 4 225 873. Tento dokument popisuje optické záznamové zařízení pro zaznamenávání informace ve formě kombinace plošek, majících změněné optické vlastnosti ve vrstvě optického nosiče záznamu citlivé na záření. Pro ověření takto vytvořené kombinace je tato informace čtena přídavným ověřovacím svazkem, zatímco se plošky vytvářejí. Na základě čtené kombinace je záznamový výkon průběžně přizpůsobován v souladu s předem určeným kritériem za tím účelem, aby se zaznamenané plošky staly nezávislé na měnících se záznamových podmínkách, jako je například znečištění povrchu nosiče záznamu nebo změna v tvaru ozařovacího místa tvořeného na vrstvě citlivé na záření záznamovým svazkem.

Sledování vrstvy citlivé na záznam přídavným ověřovacím svazkem klade problémy, protože jeho realizování je technicky obtížné a nese s sebou přídavné náklady. To se týká zejména záznamových zařízení, určených pro spotřební trh, protože v tomto případě má hledisko nákladů přídavný význam.

Cílem vynálezu je vytvořit způsob a zařízení typu popsaného v úvodním odstavci, pomocí něhož by mohl být záznamový výkon jednoduchým způsobem průběžně přizpůsobován.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle dosaženo podle vynálezu způsobem opatřování nosiče záznamu, majícího záznamovou vrstvu, ploškami majícími změněné optické vlastnosti, při kterém se záznamová vrstva lokálně zahřívá impulzy záření majícími energetický obsah (tj. celkové množství energie, obsažené v jednom impulzu, které odpovídá vyvíjenému výkonu záření po dobu předem určeného časového intervalu impulzu), který je přiměřený vyvolání požadované změny v optických vlastnostech pro vytváření plošek v záznamové vrstvě podél záznamové stopy, přičemž tyto plošky jsou reprezentativní pro zaznamenávanou informaci, jehož podstata spočívá v tom, že se určuje míra rychlosti, kterou jsou plošky vytvářeny, přičemž se energetický obsah impulzů záření přizpůsobuje v závislosti na takto určené míře.

-1 CZ 287232 B6

Vynález je založen mimo jiné na seznání skutečnosti, že rozměry vytvořených záznamových plošek mají vztah k rychlosti, při níž jsou tyto plošky tvořeny. Přizpůsobením energetického obsahu impulzů v závislosti na rychlosti, s níž jsou plošky tvořeny, je možné zmenšit vliv měnících se záznamových podmínek na rozměry plošek.

Míra rychlosti, s níž jsou tyto plošky vytvářeny, může být získána velmi jednoduše v provedení způsobu podle vynálezu, které se vyznačuje tím, že během vytváření plošek se zjišťuje vlastnost záření u záření pocházejícího ze zářivého svazku (tj. svazku záření) a odráženého od nosiče záznamu nebo vysílaného nosičem záznamu, přičemž tato vlastnost je indikativní pro změněné optické vlastnosti, přičemž míra rychlosti, kterou se vytvářejí plošky, se odvozuje na základě podílu, v jakém se vlastnost záření vyskytuje v záření odráženém z nosiče záznamu nebo vysílaném nosičem záznamu.

Další provedení způsobu se vyznačuje tím, že míra rychlosti, kterou se vytvářejí plošky, získává určením podílu, ve kterém se uvedená vlastnost záření vyskytuje v záření v okamžicích ležících v předem určených časových intervalech po počátečních okamžicích impulzů záření, přičemž rozdíl mezi podílem takto určeným a podílem, v němž se uvedená vlastnost vyskytuje v okamžitém záření, se integruje v měřicích časových intervalech konstantní délky, umístěných v předem určených časových intervalech po počátečních okamžicích impulzů záření.

Jiné provedení způsobu se vyznačuje tím, že míra rychlosti, kterou se vytvářejí plošky, se normalizuje dělením podílem (poměrným podílem), v němž se vlastnost záření vyskytuje v případě ozáření části vrstvy v níž se optické vlastnosti ještě nezměnily.

Toto provedení má výhodu v tom, že jakékoli výchylky optických vlastností ještě „nepopsané“ vrstvy nemají negativní vliv na způsob určování signálu rychlosti tvorby. Velmi přesné přizpůsobení nastavení záznamového výkonu se dosáhne v provedení způsobu, který se vyznačuje tím, že během kalibračního procesu se plošky vytvářejí pomocí impulzů záření s rozdílným energetickým obsahem, přičemž se vybírají plošky optimálního tvaru vytvořené v souladu s předem určeným kritériem a přičemž uvedená míra rychlosti tvorby, získaná během tvorby plošek optimálního tvaru, se použije jako referenční hodnota, přičemž energetický obsah impulzů záření se během tvorby dalších plošek přizpůsobuje v závislosti na rozdílu mezi referenční hodnotou a mírou rychlosti tvorby, odvozenou během tvorby dalších plošek. Při tomto způsobu se záznamový výkon přizpůsobuje na základě referenční signálové hodnoty, která je optimální pro používanou vrstvu.

V případě, že se záznamové podmínky změnily do takové míry, že již nemůže být zaručena spolehlivá tvorba plošek, způsob podle vynálezu umožňuje toto zjišťovat na základě nastavování záznamového výkonu. Provedení způsobu, které výhodně využívá této vlastnosti, se vyznačuje tím, že tvorba plošek se přerušuje, jestliže přizpůsobený energetický obsah impulzů záření byl větší nebo rovný určité mezní hodnotě po dobu delší, než je předem určený časový interval.

Vynález dále navrhuje zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, obsahující záznamovou jednotku pro sledování záznamové vrstvy prostřednictvím záznamového svazku, modulátor pro modulování výkonu svazku záření pro získávání impulzů záření, majících energetický obsah, který je přiměřený vyvolání změny optických vlastností, nastavovací obvod pro nastavování energetického obsahu impulzů záření, a detektor uzpůsobený pro detekci podílu, v němž se vlastnost, indikativní pro změněnou optickou vlastnost, vyskytuje v záření pocházejícím z části nosiče záznamu, sledované svazkem záření, přičemž vstup záznamové jednotky je připojen k výstupu modulátoru, jehož vstup je připojen k výstupu nastavovacího obvodu, který má vstup připojený k výstupu nastavovacího obvodu, který má vstup připojený k výstupu detektoru, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje v nastavovacím obvodu měřicí obvod pro odvozování signálu rychlosti tvorby, indikativního pro rychlost, sniž se plošky vytvářejí, z výstupního signálu detektoru, a adaptér pro přizpůsobování energetického obsahu impulzů záření v závislosti

-2CZ 287232 B6 na signálu rychlosti tvorby, přičemž výstup měřicího obvodu je připojen ke vstupu adaptéru, jehož výstup je připojen ke vstupu modulátoru.

Podle dalšího znaku zařízení podle vynálezu měřicí obvod obsahuje pro určování signálu rychlosti tvorby první vzorkovací obvod s pamětí, pro vzorkování výstupního signálu detektoru ve vzorkovacích okamžicích ležících v předem určených okamžicích vzhledem k počátečním okamžikům impulzů záření, a integrátor pro integrování, během měřicích intervalů předem určené délky, rozdílu mezi okamžitou hodnotou a vzorkovou hodnotou výstupního signálu detektoru, přičemž tyto měřicí intervaly leží v předem určených polohách vzhledem k počátečním okamžikům impulzů záření, přičemž výstup prvního vzorkovacího obvodu s pamětí je připojen ke vstupu integrátoru.

S výhodou obsahuje měřicí obvod pro získání normalizační hodnoty druhý vzorkovací obvod s pamětí, pro vzorkování výstupního signálu detektoru ve druhých vzorkovacích okamžicích, ležících mezi časovými intervaly, v nichž jsou generovány impulzy záření, připojený ke vstupu děliče pro normalizaci signálu rychlosti tvorby dělením vzorkovanou hodnotou, určenou druhým vzorkovacím obvodem s pamětí.

Podle dalšího znaku vynálezu obsahuje adaptér monitorovací obvod pro generování monitorovacího signálu, jestliže nastavený energetický obsah impulzů byl rovný nebo vyšší než určitá mezní hodnota po dobu delší, než předem určený časový interval. Adaptér účelně obsahuje přerušovač, citlivý na monitorovací signál monitorovacího obvodu, přičemž vstup přerušovače je připojen k výstupu monitorovacího obvodu a výstup přerušovače je připojen k modulátoru pro přerušení tvorby kombinace plošek nosiče záznamu.

Podle dalšího znaku zařízení podle vynálezu nastavovací obvod obsahuje řídicí obvod pro působení toho, že se během kalibračního intervalu vytvářejí plošky pomocí impulzů záření s rozdílným energetickým obsahem, přičemž vstup řídicího obvodu je připojený k výstupu voliče pro volbu plošek optimálních rozměrů v souladu s určitým kritériem, přičemž řídicí obvod je dále upraven, pro účel určování referenčního signálu, pro působení toho, že signál rychlosti tvorby se určuje během tvorby vybraných plošek optimálních rozměrů, přičemž adaptér je konstruován pro přizpůsobování energetického obsahu impulzů, v období následujícím časový interval, v závislosti na rozdílu mezi referenčním signálem a okamžitým signálem rychlosti tvorby.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 obvyklé rozdělení výkonu ve skenovacím (ozařovacím) místě, které je získáno, když je vrstva ozařována svazkem záření, obr. 2 grafické znázornění změny výkonu, odraženého od vrstvy během tvorby plošky, mající sníženou odrazivost, obr. 3 a 7 bloková schémata provedení zařízení podle vynálezu, bor. 4a a 4b průběh výkonu záření a měřicího signálu, odvozeného od odraženého záření, vyskytující se v zařízeních podle obr. 3 a 7, obr. 4c příklad kombinace plošek, majících změněné optické vlastnosti, obr. 5 a 6 bloková schémata obvodů pro použití v zařízeních znázorněných na obr. 3 a 7 a obr. 8 vývojový diagram programu, vykonávaného mikropočítačem v zařízení, znázorněném na obr. 7.

Příklady provedení vynálezu

V obvyklém způsobu vytváření plošek, majících změněné optické vlastnosti, ve vrstvě nosiče záznamu, je tato vrstva sledována (skenována) svazkem záření s pulsujícím výkonem. Každý impulz záření o vhodném záznamovém výkonu zahřívá plošku vrstvy na tak vysokou teplotu, že to vyvolává vznik opticky zjistitelné změny, jakou je například změna odrazivosti, změna

-3 CZ 287232 B6 struktury nebo změna polarity magnetizace. Plošky mající změněné optické vlastnosti budou dále stručně označovány jako „efekty“.

Nosič záznamu, vhodný pro tvorbu efektů, může být tvořen například substrátem s vrstvou barviva, která je vystavována permanentní změně struktury při zahřátí. Alternativně může vrstva vhodná pro tvorbu efektů obsahovat materiál, který je při zahřátí podroben změně z krystalické na amorfní strukturu nebo naopak, nebo magnetooptický materiál, ve kterém je směr magnetizace měněn v zahřátých částech vrstvy. Zjišťuje s, že efektotvomý proces je závislý zejména na rozdělení výkonu záření v ozařovacím místě, tvořeném na vrstvě svazkem záření.

Obr. 1 pro ilustraci udává výkon I záření na jednotkovou plochu jako funkci vzdálenosti x od středu Xq ozařovacího místa. Rozdělení výkonu v ozařovacím místě výrazně závisí na záznamových podmínkách jako je například úhel, pod nímž svazek dopadá na vrstvu. Změny v optických systémech pro promítání svazku záření na vrstvu, mohou také ovlivňovat rozdělení výkonu v ozařovacím místě. Takové výchylky rozdělení výkonu, které jsou nevyhnutelné při tvorbě efektů, mají podstatný vliv na rozměry takto vytvořených efektů. V případě, že svazek záření je zaměřen na vrstvu přes transparentní substrát, má kontaminace povrchu substrátu, například v důsledku otisků prstů, také podstatný vliv na rozdělení výkonu v rámci ozařovacího místa a tedy na rozměry efektů.

Zjišťuje se, že nežádoucí vliv změn v rozdělení výkonu může být podstatně změněn upravením záznamového výkonu impulzu záření takovým způsobem, že rychlost, s níž se efekty vytvářejí, se udržuje v podstatě konstantní. Během tvorby efektů je možné odvozovat míru pro určování této rychlosti z vlivu efektů na záření odražené od této vrstvy. Je-li například vrstva vytvořena z materiálu, jehož struktura se mění pod vlivem zahřívání svazkem záření, může být rychlost, s níž se ploška vytváří, odvozena ze změny v množství záření odráženého od vrstvy. Když jsou použity magnetooptické materiály, je toto možné zjišťováním změny směru polarizace v odraženém svazku záření.

Pro vrstvu materiálu, jehož struktura se mění při ozáření, udává obr. 2 výkon Pl záření, odraženého od vrstvy jako funkci času v případě, že vrstva je ozářena impulzem záření o konstantním výkonu a délce T. Na začátku ozařovacího impulzu (t = 0) tvorba efektu, majícího zmenšenou odrazivost, ještě nenastala a odražený výkon záření bude vysoký. Jako důsledek zahřívání způsobeného ozářením vznikne expandující efekt, takže odražený výkon P klesne rychlostí vztaženou k rychlosti, s níž se efekt vytváří. Mírou rychlosti, s níž se efekt vytváří, může být například rozdíl Δ P mezi odraženým výkonem Pj₀ na začátku impulzu záření a odraženým výkonem Pil v okamžiku ti, který je posunut o předem určený časový interval T vzhledem k začátku impulzu záření. Jiná velmi vhodná míra a' pro rychlost, s níž s tvoří záznamová ploška, je udávána v následujících vzorci:

t₂ + ΔΤ₂ a'=/(P_io-Pj)dt, t₂ kde t₂ je okamžik v pevném časovém intervalu po začátku impulzu záření,

ΔΤ₂ je časový interval konstantní délky, který plně leží uvnitř časového intervalu, v němž se impulz záření vytváří.

Vyšrafovaná oblast na obr. 2 znázorňuje velikost míry a' v případě, že se b shoduje se začátkem impulzu záření a délka ΔΤ₂ je rovná době trvání impulzu.

Je třeba poznamenat, že odrazivost vrstvy, v níž ještě nebyly vytvořeny žádné efekty (dále označovaná jako nepopsaná vrstva), může však vykazovat výchylky v odrazívosti. Tyto výchylky

-4CZ 287232 B6 vedou k chybě při určování míry a' rychlosti tvorby efektů. Vliv těchto chyb může být eliminován určením míry odrazivosti nepopsané vrstvy a normalizováním takto určené míry a' dělením touto mírou. Míra odrazivosti nepopsané vrstvy může být určena nastavením výkonu svazku záření na specifickou nízkou úroveň, pro níž nevzniká změna v odrazu krátce před impulzem záření a zvolením výkonu odraženého záření jako míry odrazivosti nepopsané vrstvy.

Obr. 3 ukazuje provedení zařízení podle vynálezu, ve kterém je záznamový výkon nastaven v závislosti na signálu rychlosti tvorby, který je indikativní pro rychlost, s níž se efekty vytvářejí. Na obr. 3 je patrný diskovitý nosič 2 záznamu, opatřený vrstvou 3, která je při zahřátí nad specifickou záznamovou teplotu vystavena opticky zjistitelné změně. Takový nosič záznamu může obsahovat například transparentní substrát 4, na němž je uložena vrstva 3. Nosič záznamu se otáčí okolo osy 6 pomocí obvyklého hnacího systému 5. Proti otáčejícímu se nosiči 2 záznamu je uspořádána optická záznamová jednotka 8 jako hlava obvyklého typu pro promítání svazku 7 záření na vrstvu 3. Pro tento účel může taková záznamová jednotka (hlava) 8 obsahovat zdroj záření, například ve formě laseru 9, pro vytváření svazku 7 záření, a zaostřovací objektiv pro zaostřování svazku 7 záření, a zaostřovací objektiv pro zaostřování svazku 7 záření na vrstvu 3. Řídicí obvod 13 řídí výkon svazku 7 záření, vytvářeného laserem 9, v souladu s dvouhodnotovým informačním signálem Vin mezi záznamovým výkonem Pl, úměrným nastavovací hodnotě signálu Ih, a nižším výkonem Pl úměrným nastavovací hodnotě 14 signálu (viz obr. 4a). Záznamový výkon Ps je dostatečně vysoký pro snímání části vrstvy 3, ozařované svazkem 7 záření lokálně na záznamovou teplotu. Výkon Pl není přiměřený k zahřátí vrstvy 3 na teplotu nad záznamovou teplotou.

Obr. 4a ukazuje pro ilustraci výchylku výkonu P záření ve svazku záření. Tento obrázek ukazuje, že výchylka intenzity je impulzově tvarovaná, přičemž intervaly, v nichž se vytvářejí impulzy konstantního záznamového výkonu Ps, se střídají s intervaly, v nichž je výkon svazku záření nastaven na nízký výkon Pl.

V důsledku takové výchylky výkonu P se vytvářejí ve vrstvě 3 (viz obr. 4c) kombinace efektů 41, majících modifikované optické vlastnosti. Jelikož změna, vytvořená ve vrstvě 3, se týká optických vlastností, vykazuje svazek záření, odražený od vrstvy 3 vlastnost, kteiý je indikativní pro změnu optických vlastností. V případě vrstev, pro které je změna optických vlastností změna v odrazivosti nebo změna ve struktuře, je výkon odraženého svazku indikativní pro výslednou změnu v optických vlastnostech. V případě, že vrstva 3 je magnetooptická vrstva, v níž je impulzy záření lokálně změněn směr magnetizování, se tato změna projevuje v odraženém paprsku jako změna ve směrech polarizace odraženého záření.

Pro zjištění vlastnosti odraženého svazku, který je indikativní pro změnu v optických vlastnostech, obsahuje záznamová jednotka (hlava) 8 oddělovací prvek svazku, například polotransparentní zrcadlo 10, pro usměrňování odraženého svazku záření do vhodného detekčního systému, tvořícího detektor 11 ve smyslu definice předmětu vynálezu. Detektor 11 dodává signál Vm, kteiý představuje poměr, v němž se vlastnost, která má být zjišťována, vyskytuje v odraženém svazku. Pro ilustraci udává obr. 4b výchylku signálu Vm jako funkci času t. V nastavovacím obvodě 12 je míra rychlosti tvorby efektu odvozena od signálu Vm a záznamový výkon P je upraven takovým způsobem, že odvozená míra pro rychlost tvorby efektu zůstává v podstatě konstantní.

Obr. 5 znázorňuje vhodný měřicí obvod 50 pro určování míry a rychlosti tvorby efektů podle následujícího vztahu

T a=l/Vml f [Vm (p)-Vm (t)] dt, o kde

-5CZ 287232 B6

Vm(o) je hodnota měřicího signálu Vm na začátku jednoho impulzu záření,

Vm(t) je okamžitá hodnota měřicího signálu během impulzů záření,

Vml reprezentuje hodnotu měřicích signálů mezi impulzy záření a T reprezentuje integrační interval přilehlý k začátku impulzů záření.

Na obr. 4 jsou rozměry vyšrafovaných oblastí indikativní pro hodnotu a.

Pro určení hodnot Vm(o) a Vml obsahuje měřicí obvod 50 první vzorkovací obvod 51 s pamětí a druhý vzorkovací obvod 52 s pamětí, do kterého je veden měřicí signál Vm. Ze signálu Vin odvozuje obvyklým způsobem řídicí obvod 53 řídicí signály pro vzorkovací obvody 51 a 52 s pamětí tak, že vzorkovací obvod 51 s pamětí pokaždé vzorkuje měřicí signál na začátku impulzů záření a udržuje hodnotu až do okamžiku příštího vzorkování, a vzorkovací a obvod 52 s pamětí vzorkuje hodnotu Vm mezi každými dvěmi impulzy záření, například v pevném okamžiku po konci impulzů záření, a udržuje tuto hodnotu až do příští vzorkovací operace.

Vzorkovací obvod 51 s pamětí má svůj výstup připojen k řídicímu vstupu zdroje 54 proudu, který dodává proud do kondenzátoru 550, zastávající vdaném provedení funkci integrátoru 55 ve smyslu definice předmětu vynálezu. Zdroj 54 proudu je typu dodávajícího proud, jehož hodnota je úměrná hodnotě signálu na prvním vstupu. Měřicí signál Vm je dále veden do druhého zdroje proudu, který vede proud z kondenzátoru 550, jehož hodnota je úměrná měřicímu signálu Vm. Třetí vzorkovací obvod 57 s pamětí má vstup připojený ke kondenzátoru 550. Vzorkovací obvod s pamětí je řízen řídicím obvodem 53 takovým způsobem, že v okamžiku, přepínaném časovým intervalem T (včetně T - 0) vzhledem k počátečnímu okamžiku impulzu záření, se napětí přes kondenzátor 550 vzorkuje aje udržováno až do příštího vzorkovacího intervalu.

V časovém intervalu mezi vzorkovací operací, vykonanou vzorkovacím obvodem 57 s pamětí, a začátkem příštího impulzu záření, je kondenzátor 550 zkratován přepínačem 58 řízeným řídicím obvodem 53. Tímto způsobem je integrál rozdílu mezi měřicím signálem Vm(o) na výstupu vzorkovacího a udržovacího obvodu 51 a okamžitou hodnotu měřicího signálu Vm stále k dispozici na výstupu ze vzorkovacího obvodu 57 s pamětí. Tento integrál je měřítkem rychlosti, kterou jsou efekty vytvářeny. Signál na výstupu vzorkovacího obvodu 57 s pamětí může být použit přímo jako míra rychlosti tvorby efektu.

Pro zmenšení výchylek v signálu Vm vyplývajících z výchylek v optických vlastnostech vrstvy 3, které nejsou ve vztahu k rychlosti tvorby efektů, je však výhodné normalizovat integrální hodnotu, která je na výstupu ze vzorkovacího obvodu 57 s pamětí, dělením této integrální hodnoty výstupním signálem vzorkovacího obvodu 52 s pamětí. Pro tento účel obvod 50 obsahuje dělič (dělicí obvod) 59. Normalizovaný signál na výstupu děliče 59 bude dále označován jako normalizovaný signál a(t) rychlosti tvorby.

Je třeba poznamenat, že pro určování signálu a(t) není zapotřební, aby byl interval integrace přilehlý k začátkům impulzů záření. Alternativně může být interval integrace posunut relativně k začátku o pevný časový interval. Jelikož jsou však výchylky signálu Vm maximální bezprostředně po začátku impulzu záření, je výhodné mít interval integrace, který leží u začátku impulzu záření.

Kromě toho je třeba poznamenat, že pro určení signálu, který je indikativní pro rychlost tvorby efektů, není zapotřebí integrovat měřicí signál Vm. V principu mohou být rychlost, při níž se měřicí signál mění, a tedy rychlost tvorby efektů, také určovány rozdílným způsobem. To je možné například určování rozdílu v měřicím signálu mezi dvěma předem určenými okamžiky po začátku impulzu záření. Kromě toho je třeba poznamenat, že délka impulzu záření neovlivňuje rychlost tvorby efektů na začátku impulzu záření, takže srovnatelná měření rychlosti tvorby efektů jsou získána pro impulzy záření různé délky, jak tomu dochází normálně při záznamu informačního signálu.

-6CZ 287232 B6

Výše popsané provedení používá takzvanou „černou záznamovou vrstvu“, pro níž množství odraženého záření jako výsledek efektu klesá. Vynález však také může být aplikován na „bílou záznamovou vrstvu“, pro níž množství odraženého záření jako důsledek efektu vzrůstá.

Obr. 6 znázorňuje adaptér 60 pro přizpůsobování záznamové rychlosti svazku 7 záření v závislosti na signálu a(t) rychlosti tvorby. Na tomto obrázku jsou prvky odpovídající prvkům z výše uvedených obrázků, opatřeny stejnými vztahovými značkami. V adaptéru 60 určuje rozdílový člen 61 rozdíl mezi signálem a(t) rychlosti tvorby a referenčním signálem α 0. Takto určený rozdíl je veden do běžného řídicího obvodu, například obvodu obsahujícího integrační člen 62. Integrační člen 62 je typu, který poskytuje výstupní signál, jehož signálová hodnota je časový integrál signálu vedeného do integračního členu 62. Výstupní signál Δί integračního stupně je veden do sčítacího členu 62, v případě potřeby přes omezovač signálu, tvořící monitorovací obvod 63 pro generování monitorovacího signálu ve smyslu definice předmětu vynálezu. Sčítací člen 64 také přijímá signál signálové hodnoty Iho, který je indikativní pro jmenovité nastavení záznamového výkonu Ps svazku 7 záření. Sčítací člen 64 poskytuje výstupní signál s integrální hodnotou Ih pro přizpůsobování požadovaného záznamového výkonu Ps.

Adaptér 60 pracuje následovně. Jmenovitá hodnota záznamového výkonu R, reprezentovaného hodnotou Iho nastavovacího signálu, je zvolena takovým způsobem, že rozměry výsledných efektů jsou optimální při optimálních záznamových podmínkách. Referenční signál ao potom představuje odpovídající rychlost tvorby efektů. Jestliže se záznamové podmínky mění, nebudou mít efekty optimální rozměry při jmenovité záznamové rychlosti. V důsledku toho dojde k výchylce mezi referenčním signálem ao a signálem a(t) rychlosti tvorby. To bude mít za následek změnu výstupního signálu I integračního členu 62 a tedy přizpůsobení záznamového výkonu Ps. Tímto způsobem je záznamová energie konstantně přizpůsobována takovým způsobem, že rozdíl mezi signálem a(t) rychlosti tvorby a referenčním signálem ao zůstává minimální. Jelikož rozměry plošek jsou těsně vztaženy k rychlosti tvorby efektů, přizpůsobování zajistí, že rozměry plošek zůstanou vpodstatě optimální v případě měnících se záznamových podmínek.

Jak jich bylo uvedeno výše, může být výstupní signál integračního členu 62 veden do sčítacího obvodu přes monitorovací obvod 63. Monitorovací obvod 63 je obvyklého typu omezovače signálu, který omezuje signál vedený tímto obvodem při určité mezní hodnotě, jestliže přiváděný signál přesahuje tuto mezní hodnotu. Použití omezovače signálu jako monitorovacího obvodu 63 je obzvláště výhodné v případě, že záznamové podmínky se mohou změnit tak pronikavě, že kompenzace přizpůsobením záznamového výkonu Ps už není možná. V tomto případě použití monitorovacího obvodu 63 ve formě omezovače signálu zabraňuje, aby se při nastavování záznamový výkon Ps nastavil tak vysoký, že by laser 9 nebo nosič 2 záznamu mohly být poškozeny. Když přívodní signál přesahuje mezní hodnotu po delší období, ukazuje to také, že záznamové podmínky se změnily tak pronikavě, že tvorba plošek již nemůže být shledávána jako spolehlivá. V takovém případě je proto žádoucí přerušit tvorbu plošek. To je možné například pomocí monitorovacího obvodu 63, který udává, že přívodní signál přesáhl mezní hodnotu po časové údobí delší než je předem určený časový interval a který je spolu s informačním signálem Vin veden do hradlového obvodu, například součinového logického členu AND, tvořící přerušovač 65 ve smyslu definice předmětu vynálezu, který může přerušit přenos informačního signálu Vin v závislosti na monitorovacím signálu.

Je třeba poznamenat, že umístění monitorovacího obvodu 63 na obr. 6 se neomezuje na znázorněnou polohu, ale může být upraveno také mezi sčítacím členem 64 a členem 13. Pokud jde o vytváření monitorovacího signálu, který udává, zda požadované nastavení záznamového výkonu bylo větší než specifická mezní hodnota po dobu delší než je předem určený časový interval, nebo stejně velké, jako je tato hodnota, bude zřejmé odborníkům v oboru, že toto může být realizováno řadou způsobů. Refereční signál ao a hodnota Iho nastavovacího signálu, které udávají jmenovitý záznamový výkon, mohou být pevné hodnoty.

-7CZ 287232 B6

Jsou-li však kladeny velmi přísné požadavky na přesnost nastavování záznamového výkonu, je výhodné určit alespoň referenční hodnotu ao v samostatném kalibračním postupu před skutečným zaznamenáváním kombinace efektů. Během takového kalibračního postupu se vytváří zkušební kombinace efektů pro různá nastavení záznamového výkonu a na bázi takto vytvořených zkušebních kombinací se vybere signál a, náležející kombinaci, mající optimální rozměry jako referenční signál ao. Ústrojí pro určování kombinací efektů, majících optimální rozměry, jsou popsána mimo jiné v nizozemských patentových přihláškách č. NL-A 8901591 a č. NL-A 8901345, z nichž první spis se týká tvorby kombinace efektů majících modifikovat optické vlastnosti optickou cestou a druhý se týká obdobné tvorby, prováděné magnetickými prostředky. Na oba zmíněné spisy se zde odvoláváme.

V kalibračním postupu, popsaném ve výše uvedených patentových spisech, se zaznamenává zkušební informační kombinace v adresovatelné poloze ve stopě na nosiči záznamu při různých záznamových výkonech Ps. Následně jsou tyto kombinace zkušebních informací čteny a na bázi takto čtených kombinací, majících optimální záznamovou intenzitu, se vybírají zkušební informační kombinace mající optimální záznamovou informaci a referenční signál ao se přizpůsobuje signálu a rychlosti tvorby, odpovídajícímu takto vybrané zkušební informaci.

Provedení záznamového zařízení, v němž jsou hodnota Iho nastavovacího signálu a referenční signál ao určovány v kalibračním postupu, je znázorněno na obr. 7. Znázorněné záznamové zařízení obsahuje hnací prostředek ve formě motoru 100 a otáčivého stolu 101 pro otáčení nosičem 4' záznamu, citlivým na záření okolo osy 102, přičemž tento nosič záznamu je typu, na němž je adresová informace zaznamenána ve formě modulace stopy v servostopě. Takový nosič 4' záznamu je podrobně popsán v nizozemské patentové přihlášce NL-8800151, nizozemské patentové přihlášce č. NL-8900766 a nizozemské patentové přihlášce NL-A 8901145, na které se zde odvoláváme místo opakování jejich principů.

Nosič záznamu, popsaný v uvedených patentových přihláškách má servostopu ve tvaru vlnovky, v niž je frekvence zvlnění modulována v souladu se signálem informace o poloze, který zahrnuje adresové kódy ATIP. Optická čtecí a záznamová hlava 105 obvyklého typu je uložena proti otáčejícímu se nosiči 4' záznamu a může se pohybovat radiálním směrem vzhledem k nosiči 4' záznamu polohovacím ústrojím, například obsahujícím motor 103 a vřeteno 104. V případě potřeby může být čtecí a záznamová hlava 105 použita jak pro tvorbu informačních kombinací a pro čtení informačních kombinací. Pro tento účel obsahuje čtecí a záznamová hlava 105 polovodičový laser pro vytváření svazku 107a záření s výkonem, který je nastavitelný pomocí řídicího obvodu 107.

Zářivý svazek 107a je zaměřen na servostopu nosiče 4' záznamu známým způsobem. Svazek 107a je potom částečně odrážen od nosiče záznamu 4', přičemž odražený svazek je modulován v souladu se zvlněním stopy a jestliže je přítomná informační kombinace, také v souladu s informační kombinací. Odražený svazek je zaměřen na detektor 108a citlivý na záření, který vytváří čtecí signál VI. odpovídající modulaci svazku. Signál VI je také veden do detekčního obvodu, který odvozuje adresové kódy ATIP ze složky zvlnění stopy ve čtecím signálu VI a vede je do řídicí jednotky obsahující například mikropočítač, označené jako řídicí obvod 110 ve smyslu definice předmětu vynálezu. Uvedený detekční obvod tvoří ve smyslu definice předmětu vynálezu volič 109 pro volbu plošek optimálních rozměrů v souladu s určitým kritériem. Čtecí signál VI je veden do zesilovacího obvodu 111, majícího povahu horní propusti pro vyloučení signálových složek vytvořených ve čtecím signálu VI vlnovkou stopy. Čtecí signál VI', jehož nízkofrekvenční složky byly takto odstraněny, je veden do analyzního obvodu 116, který je například typu popsaného srozumitelně ve výše zmíněné nizozemské patentové přihlášce NL-A 8901591.

-8CZ 287232 B6

Analyzní signál Va na výstupu z analyzního obvodu 116 udává míru, v níž se kombinace odlišuje od optimální kombinace, a je také veden do řídicího obvodu 110 ve formě mikropočítače. Záznamové zařízení dále obsahuje obvyklý kódovací obvod 112 kódování CIRC, do něhož může být veden signál Vi, který má být zaznamenáván, přes spínač 115 řízený řídicím obvodem 110. Kódovací obvod 112 kódování CIRC je zapojen sériově s modulátorem 113 EFM. Výstup modulátoru 113 EFM je připojen k ovládacímu obvodu 107. Ovládací obvod 107 je řiditelného typu, který je pro příjem řídicích signálů, připojen k řídicímu obvodu 110 ve formě mikropočítače. V závislosti na řídicích signálech, přijímaných zřídícího obvodu 110, nastavuje ovládací obvod 107 intenzitu vytvářeného svazku 107a záření na konstantní nízký výkon PÍ nebo ovládací obvod 107 nastavuje výkon svazku záření v souladu se signálem, modulovaným s modulací EFM a přijímaným z modulátoru 113 EFM, mezi nízkým výkonem PÍ a záznamovým výkonem Ps. Kromě toho může být záznamový výkon Ps nastaven řídicím obvodem 110. Pro účel vytváření zkušební informační kombinace obsahuje záznamové zařízení, znázorněné na obr. 7, generátor 114 signálů, který generuje například náhodný číslicový signál odpovídající nulové hodnotě analogového signálu (číslicové ticho).

S Výhodou se zkušební informační kombinace tvoří v adresovatelných polohách v servostopě nosiče 4' záznamu. Je-li formát nosiče 4' záznamu, jak je popsán ve výše zmíněné nizozemské patentové přihlášce NL-A 8900766, kde je servostopa dělena na po sobě následující úseky, a to oblast (PMA) pro zaznamenávání dočasného adresáře (dočasná TOC, temporary table of contents), zaváděcí oblast (Lead In Area) pro ukládání definitivního adresáře (TOC) a programovou oblast (Program Area), přičemž zkušební informační kombinace jsou s výhodou zaznamenávány do oblasti (PCA) předcházející oblast (PMA) pro zaznamenávání dočasného adresáře.

Do řídicího obvodu 110 ve formě mikropočítače je zaveden vhodný řídicí program působící, že se provádí proces určování jmenovité hodnoty Iho a referenčního signálu ao. Vývojový diagram příkladu takového programu poskytuje obr. 8. V kroku Šije určována adresa stopové části, která má být použita pro záznam zkušební informační kombinace. V kroku S2 je stopová část, mající uvedenou adresu, uvedena pod kontrolu řídicího obvodu (mikropočítače) HO. Jakmile se dosáhne této adresy, nastaví se úroveň záznamového výkonu Ps na počáteční hodnotu Po v kroku S3. Hodnota Po pro příslušný nosič záznamu je vhodně předem zaznamenána na nosič záznamu způsobem popsaných ve výše uvedené nizozemské patentové přihlášce NL-A 8901145. Tato hodnota může být potom čtena před nastavovacím cyklem. Kromě toho je při řízení řídicím obvodem (počítačem) 110 generátor 114 signálů připojen ke kódovacímu obvodu 112 kódování CIRC pomocí řiditelného spínače 115, takže zkušební signál s modulací EFM, určovaný výstupním signálem generátoru signálů je vytvářen demodulátorem 113 EFM.

Konečně je v kroku S4 hnací obvod 107 nastaven pomocí řídicího signálu L/S takovým způsobem, že energie svazku 107a záření je přepnuta v souladu se signálem Vefm s modulací EFM na výstupu modulátoru 113 EFM mezi zvolenou hodnotou záznamového výkonu Ps a výkonu Pl, což má za následek, že se zaznamenává zkušební informační kombinace odpovídající signálu EFM. Kromě toho v kroku S4 je určován odpovídající signál a(t) rychlosti tvorby měřicím obvodem 50 a spolu s čtecím signálem Ih odpovídajícím nastavení výkonu Pl je uložen v řídicím obvodu (mikropočítači) 110. V kroku S5 je čten adresový kód ATIP, zjištěný detekčním obvodem 109, počítačem HO. V kroku S5 se zjišťuje, zda se adresový kód změnil ve srovnání s předchozím čtením. Není-li tomu tak, krok S5 se opakuje. Pokud se změnil, zjišťuje se v kroku S7, zda absolutní časový kód udává konec stopové části určené pro záznam zkušebních vzorků. Není-li tomu tak, provede se krok S8, ve kterém se záznamový výkon Ps inkrementuje malým krokem AS, v něm se upraví hodnota ih nastavovacího signálu, a program poté pokračuje krokem S5.

Jestliže se v kroku S7 zjistí, že je dosažen konec části stopy, určené pro záznam, provede se krok S9, ve kterém se ovládací obvod 107 nastaví pomocí řídicího signálu L/S takovým způsobem, že energie svazku 107a záření je udržována konstantní a na nízké úrovni výkonu Pl. V kroku S10

-9CZ 287232 B6 nalezen a čten začátek stopové části, opatřené zkušební kombinací. V kroku Sl 1 je čten analyzní signál Va řídicím obvodem 110.

V kroku S12 se kontroluje, zda hodnota analyzního signálu Va odpovídá optimálnímu záznamovému výkonu Ps. Není-li tomu tak, program pokračuje krokem Sil. Pokud to platí, je adresový kód, zjištěný detekčním obvodem 109, čten v kroku S13. Následně je v kroku S14 znovu čtena hodnota ih nastavovacího signálu a signál a(t) rychlosti tvorby, uložený do mikropočítače spolu s uvedenou adresou, a referenční signál a(t) a hodnota nastavovacího signálu Iho. jsou nastavovány v souladu s takto čtenou informací. Následně potom může být během tvorby kombinace plošek odpovídajících signálu Vi záznamový výkon opět nastaven na základě rozdílu mezi referenčním signálem ao, takto určeným, a okamžitým signálem a(t) rychlosti tvorby na výstupu měřicího obvodu 50. Pro tento účel je mikropočítač opatřen vhodným programem, který nastavením signálové hodnoty Ih stále přizpůsobuje záznamový výkon Ps za účelem minimalizování rozdílu mezi signálem a(t) rychlosti tvorby a referenčním signálem ao.

Je třeba poznamenat, že v popsaném příkladě kalibračního postupu je způsob určování kombinace, mající optimální výchylky, pouze jeden z řady možných. Pro jiné metody určování této kombinace je možné se odvolat na výše zmíněné nizozemské patentové přihlášky NL-A 8905191 a NL-A 8901345. Je podstatné pouze, že se potom přiřazený signál a rychlosti tvorby použije jako referenční signál ao.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob opatřování nosiče záznamu, majícího záznamovou vrstvu, ploškami majícími změněné optické vlastnosti, při kterém se záznamová vrstva lokálně zahřívá impulzy záření majícími energetický obsah, který je přiměřený vyvolání požadované změny v optických vlastnostech pro vytváření plošek v záznamové vrstvě podél záznamové stopy, přičemž tyto plošky jsou reprezentativní pro zaznamenávanou informaci, vyznačený tím, že se určuje míra rychlosti, kterou jsou plošky vytvářeny, přičemž se energetický obsah impulzů záření přizpůsobuje v závislosti na takto určené míře.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že během vytváření plošek se zjišťuje vlastnost záření u záření pocházejícího ze svazku záření a odráženého od nosiče záznamu nebo vysílaného nosičem záznamu, přičemž tato vlastnost je indikativní pro změněné optické vlastnosti, přičemž míra rychlosti, kterou se vytvářejí plošky, se odvozuje na základě podílu, v jakém se vlastnost záření vyskytuje v záření odráženém z nosiče záznamu nebo vysílaném nosičem záznamu.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že míra rychlosti, kterou se vytvářejí plošky, se získává určením podílu, ve kterém se uvedená vlastnost záření vyskytuje v záření v okamžicích ležících v předem určených časových intervalech po počátečních okamžicích impulzů záření, přičemž rozdíl mezi podílem takto určeným a podílem, v němž se uvedená vlastnost vyskytuje v okamžitém záření, se integruje v měřicích časových intervalech konstantní délky, umístěných v předem určených časových intervalech po počátečních okamžicích impulzů záření.
4. 4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačený tím, že míra rychlosti, kterou se vytvářejí plošky, se normalizuje dělením podílem, v němž se vlastnost záření vyskytuje v případě ozáření části vrstvy, ve které se optické vlastnosti ještě nezměnily.

   -10CZ 287232 B6
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, v y z n a č e n ý tím, že během kalibračního procesu se plošky vytvářejí pomocí impulzů záření s rozdílným energetickým obsahem, přičemž se vybírají plošky optimálního tvaru vytvořené v souladu s předem určeným kritériem a přičemž uvedená míra rychlosti tvorby, získaná během tvorby plošek optimálního tvaru, se použije jako referenční hodnota, přičemž energetický obsah impulzů záření se během tvorby dalších plošek přizpůsobuje v závislosti na rozdílu mezi referenční hodnotou a mírou rychlosti tvorby, odvozenou během tvorby dalších plošek.
6. 6. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že tvorba plošek se přerušuje, jestliže přizpůsobený energetický obsah impulzů záření byl větší nebo rovný určité mezní hodnotě po dobu delší, než je předem určený časový interval.
7. 7. Zařízení pro provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, obsahující záznamovou jednotku (8) pro sledování záznamové vrstvy (3) prostřednictvím záznamového svazku (7, 107a), modulátor (13) pro modulování výkonu svazku záření pro získání impulzů záření, majících energetický obsah, který je přiměřený vyvolání změny optických vlastností, nastavovací obvod (12) pro nastavování energetického obsahu impulzů záření, a detektor (11) uzpůsobený pro detekci podílu, v němž se vlastnost, indikativní pro změněnou optickou vlastnost, vyskytuje v záření pocházejícím zčásti nosiče záznamu, sledované svazkem záření, přičemž vstup záznamové jednotky (8) je připojen k výstupu modulátoru (13), jehož vstup je připojen k výstupu nastavovacího obvodu (12), který má vstup připojený k výstupu detektoru (11), vyznačené tím, že zařízení obsahuje v nastavovacím obvodu (12) měřicí obvod (50) pro odvozování signálu (a) rychlosti tvorby, indikativního pro rychlost, sniž se plošky vytvářejí, z výstupního signálu detektoru (11), a adaptér (60) pro přizpůsobování energetického obsahu impulzů záření v závislosti na signálu rychlosti tvorby, přičemž výstup měřicího obvodu (50) je připojen ke vstupu adaptéru (60), jehož výstup je připojen ke vstupu modulátoru (13).
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačené tím, že měřicí obvod (50) obsahuje pro určování signálu (a) rychlosti tvorby první vzorkovací obvod (51) s pamětí, pro vzorkování výstupního signálu detektoru (11) ve vzorkovacích okamžicích ležících v předem určených okamžicích vzhledem k počátečním okamžikům impulzů záření, a integrátor (55) pro integrování, během měřicích intervalů předem určené délky, rozdílu mezi okamžitou hodnotou a vzorkovou hodnotou výstupního signálu detektoru (11), přičemž tyto měřicí intervaly leží v předem určených polohách vzhledem k počátečním okamžikům impulzů záření, přičemž výstup prvního vzorkovacího obvodu (51) s pamětí je připojen ke vstupu integrátoru (55).
9. 9. Zařízení podle nároku 8, v y z n a č e n é tím, že měřicí obvod (50) obsahuje pro získání normalizační hodnoty druhý vzorkovací obvod (52) s pamětí, pro vzorkování výstupního signálu detektoru (11) ve druhých vzorkovacích okamžicích, ležících mezi časovými intervaly, v nichž jsou generovány impulzy záření, připojený ke vstupu děliče (59) pro normalizaci signálu (a) rychlosti tvorby dělením vzorkovanou hodnotou, určenou druhým vzorkovacím obvodem (52) s pamětí.
10. 10. Zařízení podle nároků 7, 8 nebo 9, vyznačené tím, že adaptér (60) obsahuje monitorovací obvod (63) pro generování monitorovacího signálu, jestliže nastavený energetický obsah impulzů byl rovný určité mezní hodnotě nebo vyšší než tato určitá mezní hodnota po dobu delší, než předem určený časový interval.
11. 11. Zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že adaptér (60) obsahuje přerušovač (65), citlivý na monitorovací signál monitorovacího obvodu (63), přičemž vstup přerušovače (65) je připojen k výstupu monitorovacího obvodu (63) a výstup přerušovače (65) je připojen k modulátoru (13) pro přerušení tvorby kombinace plošek nosiče záznamu.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 7 až 11, vyznačené tím, že nastavovací obvod (12) obsahuje řídicí obvod (110) pro působení toho, že se během kalibračního intervalu vytvářejí

    -11CZ 287232 B6 plošky pomocí impulzů záření s rozdílným energetickým obsahem, přičemž vstup řídicího obvodu (110) je připojený k výstupu voliče (109) pro volbu plošek optimálních rozměrů v souladu s určitým kritériem, přičemž řídicí obvod (110) je dále upraven, pro účel určování referenčního signálu (αθ), pro působení toho, že signál (a) rychlosti tvorby se určuje během

    5 tvorby vybraných plošek optimálních rozměrů, přičemž adaptér (60) je konstruován pro přizpůsobování energetického obsahu impulzů, v období následujícím časový interval, v závislosti na rozdílu mezi referenčním signálem (αθ) a okamžitým signálem (a) rychlosti tvorby.