CZ349296A3

CZ349296A3 - Preparation for increasing durability of bodies of animals raised for meat

Info

Publication number: CZ349296A3
Application number: CZ963492A
Authority: CZ
Inventors: Heinz Stemmler Jr; Andreas Stolle; Hans-G Liebich
Original assignee: Heinz Stemmler Jr; Andreas Stolle; Liebich Hans G
Priority date: 1994-06-09
Filing date: 1995-03-30
Publication date: 1997-05-14
Also published as: CN1151104A; ES2109818T3; FI964886A7; NO965234L; PL317532A1; CA2190740A1; PL176054B1; HK1002038A1; FI964886L; CN1062419C; HU9603390D0; DE4420127C1; LV11719A; ATE156664T1; BR9507946A; GEP20032939B; NO313611B1; US5989611A; FI964886A0; SK155296A3

Description

Στο středek pro zvýšení trvanlivosti těl jatečních zvířat ... ... ........... .

Oblast techniky

Vynález se týká prostředku pro zvýšení'trván livosti těl jatečních zvířat a částí těl jatečních zvířat,jakož i způsobu jeho použití.

Dosavadní stav techniky

Způsob snižování obsahu zárodků na povrchu těl jatečních zvířat a jejich částí, používaný, již mnoho desetiletí pokusně v některých zemích, ukázal jen omezený úspěch.

Tyto způsobu vyvolaly nevratné zbarvení povrchu masa a při požívání bylo možno konstatovat, že maso je tuhé.Bakteriologická zkoumání ukázala, že snížení zárodků bylo prokazatelné pouze, v určitých oblastech povrchu. Tím se ukázaly být tyto způsoby pro další zpracování a pro požívání co nejnevhodnéjší. Zcela otevřenou zůstala otázka selektivní podpora růstu skupin zárodků snášejících kyselé prostředí. Konečně použití organických pochutinových kyselin vede k nadměrnému okyselení masa, to znamená, že. se tyto kumulují jako zbytky na povrchu masa.Až dosud používané způsoby spočívají samy na použití směsí organických pochutinových kyselin nebo halogenů k postřiku nebo namočení do pitné vody. Vzhledem k tomu, že jmenované způsoby mají naznačené hygienické a substanční nedostatky a' žádné jiné způsoby nejsou známy,vyvstává nutná potřeba výrobků nového druhu

-2popřípadě způsobu.

.....Až. dosud...používané způsoby spočívají samy o sobě na použití směsí organických kyselin pro poživatiny nebo halogenů pro postřik něco namáčení v pitné vodě.

Podstata vynálezu

Úlohou .vynálezu je proto příprava prostředku pro zpracování jatečních zvířat nebo částí těl jatečních zvířat,který by způsobil zvýšení trvanlivosti těchto jatečních zvířat,Tím má být zajištěno, že se dokonale využijí rezervy bílkovin jatečních zvířat. Prostředek má být biologicky účinný a dále nemá vést k žádné problematice se zbytky.

Kromě toho by ae měl dát'.k'dispozici účinný způsob pro zpracování těl jatečních zvířat tímto prostředkem;

Tato úloha byla podle vynálezu vyřešena prostředkem ke zvyšování trvanlivosti částí těl jatečních zvířat, zahrnující vodný roztok /a/ 0,1 až 5,0 # hmot. složení účinné látky, zahrnující jako součásti alespoň jeden cukr, alespoň jeden anorganický fosforečnan, alespoň jednu sloučeninu, vybranou ze skupiny kyseliny askorbové nebo kyseliny isoaskorbové nebo jejich anorganických solí,kyseliny citrónové,kyseliny sorbová nebo jejich směsí a b/ 0,1 až 5,0 % hmot. aktivátoru,který je vybrán ze skupiny kyseliny octové, kyseliny mléčné, , kyseliny adipové a kyseliny fumarové, vztaženo na celkové množství vodného roztoku.

Jako anorganické sole kyseliny .askorbové a kyseliny isoaskorbové lze především jmenovat sodnou, draselnou a vápenatou sůl,.

Řešení úlohy je založeno na poznatku povrchově aktivního ochranného mechanismu,jak to bylo dokázáno zkoumáním na jatečních zvířatech, /hovězím dobytku a prasatech/ a na drůbeži po povrchové aplikaci užitého roztoku. Kromě toho. se prováděla další zkoumání na dílčích kusech a orgánech hovězího dobytka*á prasat s prostředkem podle\vynálezu za účelem zlepšení trvanlivosti a vykrvení.

'.. Kombinace složení účinných látek s aktivátorem v prostředku podle vynálezu’vyvolává další., zlepšení zkoumaných parametrů.

Nebylo možné očekávat, že složení účinných látek v kombinaci s jedním nebo několika aktivátory vyvolá zde popsaný pozitivní vliv na povrch těl jatečních zvířat popřípadě částí tel jatec nich zvířat. Pokusy ale ukázaly s překvapením, zcela nový aspekt použití obou roztoků, při kumulativní inhibici / HUxdenův efekt /·

Zlepšená trvanlivost těl jatečních zvířat spočívá na interakci složení účinných látek a aktivátoru prostředku podle vynálezu s mikroflorou povrchu masa a obsahových látek, specifických pro maso. Tento fenomen se dá vysvětliti tím, že mi-4kroorganismům se hraní na zaklade tak zvaného ”in- J trinsicfactoru” v jejich.růstu. To.sačínáse snížením hodnoty pE jednostranné aisponovatelnosti ou krém,která vede ke zkrácení generační doby mikro- i organismů se všemi jejími účinky.

Objev tohoto povrchově aktivního ochranného mechanismu pro inhibici mikrobiální funkce rozmnožování je novým důležitým přínosem, pro účinné ří- I zení trvanlivosti těl jatečních zvířat a částí těl I jatečních zvířat. Zlepšení této trvanlivosti masa · I má obrovskou důležitost pro výživu lidí a udržení. I 'zdraví, ......I

...

Tento mechanismus využívá fyziologické pro - ,,. ,::1 cesy. Je ” biologický”. Jeho účinnost byla proká- I sána pokusy za ekonomicky relevantních podmínek, , I

Obvzláště výhodně obsahuje prostředek podle' . J vynálezu složení účinných látek v podílu 0,1 až 2,-5 # hmot, a aktivátor v podílu 0,1 až 2,5 „_ř| hmot., vždy vztaženo na celkové množství vodného I roztoku, I

E prostředku podle vynálezu se. mohou dále I přidávat obvyklé pomocné prostředky a/nebo přísa- I dy. Tyto se přidávají v podílech až do 20 # hmot., I s výhodou až do 10 $ hmot. Jako pomocné prostřed- I ky a přísady přichází v úvahu zejména ve vodě? roz- I pustna botnadla / zahuš£ovadla/ na rostlinné nebo I zvířecí bázi / zklihovatělá, kolagenní bílkovina, I zvířecí želatina, fosfoproteidy, kaseiny/.

Jako cukr přichází v úvahu pro složení účin- I

5ných látek ze jména ' mono sacharidy a oTígoF^harTd.y'. S výhodou je to glukóza / dextróza/, galaktóža,aanr ^ř nóza,fruktóza,aráhiňóza,xylózá,'riboza,maltoza,maitotrióza/trehalóza,sukróza, stachylózá,řafinóza, laktóza nebo jejich směsi.Výhodná.je.směsz děxtróžy , oligo sacharidů, ..maltozy a máltotriózy. . ' > >_t '

Jako fosforečnany .přichází v úva&u prosložeVní účinných' látek difosforečnany alkalických kovů_í' a polyfosforečnany alkalických kovů.Výhodné jsou tripolyfosforečnan alkalických kovů a· ze jména jeho sodná sůl, poly.mefcia.fosforečnan alkalických kovů a zejména jeho draselná sůl.,, stejné', tak jeko difosforečnan tetralkalickéhó.. kovu a ze jména draselná sůl. V. rámci předloženého vynález.u.přichází. v úva&u zejména kondenzované ňatriumfo.sforečnany «a/nebo kon denzované kaliumfosforečnanyjako například. na triumdifosforečnaný, například dinatriumdihydrogenfosforečnan, tetranatr.iumdifosforečnan/. natriumtripolyfosfórečnan, vyšší kondenzované natřiumpolyfosforečnany,. napříkladnatríunhexametafosforéčnan,hexanatriůmtetráfosforečnan / Grahamova sůl /; tetrakaliumdifosforečnan,kaliumtripo.lyfosfore čnan, Kurrolova sůl / vysokomolekulární kaliumpolyfosforečnaň / . Zejména výhodná je, směs natriumtripolyfosforečnanu, kaliumpolýmethafosforečnanu a tetrákyliumdifosforečnanu.

Složení účinných látek může dále obsahovat acetoglyceridy. ^řři tom se jedná o monoacetylglyceridy a/nebo diacetýlglyceridy na bázi zvířecích nebo rostlinných oléjů nebo tuků.

-6Složení účinných látek'je charakterizováno tím, že se skládá ze 40 až 70 dílů hmot. cukru,15 až 35’ dílů hmot. anorganického ^fosforečnanu a 0-,-5 až 10 dílů hmot. sloučeniny, vybrané ze skupiny kyseliny askorbové nebo isoaskorbové nebo jejich anorganických solí, kyseliny citrónové, kyseliny sorbové nebo jejích směsí. Podíl'monoacetyIglyceridu a/nebo diacetylglyceridu je 0,1 až 3 díly hmot. '

Zejména výhodné je složení účinných látek,jejichž rozpuštěné složky se skládají ze 49jl dílů-hmot. dextrózy,

9.5 dílů hmot. oligosacharidů, ý

5,1 dílů hmot. maltózy,

3.9 dílů hmot. maltotriózy,

23,0 dílů hmot. natriumpolyfosfóřečnanu,

2.9 dílů hmot. kaliumpolymetXafosforečnanu,

2,9 dílů hmot. tetrakaliumdifosforečnanu,

2.5 dílů hmot. kyseliny askorbové, ' dílů hmot. kyseliny citrónové,

0,5 dílu hmot. acetoglyceridů.

Jako aktivátor je v rámci předloženého vynálezu zejména výhodná kyselina mléčná. Výroba prostředku podle vynálezu se může provádět tak, že se složení účinných látek a aktivátoru rozpustí v takových množstvích ve vodě, že se nastaví požadovaná koncentrace. Je ale také možné, připravit složení účinných látek a aktivátor jako oddělené vodné roztoky, které se potom pro výrobu roztoku připraveného pro použití smísí navzájam tak,aby se ustavila požadovaná koncentrace. K roztoku skládající-τ/i-._?-ho_se-z.e-slo-ž eňí ůúč-i-niaý-ch-l-á-tek-f-a- z-.-ak-ti-va-toru-se· -po-- , . tom mohou přidávat .popřípadě'nutné pomocné látky a přísady. ’ ' ' .· Rezultující vodný.roztok se^může nyní používat k postmortálnímu zpracování,těl jatečních zvířat nebo částí‘těl jatečních zvířat,, k „tomu se.tela nebo * ... ·Γ .

části těl postříkají zcela nebo částečně> roztokem nebo se do'něho úplně nebo částečně ponoří /zaplaví, se jím/. Roztok se.může také injikoval.intravasálně'

M*· ^? ’ * * /nitr.ocevhě/ do kusů těl. Roztok se může také vhodí ^r ' ·. ; - ’ .

nými přísadami přeměnit na gel a jako, takový nanést na vnitřní a/nebo .vnější. povrch;těl Jatečních:'.zvířata nebo částí těl jatečních zvířat.

Prostředek 'podle vynálezu se dobře· hodí zejména ke zvyšování, trvanlivosti' těl nebo částí těl monogastrických' zvířat.,., zvířat, s trávením, celulózy v bachoru a drůbeže, a ryb. Praktické, použití... nachází prostředek podle vynálezu zejména.u.rpostmortálního. zpracování hovězího dobytka, telat,vepřů,jehňat,sle pic, kotoutů,'krůt, divočiny a ryb. Kromě toho se prostředek podle vynále. u může používat ke zpracování sekané z hovězího, telecího, vepřového a drůbežího masa. Zejména hovězí, telecí a vepřové sekaná se používá v širokém měřítka pro výrobu hamburgrů / Hamburger Pétties Tyto se ve velkém mě· řítku předupraví /okoření, naporcují / a.tak se do· dávají do Fastfood- restaurací,kde se jejích úprava dokončuje. Rozumí se samo sebou,že i ze dáleží na prodloužené trvanlivosti. Rozsekané popřípadě pomocí masového mlýnku rozemleté masu se za tím účelem rozdělá s odpovídajícím množstvím prostředku po

-sdle vynálezu nebo se hotové předupravené Petties jím postříkají na povrchu. V souladu s tím se předložený vynález týká i těl jatečních -zvířat- a částí těl jatečních zvířat, které se získají popsaným postmortálním zpracováním a dále takovýchto Hamburger Petties,zpr cováných prostředkem podle vynálezu.

Zvýšení trvanlivosti těl jatečních zvířat a částí těl jatečních zvířat použitím prostředku podle vynále zu odpovídá snadno dosažitelně několika desetinásobkům KbE/cm / jednotka tvořící kolonie, číselný údaj pro mikroorganismy na površích /, jak bude dále ukázáno. Současně dochází, zejména u drůbeže v rámci přípravy v kuchyni ke značnému zlepšení vjemových vlastností zvýšením stupně hnědnutí a vlastností při fritování. Příklady provedení vynálezu

Následující příklady vysvětlují vynález, aniž by se tento omezil pouze na ně.

V následujících příkladech byl vždy použit zá-~ kladní.roztok, který obsahoval 1 $ hmot. složení účin: ze hmot. dextrózy, hmot. oligosacharidů, hmot. maltózy, hmot. maltotriózy, hmot. natriumtripolyfosforečnanu, hmot. kaliumpolymet^afosforečnanu, tetxakaliumdifosforečnanu, hmot. kyseliny,askorbové / vitaminu C/, hmot- kyseliny citrónové, hmot. acetoglyceridů.

ných latě]

49,1 dílů

9.5 dílů 5,1 dílů

3.9 dílů 23,0 dílů

2.9 dílů 2,9 dílů

2.5 dílů 0,5 dílů 0,5 dílů

-9K tomuto základnímu roztoku se přidala kyselina mléčná v různých, dále pro jednotlivé případy uvedených, koncentracích. Jako ,voda byla použita pitná voda. .

Měření barvy barevné hodnoty I>,a a b se provádělo chromametrem / fa. Minolta/ před zpracováním / hodnota 0 / tentýž den po'zpracování / den 1 / stejně tak jako 2. a 3. den.

*· 'Měření; hodno ty pH se'provádělo pH-metrem /ΪΗΚ 21” / fa. NWK/ se speciálním sdruženým článkem se skleněnou elektrodou s multidiafragmou.v již zmíněných časových okamžicích na nejdelším·svalu hřbetu / musculus,· longissimus dorsi/ a ná-prsním dutinovém svalu /musculus, pectoralis profukdus/.Tabulka 1

Zkoumání na svaloviné vepře .bez „postřiku..popřípadě, po něm s. Užitko-. vým roztokem,obsahujícím 1 % hmot. sležení účinných látek a 2 -/ hmot. kyseliny mléčné zkoumání barvy zkoumání pH hodnoty plochy naříznutých svalů M.subclavius. x

M. teres major x

M. longissimus dorsi x

M_T pectoralis profundus x svaly kryté povázkou M. supraspinatus x

M. subscapularis x tukové vazivo a pojivové vazivo . . x

-10Zkoumání částí těl vepř© po postřiku užitkovým roztokem

Při první řadě pokusu se používal užitkový roztok ze základního roztoku za přísady 2 hmot. kyseliny mléčné na na vepřových plecích.Syl zkoumán vliv postřiku na barvu a hodnotu pH svalstva vepře.

Roztok /Sl·/ pro postřik sestával ze základního roztoku obsahujícího 2 $hnot. kyseliny mléčné. Zkoušky na barvu a hodnoty pH se konaly před zpracováním stejně tak jak až do třetího dne po zpracování. Barevné hodnoty I, a a b se zjišťovaly na plochách řezů.svalů, na svalech pokrytých povázkou jakož i na tukovém a.pojivovém vazivu, hodnoty měření pH se prováděly na plochacách řezů stalů. Pro zkoušení se vhodné vepřové plece ochladily na teplotu jádra + 7°C .Použití roztoku pro postřik /Sl·/ se provádělo s vodovodní vodou,hodnota pH Sl byla 2,7 až 2,8. Postříkání vepřové plece /n= 30/ pokusné skupiny se Sl se provádělo pomocí postřikovým přístrojem s tlakem 0,3 barů po dobu 30 sekund. Zbývající vepřové plece / kontrolní skupina n = 30/ byla postříkána p“i odpovídajícím postřiku vodovodní vodou. Vepřové plece se uložily ,zabalené do plastikových pytlů, při teplotách + 2°C až + 4°C.

Výsledky

Během skladování vytekla z po$lecních cév kontroly krev a zašpinila okolní pojivové a tukové vazivo,. U zpracovaných plecí zůstaly ale zbytky krve v největším měřítku na místech ,kde byly před zpracováním a okolní tkán zůstala přiměřeně jasnější.

' Λ - ' · · ..-- -. ί

-11^Plochy řezů svalů' měly hodnoty berěvné světlo-·· sti. / 1-hodnoty /mezi 40 až 5. . S ohledem na bar , vu před zpracováním došlo po postřiku plecí rozto- . .

·* * ý · . / t T-. n - .. . η * kem ke zvýšení hodnoty 1 a'tím. k sesvětlení. U . kontrol se téměř vždy pozoroval úbytek hodnot 1 /tabulka 2/ . 3é zesvé-tlením zpracovaných část tel dochá- _t · · ··· 4' ' y ' zelo nejčastěji ke snížení barevnosti,,Hodnota a jakožto'.míra intenzity červených podílů klesla, zeti m, co. tato u kontroly' se zvýšila. U kontrol se dá- ; le daíopozorovat i silné zvýšení'hodnoty b / podíl žluté/barvy / ,které bylo· větší než u zpracovaných zvířat.. '> ^; .· . .. ' . >

Hodnoty 1 svalů pokrytých povázkou byly okolo ' / 60 a tím vyšší než u ploch řezů svalů. I-/ a a ,b hodnoty se změnily v podstatě podobně jakou ploch řezů svalů , přičemž : se ..objevily rozdíly mezi oběma zkoumanými svaly. V protikladu k.nejčastějším plo * -r · chám řezů svalů došlo u svalů zpracovaných částí těl,

-¼ pokrytých povázkou, 2, a.3. den.většímu vzestupu hodnot b / podíly žluté, barvy / nežu kontrol /tab...

2/. .

Tukové a pojivové vazivo mělo nejvyšší hodnoty 1 / okolo 70/. Během skladování tmavlo. U kontrol byl tento jev markantnější než u pokusné skupiny /tabulka 2/. .

.Hodnota pH byla u pozdějších kontrolních jakož i pokusných Jfusů před zpracováním na M- peatoralis profundus v prostředku okolo 5»6, na Ji. longissimus , dorsi okolo⁷5,7. Postříkáním roztokem došlo k význam'^,fc fr * nému snížení hodnoty pH o 0,45 popřípadě o 0,43 jed-121. den.Druhý den byl·.rozdíl oproti kontrolní skupině s 0,17 jednotkami na longis3imus dorsi ještě význam nější / tabulka 2/

Tabulka 2

Rozdíl^ v barevných hodnotách 1, a, b vepřových plecí po postřiku užitkovým roztokem /pokusná skupina/ popřípadě s vodou /kontroly/.

den 1, den 2. den 3, den 1. den 2. den 3·

plochy	řezu M. subclavius	0,37	' 1,22	0,41	-2,61	X -3,18	-2,43^x
svalů	M. texes májo?	4,45	5,73	6,07*	-2,49	-3,49	-2,25
	M. longissímus dorsi	2,08	1,93	4,62	-2,65	-1,22	-1,08
	M. pectoralís prof.	1,29	2,71	2,62	2,10*	0,35	1,48
svaly s	i fascií M.suprispinatus	-0,47	3,38	0,07	0,60	1,20	1,48
	M. subscapularis	2,46	.1,32	.0,35 .	-0,01	-1,00..	0,58.
tukové	a pojivové vazivo	1,53	2,11	3,47	2,67	-4,37.	-7,64^S

uokr. tabulky 2	b
den 1	den 2	den3
plochy řezů svalů	M. subclavius	-1,90	-2,29	-1,07
	M, teres major	-4,18^x	-3,09	-2,76
	M. longissiraus dorsi	-1,86	-1,27	-0,58
	•M, pectoralís prof.· ·	0,67	.............0,69	........0,86
svaly s fascií	M. supraspinatus	0,16	3,73	2,99
	M. subscapularis	-0,21	0,05	0,72
tukové a pojivové	vazivo	-1,74	0,78	-1,53

-13i _r - _ . -......

rozdíl mezi změnou pokusné skupiny oproti 0-hodnotě a kontrolní skupiny oproti O-hodnotě.

/ zpracováno _dSn. _χ - zpracováno₀__hodnota/ -/kontrola ko_Ot_rola₀_,_lodaota/ významné /pravděpodobnost omylu //p Z 0,05/ den x '••Τ '.

.Postříkáním vepřových plecí roztokem se základního roztoku obsahujícího 2 % hmot. kyseliny mléčné došlo v důsledku nízké hodnoty pH roztoku pro postřik ke snížení hodnoty pH na povrchu masa. To lze s* ohledem na eventuelní redukci obsahu zárodků na povrchu pokládat za příznivé. Také snížení výskytu zbytků krve na povrchu masase odvozuje.oď nanášení SI s nízkou hodnotou pHTo je nepřihlížeje k příjemnějšímu vzhledu zpracovaných částí výhodné i z mikrobiologického hlediska, neboi. krev představuje výborné živné prostředí pro zárodky.

Tabulka 3

Pozdily hodnot pS mezi pokusnou a kontrolní skupinou po postřiku základním roztokem obsahujícím 1 # hmot. kyseliny mléčné popřípadě vodu. ' __rozdíl /pokusná skupina - kontroly/ den fí· longissimus dorsi H. pečtoralis _rrof._

-0,48^x -0,43^X

-0,17^X -0,13

-0,08 ...... .-0,03 .

-14ýznačné /p 4.0,05/

Pokusy na kuřatech po postřiku s užitkovým roztokem

1. Průběh pokusů:

Ve druhé řadp pokusů bylo testováno použití dvou způsobů povrchového zpracování u kuřat, Kuřata byla zpracována způsobem postřiku a způsobem.zaplavení , zpracování se ale může také provádět pomocí intravasální injekce. Jako výchozí materiál pro roztok pro postřik /SI/, roztok pro zaplavení /Dl/ a iakeční roztok sloužil popsaný užitkový roztok.

V·

Koz tok pro zaplavování a roztok pro postřik byly před zpracováním a po zpracování zvířat podrobeny mikrobiologickému šetření.

Zkoumaný materiál sestával z 56 kuřet ve 2 pokusných skupinách. 36 zvířat bylo zprasováno roztokem pro zaplavení popřípadě roztokem pro postřik· / zpracovaná zvířata/, 20 kontrolních zvířat bylo *'.· zaplaveno vodou popřípadě postříkáno vodou. Iři. způsobu zaplavení se karkasa ponořila do roztoku,při postřiku se provádělo zpracování zevně jako u povrchu těla kuřat.

Prováděla se měření teploty,barvy a hodnoty pH, stanovení obsahu vody stejně tak jako mikrobiologická ,sensorická a histologická zkoumání ve dnech uvedených v tabulce 4.

^X·. ,. ‘ ··

-15- ' _ ,_:,,7_............ /......................

Tabulka 4

Zkousání na ^M kuřatech' po zpracování povrchu'kůže základním roztokem, obsahujícím 1 fy hmot. kyseliny mléčné _t

Zkoušky dny zkoušek . . · .

‘ 1 . - 2 ‘4 6

teplota	X	X	• X	X
barva i. .	X	X	X ;	X
hodnota pH	X	X	X .·	x 7
	X			i ₍ X
sensorika		X		. X
mikrobiologie	X			; X
histologie.	X			X

2. Zkušební materiál a methody : ' ' · ·> ^r Γ - . ,

Kuřata pocházela z výkrmen drůbeže a porážek drůbeže. Jedná se o zvířata z držení půdy. Stáří porážených zvířat bylo 7 týdnů, jateční hmotnost 1,3 až 2,2 kg. Eři přiřazení k různým podskupinám se dbalo na srovnatelnost hmotnosti.

P · . ' , .' . · ř _t .

Roztoky, zpracování zvířecích tel, skladování a desinfekce

Roztok pro postřílí /31/ se skládal ze základního roztoku jakož i 1 fy hmot. kyseliny mléčné. Roztok pro zaplavování /1)1/ byl základní roztok s přísadou 0,2 fy . hmot. kyseliny mléčné. S ohledem na prodlouženou dobu

-16působení při zaplavování oproti použití roztoku pro po- - střik, byla v 11 redukována·-koncentrace kyseliny mléčné,·· aby se zabránilo zesvětlení karkasu.

Pro postřik sloužil.stříkací přístroj. Tlak při stříkání byl 0,3 barů, množství průtoku 6 1/min a doba postřiku 30 sek. Zaplavování se provádělo 30 min v 40 1 kapaliny ve skupinách, maximálně 5 zvířat.

Zvířata byla skladována ve / sterilních/ plastikových pytlích v chladničce při teplotách vzduchu maximálně + 2°C až do 8. dne.

Chemické stanovení obsahu vody na. odmaštěné základně

Pro stanovení obsahu vody na '.odmaštěné základně /MPP/ byla zkoumána 1.den kůže na levém,. 8. den na pravém stehnu. Obsah vody. byl zjišťován podle 106.00-3 der Amtlichen Sammlung von Untersuchungsverfahren podle § 35 1MBG. Stanovení obsahu tuku se provádělo po-, mocí dichlormethanu jakozžto extrakcního činidla'v přihlédnutí k 106.00-6.

Biofysikální zkoušky

Teplota' byla měřena před a po zpracování subkutánně a intramuskulžrně v oblasti prsní kůže popřípadě prsního svalstva, jakož i během fáze skladování intranuskulárně / prsní svalstvo /.

Měření barvy se provádělo.na 5 bodech : na kůži prsou levé poloviny těla, břišní stěna pravé poloviny těla, na kůži hřbetu před nasazením pravého křídla,na kůži hřbetu nad levým- stehnem a na levém stehnu.

Hodnota pH kůže a muskulatura byla zkoušena ve

-17' ' ·, · - ¹ ” ·. ' ·' · ·.. -“λ*—j·, . . — · r .. , čtyřech oblastech'··: na pravé a levé straně prsou ja* ^x kož i za hrudní kostí /. jen kůže/, popřípadě svastvu levé stehenní kosti. - /

Sensórická zkouška ' '*·. 1' 'Pro sensorickou zkoušku se kuřata.po párech , fritovala při Ϊ40 °C. Doba přípravy hýla.30 až 40 .· minut. ' .. \

Mikrobiologické.zkoušky\

Pro stanoveni obsahu zárodku vnějšího ánvnitř·· o ního .povrchu, těla se. odebralo 20 có- kůže stehna a 2 ' prsou jakož i 20 cm. . serosy v oblasti břišní, stěny a. kloaky.Stehenní. a. prsníkůše se zpracovala, jako pool vzorek. Totéž platí pro odběr vzorku; pro obo... řhacení salnonelosou.

Kvantitativní stanovení .zárodků se vztahovalo na aerobní, méso.filní celkový počet zárodků / 1 06..

00-19 der- Aatlichen- Sammlung-.von, Untersuchungsv exfahren podle § 35 IM3G/,enterobákteriaceae /1 06. 00-25/ a styfýlokóky jakož i St. aurea /Batrd Parker Agar, serologische BeštStigung von St. aureus

- v mittels: Staphyslide , BioMerieux/.

Pro důkaz salmonel'se používala média^předepsaná v I 00.00-20 der Amtlicheh Sammlung von Untersuchungsverfahren nech § 35 1KBG'. Nátěry se prováděly na BP1S a ř£LC3 agaru. Pro serologické a biochemické potvrzení se použilo testovací sérum pro salaonelosu /0mnivalent,Behring / a miniatur izovanou soupravu pro hotový test / Enterotube , Eoffmann -la Roche/;

-18Histologické zkoušky

-J . . Histologická.zkouška se vztahovala na- tkáň vnějšího a vnitřního povrchu těla / kůže popřípadě serosa/ a pod ní ležící svalstvo. Vzorky byly odebeány na bérci / kůže a svalstvo/ jakož i z břišní stěny / kůže, svastvo, serosa/.

3. Výsledky

3.1 zaplavovací a postřikový roztok

Hodnota pH zaplavovacího roztoku byla 5,1 popřípadě 5,2. Vyšší koncentrace kyseliny mléčné v roztopro pro postřik vedla k hodnotám pH 3,0 až 3,1. Teplota roztoků byla při použití 13,7 až 15,4 °C. Obsah zárodků ve výchozích roztocích byl maximálně 4,5 x 10¹ KbS/ml.

3.2 Obsah vody na odmaštěné bázi /MFF/

1, den byl obsah vody na bezvodé bázi u všech zkoušených skupin mezi 34,8 až 85,3 /'střední hodnoty/. 8, den byla hodnota MFF 81,0 až 31,9 % · Nebyly žádné významné rozdíly mezi kontrolami a zpracovanými zvířaty / tabulky 5 a 6 /. Hodnoty MTF byly u zaplavovaných zvířat o něco málo vyšší než u postříkaných kuřat.

3.3 biofysikální parametry a/ teplota kuřat

Před- zpracováním měla kuřata ve středu teploty + 21,4 °C, pod kůží a + 22,7°C v prsní svalovině.

Po zpracování byly hodnoty uprostřed + 17,0 až -17,1 °C. Postříkaná kuřata byla ještě o něco teplejší než zví-19řata zpracovaná způsobem zaplavováni. Šekem skladování činila teplota /.střední hodnoty / v různých dnech měření + 2,2 až + 5>0 °C.

b/ hodnota pH

Povrchové zpracování pomocí LI a SI vedlo v obou prvních dnech ke snížení hodnoty pHkůže., které ale pouze u postříkaných zvířat měla první den pozoruhodnou řádovou velikost 0,76 jednotek pK. Od poloviny doby skladování byla hodnota*pH kůže zpracovaných zvířat.nejčastěji malá a nebyla nijak výrazně vyšší*než u kontrolních zvířat..Totéž platí pro hodnotu .pH svalstva-během, celé, doby pokusu, /tabulky.5,6/.

c/ Barva

Nevznikly žádné výrazné barevné rozdíly mezi zpracovanými a kontrolními zvířaty v hodnotě I, a nebo b / tabulky 5 a 6/. , ' c/ Ztráty hmotnosti během fritování

Zpracovaná zvířata .ztratila při fritování o něco méně,na hmotnosti něž kontrolní zvířata.

Bří použití vody popřípadě roztoku k zaplavování ztratila kontrolní zvířata.o 4,3 # více na hmotnosti než zpracovaná zvířata / 32,3 popřípadě 28,0 ¢/. Při způsobu zpracování postřikem byl rozdíl minimální /30,4 popřípadě,29,9 # /.

3.4 sensorická-.zkouška

Zvířata zpracovaná II jakož i SI nevykazovala žádné větší zhědnutí. kůže než kontrolní zvířata. Částečně vedla světlejší barva kůže kontrol k po-20souzení tohoto jakožto.nedastatku kvality. S menším » » zhnědnutim zvířat se. spojovala měkčí a méně křupavá konsistence kůže / tabulka 7/. Maso kontrolních zví-....... 7 řat bylo zejména 8.den posouzeno jako tuhé,vláknité j nebo klihovité / tabulka 7/.

Kuřata z postřiku měla po skladování až do 8, dne nepříjemný zápach U kontrolních zvířat byl tento amoniakální , u jednoho ze zpracovaných zvířat sladce nahnilý.

* t,

3.5 mikrobiologické zkoušky

Aerobní, mesofilr.í obsah zárodků kuřat se 1. I i l' p·*· 1 den pohyboval u všech pokusných sl<upin od 3,3 ς 10 ' ”Ί

2 ^;^l až 1,3 x 10 KbE/cm . Bnůei-entěrobakteriáceaě jakož !?l i stafylokoků byl nejčastěji okolo 10² KbE/cm². j

8. den kolísal celkový počet aerobních zárodků I < Q O v. I uvnitř skupin mezi 8,5 x 10° a 1,8.x 10°KbE/cm .Sku- ΊϊΙ u I pina zvířat postříkaných SI vykazovaly naproti tomu* ul

2 * I jednotně nézké obsahy zárodků 1,4 až 6,0 . x 10 KbE/óm . · £1

Počet enterohakteriaceae byl 8. den u zaplavovaných ul c g 2 I kuřat hodnotou 10^ až 10 KbE/cm nejvyšší, u kontrol kolísal mezi 10² až 10θ KbE/cm². U zvířat postříká- I nvch SI bylo maximální zatížení enterohakteriaceae I

KrKbE/cm , a nejvíce zvířat vykazovalo jen lOKbE/cn . I

Odpovídající úbytek vznikl v tatížení stafylokoky růz- I ných skupin,přičemž nejvyšší počet zárodků byl okolo I

2,3 x 10⁵KbS/cm². I

Kontrola obsahu zárodků během celého časového I rozmezí ukázala, že úbytek obsahů zárodků byl hodny I povšimnutí, ale že zůstaly zejména podíly skupin zá- I .1

-21’;rodků v rozmezí celkového zatížení stejné. Maskování* originálních obsahů zárodků se potom obě'.I·'-. . ' · ^- | má způsoby zpracování neprovádí.

.... 3.6. Histologie .Kůže včetně pod-ní ležícího svastva nevykazóvala.ani po předběžném zpracování zaplavovacím roztokem /Dl/ , obsahujícím 0,2 jA hmotkyseliny ' . mléčné ani po; zpracování, pp.střike.m roztokem /31/.. obohaceným 1 % hmot. kyseliny mléčné ve srovnání , -se zvýšenými nálezy u kontrolních zvířat.během obou zkušebních,.dfaů* /;. 1.. popřípadě/8; -den· / žádné podstatné•morfologické.odchylky.

* Po fcistólogické stránce se ale mohlo’konsta- tovat, žé předběžné zpracování-DL popřípadě SI se- bou přineslo/mor.f o logicky. z j i stiteíné zhuštění . vnějších/krycích.ploch.kůže, a serosy,' které, ztěžo- . válo · předčasné^a' ne žádoucí-.vy stoupení intersticiální kapaliny . Epidermální ochranná-vrstva ů pokusných a’kontrolních skupin nej častěji úplně v důsledku mechanického předběžného zpracování jatečních těl.

/Použití'roztoků , sestávajících z 1 % .hmot. základního roztoku s'přísadou kyseliny mléčné při způsobu postřeiku nebo zaplavenívedlo k většímu hnědnutí kuřat- při' pří-pravě,Tento fakt stejně tak jako vícekrát zjištěná tuhost masa kontrolních zvířat byly rozhodující, pro to, aby. se dala přednost zpracovaným zvířatům oproti kontrolním zvířatům.

Z mikrobiologického hlediska se ukázal být způsob zaplavování méně výhodný než způsob prováděný

-22postřikem. Zatím co zvířata postříkaná 81 vykazovala po skladování menší zatížení zárodky než kontrol- i ní zvířata, došlo u zvířat zpracovaných BI k většímu /7 pomnožení enterchakteriaceae a stafylokoky než u kontrol. V zaplavovacím roztoku se zpracováním zvýšil obsah zárodků, a. kyselina mléčná v koncentraci

0,2 fy hmot. neměla žádný znatelný účinek na snížení zárodků, zatím co koncentrace kyseliny mléčné 1 fy hmot. v roztoku pro postřik odpovídá za menší zatížení zvířat zárodky. Zvýšení koncentrace kyseliny mléčné v roztoku pro postřik pro další zvětšování účinku na snížení počtu zárodků není ale doporučitelné s ohledem na chutové znaíěny. ' 7 'ú

Tabulka 5 . ,

Rozdíl mezi kuřaty zpracovanými roztokem pro postřik a kontrolními zvířaty co se týká barvy, hodnoty pH a obsahu vody na bázi bez tuku /MFP/

	rozdíly/zpracovaná zvířata - kontrola/ o
1. den	2. den	4. den	3. den
barva	I	-0,35	-0,52	-0,15	-1,95
	a	+0,55.	+0,72	+0,57	+0,58 .
	b	+0,33	+0,23	+0,98	-0,09
	kůže	3E -0,76	-0,08	+0,09	+0,18
hodnota pH	svastvo	hrudi +0,20	+0,18	+0,07	+0,01
14]?]?	/fy/.....	+0,2			......-..+0,9 .

¹ signifikantní / p Z 0,05/

-23Tabulka 6 .Rozdíl mezi kuřaty zpracovanými zaplavovacím roztokem a kontrolními zví' ' ' Λřaty co se . týká barvy, _fkodnoty pH a obsahu vody na beztukevé bázi /ΜΈΨ/.

-rozdíl /zpracovávaná,zvířata - kontrola/

l.den ''*= ΐ . y	•2.· den	* 4._;d^en	8. den .
* ' . i . - -0,95 .	-1,88	; -1,78	-2,31'z :
barva ' ^a' -0,09	+0,24	, +0,33	+0,33 ^:
—..,¾ .... +0,32 .	-0,49	Z . -0,31..	. t.0,26
, ·. , kůže as -0,17	. -0,04	+0,05	-0,05 7.
hodnota pH·. . ’ ' · ....'
, . prsní svalstvo₊Q	+0,08 '	· +9,02	. ..+0,04 ‘
. _ -0,4			... .-O.,4 ' '

⁵ signifikantní /p Z 0,05/ • . *

4'

-24Tabulka 7 - 1 sensoiícká zkouška fritovaných kuřet ’ί

-A ^W

ř * zaplavování	postřik
• * ' 2.den £ B	a.	den	2, den	8. den
£	B ' .	Ε B	Ε B
.barva kůže světlejší ++	++	!	+
konsistence kůže . měkká +	+ -		+	+
barva masa světlá +				- ' +M I
. ''zešedlá	+			ΖιΛ .1
konsistence masa,tuhá,vlák-
nitájkiihovitá	+		+
1 vůně a cizorodá	+			·-<
chut amoniakálně-				3 1'
fekální				+H ·ί
· sladce				• 1
^r nahnilá		í		. +M ·
1 „přednost se dává - 75 %		80 <$>	5,3 í 73,3
	...	..... - -.....		35,7 $

£·. kontrola / zaplaveno vodou popř. postříkáno/

M: zároveň uvedeno jako nedostatek

B : zpracováno zaplavovacím roztokem popříp. roztokem pro postřik/ •í

-25Prohlídky na-kachnách,po postřiku užitkovým roztokem' > t

1. Průběh pokusů:

Ve třetí řadě 'pokusů se provádělo zpracování vněj ' ’ , .*.··> ·& -.

ších a vnitřních povrchů kachen postřikem.Roztok pro postřik^byl,-Jak již. při zpracování-kuřat, doplněn ' . kyselinou,mléčnou. Roztok pro postřik, byl prohlédnut¹, mikrobiologicky před a po zpracování- zvířat.

. Pokusný materiál sestával ze 40 kachen .ve dvou fa- . zích šetření. 20. zvířat bylo postříkáno' SI/ zpracovanázvířata/,.20-kontrolních zvířat bylo'postříkáno vo- douj ' . . - ' ' ·

Prováděla se měření teploty,barvy a hodnoty pH,. stanovená obsahu vody jakož, i mikrobiologická, sensorická a histologická šetření ve dnech uvedených v tabulce 3. Tabulka 8

Vyšetřování kachen po zpracování povrchu kůže l?».'hmot. základním roztokem obsahujícím 1 # kyseliny mléčné . _d šetření počet dny-prohlídek zvířat/skupina 12 4 8 /n/ teplota barva hodnota pH MF3?.

sensorika mikrobiologie histologie x

X x

x x

x

X	X	²
X	X	X
X	X	X X
X		X X X

-2Ó2. Zkušební materiál a methody:

Kachny pocházely z porážky drůbeže, jednalo se o kachny s jateční hmotností mezi 1,4 až 2,1 kg. Při přiřazení k-různým zkušebním skupinám se dbalo na srovnatelnost hmotnosti.

Roztoky, zpracování těl zvířat, skladování a desinfekce

Roztok pro.postřik /Si/ se skládal z 10 hmot. základního roztoku, který obsahoval 1 0 hmot. kyseliny mléčné.

Pro postřik zloužil postřikový přístroj, tlak při , stříkání byl 0,8 baru, průtokové množství 6 1/min a doba postřiku 30 sek.

Zvířata.se skladovala ve /sterilních/ plastikových pytlech v chladničce při teplotě vzduchu maximálně + 4°C až do 8. dne.

.. Chemické stanovení obsahu vody na beztukové bázi, /MPP/, biofyzikální a histologická šetření se prováděla stejně jako u kuřat. , ' <

Pro sensorickou prohlídku byly kachny po dvojicích fritovány při +140 ⁰ C, doba přípravy byla 40 .minut. Prohlídka představovala zkoušení co se týkalo rozdílů dvojic. Dodatečně se zjišťovalo, zda jednotlivé znaky je nutné považovat za kvalitativní nedostatky. Při zjištění rozdílů nebo nedostatků byl jejich chrakter ohodnocen nepatrně-//1/, - mírně /2/, silně /3/. Pro standardizaci dostal zkoušející odpovídající zkušební schéma, '* ) ' . .^ť.

Do celkového hodnocení v tabulce 10 jsou zahrnuty znaky,při nichž výpočet střední hodnoty byl nejmé-

• .-,1ií

J

--27. ně -0-, 6, to - znamená při ..z jištění ,.málo..,výr.azn.ého_ znaku, alespoň polovina zkoušejících došla k tomuto,závěru.

' ,_T · ' ř ' ’

Pro stanovení obsahu zárodků'vnějšího a vnitřního'povrchu těla bylo odebráno* 50'g kůže''stehen a prsou jakož i serosy v.-oblasti břišní stěny a kloaky - / a byly zpracovány, jako vzorky pool..Obdobné se prováděl odběr vzorků na zjišťování obohacení salmone- · , losou.

v )···,. *· *♦ Λ e t t- - . · ·

- ..,·· * -t ./Methody a média pro. zjišťování-počtu aerobních mesofilních zárodků, enterobakteriaceae, stafylokoků a St. aureus jakož i' salmone1 odpovídají způsobu popsanému u kuřat. * . ·· ,, , Výsledky ' . 3.1 roztok, pro-postřik ^; Hodnota ρΞ roztoku pro postřik byla 2,97 popřipádě 3,06.

t ...

Obsah zárodků roztoku před a po zpracování ka'chen byl maximálně okolo..4,8 x lO^KbE/ml. E.coli., colifořmní zárodky,Pséud’omonas aerůginosa a Enterokoků nebyl vé 100 ml , stejně tak jako siřióitan redukujících, spory tvořících Anaerobů ve_: 20 ml proř' . » » kázatelrý. . ‘’ / ^L ' i* '

3.2 obsah vody na beztukové bázi /MFE/i 1

S ohledem na obsah vody na beztukové bázi /MÍT/, hodnoty pH kůže a ve svaitvu, barevné’ : hodnoty!, a a b / tabulka 9/, ztráty na hmotnosti při fritování stejně tak jako zensoricke;kvalitu / tabulka ' t10/ se ukázalo, že zpracovaná zvířata jsou rovnocen' ná kontrolním zvířatům.

I

-283.3. mikrobiologická šetření

Obsah aerobních, mesofilních zárodků kachen se 1. den pohyboval uvnitř obou skupin od 2,2 x 10 až

1,2 x 10^KbE/g, Počet enterobakteriaceae stejně tak .jako stafylokoků byl mezi 1,9 χ 10 ² až 8,1 x 10KbE/g Při tom kolísaly obsahy zárodků ve středu mezi oběma skupinami o méně než jednu polovinu násobku deseti.

8. den byl celkový počet aerobních zárodků u kontrolních zvířat mezi 1,0 x 10 až 2,0 x 10⁷KbE/g. Skupinazvířat postříkaná SI vykazovaly menší obsahy zárodků 5,2 x 10až 4,3 x '10®KbE/g, Počet enterobakteriaceae kolísal 8. den u kontrol mezi 2,1 x 10 až 2,3 x 10' KbE/g, u postříkaných zvířat se pohyboval mezi 3,8 x 10^ až 4,1 x lO^KbE/g. Ve středu byl jak celkový počet zárodků tak i počet enterobakteriaceae u postříkaných zvířat o jeden desetinásobek menší než u kontrolní skuniny. Dobou skuoin byly 3 zjištěny obsahy stafylokoků mezi 1,5 x 10 as 4,6 x 10⁵ KbE/g.

Kachny první fáze byly více zatíženy stafylokokem aureem / až 1,1 x lO^KbE/g/ než kachny 2. fáo ze / maximálně 2,0 x 10 KbE/g/, Důkaz přítomnosti salmonel v 50 g kůže byl prokázán rovněž jen v první fázi, a sice u jednoho zvířete ve skupině.

3.4 histologie

Eistologicky vykazovala kůže pobrchu stehen jakož i boční stěny břišní kachen po postřiku -1$ základním roztokem obsahujícím 1 fy hmot. kyseliny mléčné po skladování v délce 8 dnů jen nepatrné odchylky ve struktuře ve srovnání s kontrolními

-29. zvířaty z 1... .dne. pokusu. Naproti tomu-byly změny ve struktuře u nezpracovaných kachen a po době

- skladování 8 dnů nápadné..

Hlubší vrstvy kůže a podkoží zůstaly po zpracování neovlivněny. Tukové buňky a svalstvo byly po Sdenním skladováním jak u pokusné skupiny tak i u kontrolní skupiny změněny stejně. Tukové vakuoly se zdály být kolabované, ohraničení svalových vláken a endomysia / vaziva oddělujícího sva- .

. lová vlákna / popřípaděperimysia/ obalu svalových snopků / oddělena .

’ ' _± Postřik kachen roztokem*sestávajícím z lfy hmot,.;

základního roztoku, obsahujícího 1 fy hmot. kyseliny mléčné ·, vedlo ke-značnému snížení hodnoty pH kůže první den a v menším , roz sáhu i druhý den .

Tento jesr. byl podstatně výraznější než u kuřat .

Přes nízkou hodnotu pH nedošlo ke.zvýraznění,pachových a chutových složek.

3.5 sensorická šetření

V důsledku zpracování byla sensorická kvalita kachen nepatrně pozitivně v celkovém ohodnocení ovlivněna. Větší hnědnutí zpracovaných zvířat se dalo jednotně konstatovat 8. den. Tento jev se v protikladu ke kuřatům 1. den neobjevil.

' *· . <

Obsah„zárodků na povrchu po 8denním skladování se zpracováním zredukoval. Obsahu zárodků na povrchu je .třeba u< drůbeže věnovat o to větší pozornost, protože u drůbeže dochází poškozením kůže při pečení a škubání k vniknutí zárodků,, až ďo masa a drůbež má proto ve srovnání š jinými

-307 druhy jatečních zvířat proto poměrné vysoký obsah zárodků v hloubce, w

.............Celkem vede postřik kachen SIk lepšímu ohod- .......'' v nocení co se týká mikrobiologického a sensorického ohledu, ^ři tom je ovlivnění sensorické kvality menší než u kuřat.

Tabulka 9

Rozdíl mezi kachnami zpracovanými roztokem pro postřik a kontrolními zvířaty co se týká barvy, hodnoty pH a obsahu vody na beztukové bázi /ΜΡΞ¹/ rozdíl /zpracovaná zvířata - kontrola

1. den	2. den	4. den 8. den

barva	I	-0,24	-0,63	-0,37	-0,45
	a	+0,65	-0,06	-0,46	+0,36
	b	+0,66	+1,08	+0,43	.. +0,82
hodnota pH	kůže ¹	-2,08	* -0,60	-0,16	-0,17
	prsní svalstvo	0,00	+ 0,01 ’	+0,05	-0,03

¹ signifikantní / p / 0,05/

-31. ,*· * '

Tabulka--10--Sensorické šetření fritovaných, kachen

		, ‘ 2. den - '	^ř·’· 8. den.
	'·.>*’ ^L 7.	’ K »ΐ \ B	k β
barva /kůže -	' -.tmavší / .'		+ ⁷
pach a chul·	ro rybách/olejo-.	¹ . - 1
	' vitá.		M '.M
zvýhodnění-		17,1 ý- . 37,1 $	13,2 £ -30,3 J.

. £í kontrola / postřik vodou.

. E·:. zpracováno roztokem pro postřik Mi označeno jako nedostatek

Claims

Prostředek pro zvýšení trvanlivosti^těl čfe^eč- ,1 nich zvířat a částí těl jatečních zvířat,zahrnující vodný roztok /a/ 0,1 až 5,0 # hmot. základního složení účinných látek,obsahující jako součásti nejméně jeden, cukr,' nejméně jeden anorganický fosforečnan, nejméně jednu sloučeninu, vybranou ze skupiny kyseliny askorbové nebo kyseliny isoaskorbové nebo jejich anorganických solí, kyseliny citrónové, kyseliny sorbové nebo jejich směsí a /b/ 0,1 až 5>0 # hrot. aktivátoru, vybraného z řady kyseliny octové, kyseliny mléčné, kyseliny adipové a kyseliny fumarové, vztaženo na celkové množství vodného roztoku.
2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje dodatečně /c/ pomocné protředky a přísady.
3. Prostředek podle nároku 1 nebo 2 , vyznačující se tím, že se základní složení účinných látek skládá ze 40 až 70 dílu hmot. cukru, 15 až 35 dílů hmot. anorganického fosforečnanu a 0,5 až 10 dílů hmot. sloučeniny vybrané ze skupiny kyseliny askorbové nebo kyseliny isoaskorbové' nebo jejich anorganických solí, kyseliny ci- . tronové,kyseliny sorbové nebo jejich směsí.

-334·.· Prostředek. .podle, jící se. tím, že látek obsahuje dodatečně acetoglyceridů.
5. Prostředek podle jící se tím, že látek se skládá ze nároku 3.....,.. v. y. z., na Č u základní složení účinných' ještě 0,1 až 3 díly hmot, nároku 4 , vy z n a č uzákladní složení účinných

49,1 dílů hmot. dextrózy,

9.5 dílů hmot. oligosacharidů,., , 5,1 dílů hmot, maltózy,

3.9 dílů hmot. maltotriózy,

23,0 dílů hmot. natriumtripoiyfosforečnanu, .2,9 dílů hmot. kaliumpolymetafosforečnanu,

2.9 .dílů hmot. tetrakaliumdifosforečnanu,

2.5 dílů hmot. kyseliny askorbové,

0,5 dílů hmot.·kyseliny citrónové,

0,5 dílů hmot. acetoglyceridů.
6. Použití prostředku', který je definován v jednom nebo více nárocích 1 až. 5- , pro zvýšení tr vanlivosti těl jatečních zvířat a částí těl jatečních zvířat postnortální vnějšícáplikací nebo postmortální intravasální injekcí.

,.
7. Použití podle nároku 6 pro zvýšení trvanlivosti těl nebo částí těl monogastrických zvířat,zvířat strávením celulózy v bachoru, drůbeže, ryb nebo sekaného hovězího, telecího ,vepřového’ masa nebo masa drůbeže.
8. Použití prostředku,který je definován v jednom nebo několika nárocích 1 až 5 , pro zvýšeni-trvanlivosti hamburgrů.