CZ409098A3

CZ409098A3 - Způsob výroby xylitolu

Info

Publication number: CZ409098A3
Application number: CZ984090A
Authority: CZ
Inventors: Heikki Heikkilä; Outi Puuppo; Matti Tylli; Hannele Nikander; Johanna Nygrén; Mirja Lindroos; Olli-Pekka Eroma
Original assignee: Xyrofin Oy
Priority date: 1996-06-24
Filing date: 1997-06-23
Publication date: 1999-04-14
Also published as: FI102962B1; EP0914312A1; US5998607A; WO1997049659A1; ES2177982T3; FI962610A0; FI102962B; ZA975573B; ATE218526T1; DE69713099T9; SK175998A3; JP2000511199A; AU3178997A; DE69713099T2; FI962610L; DE69713099D1; SK282652B6; RU2176996C2; EP0914312B1; CA2258866A1

Description

Způsob výroby xylitolu

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu výroby xylitolu z materiálu, který obsahuje xylosu a kyselinu xylonovou. Xylosa a kyselina xylonová se nacházejí například v kapalině sulfitového výluhu.

Dosavadní stav techniky

Sulfitový výluh se může získat při výrobě hmoty sulfitovým způsobem. Sulfitový výluh obsahuje nerozpustný materiál dřeva, lignin, hexosové a pentosové cukry, organické kyseliny a chemikálie používané při vaření. Tyto varné kapaliny byly dříve obí^z vykle odstraňovány do vodného systému. To však bylo nedávno zakázáno zákonnými úpravami, které se týkají životního prostředí. Proto byly vyvinuty způsoby využití sulfitových výluhů. Po vaření je možné sulfitový výluh odpařit a spálit za vzniku tepelné energie a síra a báze výluhu mohou být vráceny do procesu vaření. Tento postup však vytváří nová ekologická nebezpečí díky velkému obsahu síry v sulfitovém výluhu. Efektivní použití vyžaduje, aby sulfitový výluh byl frakcionován na své složky.

Sulfitový výluh obsahuje vedle xylosy také xylonovou kyselinu, což způsobuje, že oddělení xylosy od výluhu je obtížnější. Bylo by však výhodné, kdyby se kyselina xylonová mohla použít jako surovina při výrobě xylitolu.

Xylitol je přirozeně se vyskytující cukerný alkohol, který se získává redukcí xylosy a který má sladkost odpovídající normálnímu cukru”, ale kalorický obsah (2,4 kcal/kg) nižší než normální cukr. Xylitol se nachází v malých množstvích v různém ovoci a v zelenině a je vytvářen také v těle člověka jako normální metabolický produkt. Vzhledem k některým metabolickým, dentálním a technickým vlastnostem je xylitol velmi dobrým specielním sladidlem pro různé účely, jako jsou žvýkačky, sladkostí, cukrovinky atd. Lze uvést příklad, že metabolismus xylitolu • · «

» * * 9

9· • * ♦ • · * · « * * · • · · · * · • · • · · * nezávisí ha metabolismu inzulínu a tedy také diabetici mohou používat xylitol. Xylitol také zpomaluje pohyby dolních střev a maže být tedy užitečný při dietách. Bylo také zjištěno, že xylitol nezpasobuje zubní kazy, ale mohl by mít dokonce účinek proti kazam.

Přes Četné výhody xylitolu je jeho použití dost omezené. Je to kvali relativně vysoké ceně xylitolu, a to hlavně kvali obtížím při výrobě xylitolu ve větším měřítku.

Xylitol se dříve vyráběl hydrolýzou materiálu, který obsahuje xylan. Ta vede ke směsi monosacharida obsahující například- xylosu. Xylosa Se pak redukuje na xylitol katalytickou redukcí (hydrogenací), obvykle v přítomnosti katalyzátoru na bázi niklu, jako je Řaneyev nikl. Literatura z oblasti techniky popisuje několik zpasoba výroby xylosy a/nebo xylitolu z materiálu obsahujícího xylan. Mezi příklady patří USA patent číslo 3 784 408 (Jaffe a spol.), USA patent č. 4 066 711 (Melaja a spol.), USA patent č. 4 075 406 (Melaja a spol.), USA patent Č. 4 008 285 (Melaja a spol.) a USA patent č. 3 586 537 (Steiner a spol.).

U některých rostlin je převážnou částí hemicelulózy xylan, který maže být hyďrolyzován na xylosu. Primárním výchozím materiálem pro xylan je hemicelulóza listnatých stroma, která je složena převážně z xylanu. Použití xylanu a xylosy získávaných jako vedlejší produkty v pramyslu celulózy je také předmětem větší a větší pozornosti, xylosa se tvoří například v kyselých sulfitových výluzích, kde mezi typické báze patří Mg²⁺, Ca²⁺, NH₄ ⁺ a Na⁺. Výchozím materiálem může být také varná kapalina neutrálních sulfitových výluha po tom, co byly xylooligomery xylanu zhydrolyzovány. Ve varných kapalinách kyselých sulfitových výluha jsou hemicelulózy přítomny již v monosacharidove formě. Pojem varná kapalina v této souvislosti označuje roztok použitý pro vaření, získaný po vaření nebo jeho část. Známé katalytické zpasoby redukování xylosy použité při výrobě xylitolu obvykle vyžadují, aby xylosa, která má být redukována, .•i/MEiySNY_:usr • 4 4 4 9 999 499 ’

4 4

999

99 * »94 • 9

9999 99 neobsahovala škodlivé nečistoty, čištění je velmi žádoucí a vyžaduje například vícestupňový proces (viz USA patent číslo 4 631 129, Heikkilá, a spis PCT/FI95/00224, Heikkilá a spol.), protože katalyzátory používané při redukci xylosy jsou velmi citlivé na nečistoty (viz Hárkónen M. a Nuojua P., Kemia-Kemi, 1980, (3) , 98 až 100).

Jestliže se kapalina sulfitového výluhu používá jako surovina pro xylosu, problémem jsou různé podmínky vaření. Podle okolností se hemicelulóza dřeva rozpouští různými způsoby a poskytuje větší nebo menší množství xylosy. Za podmínek vaření, kdy se.produkuje pouze malé množství xylosy, se mohou vytvořit také významná množství kyseliny xylonové. Je obtížné oddělit xylosu v takovém produktu od kapaliny obsahující kyselinu xylonovou, například chromatografickými způsoby, jestliže má být xylosa čistá. Kyselina xylonoýá přítomná v tomto roztoku způsobuje, že dělení xylosy je obtížnější a to způsobuje, že se snižuje výtěžek krystalizace xylosy. Bylo by však výhodné, kdyby bylo možné použít kyselinu xylonovou jako surovinu pro xylitol (viz spis WO 93/1903), Vuorinen). Oddělení xylosy ze sulfitového výluhu je samo o sobě známo, například ze spisu WO 94·/.26 380, Heikkilá a spol., a spis WO 95/29 002, Heikkilá a spol.

Předložený vynález se týká způsobu výroby xylitolu z materiálu, který obsahuje xylosu a kyselinu xylonovou. Tento způsob se vyznačuje tím, že se kyselina xylonová oddělí od materiálu, který obsahuje xylosu a kyselinu xylonovou, načež se oddělená kyselina xylonová zredukuje. Ve výhodném provedení podle vynálezu se isoluje také xylitol, Xylosa a kyselina xylonová se s výhodou oddělí chromatograficky, extrakcí, na ionexu nebo krystalizaci.

Materiálem, který obsahuje xylosu a kyselinu xylonovou, je s výhodou varný sulfitový výluh, jako je výluh vaření se siřičitanem hořečnatým. Výroba xylosy optimálním způsobem chromatograficky z hořečnatého výluhu je omezena skutečností, že φφ ·* • « φ φ « φ φ φ φφφ φ φ φφφφ φ φ ·· φφ φ φ * » • φ φ φ φφφ φφφ • φ φφ φ · by jakékoliv jiné kationty, vyjma horečnatého, mohly být vráceny zpět do chemického oběhu při výrobě celulózy. Chromatografické pryskyřice, které se používají při tomto způsobu výroby, by měly být s výhodou ve formě horečnatého ionu (dělení na Mg/ /iontu). V tomto případě anionty vrácené z procesu dělení znamenají hořečnaté soli. Dělící pryskyřice použitá v dvojmocné formě však oddělí xylosu méně účinně než pryskyřice pro dělení v jednomocné formě, viz např. finský patent 78 734 (Heikkilá) . Jestliže se použije tento vynález, je možné použít místo dvou následujících dělení na hořečnatém iontu jedno dělení na horečnatém iontu a jedno dělení na sodíkovém iontu, mezi nimiž existuje změkčovací proces, při kterém se ionty hořečnaté vymění za ionty sodíkové. Převládajícím kationtem ve frakci prvního dělení je horečnatý kation a ten lze vrátit jako takový do oběhu chemikálií při výrobě celulózy. Zbylá frakce druhého dělení nemůže být vrácena do oběhu při výrobě celulózy (pro regeneraci chemikálií, produkci energie), protože obsahuje cizí kationty (sodík). Podle vynálezu celá zbývající frakce druhého dělení probíhá na katexu ve vodíkové formě. Iontová Síla frakce, která se získá z druhého dělení a která se podrobí výměně na katexu, odpovídá relativně silné kyselině (nízké pH) po projití ionexem a může být tedy použita pro regeneraci vodíkové formy katexu použitého pro změkčení náplně druhého děleni. Současně mohou být hořečnaté ionty, které zůstaly v katexu během změkčování, vráceny do oběhu výroby celulózy.

Pryskyřice použitá pro výměnu kationtu zbylé frakce je po výměně iontu hlavně v sodíkové formě. Tato pryskyřice sé regeneruje kyselinou zpět na vodíkovou formu a sodík, který je odváděn z kolony na počátku regenerace, se vrací na změkčovací kolonu, kterou uvádí na odpovídající (- sodíkovou) formu (z vodíkové formy, na kterou byla původně regenerována). Kyselina, která odchází na počátku ze změkčovací kolony ve vodíkově formě (sodík je zaměněn vodíkem), může být dále použita pro regeneraci vodíkové formy pryskyřice použité pro výměnu kationtu zbývající frakce.

Na druhé straně však bylo zjištěno, že dvoustupňové Mg-Mg dělení může být s výhodou použito pro dělení xylosy a kyseliny xylonové podle vynálezu. Při chromatografickém Hg²⁺ druhém dělení xylosy provedeném s roztokem, jehož pH nebylo upraveno (pH

1,5 až 2,5), se kyselina xylonová eluuje téměř současně s xylosou, což dále snižuje Čistotu xylosové frakce. Jestliže se pH napájecího roztoku zvýší oxidem hořečnatým. na hodnotu pH 3 nebo více, kyselina xylonová se éluuje později, což zvyšuje čistotu xylosové frakce a šířku xylosové frakce. Hodnota pH může být upravena v prvním stupni dělení, ale je výhodné upravit ji teprve v druhém stupni dělení vzhledem ke spotřebě chemikálií.

Shora popsaný objev týkající se Mg dělení lže použít také při zpracování Ca-sulfitového výluhu.

Dělení se podle vynálezu s výhodou provádí tak, že

a) výluh z vaření se siřičitanem hořečnatým se chromatografuje na hořečnaté dělící pryskyřici, takže se získá frakce bohatá na xylosu, směsná frakce a zbylá frakce v horečnatě formě, a

b) získaná frakce bohatá na xylosu se chromatografuje na dělící pryskyřici, která je ve formě hořečnaté soli nebo ve formě soli jednomocného kovu, a isoluje se frakce obohacená xylosou, frakce, která je obohacena kyselinou xylonovou a frakce, která je ve formě soli.

Jestliže se dělící pryskyřice, která je ve formě jednomocného kovu, s výhodou sodíku, používá ve stupni ad b) , frakce obsahující xylosu, získaná ve stupni ad a), se před stupněm ad b) změkčí. Jestliže pryskyřice je ve stupni b) v hořečnaté formě, pH frakce získané ve stupni ad a) se s výhodu upraví na hodnotu 3,0 až 6,5, zvláště 5,5.

Dělení se může provádět také extrakcí, s výhodou ethanolem, na ionexu nebo krystalizací xylonátu hořečnatého.

Ukázalo se, že oddělená xylosa a kyselina xylonová sé mo9 9

9 9 · · 99« 9 9« 9

999 9* · 999* • 999 9 9 9 9 9 999 999 • 9 9 9 9 ·9 *999 99 99 9*9 99 99 hou redukovat katalyticky nebo použitím hydridu kovu, jako je hydridoboritan sodný. Redukce se s výhodou provádí katalyticky. V tomto případě mezi výhodné katalyzátory patří katalyzátory typu Raneyových katalyzátorů a katalyzátorů ušlechtilých kovů, jako je Ru, Pd, Rh a Pt, zvláště Ru.

Vhodnou teplotou při katalytické redukci je teplota 70 až 150, s výhodou 100 až 130 °C. Redukce se s výhodou provádí za tlaku 5 až 20 MPa, š výhodou 10 až 13 MPa. S výhodou je pH xylosy, která se má redukovat, mezi 5 a 7 a pH kyseliny xylonové je s výhodou mez i 1,5 a 2,5.

Frakce xylosy a kyseliny xylonové, které mají být před redukci rozděleny, musí být co možná vyčištěny, například na ionexu. Frakce xylosy a kyseliny xylonové mohou vyžadovat další čištění neutralizací/vysrážením/filtrací a/nebo zpracováním s uhlím nebo adsorbentem. Je také možné použít dvoustupňovou hydrogenaci, což znamená, že v prvním stupni se hydrogenace provádí například působením RaneyoVa niklu jako katalyzátoru a v druhém stupni se jako katalyzátor použije ušlechtilý kov. Způsob provedení vynálezu spočívá v provedení předoxidace. V tomto případě je oddělení koncentrátu kyseliny xylonové od roztoku účinnější. Xylitol vyrobený podle vynálezu se může s výhodou isolovat z roztoku produktu redukce chromatograf icky nebo s výhodou krystalizaci.

Způsob, podle vynálezu umožňuje, značně, snížit .ceny .výrobě-„ ného xylitolu. Tento způsob umožňuje například lepší použití » * ♦ suroviny (surovina je postačující pro až dvojnásobné množství xylitolu).

Následující příklady ilustrují tento vynález.

• fl ·· · · » * * · » · * · · fl · fl ·« fl * v fl • · · ···« ·· flfl « ·» flfl «· « « · fl • fl · fl fl • · ·»« ··fl • flfl • ·» flfl fl’

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Mg-Na dělení

Vzorek získaný z výluhu vaření se siřičitanem horečnatým sě chromatografuje známým způsobem (spis WO 94/26 380) použitím silně kyselého katexu (polystyrénový základní skelet aktivovaný sulfonací) v hóřečnaté formě. Získá se frakce bohatá na xylosu, směsná frakce a zbylá frakce obsahující hořčík, která se vrátí do výroby varné kyseliny vařením se siřičitanem horečnatým. Frakce bohatá na xylosu se změkčí nebo se z ní odstraní kationty silným katexem (Dow 88) , který byl v H⁺ formě a který byl regenerován kyselinou sírovou. Teplota byla 50 °C a průtok 2 objemy kolony za hodinu. Refraktometrický obsah suchých pevných látek (RDS) napájecí frakce byl 20 % hmotn. a délka cyklu byla 0,6 kg suchého materiálu/0,5 1 pryskyřice.

Hodnota pH získaného změkčeného (s odstraněnými kationtý) sirupu bylo hydroxidem sodným upravena na 5,5. Kationtý v něm obsažené byly hlavně sodíkové ionty. Sirup ztíží obsahoval jakékoliv dvojmocné kationtý. Sirup byl chromatograf ován na silně kyselém katexu (Finex VO 9 C^TN) v sodíkové formě. Byla získána frakce, která byla zkoncentrována, pokud jde o xylosu, a která byla isolována, a zbylá frakce ve formě soli (frakce soli), která obsahovala velká množství sodíku. Množství xylosy v napájecí frakci bylo 37,2% hmotn. suchého materiálu. Množství xylosy ve frakci produktu získané po dělení bylo 55 % hmotn. suchého mateiřálu a ve zbývající frakci 2 % hmótn. suchého materiálu.

Z frakce soli odstraněny kationtý použitím silně kyselého katexu v H⁺ formě (Dow 88™) . Průtok byl 2 objemy kolony za hodinu, teplota 50 °C. Obsah suchých pevných látek (RDS) napájecí frakce byl 5,6 % hmotn. Celková délka cyklu byla 7,2 1/1 pryskyřice. Hodnota pH frakce frakce soli s odstraněnými kationtý «· *>

» · * 4 • · 4 · * · »« · · · · • ·· · ·· byla 1 a frakce obsahovala 0,252 ekvivalente H⁺/l. Celá frakce soli s odstraněnými kationty (7,2 1) byla použita pro regeneraci změkčující pryskyřice (500 ml) obsahující hlavně horečnaté ionty. Regenerace byla provedena tak, že kyselá frakce byla získána na začátku cyklu a další kyselina byla použita pro převedení změkčující pryskyřice v horečnaté formě přímo na H⁺ formu. Frakce (obsahující Na) pryskyřice po odstranění kationtů získaná na počátku regeneračního cyklu byla použita pro převedení změkčující pryskyřice ná Na formu. Kapacity a obsahy kationtů pryskyřic v různých stupních změkčování a odstraňování kationtů jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Analýza pryskyřice> iontové formy v různých stupních změkčováni a odstraňování kationtů

	H (ekv. na 1)	Na	K	Ca	Mg	Fe	kationty (ekv./1)
před změkčením
napájení druhého dělení		1,67
po změkčení před odstraněním	0,04	0	0,02	0,09	1,73	0	1,88
kationtů ze zbytku po odstranění kationtů ze zbytku před regenerací změk-	1,65	1,74’	0,02	0,11	0,02	0	1,89
čujicí pryskyřice po kyselé regeneraci		0	0,02	0,08	1,73	0	1,83
(přidána kyselina)	1,67

Příklad 2

Mg-Mg dělení

Druhé dělení Mg výluhu (stupeň b)) se provádí na chromatograf ické koloně s Mg* dělící pryskyřici za následujících podmínek:

dělící pryskyřice: Finex V 11 C™, DVB* 6,5 % teplota: 65 °C pratok: 0,9 m/h * Sulfonoyaná pryskyřice s polystyrénovým skeletem, zesíťovaný divinylbenzenem.

Čistota xylosy v napájení byla 29,1 % hmotn. suchého materiálu a čistota kyseliny xylonové byla 21,6 % hmotn. suchého materiálu. Byly isolovány tři frakce, čistota xylosy v xylosové frakci byla 44 % hmotn. suchého materiálu a obsah kyseliny xylonové ve frakci kyseliny xylonové byl 41 % hmotn,. suchého materiálu. Pořadí elůce isolovaných frakcí bylo: sůl, xylosa, xylonová kyselina.

Jestliže se dělení provádí s roztokem, jehož pH nebylo Upraveno (pH 2,1), kapacita frakce xylosa byla 5,2 kg suchého materiálu/h/m³. Jestliže bylo pH kapaliny upraveno oxidemhorečnatým před dělením na hodnotu 3,5, 4,5, 5,3 a 6,5, kapacita xylosy byla 11,8, 10,7, 11,6 a 10,7 kg suchého materiálu/h/m³. Jestliže pH dělení bylo zvýšeno, bylo dosaženo lepšího dělení díky silnější přilnavosti kyseliny xylonové na pryskyřici.

Příklad 3

Mg-Mg dělení

Druhé dělení Mg výluhu s dělící pryskyřicí podle příkladu 2 se provádí na chromatografické koloně v Mg⁺ foťmě za podmínek popsaných v příkladu 2. Frakce xylosy a xylonové kyseliny měly čistoty popsané v tabulce 2.

» » ·

I · ♦ ·« · 1 ·· ·♦ ·· * · · * · ♦ * » · * · • · · · · · * • · · ♦ • «· · · · · ·

Tabulka 2 čistoty frakcí získaných při dělení II Mg výluhu

pH	napájecí % hmotn.	frakce xylosy	% hmotn. suchého materiálu	frakce kys. % hmotn.
roztok	suchého materiálu	xylonové	suchého materiálu
	% hmotn.	% hmotn.	% hmotn	. % hmotn.	% hmotn.	% hmotn.
	xylosy	kyseliny	xylosy	kyseliny	xylosy	kyseliny
		xylonové		xylonové		xylonové
2,1	29,1	21,6	44,0	29,9	39,9	41,8
3,5	28,1	19,8	44,0	18,8	8,2	44,6
4,5	26,7	19,4	44,0	13,9	10,6	40,8
5,3	27,7	19,8	44,0	11,4	11,1	41,5
5,5	34,0	35,0	52,0	34,0	2,0	76,0
6,5	26,3	18,9	44,0	13,6	8,8	39,5

Příklad 4

Oddělení xylosy a kyseliny xylonové z Ca-sulfitového výluhu extrakcí ethanolem

Komerčně dostupný suchý a práškovaný Ca-sulfitový výluh listnatých stromů, jehož složení je uvedeno v tabulce 3 (1), se extrahuje ethanolem. Množství prásku v extraktu bylo 1500 g a množství 95% ethanolu bylo 15 1. Tato směs se míchá 4 hodiny při 50 °G, potom se zfiltruje a získaný koláč se vysuší. Množství rozpuštěných pevných látek bylo 32 % hmotn. Filtrát se odpaří na rotačním ódpařováku za sníženého tlaku. Odpařený zbytek se rozpustí v 8 litrech vody. Složení tohoto roztoku je uvedeno v tabulce 3 (2). Výtěžek xylosy byl 78 % hmotn. a výtěžek kyseliny xylonové 43 % hmotn. Výtěžky se zvýšily na 95, případně na 56 % hmotn., jestliže se ethanolová extrakce zopakuje.

«· * l · « 4 ·♦« ·

Tabulka 3

Dělení xylosy a kyseliny xylonové extrakci ethanolem

		výchozí materiál 1	extrakt 2
obsah suchých pevných látek	(g/100 g)‘	96	21
neutrální oligosachařidy	(% hmotn. suché hmotnosti)	1,1	2,6
glukosa	(% hmotn. suché hmotnosti)	1,5	2,8
xylosa	(% hmotn. suché hmotnosti)	12,5	24,1
galaktosa-ramnosa	(% hmotn. suché hmotnosti)	1,6	3,0
mannosa	(% hmotn. suché hmotnosti)	1,1	1,9
kyselina xylonová	(% hmotn. suché hmotnosti)	5,2	5,4

Obsah suchých pevných látek prášku byl stanoven způsobem podle K. Fischera a obsah suchých pevných látek roztoku byl stanoven refraktometricky použitím tabulek indexu lomu čisté xylosy.

·· φφ φφ φ φφ φφ • · φ φ a · · · · φ · · • · · φ φ φ φ · φ φ • ΦΦΦ ΦΦΦ φ φ φφφ φφφ * φφφφ · φ φφφφ φφ φφ φφφ φφ φφ

Příklad 5

Oxidace xylosy na kyselinu xylonovou

Do autoklávů se dá 3,6 g MgO, 6 g xylosy a 200 g roztoku S0₂ (koncentrace 70 až 71 g SO₂/1). Autoklávy se uzavřou a vloží se do glycerolové lázně o teplotě 150 °C. Autoklávy se v této lázni ponechají 1 h, 2 h, 4 h a 6 h, načež se ochladí. Roztok se zfiltruje a analyzuje. 67 % hmotn. xylosy bylo zoxidováno na kyselinu xylonovou během dvou hodin.

Tabulka 4

Oxidace xylosy na kyselinu xylonovou

doba	xylosa (g/1)	kys. xylonová (g/1)
0	30,0	0,0
1	8,8	16,8
2	4,2	20,1
4	2,8	17
6	1	16,5

Příklad 6

Krystalizace Mg-xylonátu z vody

Výchozím roztokem byla frakce kyseliny xylonové oddělená od Mg-sulfitového výluhu. Frakce kyseliny xylonové byla krystalována při 10 °c. Matečné louhy byly odděleny dekantací. Materiál krystalů Mg-xylonátu (suchá hmotnost 56,2 % hmotn., Čistota 58,5 % hmotn. vypočteno jako suchý materiál kyseliny xylonové) býl krystalován z roztoku ethanol-voda v poměru 120 g materiálu krystalů/l litr ethanolu. Krystaly byly vysušeny za teploty místnosti, čistota krystalů Mg-xylonátu byla 80,9 % hmotn. vypočteno jako suchý materiál kyseliny xylonové. Krystaly byly

ΦΦ ♦· ·· • ' φ · φ φ ·

ΦΦΦ a · • ··· · φ φ • φ φ · φφφφ φφ *· • · · φ · • Φ ΦΦΦ· • « · · · • φ ΦΦΦ ΦΦΦ φ φ φ ··· ·* ·· rozpuštěny ve vodě na 50% (hmotn.) roztok. Barva byla z roztoku odstraněna aktivním uhlím a filtrací.

Roztok xylonátu horečnatého (2040 g, obsah suchých pevných látek 45,8 % hmotn. (Karl-Fischer), Čistota kyseliny xylonové 79,3 % hmotn. suchého materiálu) se přenese do dvoulitrové nádoby (napájecí roztok) , kde se Mg-xylónát krystaluje následujícím způsobem.

Tento materiál (T^^^ 57 °G) se naočkuje 1 ml roztoku xylonátu hořečnatého. Jednu hodinu po naočkování se aktivuje 70-hodinový chladící program (60 až 2Q °C). Po lineárním chladícím programu se Mg-xylonát udržuje za konstantní teploty (20 °C) 72 hodiny. Krystaly se odfiltruji a promyjí se ethanolem. Tyto krystaly se vysuší při 45 °c. Výtěžek byl 337 g. čistota kyseliny xylonové byla 94,3 % hmotn. vztaženo na suchý materiál .

Příklad 7

Krystalizace Mg-xylonátu z vody

Výchozím roztokem byla frakce kyseliny xylonové oddělená od Mg-sulf itového výluhu. Frakce kyseliny xylonové byla krystalována při 10 °C. Matečné louhy byly odděleny dekantaci. Materiál krystalů Mg-xylonátu byl krystalován z roztoku ethanol-voda v poměru 120 až 150 g materiálu krystalů/1 litr ethanolu. Krystaly byly vysušeny za teploty místnosti, čistota krystalů “ I ·

Mg-xylonátu byla 80 až 94 % hmotn. vypočteno jako suchý materiál kyseliny xylonové. Krystaly byly rozpuštěny ve vodě na roztok obsahující 35 %.hmotn. kyseliny xýlónové o čistotě 71 % hmotn.

Roztok xylonátu hořečnatého (18,4 kg, RDS 34,3 % hmotn.) se použije jako napájecí roztok. Z roztoku se odpaří voda (^Tmateriéiu ⁴θ 55 °C) . Když RDS tohoto materiálu dosáhne 52,8 % hmotn., přenese se tento materiál do šestilitrové chladící «4 ·· 44

4 4 * «4

4 4 4 4 ··♦ · · 4 • 4 4

4444 44 44 • 44 44

4 4 4 4

4 4 4 4 · 444 444

4 4

444 4« 44 krystalizační nádoby (7,1 kg) . Po 30 minutách se tento materiál naočkuje 0,7 g krystale xylonátu horečnatého při 63 °C. Jednu hodinu po naočkování se aktivuje 70-hodinóvý chladící program (60 až 20 °C). Materiál, který má Čistotu kyseliny xylonové 72,8 % hmotn. na bázi suchého materiálu a obsah suchých pevných látek 47,9 % hmotn. (Karl-Fischer), se odstřeďuje 5 minut při 4500 otáčkách za minutu a vysuší se při 45 °C. Výtěžek byl 1285 g. Čistota kyseliny xylonové krystalů Mg-xylonátu byla 90,2 % hmotn. vztaženo na suchý materiál.

Příklad 8

Krystalizace Mg-xylónátu z vody

Výchozím roztokem byla frakce kyseliny xylonové oddělená od Mg-sulfitového výluhu.

Roztok xylonátu horečnatého (20,6 kg, RDS 40,8 % hmotn.) se použije jako napájecí roztok. Z roztoku se odpaří voda (^Tmaťe_riáiu ^{40 55} °^c) · Když RDS tohoto materiálu dosáhne 59,5 % hmotn., dojde ke spotánní krystalizaci. Materiál se přenese do destilitrově křystalizáční nádoby. Po 15 minutách se aktivuje 18-hodinový chladiči program (60 až 20 °C) . Materiál, který má čistotu kyseliny xylonové 74,2 % hmotn. na bázi suchého materiálu a obsah suchých pevných látek 51,5 % hmotn. (Karl-Fischer), se odstřeďuje 5 minut při 4500 otáčkách za minutu, promyje a vysuší se při 45 °C. Výtěžek byl 3,4 kg krystalů. Čistota kyseliny xylonové krystalů Mg-xylonátu byla 82,5 % hmotn. vztaženo na suchý materiál.

Příklad 9

Adsorpce kyseliny xylonové na mírně bazickém anexu

Napájecím roztokem byla xylosová frakce z prvního dělení podle příkladu 1 z chromatograf ického dělení Mg-sulfitového výluhu. Tato frakce byla dodávána do řady iontoměničů obsahují« · • flfl • fl fl<

• · · · flfl * »fl ·· • · · · • · · · • flfl «4« fl • fl flfl flflfl· flfl • fl cích silně kyselý katex (Dow 88™) a dva mírně bazické anexy (Dow 66^T<) . Kationty ulpějí na katexu a kyselina xylonová se uvolní ze své soli, t j. převede se na volnou kyselinu, přičemž anionty ulpějí na anéxu.

Obsah pevných látek napájecího roztoku byl 32 % hmotn., teplota byla 40 °C a průtok 2 bv/h/kolónu (bv znamená objem kolony). V tomto pokusu byl zpracován roztok v množství odpovídajícím celkovému objemu pryskyřice.

V tomto případě kyselina xylonová ulpěla na obou pryskyřicích: 22 g/1 pryskyřice na první z nich a 83 g/1 pryskyřice na druhé pryskyřici. Analýzy napájecího materiálu a produktu jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5 % hmotn. suchého materiálu xylosa kys. xylonová napájecí roztok 49,4 17,9 produkt 75,2 4,8

Příklad 10

Děleni xylosy mírně kyselým katexem

Chromatografické dělení Mg-sulfitového výluhu bylo prováděno na mírně kyselém katexu, Finex CA 25 GC™. Téplota byla 65 °C a průtok 0,19 m/h. Napájecí roztok měl pH 1,2 a obsah xylosy 9,8 % hmotn. Kapacita frakce xylosy s Čistotou frakce 25 % hmotn. byla 9,6 kg suchého materiálu/m³/h a maximální Čistota xylosy při dělení byla 31,4 % hmotn. Obsah kyseliny xylonové v napájecím roztoku byl 5,5 % hmotn./suchý materiál (RDS) a v β ·

99« *· ·· «9 • * » * « · · « · · * « « • · « ···· 9« ·· • 4 »9 • · « · · · · *9« *»* • I ·· xylosové frakci 16,7 % hmotn./suchý materiál. Pořadí eluce bylo: většina soli, následovala téměř současně xylosa a kyselina xylonová (kyselina xylonová nepatrně později).

Příklad 11

Dělení xylosy mírně kyselým katexem

Chromatografické dělení Mg-sulfitového výluhu bylo prováděno na mírně kyselém katexu, Purolite C 107™. Teplota byla 65 °C a průtok 0,7 m/h. Napájecí roztok měl pH 4,5 a obsah xylosy 10,9 % hmotn. Kapacita frakce xylosy s čistotou frakce 25 % hmotn. byla 19,0 kg suchého materiálu/m³/h a s čistotou frakce 25 % hmotn. byla 7,8 kg suchého materiálu/m³/h. Maximální čistota xylosy při dělení byla 42,7 % hmotn. Obsah kyseliny xylonóvé v napájecím roztoku byl 5,6 % hmotn./Suchý materiál. Čistota kyseliny xylonové v xylosové frakci s čistotou frakce 25 % hmotn,/suchý materiál xylosy byla 11,7 % hmotn./suchý materiál a v xylosové frakci s čistotou frakce 40 % hmotn./suchý materiál xylosy byla čistota kyseliny xylonové 18,5 % hmotn./suchý materiál. Soli, xylosa a kyselina xylonová byly eluovány téměř současně (kyselina xylonová nepatrně později).

Příklad 12

Dělení xylosy katexem podobajícím se vláknu

Chromatografické dělení Mg-sulfitového výluhu bylo prováděno na zdánlivě vláknitém katexu, Smoptec 101,3™, polystyrénový skelet, který je aktivován kyselinou sulfonovou. Teplota byla 65 °C a průtok 1,8 m/h. Napájecí roztok měl pH 2,2 a obsah xylosy. 8,9 % hmotn. Maximální čistota xylosy při dělení byla 23^4 % hmotn. Obsah kyseliny xylonové v napájecím roztoku byl 5,1 % hmotn./suchý materiál (RDS) a maximální čistota v xylosové frakci byla 15,0 % hmotn./suchý materiál. Pořadí eluce bylo: většina soli a xylosa a kyselina xylonová současně.

*» «· >· » « * · * *

4 4 4 4

444 44 4

4 4 4

4444 44 44

44 44

4 · 4 4

4 · 4 4 4 444444 • · 4

4·· 44 44

Příklad 13

Dělení xylosy silně kyselým katexem

Chromatografické dělení Mg-sulfitového výluhu bylo prováděno na silně kyselém katexu, Finex CS 11 GC™. Teplota byla 65 °C a prfttok 0,7 m/h. Napájecí roztok měl pH 1,0 a obsah xylosy lij9 hmotn. Kapacita frakce xylosy s čistotou frakce 4 0 % hmotn. byla 11,2 kg suchého materiálu/m³/h a maximální čistota xylosy při dělení byla 44,8 % hmotn. Obsah kyseliny xylonové v napájecím roztoku byl 5,5 % hmotn./suchý materiál (RDS) a v xylosóvé frakci 25 % hmotn./suchý materiál. Pořadí eluce bylo: většina soli, xylosa a kyselina xylonová. Poslední dvě frakce se částečně překrývaly.

Příklad 14

Oxidace xylosy

Do autokláva se dají 2 g MgQ, 62 g kapaliny sulfitového výluhu a 140 g roztoku S0₂ (koncentrace 70 až 72 g S0₂/l) . Autoklávy se uzavřou a vloží se do glycerolové lázně o teplotě 150 °C. Autoklávy se v této lázni ponechají 30 minut, 1 h, 2 h a 4 h, načež se ochladí. Roztok se zfiltruje a analyzuje. 28 % hmotn. xylosy bylo zoxidováno na kyselinu xylonovou během čtyř hodini

444 •1 4* 44

4 4 * « ·

4 · 4 4

444 4 · 4 · 4 4

4444 4« 44

44 · · 4 « 4 4 4

4·4 444

4 *4

Tabulka 6

Oxidace xylosy na kyselinu xylonovou

doba	xylosa (g/l)	kys. xylonová (g/l)
0	20,1	10,0
30 minut	15,8	10,7
l hodina	11,7	13,9
2 hodiny	7,7	15,7
4 hodiny	5,7	15,4

Příklad 15

Hydrogenace kyseliny xyloriové

Surovinou byla frakce kyseliny xylonově, která byla připravena ták, jak je popsáno v příkladech 6, 7 a 8, a ze které byl katexem odstraněn hořčík.

Hydrogenace se provádí v pětilitrovém autoklávu Medímex (reaktor dávkového typu) při lio °c za tlaku 13 MPa s použitím ruthenia na uhlí jako katalyzátoru (5 % hmotn. Ru ha uhlí, Engelhard CP 56 x L/R/WW), dávka byla 18 % hmotn. ze suchého materiálu. Doba hydrogenace byla 3 hodiny. Tabulka 7 ukazuje složení výchozího materiálu a získaného produktu.

• » * · * · · v ·	• · •	• ··	11 11 * · · ·

« · · · *	•	*	• ·« «·*
• ·	*	Φ	• i
	··	···	11 ··

Tabulka 7

Hydrogenace kyseliny xylonové

složení (% hmotn, ze suchého materiálu)
	výchozí materiál	produkt
kyselina xylonová	94,2	8,3
xylitol	0	75,9
arabinitol	0	6,6
xylosa	1,1	0

Příklad 16

Redukce hydridoboritanem sodným oxidované frakce xylosa-kyselina xylonová získané chromatografickým dělením

Reakce se provádí za normálního tlaku a za teploty místnosti mícháním. Reakční doba byla 2 hodiny po tom, co bylo přidáno reakční činidlo (přidáváno postupně)·.. Frakce byla zredukována jako taková po projití katexem při obsahu suchých pevných látek 10 % hmotn. Hydridoboritan sodný se přidává v poměru 3 g/ /100 g hmotnosti roztoku (= 10 g suchého materiálu). Hydridoboritan sodný se přidává ve formě 4% (hmotn.) vodného roztoku. Reakce se ukončí okyseléním roztoku 6N kyselinou chlorovodíkovou (pH 2). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8.

φ* ·Φ * • · · v · * ♦ φ · · · ♦ · • φ · » φ φ * · • « · · ·

9·99 ·· ·* ·*· ·* 4»

Φ · · • 9 9 9

999 Φ Φ «

Φ Φ

99

Tabulka 8

Redukce hydridoboritanem sodným oxidované frakce xylosa-kyselina xylonová složení (¾ hmotn. ze suchého materiálu) xylosa kyselina xylitol

kyselinová frakce	1,7	7,5	0
frakce zredukované kys.	0,2	3,1	2,1
frakce kyseliny + katex	1,9	8,1	0
redukovaná frakce +
+ katex	0,6	3,2	2,4

Příklad 17

Hydrogenace směsi zahuštěné vzhledem ke kyselině xylonové na Raneyově niklu

Kyselina xylonová (166 g/.l) v 70% methanolu se hýdrogenuje v autoklávu na Raneyově niklu (2 gj při 122 °C a tlaku 6,5 MPa 18 hodin. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 9.

Tabulka 9

Hydrogenace směsi zahuštěně vzhledem ke kyselině xylonové složení (% hmotn. ze suchého materiálu) výchozí materiál produkt kyselina xylonová 94,2 xylosa 1,i xylitol 0

63,8

15,0 • · · ·· >· » · · 1 ί · · i • · · · « 1 • i ·« ·

Příklad 18

Hydrogenace s rhodiem směsi zahuštěné vzhledem ke kyselině xylonové

Kyselina xylonová (166 g/1) se hydrogenuje v autoklávu s 0,17 g katalyzátoru (5 % (hmotn.) Rh/2 % (hmotn.) Mo/A1₂0₃) při 140 °C a tlaku 6,5 MPa 18 hodin. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 10.

Tabulka 10

Hydrogenace směsi	zahuštěné vzhledem ke kyselině xylonové
	složení (% hmotn.	ze suchého materiálu)
	výchozí materiál	produkt
kyselina xylonová	94,2	18,7
xylosa	1,1	0
xylitol	0	53,1

Příklad 19

Krystalizace xylitolu

Surovinou byl xylitól vyrobený jak popsáno v příkladech 15 až 18.

Xylitol (97 g, RDS 11,4 % hmotn., napájecí roztok) byl odpařen na RDS obsah 91,4 % hmotn. při 60 °C. Tato hmota byla přenesena do jednolitrové reakční nádoby, kde byla naočkována 0,06 g krystalů xylitolu při 60 °C. Byl aktivován lineární 49-hodinový chladící program (60,5 °C až 30 °C) . Po ochlazení byla teplota hmoty zvýšena o 3 °C a tato hmota byla odstřeďována. čistota xylitolu ve hmotě byla 77 % hmotn. ze suchého materiá• 4 »4 44 · ·· ♦·

4«· 4 4 · * · 4 4 4

4 44 4 444»

44444 4 4 4 444 444

4 4«· · 4

4444 44 ·· ··· ·· ·« lu. Tyto krystaly byly odděleny pětiminutovým odstřeďováním (průměr koše 22 cm, velikost síta 0,15 mm) při 4500 ot/min. Krystaly byly promyty. Výtěžek byl 30 g vysušených krystalů, čistota xylitolu v krystalech byla 81,2 % hmotn. vztaženo na hmotnost suchého materiálu.

Příklad 20

Krystalizace xylitolu

Surovinou byl xylitol vyrobený jak popsáno v příkladech 15 až 18.

Xylitolový roztok byl zfiltrován 12μιη membránou. Xylitol (170 g suchého materiálu: RDS 19,7 % hmotn., napájecí roztok) se odpaří na RDS obsah 91,3 % hmotn. při 60 °C. Tato hmota se přenese do jednolitrové reakční nádoby, kde byla naočkována 0,05 g krystalů xylitolu při 60 °C. Byl aktivován lineární 41-hodinový chladící program (60,5 °C až 30 °G) . Po ochlazení byla teplota hmoty zvýšena o 3 °Č a hmota byla odstřeďována. Čistota xylitolu ve hmotě byla 64,3 % hmotn. ze suchého materiálu. Tyto krystaly byly odděleny pětiminutovým odstřeďováním (průměr koše 22 cm, velikost síta 0,15 mm) při 4500 ot/min. Krystaly byly promyty. Výtěžek byl 54 g vysušených krystalů. Čistota xylitolu v krystalech byla 93,3 % hmotn. vztaženo na hmotnost suchého materiálu.

Příklad 21

Krystalizace xylitolu

Surovinou byl xylitol vyrobený jak popsáno v příkladech 15 až 19.

Xylitolový roztok byl zfiltrován 12μπι membránou. Xylitol (185 g suchého materiálu: RDS 20,9 % hmotn., napájecí roztok) se odpaří na RĎS obsah 92,2 % hmotn. při 60 °C. Tato hmota se «« ·« » « « · • * 9 « ft · · fl • *

I ·· · 99 fl fl » * · 1 » · · '

9 fl fl | « 1 • fl · přenese do jednolitřové reakční nádoby, kde byla naočkována 0,05 g krystalů xylitolu při 56,5 °C. Byl aktivován lineární 69-hodinový chladící program (57 °C až 30 °C) . Po ochlazení byla teplota hmoty zvýšena o 3 °C a hmota byla odstřeďována. Čistota xylitolu ve hmotě byla 56,5 % hmotn. ze suchého materiálu. Tyto krystaly byly odděleny pětiminutovým odstřeďováním (průměr kose 22 cm, velikost síta 0,15 mm) při 4500 ot/min. Krystaly byly promyty. Výtěžek byl 55 g vysušených krystalů. Čistota xylitolu v krystalech byla 6.8,0 % hmotn. vztaženo na hmotnost suchého materiálu.

Příklad 22

Hydrogenace xylosy

Surovinou byla frakce xylosy, která byla připravena tak, jak je popsáno v příkladu 1 a která byla zpracována s konvenčním ionexem.

Hydrogenace se provádí v pětilitrovém autoklávu (Medimex, reaktor dávkového typu) při 100 °C za tlaku 4 MPa. Obsah suchých pevných látek sirupu byl 47,8 % hmotn. Množství katalyzátoru (Raneyův nikl, Chemcat J 10 GS™, vlhká katalyzátorová kaše) bylo 10 % hmotn., vypočteno jako suchý materiál sirupu. Doba reakce byla 90 minut. Tabulka 11 ukazuje obsahy xylitolu a xylosy napájecího roztoku a roztoku produktu.

• * ·· • · « · • · • · · · ·

Tabulka 11

Hydrogenace xylosy

	% hmotn. suchého materiálu
xylosa	xylitol
napájecí roztok	98,9	0
produkt	0	98,6

, ť .··. .-eťJVICPítPíy Llor

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby xylitolu z materiálu, který obsahuje xylosu a kyselinu xylonovou, vyznačující se t í m, že se kyselina xylonová oddělí od materiálu, který obsahuje xylosu a kyselinu xylonovou, materiálem obsahujícím xylosu a kyselinu xylonovou je varná kapalina sulfitového výluhu nebo její část, načež se oddělená kyselina xylonová zredukuje na xylitol a xylitol se isoluje.
2. Způsob výroby xylitolu podle nároku 1, vyznačující se t í m, že dále zahrnuje stupeň, ve kterém se od materiálu obsahujícího xylosu a kyselinu xylonovou oddělí také xylosa.
3. Způsob výroby xylitolu podle nároku 2, vyznačující se t í m, že se oddělená xylosa zredukuje na xylitol a xylitol se isoluje.
4. Způsob výroby xylitolu podle nároku 2, vyznačující se t í m, že se oddělená xylosa krystaluje a isoluje a že se xylonová kyselina možná zreduje na xylitol.
5. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků l až 4, vyznačující se tím, že materiál obsahující xylosu a kyselinu xylonovou znamená varnou kapalinu horečnatého sulfitového výluhu.
6. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že materiál obsahující xylosu a kyselinu xylonovou znamená Varnou kapalinu vápenatého sulfitového výluhu.
7. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků i až 6, v y z n a č u j í c í se t í m, že oddělení se provádí chromatograficky, extrakcí, krystalizaci nebo na • ·' 9 »9 999 « 9

99 99

......«Μ’»*-’.!¹-’?.¹ fe fc « » · ft ·· · · * · ··· ·» fe · · * · »' »«* · · · « fe fefefe fefefe • · · · · · « fefefefe, ·· fefe fefefe »· fefe ionexu.
8. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7,vyznačující se tím, že oddělení se provádí chromatograficky.
9. Způsob výroby xylitolu podle nároku 8, vyznačující se tím, že oddělení se provádí po dávkách nebo jako kontinuální proces.
10. Způsob výroby xylitolu podle nároku 9, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

a) výluh z vaření se siřičitanem hořečnatým se chromatógrafuje na dělící pryskyřici v hořečnaté formě, takže sé získá frakce bohatá na xylosu, směsná frakce a zbylá frakce v horečnaté formě, a

b) získaná frakce bohatá na xylosu se chromatografuje na dělící pryskyřici, která je ve formě hořečnaté soli nebo ve formě soli jednomocného kovu a isoluje sé frakce obohacená xylosou, frakce, která je ve formě soli, a frakce, která je obohacena kyselinou xylonovou.
11. Způsob výroby xylitolu podle, nároku 10, vyznačující se t í m, že zbylá frakce v hořečnaté formě získaná Ve stupni ad a) se vrátí do přípravy kyselého výluhu hořečnatého sulfitového výluhu.
12. Způsob výroby xylitolu podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se t í m, že pryskyřice ve stupních ad á) a b) znamená silně kyselý katex.
13. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 10 až 12, vyznačující s é t í m, že pryskyřice ve stupni b) je ve formě jednomocného kovu.
14. Způsob výroby xylitolu podle nároku 13, vyznačující se t í m, že se jako jednomocný kov používá *· ŮV ·« φ· • « « · *» * • · · · ·Γ · • - ····(· ·' · • · · ♦ ···· >· ·« sodík.

Způsob výroby xylitolu podle nároku 13 nebo 14, značující se tím, že dále obsahuje ve kterém frakce obsahující xylosu ve stupni ad a) stupněm ad b) změkčí.
16.. Způsob výroby xylitolu podle nároku 15, vyznačující se t í m, že se odstranění kationtu provádí katexem v sodíkové formě.
17. Způsob výroby xylitolu podle nároku 15, vyznačující s ě t í m, že se změkčení provádí katexem ve vodíkové formě.
18. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 15 až 17, v y z n a Č u j í c í ,se t í m, že pH frakce obsahující xylosu získané při změkčování je upraveno na 5,5.
19. Způsob výroby xylitolu podle nároku 18, vyznačující se t í m, že se pH upraví hydroxidem sodným.
20. Způsob výroby xylitolu podle nároku 15, vyznačující se ti m, že zbylá frakce ve formě soli, která se Získá ve stupni ád b), se vede katexem ve formě vodíku a získaná kyselina se použije k regeneraci vodíkové formy katéxu, která se vyrobí při změkčování provedeném před stupněm ad b) a která je v horečnaté formě.
21. Způsob výroby xylitolu podle nároku 20, vyznačující se t í m, že pryskyřice ve formě sodíku získaná po výměně kationtu se regeneruje kyselinou a získaná sodná sůl se použije k převedení změkčovací kolony regenerované na vodíkovou formu na sodíkovou formu.
22. Způsob výroby xylitolu podle nároku 21, vyznačující se t í m, že se použije kyselina, která se

444 « 4

4444 44 .Π·*ίΤϊ '‘-pcwusr

4 > 4' 4j_

4 4 4?

·^μ získá převedením změkčovací kolony regenerované na vodíkovou formu na sodíkovou formu.
23. Způsob výroby xylitolu podle nároku 20, vyznačující se t í m, Že se hořečnatá frakce vytvořená při regeneraci katexu použitého pro změkčování vrátí do přípravy kyselého vaření hořečnatého sulfitového výluhu.
24. Způsob výroby xýlitolu podle kteréhokoliv z nároků 10 až 12, vyznačující se tím, že pryskyřice ve stupni ad b) je v hořečnaté formě.
25. Způsob výroby xylitolu podle nároku 24, vyznačující se t í m, že se pH frakce bohaté na xylosu a získané ve stupni ád áj upraví na pH 3,5 až 6,5.
26. Způsob výroby xylitolu podle nároku 25, vyznačující se t í m, že se pH upraví na hodnotu 5.5.
27. Způsob výroby xylitolu podlé nároku 25 nebo 26, v y načující se tím, že se pH upraví oxidem hořečnatým.
28. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 10 nebo 24 až 27, v y ž n a č u j í c í se t í m, že se xylonát hořečnatý získaný ve stupni ad b) krystaluje.
29. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se dělení provádí extrakcí.
30. Způsob výroby xylitolu podle nároku 29, vyznačující se t í m, že se extrakce provádí ethanolem.
31. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až

4, vyznačující se tím, že se dělení provádí ionexem.

·· O *4«· 44 • · 4 4 4 • 4·· 9 · 4 • 4 4 4

4444 4« ·4

4 44 44 • 4 · · · 4

4 « · 4 4 f · *44 44· • · 4 •44 44 44
32. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 nebo 5 až 31, vyznačující se tím, že se oddělená xylosa před redukcí oxiduje na kyselinu xylonovou.
33. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 nebo 5 až 32, vyznačující se t í m, že se tato redukce provádí katalyticky.
34. Způsob výroby xylitolu podle nároku 33, vyznačující se t í m, že se jako katalyzátor použije Ru, Pd, Pt, Raneyův nikl nebo Rh.
35. Způsob výroby xylitolu podle nároku 34, vyznačující se t í m, že se jako katalyzátor použije Ru.
36. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 33 až 35, vyznačující se t í m, že se tato redukce provádí při 70 až 150 °C.
37. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 33 až 36, vyznačující se t í m, že se redukce provádí za tlaku. 10 až 13 MPa.
38. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 33 až 37, vyznačující se tím, že se redukce xylosy provádí při pH 5 až 7 a redukce kyseliny xylonové při pH 1,5 aŽ 2,5.
39. Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 a 5 až 32, vyznačující se t í m, že se redukce provádí použitím hydridu kovu jako reakčního činidla.
40. Způsob výroby xylitolu podle nároku 39, vyznačující se t í m, Žě se jako reakční činidlo typu hydridu kovu používá hydridoboritan sodný.

-Γ.” «· • 9 · 9 • · · • » *· • • flflfl flfl » fl fl * • fl fl fl · fl» • fl flfl • · fl fl • flfl « • ··« «·« • fl flfl flfl

Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 nebo 5 až 40, vyznačující se tím, že se xylitol oddělí z roztoku produktu redukce chromatograf icky.

Způsob výroby xylitolu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 nebo 5 až 40, vyznačující se tím, že se xylitol oddělí z roztoku produktu redukce krystalizací.