CZ64398A3

CZ64398A3 - Mikroemulze jako nosič pro podávání účinných látek

Info

Publication number: CZ64398A3
Application number: CZ98643A
Authority: CZ
Inventors: Corswant Christian Von
Original assignee: Astra Aktiebolag
Priority date: 1995-09-12
Filing date: 1996-09-04
Publication date: 1998-08-12
Also published as: IL123638A0; MX9801755A; NO981021L; US6602511B2; TR199800437T1; HUP9901215A2; NO981021D0; EP0850046B1; EP0850046A2; KR19990044569A; CA2230730C; CN1160057C; IL123638A; CA2230730A1; DE69625213T2; AU7003796A; RU2164134C2; BR9610089A; KR100448953B1; CN1201386A

Description

MIKROEMULZE JAKO NOSIČ PRO PODÁVÁNÍ ÚČINNÝCH LÁTEK

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká mikroemulze používané jako farmaceuticky přijatelný nosič pro podávání jedné nebo více aktivních sloučenin parenterálně, ale též orálně a transdermálně, právě tak jako postupu přípravy a použití takové mikroemulze.

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout takový nosič, který zvyšuje rozpustnost sloučeniny, která je ve vodě málo rozpustná a který není toxický.

Dosavadní stav techniky

Mnoho nových farmaceuticky aktivních sloučenin, které jsou v současnosti připravovány, mají nízkou rozpustnost ve vodě. Tento fakt by mohl představovat problém, pokud se má látka podávat parenterálně, např. intravenózně, intraperitoneálně, intramuskulámě nebo subkutánne. V těchto případech je nutný nosič, který zvyšuje rozpustnost aktivní sloučeniny. Rozpustnost ve vodě je často nutné zvýšit 1000 krát až 10000 krát, aby se dosáhlo vhodných objemů pro podávání. Systémy používané v současné době jsou;

rozpouštědla, která jsou možná míchat s vodou, jako např. propylenglykol, polyethylenglykol, ethanol atd.;

povrchově aktivní látky tvořící agregáty, ve kterých lze rozpustit nerozpustné látky, např. ethoxylovaný ricínový olej, smíšené micely lecithinu + žlučové soli;

polyethylenové oxidové deriváty sorbitanových monoesterů, diesterů a triesterů;

« · · · • · komplexující činidla jakými jsou cyklodextriny;

emulze, např. sójový olej + vaječný lecithin.

Všechny tyto systémy mají rozdílné nedostatky. Rozpouštědla, která je možné míchat s vodou, vyžadují vysoké koncentrace, aby byly účinné. Rozpouštěcí schopnost povrchově aktivních látek a komplexujících činidel je často nedostatečná. Emulze jsou termodynamicky nestálé a nepropustné, což stěžuje rozhodnutí rozhodnout, zda-li je aktivní látka zcela rozpuštěna nebo ne. Na druhé straně, mikroemulze jsou termodynamicky stabilní směsi, které jsou tvořeny spontánně, aniž by bylo nutné dodávat nějakou vnější energii, např. mechanické míchání, zahřívání, ozařování ultrazvukem atd. Mikroemulze jsou též propustné, což je činí lepšími ve srovnání s obyčejnými emulzemi pro použití jako nosičů farmaceuticky aktivních sloučenin.

Jeden předmět tohoto vynálezu je poskytnout mikroemulzi za použití minimálních množství povrchově aktivních látek pro využití jako nosiče pro parenterální, právě tak jako orální a transdermální podávání jedné nebo více farmaceuticky aktivních látek.

Výhodou při používání mikroemulze je vysoká rozpouštěcí schopnost a skutečnost, že je jednak termodynamicky stabilní a jednak průsvitná. V EP 211 258 je popsána příprava „mikroemulze olej ve vodě“ pro parenterální používání, která se skládá z farmaceuticky přijatelných tuků, lipofilních substancí a jejich směsí a dále z fosfolipidního emulgátoru ve vodní fázi. Avšak zde je mikroemulgace dosaženo mechanickým energickým inputem, tj. zmenšením velikosti kapky mikrofluidizací. Toto není mikroemulze v souhlase s klasickou definicí mikroemulze - „ mikroemulze je definována jako systém vody, oleje a amfifilinu, jako opticky izotropní a termodynamicky stabilní kapalný roztok“ (Danielsson, I., Lindman, B., Colloids and Surfaces, 1981, 3, p 391). Mikroemulze typu olej ve vodě pro parenterální používání je popsána v FR 2 553 661. Tato mikroemulze obsahuje iontovou povrchově aktivní látku a alifatický polyol nebo aromatický alkohol, mající přinejmenším 4 uhlíkové atomy, jako společnou povrchově aktivní látku. V příklade takovéto specifikace je poměr lipofilní fáze: povrchově aktivní látka 1:1. V WO 92/18147 je mikroemulze typu voda v oleji ve vodě popsána tak, že se snadno převádí na emulzi nebo mikroemulzi typu olej ve vodě přidáním vodní tekutiny. Tato mikroemulze obsahuje hydrofilní ve vodě rozpustnou aktivní látku. Avšak je pravděpodobně nemožné použít tak nízké množství povrchově aktivní látky, jaké je popsáno v nárocích, protože zde existuje potřeba pro jistý druh modifikátoru povrchově aktivní látky, aby se snížilo množství povrchově aktivní látky. Dále US 4 712 239 popisuje vícesložkové systémy pro použití ve farmaceutických produktech, systémy se skládají z oleje, neiontové povrchově aktivní látky s hydrofilní - lipofilní rovnováhou přes 8 a společnou povrchově aktivní látku, což je částečně ether nebo ester polyhydroxyalkoholu a mastný alkohol (C₆.22) nebo kyselinu. Lze též použít vodní fázi a terapeutické činidlo muže být lipofilní nebo hydrofilní. Říká se, že takovéto systémy poskytují zvýšené transdermální přenosové charakteristiky, V příkladě 1 formulace X a XI obsahují isopropanol, což činí tyto formulace nevhodnými pro parenterální podávání. Dále by mělo být poznamenáno, že v příkladě 1, formulace I, poměr triglyceridů o středně velkých řetězcích k parciálním esterům kyselin kaprylové a kaprinové s glycerolem je 1: 1,5. Též WO 93/02664 popisuje mikroemulzi, ale pouze ve formě mikroemulze voda v oleji. Mezi jinými též zahrnuje terapeutické činidlo rozpustné ve vodě. V EP 334 777 je mikroemulze pro parenterální a orální podávání kosmetických nebo farmaceutických přípravků uvedena jako skládající se z jedné polární a jedné lipidní fáze a používající směs povrchově aktivních látek založených na polyethylenglykolu a pólyglycerolu. Množství povrchově aktivních látek musí být váhově vyšší než 15 %, aby se dosáhlo mikroemulgace podle výše uvedené definice.

Žádný z výše uvedených dokumentů nezahrnuje netoxickou mikroemulzi vhodnou pro parentální podávání látek majících nízkou rozpustnost ve vodě, která by mohla být ve formě mikroemulze olej ve vodě nebo mikroemulze ve dvojitě spojité formě. Proto existuje potřeba nového nosiče, který má výše uvedené charakteristiky.

Stručný popis vynálezu

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout farmaceuticky přijatelný netoxický nosič, který zvyšuje rozpustnost sloučenin majících nízkou rozpustnost ve vodě a který je ve formě stabilní, průsvitné mikroemulze vhodné pro parenterální, právě tak jako orální a transdermální podávání jedné nebo více aktivních sloučenin.

Mikroemulze je definována v nároku 1 a další upřednostňovaná uspořádání vynálezu jsou uvedeny v nárocích 2-18.

Podrobný popis vynálezu

Předkládaný vynález uvádí mikroemulzi vhodnou pro parenterální, právě tak jako orální a transdermální podávání jedné nebo více aktivních sloučenin. Překvapivě bylo shledáno, že při použití alespoň dvou typů modifikátorů je možné minimalizovat množství povrchově aktivních látek a takto je pak minimalizována toxicita.

Předkládané mikroemulze se skládají z • · ** * * * * · · ·· • φ · · φ φφφφ • φ ···· · φ · · • · φ φ · *··· φ * · · φ · · φ • φ φ φ β φ· φ · φφφ · φ φφ polární fáze obsahující vodu a volitelně též Činidlo za účelem získání izotonických podmínek a též jednu nebo dvě složky (modifikátory) za účelem nastavení polarity;

nepolární fáze skládající se z přinejmenším jednoho farmaceuticky přijatelného oleje;

směsí hydrofilních a hydrofobních povrchově aktivních látek až do 15 % celkové váhy mikroemulze, přednostně pak 4-12 %.

Polární fáze zahrnuje vodu a volitelně též činidlo za účelem získání izotonických podmínek, např. roztok NaCI nebo glycerolu. Polární fáze též zahrnuje sloučeninu/sloučeniny, které snižují polaritu polární fáze a tím tak snižují množství povrchově aktivní látky. Tyto sloučeniny jsou nazývány modifikátory. Příklady modifikátorů jsou: polyethylenglykol 400 (PEG 400); polyethylenglykol 300 (PEG 300); polyethylenglykol 200 (PEG 200); propylenglykol, glukofurol (polyethylenglykoltetrahydrofyrfurylether); glycerol; sorbitol; mannitol; mono sacharidy; disacharidy; dimethylacetamid; solketal; methylpyrrolidin; 1-hydroxyethyl-2-pyrrolidon nebo hydroxyethyl laktamid. Upřednostňované modifikátory je jeden nebo více z následujících: polyethylenglykol 400 (PEG 400); polyethylenglykol 300 (PEG 300); polyethylenglykol 200 (PEG 200); propylenglykol; glukofurol; glycerol; sorbitol; mannitol; monosacharidy nebo disacharidy. Preferovanější modifikátory je jeden nebo více z následujících: polyethylenglykol 400 (PEG 400); polyethylenglykol 300 (PEG 300); polyethylenglykol 200 (PEG 200); propylenglykol; glukofurol a glycerol. Nej upřednostňovanějším modifikátorem je sloučenina PEG 400.

Modifikátorový film povrchově aktivní látky je inkorporován do polární části filmu povrchově aktivní látky, čímž se zvyšuje plocha pro lipidní polární hlavici a tak se mění spontánní zakřivení lipidních vrstev z lehce stočených tvarů vzhledem k vodě a stávají se více planámí nebo

to* ···· ·· ·« stočené vzhledem k oleji, což snižuje stabilitu lamelámí kapalinokrystalické fáze. Jako modifíkátoru filmu povrchově aktivní látky se dává přednost ethanolu, pro transdermální podávání mohou být též důležité C3 alkoholy.

Nepolární fáze se skiádá s přinejmenším jednoho farmaceuticky přijatelného oleje, což může být triglycerid obsahující mastné kyseliny se 4 18 uhlíkovými atomy; diester propylenglykolu obsahující mastné kyseliny se

4-18 uhlíkovými atomy; monoester mastné kyseliny obsahující alkoholickou část skládající se z 1-5 uhlíkových atomů a Část mastné kyseliny mající 8-22 uhlíkových atomů nebo konečně směsi uvedených látek.

V případě nepolární fáze je přednost dávána triglyceridu obsahujícího přinejmenším 70 % mastné kyseliny mající 8 - 10 uhlíkových atomů; diesteru propylenglykolu obsahující alespoň 70 % mastné kyseliny obsahující 8-10 uhlíkových atomů nebo monoesteru mastné kyseliny jako např. isopropyimyristat, isopropylpalmitat nebo ethyloleat a konečně směsím výše uvedených látek. Upřednostňovanými nepolárními fázemi je triglycerid obsahující přinejmenším 70 % mastné kyseliny mající alespoň 8 10 uhlíkových atomů; diester propylenglykolu obsahující alespoň 70 % mastné kyseliny obsahující 8-10 uhlíkových atomů nebo ispopropylmyristat. Nejupřednostňovanějšími polárními fázemi je bud’ triglycerid obsahující přinejmenším 70 % mastné kyseliny mající alespoň 8 10 uhlíkových atomů nebo isopropyl myristat.

Hydrofobní povrchově aktivní látkou je jedna z lecithinu, sfingolipidů a galaktolipidů. Nejupřednostňovanějšími hydrofobnínti povrchově aktivními látkami je přečištěný lecithin ze sojového oleje, skládající se přinejmenším z 90 % fosfatidylcholinu. Neiontovými hydrofilními povrchově aktivními látkami mohou být ethoxy 1 ováný ricínový olej; ethoxylované mastné estery; mastné estery sacharosy; mono-, di- a a ·· >· ·»·· Μ ·· ···« · · · · · · • · · · ♦ ·· · * ·· • ♦ · · ♦ · · ««« a a • · a· · · · · ·♦ ·♦ *♦ triestery sorbitolu a sorbitan nebo jejich polyoxyethylenové deriváty; alkylglukosidy nebo alkypolyglukosidy; ethoxylované monohydroxyslearové kyseliny a žlučové soli. Upřednostňované hydrofilní povrchově aktivní látky jsou polyethylenglykol (15)-12-hydroxystearat; alkylmaltosid, žlučové soli nebo směsi výše uvedených látek.

Předkládaný vynález poskytuje jednak mikrocmulzi typu olej ve vodě a jednak mikroemulzi ve dvojitě spojité formě. Změnou poměru mezi polární a nepolární fází a též množství modifikátorů smíchaných s vodou v polární fázi je možné získat mikroemulzi buď typu olej ve vodě nebo v dvojitě spojité formě. Mikroemulze předkládaného vynálezu lze použít na rozpouštění aktivních sloučenin pro intravenózní, intraperitoneální nebo intraarteriální podávání. Dají se též použít pro přípravu aktivních sloučenin majících nízkou rozpustnost ve vodě pro subkutánní, intramuskulární nebo transdermální podávání. Další použití mikroemulze může být solubilizace a zvýšená absorpce aktivních sloučenin, které mají nízkou rozpustnost ve vodě, pokud jsou podávány orálně.

Aktivními sloučeninami mohou být např. protonové pumpy, blokovač vápníkového kanálku, beta blokovaČ, inhibitor anestetikum, steroid, antioxidant, inhibitor reninu, alkaloid, cytostatikum, antikoagulant, činidlo regulující tuky, antidepresívum, neuroleptikum, imunosupresant, antibiotikum, protizánětlivé činidlo.

Příprava

Mikroemulze lze připravit mícháním složek v nespecifikovaném pořadí a uvedením směsí do rovnováhy typicky po dobu dvou až tří dní. Ekvilibrizační proceduru lze zkrátit opatrným zahříváním směsi na asi 40 °C a jejím mícháním a protřepáváním v pravidelných intervalech. Stojí za • « »·v « poznámku, že optimální koncentrace modifikátorů lze též optimalizovat pro rozdílné dávky lecithinu sojového oleje a pro rozdílné aktivní látky.

Vynález je podrobně ilustrován následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Ve skleněné lahvičce byly smíchány následující složky:

la

Sloučenina hm%	Složení	Množství
Povrchově	Epicuron 200¹	0,28	7,0
aktivní látka	Soluthol HS15²	0,196	4,9
Vodní	voda	1,11	27,8
fáze	PEG 4OO³	0,456	11,4
	ethanol (99,5 %)	0,196	4,9

• · · · · ·

Sloučenina hm %	Složení	Množství
olejová fáze	Minlvol 810⁴	1,76	44,0
lb
Sloučenina	Složení	Množství
hm %
Povrchově	Epicuron 200¹	0,7	7,0
aktivní látka	Soluthol HS15²	0,49	4,9
Vodní	voda	1,66	16,6
fáze	PEG 400³	0,685	6,85
	ethanol (99,5 %)	0,293	2,93
olejová fáze	Miglyol 810⁴	6,17	61,7

•a ·· • · · · φ Φ · ·

Φ Φ Φ φν * ·φ •· · · lc

Sloučenina hm %	Složení	Množství
Povrchově	Epicuron 200¹	0,28	7.0
aktivní látka	Soluthol HS15²	0,196	4,9
Vodní	0,9% NaCi	1,11	27,8
Sloučenina hm %	Složení	Množství
fáze	PEG 400³	0,456	11,4
	ethanol (99,5 %)	0,196	4,9
olejová fáze	Miglyol 810⁴	1,76	44,0

» W W W F · W · w , » · » * v · t ·»« · * · » « » · · · ♦ · 9 ·

B 9 9 9 * · · ·« · · » • « ·· « · · · |M ·!♦♦ 4· *·· tl 99 ί

ld

Sloučenina hm%	Složení	Množství
Povrchově	Epicuron 200¹	0,70	7,0
aktivní látka	Soluthol HS15²	0,49	4,9
Vodní	0,9% NaCI	1,66	16,6
fáze	PEG 400³	0,685	6,85
	ethanol (99,5 %)	0,293	2,93
olejová fáze	Miglyol 810⁴	6,17	61,7

'Epicuron 200 je přečištěný lecithin sojového oleje vyrobený firmou Lucas Meyer, Německo.

²Soluthol HS15 je polyoxyethylenglykol (15)-12-hydroxystearat vyrobený firmou BASF, Německo.

Λ

PEG 400 je polyethylenglykol se střední molekulovou váhou 400 g/mol. Miglyol 810 je triglycerid s distribucí uhlíkatých řetězců mastných kyselin podle výrobce: Cío = 2% max, Cg.o “70- 80 %, C_lo-o =18-28 %, C^o⁼ 2 % max.

Skleněná trubička byla utěsněna a směs byla protřepávána za použití vírového míchadla po určitou dobu a poté byla udržována ve vodní lázni při konstantní teplotě 37 °C po dobu dvou dní. Trubička byla protřepávána vírovým míchadlem dvakrát až třikrát denně. Po dvou dnech se směs ·Φ ·· 4·Φ· *4 Φφ

ΦΦΦ* ΦΦΦ · Φ * · • ♦ Φ Φ* Φ Φ Φ Φ Φ ΦΦ • · · Φ Φ Φ Φ ΦΦΦ Φ · φ Φ Φ Φ Φ ΦΦΦ *·* ΦΦΦΦ ΦΦ ··) ΦΦ ·Φ objevila v podobě průhledné a lehce vískózní jednofázové kapaliny. Směs se nechala stát při teplotě 25 °C po dobu jednoho týdne a nejevila žádné známky rozdělení. Vzorek byl testován vizuálně a použitím zkřížených polarizovaných filtrů, aby se detekovalo jakákoliv známka kapalněkrystalických fází. Teplota byla zvýšena na 37 °C a vzorek byl vyšetřován po dvou dnech za použití identické procedury, žádná známka rozdělení fází se neobjevila. Vzorek byl potom udržován při teplotě místnosti a v pravidelných intervalech vyšetřován, stabilita byla přinejmenším šest měsíců.

Příklad 2

Ve skleněné trubičce byly zmíchány následující složky:

Ve skleněné lahvičce byly smíchány následující složky:

2a

Sloučenina hm%	Složení	Množství
Povrchově	Epicuron 200	0,120	3,0
aktivní látka	Soluthol HS15	0,240	6,0
Vodní	voda	1,274	31,8
fáze	PEG 400	0,385	9,6
	ethanol	0,165	4,1
olejová fáze	isopropylmyristat	1,828	45,6

ι· ····

2b

Sloučenina hm%	Složení	Množství
Povrchově	Epicuron 200	2,8	2,8
aktivní látka	dodecylmaltocid	1,2	1,2
Vodní	voda	38,17	38,17
fáze	glukosa	9,58	9,58
	ethanol	10,08	10,08
olejová fáze	isopropylmyristat	38,17	38,17

»·»» «

2c	14	4 · 4 4 • * · ···>
Sloučenina	Složení	Množství
hm %
Povrchově	Epicuron 200	4,9	4,9
aktivní látka	dodecy línal tocid	2,1	2,1
Vodní	voda	35	35
fáze	glukosa	10	10
	ethanol	13	13
olejová fáze	isopropylmyristat	35	35
2d
Sloučenina	Složení	Množství
hm %
Povrchově	Epicuron 200	6,5	6,5
aktivní látka	Na-taurocholat	1,0	1,0
Vodní	voda	39,25	39,25
fáze	PEG 400	7,0	7,0
	ethanol	7,0	7,0

♦· ·*·♦ • ·

Sloučenina hm %	Složení	Množství
olejová fáze	isopropylmyristat	39,25	39,25

2e

Sloučenina hm%	Složení	Množství
Povrchově	Epicuron 200	6,5	6,5
aktivní látka	Na-taurocholat	1,0	1,0
Vodní	voda	38,75	38,75
fáze	ethanol	7,0	7,0
olejová fáze	isopropylmyristat	39,25	39,25

Ve směsi se nechala ustavit rovnováha podle postupu v příkladě 1 a po dvou dnech se směs objevila v podobě průhledné a lehce viskózní jednofázové kapaliny. Směs se nechala stát při teplotě 25 °C po dobu jednoho týdne a nejevila žádné známky rozdělení. Vzorek byl testován vizuálně a použitím zkřížených polarizovaných filtrů, aby se detekovalo jakákoliv známka kapalně- krystalických fází. Teplota byla zvýšena na 37 ”C a vzorek byl vyšetřován po dvou dnech za použití identické procedury, žádná známka rozdělení fází se neobjevila.

• «

Příklad 3

Byla připravena mikroemulze podle příkladu 1 a byla testována solubilita dvou omezeně rozpustných látek, felodipinu, (ethylmethyl-4-(2,3dichlorofenyl)-l ,4-dihydro-2,6-dimethyl-3,5-pyridinkarboxylátu a cis4b,5,9b,10-tetrahydro-4b,7,9,9b-tetramethyl-8-ethoxy-indeno(l,2-b) indolu, dále nazývaného jako indenoindol. Do 1 ml vzorků mikroemulze umístěných do skleněných trubiček byla přidána rozdílná množství těchto látek. Vzorky byly rotovány po dobu 48 hodin, aby se dosáhlo úplného navlhčení pevné látky. Vzorky byly poté ponechány ve vodní lázni při 25 °C po dobu alespoň jednoho týdne a pak byly vyšetřovány. Toto vyšetřování bylo prováděno na přítomnost jakékoliv pevné látky nebo fázového rozdělení a maximální rozpustnost byla definována jako rozsah mezi posledním vzorkem v každé sérii, bez jakýchkoliv stop pevné látky nebo fázového rozdělení a prvním vzorkem, ve kterém zůstala nerozpuštěná tuhá látka nebo nedošlo k fázovému rozdělení.

Tabulka 1. Rozpustnost felodipinu a indenoindolu v mikroemulzi připravené podle příkladu 1.

	Pevná látka ve vodě (1 mg/1)	Pevná látka v mikroemulzi 1 a (mg/1)	Pevná látka v mikroemulzi lb(mg/l)
Felodipin	0.8	5000-10000	10000-15000
Indenoindol	2.0	40000-50000	60000-75000

• · • * to · ··♦ toto · to to « * to· · • to » to · ·« ·· • a « · · ··♦·♦♦ · • a · · aa*· aa a ♦· a a aa aaa aa aa

Příklad 4

Vliv mikroemulze podle příkladu la na rozdílné farmakologické parametry u krys při vědomí byl srovnán s 50% vodním roztokem PEG 400 za použití fyziologického roztoku jako srovnávacího média.

Biologický efekt Experimentální postup a materiál

Zvířata

Byli použiti dospělí samci krys Sprague-Dawley z Dánska. Po převozu do Astra Hassle, AB se zvířata nechala být v klidu, aby se před zákrokem plně aklimatizovala. Zvířata byla uchovávána ve standardních krysích klecích s podkladem z osikových třísek v místnosti s regulovatelnou teplotou (20 - 22 °C), vlhkostí (50 - 70 %) a dvanáctihodinovým cyklem světlo-tma. Zvířata měla volný přístup ke granulím a k vodě z kohoutku v lahvích.

Chirurgický experiment

Den před experimentem byla zvířata znecitlivěna pomocí Methohexitalu sodného (Brietal, Lilly, Indianapollis, Ind, USA) v dávce 60 mg/kg i.p. a byly zavedeny cévky do pravé krční žíly (PE 25 na injekce léku

i.v.) a ocasní tepny (8 cm dlouhá PE 10 spojená s PE 90 za účelem měření krevního tlaku). Špička tepenní cévky byla umístěna na břišní aortu pod ledvinové tepny, Elektrody EKG byly umístěny pod kůži přes hrot a pravé rameno, základní elektrody byly umístěny přes bederní hrbolek. Toto odpovídá záznamu CR. Po chirurgické proceduře byla zvířata umístěna v · « · : .· • ♦ · · · · « samostatně v kleci v místnosti s regulovanou vlhkostí, teplotou a světelným režimem. Krysy byly též spojeny s otočným systémem (Camegie,

Skockholm, Švédsko), který dodával 1,0 ml sterilního fyziologického roztoku za hodinu přes tepenní tlakovou linku.

Hemodynamické a EKG záznamy

Den po akutní chirurgické léčbě byly provedeny pokusy s krysami při vědomí v jejich klecích. Ocasní tepenní cévka byla spojena přes otočné zařízení dovolující zvířeti relativně volný pohyb. Tepenní tlaková cévka byla spojena s tlakovým převodníkem. Cévka byla udržována přístupnou, tím že se podávala pomalá infúze 1,0 ml NaCl/hod pres postranní trubici tepenní tlakové linky. Postranní trubice trubice byla 60 cm dlouhá PE 10 cévka, která měla vysokou vnitřní odolnost. Proto se postranní trubice nezmenšovala tepenními pulsy. Srdeční činnost (HR) byla měřena z netlumeného tepenního tlakového signálu s měřičem a střední tepenní tlak (MAP) ze získal elektronickým filtrováním. Parametry čtyřech zvířat se zobrazily současně na Grass polygrafii (model 7D). Elektrody EKG byly periodicky spojeny s Grass (7P6) EKG předzesilovačem. EKG bylo zaznamenáno na kalibrovaném zapisovači typu Siemens Elema Inkjet.

Střední tepenní tlak a signály srdeční činnosti byly převáděny na datový (DT2801) AD konvertor umístěný v počítači Compaq 386SX. Počítačový program PC-LAB (vytvořený Janem Axenborgem a Ika Hirschem, AB Astra Hassle) opakovaně zpracovával hodnoty tepenního tlaku a srdeční činnosti během experimentu. Program zpracovával tepenní tlak a srdeční činnost po 20 s a počítal střední hodnoty každé 20s periody každou minutu během 4,5 hodinového experimentu (tj. vytvořil soubor s 285 hodnotami jednotlivých parametrů odvozených současně se 3 - 4 krys.

•A ··♦· • ·

Dále, program PC-LAB zpracovával EKG ze 4 krys 8x během experimentu (viz obr. 1). Signály EKG byly odebírány při 800 MHz po dobu 4s, tj. asi 20 cyklů EKG z každé krysy bylo uloženo v počítačové paměti. Toto uspořádání dat ze 4 krys bylo potom přeneseno na počítač VAX v AB Astra Hássle a bylo analyzováno programem PC-LAB (napsaný Janem Axenborgem). Program PC-LAB vypočítal střední EKG ί. 20 cyklů. Druhý cyklus je spouštěcí a byl použit pro všechny výpočty. Se střední hodnoty EKG jsme počítali PQ-čas a QRS-trvání v milisekundách.

Experimentální postupy

Experimentální postupy jsou ilustrovány na obr. 1. Experiment byl proveden na 3 rozdílných nosičích.

Základní hemodynamické parametry byly zaznamenány po dobu 30 minut (obr. 1) Potom zvířata dostala během 5 minut 3 infiize daného nosiče. Jejich objemy činily 0,3; 1,0 a 3 ml/kg pro fyziologický roztok a PEG400 a dále 0,15; 0,5 a 1,5 ml/kg pro mikroemulzi. Mikroemulze byly podávány odděleně v 60 minutách.

Vzorky krve pro rovnováhu kyselina-zásada a pro určení krevního plynu byly získány dvakrát (před první dávkou a na konci experimentu).

·· ···· i

EKG bylo získáno v intervalech uvedených na obr. 1:

Obr. 1: Experimentální uspořádání hemodynamické studie (6 SPD krys pro každý nosič)

Dávka 1

Dávka 3

Dávka 2

AB = kyselina - zásada s pH

Výpočty a statistika

Tepenní krevní tlak a data o srdeční činnosti

Údaje pro každé zvíře [n=6 pro všechny experimenty mimo údaje o srdeční činnosti pro PEG 400 (50%), kde n=5] byly normalizovány použitím prvních tří experimentálních bodů jako základních údajů a byla počítána odchylka každého experimentálního bodu od těchto základních údajů. Oba nosiče byly srovnány výpočtem středního rozdílu mezi každým nosičem [PEG 400 (50%) nebo mikroemulze] a kontrolním vzorkem (fyziologický roztok). 95% intervaly spolehlivosti za použití spojených rozptylů a trozdělcní kompenzovaly následná měření pomocí Bonferoniho techniky experimentálních bodů ihned poté, co byla počítána každá infuse.

»4 44

4 4 ·

4 44 • Φ 4 4 Φ

4 Φ

ΦΦ φφ «· ι·«·

V 4

Φ Φ 44 • φ • Φ 4 φ· 4 ΦΦ

EKG, rovnováha kyselina-zásada, krevní plyny a plasmové elektrolyty

Výsledky jsou uvedeny jako střední hodnoty a variabilita je vyjádřena jako SEM (n=6).

Výsledky a závěry

Mikroemulze podle příkladu la byla srovnána s 50% vodním roztokem PEG 400, který je spolurozpouštědlem často používaným pro intravenózní používání. Jako kontrolní médium byl použit fyziologický roztok. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 1-3. Údaje ukazují, že je možné podávat, intravenózní infúzí krysám při vědomi, mikroemulzi podle příkladu 1 a až do 0,5 ml/kg, aniž by to způsobilo nějaký vliv na rovnováhu kyselinazásada, krevní plyny, srdeční činnost nebo PQ čas. Existuje významný ale velmi malý pokles tepenního krevního tlaku ihned po druhé dávce, ale tomuto jevu není připisována biologická relevance.

Při nej vyšší dávce, 1,5 ml/kg (mikroemulze) a 3,0 ml/kg [PEG 400 (50%)] je vliv mikroemulze a roztoku PEG 400 velmi podobný: menší vzrůst tepenního krevního tlaku, pouze v případě mikroemulze, a mírný bradykardiatický efekt společně s přechodným prodloužením PQ času pro oba nosiče.

Rozpustnost felodipinu a indenoindolu použitých v příkladě 3 u PEG 400 (50%) jsou 0,7 mg/ml a resp. 0,2 mg/ml. Použitím mikroemulze je tak možné podávat 5x více felodipinu a více než lOOx více indenoindolu ve srovnání s 50% roztokem PEG 400. Mikroemulze je překvapivě lepší ve srovnání s roztokem PEG 400 v případě solubilizace a podávání sloučenin s nízkou rozpustností ve vodě.

»

• »9	··	iHi	«9	99
·· · »	• ·	*	• ·	9		•
• 9	• ·	• ··	• 9		• 9
• v	• · ·	«	• ···	•		•
•	* «	•	•	v		•
«·* ····	• 9	9··	• 9		• 9

Claims

Patentové nároky

1. Netoxická mikroemulze typu olej ve vodě nebo mikroemulze ve dvojitě spojité formě používaná jako nosič pro podávání jedné nebo více aktivních látek majících nízkou rozpustnost ve vodě, typická mikroemulze obsahuje

- polární fázi obsahující vodu a volitelně též činidlo za účelem získání izotonických podmínek a též jednu nebo dvě složky (modiflkátory) za účelem nastavení polarity;

- nepolární fázi skládající se z přinejmenším jednoho farmaceuticky přijatelného oleje;

-směs hydrofilních a hydrofobních povrchově aktivních látek až do 15 % celkové váhy mikroemulze, ve které hydrofobní povrchově aktivní látka je zvolena ze skupiny skládající se z lecithinu, sfingolipidů a galaktolipidů.
2. Mikroemulze podle nároku I charakterizována tím, že složka pro nastavení polarity polární fáze je jedna nebo více látek ze skupiny látek

a) polyethylenglykol, tj. polyethylenglykol 200, polyethylenglykol 300, polyethylenglykol 400, propylenglykol, glukofurol, glycerol nebo jednu a více sloučenin ze skupiny látek

b) sorbitol, mannitol, monosacharidy, disacharidy nebo jedna nebo více sloučenin ze skupiny látek

c) dimethylacetamid, solketal, methylpyrrolidin, l-hydroxycthyl-2pyrrolidon nebo hydroxyethyllaktamid.
3. Mikroemulze podle nároku 2 charakterizována tím, že složka pro nastavení polarity polární fáze je jedna nebo více látek ze skupiny látek

a) polyethylenglykol, propylenglykol, glukofurol, glycerol nebo jednu a více sloučenin ze skupiny látek

4 «4 4« 4 4 · 4 • 4 • · • · 4 • · 4 • 4 • · 4 4 4 4 4·· 4

44·· 44 «· 4 • 4 4 • 444 • 4 ·« 4 4 4 4 4 4 4 • 4 4 • 44 4 44 4«

b) sorbitol, mannitol, monosacharidy nebo disacharidy.
4. Mikroemulze podle nároků 2 a 3 charakterizována tím, že složka pro nastavení polarity polární fáze je polyethylenglykol 400.
5. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že činidlo na získání izotonických podmínek je roztok NaCl nebo glycerol.
6. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že modifikátor filmu povrchové látky je alkohol se 2-3 uhlíkovými atomy.
7. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že modifikátor filmu povrchové látky je ethanol.
8. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že farmaceuticky přijatelný olej v nepolární fázi je triglycerid obsahující 4-18 uhlíkových atomů, diester propylenglykolu obsahující mastné kyseliny mající 4-18 uhlíkových atomů, monoester mastné kyseliny obsahující alkoholovou část skládající se z 1-5 uhlíkových atomů nebo mastnou kyselinu mající 8-22 uhlíkových atomů nebo směsi výše uvedených látek.
9. Mikroemulze podle nároku 8 charakterizována tím, že farmaceuticky přijatelný olej v nepolární fázi je triglycerid obsahující alespoň 70 % mastných kyselin majících 4-18 uhlíkových atomů, diester propylenglykolu obsahující 70 % mastných kyselin majících 8-10 uhlíkových atomů, monoester jakým je isopropylmyristat, isopropylpalmitan, ethyloleat nebo směs uvedených látek.

• t >· »* · · * « • • * β • • ♦ ·· 4 « • « « · • · * • ♦ ·♦ · • • • · • · • • • • ··· ···· « · tt
10. Mikroemulze podle nároku 9 charakterizována tím, že farmaceuticky přijatelný olej v nepolární fázi je triglycerid obsahující alespoň 70 % mastných kyselin majících 4-18 uhlíkových atomů, isopropylmyristat nebo jejich směs.
11. Mikroemulze podle nároku I charakterizována tím, že hydrofobní povrchově aktivní látka je přečištěný lecithin ze sojového oleje skládající se přinejmenším z 90 % fosfatidylcholinu.
12. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že hydrofobní povrchově aktivní látky jsou ethoxylovaný ricínový olej, ethoxylované mastné estery, mastné estery sacharosy, mono-, di- a triestery sorbítolu a sorbitanu a jejich polyethylenové deriváty, alky Iglukosidy nebo pólyalkylpolyglukosidy, ethoxylované monohydroxystearové kyseliny, žlučové soli a směsi výše uvedených látek.
13. Mikroemulze podle nároku 12 charakterizována tím, že hydrofilní povrchově aktivní látka je polyethylenglykol(15)-12-hydroxystearat, alkylmaltosid, žlučové soli a směsi výše uvedených látek.
14. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že množství povrchově aktivní látky tvoří až 15 % celkové váhy mikroemulze.
15. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že množství povrchově aktivní látky tvoří až 4-12 % celkové váhy mikroemulze
16. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, se jedná o mikroemulzi typu olej ve vodě.

*· • · · * ♦ · ♦· * ··· * · • · · • 4 · ·

« «« ·* · • v • t « · « Φ a · • · • ·· · ··4· « * ♦ ·
17. Mikroemulze podle nároku 1 charakterizována tím, že aktivní látka je léčivo.
18. Mikroemulze podle nároku 17 charakterizována tím, že aktivní sloučeninou je inhibitor protonové pumpy, blokovač vápníkového kanálku, beta blokovač, inhibitor anestetikum, steroid, antioxidant, inhibitor reninu, alkaloid, cytostatikum, antikoagulant, činidlo regulující tuky, antidepresívum, neuroleptikum, imunosupresant, antibiotikum, protizánětlivé činidlo.
19. Postup přípravy mikroemulze podle požadavku 1 charakterizovaný smíšením složek bez specifikovaného pořadí a necháním směsi dosáhnout rovnováhy, typicky po dobu jednoho až dvou dní, přičemž ekvilizační procedura by mohla být zkrácena opatrným zahříváním směsi do teploty 40 °C a mícháním a protřepáváním směsi v pravidelných intervalech.
20. Použití mikroemulze podle kteréhokoliv nároku 1-18 pro její podávání v účinném množství s jednou nebo více aktivními látkami pacientovi, který takovou účinnou látku potřebuje.
21. Použití mikroemulze podle nároku 20 pro parenterální podávání účinného množství s jednou nebo více aktivními látkami pacientovi, který takovou účinnou látku potřebuje.
22. Použití mikroemulze podle nároku 20 pro orální podávání účinného množství s jednou nebo více aktivními látkami pacientu, který takovou účinnou látku potřebuje.

• toto • 9 tto·· • to toto • to • to to • · • to • to toto· • to toto « 9 f · to · ·«· • to • I • « • • to to ·«· ···· • to ··· « « • v
23. Použití mikroemulze podle nároku 20 pro transdermální podávání účinného množství s jednou nebo více aktivními látkami pacientovi, který takovou účinnou látku potřebuje.