CZ9802011A3

CZ9802011A3 - Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů

Info

Publication number: CZ9802011A3
Application number: CZ982011A
Authority: CZ
Inventors: Hideyuki Michiki; Hisashi Miyakawa; Kozo Ohsaki
Original assignee: Toyo Engineering Corporation
Priority date: 1997-06-24
Filing date: 1998-06-24
Publication date: 1999-03-17
Also published as: JPH1170316A; CA2239390A1; DE19827933A1; US6041272A; TW353624B; PL326998A1; KR100349873B1; CN1104932C; JP3573950B2; CN1210749A; KR19990007206A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká postupu odsiřování neboli desulfurace odpadních kouřových plynů různého původu, které obsahují oxidy síry, jako jsou například odpadní vypouštěné plyny pocházející ze spalování těžkých olejů, uhlí a podobně.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky je známa řada metod desulfurace odpadních plynů, přičemž podle jedné z těchto metod se jako desulfuračního činidla používá sloučenin na bázi hořčíku, jako je například hydroxid hořečnatý nebo pálená magnézie (neboli oxid hořečnatý).

Postup desulfurace podle této metody se provádí tak, že se nejprve v odsiřovacím stupni přivádí do kontaktu zpracovávaný odpadní vypouštěný plyn s absorpční kapalinou, která obsahuje výše uvedené desulfurační (odsiřovací) činidlo, čímž se dosáhne absorpce oxidu siřičitého do uvedené kapaliny, načež se takto získaná absorpční kapalina zpracovává plynem obsahujícím kyslík za účelem převedení hořečnatých solí, obsažených v této absorpční kapalině, na vodný roztok síranu hořečnatého a kyseliny sírové, přičemž tento vodný roztok se potom neutralizuje hořečnatými složkami. Získaný vodný roztok síranu hořečnatého se po provedené neutralizaci odvádí do moře ve stavu v jakém byl takto získán. Tato skutečnost vede ke spotřebovávání hořečnatých složek a v mnohých případech vyžaduje brát v úvahu vliv na životní prostředí, což je v důsledku • · vypouštění uvedených látek nezbytné.

Kromě toho je znám postup podle zveřejněné japonské patentové přihlášky č. 155263/1996, který představuje další typický postup podle dosavadního stavu techniky, při kterém se vodný roztok síranu hořečnatého ovšem nevypouští do okolního prostředí. Tento postup je ilustrován na přiloženém obrázku č. 7, přičemž podle tohoto postupu se vodný roztok síranu hořečnatého, který byl získán v oxidačním reaktoru 3., zavádí do jednotky 4 k provedení podvojného rozkladu, ve které se do tohoto vodného roztoku přidává hydroxid vápenatý, pálené vápno neboli nehašené vápno (oxid vápenatý) nebo podobné jiné látky ke zreagování se síranem hořečnatým, čímž vzniká síran vápenatý a hydroxid hořečnatý. Směs takto získaných sloučenin se potom rozdělí na suspenzi jemných částic, která obsahuje hlavně hydroxid hořečnatý, a suspenzi hrubších částic obsahující hlavně síran vápenatý, přičemž rozdělení těchto podílů se provádí v mokrém separátoru Č3. Uvedená suspenze jemných částic, oddělená tímto způsobem, se potom recykluje do odsiřovací kolony i, ve které se používá jako odsiřovací činidlo, přičemž malý podíl hydroxidu hořečnatého, který je současně obsažen v suspenzi hrubých částic, se zpracovává kyselinou sírovou nebo kyselinou sirovou získanou oxidací kapaliny používané jako zpracovávací kapalina v odsiřovacím stupni nebo zpracovávací kapalinou z odsiřovacího stupně za současného vhánění vzduchu do této kapaliny k převedení hydroxidu hořečnatého na síran hořečnatý. Nerozpustný podíl síranu vápenatého (sádra) se odděluje od této suspenze obsahující síran hořečnatý a síran vápenatý v usazovací nádrži 9, přičemž vodný roztok síranu hořečnatého se recirkuluje do jednotky 4 k provedení podvojného rozkladu pro další zpracování.

• · směs obsahující síran vápenatý v jednotce 4 k provedení

V situaci, kdy je nutno a hydroxid hořečnatý, získaná podvojného rozkladu, rozdělovat na uvedené dvě složky tímto výše popsaným způsobem, je velice obtížné zvýšit separační účinnost procesu v důsledku nutnosti provádět rozdělování pevná látka/pevná látka. Z tohoto důvodu se tato směs vrací do odsiřovací kolony 1, jak je to znázorněno na přiloženém obr. 8, aniž by bylo provedeni rozdělení hydroxidu hořečnatého od síranu vápenatého, přičemž hydroxid hořečnatý obsažený v tomto podílu je tímto způsobem použit jako odsiřovací činidlo, které reaguje v uvedené koloně s oxidem siřičitým a tímto způsobem dochází ke konverzi na siřičitan hořečnatý, hydrogensiřičitan hořečnatý a síran hořečnatý. Takto získaná výsledná zpracovávací kapalina z odsiřovacího stupně se potom odvádí do separátoru 2 k oddělování nerozpustného síranu vápenatého filtrací. V alternativním provedení, které ovšem není zobrazeno na tomto obr. 8, se siřičitan hořečnatý a hydrogensiřičitan hořečnatý, které jsou obsaženy ve zpracovávací kapalině použité v odsiřovacím stupni, převádějí na síran hořečnatý rozpustný ve vodě, což se provádí v oxidačním reaktoru 3, načež se takto získaná zpracovávací kapalina z oxidačního reaktoru odvádí do separátoru 2 na oddělování nerozpustného síranu vápenatého odfiltrováním.

Tímto výše popsaným způsobem je řešen problém oddělování pevných částic na podíl s obsahem jemných částic a na podíl obsahující hrubší částice. Ovšem vzhledem k tomu, že hydroxid hořečnatý a síran vápenatý jsou vraceny do odsiřovací kolony X ve formě směsi, nastává zde možnost, že vápenaté ionty zreagují se siřičitanovými ionty a tímto způsobem vznikne nerozpustný siřičitan vápenatý, což závisí na podmínkách použitých v odsiřovací koloně. Tento vznik • · • ·

siřičitanu vápenatého ovšem brání krystalizaci síranu vápenatého, takže tato skutečnost způsobuje nejenom problémy s oddělováním takto vzniklého síranu vápenatého, ale rovněž i zhoršuje kvalitu tohoto takto získaného síranu vápenatého.

Podstata vynálezu

Vynález se týká odsiřovacího procesu, ve kterém dochází během zpracovávání ve stupni podvojného rozkladu k tvorbě síranu vápenatého (sádry) a hydroxidu hořečnatého, které nejsou navzájem od sebe oddělovány, ale jsou recyklovány do odsiřovacího stupně, přičemž cílem předmětného vynálezu je poskytnout zlepšení tohoto odsiřovacího procesu v tom smyslu, že by byla potlačena tvorba siřičitanu vápenatého, bylo by dosaženo lepší kvality síranu vápenatého jako vedlejšího produktu tohoto procesu a současně by bylo při tomto postupu dosaženo snadnějšího oddělování vzniklého síranu vápenatého, přičemž současně je cílem tohoto postupu dosáhnout stabilnějšího provozního průběhu v důsledku výše uvedených opatření.

Podle předmětného vynálezu bylo zjištěno, že :

(a) je možno při tomto postupu dosáhnout vynikající kvality produkovaného síranu vápenatého tím, že se udržuje hodnota pH absorpční kapaliny v odsiřovacím stupni v předem stanoveném fixovaném rozmezí, dále tím, že se udržuje množství síranu hořečnatého v této kapalině na konstantní úrovni a rovněž tím, že se udržuje spotřeba chemického kyslíku v této kapalině v rozmezí, které nepřevyšuje jeho horní limitní hodnotu, stanovenou na základě koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině, (b) je možno získat tímto způsobem další podíl síranu vápenatého o vynikající kvalitě oddělováním jemné suspenze • ·

• · • · · · ze zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni, přičemž se potom podrobí tato jemná suspenze oxidaci, při které se účinným způsobem oxiduje a tak se sníží současně přítomný podíl siřičitanu vápenatého do takové míry, že může být tento podíl siřičitanu vápenatého v produkovaném síranu vápenatém považován za zanedbatelný, (c) a odděleně se kromě výše uvedeného vyprodukuje síran vápenatý o vynikající kvalitě tím způsobem, že se oddělí výrazně zvýšené množství ve stupni oddělování síranu vápenatého a zbývající podíl jemných krystalků se potom odvede do jednotky k provádění podvojného rozkladu, kde se použije tento podíl jako zárodečné krystalky.

Postup podle předmětného vynálezu byl založen na výše uvedených experimentálně zjištěných skutečnostech. V dalším uvedeném popisu bude postup spočívající na zjištěných experimentálních skutečnostech podle části (a) (v následujícím textu to budou varianty (1) až (4), (8) a (9)) někdy označován jako první aspekt postupu podle předmětného vynálezu, postup spočívající na experimentálních zjištěních podle části výše uvedené (b) (to znamená v následujícím textu uváděné varianty (5), (8) a (9)) bude někdy označován jako druhý aspekt postupu podle předmětného vynálezu a postup spočívající na experimentálních zjištěních podle výše uvedené části (c) (to znamená varianty (6) až (9)) bude někdy označován jako třetí aspekt předmětného vynálezu.

(1) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje :

odsiřovací stupeň, ve kterém se tyto odpadní vypouštěné plyny uvádí do kontaktu s absorpční kapalinou obsahující hořečnaté složky, přičemž se oxid siřičitý • · • · · · obsažený v těchto vypouštěných odpadních plynech absorbuje v této kapalině a tím se odstraňuje, oxidační stupeň, ve kterém se kapalina použitá ke zpracovávání v odsiřovacím stupni zpracovává plynem obsahujícím kyslík, a stupeň podvojného rozkladu, ve kterém se kapalina zpracovaná v uvedeném oxidačním stupni uvádí do reakce s bazickou vápenatou sloučeninou, přičemž takto získaná suspenze v tomto stupni podvojného rozkladu, která obsahuje hydroxid hořečnatý regenerovaný v tomto stupni k provedení podvojného rozkladu, se recykluje do odsiřovacího stupně a/nebo oxidačního stupně ve stavu, kdy obsahuje síran vápenatý, přičemž dále zahrnuje tento proces stupeň oddělování síranu vápenatého, ve kterém se síran vápenatý odděluje ze zpracovávací kapaliny pocházej ící z odsiřovacího stupně a/nebo z oxidačního stupně, a při provádění tohoto postupu se zjišťují současné hodnoty pH a koncentrace síranu hořečnatého týkající se absorpční kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a dále se vyhodnocují očekávané hodnoty pH a koncentrace síranu hořečnatého v této absorpční kapalině pocházející z odsiřovacího stupně po uplynutí určitého časového okamžiku z množství a složení látek zaváděných do odsiřovacího stupně a z množství a složení látek odváděných z tohoto odsiřovacího stupně, přičemž hodnota pH a koncentrace síranu hořečnatého v této absorpční kapalině v odsiřovacím stupni se udržují na konstantní úrovni tím, že se aplikuje libovolná z dále uvedených metod podle rozdílu mezi současně zjištěnými hodnotami a očekávanými hodnotami :

(1) reguluje se množství suspenze odváděné z oxidačního stupně do stupně k provedení podvojného rozkladu, • · · · • · · · · · · ······ · · · • · · · · • · · · · (2) reguluje se množství suspenze recyklované ze stupně k provedení podvojného rozkladu do odsiřovacího stupně a/nebo do oxidačního stupně, (3) reguluje se množství hydroxidu horečnatého nově dodávaného do odsiřovacího stupně, (4) použije se kombinace libovolných dvou nebo více výše uvedených metod.

(2) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje :

odsiřovací stupeň, ve kterém se tyto odpadní vypouštěné plyny uvádí do kontaktu s absorpční kapalinou obsahující hořečnaté složky, přičemž se oxid siřičitý obsažený v těchto vypouštěných odpadních plynech absorbuje v této kapalině a tím se odstraňuje, oxidační stupeň, ve kterém se kapalina použitá ke zpracovávání v odsiřovacím stupni zpracovává plynem obsahujícím kyslík, a stupeň podvojného rozkladu, ve kterém se kapalina zpracovaná v uvedeném oxidačním stupni uvádí do reakce s bazickou vápenatou sloučeninou, přičemž takto získaná suspenze v tomto stupni podvojného rozkladu, která obsahuje hydroxid hořečnatý regenerovaný v tomto stupni k provedení podvojného rozkladu, se recykluje do odsiřovacího stupně a/nebo oxidačního stupně ve stavu, kdy obsahuje síran vápenatý, přičemž dále zahrnuje tento proces stupeň oddělování síranu vápenatého, ve kterém se síran vápenatý odděluje ze zpracovávací kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a/nebo z oxidačního stupně, a při tomto postupu se hodnota pH v absorpční kapalině použité v odsiřovacím stupni udržuje na hodnotě v rozmezí od 5,5 do 7,0 a chemická spotřeba • · · · • · 1 • · · · kyslíku této kapaliny se udržuje na hodnotě v rozmezí nepřevyšujícím jeho horní limitní hodnotu stanovenou na základě koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině.

(3) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje postup podle výše uvedené varianty (2) , přičemž hodnota pH a chemická spotřeba kyslíku v této absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni se zjišťuje kontinuálním způsobem nebo periodicky a tato hodnota pH této absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni se udržuje v rozmezí od 5,5 do 7,0 a chemická spotřeba kyslíku této kapaliny se udržuje v rozmezí nepřevyšujícím jeho horní limitní hodnotu, která se určí z koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni, za pomoci libovolné z následujících metod podle množství a složení látek zaváděných do odsiřovacího stupně a podle množství a složení látek odváděných z tohoto odsiřovacího stupně :

(1) instaluje se jednotka pro vhánění plynu obsahujícího kyslík do zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni k regulování množství tohoto plynu vháněného do uvedené kapaliny, (2) recykluje se část zpracovávací kapaliny použité v oxidačním stupni do odsiřovacího stupně, a (3) použijí se v kombinaci výše uvedené metody (1) a (2).

(4) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje stupně podle výše uvedené varianty (3) , přičemž při tomto postupu se zjišťují současné hodnoty PH a chemické spotřeby kyslíku týkající se absorpční • · kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a dále se vyhodnocují očekávané hodnoty pH a chemické spotřeby kyslíku v této absorpční kapalině pocházející z odsiřovacího stupně po uplynutí určitého časového okamžiku z množství a složení látek zaváděných do odsiřovacího stupně a z množství a složení látek odváděných z tohoto odsiřovacího stupně, přičemž hodnota pH v této absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni se udržuje v rozmezí od 5,5 do 7,0 a chemická spotřeba kyslíku této kapaliny se udržuje v rozmezí nepřevyšujícím jeho horní limitní hodnotu stanovenou na základě koncentrace síranu hořečnatého v kapalině tím, že se aplikuje libovolná z dále uvedených metod podle rozdílu mezi současně zjištěnými hodnotami a očekávanými hodnotami :

(5) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje :

odsiřovací stupeň, ve kterém se tyto odpadní vypouštěné plyny uvádí do kontaktu s absorpční kapalinou obsahující hořečnaté složky, přičemž se oxid siřičitý obsažený v těchto vypouštěných odpadních plynech absorbuje v této kapalině a tím se odstraňuje, oxidační stupeň, ve kterém se kapalina použitá ke zpracovávání v odsiřovacím stupni zpracovává plynem ·· ·

• · *

• » • · • · ·

obsahujícím kyslík, a stupeň podvojného rozkladu, ve kterém se kapalina zpracovaná v uvedeném oxidačním stupni uvádí do reakce s bazickou vápenatou sloučeninou, přičemž takto získaná suspenze v tomto stupni podvojného rozkladu, která obsahuje hydroxid hořečnatý regenerovaný v tomto stupni k provedení podvojného rozkladu, se recykluje do odsiřovacího stupně a/nebo oxidačního stupně ve stavu, kdy obsahuje síran vápenatý, přičemž část zpracovávací kapaliny z tohoto odsiřovacího stupně se odděluje za vzniku podílu suspenze s hrubšími částicemi a podílu suspenze s jemnějšími částicemi, což se provádí v mokrém separátoru, a uvedený podíl suspenze s jemnými částicemi se rozděluje na dvě části, přičemž první z těchto částí je recyklována do odsiřovacího stupně, zatímco druhá část se zavádí do druhého oxidačního stupně, který funguje odděleně od výše uvedeného oxidačního stupně, a zpracovaná kapalina v tomto druhém oxidačním stupni se zavádí společně s podílem suspenze s hrubšími částicemi získaným v uvedeném mokrém separátoru do separátoru na oddělování síranu vápenatého, kde se oddělí tento síran vápenatý a zbývající kapalina se vrací zpět do odsiřovacího stupně.

(6) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje stupně podle výše uvedených variant (1) až (5), přičemž při tomto postupu množství síranu vápenatého v suspenzi zaváděné do stupně k provedení podvojného rozkladu se pohybuje v rozmezí od 20 % do 80 % , vztaženo na množství síranu vápenatého vzniklého v uvedeném stupni k provedení podvojného rozkladu.

• · • · • ·

- il • · · · · ··· · · · ···· ··· · ···· · »·· • ······ · » · · · · · · · • · · · · · ··· ···· · ·· ·· · · · · (7) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje stupně podle výše uvedené varianty (6), přičemž při tomto postupu se kontroluje množství síranu vápenatého odváděného ze stupně pro oddělování síranu vápenatého ze zpracovávací kapaliny z odsiřovacího stupně a/nebo ze zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně za účelem regulování koncentrace síranu vápenatého v suspenzi zaváděné do stupně k provedení podvojného rozkladu.

(8) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje stupně podle výše uvedených variant (1) až (7) , přičemž v tomto postupu je za uvedeným stupněm k provedení podvojného rozkladu zařazen stupeň pro odstraňování vápenatých iontů, a část zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně se přidává při tomto postupu ke směsné suspenzi dihydrátu síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého regenerované ve stupni k provedení podvojného rozkladu ke snížení koncentrace vápenatých iontů v této směsné suspenzi účinkem síranu hořečnatého obsaženého v této zpracovávací kapalině, a takto získaná výsledná směs se zavádí zpět do odsiřovacího stupně a/nebo do oxidačního stupně.

(9) Odsiřovací postup, při kterém se zpracovávají odpadní vypouštěné plyny, jehož podstata spočívá v tom, že tento postup zahrnuje stupně podle výše uvedených variant (1) až (8) , přičemž v tomto postupu se odsiřovací stupeň a oxidační stupeň provádí v jediném zařízení.

• · ·

- 12 » · · · ·

I · · « ► · · « • · · ·

Popis obrázků na výkresech

Postup odsiřování odpadních kouřových plynů podle předmětného vynálezu a popis postupů používaných podle dosavadního stavu techniky bude v dalším podrobněji popsán s pomocí přiložených obrázků, na kterých je znázorněno :

na obr. 1 je ilustrováno schéma příkladného provedení postupu podle předmětného vynálezu, na obr. 2 je ilustrováno schéma dalšího příkladného provedeni postupu podle předmětného vynálezu, na obr. 3 je ilustrováno schéma ještě dalšího příkladného provedení postupu podle předmětného vynálezu, na obr. 4 je ilustrováno schéma ještě dalšího příkladného provedení postupu podle předmětného vynálezu, na obr. 5 je ilustrována grafická závislost optimálních hodnot pH a chemické spotřeby kyslíku absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni, na obr. 6 je ilustrováno schéma ještě dalšího příkladného provedení postupu podle předmětného vynálezu, na obr. 7 je ilustrováno příkladné provedení postupu podle dosavadního stavu techniky, na obr. 8 je ilustrováno příkladné provedení dalšího postupu podle dosavadního stavu techniky.

V dalším popisu bude nejdříve popsán odsiřovací postup podle předmětného vynálezu, který je blíže ilustrován na přiložených obrázcích č. 1 až 5, které jednotlivě znázorňují některé výhodné aspekty tohoto postupu podle předmětného vynálezu

Základní část postupu provádění odsiřovacího procesu podle prvního aspektu předmětného vynálezu je znázorněna na přiložených obrázcích 1 a 2, kde je znázorněna odsiřovací kolona i a zásobní tank 7 na suspenzi hydroxidu horečnatého, který je součástí odsiřovacího stupně, dále je součástí tohoto zařízení k provádění postupu podle vynálezu separátor 2 síranu vápenatého, která je součástí stupně na oddělování síranu vápenatého (sádry), přičemž tímto separátorem může být filtr, odstředivý odlučovač, usazován nebo podobné jiné zařízení, oxidační reaktor 3, který je součástí oxidačního stupně, jednotka 4 k provádění podvojného rozkladu a zásobní tank 5., které jsou součástí stupně k provádění podvojného rozkladu, a dále toto zařízení tvoří další přídavná čerpadla a potrubí. Uvedená odsiřovací kolona i je vybavena čidlem na měření pH a měřícím zařízením na zjišťování chemické spotřeby kyslíku v absorpční kapalině používané v odsiřovací koloně. V popisu předmětného vynálezu se tímto termínem chemická spotřeba kyslíku (v popisu bude v některých případech označována zkratkou COD) míní součet koncentrací siřičitanových iontů a hydrogensiřičitanových iontů, který se zjistí jodometrickou metodou, přičemž tato hodnota je vyjádřena v jednotce miligramy/litr jako spotřeba kyslíku podle normy JIS K0102-40 (siřičitanový ion). Pomocí tohoto měřícího zařízení na zjišťování hodnoty COD se měří COD u kapaliny, která je předmětem tohoto zájmu, pomocí odečtů změn elektrické vodivosti, atd. kapaliny během provádění titrace této kapaliny jodometrickou metodou. V případě, že se hodnota COD měří kontinuálně nebo jiným vhodným způsobem a udržuje se v rozmezí, které nepřevyšuje horní limitní hodnotu stanovenou v závislosti na koncentraci síranu hořečnatého v absorpční kapalině, potom je možno v plné míře dosáhnout cílů předmětného vynálezu, to znamená zabránit tvorbě siřičitanu vápenatého. Jestliže se při provádění postupu podle vynálezu tato koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině mění, potom se současně mění i tato • · • · hodnota COD stanovená v závislosti na uvedené koncentraci síranu hořečnatého. Z výše uvedeného vyplývá, že je výhodné regulovat koncentraci síranu hořečnatého takovým způsobem, aby byla udržována na konstantní úrovni. V případě, že tento proces probíhá stabilním způsobem, potom se doporučuje měřit hodnotu COD jednou za hodinu až jednou za den.

Směs obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, regenerovaná v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, se zavádí do odsiřovací kolony i, přičemž v případě potřeby se tento hydroxid hořečnatý dodává do procesu ze zásobního tanku 7 na suspenzi hydroxidu hořečnatého a tímto způsobem se dosáhne regulování hodnoty pH v absorpční kapalině.

V uvedené odsiřovací koloně 1 probíhá proces tak, že absorpční kapalina používaná v tomto odsiřovacím procesu proudí dolů ve formě suspenze, přičemž je rozstřikována v této koloně a vytváří sprchu, načež je potom recyklována ze spodního prostoru do horního prostoru této kolony, a tímto způsobem je tato kapalina uváděna do kontaktu s odpadními vypouštěnými plyny Gl obsahujícími oxid siřičitý, které se zpracovávají v této koloně protiproudým způsobem nebo souproudým způsobem za současného absorbování oxidu siřičitého, který se potom váže v této absorpční kapalině jako siřičitan hořečnatý a hydrogensiřičitan vápenatý.

Mg(OH)₂ + S0₂ = MgSO₃	+ h₂o	(1)
MgSO₃ + S0₂ + H₂0 ⁼	Mg(HSO₃)₂	(2)
Mg(HSO₃)₂ + Mg(OH)₂ =	2 MgSO₃ + 2H₂0	(3)

• · · · · • · · · · · · · · · • · · · ···· · * · · • »··»»· ·· · · · · « · · • · · · · · · · · ···· « ·· ·· · · ··

Kapalina, která byla získána při zpracovávání odpadních vypouštěných plynů v odsiřovacím stupni, se potom zavádí odčerpáváním pomocí čerpadla do oxidačního reaktoru 3_, ve kterém se oxiduje vzduchem k převedení siřičitanu hořečnatého a hydrogensiřičitanu hořečnatého na snadno rozpustný síran hořečnatý a kyselinu sírovou. Takto získaná kyselina sírová potom v další fázi reaguje s hydroxidem hořečnatým, který je dodáván do procesu za účelem regulování hodnoty pH za vzniku síranu hořečnatého.

MgSO₃ +	1/2 0₂	MgSO₄			(4
Mg(HSO₃)	+ °₂ =	MgSO₄	+	h₂so₄	(5)
H₂SO₄ +	Mg(OH)₂ =	MgSO₄	+	2 H₂0	(6)
V této fázi je možno obsahující kyslík (jako je	použít libovolný například vzduch	vhodný plyn nebo vzduch

obohacený kyslíkem), ovšem obvykle se používá vzduch, přičemž tento plyn se současně s probíhajícím procesem vhání do odsiřovací kolony 1 v její spodní části, takže část siřičitanu hořečnatého a hydrogensiřičitanu hořečnatého vytvořená podle výše uvedené reakčních rovnic (1), (2) a (3) se oxiduje v odsiřovací koloně X, přičemž tyto složky se takto převádí na snadno rozpustný síran hořečnatý, stejně jako je tomu v případě reakcí prováděných v oxidačním reaktoru 3. Tato operace je nezbytná zejména v případech, kdy koncentrace oxidu siřičitého v odpadních vypouštěných plynech je příliš vysoká.

Takto získaná kapalina zpracovaná v oxidačním reaktoru se potom zavádí do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu, ve které dochází k reakce této kapaliny s • · ··· · ♦ » · β » • » · tt * · · · · « ···· · · » » e · «·* « · • » ···· «·· • tt·· < ·· ·« r · <· hydroxidem vápenatým, dodávaným ze zásobního tanku 5.

hydroxidu vápenatého, takže síran hořečnatý obsažený v této kapalině se převede na hydroxid hořečnatý a síran vápenatý (sádru), který je potom znovu recyklován do odsiřovací kolony _1.

MgSO₄ + Ca(OH)₂ + 2 H₂0 = Mg(OH)₂ + CaSO₄ . 2 H₂0 (7)

Část zpracovávací kapaliny používané v odsiřovacím stupni se odvádí čerpadlem (na obrázku neznázorněno) do separátoru 2 síranu vápenatého, ve kterém se rozděluje na síran vápenatý a kapalinu, která se potom vrací zpět do odsiřovací kolony 1. Množství zpracovávací kapaliny, která se odebírá tímto čerpadlem se stanoví takovým způsobem, aby podíl síranu vápenatého v této zpracovávací kapalině odpovídal podílu síranu vápenatého, který vzniká v jednotce 4 na provedené podvojného rozkladu a který se zavádí do odsiřovací kolony 1_. Za provozních podmínek udržovaných v této odsiřovací koloně i se koncentrace siřičitanu hořečnatého a hydrogensiřičitanu hořečnatého takto vzniklých udržuje pod hranicí jejich rozpustnosti, takže suspendovaným materiálem v této absorpční kapalině produkované v odsiřovacím stupni je obecně pouze síran vápenatý. Podle postupu znázorněného na obr. 1 je síran vápenatý odváděn ze systému prostřednictvím zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni. Ovšem je rovněž možno odvádět část zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně přímo do separátoru na oddělování síranu vápenatého, ve kterém se tento síran vápenatý oddělí a odvádí se ze systému (viz provedení podle obrázku 2). Kromě toho je nutno uvést, že postupy podle těchto dvou schémat je možno kombinovat.

Vzhledem k tomu, že se hydroxid hořečnatý regenerovaný

• · ·

v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu zavádí zpět do odsiřovací kolony X, aniž by bylo provedeno oddělení tohoto hydroxidu hořečnatého od síranu vápenatého současně vytvořeného pro provádění tohoto procesu, představuje absorpční kapalina použitá v odsiřovacím stupni směsný roztok hydroxidu hořečnatého, síranu vápenatého, siřičitanu hořečnatého a hydrogensiřičitanu hořečnatého, přičemž tyto látky představují reakční produkty vzniklé z hydroxidu hořečnatého a oxidu siřičitého obsaženého ve zpracovávaném odpadním plynu, kyseliny sírové a síranu hořečnatého. Dále je třeba uvést, že při provádění tohoto postupu, kdy se vzduch vhání do absorpční kapaliny k převedení siřičitanu hořečnatého a hydrogensiřičitanu hořečnatého na síran hořečnatý, se hodnota pH této zpracovávací kapaliny snižuje vzhledem k přítomnosti kyseliny sírové, vznikající jako vedlejší produkt tohoto procesu, takže rozpustnost síranu vápenatého se zvyšuje a současně se tudíž zvyšuje koncentrace vápenatých iontů v této zpracovávací kapalině. Siřičitan vápenatý má nižší rozpustnost než síran vápenatý a z tohoto důvodu je možno kontrolovat proces tak, aby vznikl siřičitan vápenatý a tento siřičitan vápenatý se potom vysráží vzhledem k přítomnosti vápenatých iontů a siřičitanových iontů přítomných v této absorpční kapalině, což závisí na podmínkách tohoto procesu, tedy na hodnotě pH a COD absorpční kapaliny.

Vznik siřičitanu vápenatého značně ztěžuje krystalovatelnost a kvalitu síranu vápenatého. Proto je při provádění postupu podle vynálezu nezbytné k tomu, aby byl zajištěn v zařízení stabilní a kontinuální provoz, udržet filtrační vlastnosti síranu vápenatého v dobrém stavu a z tohoto důvodu je třeba zabránit usazování siřičitanu vápenatého. Optimální rozmezí hodnot pH a hodnot COD, při • · • ·

- 18 kterých se zabrání vzniku siřičitanu vápenatého a přitom není míra odsiřování nijak snížena, je znázorněno na přiloženém obr. 5.

Konkrétně je možno uvést, že z hlediska zabránění tvorby siřičitanu vápenatého je nezbytné udržet hodnotu pH absorpční kapaliny použité v odsiřovacím stupni v rozmezí od

5,5 do 7,0 a hodnotu COD je třeba udržet na úrovni 1500 miligramů/litr nebo na úrovni nižší v případě, že je koncentrace síranu hořečnatého 5 % hmotnostních, a na úrovni 600 miligramů/litr nebo na úrovni nižší v případě, kdy je tato koncentraci 1 % hmotnostní, což závisí na koncentraci síranu hořečnatého v absorpční kapalině, jako je znázorněno na obr. 5. Na tomto obrázku č. 5 jsou uvedeny hodnoty COD pro stav nasycení síranem vápenatým. Pod těmito hodnotami COD stanovenými z koncentrace síranu hořečnatého, které jsou znázorněny na obr. 5, nenastává žádná tvorba siřičitanu vápenatého vzhledem k nasycení síranem vápenatým.

Při popisování těchto mechanizmů jsou jak siřičitanové ionty tak hydrogensiřičitanové ionty vyjádřeny společně jako hodnota COD, ovšem hydrogensiřičitanové ionty nemají žádnou schopnost absorbovat oxid siřičitý, i přesto, že siřičitanové ionty jako takové by mohly mít možnost absorbovat oxid siřičitý, jak je to znázorněno pomocí výše uvedené reakční rovnice (2). Tyto siřičitanové a hydrogensiřičitanové ionty jsou ve vzájemné rovnováze, přičemž hydrogensiřičitanové ionty převažují v případech, kdy je hodnota pH nižší, zatímco siřičitanové ionty převažují v případě, kdy hodnota pH je vyšší. Příčina výskytu nízké hodnoty pH spočívá ve zvýšení koncentrace hydrogensiřičitanových iontů HSO^^-. (Do tohoto faktoru je rovněž zahrnuta změna hydrogensiřičitanových iontů HSO^^- na • · > ·

- 19 kyselinu sírovou v důsledku jejich oxidace). Vzhledem k výše uvedenému není výhodné při provádění absorpce oxidu siřičitého, aby hodnota pH byla příliš nízká.

V případech, kdy je hodnota pH nižší než 5,5 se množství hydroxidu hořečnatého a podíl siřičitanu hořečnatého v absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni sníží, přičemž rozsah odsiřování se nepříznivým způsobem sníží. V případech, kdy je hodnota pH vyšší než 7,0, nastává stav, kdy se stává kontrolování hodnoty COD velice obtížné vzhledem k současně probíhající absorpci oxidu uhličitého. V případech, kdy je hodnota COD nižší než 100 miligramů/litr se efektivita odsiřovacího procesu značně zhorší pokud se množství recirkulované absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni nezvýší, zatímco v případech, kdy je hodnota COD vyšší než 1500 miligramů/litr se množství siřičitanu vápenatého zvýší v podílu síranu vápenatého natolik, že se zhorší kvalita tohoto síranu vápenatého a současně tato skutečnost vadí v krystalizovatelnosti síranu vápenatého, takže dochází k usazování jemných krystalků, které znamená ztížení filtrace a odvodňování tohoto produktu. V případech, kdy je koncentrace oxidu siřičitého v odpadním zpracovávaném plynu zaváděném do odsiřovací kolony extrémně nízká (například odpovídá hodnotě 300 ppm nebo hodnotě nižší), potom hodnota COD někdy odpovídá 100 miligramům/litr nebo hodnotě ještě nižší, což závisí na koncentraci oxidu siřičitého ve vypouštěném zpracovávaném plynu a na materiálové rovnováze mezi tímto oxidem siřičitým a absorpční kapalinou používanou v odsiřovacím stupni. Ovšem výše uvedená hodnota 100 miligramů/litr může být ještě tolerována, aniž by nastalo snížení efektivity odsiřovacího procesu.

• · • ·

Na přiloženém obrázku č. 5 je znázorněno, že tolerovatelné rozmezí hodnot pH a hodnot COD absorpční kapaliny používané v odsiřovacím procesu závisí na koncentraci síranu hořečnatého v absorpční kapalině. Tato hodnota COD je indikována jako horní limitní hodnota v přijatelném rozmezí v závislosti na koncentraci síranu hořečnatého. I když je možno koncentraci síranu hořečnatého regulovat v rozmezí od 1 % hmotnostního do 10 % hmotnostních, obvykle se tato hodnota udržuje v rozmezí od 3 % hmotnostních do 8 % hmotnostních. Vzhledem k tomu, že předem určená hodnota COD závisí na koncentraci síranu hořečnatého je možno tuto hodnotu snadno kontrolovat tak, že se koncentrace síranu hořečnatého udržuje na konstantní úrovni.

Mezi faktory, které ovlivňují hodnotu pH, koncentraci síranu hořečnatého a hodnotu COD absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni, patří množství oxidu siřičitého přítomné v odpadním zpracovávaném plynu, množství hydroxidu hořečnatého recyklovaného ze stupně k provádění podvojného rozkladu, množství hydroxidu hořečnatého uváděného do procesu, množství vzduchu, které je vháněno do procesu, množství absorpční kapaliny, která je odváděna z oxidačního stupně a podobné další faktory. Za podmínek, kdy jsou tato množství fixována, hodnota pH, koncentrace síranu hořečnatého a hodnota COD absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni jsou v pseudorovnovážném stavu.

Koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině se reguluje takovým způsobem, že se měří okamžité hodnoty pH a koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině, vypočtou se očekávané hodnoty tohoto pH a uvedené koncentrace síranu hořečnatého po určitém časovém intervalu současně se složením a množstvím zpracovávaného odpadního plynu obsahujícího oxid siřičitý a zaváděného do odsiřovacího stupně a množstvím kapaliny odváděné zpracovávací kapaliny z odsiřovacího stupně, přičemž v případě, že očekávaná hodnota koncentrace síranu hořečnatého je nižší než okamžitá hodnota :

(1) množství suspenze zaváděné z oxidačního reaktoru (3) do jednotky (4) k provádění podvojného rozkladu se sníží, (2) množství suspenze, která se vrací do odsiřovací kolony (1) z jednotky (4) k provádění podvojného rozkladu, se zvýší, nebo (3) množství hydroxidu hořečnatého, dodávané do odsiřovací kolony se zvýší.

Kromě toho je třeba uvést, že je možno rovněž použít libovolné dva nebo všechny uvedené regulační zásahy společně. V případě, kdy se koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině zvýší, potom by se měl provoz navrátit do výše uvedeného stavu.

Uvedená hodnota COD odpovídající absorpční kapalině se reguluje takovým způsobem, že se nejprve nejdříve zjistí tato hodnota COD v uvedené absorpční kapalině a v případě, že je tato hodnota vyšší než jak je uvedeno v grafickém znázornění na obr. 5, potom :

(1) se zvýší zaváděný objem plynu obsahujícího kyslík ke zoxidování siřičitanových iontů a hydrogensiřičitanových iontů, čímž se sníží hodnota COD, (2) nebo se část zpracované kapaliny v oxidačním stupni vrací zpět do odsiřovací kolony za účelem zředění absorpční kapaliny, čímž se dosáhne snížení hodnoty COD. Kromě toho je třeba dále uvést, že výše uvedené regulační • ·

• · · • · zásahy (1) a (2) je možno společně kombinovat. V případě, že je hodnota COD v absorpční kapalině nižší, potom by se měl provoz vrátit do stavu popsaném výše.

V případech, kdy se mění koncentrace oxidu siřičitého v odpadním plynu zpracovávaném postupem podle předmětného vynálezu, který se zavádí do odsiřovací kolony £, potom se značně mění i hodnota COD odpovídající absorpční kapalině. Stanovením množství a složení odpadního zpracovávaného plynu v tomto procesu, který je zaváděn do odsiřovací kolony £, množství suspenze hydroxidu hořečnatého a množství odváděné absorpční kapaliny z odsiřovacího stupně, je možno vypočítat i hodnotu pH a hodnotu COD odpovídající absorpční kapalině za účelem odhadnutí jejich současné a budoucí hodnoty. Jako reakci na změněné odlišné hodnoty od těchto předem nastavených hodnot je možno změnit množství plynu obsahujícího kyslík vháněného do tohoto procesu a dále množství kapaliny zpracované v oxidačním stupni, které se vrací do odsiřovací kolony, takže je možno tímto způsobem zabránit změnám hodnot pH a COD v absorpční kapalině.

Regulaci hodnoty pH v absorpční kapalině je možno provést tak, že se zvýší množství hydroxidu hořečnatého dodávaného do procesu v případě, že je tato hodnota nízká, nebo provést obrácenou operaci, jestliže je tato hodnota příliš vysoká.

Výše popsané prostředky pro regulování koncentrace síranu hořečnatého, prostředky pro regulování hodnoty COD a prostředky pro regulování hodnoty pH je možno vhodným způsobem navzájem kombinovat tak, aby se udržely obě uvedené hodnoty v předem nastavených rozmezích platných pro oba tyto dva parametry odděleně.

Na přiloženém obr. 3 je znázorněn postup, ve kterém je zařazena do procesu, který je obecně ilustrován na obr. 1, nádoba 6 na oddělování vápenatých iontů. Směsná suspenze, získaná v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, která je znázorněna na obr. 1, se zavádí do nádoby 6 k odstraňování vápenatých iontů, do které se zavádí rovněž podíl buďto zpracovávací kapaliny z odsiřovacího stupně nebo zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně nebo podíly obou těchto kapalin, přičemž účelem je snížení rozpustnosti síranu vápenatého působením síranu hořečnatého, který je obsažen v těchto kapalinách, a tím snížení množství vápenatých iontů obsažených v tomto roztoku. V dalším postupu se potom takto vzniklá směsná suspenze zavádí zpět do odsiřovací kolony _1 a oxidačního reaktoru 3. Kapaliny zpracovaná v odsiřovacím stupni všeobecně obsahuje siřičitanové ionty, které představují možnost tvorby nerozpustného siřičitanu vápenatého. Vzhledem k výše uvedenému je výhodné snižovat množství vápenatých iontů přidáváním části zpracovávací kapaliny získané v oxidačním stupni. Další aspekty tohoto procesu jsou stejné jako na obr. 1.

Na obr. 4 je zobrazeno další příkladné provedení postupu podle předmětného vynálezu, podle kterého není v porovnání s postupem podle obr. 3 použit oxidační reaktor, přičemž tato varianta postupu podle předmětného vynálezu se požívá v případech, kdy je koncentrace oxidu siřičitého v odpadním zpracovávaném plynu G1 nízká. V tomto případě může být v některých případech hodnota COD vztahující se k absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni nižší než 100 miligramů/litr. Oxidace, která je nutná k tomu, aby proběhly výše uvedené reakce (4) a (5), se zcela provádí • · • · • · · • · · • · » • · · · · · • · • · · · · v odsiřovací koloně, takže hodnota COD vztahující se ke zpracovávací kapalině používané v odsiřovacím stupni může být v podstatě nulová, přičemž kapalina ze separátoru 2 oxidu vápenatého může být odváděna buďto do odsiřovací kolony i nebo do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu nebo do obou těchto zařízení. Směsná suspenze získaná v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu se potom zavádí do do nádoby 6 k oddělování vápenatých iontů, přičemž do této nádoby se rovněž zavádí část kapaliny z odsiřovací kolony 1 nebo ze separátoru 2 síranu vápenatého za účelem snížení rozpustnosti síranu vápenatého v důsledku síranových iontů obsažených v těchto kapalinách, a tímto způsobem dojde ke snížení vápenatých iontů v tomto roztoku. V další fázi tohoto postupu se potom takto získaná směsná suspenze zavádí do odsiřovací kolony. Další aspekty tohoto procesu jsou stejné j ako na obr. 3.

Další provedení postupu podle vynálezu podle druhého aspektu tohoto procesu (druhé provedení) je ilustrováno v zásadě na obr. 6

Základní část tohoto postupu podle předmětného vynálezu, představujícího postup podle druhého aspektu předmětného vynálezu, tak jak je zobrazen na obr. 6 představuje odsiřovací kolona 1 a zásobní tank na suspenzi hydroxidu hořečnatého, který je součástí odsiřovacího stupně tohoto procesu podle vynálezu, dále oxidační reaktor 3, který je součástí oxid ačního stupně, jednotka 4 k provádění podvojného rozkladu a zásobní tank 5_ pro hydroxid vápenatý, které jsou součástí stupně k provádění podvojného rozkladu, dále mokrá separátor 8_, druhý oxidační reaktor 10 a separátor 2 tvořící systém pro oddělování síranu vápenatého, a nakonec nezbytná přídavná potrubí a čerpadla, • · • · • · » · · · • · · · ⁴ • · ⁴ nezbytná k provedení tohoto postupu.

Vzhledem k tomu, že je mechanizmus odsiřování tohoto procesu podle vynálezu popsán a ilustrován v souvislosti s postupem podle prvního aspektu předmětného vynálezu, bude v dalším popsána pouze podstata tohoto druhého provedení postupu podle vynálezu.

Část kapaliny používané ke zpracovávání v odsiřovacím stupni je odebírána za pomoci čerpadla (neznázorněno v tomto obrázku) a odváděna do mokrého separátoru 8., ve kterém dochází k rozdělování tohoto podílu na suspenzi s hrubšími částicemi a na suspenzi s jemnějšími částicemi. Větší podíl této suspenze obsahující jemnější částice se recykluje znovu do odsiřovací kolony, přičemž menší podíl této zbývající suspenze obsahující jemnější částice se odvádí do druhého oxidačního reaktoru 10, ve kterém se podrobuje oxidaci působením vzruchu, takže siřičitan vápenatý obsažený v této suspenzi se oxiduje na síran vápenatý (sádru) a tímto způsobem se promotuje tvorba síranu vápenatého ve formě jemných částic. Podíl této suspenze obsahující jemné částice a odváděné do druhé oxidační nádoby se určí podle množství siřičitanu vápenatého vzniklého v odsiřovací koloně.

Suspenze obsahující hrubší částice, oddělená v mokrém separátoru č$, společně se zpracovávaci kapalinou odváděnou z druhého oxidačního reaktoru 10 se potom odvádí do separátoru 2 síranu vápenatého, ve kterém dochází k rozdělování na síran vápenatý a zbývající roztok, který se potom recykluje do odsiřovací kolony. Uspořádáním tohoto systému na oddělování síranu vápenatého se zabrání akumulování jemných částic síranu vápenatého a siřičitanu vápenatého v tomto procesu.

• · • · • ·

Za provozních podmínek použitých v odsiřovací koloně i se udržuje koncentrace siřičitanu horečnatého a hydrogensiřičitanu horečnatého vzniklého v této koloně na úrovni pod úrovní jejich rozpustnosti, takže suspendovaným podílem v absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni je obecně pouze síran vápenatý, stejně jako je tomu v případě prvního aspektu postupu podle předmětného vynálezu. Tuto absorpční kapalinu tvoří směsný roztok siřičitanu hořečnatého, hydrogensiřičitanu hořečnatého, kyseliny sírové a síranu hořečnatého. Současně s tím, jak se do kapaliny vhání vzduch, přičemž účelem je převedení siřičitanu hořečnatého a hydrogensiřičitanu hořečnatého na síran hořečnatý, se hodnota pH této zpracovávací kapaliny snižuje v důsledku tvorby kyseliny sírové jako vedlejšího produktu této výše uvedené reakce, přičemž rozpustnost síranu vápenatého se zvyšuje a současně se zvyšuje koncentrace vápenatých iontů v této zpracovávací kapalině. Vzhledem k tomu, že siřičitan vápenatý má menší rozpustnost než síran vápenatý zde nastává možnost vysráženi siřičitanu vápenatého vytvořeného z vápenatých iontů a siřičitanových iontů v absorpční kapalině, což závisí na podmínkách zahrnujících hodnotu pH a koncentraci siřičitanových iontů v této zpracovávací kapalině. Akumulování siřičitanu vápenatého se zabrání pomocí prostředků, které byly popsány výše. Současně s tím, i přesto, že zde existuje tendence krystalických částic síranu vápenatého přecházet na jemnější podíl v průběhu provádění tohoto procesu, podíl krystalů síranu vápenatého v tomto systému roste a jejich velikost částic se zvětšuje což se zajistí odváděním části těchto krystalických částic ven ze systému.

Podle tohoto druhého aspektu postupu podle vynálezu je rovněž možné zavádět směsnou suspenzi, získanou v jednotce • · • ·

k provádění podvojného rozkladu, do nádoby 6 k odstraňování vápenatých iontů, dále přivádět část zpracovávací kapaliny získané v oxidačním stupni za účelem snížené rozpustnosti síranu vápenatého v důsledku přítomnosti síranu hořečnatého v této kapalině a tímto způsobem snížit podíl vápenatých iontů v tomto roztoku, a dále vracet takto získanou výslednou směsnou suspenzi do odsiřovací kolony i, což se provede stejným způsobem jako tomu bylo v případě výše uvedeného prvního aspektu postupu podle vynálezu.

Dále je třeba k tomuto postupu uvést, že v případě, kdy je množství oxidu siřičitého obsažené v odpadním zpracovávaném plynu G1 malé, potom je rovněž možno provést postup podle tohoto vynálezu bez použiti oxidačního reaktoru 3.

V následujícím je popsán třetí aspekt postupu podle předmětného vynálezu. Podle tohoto třetího provedení postupu podle vynálezu se jemný podíl síranu vápenatého zavádí do jednotky 4 k provedení podvojného rozkladu, přičemž tento podíl se používá jako zárodečné očkovací krystalky ke zlepšení vlastností síranu vápenatého produkovaného jako vedlejší produkt. Dále se podle tohoto postupu udržuje množství síranu vápenatého ve zpracovávací kapalině používané v odsiřovacím stupni nebo zpracovávací kapalině z oxidačního stupně, která se zavádí do jednotky 4 k provedení podvojného rozkladu na předem stanovené úrovni v rozsahu potřebném jako očkovací krystalky. Vzhledem k tomu, že toto třetí provedení postupu podle předmětného vynálezu je možno provést s využitím prvního provedení postupu podle předmětného vynálezu nebo druhého provedení postupu podle vynálezu, bude tento aspekt ilustrován

9

I · · · ·

I 9 9 * » · · « • · · · s pomocí obrázku č. 1.

Jelikož odsiřovací mechanizmus tohoto postupu byl již popsán a ilustrován v souvislosti s prvním provedením postupu podle vynálezu, bude v dalším popsána pouze podstata tohoto třetího provedení postupu podle vynálezu, a sice postup kontrolování koncentrace síranu vápenatého v této suspenzi zaváděné do jednotky 4 k prováděni podvojného rozkladu.

Množství síranu vápenatého v suspenzi zaváděné do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu se pohybuje v rozmezí od 20 % do 80 %, ve výhodném provedení v rozsahu od 30 % do 70 %, vztaženo na množství síranu vápenatého vzniklého v uvedené jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu. V případě, že je toto množství síranu vápenatého odváděné do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu větší než 80 %, potom množství očkovacích krystalků se stává příliš veliké, takže místo požadovaného cíle se z tohoto důvodu vyděluje podíl jemných krystalů, což představuje nepříznivý faktor. Na druhé straně, jestliže je toto množství menší než 20 %, nelze očekávat žádný účinek pokud se týče promotování tvorby krystalů.

Při provádění tohoto postupu se upraví množství síranu hořečnatého, které se zavádí do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu na hodnotu v rovnovážném stavu, přičemž se rovněž upraví koncentrace této látky v uvedeném roztoku. Za těchto podmínek je k tomu, aby bylo udrženo množství síranu vápenatého v suspenzi obsahující tento síran vápenatý, která se zavádí do uvedené jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu, vztaženo na síran vápenatý vytvořený v uvedené jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, nezbytné kontrolovat koncentraci síranu vápenatého v suspenzi zaváděné do uvedené jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu. Z tohoto důvodu je regulováno průtočné množství zpracovávací kapaliny používané v odsiřovacím stupni nebo zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně zaváděné do separátoru 4 síranu vápenatého, takže je tímto způsobem kontrolováno množství síranu vápenatého přiváděné do tohoto separátoru 2 síranu vápenatého. Například je možno uvést, že jestliže množství síranu vápenatého zaváděné do separátoru 2 síranu vápenatého se zvýší, potom se koncentrace síranu vápenatého v této suspenzi sníží.

Část zpracovávací kapaliny používané v odsiřovacím stupni se odvádí za pomoci čerpadla (neznázorněno na přiloženém obrázku) a zavádí se do separátoru 2, ve kterém se tento podíl rozděluje na síran vápenatý a zbývající kapalinu. Zbývající podíl kapaliny z tohoto separátoru 2 síranu vápenatého je doprovázen podílem jemných krystalků síranu vápenatého, který nebyl v předchozím postupu oddělen. Tento jemný podíl síranu vápenatého se vrací do odsiřovací kolony 1 a potom se vede do oxidačního reaktoru 3 a dále do jednotky 4 k provedení podvojného rozkladu, ve které tento podíl funguje jako očkovací krystalky, takže se tímto způsobem dosáhne značný nárůst krystalů síranu vápenatého vzniklý v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, čímž se dosáhne zabránění tvorby mazlavého síranu vápenatého, vyskytující se v průběhu provádění nepřetržitě prováděného procesu. Tento značné podíl narostlých částic síranu vápenatého se odstraňuje v separátoru 2 síranu vápenatého, přičemž jemný podíl síranu vápenatého se zavádí zpět do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu jako očkovací krystalky.

Z vyobrazení na obr. 1 je patrné, že i když se síran vápenatý odvádí z tohoto systému prostřednictvím zpracovávací kapaliny používané v odsiřovacím stupni, je možno část zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně přímo zavést do separátoru 2 na oddělování síranu vápenatého a tím dosáhnout odtahování tohoto síranu vápenatého ze systému (viz postup ilustrovaný na obr. 2). Dále je třeba uvést, že toto odtahováni síranu vápenatého ze systému je možno provést za pomoci obou těchto zpracovávacích kapalin.

Podle tohoto třetího provedení postupu podle předmětného vynálezu je rovněž možné zavádět směsnou suspenzi získanou v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu do nádoby k oddělování vápenatých iontů, ve které se do zpracovávané suspenze přidává přidává zpracovaná kapalina získaná v oxidačním stupni, čímž se dosáhne snížení rozpustnosti síranu vápenatého v důsledku přítomnosti síranu hořečnatého obsaženého v této kapalině a tímto se rovněž sníží podíl vápenatých iontů v tomto roztoku, načež se potom vrací takto získaná výsledná směsná suspenze do odsiřovací kolony i, stejně jako je tomu v případě prvního a druhého provedení postupu podle předmětného vynálezu.

Dále je třeba uvést, že v případě, že množství oxidu siřičitého obsažené v odpadním zpracovávaném plynu, který se zpracovává tímto postupem podle vynálezu, je malé, potom je rovněž možno provádět postup podle vynálezu bez použití oxidačního reaktoru 3.

• · • ·

- 31 Příklady provedení vynálezu

Postup odsiřování vypouštěných odpadních plynů podle předmětného vynálezu bude dále detailněji popsán s pomocí konkrétních provedení podle následujících příkladů s odkazem na přiložené obrázky, přičemž ovšem je třeba poznamenat, že tyto příklady jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu.

Příklad 1

Podle tohoto příkladu byl proveden experimentální postup v zařízení, které je znázorněno na přiloženém obrázku 1. Podle tohoto postupu byla použita absorpční kapalina, ve které byly suspendovány částice hydroxidu hořečnatého a síranu vápenatého, přičemž tato kapalina byla vedena směrem dolů odsiřovací kolonou ve stavu sprchy v průtočném množství 21 000 litrů/hodinu z horního prostoru této odsiřovací kolony směrem dolů a při tomto průchodu byla uváděna do kontaktu s odpadním zpracovávaným plynem Gl, ve kterém byl obsažen oxid siřičitý, který byl zaváděn do této kolony ve spodní části. Tímto způsobem bylo dosaženo absorbování oxidu siřičitého a jeho vázání v absorpční kapalině ve formě siřičitanu hořečnatého, hydrogensiřičitanu hořečnatého, atd. přičemž tento zpracovaný plyn G2 byl po odstranění oxidu siřičitého odveden ven z horní části této kolony.

Zpracovávaný odpadní plyn, který byl takto zaváděn do odsiřovací kolony, byl ochlazen rozstřikováním průmyslové vody pomocí trysek do tohoto plynu, neboř teplota tohoto plynu byla příliš vysoká. Průtočné množství zaváděného

O zpracovávaného odpadního plynu bylo 3000 Nm (za vlhka) za • · • · • · hodinu, přičemž koncentrace oxidu siřičitého v tomto plynu byla 500 ppm.

Absorpční kapalina používaná v odsiřovacím stupni, která byla rozstřikována v odsiřovací koloně X a proudila směrem dolů za současného absorbování oxidu siřičitého, byla potom zaváděna do horní části uvedené odsiřovací kolony společně se suspenzí hydroxidu hořečnatého nově přidávanou do tohoto procesu ze zásobního tanku 7 suspenze hydroxidu hořečnatého, přičemž potom byla znovu vedena směrem dolů touto kolonou. Tato operace byla opakována, takže absorpční kapalina tímto způsobem proudila kontinuálním cirkulováním touto odsiřovací kolonou. Část z této zpracovávací kapaliny používané v této odsiřovací koloně 1 byla odváděna z této kolony X do separátoru 2 pro oddělování síranu vápenatého v průtočném množství 300 litrů/hodinu, přičemž v tomto separátoru bylo prováděno oddělování síranu vápenatého suspendovaného v této zpracovávací kapalině a takto oddělený podíl byl odváděn v množství 11 kilogramů/hodinu ven z tohoto systému, zatímco zbývající kapalina byla vracena do odsiřovací kolony. Do této odsiřovací kolony X bylo zaváděno recyklováním 250 litrů/hodinu směsné suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla získána v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, přičemž účelem bylo udržení hodnoty pH této absorpční kapaliny na hodnotě 6,2, a dále bylo z této odsiřovací kolony X odváděno 200 litrů/hodinu zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni a tento podíl byl potom zaváděn do oxidačního reaktoru XKoncentrace suspenze síranu vápenatého v této zpracovávací kapalině z odsiřovacího stupně, která byla zaváděna do oxidačního reaktoru 3, byla asi 4 % hmotnostní, • · · • · · • · · • · · · · · • · • · · · · • · * • · · · · • » * · • · · · ·· ··

přičemž množství síranu vápenatého bylo asi 70 % hmotnostních, vztaženo na síran vápenatý vzniklý v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu. Do spodní části uvedené odsiřovací kolony byl vháněn vzduch v objemovém průtoku 20 Nm^/hodinu tak, aby byla udržena hodnota COD na 700 miligramech/litr. Hodnota pH byla měřena nepřetržitým způsobem pomocí pH-metru, zatímco hodnota COD byla měřena jodometricky tak, že byl odebírán jednou za hodinu vzorek absorpční kapaliny, který byl použit k tomuto měření.

Teplota absorpční kapaliny v uvedené odsiřovací koloně byla 52 °C, přičemž jako koncentrace soli bylo použito celkového množství síry, vyjádřeno jako síran hořečnatý, a tato koncentrace odpovídala 4 % hmotnostním. Koncentrace oxidu siřičitého ve zpracovávaném plynu G2 byla 20 ppm, přičemž účinnost odsiřování byla 96 %.

Dále byla zpracovávací kapalina, použitá v odsiřovacím stupni v průtočném množství 200 litrů/hodinu, která byla zaváděna do oxidačního reaktoru 3 z odsiřovací kolony X, provzdušňována za účelem oxidace, čímž byl získán vodný roztok obsahující 4 % hmotnostní síranu hořečnatého a malé množství kyseliny sírové. Hodnota pH byla v tomto oxidačním reaktoru 3 upravena na asi 6,2, přičemž tato hodnota byla udržována přidáváním suspenze pocházející z jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu. Tato zpracovávací kapalina z oxidačního stupně byla potom odváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu v průtočném množství 200 litrů/hodinu. Vodná suspenze obsahující 10 % hmotnostních hydroxidu vápenatého byla zaváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu ze zásobního tanku 5_ hydroxidu vápenatého z toho důvodu, aby byla hodnota pH v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu regulována ·· ·* ► · * • · · · · a udržena na 10,5, přičemž za těchto podmínek probíhala při současném promíchávání této reakční směsi za pomoci míchadla reakce síranu hořečnatého s hydroxidem vápenatým. Tímto způsobem byla zajištěna tvorba pevných částic síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého. Reakční teplota v této fázi procesu byla asi 50 °C.

Takto získaná promíchávaná suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla připravena v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, byla potom vracena zpět do odsiřovací kolony i a do oxidačního reaktoru 3.

Síran vápenatý, který byl získán při provádění postupu podle tohoto příkladu, měl dobré filtrační vlastnosti a z tohoto důvodu byl obsah siřičitanu vápenatého v tomto síranu vápenatém zanedbatelný.

Příklad 2

Postup podle tohoto příkladu byl prováděn s pomocí zařízení ilustrovaného na obr. 2.

Podle tohoto postupu byla použita absorpční kapalina, ve které byly suspendovány částice hydroxidu hořečnatého a síranu vápenatého, přičemž tato kapalina byla vedena směrem dolů odsiřovací kolonou ve stavu sprchy v průtočném množství 21 000 litrů/hodinu z horního prostoru této odsiřovací kolony směrem dolů a při tomto průchodu byla uváděna do kontaktu s odpadním zpracovávaným plynem Gl, ve kterém byl obsažen oxid siřičitý, který byl zaváděn do této kolony ve spodní části. Tímto způsobem bylo dosaženo absorbování oxidu siřičitého a jeho vázání v absorpční • · kapalině ve formě siřičitanu hořečnatého, hydrogensiřičitanu hořečnatého, atd. přičemž tento zpracovaný plyn G2 byl po odstranění oxidu siřičitého odveden ven z horní části této kolony.

Zpracovávaný odpadní plyn, který byl takto zaváděn do odsiřovací kolony, byl ochlazen rozstřikováním průmyslové vody pomocí trysek do tohoto plynu, neboť teplota tohoto plynu byla příliš vysoká. Průtočné množství zaváděného a zpracovávaného odpadního plynu bylo 3000 Nm (za vlhka) za hodinu, přičemž koncentrace oxidu siřičitého v tomto plynu byla 500 ppm.

Absorpční kapalina používaná v odsiřovacím stupni, která byla rozstřikována v odsiřovací koloně £ a proudila směrem dolů za současného absorbování oxidu siřičitého, byla potom zaváděna do horní části uvedené odsiřovací kolony společně se suspenzí hydroxidu hořečnatého nově přidávanou do tohoto procesu ze zásobního tanku 7 suspenze hydroxidu hořečnatého, přičemž potom byla znovu vedena směrem dolů touto kolonou. Tato operace byla opakována, takže absorpční kapalina tímto způsobem proudila kontinuálním cirkulováním touto odsiřovací kolonou. Do této odsiřovací kolony bylo podle tohoto provedeni vraceno 250 litrů/hodinu směsné suspenze zpracované v dále popisované jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu za účelem udržování hodnoty pH zde používané absorpční kapaliny na 6,2. Do spodní části uvedené odsiřovací kolony byl vháněn vzduch v objemovém průtoku a

Nm /hodinu tak, aby byla udržena hodnota COD na 700 miligramech/litr. Hodnota pH byla měřena nepřetržitým způsobem pomocí pH-metru, zatímco hodnota COD byla měřena jodometricky tak, že byl odebírán jednou za hodinu vzorek absorpční kapaliny, který byl použit k tomuto měření.

Dále byla zpracovávací kapalina, použitá v odsiřovacím stupni v průtočném množství 200 litrů/hodinu, která byla zaváděna do oxidačního reaktoru X z odsiřovací kolony X, provzdušňována za účelem oxidace, čímž byl získán vodný roztok obsahující 4 % hmotnostní síranu hořečnatého a malé množství kyseliny sírové. Hodnota pH byla v tomto oxidačním reaktoru 3 upravena na asi 6,2, přičemž tato hodnota byla udržována přidáváním suspenze pocházející z jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu. Část této kapaliny zpracované v oxidačním reaktoru 3, odpovídající průtočnému množství 300 litrů/hodinu, byla odváděna do separátoru 2 síranu vápenatého,, ve kterém byl síran vápenatý suspendovaný ve zpracovávací kapalině oddělen od kapaliny a odveden ven z tohoto systému v množství 11 kilogramů/hodinu. V dalším postupu podle tohoto příkladu byla zpracovaná kapalina získaná v tomto oxidačním reaktoru 3, ze které byl oddělen síran vápenatý, zaváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu v průtočném množství 200 litrů/hodinu. Vodná suspenze obsahující 10 % hmotnostních hydroxidu vápenatého byla zaváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu ze zásobního tanku 5. hydroxidu vápenatého z toho důvodu, aby byla hodnota pH v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu regulována a udržena na 10,5, přičemž za těchto podmínek probíhala při současném promíchávání této reakční směsi za pomoci míchadla • · • · • · reakce síranu hořečnatého s hydroxidem vápenatým. Tímto způsobem byla zajištěna tvorba pevných částic síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého. Reakční teplota v této fázi procesu byla asi 50 °C.

Takto získaná promíchávaná suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla připravena v jednotce 4 k prováděni podvojného rozkladu, byla potom vracena zpět do oxidačního reaktoru 3 a do odsiřovací kolony 1.

Příklad 3

Postup podle tohoto příkladu byl prováděn s pomocí zařízení ilustrovaného na obr. 1.

Podle tohoto postupu byla použita absorpční kapalina, ve které byly suspendovány částice hydroxidu hořečnatého a síranu vápenatého, přičemž tato kapalina byla vedena směrem dolů odsiřovací kolonou ve stavu sprchy v průtočném množství 21 000 litrů/hodinu z horního prostoru této odsiřovací kolony směrem dolů a při tomto průchodu byla uváděna do kontaktu s odpadním zpracovávaným plynem Gl, ve kterém byl obsažen oxid siřičitý a který byl zaváděn do této kolony ve spodni části. Tímto způsobem bylo dosaženo absorbování oxidu siřičitého a jeho vázání v absorpční kapalině ve formě siřičitanu hořečnatého, hydrogensiřičitanu hořečnatého, atd. přičemž tento zpracovaný plyn G2 byl po • · • · odstranění oxidu siřičitého odveden ven z horní části této kolony.

Zpracovávaný odpadní plyn, který byl takto zaváděn do odsiřovací kolony, byl ochlazen rozstřikováním průmyslové vody pomocí trysek do tohoto plynu, neboť teplota tohoto plynu byla příliš vysoká. Průtočné množství zaváděného •2 zpracovávaného odpadního plynu bylo 3000 Nm⁰ (za vlhka) za hodinu, přičemž koncentrace oxidu siřičitého v tomto plynu byla 500 ppm.

Absorpční kapalina používaná v odsiřovacím stupni, která byla rozstřikována v odsiřovací koloně i a proudila směrem dolů za současného absorbování oxidu siřičitého, byla potom zaváděna do horní části uvedené odsiřovací kolony společně se suspenzi hydroxidu hořečnatého nově přidávanou do tohoto procesu ze zásobního tanku 7 suspenze hydroxidu hořečnatého, přičemž potom byla znovu vedena směrem dolů touto kolonou. Tato operace byla opakována, takže absorpční kapalina tímto způsobem proudila kontinuálním cirkulováním touto odsiřovací kolonou. Část této zpracované kapaliny použité v odsiřovací koloně byla z této odsiřovací kolony i odvedena do separátoru 2 pro oddělování síranu vápenatého v množství 600 litrů/hodinu, přičemž síran vápenatý suspendovaný v této zpracované kapalině byl oddělen v této jednotce a odveden v množství 11 kilogramů/hodinu ven z tohoto systému, přičemž zbývající kapaliny byla vracena zpět do odsiřovací jednotky 1.

Do této odsiřovací kolony X bylo zaváděno recyklováním

250 litrů/hodinu směsné suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla získána v jednotce k prováděné podvojného rozkladu, přičemž účelem bylo • · • · • · · · • · • · udržení hodnoty pH této absorpční kapaliny na hodnotě 6,2, a dále bylo z této odsiřovací kolony 1 odváděno 400 litrů/hodinu zpracovávaci kapaliny použité v odsiřovacím stupni a tento podíl byl potom zaváděn do oxidačního reaktoru 3. Koncentrace suspenze síranu vápenatého v této zpracovávaci kapalině z odsiřovacího stupně, která byla zaváděna do oxidačního reaktoru 3., byla asi 2 % hmotnostní, přičemž množství síranu vápenatého bylo asi 30 % hmotnostních, vztaženo na síran vápenatý vzniklý v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu. Do spodní části uvedené odsiřovací kolony byl vháněn vzduch v objemovém průtoku

O

Nm /hodinu tak, aby byla udržena hodnota COD na 700 miligramech/litr, přičemž do tohoto prostoru bylo rovněž zaváděno 200 litrů/hodinu zpracované kapaliny v oxidačním stupni. Hodnota pH byla měřena nepřetržitým způsobem pomocí pH-metru, zatímco hodnota COD byla měřena jodometricky tak, že byl odebírán jednou za hodinu vzorek absorpční kapaliny, který byl použit k tomuto měření.

Teplota absorpční kapaliny v uvedené odsiřovací koloně byla 52 °C, přičemž jako koncentrace soli bylo použito celkového množství síry, vyjádřeno jako síran horečnatý, a tato koncentrace odpovídala 4 % hmotnostním. Koncentrace oxidu siřičitého ve zpracovávaném plynu G2 byla 20 ppm, přičemž účinnost odsiřování byla 96 %.

Dále byla zpracovávaci kapalina, použitá v odsiřovacím stupni v průtočném množství 400 litrů/hodinu, která byla zaváděna do oxidačního reaktoru 3 z odsiřovací kolony X, provzdušňována za účelem oxidace, čímž byl získán vodný roztok obsahuj ící 4 % hmotnostní síranu hořečnatého a malé množství kyseliny sírové. Hodnota pH byla v tomto oxidačním reaktoru 3. upravena na asi 6,2, přičemž tato hodnota byla • · • · • · udržována přidáváním suspenze pocházející z jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu. Tato zpracovávací kapalina z oxidačního stupně byla potom odváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu v průtočném množství 200 litrů/hodinu. Vodná suspenze obsahující 10 % hmotnostních hydroxidu vápenatého byla zaváděna do jednotky 4 k prováděni podvojného rozkladu ze zásobního tanku 5. hydroxidu vápenatého z toho důvodu, aby byla hodnota pH v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu regulována a udržena na 10,5, přičemž za těchto podmínek probíhala při současném promíchávání této reakční směsi za pomoci míchadla reakce síranu hořečnatého s hydroxidem vápenatým. Tímto způsobem byla zajištěna tvorba pevných částic síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého. Reakční teplota v této fázi procesu byla asi 50 °C.

Síran vápenatý, který byl získán při provádění postupu podle tohoto příkladu, měl dobré filtrační vlastnosti a z tohoto důvodu byl obsah siřičitanu vápenatého v tomto síranu vápenatém zanedbatelný. Kromě toho je třeba dále poznamenat, že krystaly síranu vápenatého se i při dlouhodobém provozu nepřeměňovaly na mazlavou hmotu

Příklad 4

• ·

Průtočné množství zpracovávaného odpadního plynu, který byl zaváděn do odsiřovací kolony i, bylo podle tohoto experimentálního postupu změněno na 1500 Nm (za vlhka)/hodinu. Podle tohoto postupu bylo měřeno a zaznamenáváno na počítači průtočné množství zpracovávaných odpadních plynů a hodnoty koncentrace oxidu siřičitého na vstupu při zavádění těchto zpracovávaných odpadních plynů do uvedené odsiřovací kolony (Gl) a na výstupu při odvádění takto zpracovaných odpadních plynů z odsiřovací kolony (G2) , přičemž tyto byla tato data vyhodnocována pokud se týče množství oxidu siřičitého absorbovaného v odsiřovací koloně takovým způsobem aby mohlo být regulováno množství kapaliny zaváděné z oxidačního reaktoru 3 do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu, tak aby mohla být použita koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině 4 % hmotnostní. Pokud se týče hodnoty COD absorpční kapaliny, na základě množství oxidu siřičitého absorbovaného v absorpční kapalině byla rovněž odvozena metoda kontrolování hodnoty COD v této absorpční kapalině, přičemž takto navržený program byl rovněž zabudován do uvedeného počítače k regulování množství kapaliny recyklované z oxidačního reaktoru 3 do odsiřovací kolony 1 na základě takto kontrolované hodnoty COD. Při provádění tohoto postupu bylo podle změny množství zaváděného zpracovávaného odpadního plynu regulováno množství kapaliny odváděné z oxidačního reaktoru 3 do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu, přičemž toto množství bylo upravena z hodnoty

200 litrů/hodinu na 100 litrů/hodinu provozním zásahem počítače. Současně bylo regulováno množství kapaliny recyklované z oxidačního reaktoru 3. do odsiřovací kolony 1, přičemž změny úrovně kapaliny v tomto oxidačním reaktoru 3 byly kontrolovány pomocí kontrolní jednotky, načež bylo

• · automaticky regulováno množství kapaliny odváděné z odsiřovací kolony i do oxidačního reaktoru 3.. Množství suspenze zaváděné z jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu do odsiřovací kolony JL bylo kontrolováno za pomoci automatické kontrolní jednotky tak, aby hodnota pH absorpční kapaliny byla 6,2.

Po jednohodinovém provozu byla analyzována koncentrace síranu hořečnatého ve zpracovávací kapalině odebrané z oxidačního stupně, přičemž bylo zjištěno, že tato koncentrace je asi 4 % hmotnostní a provoz dále probíhal normálním kontinuálním způsobem.

Příklad 5

Postup podle tohoto příkladu byl prováděn s pomocí zařízení ilustrovaného na obr. 3.

Postup prováděný v zařízení zobrazeném na obr. 3 představuje příkladné provedení postupu podle vynálezu, ve kterém byla do zařízení zobrazeném na obr. 1 dodatečně umístěna nádoba 6 na odstraňováni vápenatých iontů. Základní podmínky provádění tohoto postupu zůstávají stejné jako v postupu podle příkladu 1, takže v dalším bude pozornost věnována pouze změnám a odlišnostem pramenícím ze zařazení této nádoby 6 pro odstraňování vápenatých iontů do tohoto procesu ve fázi za jednotkou 4 k provádění podvojného rozkladu.

Podle tohoto postupu byla směsná suspenze obsahuj ící hydroxid hořečnatý a síran vápenatý zaváděna z jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu do nádoby 6 na odstraňování vápenatých iontů, přičemž do suspenze v této • ·

nádobě byla rovněž přiváděna část zpracovávací kapaliny z oxidačního stupně v množství 80 litrů/hodinu a tato reakční směs byla promíchávána rovnoměrným způsobem pomocí míchadla, takže za těchto podmínek byla koncentrace vápenatých iontů, rozpuštěných na úroveň rozpustnosti síranu vápenatého v této zpracovávací kapalině, snížena v důsledku současné přítomnosti síranu hořečnatého v této zpracovávací kapalině.

Vlastnosti síranu vápenatého získaného postupem podle tohoto přikladu byly stejné jako v případě produktu získaného postupem podle příkladu 1.

Příklad 6

Postup podle tohoto příkladu byl prováděn s pomocí zařízení ilustrovaného na obr. 4.

Postup prováděný v zařízení zobrazeném na obr. 4 představuje příkladné provedení postupu podle vynálezu, ve kterém nebyl v zařízení zobrazeném na obr. 3 použit oxidační reaktor 3.. Základní podmínky při provádění tohoto postupu byly stejné jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že množství odpadního zpracovávaného plynu bylo v tomto případě upraveno na 2000 Nm^ (za vlhka)/hodinu.

Absorpční kapalina používaná v odsiřovacím stupni, která byla rozstřikována v odsiřovací koloně i a proudila směrem dolů za současného absorbováni oxidu siřičitého, byla zaváděna do horní části uvedené odsiřovací kolony společně se suspenzí hydroxidu hořečnatého nově přidávanou do tohoto procesu ze zásobního tanku 7 suspenze hydroxidu hořečnatého, přičemž potom byla znovu vedena směrem dolů touto kolonou.

• · • · · a ·

Tato operace byla opakována, takže absorpční kapalina tímto způsobem proudila kontinuálním způsobem, přičemž cirkulovala touto odsiřovací kolonou. Část z této zpracovávací kapaliny používané v této odsiřovací koloně i byla odváděna z této kolony X do separátoru 2 pro oddělování síranu vápenatého v průtočném množství 200 litrů/hodinu, přičemž v tomto separátoru bylo prováděno oddělování síranu vápenatého suspendovaného v této zpracovávací kapalině a takto oddělený podíl byl odváděn v množství 8 kilogramů/hodinu ven z tohoto systému, zatímco zbývající kapalina byla vracena do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu. Do této odsiřovací kolony 1 bylo zaváděno recyklováním 250 litrů/hodinu směsné suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla získána v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, prostřednictvím nádoby 6 na odstraňování vápenatých iontů, přičemž účelem tohoto opatření bylo udržení hodnoty pH této absorpční kapaliny na 6,2, přičemž současně byl do odsiřovací kolony i vháněn vzduch v množství a

Nm /hodinu, čímž se udržovala hodnota COD na hodnotě 50 gramů/litr. Hodnota pH byla měřena nepřetržitým způsobem pomocí pH-metru, zatímco hodnota COD byla měřena jodometricky tak, že byl odebírán jednou za hodinu vzorek absorpční kapaliny, který byl použit k tomuto měření.

Teplota absorpční kapaliny v uvedené odsiřovací koloně byla 50 °C, přičemž jako koncentrace soli bylo použito celkového množství síry, vyjádřeno jako síran hořečnatý, a tato koncentrace odpovídala 3 % hmotnostním. Koncentrace oxidu siřičitého ve zpracovávaném plynu G2 byla 20 ppm, přičemž účinnost odsiřování byla 96 %.

Do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu byla zaváděna vodná suspenze obsahující 10 % hmotnostních • · • · · . . . .

• ···· · ··· • ·· ·· ···· · • » · · · · · ·· ·· ·· hydroxidu vápenatého ze zásobního tanku 5_ hydroxidu vápenatého, přičemž tímto způsobem byla hodnota pH v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu kontrolována na 10,5, přičemž v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu se do reakce uvádí, za současného promíchávání suspenze míchadlem, síran hořečnatý s hydroxidem vápenatým. Tímto způsobem byla zajištěna tvorba pevných částic síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého. Reakční teplota v této fázi procesu byla asi 50 °C.

Takto získaná promíchávaná suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla připravena v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, byla potom zaváděna do nádoby 6 k odstraňováni vápenatých iontů, přičemž do suspenze v této nádobě byla rovněž zaváděna část zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni v průtočném množství 70 litrů/hodinu a tato suspenze byla potom promíchávána stejnoměrným způsobem míchadlem, čímž bylo dosaženo toho, že koncentrace vápenatých iontů, rozpuštěných na úrovni rozpustnosti síranu vápenatého v této zpracovávací kapalině, byla snížena v důsledku současné přítomnosti síranu hořečnatého v této zpracovávané kapalině.

Takto získaná směsná suspenze hydroxidu hořečnatého a síranu vápenatého, ve které byla snížena koncentrace vápenatých iontů v nádobě 6 k odstraňování vápenatých iontů, byla potom vracena zpět do odsiřovací kolony.

Vlastnosti takto získaného síranu vápenatého, získaného postupem podle tohoto přikladu byly stejné jako vlastnosti síranu vápenatého získaného postupem podle příkladu 1.

Příklad 7

Postup podle tohoto přikladu byl prováděn s pomocí zařízení ilustrovaného na obr. 6.

Podle tohoto postupu byla použita absorpční kapalina, ve které byly suspendovány částice hydroxidu hořečnatého a síranu vápenatého, přičemž tato kapalina byla vedena směrem dolů odsiřovací kolonou ve stavu sprchy v průtočném množství 21 000 litrů/hodinu z horního prostoru této odsiřovací kolony směrem dolů a při tomto průchodu byla uváděna do kontaktu s odpadním zpracovávaným plynem Gl, ve kterém byl obsažen oxid siřičitý, který byl zaváděn do této kolony ve spodní části. Tímto způsobem bylo dosaženo absorbování oxidu siřičitého a jeho vázání v absorpční kapalině ve formě siřičitanu hořečnatého, hydrogensiřičitanu hořečnatého, atd. přičemž tento zpracovaný plyn G2 byl po odstranění oxidu siřičitého odveden ven z horní části této kolony.

Zpracovávaný odpadní plyn, který byl takto zaváděn do odsiřovací kolony, byl ochlazen rozstřikováním průmyslové vody pomocí trysek do tohoto plynu, neboř teplota tohoto plynu byla příliš vysoká. Průtočné množství zaváděného a zpracovávaného odpadního plynu bylo 3000 Nm (za vlhka) za hodinu, přičemž koncentrace oxidu siřičitého v tomto plynu byla 500 ppm.

Absorpční kapalina používaná v odsiřovacím stupni, která byla rozstřikována v odsiřovací koloně X a proudila směrem dolů za současného absorbování oxidu siřičitého, byla potom zaváděna do horní části uvedené odsiřovací kolony společně se suspenzí hydroxidu hořečnatého nově přidávanou • · • · • · · · * • · « • · » · • · · · do tohoto procesu ze zásobního tanku 7 suspenze hydroxidu hořečnatého, přičemž potom byla znovu vedena směrem dolů touto kolonou. Tato operace byla opakována, takže absorpční kapalina tímto způsobem proudila kontinuálním cirkulováním touto odsiřovací kolonou. Část z této zpracovávací kapaliny používané v této odsiřovací koloně 1 byla odváděna z této kolony 1 do systému pro oddělování síranu vápenatého v průtočném množství 300 litrů/hodinu. Takto zpracovaná kapalina byla nejdříve zaváděna do mokrého separátoru 8., ze kterého bylo ze spodní části odváděno 30 litrů/hodinu suspenze hrubších částic, přičemž z horní části tohoto separátoru bylo odváděno 270 litrů/hodinu suspenze jemných částic. Podíl suspenze jemných částic v množství

250 litrů/hodinu byl potom přímo zaváděn do odsiřovací kolony i, ve které tento podíl proudil směrem dolů ve formě sprchy tvořící absorpční kapalinu v tomto odsiřovacím stupni, přičemž zbytek této suspenze jemných částic byl zaváděn do druhého oxidačního reaktoru 10. do kterého bylo potom vháněno do této suspenze množství vzduchu odpovídající o

Nm /hodinu za účelem oxidování siřičitanu vápenatého obsaženého v této suspenzi na síran vápenatý. V tomto druhém oxidačním reaktoru byla udržována teplota 50 °C a hodnota pH v rozmezí od 4,0 do 4,5. Za těchto podmínek bylo dosaženo v této suspenzi jemných částic růstu částic síranu vápenatého. Tento podíl suspenze s hrubšími částicemi z tohoto mokrého separátoru 8. byl potom spojen se zpracovávací kapalinou z druhého oxidačního reaktoru 10. a tento spojený podíl byl zaváděn do separátoru 2 na oddělování síranu vápenatého, přičemž tímto způsobem bylo získáno 11 kilogramů/hodinu síranu vápenatého a asi 40 litrů/hodinu zbývající kapaliny. Tento zbývající podíl kapaliny byl vracen zpět do odsiřovací kolony 1 a zde tvořil absorpční kapalinu odsiřovacího stupně.

• ·

Do této odsiřovací kolony i bylo zpětně zaváděno

250 litrů/hodinu směsné suspenze hydroxidu hořečnatého a síranu vápenatého, která byla získána v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, přičemž účelem tohoto opatření bylo udržení hodnoty pH této absorpční kapaliny na

6,2, přičemž z této odsiřovací kolony 1 bylo odváděno

200 litrů/hodinu zpracované kapaliny použité v tomto odsiřovacím stupni do oxidačního reaktoru. K udržení hodnoty

COD na 700 miligramů/litr byl do spodní části odsiřovací •a kolony vháněn vzduch v množství 20 Nm /hodinu.

Dále byla zpracovávací kapalina, použitá v odsiřovacím stupni v průtočném množství 200 litrů/hodinu, která byla zaváděna do oxidačního reaktoru 3 z odsiřovací kolony 1, provzdušňována za účelem oxidace, čímž byl získán vodný roztok obsahuj ící 4 % hmotnostní síranu hořečnatého a malé množství kyseliny sírové. Hodnota pH byla v tomto oxidačním reaktoru 3. upravena na asi 6,2, přičemž tato hodnota byla udržována přidáváním suspenze pocházející z jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu. Tato zpracovávací kapalina z oxidačního stupně byla potom odváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu v průtočném množství 200 litrů/hodinu. Vodná suspenze obsahující 10 % hmotnostních hydroxidu vápenatého byla zaváděna do jednotky 4 k provádění podvojného rozkladu ze zásobního tanku 5.

• · hydroxidu vápenatého z toho důvodu, aby byla hodnota pH v této jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu regulována a udržena na 10,5. Tato směs byla promíchávána míchadlem ke zreagování síranu hořečnatého s hydroxidem vápenatým. Tímto způsobem byla zaj ištěna tvorba pevných částic síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého. Reakční teplota v této fázi procesu byla asi 50 °C.

Takto získaná promíchávaná suspenze obsahující hydroxid hořečnatý a síran vápenatý, která byla připravena v jednotce 4 k provádění podvojného rozkladu, byla potom vracena zpět do odsiřovací kolony £ a do oxidačního reaktoru 3.

Účinky postupu podle vynálezu

Podle prvního provedení postupu podle předmětného vynálezu se kontroluje množství odpadního zpracovávaného plynu zaváděného do odsiřovací kolony, množství nově doplňovaného hydroxidu hořečnatého do tohoto systému, množství suspenze recyklované z nádoby k provádění podvojného rozkladu, množství roztoku zaváděného do oxidačního reaktoru nebo do nádoby k provedení podvojného rozkladu a množství vzduchu vháněného do uvedené odsiřovací kolony takovým způsobem, aby hodnota pH v absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni byla udržována na 5,5 až 7,0 a aby hodnota COD v této absorpční kapalině byla udržována v rozmezí určeném koncentrací síranu hořečnatého v této • · • · · · • · · · « · · · · · • · · • · · · absorpční kapalině. Výsledkem tohoto procesu je to, že tímto způsobem je možno potlačit množství siřičitanu vápenatého vyskytující se společně se síranem vápenatým za současného udrženi účinnosti odsiřovacího procesu. Výsledkem těchto opatřeni je to, že se zvýší kvalita získaného síranu vápenatého a jeho filtrace se značně usnadní.

Podle druhého provedení postupu podle předmětného vynálezu se z odsiřovací kolony odebírá za stabilních podmínek suspenze jemných částic, čímž se odstraňuje siřičitan vápenatý vytvořený za podmínek panuj ících v odsiřovací koloně a jemné částice síranu vápenatého. Vzhledem k výše uvedenému se značně zlepší velikost a kvalita částic síranu vápenatého.

Podle třetího provedení postupu podle předmětného vynálezu se kontroluje množství jemných částic síranu vápenatého přiváděných do jednotky k provádění podvojného rozkladu tak, aby toto množství fungovalo jako podíl částic nejvýhodněji využitelný jako očkovací krystalky. Výsledkem tohoto procesu je to, že se značně zlepší velikost a kvalita částic síranu vápenatého.

.........TV jmi - γχ ··· ··· ···· ' • · · · · • ······ ·· ·· ···· ·

- 51 - · · ···· ··· — _ _ _ * _Λ * a Λ >*ítK0« «'šeíwfiííft

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů, vyznačující se tím, že tento postup zahrnuje :

odsiřovací stupeň, ve kterém se tyto odpadní vypouštěné plyny uvádí do kontaktu s absorpční kapalinou obsahující horečnaté složky, přičemž se oxid siřičitý obsažený v těchto vypouštěných odpadních plynech absorbuje v této kapalině a tím se odstraňuje, oxidační stupeň, ve kterém se kapalina použitá ke zpracovávání v odsiřovacím stupni zpracovává plynem obsahujícím kyslík, a stupeň podvojného rozkladu, ve kterém se kapalina zpracovaná v uvedeném oxidačním stupni uvádí do reakce s bazickou vápenatou sloučeninou, přičemž takto získaná suspenze v tomto stupni podvojného rozkladu, která obsahuje hydroxid hořečnatý regenerovaný v tomto stupni k provedení podvojného rozkladu, se recykluje do odsiřovacího stupně a/nebo oxidačního stupně ve stavu, kdy obsahuje síran vápenatý, přičemž dále zahrnuje tento proces stupeň oddělování síranu vápenatého, ve kterém se síran vápenatý odděluje ze zpracovávací kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a/nebo z oxidačního stupně, a při provádění tohoto postupu se zjišťují současné hodnoty pH a koncentrace síranu hořečnatého týkaj ící se absorpční kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a dále se vyhodnocuj í očekávané hodnoty pH a koncentrace síranu hořečnatého v této absorpční kapalině pocházející z odsiřovacího stupně po uplynutí určitého časového okamžiku z množství a složení látek zaváděných do odsiřovacího stupně a z množství a složení látek odváděných z tohoto odsiřovacího stupně, přičemž hodnota pH a koncentrace síranu hořečnatého v této absorpční kapalině v odsiřovacím stupni se udržují na konstantní úrovni tím, že se aplikuje libovolná z dále uvedených metod podle rozdílu mezi současně zjištěnými hodnotami a očekávanými hodnotami :

(1) reguluje se množství suspenze odváděné z oxidačního stupně do stupně k provedení podvojného rozkladu, (2) reguluje se množství suspenze recyklované ze stupně k provedení podvojného rozkladu do odsiřovacího stupně a/nebo do oxidačního stupně, (3) reguluje se množství hydroxidu hořečnatého nově dodávaného do odsiřovacího stupně, (4) použije se kombinace libovolných dvou nebo více výše uvedených metod.
2. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů, vyznačující se tím, že tento postup zahrnuje :

odsiřovací stupeň, ve kterém se tyto odpadní vypouštěné plyny uvádí do kontaktu s absorpční kapalinou obsahující hořečnaté složky, přičemž se oxid siřičitý obsažený v těchto vypouštěných odpadních plynech absorbuje v této kapalině a tím se odstraňuje, oxidační stupeň, ve kterém se kapalina použitá ke zpracovávání v odsiřovacím stupni zpracovává plynem obsahujícím kyslík, a stupeň podvojného rozkladu, ve kterém se kapalina zpracovaná v uvedeném oxidačním stupni uvádí do reakce s bazickou vápenatou sloučeninou, přičemž takto získaná suspenze v tomto stupni podvojného rozkladu, která obsahuje hydroxid hořečnatý regenerovaný v tomto stupni k provedení podvojného rozkladu, se recykluje do odsiřovacího stupně a/nebo oxidačního stupně ve stavu, kdy obsahuje síran • · ···· · «·· ···· *» ·· · · · · • · · · · · · • ·· ·· ·· · · vápenatý, přičemž dále zahrnuje tento proces stupeň oddělování síranu vápenatého, ve kterém se síran vápenatý odděluje ze zpracovávací kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a/nebo z oxidačního stupně, a při tomto postupu se hodnota pH v absorpční kapalině použité v odsiřovacím stupni udržuje na hodnotě v rozmezí od 5,5 do 7,0 a chemická spotřeba kyslíku této kapaliny se udržuje na hodnotě v rozmezí nepřevyšujícím jeho horní limitní hodnotu stanovenou na základě koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině.
3. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů podle nároku 2, vyznačující se tím, že se hodnota pH a chemická spotřeba kyslíku v této absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni zjišťují kontinuálním způsobem nebo periodicky a tato hodnota pH této absorpční kapaliny používané v odsiřovacím stupni se udržuje v rozmezí od 5,5 do 7,0 a chemická spotřeba kyslíku této kapaliny se udržuje v rozmezí nepřevyšujícím jeho horní limitní hodnotu, která se určí z koncentrace síranu hořečnatého v absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni, za pomoci libovolné z následujících metod podle množství a složení látek zaváděných do odsiřovacího stupně a podle množství a složení látek odváděných z tohoto odsiřovacího stupně :

(1) instaluje se jednotka pro vhánění plynu obsahujícího kyslík do zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni k regulování množství tohoto plynu vháněného do uvedené kapaliny, (2) recykluje se část zpracovávací kapaliny použité v oxidačním stupni do odsiřovacího stupně, a (3) použiji se v kombinaci výše uvedené metody (1) a (2) • · • ·
4. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů podle nároku 3, vyznačující se tím, že se zjišťují současné hodnoty pH a chemické spotřeby kyslíku týkající se absorpční kapaliny pocházející z odsiřovacího stupně a dále se vyhodnocují očekávané hodnoty pH a chemické spotřeby kyslíku v této absorpční kapalině pocházející z odsiřovacího stupně po uplynutí určitého časového okamžiku z množství a složení látek zaváděných do odsiřovacího stupně a z množství a složení látek odváděných z tohoto odsiřovacího stupně, přičemž hodnota pH v této absorpční kapalině používané v odsiřovacím stupni se udržuje v rozmezí od 5,5 do 7,0 a chemická spotřeba kyslíku této kapaliny se udržuje v rozmezí nepřevyšujícím jeho horní limitní hodnotu stanovenou na základě koncentrace síranu hořečnatého v kapalině tím, že se aplikuje libovolná z dále uvedených metod podle rozdílu mezi současně zjištěnými hodnotami a očekávanými hodnotami :

(1) instaluje se jednotka pro vhánění plynu obsahujícího kyslík do zpracovávací kapaliny použité v odsiřovacím stupni k regulování množství tohoto plynu vháněného do uvedené kapaliny, (2) recykluje se část zpracovávací kapaliny použité v oxidačním stupni do odsiřovacího stupně, a (3) použijí se v kombinaci výše uvedené metody (1) a (2).
5. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů, vyznačující se tím, že tento postup zahrnuje :

odsiřovací stupeň, ve kterém se tyto odpadní vypouštěné plyny uvádí do kontaktu s absorpční kapalinou obsahující hořečnaté složky, přičemž se oxid siřičitý obsažený v těchto vypouštěných odpadních plynech absorbuje v této kapalině a tím se odstraňuje, oxidační stupeň, ve kterém se kapalina použitá ke zpracovávání v odsiřovacím stupni zpracovává plynem obsahujícím kyslík, a stupeň podvojného rozkladu, ve kterém se kapalina zpracovaná v uvedeném oxidačním stupni uvádí do reakce s bazickou vápenatou sloučeninou, přičemž takto získaná suspenze v tomto stupni podvojného rozkladu, která obsahuje hydroxid hořečnatý regenerovaný v tomto stupni k provedení podvojného rozkladu, se recykluje do odsiřovacího stupně a/nebo oxidačního stupně ve stavu, kdy obsahuje síran vápenatý, přičemž část zpracovávací kapaliny z tohoto odsiřovacího stupně se odděluje za vzniku podílu suspenze s hrubšími částicemi a podílu suspenze s jemnějšími částicemi, což se provádí v mokrém separátoru, a uvedený podíl suspenze s jemnými částicemi se rozděluje na dvě části, přičemž první z těchto částí je recyklována do odsiřovacího stupně, zatímco druhá část se zavádí do druhého oxidačního stupně, který funguje odděleně od výše uvedeného oxidačního stupně, a zpracovaná kapalina v tomto druhém oxidačním stupni se zavádí společně s podílem suspenze s hrubšími částicemi získaným v uvedeném mokrém separátoru do separátoru na oddělování síranu vápenatého, kde se oddělí tento síran vápenatý a zbývaj ící kapalina se vrací zpět do odsiřovacího stupně.
6. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že množství síranu vápenatého v suspenzi zaváděné do stupně k provedení podvojného rozkladu se pohybuje v rozmezí od 20 % do 80 %, vztaženo na množství síranu vápenatého vzniklého v uvedeném stupni k provedení podvojného rozkladu.

··· to to to · · · ♦ • · « to ···· to to to to • ······ to · · to to·· · to • · ···· ··· ···· to ·· ·· · · ··
7. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů podle nároku 6, vyznačující se tím, že se při tomto postupu kontroluje množství síranu vápenatého odváděného ze stupně pro oddělování síranu vápenatého ze zpracovávaci kapaliny z odsiřovacího stupně a/nebo ze zpracovávaci kapaliny z oxidačního stupně za účelem regulování koncentrace síranu vápenatého v suspenzi zaváděné do stupně k provedení podvojného rozkladu.
8. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že v tomto postupu je za uvedeným stupněm k provedení podvojného rozkladu zařazen stupeň pro odstraňování vápenatých iontů, a část zpracovávaci kapaliny z oxidačního stupně se přidává při tomto postupu ke směsné suspenzi díhydrátu síranu vápenatého a hydroxidu hořečnatého regenerované ve stupni k provedeni podvojného rozkladu ke snížení koncentrace vápenatých iontů v této směsné suspenzi účinkem síranu hořečnatého obsaženého v této zpracovávaci kapalině, a takto získaná výsledná směs se zavádí zpět do odsiřovacího stupně a/nebo do oxidačního stupně.
9. Způsob odsiřování odpadních kouřových plynů podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že v tomto postupu se odsiřovací stupeň a oxidační stupeň provádí v jediném zařízení.