CS221927B2 - Joining the threads and similar configurations,method of making the joining and device for executing the said method - Google Patents

Description

Vynález se týká spojení nití a podobných útvarů, způsoby výroby spojení, pří němž jsou niti ke spojování upínány k sobě v alespoň přibližně rovnoběžně, úzce souseddcí poloze, a zařízení k provádění způsobu.

Ve smyslu vynálezu rozumí sé pod pojmem podobných útvarů vlákna, příze, skané niti, · kle také Šňůry nebo lana, a podobné dlouze tažené útvary z vláken nebo nití, přičemž může jít jak o přírodní tak i syntetickou cestou vyrobené - základní maateiály. Vynález se vztahuje zejména na na oblast textilního průmslu, není však na tuto oblast omezen.

V příslunném výrobním a zpracovatelskám průmyslu bývá často kladen úkol na spojování dvou nebo několika nití a podobně dohromady. Tento úkol byl po dlouhý čas řeSen výhradně ručním nebo ' také strojním svazováním nebo zauzlováním nití a podobně. Pro. mnohé účely se osvěddčlo toto řeěení úkolu jako zcela účelné a hospodárné. Nelze však neuznat, že zařízení pro strojní provádění svazován, takzvané samočinné uzlovače nebo zařízení na svazování, ' jsou poměrně složitými mechanickými útvary, jež jsou podle toho také poměrně nákladné.

Spojení nití a podobně, vyráběné zauzlováním, má však také pro mnohé účely poutování tu nevýhodu, že vyráběný uzel má nutně značně větší průřez - než jednotlivá nit a podobně. V dalším zpracovávání zauzleného spojení nití a podobně, například ve tkalcovatví nebo pletařství, může se toto projevovat škoddivé a tvooit příčinu přetrhů nití a podobně nebo také jiných provozních poruch. Byly již tedy činěny různé návrhy k řešení spojení nití a podobně jinou cestou než uzlováním. _;

Ze - spisu DE-OS č. 2,865-514 je znám způsob vytváření splétání nití se zařízením na vázání uzlů, obsahuuícím vzduchovou trysku a vyznačeným tím, že obě nitě, od nichž- jeden konec je zaváděn do otvoru vzduchové trysky z jedné strany a druhý konec do otvoru z druhé strany, jsou navzájem přiřazovány, a že potom alespoň jedna z nití je nepatrně uvolňována před vyfukováním vzduchu na niti nebo současně s ním.

Ze spisu DE-OS č. 2,750.913 je znám další způsob spojování nití s pomocí zařízení majícího vířvvou - komoru s podélnou drážkou ke vkládání a vyjímání nití, jež maaí být spojovány, v němž nitě, vkládané vedle sebe a přidržované skřipcovými zařízeními uspořádaným.- vně vířivé komory, jsou spolu pod vlivem přívodu stlačeného vzduchu vířivě spojovány, a tento způsob je vyznačen tím, že niti ke spojování jsou vkládány do vířivé komory, tak, aby ovinovaly oba okraje jejího ússí, přičemž -k jejich následujícímu spojování vířením dochhzí, když spoočváaí uvolněně a napětí v tahu umitř vířivé komory, avšak jsou přidržovány zmíněnými skřipcovými zařízeními, a uvolňování napětí nití je prováděno jenom natolik, aby nepravý zákrut vyvolávaný vířvýfm spojováním nití a tím podmiňované zkracování délky nití přiváděly je k dosedání na otaraje-ústí vířivé komory.

Konečně je známo ze spisu DE-OS č. 1,962.477 zařízení ke spojování přízí, s bubnem uloženým otočně na krytu, s kanálem probíhajícím osou bubnu pro příeem překrývajících se konců přízí ke spojování rovnoběžně vedle sebe, se zařízeními k otáčení bubnu kolem překrývaaících se konců přízí a zařízení nesených bubnem pro pří^eem zdroje návinu, přičemž toto zařízení je vyznačeno kanálem pro nitě v tomto bubnu v souaeddsví vynášecího otvoru, avšak v radiálním přesazení vůči ose tohoto bubnu, čímž je vyvoláván vysoký moment na vinutou p.t při jejím průchodu kanálem, který je otáčen kolem ní.

Způsoby.a zařízení, při nichž - je uspořádána vířivá komora a do ní musí být vefúkován nějaký prostředek, například stlačený vzduch, jsou složité a nepohodlné v provozu anebo při pouužvárt, zejména také pro nutnost přívodu zmíněného prostředku. Vytvááejí také poměrně dlouhá místa spojován, jež již pro svooí délku, ale také pro své složení jeví sklon k působení pooíží při dalším zpracovávání při vlákenných spojeních.

B řešením úkolu podle spisu DE-OS č. 1,962.477 vzxnkaaí sice poměrně pevná spojení a ve - ipojovacím mstě může být udržován poměrně msJý průměr poottačuící k usnadnění dalšího zpracováván. V povaze tohoto řešení tkví však to, že místo spojování se stává v poměru k obvyklému mezivlákerrnému spojení poměrně tuhým, což může vést k potížím pří dalším zpracovávali. Také vyžaduje dodatečné uvolňování ovinovací příze přídavný pracovní postup na výrobcích zhotovovaných s takto spojovanými přízemi. Mohou také vznikat potíže v opatřování vhodných ovinovacích přízí pro všechna možná meezvlákenná spojení, jež mají být dále zpracovávána .

Úkolem vynálezu j? vytvvoit spojení nití a podobně, jež zabraňuje jmenovaným nevýhodám a je vyrobitelné zejména velmi rychle, například se sekundovou rychlostí, jež vykazuje jak vysokou vláčnost tak i průměr neodenylujjcí se podstatně od průměru nití a podobně, a jenž ^zaručuj^{e vy}sok^ou pevnost v ta^hu. Spojek nem^á ta^ké jevit z^ávažn^é ^brwíujtoí ane^- bo ztěžuuící jeho další zpracování.

Dalším úkolem vynálezu je vyvinout způsob výroby spojení nití a · podobně, jenž by byl · jednoduchý, molh by být prováděn rychle i pomocnými silami nebo by byl pouužtelný v rámci tamoOionéУd zpracovávacího postupu.

Konečně je úkolem vynálezu vytvooit zařízení k provádění způsobu výroby spojení nití a podobně, jež by bylo vyrobitelné jednoduše a s co nejnižšími náklady, ulnodňovald nesložité přivádění a odvádění nití a podobně jakož i s^^^o-el^h-iv^ý a rychlý způsob práce.

Úkol je řešen spojením nití a·podobně podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vlákna, jež pocházze:í z alespoň jedné z nití, ovinují silově zbytky vláken v nitích přes alespoň čás^t délky spojení.

Úkol je dále řešen způsobem výroby spojení nití a podobně podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že z nití jsou uvolňována alespoň vlákna, že zbbvvaící, ještě rovnoběžně ležící vlákna nití jsou alespoň částečně promíchávána a uvolněná vlákna jsou ovinována kolem promLsených zbytků vláken.

Úkol je konečně řešen zařízením k provádění způsobu výroby spojení nití a podobně podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tam, že jsou uspořádána dvě tvářecí ústrooí, jež jsou uložena pohytb.ivě na nosníku a jejcehž plášťové plochy jsou v účinné ohb^si na niti navzájem k sobě pohyybivé, přčeemž jsou tyto plášžové plochy tvarované.

Daaší provedení spojení, způsobu a zařízení podle vynálezu jsou obsažena v jednoiiTých podružných bodech definice jeho předmětu.

Nový anebo vyšší účinek, dosahovaný vynálezem, lze usuzovat z těchto ' skutečnootí:

Spooení sestává výhradně z maateiálu alespoň jedné z nití a podobně ke spojování a je zappořebí jenom velmi malé energetické spotřeby pro meehanické zpracování nití a podoba.ě na spojovacím místě. V důsledku zabraňování přívodu cizího maateiálu ievzzikají také nijaké potíže· například při dodatečném barvení výrobků zhotovených z takovýchto spojení nití a podobně.

Ukázalo se, že podle popsaných způsobů a zařízení k jejich provádění daaí se vyrábět spojem! nití a podobně, jež plně postačuuí veškerým praktickým požadavkům. Přitom je pozoruhodné, že výroba takového spojení nití a podobně je prováděna ve zhruba jedné sekundě a celý pracovní cyklus, tj. zavádění nití a podobně, tvorba jejich spojeni a odvádění, je provedeteliV během ně^oika málo sekund.

Dále se ukázalo, že sp<^;je^:í nití a podobně, vyrobená ' způsobem . podle vynálezu, vykazzuí při volbě co nejpříznivějších parameerů a již při délce spojení zhruba od velikosti průměru ve spojovacím místě dostatečnou pevnost v tahu, jež se nachází zhruba v oЪbajttL či rozsahu pevnost v tahu jednotlivé niti.

Další výhoda popsaných spojení spočívá v jejich velmi vysoké vláčnosti a v té skutečnosti, že průměr spojení může být volen zhruba na úrovni původního průměru jedné z nití ke spojovaní.

DbIší výhodu popsaného spojení nutno spatřovat ' v tom, že pro ovinování vlákny' není zapotřebí cizích maateiálů, takže se například při dodatečném barvení neukaazjí žádné rozdíly.

Konečně nutno poukázat ještě na to, že zařízení k provádění způsobu výroby spojení nití a podobně je sestrojeno v porovnání se samočinnými zařízeními na vázání uzlů mnohem jednoduueji a může být tudíž vyráběno s nižšími náklady.

Vzhledem k malé spotřebě energie je také velmi snadno možné vyrábět takové zařízení pohybbivé nebo přenosné, například s elektoomotorovým pohonem na baterie.

Zařízení podle vynálezu má kromě toho ještě tu výhodu, že působí samoočstně tím, že vzduchovým proudem, vytvářeiým zařízením anebo jeho pohyblivými součástmi, je prakticky zabraňováno znečišťování zařízení.

Vynález bude nyní případně objasněn podle přičořeIýCh výkresů, na nichž předs^a^v^í:

Obr. 1 'spojení podle vynálezu, obr. 2 vzájemnou polohu nití před ,spojováním, obr. 3 průřez spojením s první strukturou, obr. 4 průřez spojením s druhou strukturou, obr. 5 průřez spojením s třetí strukturou, obr. 6 průřez spojením se čtvrtou strukturou, obr. 7 schemmaické znázornění.vzniku spojení, obr. 8 schemmaické znázornění zařízení k provádění způsobu výroby spojení, obr. 9 sch^aUcké znázornění tváření dvou nití ke spojování při pro Л sobě stojících zubech tvářecích ústrooí, obr. 10 schemmaické znázornění tváření dvou nití ke spojování při nestejně postavených zubech tvářecích ússrojí, obr. 11 schřmolické znázornění dočasného uvolnění nití při proo! sobě postavených zubních meeerách, obr. 12 tvářecí ússrojí s rozdílnou šířkou plášťové plochy, obr. 13 tvářecí ústrojí s částečně stálou a částečně prčoOěUivot šířkou plášťové plochy, obr. 14 tvářecí ús^ojí s oblastí stálé plné šířky a čЪlιlвt.:í omezené šířky plášťové plochy, obr. 15 tvářecí ússroo;í s prčoínUivými a stálými oblastmi šířky plášťové plochy, obr. 16 tvářecí ússrojí se šikmo ozubenou plášťovou plochou s oblastmi její rozdílné šířky, obr. 17 Svářecí úsSrojí s šikmo ozubenou plášťovou plochou, obr. 18 tchemolické znázornění zařízení k nastavení vzdálenosti účinné omasti tvářecích úsSrojí, obr. 19 tchemolické znázornění zařízení s tvářecími ústrojími a hnacím kolem s rozdíllými počty ' zubů, obr. 20 tchemolické znázornění zařízení s nepřímým pohonem tvářecích Ú8Srojí, obr. 21 až 28 různé způsoby provedení struktur plášťových ploch tvářecích úsSrojí, obr. 29 scheemaické přímočaře pohyblivých tvářecích ústsojj, obr. 30 tchémolické znázornění vodicích zařízení pro niti ke spojování, obr. 31 další obměnu provedení vodicích zařízení pro ňti ke spojování, a obr. 32 schémolické znázornění další, obměny v provedení zařízení podle vynálezu.

Obr. 1 představuje schemmaické znázornění spojení £ například ze dvou nití £, £, přččemž je zakresleno v podstatě jenom samotné spojovací místo a na každé straně krátké pokračování spojených nití .2, £. №4vé konce spolu spojených nití 2, J mohou být po výrobě spojení £ asi tak na koncích jeho délky L odstřihovány.

Alespoň přes část 6, délky L spojení £ jsou nitě _2, £ ovinuty vlákny ^^<^c^h^zzeí^címL z aaesppo jedné z nich. Uraitř ovinutí £ se přiom nachází zbytek £ vlákenného ma^^álu z nítt J, jenž zbývá ’ po alespoň částečném vyjmutí vláken, potřebných pro ovinutí 4, z aaespoo . jedné z nití £, 2 ke spojovali. Dležité je přiom to, aby byl na jedné straně zbýva^cí ma^e^^vý průřez, tj. souůelt průřezů vláken v průřezu spojením £, byl zmenšen alespoň o vlákna, použitá pro ovinutí £, čproči původním nitím £. Při výrobě spojení £ je však zcela možné, aby byla také další část vláken vyjímána a odstraňována z alespoň jedné z nití ,, 2· Dů^eit^ je dále to, aby ovinutí £ bylo silové, tj. aby vlákna, tvořící ovinutí £, se nacházela v dobrém sepnutí mezi sebou a zejména s ovinutými vlákny a aby byla tímto způsobem udržována pohromadě zbývvaící vlákna z nití 2, 2» ovinutá ovinutím £, v podstatě s alespoň stejiým stlačením, jak tomu bylo v původním stavu jednotlivých nití 2, 2· Tím je dosahována pevnost v tahu u spojení 1, jež se nachází nikoliv pod&Satně pod pevnosSÍ ·v .tahu u jednoHivé niti 2» 2> ba dokonce se jí rovná nebo je vyšší.

Vyjmutím dalších vláken z niti 2 a/nebo 2, potřebných pro ovinutí 2, dá se zmenšit materiálový průřez, dosažený v oblasti spojení £, aby byly dosaženy jak menší průměr D spojení £ tak i vyiší vláčnost spojení . 2· V důsledku sinného stlačování, jemuž jsou vystavena zbývvaicí vlákna z nití 2, J, nacházzjjcí se uraitř ovinutí £, může být dosahována pevnost v tahu spojení £, jež se přes zmenšený mateniVloný průřez nenachází podstatné za pevnoosí v tahu jednooiivé nitě 2, 2i ale vychází dokonce alespoň nastejno.

Zbytek 2 vláken uvnitř ovinuuí 4 odpovídá v podstatě součtu vláken výskajících te na spojovacím mstě nití 2, 2 před výrobou spc^^j^^zí £ , po odečtení vláken pouuitých pro ovxwultí £ v ovinovací obbasti 6..

Obr. 2 ukazuje schematicky průřez dvěma na tobě položenými nitěmi 2, 2· PřiOom má první nit 2 průměr .D, ^a průřez . . , a druhá nit 2 má průměr JZg ' a průřez £g.

Obr. 3 ukazuje tchematicky průřez spojením _£, z něhož je patrno; jak původně kruhové průřezy . . , £₂ . byly přetvořeny v ovinovací oblati 6, na menší plochy Fp Fg, přčeemž tyto převodové průřezy maj zhruba tvar polokruhu anebo výšeče. Takto přetvořené nitě 2, 2 leží zhruba podél průměrové čáry na tobě a dodááeyí první strukturu spojení J_.

Obr. 4 ukazuje druhou strukturu průřezu spojení jak je dosa^te^-ná vhodnou volbou tvářecích para^eeirů. PřiOom te ovinuj plochy F^, Fg částečně, z čehož vyplývá těsnější ttyk obou přetvořených průřezů dohromady stlačených nití 2, 2·

Obr. 5 ukazuje třetí strukturu průřezu spojením £, jak je dosatitjlná vhodnou volbou tvářecích pairame^etrů. Tato třetí struktura te vyznačuje tím, že te uvrntř ovinutí £ tvoří jádrové pátmo 2 a plášťové pátmo 2, jež je obepjato ovinutím £. Jádrové pátmo 6. přiOom sestává v podstatě z vláken jedné z nití, .. 2 a plášťové pátmo 2 z vláken druhé z nití 2, 2· Jádrové pátmo 2 se může nacházet uvrntř plášťového pásma £ souměrně nebo netouměrně.

Obr. 6 ukazuje čtvrtou strukturu průřezu spojením 2, jež je vyznačena tím, že se působením tvářecích ústrojí 11. £2 vlákna nitě 2_ znázorněná na obr. 6 kroužkem s tečkou uprostřed, a vlákna nitě 2> znázorněná na obr. 6 kroužkem s křížkem uprostřed, alespoň částečně prometla a jako promísený svazek jsou obepjata ovinutím £. Tato struktura se vyznačuje zvýšenou přilnavostí mezi vlákny náležejícími k jednotl^ým nitím 2, Л^в

Daaší zvýšení přilnavosti vláken jak spojených nití 2> 2 tak i v ovinutí 2 se dá dosáhnout tím, že alespoň část těchto vláken je ve své struktuře a/nebo povrchové jakosti.v oblasti spojení 2 oprooi stavu před spojením 2 ® va& spojení £ cílvvdOomě změněna, například patřiným vytvořením struktury tvářecích ústrojí 2£, £2· Změna struktury a/nebo povrchové jakosti je prováděna zejména ve směru zvyšování jřilntnooti, například počesáním povrchu vláken a/nebo kadeřením ϋ tvarováním jjdnoO1ivVcá vláken.

Tím je možné, aby délka jednoolivých vláken spojem! 2 byla oppooi jejich dálce vně spojení zkrácena. .

Obr. 7 ukazuje schemstické znázornění vzniku spojení 2· Obě niti 2,, 2 jsou přiváděny mezi dvěma tvářecími ústrojími 22, 12 áo účinné oblasti 14 v podstatě rovnoběžně mAle tebe ve směru šipky £7. Tvářecí ústrojí ££,..'12 te vzájemně njdcOýVatí, nýbrž ponechávej!

na nejužším. místě mezi tebou volnou vzdálenost W účinné o^bi^^t^i £4. Tvářecí ústrojí 2£, £2 se otáčejí ve směru šipek £5» £2, takže se tedy jejich nejkrajnější obrysy pohátliuí kolem tebe v opačných trnmrech.

Uvnitř účinné oblasti 14. jak znázorněno na obr. 7 křižmo čárkováním, jsou obě nitě J přetvářeny a stlačovány dohromady. Kromě toho jsou alespoň jediooiivá · vlákna z .alespoň jedné z obou n.tí 2, 2 alespoň zčássi vytahována a spotřebována vzájemně otáčivým pohybem tvářecích ústrojí 21» 12 jako ovinutí Д· Kdyi přetvořené niti 2, 2 opouštějí·účinnou oblast 14 ve směru šipky JJB, mají průřez 12, jenž má v podstatě tvar kruhu, přičemž jeho průřezová plocha je menší nei součet průřezů nití J, 2 před jejich vstupem do účinné oblaati 24

Struktura průřezu 19 může mít některou ze struktur znázorněných na obr. 3 až 6 nebo ' také jejich smíšenou podobu.

V oblassi spojení ¹ může být ^počet jednot,liAýc^h v]^áken, pronikajících ales^po^ň jeden průřez spojením 1, menší nei původní souhrn vláken spojených nití 2_ 2·

Průměr D spojení 1 může být menší nei průměr kružnice, jejíž plocha se rovná součtu původních průřezů spojených nití 2, 2·

Způsob výroby spojení 1 byl zde již v podstatě popsán. Lze k tomu dodat, že podle obr. 3 až 6 mohou být dosahovány také smíšené podoby struktur. .

Volba vzdálennosi meei upínacími místy nití 2, 2 ke spojování od sebe a od účinné oM-assi 1£» viz obr. 7, má v.iv na získávané vyrovnávání zákrutových změn během výroby spojení 1 a po ní, a měla by být tedy výhodně nastavována.

Obdobně se také projevuje nastavení podélného napětí upnutých nití 2, J ke vzáeenrnému spojování.

Podle druhu, zejména také výchozího maatriálu a zpracováván^ například spřádání, a podle počtu zkroucení nití .2, 2L ^na jednotku délky jsou získávány strukturální rozdíly ve smmylu vývodů k obr. 3 až 6.

Vzájemný odstup tvářecích ússrojí 11. 12 od sebe a tím také vzdálenost W účinné oblasti 14. viz obr. 7, mmaí také vliv na tvářecí síly, závislý na průměrech Dp Dg nití 2, 2 ke spojování, a tím také na dávání přednoosi různým strukturám ve B^ylu obr. 3 až 6.

Také prostorové uspořádání, tj. vzájemné prostorové za^é^ě^ř^i^^í tvářecích ústrojí 11. 12 vůči sobě a ve vztahu k nitím2» 2 ke spojování, například zda se nachááeeí hlavní roviny tvářecích ússrojí JJ_, 12 v pravém úhlu ke směru tvářecích ústrojí 11. 22» anebo jsou nakloněny vůči němu ve stejné či rozdílné míře, má vliv na vyplývvaXcí strukturu vyrobeného spojení 2* Tvářecí ústrojí 21» 12 mohou být také zaměřována oprooi nitím 2, J ke · spojování s větším nebo menším saském, z čehož rovněž vyplývá , vliv na konečnou strukturu vyrobeného spojení 2·

Tvářecí ústrojí 21·» 12 se pohybbjí v účinné oblast 14 v opačných simrech. Obvodové rychlossi tvářecích ús^ojí · 21. 12 jsou přiOm voleny zejména asi tak v rozmezí od 2 do 20 m^s. Přioom venikají při ozubených obrysech tvářecích ústrojí 21 » 12 v účinné oblMti 14 pro niti 2_ 2 ke spojování výhodné časové úseky asi 0,1 ms a časové úseky pro přechodné uvolnění nití 2, 2 asi 0,2 ms, jso^uli nitě 2, 2 prováděny účinnou ohlassí 14 ve výhodtaém časovém rozpětí od asi 0,5 do 2 s.

Šikmým postavením tvářecích ústrojí 21. 12 k podélnému směru nití 2 ke spojování může být také dosahováno vytváření smykových sil se silovými složkami v podélném směru nití 2» J, což dodává navíc zvýhodnění směšování vláken jednnoiivých nití 2, 2·

Ovlivnění venikající struktury spojení 2 je také možné volbou vhodné rychlossi průběhu a/nebo rychlossi průběhu či prodlení nití 2, 2 ke spojován v účinné o^b-a^s^ri 21 tvářecích ústrojí 21, 12. ,

V důsledku velmi složitých a zčásti vzájemně spojených vlivů zmíněných parametrů a poměrů při tvorbě spojení J může být vyhledávána určitá volba jak parameerů tak i nastavení nejlépe cestou zkuěenootí. Díky rychlému způsobu práce a dobré reprodukoovatenooti je tento postup výhodný a vede nej^chleji k co nejlepšímu způsobu provozu.

Je také možno vyrábět spojení J., jsou-li nitě ,2, , ke spojování prováděny účinnou oblastí 14 s přibližně stálou rychlossí, jakož i jsou-li dodržovány po určitou dobu prodlení uvnitř účinné oblasti 14 v přibližně stálé poloze. .

Nutno si povšimnout toho, že v důsledku struktury ploch tvářecích ússrojí 11, 12, přichááeeících do styku s nitěmi , , J ke spojování, síly, působbcí od tvářecích ússrojí JJ., 12 na niti 2, J v rychlém časovém sledu kooísají ve,své velikosti a/nebo směru. Po dobu průběhu · nebo prodleni nití 2, J ke spojování v účinné oblasti 14 tvářecích úst,rojí 21, 12 vznikají časové úseky působení tvářecích ússrooí JJ, J2 s. proměnlivým silvvým účinkem, jakož i časové úseky alespoň částečného uvolnění nití 2, J vlveem struktury tvářecích ústrojí 11« 12 v rychlém časovém sledu anebo s rychlým střídáním.

Jak patrno z obr. 3 až 6, vlveem struktury tvářecích ússrojí J£, 12 a/nebo síly a/nebo čaasoosi silových účinků vznikají alespoň na část nití 2, 3 ke spojování změny v rozdělení uvnnsř nití .2, J oprooi původnímu rozdělení před působením tvářecích úasrojí JJ, J2. Tím je zdokonalována pevnost v tahu spojení 2·

Působením tvářecích úasrojí 21, 12 může Saké docházet ke smášováiní vláken jedné z nití 2, J s vlákny téže a/nebo druhé z nití 2, 3· Také ·toto směšování vláken zvyšuje pevnost, v tahu spojení b

Působením tvářecích ústrojí JJ, 12 na jednoHivá vlákna nití 2, J ke spojování dá se také se zvyšující přinnavostí · měnnt jejich povrch a/nebo struktura a tím zvyšovat ulpívání vláken na sobě v obbaaSi spojení 1 k výrobě ·oproH částem nití 2, J, jež nedoospvaaí do účinné oblaasi 14 tvářecích úsSro!í JJ, 22 což dodává zlepšení pevnoosi v tahu spojení !· oilové ovinutí J. u spojení J vede ke zvýšení stlačování jednotlivých vláken dohromady v ohlasSi ovinutí , uvntř zbytku , nití 2, J ke spojování a tím ,k zesíennému ulpívání jednotlivých vláken na sobě, · čímž se · rovněž zvyšuje pevnost v tahu spojení ' J..

Konečně může být vhodnou strukturou, jako například jemnými vroubky na plášťových·plochách tvářecích ústrojí 11. 12. dosahováno toho, že mohou byt alespoň jednolliiá · vlákna nití 2, J ve své struktuře měněna, například vlněna nebo kadeřena, a tím získávsaí ' ' sklon ke vzáeenrnému zkrucování do sebe. Dooc1sí-1í k tomuto zkrucování uwntř zbytku J, viz ob]?. 1 tak se tím zvyšuje pevrnos^ v tahu spojení 2* DoocIsí-Ií k tomuto zkrucování v obbasSi ovinutí , , tak se zvyšuje jeho silové spojení, což rovněž přichází ve prospěch jakoosi spojení 2·

Obr. 7 předvádí ve schematickém znázornění vzniku spojení 2 při schnInetickém znázornění zásadního sestrojení zařízení k provádění zde popsaného způsobu. Zařízení JO má alespoň dvě tvářecí ússrojí 21» ,12. jež jsou rohyУlivS na nosníku 23» v příkladě na obr. 7 jsou uložena otočně. Tvářecí ússrojí Λ1. 22 nebo jejich obrysy, přibližují se v účinné lbljjSi 14 ’ k nitím 2, J ke spojování, aniž se však navzájem doSýkaaí. Na nejužším místě meei tvářecími ústrojími 21» 22. otáčejícími se ve směru šipky JJ, 26. má mezi nimi ležící účinná oblast 14 vzdálenost

W. 2, J ke spojování leží zhruba rovnoběžně na sobě a jsou přívodně k účinné ve sm^i^,u šipky 27. Tvářením, jež provád^^í tvářecí úsSrojí 21. 22 jsou niti 2, J spólu spojovány a potom jsou odvodně z účinné oblasti 14 například ve směru šipky 2b Je však také možno odvádět spojené nitě 2, J zase z účinné obbasSi 14 proti směru podle šipky 17.

AbymoHy páscHi na nitě 2, J ke spojování tvářecí síly, je důležité, aby vzdálenost

W účinné . 14 byla na svém nejužším mstě méně i než součet průměrů D .₂ nití

2, 2 D e spojovali, viz obr. 2.

Obr. 8 ukazuje schematicky zařízení k provádění popsaného způsobu. Různé části zařízení 10 jsou namontovány na nosníku 13. Dvě tvářecí ústrojí .11. 12 jsou jednotlivě uložena otočně na ose J20, 2_1 a jsou otáčivá přes hnací kolo 22. Samotné hnací kolo 22 je spojeno s motorovým pohonem 23 přes spojkové ússrojí .24. například hřídel. Za motorový pohon 22 se hodí například malý elektromotor. Tvářecí 11. £2 jsou v příkladě provedení podle obr. 8 vytvořena otáčivými tělesy a alespoň část jejich po^vrchu, například jejich plášťové plochy, je tvarována. Toto tvarování může být provedeno jako ozubem, jež má například stejný proon jako hnací kolo .22. přičemž ozubení ’obou tvářecích ústrojí 11. 12 je v záběru s ozubením hnacího kola 22.

Výhodně je připevněno na nosníku £3 také nastavitelné ložiskové ússrojí 25. v němž je uloženo otočně podle příkladu provedení na obr. 8 tvářecí ússrojí .12. přičemž s pomocí nastaviSenného ložiskováho 25 je nastavitelná vzdálenost W účinné obseti 14.

Je výhodné uspořádat v zařízení 10 alespoň jednu dotykovou páku 26 k alespoň dočasnému vedení a/nebo snímání nití 2, £ ke spojování. ИЧ zavádění nití 2_t £ . ke spojování může být · například drážkou, umístěnou na vhodném místě dotykové páky 26» zajišťována nejvýhodnněSÍ poloha nití 2, £ pro co nejlepší zavádění do účinné oblasti 14 tvářecích ústrojí 11. 12. Kromě toho je také možno s pomooí dotykové páky 26 snímat okamžitou polohu nití 2, J. Zavágním nití 2 J do ^účinn^é oblasti ¹⁴ zřízení £0, viz obr. 7,^ζ dot^yková páka 2⁶ v^ychy1ována a může, je-li ve spojení se spínačem 22, tento ovládat v závislosti na poloze nití 2, £ ke spojování a tím dočasně zapínat nebo vypínat motorový pohon ££.

U zařízení 10 podle obr. 8 je alespoň část povrchu nebo plášťová plocha tvářecích ústrojí ££, 12 ozubena a vzdálenost os tvářecích ústrojí 11 _? 12 je zvolena tak, aby se jejich zuby nedotýkal^y» ale aby se při postavení proti sobě na nejužším místě účinné oblasti _Ц, viz obr. 7, sbližovaly až na vzdálenost £ menší než součet průměrů D, nití 2, 2 ke spojování .

U tvářecích 11. 12 s ozubenou plášťovou plochou lze z obr. 9 až 11 rozpoznat, jakým způsobem jsou zaváděné niti 2^, 2 působením tvářecích ús^ojí 11, 12 zpracovávány. Obr. 9 znázorňuje přiOm pom^y, kdy zuby stojí přesně proo! sobě, obr. 10 ukazuje podiránky v naeipoltze a obr. 11 poměry při zubových mezerách proti sobě. Lze rozeznat, že se běžně mění jak síla tak i směr sil vyvíjených od .tvářecích 11. 12 na nitě 2, 2 . _a že se tu vystytují jak časové . úseky silového ovlivňování nití 2_t J, tak i časové úseky jejich dočasného uvolňování. Sasové úseky silového působení jsou znázorněny na obr. 9 a 10, časové úseky uvolnění na obr.11.

K dosahování nebo zvýhodňování určitých struktur spojení £, třeba podle obr. 3 až 6 nebo ve smíšených podobách, osvědčilo se jako výhodné používat tvářecích těles různého tvaru.

Obr. 12 ukazuje tvářecí ústrojí Ц. jímž je otáčivé těleso s tvarovanou plášťovou plochou 27. jež vykazuje podél svého obvodu rozdílnou šířku B.

Obr. 13 ukazuje tvářecí ústrooí 11 jako otáčivé těleso s tvarovanou plášťovou plochou 2Z, jež vykazuje přes první oblast svého obvodu stélou šířku , a přes další oblast obvodu rozdílnou šířku Bg.

Obr. 14 znázorňuje tvářecí ússroj 11 jako otáčivé těleso s tvarovanou plášťovou plochou 2Z, přičemž. v oblasti vybrání 28 přichází do styku s nitěmi 2^, 2 1^<8 spojování jehom část šířky Bj plášťové plochy 27.

Obr. 15 ukazuje další obměnu provedení tvářecího ústrojí 11. jež je vytvořeno jako otáčivé těleso s tvarovanou plášíovou plochu 27. přičemž má na jedné straně klínovíté vybrání 29 a v oblasti zkosení 30 vykazuje zbývající plášlová plocha podél svého obvodu rozdílnou šířku účinnosti.

Obr. 15 ukazuje další obiněnu provedení tvářecího ústrojí 11. jež je vytvořeno jako otá-čivé těleso s tvarovanou plášíovou plochou 27 a na první části svého obvodu vykazuje vybrání 28» souměrně ležící vůči střední rovině tvářecího ústrojí j 1. ^{a ve} druhé části svého obvodu vykazuje další, protilehlá vybrání 31 . 32 tak, aby v provozu střídavých míst plášlové plochy 27 s rozdílnou šířkou a polohou plášlové plochy 22» 34« 35 přicházely do styku s nitěmi 2, 2 Ke spojování a stávaly se takto účinnými.

Obr. 8, 12 až 17 ukazují tvářecí ústrojí 11. 12. u nichž je struktura plášlové plochy 27 znázorněna ozubením, jež probíhá rovně nebo šikmo.

Obr. 18 ukazuje příklad provedení ložiskového ústrojí 25. ^v němž je otočně uloženo alespoň jedno tvářecí ústrojí 12 a ložiskové ústrojí 25 je posuvné příčně ve směru dvojité Šipky 36. nastavitelné nastavovacím ústrojím 27 a zajistitelné zajišlovácím ústrojím 38. Otáčením zajišlovacího ústrojí J8 může být ustalováno určité nastavení nastavovacím ústrojím 21· Ložiskové ústrojí 25 má dvě lávky 41. 42 a mezi nimi položenou střední část 40. přičemž ložiskové ústrojí 25 je posuvné v drážkách lávek 41 . 42. Nastavovací ústrojí 21» například závitové vřeteno, běhá ve střední části 40«

Obr. 19 ukazuje schematicky zařízení 10, v němž jsou tvářecí ústrojí 1 _1 , 12 jako otáčivá tělesa s ozubenou plášíovou plochou, jež jsou jednotlivě v záběru s hnacím kolem 22. Přitom mohou tvářecí ústrojí 11, 12 a/nebo hnací kolo 22 míst stejné nebo rozdílné počty zubů. К zavádění nití .2» 2 Ke spojování do účinné oblasti 14 dochází ve směru šipky 17 а к odnímání spojených nití j>, 2 ^může docházet ve směru čárkovaně zakreslené šipky 18.

Obr. 20 ukazuje výřez ze znázornění další obměny provedení zařízení 10. ^u něhož mají tvářecí ústrojí 11 . 12 tvarovanou plášíovou plochu, jež jsou poháněna nepřímo a jejich samotné plášíové plochy 27 nejsou v záběru s dalšími ozubeními.

V příkladě provedení podle obr. 20 jsou tvářecí ústrojí 11. 12 přes své osy

20. 21 spojena mezikoly 43. 44. jež jsou pohonná prostřednictvím ozubené kolejnice 45« jež provádí pohyb například ve směru šipky 46 * Mezikola 43« 44 mohou však být také pohonná prostřednictvím hnacího kola 22.

Obr. 21 až 26 ukazují tvářecí ústrojí 11. 12. jež vykazují tvarovanou plášíovou plochu a toto tvarování je povahy podobné ozubení. Nutno si však povšimnout toho, že kvůli tvoření účinné oblasti 14 nejsou spolu ozubení obou tvářecích ústrojí 11. 12 v záběru. Při vhodném tvarování mohou však být tato ozubení v záběru s hnacím kolem 22. viz obr. 8 pokud má toto hnací kolo 22 příhodné ozubení. Při uspořádání podle obr. 20, tj. s nepřít mým pohonem tvářecích ústrojí 11. 12 přes mezikola 43. 44 lze tvar zubů libovolně volit.

Obr. 21 ukazuje tvářecí ústrojí 21, 12 se zuby 27a pravoúhlého profilu.

Obr. 22 ukazuje tvářecí ústrojí 11. Ji ^se zuby 27b lichoběžníkového profilu.

Obr. 23 ukazuje tvářecí ústrojí 21» 21 ⁸ pilovými zuby 27c.

Obr. 24 ukazuje tvářecí ústrojí 21» Ji ⁸ žebrovítým profilem 27d na plášíových plochách 2Z«

Obr. 25 ukazuje tvářecí ústrojí 21» 21» jejichž pláštová plocha 27e je opatřena střídavě vydutými a vypouklými oblastmi.

Obr. 26 ukazuje tvářecí ústrojí ' ·11. 12. jejichž pláálová plocha 27f já opatřena střídavě válcovitým, a rovnými úseky.

Obr. 27 ukazuje tvářecí ústrojí 11. 12. jejichž pláěbovÁ plocha 27g má ottrohraniHáLÍ zuby.

Obr. 28 ukazuje tvářecí ústrojí 11. 12. jejcehž plášlová plocha 27h vykazuje povrch podobný brusnému kotouči, jehož drsnost je přizpůsobena mať^i'jLáj^o^v^é považ# H^-tí 2, 2 ke spojování.

Obr. 29 ukazuje příklad pro tvářecí ústrojí 1_t. .12» jež jsou vytvořena jako lineárně pohyyiivá tělesa a stojí ve dvooicích se svými tvarovanými povrchy 27i proti sobě, mezi nimiž jsou prováditelné nitě .2, J ' ke spojování. Takováto lineárně pohybUvá tělesa jako tvářecí ústrojí mohou být také pohybována kmitavým motorem s kotvou.

Obr. 30 ukazuje, jak mohou být u zařízení 10 z obou stran účinné oblasti 14 tvářecích ússnrojí 11. 12 uspořádána vodicí ússrojí .49. 21· První vodicí ústrojí 49 je přitom uspořádáno v první vzdálenodi 50 a druhé vodicí ússrojí 51 v druhé vzdálenou 52 na protilehlých stranách účinné oblasti

Podle spojování nití .2, J, tj. jak podle počtu splétání na jednotku délky tak L podle směru splétání může docházet působením tvářecích ústrojí Ц, 12 v oblasti vyráběného spojení J tak L v sousedních pásmech ke změně předtím vzniklého zákrutu nití .2, J. Vhodnou volbou první vzdálenost 50 anebo druhé vzdálenou 52 lze k této okolnooti přihlížet a zejména může být pečováno o to, aby zákrutové změny nepůůsoily škoddivě anebo mohly být vyrovnávány v toutední odesti spojení 1. Se zřetelem k tomu, že při daném ttó^iru zákrutů nití 3 mohou te projevovat zákrutové změny vlevo a vpravo od účinné oblasti 14 rozdílně,. může být k této okolnosti přihlžžero nestejnou volbou první vzdálenosti 50 á druhé vzdálenosti .52·

Obr. 31 ukazuje obměně^ vodicí ústroj^í 49^X. 51^x. je^ž jsou v^vořena ta^k, a^{by by}l^y nitě 2, J· ke spojování vedeny odděleně od.tebe.

Obr. 32 ukazuje obměněné zařízení 10a k provádění poptaného způsobu, jež je vyznačeno tím, že tvářecí ústrojí 1 1. J2 jsou uložena· otočně ve směrech podle · šipek 1 5. . 16 na otočných ramenech 52a. 53 a poháněna přet meeikola 43, 44 od hnacího kola .22. Podle velikosti úhlu alfa natočení otočných ramen 52a. 53 mění te vzdálenost W účinné oblasti 14. Js^i^-li například otočná ramena 5.2a. 53 ovládána’ pákovým ústrojím 54. může být přiváděno zařízení 10a při velké vzdělancos! W do oblasti nehybných nití 2, J ke spojování, aniž . již tyto přicházej do styku t tvářecími ústrojími Ц, 12.

Nato může být ovládáním pákového ústno! 54 dotahováno ^^L^Užo^v^ání tvářecích ústrojí 11, 12 dohromad^y _f čímž začíná tváření nití .2, J a dochází ke spojení _£· Kd^yž je toto vykonáno, může být opětným ovládáním pákového ústrojí 54 dotahováno otevření účl^nné oblasti 14 a odtahování zařízení 10a. takže spolu spojené nití 2, J te tvým spojením 1 jtou·volně přístupné. Toto obměněné zařízení 10a te hodí zejména při nasazení v tamočinném pracovním . chodu.

Claims (43)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Spojení nití a podobných útvarů vyznačené tím, že vlákna ovinutí (4), jež pocházejí z alespoň jedné e nití (2, 3) ovinují silově zbytky (5) vláken zbývajících v nitích (2, 3) přes alespoň Část délky spojení (1).

2. Spojení podle bodu 1, vyznačené tím, že zbytek (5) obsahuje souhrn jedioSlivých vláken na spojovacím mií^^tě nití Í2, 3) před výrobou spojení (1) po odečtení vláken potřebných pro ovinutí (4).

3. Spojení podle bodu 1, vyznačené tím, že zbytek (5) je o počet vláken odstraněných z nití (2, 3) menší než souhrn jednooiiých vláken v ovinovací oblasti (6) nití (2, 3) před výrobou spojení (1) a po odečtení vláken poujitých v ovinutí (4).

4. Spojení podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že nitě (2, 3) jsou ovinutím (4) v ovinovací oblati (6) sissovány.

5. S^^^je^^;í podle bodů 1 až 4 vyznačené tím, že má v ovinovací oblasti (6) kulatý průřez (Q) a původní kulaté průřezy (Q_p Qg) uití (2, 3) jsou tvarovány na dílčích plochách (Fp F₂), jimiž je kulatý průřez (Q) v ovinovací ohlassi (6) vyplněn.

6. Spojení podle bodu 5, vyznačené tím, že dílčími plochami (F_p Fg) jsou stejnorodé plošné úseky kulatého průřezu (Q), a .to . polokruhové plochy pii dvou nitích (2, 3) a výseče při více jak dvou nitích.

7. Sp°jení podle bodu 5, vyznačené tím, že dílčí plochy (Fp Fg) jsou navzájem alespoň částečně ovinuty.

8. Spojení podle bodu 5, vyznačené tím, že vlákna alespoň jedné niti (2) spojeni· (J) tvoří jádrové pásmo (7) a vlákna alespoň druhé nitě (3) tvoří plášťové pásmo (8), jež je obepjato vlákny ovinutí (4).

9. Spojení podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že vlákna pat-řící původně různým nitím (2, 3) jsou alespoň v ovinovací ohlasSi (6) promísena a obep^ata vlákny ovinutí (4).

10. Spojení podle bodů 1 až 9, vyznačené tím,že alespoň část spojených a/nebo ovinutých vláken nití (2, 3) je v oblati spojeni (1) změněna proti původnímu stavu ve své struktuře a/nebo povrchové jakoos^.

11. -Sppjení poclle bodu 10, vyznačené ..· tím, že o^řiOnjaott mezi vlákny nití (2, 3), změněnými ve své struktuře a/nebo povrchové jakost, je oprooi nezměněným · vlálrnům zvýšena.

12) vykazují střídavě vyduté

12. S^<^C)e^:í podle bodu 10, vyznačené tím, že délka jednotlivých vláken uvnitř spojení (1) je pprooi původní délce zkrácena.

13. Sppjení podle bodů 1 až 12, vyznačené tím, že průměr (D) spojení (1) je menší než průměr kružnice, jejíž plocha se rovná součtu původních ploch nití .(2, 3).

14. Způsob výroby spojení podle bodů 1 až 13, při němž jsou n.tě ke spojování upínány k sobě v alespoň přibližně rovnoběžné, úzce souseddcí poloze, vyznačený tím, že z nití se uvo^ňu! alespoň částečně vlákna, přičemž ebývající, ještě rovnoběžně ležící vlékne. nití se alespoň částečně promícházají a uvolněná vlákna se ovinují kolem promísených zbytků vláken.

15. Způsob podle bodu 14, vyznačený·tím, že se alespoň částečné uvolňování vláken, promíchávání zbytků vláken a jejich ovinování provádí alespoň částečně uvolněnými vlákny s pomocí souvztažného pohybu napříč jejich podélného směru.

16. Způsob podle bodů 14 . ' až 15, vyznačený tím, že se mění povrch a/nebo struktura jednotlivých vláken v jejich části uvolněné z nití ke spojován.

17. Způsob podle bodů 14 až 16, vyznačený tím, že se ovinováním místa spojení částečně uvolněnými vlákny provádí stlačování zívajících vláken dohromady se - zvyšovanou přilnavostí uivntř ovinuuí.

18. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 14 vyznačené tím, že jsou uspořádána dvě tvářecí ústrojí (11, 12), jež jsou uložena pohyblivě na nosníku (13) a jejcehž plástové plochy jsou v účinné obHasi (14) na niti (2, 3) navzájem k sobě pohybliié, přččemž jtou tvarované.

19· Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že vzdálenost (W) účinné oM-asti (14) mezi tvářecími ústrojími (11, 12) je na jejím místě kratší než součet průměrů (Dp Dg) nití (2, 3). .

20. Zařízení podle bodů 18 až 19, vyznačené tím, že tvářecí úst^jí (11, 12) jsou uložena otočně a pohonná přes hnací kolo (22), jež je spojeno t motorovým pohonem (23) přes spojkové ústrojí (24).

21. Zařízení podle bodů 18 až 20, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí-(12) je drženo se svou osou (21) v nastavitelném ložtsoovém ústrojí (25) a vzdálenost (W) účinné objati (14) je nastavitelná.

22. Zařízení podle bodů 18 až 21 vyznačené tím, že v oblasti nití (2, 3) je uspořádána dotyková páka (26) k alespoň částečnému vedení a/nebo snímání nití (2, 3·

23· Zařízení podle bodů 18 až 22, vyznačené tím, že dotyková plocha (26) je ve spojení se spínačem (39) pro své řízení v na poloze nití (2, 3).

24· Zařízení podle bodů 18 až 23, vyznačené tím, že aesspoň část povrchu nebo pSášOiné plochy tvářecích ústrojí (11, 12) jsou ooubeiin a jejich vzdálenost je nastavena pro přiblížení na nejužším místě účinné objati (14) až .na vzdálenost (W) bez yzáčemnnho dotyku ozubení, přčeemž vzdálenost (W) je mmnně nee aouuče průměrů (!(, D₂) nití {2. 3··

25· Zařízení podle bodů 18 a^ 24, vyznačenl tím, že aeespox) eddním z v^řecceh ústrojí (11, 12) je otáčivé těleso t tvarovanou plástovou plochou (27), jež vykazuje podél svého obvodu rozdílnou Šířku (B).

26. Zařízení podle bodů 18 až 24, vyznačené tím, že alespoň jedním z tvářecích ústrojí (11, 12) je otáčivé těleso s tvarovanou plástovou plochou (27), jež vykazuje přes první oblast tvého ' obvodu stálou šířku (B^) a přes další oblast rozdílnou šířku (Bg).

27. Zařízení podle bodů 18 až 24, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí (11) t tvarovanou plástovou plochou (27) má vybrání (28) a zb^v^ící ^dáti (34, 35) pláttové plochy (27) jsou tpoluúčinné t plástovou plochou (27) druhého tvářecího ústrojí (12).

(28) nacházející se ve své střední rovině a vůči němu pro^

28. Zařízení podle bodů 18 až 24, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí (11) je vytvořeno jako otáčivé těleso t tvarovanou plástovou plochou (27), přčeemž je ve tvářecím ústrojí (11) upraveno klí no vité vybrání (28) a zkosení (30).

29, vyznačené tím, že struktura plášlové plochy (27)

29. Zařízení podle bodů ‘ 18 až 24, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí (11) je vytvořeno jako otáčivé těleso t tvarovanou plástovou plochou (27), přieemž ve tvářecím ústrojí (11) jsou upravena vybrání tilehlá boční vybrání (31, 32).

30, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí (12) (25) a s pomocí nastavovacího ústrojí (37) posuvné

30. Zařízení podle bodů 18 až je vytvořena ozubením.

31. Zařízení je uloženo otočně napříč směru nití podle bodů 18 až v ložiskovém ústrojí (2, 3).

32. ozubenou podle bodů 18 až 31, vyznačené tím, že tvářecí ústrojí (11, 12) mají

Zařízení plášíovou plochu a jsou v záběru vždy s jedním hnacím kolem (22).

33, vyznačené tím, že plášlové plochy 12) vykazují střídavě válcovité a rovné plochy.

tvářecích ústrojí (11, tvářecích ústrojí (11,

33, vyznačené tím, že plášlové plochy a vypouklé oblasti.

33. povrchem

Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že tvářecí jsou nepřímo pohonná, bez záběru plášlových ploch ústrojí (11, 12) s tvarovaným s dalšími ozubeními.

ústrojí přes mezikola (43, 44) prostřednictvím ozubené kolejnice (45) nebo

34.

Zařízení podle bodu 33, vyznačené tím, že tvářecí (11, 12) jsou pohonná hnacím kolem (22).

35· Zařízení podle bodu

36. Zařízení podle bodu

37. Zařízení podle bodů 32 až 36, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí (11) má ozubenou plástovou plochu, přičemž alespoň část zubů je ostrohranná.

38. Zařízení podle bodu 34, vyznačené tím, že alespoň jedno tvářecí ústrojí (11) má drsný povrch na způsob brusného kotouče.

39. Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že tvářecí ústrojí (11, 12) jsou vytvořena jako lineárně pohyblivá tělesa a stojí párově s tvarovaným povrchem proti sobě.

40. Zařízení podle bodů 18 až 39, vyznačené tím, že na jedné straně účinné oblasti (14) tvářecích ústrojí (11, 12) je uspořádáno první vodicí ústrojí (49) pro nitě (2, 3) v první vzdálenosti (50) a na druhé straně účinné oblasti (14) je uspořádáno další vodicí ústrojí (51) v druhé vzdálenosti (52).

41. Zařízení podle bodu 40, vyznačené tím, Že první vzdálenost (50) a druhá vzdálenost (52) jsou stejně velké.

42. Zařízení podle bodu 40, vyznačené tím, že tvářecí ústrojí (11, 12) jsou uspořádána nesouměrně v prostoru mezi prvním vodicím ústrojím (49) a druhým vodicím ústrojím (51).

43. Zařízení podle bodu 18, vyznačené tím, že tvářecí ústrojí (11, 12) jsou uspořádána na otočných kyvných pákách (52a, 53) a pohonná přes mezikola (43, 44), přičemž účinná oblast (14) a její vzdálenost (W) jsou proměnné v závislosti na úhlu (alfa) natočení kyvných pák (52a, 53).