CS238301B1 - Způsob čištění pásových textilii v plné šíři, zejména jejich praní, a zařízení k jeho provádění - Google Patents

Abstract

Jedná ee o způsob čištěni pásových textilií v plné šíři, zejména praní tkanin a pletenin po barveni, tisku nebo jiných zušlechťovacích procesech, pomocí páry, která průchodem^textilií z jedné strany na druhou uvolňuje a vynáší nečistoty, které se vs povrchu textilie mechanicky odstraňuji. Péra se vytvoří vedením jedné strany textilie, obsahující pracovní lázeň, přes tepelnou zónu kontaktním způsobem. Příkladné provedení zařízeni je nejlépe znázorněno na obr. 5, kde textilie (7) prochází přes smáčení střiky (3), zahřívá se na bubnu (1) a oplachuje se oplachovacimi střiky (4) a ve válečkové vaně (15)· Způsob má velký čistící účinek. Zařízení lze využít jako přídavné zařízení k běžným pracím strojům nebo lze sestavit samostatnou prací linku

Description

Vynález řeší způsob čištění pásových textilií v plné šíři zejména praní tkanin a pletenin po barvení, tisku nebo jiných zušlechťovacích procesech, pomocí páry, která průchodem textilií z jedné strany na druhou uvolňuje a vynáší nečistoty, které se s povrchu textilie mechanicky odstraňují.

Vynález se dále týká prací soustavy určené k provádění způsobu.

- 2 238 301

Jsou znáčky způsoby čištění pásových textilií v plné šíři, které odstraňují nečistoty praním v pracovní lázni, u nichž je textilie vedena v prací soustavě přes řídící a vratné válce, a kdy.mezi těmito válci je na textilní materiál nanášena prací lázeň· K těmto způsobům praní jsou vyvinuta různá intenzifikační zařízení, která mají za účel zajištění většího pohybu pracovní lázně a tím rychlejší výměnu pracovní lázně v kapilárních prostorech mezi jednotlivými vlák ny textilie·

Dosud známé intenzifikační zařízení lze obecně rozdělit do několika skupin podle způsobu intenzifikace.

První skupinu tvoří způsoby, kdy textilie je v pohybu a vhodným vedením přes vodící a ždímaeí válce je propírána pracovní lázní·

Druhou skupinu tvoří způsoby, kdy textilie je v klidu a pohybuje Se pracovní lázeň·

Třetí skupinu tvoří způsoby, kdy je v nuceném pohybu textilie i pracovní lázeň· Pohyb lázně je zesilován rotujícími tělesy, nízkofrekvenčními vibrátory, turbinátory a bicími elementy·

Čtvrtou skupinu tvoří způsoby ostatní, jako např. vysokotlaké tryskové způsoby, způsoby využívající odležení a také

- 3 238 301 ee do této skupiny může zařadit způsob čištění textilií, při kterém se nečistoty uvolňují profukováním páry.

Na principu, který by bylo možno zařadit db druhé nebo třetí skupiny, je znám způsob praní, kdy pás textilie se vede přes otáčivý perforovaný buben, na kterém pracovní lázeň prochází textilií vlivem nuceného odsávání nebo protlačování.

Dále je znám způsob čištění velkoplošných textilií, zejména koberců, který spočívá v tom, že textilií se profukuje z rubové strany vysokotlaká vodní pára, pára z roupouštědel nebo' směs různých par, která může být případně smíchána se stlačeným vzduchem odpovídající teploty, a pak se z druhé strany páry a nečistota odsávají.

Uvedené způsoby praní na širokých pračkách a zařízení k provádění těchto způsobů mají společný princip práni v tom, že pracovní lázeň působí na textilii z vnějšku, proniká mezi jednotlivé nitě, vlákna a fibrily, postupně vymývá z vnitřních částí textilie rozpustné i nerozpustné nečistoty, které rozpouští, emulguje nebo disperguje· Vždy musí nastat výměna lázně, která je mezi jednotlivými vlákny a obsahuje nečistoty za čistou lázeň.

Intenzifikace praní pak spočívá v tom, že se provádí inten. zifikace výměny lázně obsažené uvnitř textilie za lázeň čistou. U těžších druhů textilií a u hustě dostavených tex238 301 tilií pak tato výměna probíhá velmi pomalu a nedostatečně.

Je to hlavní nevýhoda těchto způsobů praní. ~

Uvedený způsob čištění pomocí profukovaně páry a vzduchu odstraňuje nečistoty kombinovaným účinkem, kde na uvolňování nečistot se podílí kondenzát,tepelná a dynamická energie páry U tohoto způsobu se kondenzát páry na uvolňování nečistot nepodílí stejným způsobem, jako pracovní lázeň při praní. Způsob a zařízení se hodí především pro čištění koberců, kde nečistoty tvoří prach a hrubá pevná částice. Pro dobrá odstra ňění nečistot se provádí odsávání spojená s kartáčováním. Nečistoty, která k odstranění potřebují rozpuštění, emulgaci nebo dlspergaci nelze tímto způsobem odstraňovat dokonale. Proto ae tento způsob nehodí k odstraňování zbytků barviv, záhustek a pomocných prostředků po různých zušlechťovacích operacích, jako je praní po tisku, po barvení apod.

Nevýhody v intenzifikaci dosavadních způsobů praní za široka a způsobu Čištění pomocí profukovaně páry odstraňuje způsob čištění pásoxých textilií v plná Šíři, zejména pro praní tkanin a pletenin po barvení, tisku nebo jiných zušlechťovacích procesech, pomocí páry, která průchodem textilií z jedná strany na druhou uvolňuje a vynáší nečistoty, která se s povrchu textilie mechanicky odstraňují. Způsob podle vynálezu se vyznačuje tím, že pára se vytvoří vedením jedná strany textilie, obsahující pracovní lázeň, přes tepelnou zónu kontaktním způsobem

238 301

Před nebo při zahřívání kontaktním teplem ae textilie napouští průchodem a/nebo postřikem pracovní lázní tak, aby obsahovala 50 až 2θφ pracovní lázně z hmoty suché textilie. Během zahřívání nesmí dojít k poklesu obsahu pracovní lázně v textilii pod 3φ z hmoty suehé textilie, aby nedošlo k zasušení uvolňovaných nečistot.

Po docílení dokonalého čistícího efektu při praktickém provádění je vhodná cyklus napuštění textilie,kontaktního zahřívání a následné mechanické odstraňování nečistot několikrát opakovat.

Smáčení pracovní lázní se provádí u textilie suché, ale je vhodné i u textilie, která je mokrá již z předchozí pracovní operace. Je důležité, aby bylo optimální množství pracovní lázně mezi kontaktní zahřívací plochou a textilií, čímž se vytvoří optimální podmínky pro uvolňování a vynášení nečistot. Malý obsah pracovní lázně v textilii vede k zasušování textilie a tím ke sníženému uvolňování a vynášení nečistot. Nadměrný obsah pracovní lázně v textilii vede k příálišnéma ochla zování kontaktní zahřívací plochy a ke snížení vývinu páry z pracovní lázně. Následkem je snížené uvolňování a vynášení nečistot. Aby nedocházelo k nevýhodnému snižování teploty tepelné páry, smáčí se textilie horkou pracovní lázní o teplotě 60 až 95°G.

238 301

Zahřívání textilie vedením přes tepelnou zónu kontaktním způsobem se provádí při teplotách 100 až 400°C. Výhodná jsou teploty v rozmezí 120 až 200°C, ve kterých lze využít parní ohřev tepelná zóny. Při zahřívání kontaktním způsobem je textilie položena bez záhybů a skladů* které by se projevily nestejnoměrným zpracováním· Je výhodná, jeli textilie při zahřívání vedena v napjatém stavu· /

Ve zvláštních případech, kdy je nutno vypírat velmi silné nebo naopak velmi tenké textilie, může být použito doplňkového přívodu pracovní lázně mezi textilii a kontaktní zahřívací plochu nebo na textilii z vnějěi strany. Rovněž lze mezi textilií a kontaktní zahřívací plochu přivádět směs pracovní lázně $ parou, čímž se zesílí uvolňování a vynáěení nečistot na vnější povrch textilie.

Odstraňování nečistot,uvolněných kombinovaným účinkem pracovní lázně a její páry,se může provádět různými způsoby. Kejjednodušší je opláchnutí textilie pracovní lázní z jedné nebo z obou stran pomooí střikového zařízení, prací válečkové vany nebo obdobnou prací jednotkou. Jako další způsoby odstraňování nečistot přicházejí v úvahu odsávací a ždímací způsoby v kombinaci se smáčeóím zařízením. Z hlediska Hospodárného využívání prací lázně je výhodné nejdříve opláchnout textilii střikovým zařízením, aby se odstranil hlavní podíl uvolněných nečistot a tuto silně znečistěnou prací lázeň odvést do odpadu. Po té se zbytky nečistot opláchnou v prací jednotce klasické konstrukce, nebož

- 7 238 301 ulpívají převážně na povrchu textilie a snadno se odstraní·

Způsob čištění textilií podle vynálezu uvolňuje nečistoty z vnitřních prostorů textilie na zcela jiném principu než dosud známé způsoby. Nečistoty jsou uvolněny tepelnou a mechanickou energií tvořící se páry za současného účinku rozpouštěcích, emulgačních nebo dispergačních sil pracovní lázně. Vzniklá pára způsobí intenzivní pohyb pracovní lázně v textilii a vynášení nečistot na nezahřívanou vnější stranu textilie. Výměna pracovní lázně v kapilárních prostorech textilie za čistou lázeň probíhá při způsobu podle vynálezu mnohem intenzivněji, než u dosud známých způsobů. Účinnost tohoto způsobu praní se zvyšuje se stoupající teplotou kontaktní plochy. Proto je způsob čištění textilií podle vynálezu vhodný především na vypírání špatně vypratelných nečistot, barviv a úpravnickýoh přípravků. Jeho přednosti vyniknou při praní pro docílení normo* váných stálostí vybarvení a tisků.

Zařízení k provádění způsobu praní textilií v plné šíři podle vynálezu může být realizováno jako samostatná prací jednotka nebo jako přídavné zařízení k širokopraoímu stroji se smáčecími a oplaohovaoími vanami. Zařízení podle vynálezu se vyznačuje tím, že je tvořeno pevnou nebo pohyblivou zahřívací plochou pro ohřev textilie, obsahující pracovní lázeň a dále smáčecí a oplachovací částí.

238 301

- 8 Zahřívací plocha pro kontaktní ohřev textilie může být rovinná, válcová nebo vypouklá. Vhodnou zahřívací plochou je plášl otočně uloženého bubnu, který je zahříván zevnitř» přičemž textilie přechází přes bubem s velkým úhlem opásání, aby došlo k tvorbě páry z pracovní lázně. Saáčecí část zařízení je tvořena nejméně jedním smáčením střikem, umístěným v oblasti vstupu textilie na zahřívací plochu. Zvláší výhodné umístění smáčeeího střiku u zařízení s otočným bubnem je v místě nejvyšší části zahřívací plochy bubnu. Oplachovací část zařízení je tvořena nejméně jedním oplachovacím střikem, zmístěným v oblasti výstupu textilie ze zahřívací plochy a případně dalším, nejméně jedním pomocným střikem, umístěným v oblasti kontaktu zahřívací plochy s textilií. Zvláště výhodné umístění oplachovacího střiku u zařízení s otočným bubnem je v oblasti nejnižší části zahřívací plochy bubnu. Zahřívací plocha pro kontaktní ohřev textilie m&že být celistvá, dělená nebo perforovaná otvory. Otvory nebo mezery mohou být výhodně využity pro přívod pracovní lázně a/nebo její páry mezi zahřívací plochu a textilii.

Zahřívací plocha pro kontaktní ohřev textilie je vytápěna z vnitřní strany, kde je vytvořen topný prostor. Tepelná energie je pak přiváděna prostřednictvím elektřiny, vodní páry, horkého oleje nebo spalováním plynu.

- 9 238 301

Zařízení k provádění způsobu čištění textilií podle vynálezu je schematicky znázorněno na výkresech, kde představuje obr. 1 v nárysném pohledu zařízení, jehož zahřívací plochu tvoří plášt otočně uloženého bubnu, obr. 2 totéž zařízení v bokorysném pohledu, obr. 3 průřez zařízení s pevnou neděleno zahřívací plochou, obr. 4průřez zařízení s pevnou dělenou, případně perforovanou zahřívací plochou a obr. 5 v nárysném pohledu prací soustavu s použitím otočně uložených bubnů, kde se cyklus zahřívání mokré textilie a následné oplachování několikrát opakuje.

Zařízení k provádění způsobu čištění pásových textilií, znázorněné na obr. 1 a obr. 2, je složeno z válcového bubnu J_, jehož vytápěný plášt tvoří zahřívací plochu 2, ze smáčecí části se dvěma smáčeeími střiky χ a z části oplachovací se dvěma, oplachovacími střiky £. Buben χ je otočně uložen v ložiskách 8 a 9. Kombinované ložisko 2 ú^e konstrukčně upraveno jako parní přívod 10 a parní odvoď 11 pro vytápění pláště bubnu χ parou. V bubnu X pára rozvádí trubkou 6, umístěnou v ose bubnu χ. Trubka 6 je opatřena kanálky pro rozvod a odvod péry. V oblasti, kde textilie 2 je položena na zahřívací ploše 2 jsou umístěny pomocné střiky 2· Buben χ a všechny střiky 2, X» 2 js°^u upevněny na neznézorněném rámu stroje s postranicemi. Rovněž není zakresleno propojení s přívodním potrubím pracovní lázně a páry. Smáčecí, oplachovací s pomocné střiky χ, χ, 2 jsou vytvořeny jako trubky a otvory, ze kterých je stříkána pracovní lázeň na textilii. Střiky stříkají pracovní lázeň po celé šíři textilie.

- 10 238 301

Při chodu zařízení prochází textilie J mezí smáčecími střiky g kde je smáčena horkou pracovní lázní a vstupuje na zahřívací plochu 2 hubnu 1. Buben 1 se otáčí rychlostí odpovídající rychlosti textilie 2* kontaktu textilie 2 ^B korkým pláštěm bubnu 1 dochází k tvorbě páry, načeš textilie 7 opouští zahří* vací plochu 2 a je opláchnuta óplackovaoími střiky 4· Pomocná střiky § se využívají v případě potřeby dalšího smáčení texti* lie 2* položená na zahřívací ploše 2Zařízení k provádění způsobu čištění pásových textilií podle vynálezu,znázorněná na obr. 3, je složeno z bloku komory 12 zahřívací plochy 2, smáčecí části se máčecími střiky £ a opiachovací částí s oplaohovacími střiky 4. Zahřívací plocha 2 je tvořena celistvou vypouklou pevnou deskou, která je upevněna na bloku komory 12· Vytápění zahřívací plochy 2 se provádí parou, přiváděnou trubkou 6 do topného prostoru 1J.

Textilie J při zpracování se smáčí při průchodu mezi smáčecími ⁵ střiky g, klouže po zahřívací ploše 2 za tvorby páry a oplachuje se oplaohovacími střiky 4·

Ba obr· 4 je znázorněno zařízení k provádění způsobu čištění pásových textilií podle vynálezu, která se od zařízení na obr· 3 liší tím, že vypouklá pevná deska, tvořící zahřívací plochu 2 , je opatřena otvory 1£, která jsou spojeny rozváděcím tělesem lg a přívodem pracovní lázně a/nebo její páry·

238 301

Za chodu zařízení se do otvorů 13 přivádí horká pracovní lázeň, případně směs s její parou, která vniká mezi textilii 2 a zahřívací plochu 2 a má za následek zesílení čistícího účinku.

Na obr. 5 je část prací soustavy s použitím otočně uložených bubnů, kde se cyklus smáčení, zahřívání a oplachování textilie několikrát opakuje. Prací soustava je složena z válcových bubnů 2, oplachovacích střiků £, smáčecích střiků 2» pomocných střiků 2 a válečkových van 15 pro praní za široka. Váloové bubny 2 jsou umístěny v řadě za sebou, přičemž osa každého bubnu 2 j® vodorovná a kolmá na směr pohybu textilie 2· Buben 2» střiky 2, £, 2 ^a válečková vana 15 jsou uchyceny na nezakresleném rámu stroje. Rovněž není zakresleno propojení s přívodem pracovní lázně a páry, které je provedeno běžným způsobem. Konstrukce a funkce bubnu 2 ^s® střiky 2» 2» Ž j® stejné jako na obr. 1 a obr. 2. Pás textilie je veden po zahřívacích plochách 2 a do válečkové vany 15 pomocí vodících válečků 16. Uspořádání bubnu 2 smáčecími střiky 2 a oplachovacími střiky £ je stejné jako na obr. 1 a obr. 2. Válečková vana 15 je umístěna pod úrovní oplachovacích střiků £. Zaválečkovou vanou 15 není zařazeno ždímací fulárové zařízení, které je obvyklé u praček s válečkovými vanami, a textilie přímo vstupuje na další zahřívací buben 2· Jednotka prací soustavy, znázorněná na obr. 5, se zařadí několikrát za sebou do prací linky.

Textilie 2 P^i průchodu prací soustavou několikrát opakuje cyklus sméčení-zahřívání-oplachování*. Zařazením válečkové vany 15 se z textilie 2 odstraní nečistoty, které se působením pracovní lázně rozpustily nebo zmazovatěly a nestačily se dokonale opláchnout oplachovacími střiky £. K postačujícímu opláchnutí

238 301 před vstupem na další buben χ postačí jedna hebó dvě válečkové vany 15> U dalších bubnů χ není již třeba smáčet pomocí smáčecích střiků X, nebol z válečkové vany 15 vystupuje textilie 2 dostatečně mokrá.

Příkladný postup čištění pásových textilií v plné šíři je uveden v příkladu 1·

Přiklad 1

Na širokopracím stroji s přídavným zařízením, znázorněném na obr. 1 a obr. 2, se prala potištěné bavlněná tkanina. Tkáni2 na v plátnové vazbě o plošné hmotnosti 190 g/m byla potištěna reaktivními barvivý a pařena v pařáku. Před praním byla tkanina mírně zabušena. Tkanina při průchodu pracím strojem procházela postupně mezi sméčecími střiky χ na zahřívací plochu 2 bubnu χ, mezi oplachovacími střiky £ a teprve potom vstupovala ačTVvalečkovýoh van běžného širokopracího stroje. Rychlost tkaniny činila 60 m/min. Byla smáčena vodou o teplotě 80°C na koncentraci t50 % vody z hmotnosti suché tkaniny. Buben χ o průměru 700 mm byl ohříván přehřátou parou o tlaku 3 MPa a teplotě 140°C. Další smáčení tkaniny během zahřívání se neprovádělo. Po opuštění zahřívací plochy 2 se tkanina oplachovala vodou o teplotě 70°C mezi oplachovacími střiky χ. Tato oplachovací voda odstranila s povrchu tkaniny převážnou část uvolněných nečistot, barviv a záhustky, proto se přímo odvádí do odpadu. Zbylá část uvolněných nečistot byla vyprána ve válečkových vanách ve vodě horké 85 90° C.

Při porovnání dosažených stálostí vybarvení potištěné tkaniny oproti způsobu bez použití zahřívacího bubnu χ za stejných podmínek na stejném širokopracím stroji, bylo zjištěno zřetelné zlepšení pracího účinku. Jedním průchodem tkaniny se dosáhne

- 13 238 301 stálosti vybarvení, které by se způsobem bez bubnu dosáhlo teprve při dvojnásobném až trojnásobném průchodu. Tyto rozdíly v účinnosti vypírání jsou tím větší, čím hůře jsou vyprat elná barviva a nečistoty.

Výhodou způsobu podle vynálezu je vysoká intenzifikace pracího procesu, která umožňuje praní silně znečištěných textilií, zkracuje dobu praní textilií s hůře vypratelným vybarvením, zejména u tkanin po tisku, při vypírání šlichet, aviváží a přípravků u různých úpravníckých operací. Použitím zahřívacích bubnů s válečkovými vanami v prací lince se dosáhne velmi dobrého vyprání již při menší stavební délce prací linky, oproti klasické prací lince s válečkovými vanami. Zahřívací bubny lze snadno adaptovat jako přídavné zařízení na všechny druhy široko pracích strojů, u kterých tím stoupne produktivita praní*

Claims (19)

1. Předmět vynálezu

   238 301

   1. Způsob čištění pásových textilií v plné šíři, zejména jejich praní t po barvení, tisku nebo jiných zušlechťovacích procesech, pomocí póry, která průchodem textilií z jedné strany na druhou uvolňuje a vynáší nečistoty, které se s povrchu textilie mechanicky odstraňují, vyznačující se tím, že se pára vytváří jednostranným kontaktním ohřevem textilie, vedené přes tepelnou zónu, přičemž textilie obsahuje pracovní lázeň·
2. 2. Způsob Čištění textilií v plné šíři podle bodu 1, vyznačený tím, že před nebo při zahřívání kontaktním teplem se textilie napouští.50 až 20<jfc pracovní lázně z hmoty suché textilie, například ]oo až 15Čfc.
3. 3· Způsob čištění textilií v plné šíři podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že se textilie smáčí průchodem a/nebo postřikem pracovní lázní·
4. 4» Způsob Čištění textilií v plné šíři podle bodu 1, vyznačený tím, že se zahřívá kontaktním teplem na teplotu, při které na konci zahřívání textilie obsahuje nejméně 30 % pracovní lázně z hmoty suché textilie.

   238 301

   - 15
5. 5· Způsob čištění textilií v plné šíři podle bodů ΐ až 4, vyznačený tím, že cyklus zahřívání napuštěné textilie a následné mechanické odstraňování sě několikrát opakuje.
6. 6. Způsob čištění textilií v plné šíři podle bodu 1, vyznačený tím, že pára se vytvoří kontaktním způsobem při teplotě 100 až 400°G, například při teplotě 120 až 200°0.
7. 7. Způsob čištění textilií v plné šíři podle bodu 1, vyznačený tím, že přes tepelnou zónu se vede textilie v napjatém stavu.
8. 8. Způsob čištění textilií v plné šíři podle bodu 1 a 2, vyznačený tím, že se textilie napouští pracovní lázní o tep lotě 60 až 95°O.
9. 9. Způsob čištění textilií v plné šíři podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že při zahříváni kontaktním teplem se textilie napouští pracovní lázní, případně její směsí s parou, která se přivádí na kontaktně zahřívanou stranu textilie.

   tO. Zařízení k provádění způsobu čištění pásových textilií v plné šíři podle některých bodů 1 až 9, které je realizováno jako samostatná prací jednotka nebo jako přídavné zařízení k širokopracímu stroji se smáčecími a oplachovacími vanami, vyznačené tím, že je tvořeno kontaktní zahří vací plochou (2) pro kontaktní ohřev textilie (7), jedno16 238 301 stranně se dotýkající zahřívací plochy (2), smáčecí částí pro napouštění textilie (7) pracovní lázní před kontaktním ohřevem a oplachovací částí pro oplach textilie (7) po kontaktním ohřevu.
10. 11. Zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že zahřívací plocha (2) je pohyblivá.
11. 12. Zařízení podle bodů 10 a 11, vyznačené tím, že pohyblivá zahřívací plocha (2) je tvořena pláštěm otočně uloženého bubnu (1).
12. 13. Zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že zahřívací plocha (2) je pevná.
13. 14. Zařízení podle bodů 10 a 13, vyznačené tím, že pevná zahřívací plocha (2) je tvořena deskou.
14. 15. Zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že zahřívací plocha (2) je vypouklá.
15. 16. Zařízení podle bodů 10 a 12, vyznačené tím, že zahřívací plocha (2) bubnu (1) je válcové.
16. 17. Zařízeni podle bodů 10 a 14, vyznačené tím, že zahřívací plocha (2) je rovinná.
17. 18. Zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že zahřívací plocha (2) je dělená nebo perforovaná otvory (13).
18. 19. Zařízení podle bodu 10, vyznačené tíifc, že smáčecí část zařízení je umístěna v oblasti vstupu textilie (7) na zahřívací plochu (2) a oplachovací část zařízení je umístěna v oblasti výstupu textilie (7) od zahřívací plochy (2).
19. 20. Zařízení podle bodů 10 a 18, vyznačené tím, že k otvorům (13) zahřívací plochy (2) je napojen přívod pracovní lázně a páry.