CZ143699A3 - Kompozice a způsob pro ošetření rostlin exogenními chemikáliemi - Google Patents

Description

Způsob ochrany zdivá proti vlhkosti a zařízení k provádění tohoto způsobu L § . ? ¹

Oblast techniky q 9 ζ 5 £ Vynález se týká metody ochrany zdivá proti vlhkosti, zejména plošné ochrany vnitrních stěn, a to pomocí látek na bázi vosků a popisuje zařízení a prostředky k provádění toiídio o 1 frtKK’'*⁸®’*’**** způsobů.

Dosavadní stav techniky

Zdivém ve smyslu předkládaného vynálezu je přitom stavební zdivo staveb, zejména vnitřní stěny a podlahové plochy, ale také jímky nebo nádoby, například vodní nádrže, dále sloupy a podstavy z kamene a dále takové, které jsou zhotoveny z kamene nebo ze syntetických stavebních hmot, například z plynosilikátových tvárnic obsahujících kapilární systém. Často je zapotřebí asanovat provlhlé zdivo, neboť vlhkost by mohla proniknout do sousedních vnitřních prostor a způsobovat škody. Vyskytuje se to zejména u sklepních prostorů, u nichž je sklepní stěna nebo podlaha v kontaktu s vnější spodní, tlakovou nebo prosakující vodou. Při ochraně zdivá proti vlhkosti se dává často přednost vnějšímu utěsnění stěn, neboť tím se ochrání nejen vnitřní prostor, nýbrž i samotné zdivo před jeho poškozením vlhkostí. Vnější ochrana stěny však není vždy možné, neboť vnější stěna často hraničí se zastavěným prostorem, jako je tomu například u řadových domků, asfaltovaných cest a podobně, kdy vnější stěna není přístupná. Dále by musela být při ochraně sklepních stěn vykopána zemina, aby mohla být zpřístupněna vnější stěna, což je spojeno s vysokými náklady. Platí to zejména o základech nebo o podlahách sklepů. Je proto často nutno provést plošnou ochranu vnitřní stěny. K tomu se používá známých vodou vytvrditelných kalů na bázi cementu, jejichž hydrofobnosti je dosaženo umělohmotní disperzí, například akrylátovou pryskyřicí, a tyto prostředky jsou nanášeny na chráněnou stěnu nástřikem nebo štěrkováním. Nedostatkem těchto těsnicích kalů však je jejich malá odolnost proti tlakové vodě a malá trvanlivost. Zejména v případech, kdy těsnicí kaly nejsou schopny fungovat jako tzv. parní hráz a jsou tedy pro vodní páru propustné, se projeví negativně jejich malá odolnost proti soli, které vede k místnímu odlupování nanesených těsnicích kalů od zdivá. Uvolnění nanesených těsnicích kalů je způsobeno tím, že při vysokém obsahu solí ve vodě, která prosakuje zdivém, vykrystalují na vnitřní straně zdivá soli, vzhledem k tomu, že zde voda difunduje do obvykle vytápěných skleních prostorů. Vykrystalizované soli přitom odloupnou těsnicí tmely, které jsou naneseny pouze povrchově. Navíc je likvidace těchto těsnicích tmelů vzhledem k jejich obsahu vodou nerozpustné umělé hmoty jen obtížná a ekologicky problematická.

-2Dále je například z německého patentového spisu DE 35 35 654 známo, že stoupám vlhkosti ve zdivu lze zamezit vodorovnou horizontální hrází z hydrofobního materiálu, jakým je například parafín. K tomuto účelu se do vlhkého zdivá vyvrtají z jedné strany slepé otvory s určitou roztečí, do nichž se po případném předsušení vpraví pod tlakem roztavený vosk nebo příslušná hydrofobní licí hmota. Licí hmoty, teplota a tlak se volí tak, aby byly póry ve zdivu kolem slepého otvoru uzavřeny. U takové metody je však nutno vyvrtat do zdivá slepé otvory a tím se zdivo místně naruší, obzvláště u památkově chráněných objektů nebo u soch nebo u stěn, podpěrných pilířů a všude tam, kde je zapotřebí vyvarovat se vyvrtávání otvorů s ohledem na jejich statiku a kde lze provádět pouze nedestruktivní ochranu zdivá. Dále nelze tímto způsobem provádět plošné utěsnění stěn, základů a podobně, neboť by to vyžadovalo velmi značný počet slepých otvorů a tedy i značné nároky na pracovní činnost a vysoké náklady.

Z jiného německého patentového spisu DE 19 53 81 je znám způsob impregnace stěn a podobných objektů, který se provádí pomocí tuků a olejů jako impregnanty. Tyto impregnační kapaliny se ohřívají ve vyhřívaném zásobníku a přivádějí se do vývrtů v zavlhnutém zdivu. K tomuto účelu je impregnační kapalina přiváděna do vývrtů řadou přívodů uspořádaných nad sebou, přičemž tuk zchladnutý ve vývrtů je odebírán zpět do zásobníku k opětovnému ohřevu. Nicméně tímto postupem nelze s uspokojivou jistotou realizovat hermetické uzavření zdivá proti působení tlakové vody.

Vynález si předsevzal za úkol vytvořit takovou metodu ochrany zdivá proti vlhkosti, která by byla nedestruktivní a přitom ekologicky bezproblémová, a to při nízkých nákladech, dále aby zaručovala odolnost asanovaného zdivá proti tlakové vodě a zejména aby byla upotřebitelná pro ochranu velkých ploch, jako jsou stěny a podobně.

Podstata vynálezu

Vytýčený úkol řeší způsob utěsnění zdivá proti působení tlakové vody, zejména plošného utěsnění vnitřních stěn pomocí pevných voskových látek, kde vosková látka je zahřáta a v expoziční době za přispění kapilárních sil je vpravena do utěsňovaného zdivá a podstata způsobu podle tohoto vynálezu spočívá v tom, že vosková látka se přivádí do přímého styku s povrchem velkoplošné oblastí utěsňovaného zdivá pomocí ohřívaného příložného ústrojí, které je zahříváno na teplotu vyšší, než je bod tavení voskové látky, která tak vniká do kapilárního systému zdivá nebo je tato vosková látka vpravena do kapilárního systému ohřívatelného příložného ústrojí, které je trvale přiloženo na utěsňované zdivo a přívodem tepla před nebo po jeho přiložení na zdivo je zahřáto nad bod tavení voskové látky a tak se vpraví do kapilárního systému příložného ústrojí. Zdivo se před vpravením

-3voskové látky vysušuje při teplotách nad 100 °C. Vzdušná vlhkost prostoru přiléhajícího ke zdivu se před jeho vysoušením sníží zvýšením pokojové teploty a/nebo aplikací látky s hydroabsopčními vlastnostmi. Na zdivu se vytvoří žlab směrem k povrchu zdivá otevřený, u dna a na bocích utěsněný a v tomto žlabu se taví vosková látka. Žlab je plynotěsně uzavřen víkem a je opatřen ústrojím pro vyrovnávání tlaku. Zdivo je plošně pokryto krycím vrstvou obsahující voskovou látku a tato krycí vrstva je zahřívána na teplotu vyšší, než je bod tavení voskové látky. Na zdivo se nanese mezi zdivo a jeho krycí vrstvu vodotěsná ochranná vrstva. Krycí vrstva se zhotoví z pórovitých izolačních desek nebo se zhotoví jako omítka. Vosková látka se při výrobě krycího vrstvy přidává ve formě kuliček nebo suspenze. Vosková látka se vpravuje do zdivá velkoplošnými, voskovou látkou napuštěnými ohebnými rohožemi přikládanými na zdivo. Ohebné rohože se na povrch zdivá přitlačují velkoplošnými příložníky, které jsou vyhřívány a jsou ze všech stran vůči zdivu utěsněny pomocí manžety.

Zařízení k provádění způsobu podle tohoto vynálezu je tvořeno ohřívanou krycí vrstvou obsahem voskové látky, který se velkoplošně nanáší na oblast utěsňovaného zdivá, přičemž vosková látka této krycí vrstvy v přímém styku se zdivém je ohřívána pro její vniknutí do kapilárního systému, nebo tato ohřívaná krycí vrstva sama obsahuje kapilární systém s voskovou látkou a je uzpůsobena k trvalému spojení se zdivém a vosková látka v něm obsažená je v důsledku přivádění tepla schopna rozptýlit se v jeho kapilárním systému. Krycí vrstva je provedena jako ohřívatelný žlab a vosková látka je zahřívána přímo v něm nad teplotu jejího tavení. Na bočních stěnách a/nebo na dně žlabu, a to na jejich venkovních plochách, jsou upevněny topné články. Žlab je plynotěsně uzavřen víkem a je opatřen ustrojím pro vyrovnávání tlaku. Krycí vrstva pro vpravování voskové látky do zdivá je provedena jako plochý obklad přitisknutý na zdivo, napojený voskovou látkou a zahřívaný nad bod tavení voskové látky. Plochý obklad tvoří izolační desky nebo je vytvořen jako omítka. Vosková látka je vytvořena v podobě kuliček nebo suspenze. Krycí vrstva pro vpravování voskové látky do zdivá je zhotovena z velkoplošných ohebných rohoží nasycených voskovou látkou. Zařízení může být variantně opatřeno velkoplošným příložníkem, jímž je nanesená vosková vrstva nebo ohebná rohož vtlačována do zdivá, přičemž zmíněný příložník je vyhříván a vůči zdivu je ze všech stran utěsněn.

Prostřednictvím metody dle vynálezu lze jedinou pracovní operací asanovat nedestruktivně velké plochy zdivá proti vlhkosti. Tak lze například ohřát zdivo sklepního prostoru nebo základů po jeho celé výšce a na šířce například jednoho metru nahřát na teplotu vyšší než je bod tání voskové látky a vosková látka se nanese na předehřátý povrch. V důsledku kapilárních sil zdivá přitom vnikne ztekucená vosková látka do

-4kapilár zdivá odhadem do hloubky několika centimetrů než ztuhne. Kapilární systém zdivá se zhydrofobuje, resp. ucpe a tím se ochrání před vnikající vlhkostí. Po takovém ošetření určité části zdivá lze tento způsob realizovat v sousedící části a následně lze takto lze celou plochu, například vnitřní sklepní stěny, asanovat proti vlhkosti. Tím, že vosková látka vnikne do kapilárního systému zdivá, se dosáhne současně vysoké odolnosti těsnicího systému proti tlakové vodě i proti solím, přičemž systém je zároveň nepropustný i pro vodní páry.

Hloubka vrstvy těsnicí proti vlhkosti přitom závisí jak na struktuře kapilár tak i na teplotě zdivá a na teplotě voskové látky. Obzvláště dobré ochrany proti vlhkosti se dosáhne v případě, že se zahřeje jak zdivo tak i vosková látka nad její bod tání. Metodu dle vynálezu lze případně i opakovat u již ošetřeného zdivá, čímž se zdivo utěsnění do větší hloubky, resp. po celém průřezu.

Jako voskové látky lze přitom použít zejména parafínu nebo i technických vosků pro jejich ekologickou nezávadnost.

S výhodou se zdivo před ošetřením voskovou látkou předsuší při teplotě nad 100 °C, s obzvláštní výhodou při asi 120 °C, což umožní hlubší vniknutí voskové látky do zdivá. V takovém případě lze například ohřát jednotlivé svislé pásy stěny pomocí topného zařízení, přičemž se po dosažení žádané teploty provede návazně ošetření zdivá voskovou látkou.

S výhodou lze rovněž snížit nejdříve vlhkost vzduchu prostoru, který je v kontaktu s ošetřovaným zdivém, a to zvýšením teploty v tomto prostoru na asi 50 °C a/nebo pomocí prostředku absorbujícího vodu, kterým je například silikagel. Tento pracovní postup lze realizovat i po delší dobu, například po několik dnů, aby se tím odstranila povrchová vlhkost zdivá a kondensační voda.

Při výhodné variantě metody je provedeno ošetření zdivá voskovou látkou tak, že se vytvoří na zdivu žlab, který je na svých styčných hranách se zdivém kapalinotěsný, přičemž se v tomto žlabu roztaví vosková látka. Žlab může být směrem vzhůru otevřený. Tím je zaručena snadná manipulace s voskovou látkou a současně i její dlouhá doba expozice na zdivo. Navíc lze při tomto způsobu ohřát bez problémů voskovou látku vysoko nad bod jejího tání a zajistit její přímý kontakt se zdivém. Upevnění žlabu lze provést jednoduchým lešením, které se opírá o podlahu nebo o protější stěnu. Případně lze žlab upevnit rovněž úchytkami, například šroubovým spojením přímo na zdivo.

-5Utěsnění žlabu je možno zajistit teplovzdomým silikonovým těsněním, které lze vystřihnout z běžně dostupných rohoží a přizpůsobit ho tvaru žlabu.

Žlab přitom může sahat téměř po celé výšce utěsňované stěny nebo po její celé šířce, takže lze pomocí jediné pracovní operace asanovat velkou plochu stěny. Hloubka žlabu může být přitom stanovena tak, aby bylo množství voskové látky přizpůsobeno nasákavosti zdivá. Tvar žlabu se dá rovněž přizpůsobit tvaru utěsňovaného zdivá, takže lze např. polokruhovým žlabem chránit proti vlhkosti opěrné sloupy v kostelích a podobně.

Vlastní pracovní postup začíná tím, že se vpraví roztavený vosk do žlabu. Výhodné však je, aby bylo možno vyhřívat i samotný žlab, aby se zamezilo předčasnému ztuhnutí voskové látky ve žlabu. Topné články mohou být přitom umístěny přímo v roztavené voskové látce. Výhodnější však je ohřívat boční stěny žlabu a/nebo jeho dno, a to pomocí topných článků, které jsou umístěny vně žlabu, čímž se zamezí přehřátí voskové látky.

Pokud je žlab plynotěsně uzavřen víkem a opatřen zařízením pro vyrovnání tlaku, lze voskovou látku, která byla vpravena do žlabu v tuhém stavu, roztavit a zahřát až na teplotu málo pod teplotou jejího rozkladu. Tím je zaručena vysoká bezpečnost práce a prostory, které sousedí s ošetřovaným zdivém, jsou chráněny před výpary z voskové látky. Ve dně žlabu může přitom být uzavíratelný otvor, takže po ukončení postupu se vosková látka, která zůstala ve žlabu, jednoduše ze žlabu vypustí. Výtok přitom může být například pomocí čerpadla propojen přímo se záchytnou nádrží. Namísto toho lze použít rovněž kapalinových násosek.

Vnikání voskové látky do zdivá může být podpořeno zařízením na vyrovnání tlaku tím, že se na tomto zařízení vytvoří zdrojem tlaku určitý vnitřní přetlak ve žlabu.

Často je možno dosáhnout dostatečného utěsnění zdivá pouze tím, že se vosková látka vpraví do ohřívaného žlabu, který je nahoře otevřený. U určitých druhů zdivá lze tímto způsobem vytvořit i horizontální uzávěru, tj. utěsnění po celé tloušťce zdivá. Vzhledem k tomu, že lze přitom použít žlabů se stěnami otevřenými proti zdivu v rozsahu několika čtverečných metrů, je možné rychlé a efektivní utěsnění zdivá.

V jednoduchých případech se však ukázalo být dostatečným, když vosková látka byla na zdivo nastříkána, případně po jeho předchozím ohřátí a snížení vzdušné vlhkosti v prostoru sousedícím s ošetřovaným zdivém.

-6Jako další varianta této metody se naskýtá možnost nanášet voskovou látku pomocí velkoplošných ohebných rohoží jako nosných materiálů. Jako takových rohoží lze v daném případě použít s výhodou zejména textilních tkanin nebo pěnových látek. Přitom může stačit, aby ohebná rohož byla ručně přitlačována na předehřáté zdivo.

S výhodou se může vnikání voskové látky do zdivá podpořit tím, že se ohebná rohož přitiskne na zdivo velkoplošným příložníkem, takže vosková látka vniká do zdivá pod tlakem. Přitom lze docílit tlaků několika barů. Ohebný rohož přitom slouží za zásobník voskové látky, přičemž může být tloušťka vrstvy textilního nosného materiálu přizpůsobena absorpční kapacitě zdivá.

Vnikání voskové látky do kapilárního systému zdivá se navíc může podpořit tím, že se příložník ohřeje s výhodou na teplotu tání voskové látky až maximálně na teplotu rozkladu vosku.

Pokud je příložník ze všech stran utěsněn oproti zdivu, může se měnit jak přítlak na příložník tak i teplota vosku v širokých mezích při současné vysoké bezpečnosti práce.

Při další výhodné variantě metody se utěsňované zdivo pokryje plošně vrstvou, která obsahuje voskovou látku a tato vrstva se pak ohřeje na teplotu nad bodem tání voskové látky. Přitom dojde nejdříve k rozptýlení voskové látky do kapilárního systému krycí vrstvy stěny. Při odpovídající teplotě a po příslušném čase však může vosková látka vniknout rovněž do kapilárního systému přiléhajícího zdivá, čímž se dosáhne hlubšího utěsnění zdivá. Jako obzvláště výhodná se projevila skutečnost, že vzhledem k rozvrstvení vosku v krycí vrstvě stěny stačí k ochraně stěny proti vlhku oproti dříve popsaným variantám nižší teploty. Tak například je při aplikaci parafínu dostačující teplota ohřátí stěny již 80 °C namísto dřívějších asi 120 °C.

Mezi zdivém a krycí vrstvou stěny se přitom může vytvořit vodotěsná vrstva, například ze známých vodou vyvrditelných těsnicích kalů. Tím lze umožnit vysušení krycí vrstvy stěny i v případech, kdy byla nanesena přímo na ještě vlhké zdivo. Vzhledem k tomu, že jsou těsnicí kaly pokryty z vnější strany mechanicky stabilní krycí vrstvou, zamezí se současně místnímu odlupování těsnicích kalů v důsledku krystalizace solí.

Krycí vrstvou stěny může přitom být porézní izolační deska, například vápenatosilikátová deska, nebo jí může být omítka, která obsahuje voskovou látku.

-7Voskovou látku lze přitom s výhodou přidat do krycí vrstvy stěny při její výrobě, a to ve formě kuliček nebo jako suspense, čímž se dosáhne rovnoměrného rozdělení vosku jakož i jednoduché výroby krycí vrstvy. Izolační desky mohou být rovněž už z výrobního závodu opatřeny voskovou látkou, která se do hmoty izolační desky vpraví tavnou impregnací.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je v příkladech provedení znázorněna pomocí připojených výkresů na nichž představuje ve schématickém znázornění obr. 1 zařízení na realizaci metody dle vynálezu ve tvaru žlabu, který je nahoře otevřený a je umístěn na utěsňovaném zdivu; obr. 2 znázorňuje zařízení ve tvaru uzavřeného žlabu, umístěného na utěsňovaném zdivu; obr. 3 znázorňuje variantní provedení s velkoplošnými ohebnými rohožemi napuštěnými voskovou látkou a obr. 4 je jinou variantou používající izolační desky (vlevo) a izolační omítky (vpravo).

Příklady provedení vynálezu

Nanesení voskové látky na utěsňované zdivo lze provést pomocí žlabu 1, který je znázorněn na obr. 1. Žlab 1, který je shora otevřený a má délku asi 2 m a výšku asi 1 m, je otevřen směrem k asanované stěně 2 a oproti ní utěsněn teplovzdomým silikonovým těsněním 3. Žlab 1 je přitom opřen lešením 4 o podlahu a zezadu a je ke stěně přitlačován, takže žlab 1 přiléhá těsně ke stěně 2. Lešení 4 může přitom být provedeno jako zvedací lešení zakotvené do podlahy, které pak umožňuje jednoduché výškové přestavění žlabu 1 a přitom je vybaveno sklopným uchycením, jímž lze žlab 1 přitlačit ke stěně 2. Žlab 1 je vybaven zespodu a zezadu topnými články 5 ve tvaru topného hadu, který lze nejsnadněji upevnit ke žlabu 1 lepicí páskou. Takto je možno přizpůsobit jednoduše vyhřívanou část žlabu 1 momentální potřebě a tvaru. Žlab 1 je naplněn parafínem 6, který je vpraven do žlabu 1 v roztaveném stavu nebo může být ve žlabu 1 teprve roztaven. Žlab 1 lze jednoduše plnit, neboť je shora otevřený, a celý postup lze snadno sledovat podle hladiny roztavené látky ve žlabu 1. Roztavený parafín 6, který se dostává do styku s utěsňovanou stěnou 2 přitom vniká na základě působení kapilárních sil do kapilárního systému zdivá, vypudí vlhkost ze zdivá a zajistí jeho hydrofobnost tím, že uzavře jeho kapiláry a zdivo se tak stane pro vodu nepropustným a přilehlý prostor je chráněn před vlhkostí.

U způsobu znázorněného na obr. 2 je žlab 1 opatřen navíc víkem 7, které je oproti stěně 2 asanovaného zdivá, podobně jako dno žlabu 1, odděleno těsněním 3. Parafín 6 ve žlabu 1

-8je tak možno zahřát značně nad bod jeho tání, aniž dojde k výronu parafínových par do prostoru sousedícího se stěnou 2. Dále je žlab 1 opatřen ve dně výtokem 8, který se uzavírá ventilem 9, takže po skončení práce lze ze žlabu 1 snadno vypustit zbytek tekutý parafín 6 výtokem 8. Tím, že se dá víko 7 pomocí uzávěru 10 aretovat, a žlab 1 je přitom vybaven ústrojím 11 na vyrovnání tlaku je možno zvýšit tlak tekutého parafínu 6, který se nachází ve žlabu 1, pomocí zde blíže neznázoměného zařízení na vytvoření tlaku, které se připojí k ústrojí 11 na vyrovnání tlaku, čímž se usnadní pronikání parafínu 6 do kapilárního systému zdivá u něhož lze provést výhodné předsušení. Při realizaci metody dle vynálezu pomocí žlabu 1 lze zajistit jak velkoplošné ochrany stěn do hloubky několika centimetrů tak i jednoduché a nedestruktivní vytvoření horizontálních hrází proti vzlínající vlhkosti, které procházejí v místě asanovaného zdivá celým průřezem stěny 2. Pomocí polokruhových žlabů 1 lze jednoduchým způsobem asanovat i například sloupy v kostelích a podobně.

V další variantě tohoto provedení se parafín 6 na asanované zdivo po jeho případném předsušení a snížení vlhkosti prostoru i zdivá nanese pomocí velkoplošných ohebných rohoží 12, například textilními tkaninami Vnikání parafínu 6 do zdivá lze provést například tak, že se ohebná rohož 12, například bavlněná tkanina nebo tkanina z umělých vláken nasycená parafínem 6, se přiloží velkoplošně na zdivo 13 (obr. 3). Přitom se parafín 6 roztaví a vnikne do kapilárního systému zdivá. Ohebná rohož 12 přitom zamezí tomu, aby roztavený parafín 6 stékal po ohřáté stěně 13.. Tkaná rohož 12 je přitom pomocí elektricky ovládaného příložníku 14 přitlačována ke stěně 13, což zaručuje těsnější styk s hmotou zdivá a v důsledku tlaku i hlubší vniknutí parafínu 6 do jeho kapilárního systému. Příložník 14 je přitom navíc opatřen topnými články 15, čímž se zamezí předčasnému ztuhnutí parafínu 6, přičemž příložník 14 je obklopen pružně deformovatelnou manžetou 16, která dosedá těsně na zdivo a tlakem příložníku 14 na tkanou rohož 12 se pružně deformuje, takže příložník 14 dosedá stále na tkanou rohožku 12. V důsledku kapilárního systému tkané rohože 12 je zaručeno, že bude roztavený parafín 6 u svislých stěn rozdělen po výšce zdivá rovnoměrně a ne pouze ve spodní oblasti tkané rohože 12, pod níž je umístěno dostatečné těsnění. Je samozřejmé, že stejně jako u ochrany zdivá pomocí žlabu 1. podle obr. 1 lze i v tomto případě použít předehřevu zdivá i přilehlých prostorů. Dále mohou být topné články 5 a 13 na zařízeních vhodných pro realizaci metody podle obr. 1 a obr. 2 výkonově regulovatelné a ve žlabu 1 resp. na příložníku 14 mohou být umístěna teplotní čidla, aby tím byla zaručena dostatečná kontrola postupu.

Při další variantě způsobu znázorněném na obr. 4 vlevo se upevní na asanovanou stěnu 18 izolační desky 17, které jsou napuštěny voskovou látkou. Jako izolační desky 17 mohou

-9být například použity vápenato-silikátové desky, v nichž je parafín uložen ve tvaru kuliček. Izolační desky 17 však mohou být napuštěny roztaveným parafínem, což umožňuje jejich porézní struktura. Izolační desky 17 mají dostatečnou pevnost, takže je lze upevnit ke stěně 18 pomocí hřebíků, hmoždinek a podobně. Desky však lze upevnit ke 5 stěně také pomocí cementové nebo sádrové omítky, čímž se již dosáhne dostatečné ochrany vnitřního prostoru proti vlhkosti. Izolační desky 17 upevněné na stěně 18 však lze i následně tepelně zpracovat, čímž se parafín roztaví a vnikne do zdivá. Při tomto provedení se s výhodou stěna 18 před samotným postupem předsuší, jak popsáno shora.

Na obr. 4 vpravo je znázorněno zdivo chráněné proti vlhkosti pokryté omítkou 19, jež obsahuje kuličky parafínu, přičemž lze použít všeobecně známou cementovou nebo sádrovou omítku. Omítka 19, která se nanese obvyklým způsobem, se rovněž ohřeje na teploty vyšší než je bod tání parafínu, takže se parafín rozdělí rovnoměrně v omítce. Mezi omítku 19 a stěnu 18 je přitom natažena ochranná vrstva 20 z těsnicích kalů, takže 15 samotná omítka 19 je chráněna před vlhkostí vycházející ze zdivá a může před ohřátím vyschnout. Tím se sníží nebezpečí vytváření trhlin v omítce a rovněž tak sušicí teplota omítky oproti některé z variant metody bez ochranné vrstvy 20.

Claims (24)

1. Způsob utěsnění zdivá proti působení tlakové vody, zejména plošného Utěsněn? θ । vnitřních stěn pomocí pevných voskových látek, kde vosková látka zahřála I v expoziční době za přispění kapilárních sil je vpravena do utěsňovanghQ^-zdiv^^ vyznačující se tím, že vosková látka se přivádí do přímého styku s povrchem velkoplošné oblastí utěsňovaného zdivá (2, 13, 18) pomocí ohřívaného příložného ústrojí (1, 12, 17), které je zahříváno na teplotu vyšší, než je bod tavení voskové látky, která tak vniká do kapilárního systému zdivá (2, 13) nebo je tato vosková látka vpravena do kapilárního systému ohřívatelného příložného ústrojí (17, 19), které je trvale přiloženo na utěsňované zdivo (18) a přívodem tepla před nebo po jeho přiložení na zdivo (18) je zahřáto nad bod tavení voskové látky a tak se vpraví do kapilárního systému příložného ústrojí (17, 19).

2. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 1,vyznačující se t í m, že zdivo (2,13) se před vpravením voskové látky vysušuje při teplotách nad 100 °C.

3. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 2, vyznačující se tím, že vzdušná vlhkost prostoru přiléhajícího ke zdivu (2, 13) se před jeho vysoušením zmenší zvýšením pokojové teploty a/nebo aplikací látky s hydroabsopčními vlastnostmi.

4. Způsob utěsnění zdivá podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že na zdivu (2) se vytvoří žlab (1), směrem k povrchu zdivá (2) otevřený, u dna a na bocích utěsněný a v tomto žlabu (1) se taví vosková látka.

5. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 4, v y z n a č u j í c í se tím, že žlab (1) je plynotěsně uzavřen víkem (6) a je opatřen ústrojím (11) pro vyrovnávání tlaku.

6. Způsob utěsnění zdivá podle nároků 1 až 3, v y z n a č u j í c í se t í m , že zdivo je plošně pokryto krycím vrstvou obsahující voskovou látku a tato krycí vrstva je zahřívána na teplotu vyšší, než je bod tavení voskové látky.

7. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 6, v y z n a č u j í c í se tí m, že na zdivo (18) se nanese mezi zdivo (18) a jeho krycí vrstvu vodotěsná ochranná vrstva (20).

8. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že krycí vrstva se zhotoví z pórovitých izolačních desek (17) nebo se zhotoví jako omítka (19).

9. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 6 až 7, vyznačující se tím, že vosková látka se při výrobě krycího vrstvy přidává ve formě kuliček nebo suspenze.

10. Způsob utěsnění zdivá podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vosková látka se vpravuje do zdivá velkoplošnými, voskovou látkou napuštěnými ohebnými rohožemi (12) přikládanými na zdivo.

11. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 10, vyznačující se tím, že ohebné rohože (12) se na povrch zdivá (13) přitlačují velkoplošnými příložníky (14).

12. Způsob utěsnění zdivá podle nároku 11, vyznačující se tím, že příložník (14) je ohříván.

13. Způsob podle nároku 12 nebo 13, v y z n a č u j í c í se t í m, že příložník (14) je ze všech stran vůči zdivu (13) utěsněn pomocí manžety (15).

14. Zařízení k provádění způsobu utěsňování zdivá podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že je tvořeno ohřívanou krycí vrstvou (1, 12, 17) s obsahem voskové látky, který se velkoplošně nanáší na oblast utěsňovaného zdivá (2, 13, 18), přičemž vosková látka této krycí vrstvy (1, 12, 17) v přímém styku se zdivém (2, 13, 18) je ohřívána pro její vniknutí do kapilárního systému, nebo tato ohřívaná krycí vrstva (1, 12, 17) sama obsahuje kapilární systém s voskovou látkou a je uzpůsobena k trvalému spojení se zdivém a vosková látka v něm obsažená je v důsledku přivádění tepla schopna rozptýlit se v jeho kapilárním systému.

15. Zařízení podle nároku 14, v y z n a č u j í c í se t í m, že krycí vrstva je provedena jako ohřívatelný žlab (1) a vosková látka je zahřívána přímo v něm nad teplotu jejího tavení.

16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že na bočních stěnách a/nebo na dně žlabu (l),a to na jejich venkovních plochách, jsou upevněny topné články (5).

17. Zařízení podle nároku 15 nebo 16, vyznaču j ící se tím, že žlab (1) je plynotěsně uzavřen víkem (6) a je opatřen ustrojím (11) pro vyrovnávání tlaku.

18. Zařízení podle nároku 14, v y z n a č u j í c í se tím, že krycí vrstva pro vpravování voskové látky do zdivá je provedena jako plochý obklad přitisknutý na zdivo, napojený voskovou látkou a zahřívaný nad bod tavení voskové látky.

19. Zařízení podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se tí m, že plochý obklad tvoří izolační desky (17) neboje vytvořen jako omítka (19).

20. Zařízení podle nároku 18 nebo 19, v y z n a č u j í c í se t í m, že vosková látka je vytvořena v podobě kuliček nebo suspenze.

21. Zařízení podle nároku 14, vyznačuj ící se tím, že krycí vrstva pro vpravování voskové látky do zdivá je zhotovena z velkoplošných ohebných rohoží (12) nasycených voskovou látkou.

22. Zařízení podle nároku 21,vyznačující se t í m, že je tvořeno velkoplošným příložníkem (14), jímž je nanesená vosková vrstva nebo ohebná rohož (12) vtlačována do zdivá.

23. Zařízení podle nároku 22, v y z n a č u j í c í se tím, že příložník (14) je vyhříván.

24. Zařízení podle nároku 22 nebo 23,vyznačuj ící se tím, že příložník (14) je vůči zdivu (13) ze všech stran utěsněn.