CZ20031180A3 - Způsob a zařízení pro řízení zásobování tlakovým prostředkem u kolejových vozidel - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro řízení zásobování tlakovým prostředkem u kolejových vozidel

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu pro řízení zásobování tlakového prostředku u kolejových vozidel podle předvýznaku nároku 1 a rovněž tomu odpovídajícího zařízení podle předvýznaku nároku 13.

stav techniky

Ze spisu DE 198 48 995 Al přihlašovatele je patrné hlavní nádržové vzduchové vedení probíhající podle normy všemi kolejovými vozy soupravy a spojovatelné na spojovacích místech. Toto společné vedení tlakového prostředku je napojeno na hlavní vzduchové nádrže, které jsou přiřazeny vždy každému kolejovému vozidlu. Hlavní vzduchové nádrže dodávají tlakový prostředek ve formě stlačeného vzduchu potřebného pro provoz brzdových zařízení jakož i dalších agregátů poháněných tlakovým prostředkem - jako zařízení na otevírání dveří. Vedle hlavního nádržového vzduchového vedení probíhá soupravou druhé, tak zvané hlavní vzduchové vedení. Toto hlavní vzduchové vedení napájené přes brzdový ventil slouží však pouze pro nastavení brzdového zařízení soupravy, t.zn. pro přenos brzdového signálu. Agregáty řízené tímto hlavním vzduchovým vedením nepřispívají významně ke spotřebě tlakového prostředku v rámci soupravy.

Pro napájení systému hlavního nádržového vzduchového • 4 4 · • ·

2···· · 4 4 4 ** · 4 4 4 4 4444

4 4 4 4

4444444 44 4 •

vedení podstatného s ohledem na potřebu tlakového prostředku tímto tlakovým prostředkem, se obvykle používají kompresory. Kompresor stlačuje o sobě známým způsobem prostřednictvím mechanické hnací energie vzduch nasátý z atmosféry. Kompresory odděleně umístěné na jednotlivých kolejových vozidlech soupravy, jsou společným hlavním nádržovým vzduchovým vedením spolu tlakově propojeny.

Řízení zásobování tlakovým prostředkem uvnitř soupravy se může dosáhnout všeobecně známým způsobem nezávislou oddělenou tlakovou regulací. Zde je tlakovým senzorem, přiřazeným každému lokálnímu kompresoru, sdělovatelný stav požadavku tlakového prostředku v rámci soupravy. Požadavek na tlakový prostředek vzniká tehdy, když tlak v hlavním nádržovém vzduchovém vedení klesne pod předem daný hraniční tlak. V tomto případě zapne spínací prostředek spojený na vstupní straně s lokálním senzorem lokální kompresor, aby pokryl požadavek na tlakový prostředek. Spínací prostředek pak zase kompresor vypne, pokud je senzorem signalisováno dosažení rovněž předem stanoveného maximálního tlaku. Tento tak zvaný tlakový hlídač působí tak na principu dvoubodové regulace.

Podstatnou nevýhodou známé decentrální dvoubodové regulace je nekordinovaná souhra kompresorů uvnitř soupravy. Sice se dosáhne decentralizací soběstačné zásobování tlakovým prostředkem pro každé vozidlo, což umožňuje libovolně volitelné řazení kolejových vozidel, zároveň však touto nekoordinovanou souhrou kompresorů dochází ke zvýšenému opotřebení kompresorů, což způsobuje zvýšené náklady na obsluhu a snížení životnosti kompresorů. Například mohou rozdíly v toleranci tlakových senzorů vést v systému soupravy k tomu, že je využit pro splnění malého požadavku na tlakové prostředí během provozu stále jen jediný kompresor, jehož tlakový hlídač spouští při minimální hodnotě hraničního tlaku, ležící ještě v poli tolerance. Tento kompresor je pak po celou • · • · · · • ·· · • ···· · dobu své životnosti spouštěn častěji než ostatní kompresory. Toto jednostranné využití jednoho kompresoru způsobuje u něj zvýšené opotřebení, takže je nutná jeho údržba v kratším časovém úseku.

Na druhé straně se zapnou při velkém tlakovém poklesu pod hraniční tlak společně všechny kompresory, aby pokryly požadavek na tlakový prostředek. Provoz všech kompresorů není však ve většině případů potřebný, neboť již několik málo kompresorů může v co nej kratším čase zajistit maximální tlak. Fáze náběhu všech kompresorů při společném sepnutí vede k velké energetické spotřebě a rovněž k nepotřebnému špičkovému zatížení energetického systému soupravy.

Ze spisu EP 0 829 405 je znám způsob a rovněž zařízení pro řízení zásobování tlakovým prostředkem u kolejových vozidel. Zde se dosáhne synchronní vtok tlakového prostředku do trubkového vedení společnému všem kompresorům, přes regulační ventily, které jsou nastaveny z datové sběrnice.

Ze spisu DE 198 37 100 AI je znám systém pro nastavení kompresorů soupravy, u kterého je více komponentů různého výkonu, které přicházejí do provozu podle svého výkonu za sebou nebo jednotlivě, takže každý vždy aktivovaný kompresor pracuje v optimálním poměru od provozu do klidu. Nedostatek tohoto řešení spočívá v tom, že pro doplnění malého tlakového rozdílu se použije pouze kompresor s nejmenším výkonem, zatímco kompresory s vyššími výkony jsou v provozu méně často. Výsledkem jsou pak neurovnané poměry při použití uvnitř soupravy.

Cílem vynálezu je proto další zlepšení regulace zásobování tlakovým prostředkem u kolejových vozidel tak, aby se docílilo pokud možno vyrovnané využití kompresorů v soupravě a tím se minimalizovalo jejich opotřebení a enrgetická spotřeba.

φ φ ·· φ ff

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu je řešena způsobem podle nároku 1. Pokud se týká zařízení je podstata vynálezu řešena podle nároku 13. Vždy další vztažné nároky uvádějí další výhodná provedení vynálezu.

Vynález zahrnuje technické poučení o způsobu, podle kterého se na podkladě celkového počtu kompresorů v soupravě definuje pevné nebo střídavé prioritní pořadí pro kompresory, přičemž v závislosti na aktuální potřebě tlakového prostředku se uvede do provozu jen takový počet kompresorů podle pořadí své priority, které jsou nutné pro pokrytí aktuální potřeby tlakového prostředku.

Výhoda způsobu regulace pro kompresory soupravy podle vynálezu je ve spínání a vypínání potřebných kompresorů podle potřeby, a v závislosti na prioritě podle pevně stanoveného, ale volně měnitelného pořadí. Změna prioritního pořadí může nastat za určitých spínacích podmínek, které budou podrobně popsány později v další části popisu. Protože již ne všechny kompresory přispívají stejně pro zásobování tlakovým prostředkem, může se podstatně snížit četnost spínání a vypínání, což se projeví minimalizací opotřebení a úsporou energie. Pro zajištění na příklad konstantní spotřeby tlakového prostředku, běží prioritní (prioritně nejvyšší) kompresory převážně konstantně při své optimální provozní teplotě, při které je opotřebení malé. Přídavné malé vyrovnání tlaku při provozních výkyvech tlaku se mohou potom vyrovnat prioritně dalším kompresorem, který je podle potřeby připojen.

Přednostně je uveden do provozu pro takovéto vyrovnání provozního výkyvu tlaku v hlavním nádržovém vzduchovém vedení, při poklesu tlaku pod definovanou hraniční hodnotu, přídavně k již zapojeným kompresorům, kompresor ····

44 4

44··

· 4 4 4 • · · · • 4 4 4 4 4 • · 4 4 4 4

444« 44 44 4 s nejbližší vyšší prioritou. Při dosažení maximálního tlaku bude pak vyřazen z provozu kompresorů analogickým způsobem nejprve kompresor s nejbližší nižší prioritou. Tento koncept řízení na podkladě dvojí hraniční hodnoty se tak opírá o princip dvoubodového řízení.

Podle dalšího opatření zlepšujícího vynález, se při uvedení do provozu zásobování tlakovým prostředkem soupravy, zapnou kompresory s rozdílným časovým zpožděním. Při dosažení maximálního tlaku se pak tyto kompresory zase vypnou s rozdílným časovým zpožděním, přičemž se zapnutí nebo vypnutí dosáhne podle průběhu času stanoveného v závislosti na prioritě každého kompresoru. Toto časové zpoždění sepnutí zabraňuje nevýhodné výkonové špičce při energetické spotřebě, takže se může dosáhnout bezpečný náběh kompresorů ze stavu vypnuto, například při uvedení do provozu zásobování tlakovým prostředkem po sestavení soupravy z jednotlivých kolejových vozidel.

Pro stanovení prioritního pořadí kompresorů zapnou se tyto přednostně při rozdílných individuelních spodních hraničních tlacích a vypnou se zase při rozdílných individuelních horních hraničních tlacích. Přitom se v podstatě zapne kompresor s nejvyšší prioritou na podkladě nejvyššího spodního hraničního tlaku a na podkladě nejvyššího horního hraničního tlaku se nakonec zase odpojí, přičemž následné kompresory podle priority se zapnou nebo vypnou při nejblíže nižším tlakovém rozdílu. Toto tlakové odstupňování udává podle vynálezu jednoduchým způsobem pořadí priority pro kompresory a umožňuje dobré zátěžově optimální přiblížení na maximální tlak zásobování tlakovým prostředkem. Kromě toho je rovněž myslitelné jiné definování prioritního pořadí kompresorů, např. nadřazeným elektronickým řídícím zařízením. Elektronické řídící zařízení může být přitom propojeno se spínacími prostředky všech kompresorů přes datovou sběrnici probíhající soupravou. Nastavení • · zásobování tlakovým prostředkem uvnitř soupravy se může tak dosáhnout centrálně z nadřazené elektronické řídící jednotky a nebo decentrálně řídící jednotkou přiřazenou každému kompresoru, přičemž v posledním případě je nutné za sebou stanovené nastavení. V nejjednodušším případě může být řídící jednotka vytvořena na kompresoru jako dosavadní tlakový hlídač, který je přestavitelný pro nastavení své priority. Společnou datovou sběrnicí je zde možné výhodné spřažení a tím centralizace řízení. Jako prostředek pro decentralizované stanovení prioritního pořadí se hodí v nejjednodušším případě elektrický nebo mechanický ruční spínač, nebo jemu obdobný, vytvořený přímo na kompresoru.

Pořadí priority kompresorů může zůstat po sestavení kolejových vozidle do soupravy nezměněně definováno. Zvláštní výhodou je však zaměnitelnost pořadí priorit. Takovéto přestavení priorit může být pevné, nebo případně řízeno v závislosti na čase, tlaku, teplotě, vlhkosti, nebo jiným vhodným způsobem. Změna pořadí priority kompresorů přináší výhodu stejnoměrného rozprostření opotřebení a tím zvláště vyrovnané využití všech kompresorů, které jsou k dispozici. Může tak být zamezeno etrémně rozdílným intervalům pro údržbu kompresorových zařízení kolejových vozidel. Změna pořadí priorit tak vytváří rovnoměrnou rotaci četnosti využití kompresorů soupravy. Protože se zamezí delší klidový stav každého kompresoru a tím jeho absolutní ochlazení, může se tak rovněž zamezit vzniku vlhkosti způsobující opotřebení, která nastává ve fázi teplotního náběhu.

Přednostně se pro časově řízenou změnu prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem přesune a tím vypne kompresor s nejvyšší prioritou při dosažení definovaného nepřerušovaného trvání provozu do nejnižší priority, přičemž tento kompresor je nahrazen kompresorem s nejbližší vyšší prioritou. Rovněž jsou myslitelné jiné časově řízené metody změny. Tak může být změna • 9 9 9 • · · 9 9

99999· 9 9 • 9 9 9 · prioritního pořadí propojena s pevnou hodinovou datumovou změnou, jakož se vzniklou událostí.

- nebo

V případě alternativní tlakově řízené změny prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem může být kompresor s nejvyšší prioritou při dosažení definované přepínací tlakové hodnoty uvnitř hlavního nádržového vzduchového vedení přeřazen ne nejnižší prioritu a tím vypnut, přičemž je tento kompresor zase nahrazen ještě vypnutým kompresorem s nejblíže vyšší prioritou. V nej jednodušším případě může přepínací tlaková hodnota způsobující změnu prioritního pořadí nastat například při podstatném snížení tlaku zabržděním soupravy do klidového stavu.

Při dále myslitelné změně prioritního pořadí řízené teplotou během provozu zásobování tlakovým prostředkem, může být kompresor s nejvyšší prioritou při dosažení provozní teploty a po uplynutí definované zastavovací doby být přesazen na nejnižší prioritu a tím vypnut, přičemž tento kompresor se zase nahradí kompresorem s nejvyšší vyšší prioritou, ještě vypnutým. Teplotně řízená změna tak představuje opatření směřované s ohledem na optimalizaci pokud možno co nejsusšího provozu kompresorů.

Pro alternativní změnu prioritního pořadí, řízenou vlhkostí, přemístí se během provozu zásobování tlakovým prostředkem kompresor s nejvyšší prioritou při dosažení suchého provozního stavu do nejnižší priority a tím se vypne, přičemž je tento kompresor nahrazen ještě vypnutým mokrým kompresorem s nejbližší vyšší prioritou. Toto řízení na základě vlhkosti, dosažitelné vhodnými senzory, tak představuje další myslitelnou možnost s ohledem na optimalizaci pokud možno nej suššího provozu kompresoru.

Kromě toho jsou myslitelné ještě další metody pro změnu prioritního pořadí, které mají vztah ke vhodným g-

parametrům při zásobování tlakovým prostředkem, z nichž se dají odvodit příčiny opotřebení. Rovněž je možná kombinace více metod řízení.

Další opatření zlepšující vynález jsou uvedeny v závislých nárocích nebo jsou představeny následně společně s popisem přednostního příkladu provedení vynálezu na základě jednotlivých obrázků.

Přehled obrázků na výkresech

Na přiložených výkresech je vynález znázorněn na příkladu provedení, kde znázorňuje:

obr.l schematické zobrazení soupravy s prostředky pro obr. 3 obr. 4 obr. 5 zásobování tlakovým prostředkem podle vynálezu, diagram spotřeby zásobování tlakovým prostředkem podle vynálezu, při provozní konstantní spotřebě, diagram spínání pro znázornění prioritního pořadí, vytvořeného odstupňovanými hodnotami tlaku, diagram spínání pro znázornění časově změny zpoždění při zapínání a vypínání kompresorů, a typický diagram průběhu kompresoru za sucha.

Příklady provedení vynálezu

Souprava sestává na obr.l z více kolejových vozidel, z nichž jsou zde znázorněny např. pouze tři kolejová vozidla la až lc, která se nechají pohybovat po kolejích a jsou spolu mechanicky propojena. Zásobování soupravy tlakovým prostředkem, který je požadován zvláště pro provoz brzdového zařízení, se dosáhne hlavním nádržovým vedením 3 probíhajícím všemi kolejovými vozidly la až lc celé soupravy. Hlavní nádržové vzduchové vedení 3 je spolu tlakově propojeno na spojovacích místech sousedních kolejových vozidel, la k lb nebo lb k lc přes tlakové spojky 4a, příp. 4b. Plnění hlavního nádržového vzduchového vedení tlakovým vzduchem se dosáhne kompresory 5a až 5c, které jsou přiřazeny vždy každému kolejovému vozidlu a jejichž nádrže jsou ve spojení s hlavním nádržovým vzduchovým vedením 3. Každá nádrž kompresorů 5a až 5c je propojena krátce přes společné hlavní nádržové vzduchové vedení 3, takže v tomto systému panuje stejná tlaková hladina. Každý kompresor 5a až 5c je podle tohoto příkladu provedení vybaven na vstupní straně vlastní řídící jednotkou 6a až 6c, takže se zde dosáhne decentrálně uspořádané nastavení kompresorů 5a až 5c. Řídící jednotky 6a až 6c zahrnují dále v detailu nezobrazené spínací prostředky pro zapínání a vypínání kompresorů 5a až 5c, jakož s nimi spolupracující prostředek pro stanovení prioritního pořadí pro kompresory 5a až 5c soupravy, zde například ručně stavitelný automatický tlakový hlídač.

S těmito prostředky je možné nastavení podle prioritního pořadí, zjevné na obr.2. Přitom každý kompresor 5a až 5c soupravy obdrží prioritu 1 až 5 jako označení (svislice diagramu spotřeby), udávající prioritní pořadí.

V závislosti na okamžité potřebě tlakového prostředku je nasazen jen takový počet kompresorů podle pořadí své priority 1 až 5, který je potřebný pro pokrytí okamžité potřeby. U zkoumaného příkladu je brána v čase konstantní spotřeba tlakového prostředku, k jejímuž pokrytí je potřebný výkon 3 až 5 kompresorů. Podle řízení zásobování tlakovým prostředkem na základě priority je pokryta potřeba 100%-ním provozem kompresorů s prioritou 1 až 3. První tři kompresory jsou tedy v trvalém provozu.

Zbytková 40%-ní potřeba je pokryta nejblíže prioritně vyšším kompresorem s prioritou 4., který je v časovém pohledu (vodorovná osa diagramu spotřeby) uváděn do •9 999« «* 999«

9« 999*

provozu střídavým zapínáním a vypínáním. Zbylý kompresor s nej nižší prioritou 5 není zde potřeba. Pro opětné naplnění provozní spotřeby, zde konstantní, tlakového prostředku při způsobeném tlakovém poklesu pod definovanou spodní hodnotu, je dán konkrétně do provozu, přídavně k již zapojeným kompresorům priority 1 až 3 nejprve kompresor s nejblíže vyšší prioritou 4. Při dosažení maximálního tlaku se analogicky nejprve vyřadí z provozu od zapojených kompresorů priority 1 až 4 kompresor s nejbližší nižší prioritou 4.

Podle obr.3 se pro stanovení prioritního pořadí 1 až 5 (svislá pořadnice spínacího diagramu) zapínají se během provozu pro opětné naplnění kompresory s rozdílnými spodními hraničními tlaky, lišícími se o hodnotu Δρ_οη (vodorovná pořadnice spínacího diagramu). Analogicky k tomu se kompresory vypnou také při různých individuelních horních hraničních tlacích, které se liší o hodnotu Ap_Off. Při uvedení do provozu bez tlaku, nastává nejprve naplnění nasazením všech kompresorů do nejvyššího horního hraničního tlaku, který je způsoben kompresory s prioritou 1 až 5. Kompresory se vypínají skokovitě na základě svých horních hraničních tlaků lišících se o hodnotu Apoff. Nejprve se odpojí kompresor s prioritou 1. Při novém naplnění během provozu, se zapne nejprve kompresor s nejnižší prioritou 5. Následující kompresory s prioritou 4 až 1 se postupně zapojují podle nejbližšího vyššího rozdílu tlaku s hodnotou Δρ_οη, pokud je to pro nové naplnění tlakovým prostředkem požadováno.

Při uvedení do provozu zásobování tlakovým prostředkem se podle obr.4 kompresory soupravy zapínají rozdílně v čase opožděně, aby se zamezilo výkonovým špičkám při dodávce energie kompresorům, což vyplývá z individuelní hodnoty zpoždění x (sousedící se svislou pořadnici spínacího diagramu). Anologicky k tomu se kompresory vypínají při dosažení horního hraničního tlaku, zase o individuelní rozdílnou hodnotu vypínacího zpoždění y. Zapnutí, příp.

«« ···· «« ·*«··

9999

Ή9 9 * * ·<·« ··

vypnutí se přitom dosáhne po proběhnutí individuálního času stanoveného v závislosti na prioritě 1 až 5 každého kompresoru, aby se dosáhlo pořadí závislé na prioritě.

Aby se zamezilo jednostrannému zatížení kompresorů s vyššími prioritami 1, 2 a dalších, uplatňuje se přídavně rotující změna prioritního pořadí kompresorů. Pro časově řízenou změnu prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem může se kompresor s nejvyšší prioritou 1 změnit při dosažení definované nepřerušované provozní doby do nejnižší priority a tím při stavu nepotřebnosti rovněž vypnut. Ostatní kompresory se ve vztahu ke své prioritě posunou.

Ve vztahu na obr.5 se může stanovit doba provozu kompresoru při této časově řízené změně prioritního pořadí alespoň podle doby, která je potřebná aby přešel z vlhké zahřívací fáze wet přes teplou fázi warm do suchého stavu dry. Tímto se mohou všechny kompresory v soupravě udržet suché, což působí proti opotřebení tlakového zásobovacího systému v důsledku vlhkosti. Odvod vlhkosti (šrafování) kompresoru nastává ve fázi zahřívací wet a v teplé fázi warm.

Vynález není ohraničen na předchozí popsaná výhodná provedení. Jsou myslitelné obměny, které zasahují přes jinak vytvořená provedení do oblasti ochrany definované nároky. Vynález není zvláště ohraničen na časově řízenou změnu prioritního pořadí. Tato může rovněž být řízena tlakem, teplotou, vlhkostí nebo jiným vhodným způsobem. Dále jsou pro stanovení prioritního pořadí rovněž myslitelné různé centrální nebo decentrální způsoby řízení.

72*· · • ·

PV2003-4180

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob řízení zásobování tlakovým prostředkem u kolejových vozidel, které jsou uvnitř soupravy spolu propojeny mechanicky a spoji tlakového prostředku, přičemž zásobování je provedeno společným hlavním nádržovým vzduchovým vedením probíhajícím všemi kolejovými vozidly (la až lc) a které je plněno více, v podstatě v každém kolejovém vozidle (la až lc) uspořádanými kompresory (5a až 5c), vyznačený tím, že se podle celkového počtu kompresorů (5a až 5c) v soupravě definuje prioritní pořadí, přičemž se uvede do provozu v závislosti na potřebě tlakového prostředku pouze takový počet kompresorů (5a až 5c) podle pořadí své priority, který je potřebný pro pokrytí okamžité potřeby tlakového prostředku, přičemž se dále stanoví pevná nebo nahodilá změna v pořadí priority kompresorů (5a až 5c), řízená časem, tlakem, teplotou nebo vlhkostí.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že pro nové naplnění spotřebičů tlakového prostředku závislých na provozu se uvede při tlakovém poklesu v hlavním nádržovém vzduchovém vedení (3) pod definovanou hraniční hodnotu do provozu k již zapnutým kompresorům (5a,5b) nejprve kompresor (5c) s nejbližší vyšší prioritou a při dosažení horního hraničního tlaku se analogicky vyřadí z provozu od zapnutých kompresorů (5a až 5c) nejprve kompresor (5c) s nejbližší nižší prioritou.

   ·· ···· • · ·

   --/3• · · ···· ·· ·· ··<· • · · • · · • · · • · · ··

   4· ···« • » · • · · • · · · • · · · ·· ··
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že se při uvedení zásobování soupravy tlakovým prostředkem do provozu zapínají kompresory (5a až 5c) různě časově zpožděně a při dosažení horního hraničního tlaku jsou zase různě časově zpožděně odpojovány, přičemž zapnutí a vypnutí nastává po proběhnutí doby stanovené na základě priority každého kompresoru (5a až 5c).
4. 4. Způsob podle některého z předešlých nároků, vyznačený tím, že pro stanovení prioritního pořadí kompresorů (5a až 5c), se tyto zapínají při různých individuelních spodních hraničních tlacích a při různých individuelních horních hraničních tlacích se vypínají, přičemž se nejprve zapne kompresor (5a) s nejvyšší prioritou na základě nejvyššího spodního hraničního tlaku a kompresory (5b až 5c) následující v prioritě později, vždy o nejbližší nižší hodnotu tlakového rozdílu.
5. 5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že nastavení zásobování tlakovým prostředkem uvnitř soupravy se stanoví centrálně od nadřazené řídící jednotky nebo decentrálně řídící jednotkou (6a až 6c) přiřazenou každému kompresoru (5a až 5c).
6. 6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačený tím, že aktuální požadavek soupravy na tlakové medium je sdělen na základě tlaku ve společném hlavním nádržovém vzduchovém vedení (3) procházejícím kolejovými vozidly (5a až 5c).
7. 7. Způsob podle některého z předešlých nároků, vyznačený tím, že se definuje neměnitelně pevné prioritní pořadí kompresorů (5a až 5c) po sestavení kolejových vozidel (la až lc) do soupravy.

   • ·
8. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se pro časově řízenou změnu prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem, kompresor (5a) s nejvyšší prioritou přesune při dosažení definované nepřerušené doby na nejnižší prioritu a tím se vypne, přičemž je tento kompresor (5a) nahrazen ještě vypnutým kompresorem (5b) s nejbližší vyšší prioritou.
9. 9. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se pro tlakově řízenou změnu prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem, kompresor (5a) s nejvyšší prioritou přesune při dosažení definované hodnoty přepínacího tlaku v hlavním nádržovém vzduchovém vedení (3) na nejnižší prioritu a tím se vypne, přičemž je tento kompresor (5a) nahrazen ještě vypnutým kompresorem (5b) s nejbližší vyšší prioritou.
10. 10. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se pro teplotně řízenou změnu prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem, kompresor (5a) s nejvyšší prioritou přesune při dosažení provozní teploty po proběhnutí definované stavěči doby na nejnižší prioritu a tím se vypne, přičemž je tento kompresor (5a) nahrazen ještě vypnutým kompresorem (5b) s nejbližší vyšší prioritou.
11. 11. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že pro změnu prioritního pořadí během provozu zásobování tlakovým prostředkem, řízenou vlhkostí se kompresor (5a) s nejvyšší prioritou přesune při dosažení suchého provozního stavu na nejnižší prioritu a tím se vypne, přičemž je tento kompresor (5a) nahrazen ještě vypnutým vlhkým kompresorem (5c).
12. 12. Zařízení pro řízení zásobování tlakovým prostředkem u kolejových vozidel, které jsou uvnitř soupravy spolu propojeny mechanicky a spoji tlakového prostředku, přičemž zásobování je provedeno společným hlavním nádržovým vzduchovým vedením (3) probíhajícím všemi kolejovými vozidly (la až lc) a spojeným přes tlakové spojky (4a,4b) a které je plněno tlakovým prostředkem více kompresory (5a až 5c), přičemž je v podstatě v každém kolejovém vozidle (la až lc) jeden přiřazený kompresor (5a až 5c), vyznačený tím, že je stanoven prostředek pro určení prioritního pořadí pro kompresory (5a až 5c) zakládající se na celkovém počtu kompresorů (5a až 5c) soupravy, přičemž řadící prostředky uvedou do provozu v závislosti na okamžité potřebě tlakového prostředku pouze takový počet kompresorů (5a až 5c) podle prioritního pořadí, který je nutný pro pokrytí okamžité potřeby tlakového prostředku, přičemž se dále stanoví pevná nebo nahodilá změna v pořadí priority kompresorů (5a až 5c), řízená časem, tlakem, teplotou nebo vlhkostí.
13. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že pro sdělení okamžité potřeby soupravy na tlakový prostředek je jediný senzor, nebo bezpečnostním duplikátem opatřený tlakový senzor uspořádaný ve společném hlavním nádržovém vzduchovém vedení (3) procházejícím všemi kolejovými vozidly, nebo na nádrži kompresoru (5a až 5c).
14. 14. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že prostředky pro určení prioritního pořadí jsou vytvořeny typem centrálního nebo decentrálního elektrického nebo mechanického ručního volitelného spínače.
15. 15. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že prostředky pro určení prioritního pořadí jsou vytvořeny jako centrální nebo decentrální elektronická řídící jednotka (6a až 6c).
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že elektronická řídící jednotka (6a až 6c) je pro nastavení propojena s řadícími prostředky všech kompresorů (5a až 5c) přes datovou sběrnici probíhající soupravou.
17. 17. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že spínací prostředky kompresorů (5a až 5c) jsou vytvořeny typem nastavitelného automatického hlídače.