CZ200323A3 - Zdravotnický ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi - Google Patents

Description

Zdravotnický ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi

Oblast^ techniky

Tento vynález se obecně týká zdravotnického ventilu a zejména ventilu, který při zapojení mezi první prostředek zdravotnické techniky, jako je zdroj tekutiny, a druhý prostředek zdravotnické techniky jako je katétr, zprostředkuje průtok mezi nimi a když je od něho odpojen první prostředek zdravotnické techniky, vyvolává pozitivní průtok tekutiny ventilem ve směru do druhého prostředku zdravotnické techniky.

Dosavadní stav techniky

Manipulace s tekutinami pro rutinní parenterální podávání v nemocnicích a zdravotnických sestavách zahrnuje použití spojek a ventilů umožňujících pohyb tekutin mezi dvěma body. Tyto ventily jsou typicky umisťovány do vedení pro průtok tekutin vedoucích k pacientovi nebo jiného místa určení. Například, trubka může vést do katétru jehož špička je umístěna v pacientovi.

Ventil je uspořádán tak, že s ním může být spojen zdroj tekutiny nebo jiné vedení pro zajištění proudu tekutiny ze zdroje k pacientovi. Když je zdroj tekutiny nebo vedení odstraněno, ventil se uzavře a utěsní vedení vedoucí k pacientovi.

Prvek, který je připojen k ventilu může obsahovat trubku nebo jiný prostředek zdravotnické techniky jako je kanálek, injekční stříkačka, nitrožilní sada (jak vnější tak centrální vedení), vedení nesené na zádech, nebo podobná součástka, která je přizpůsobená ke spojení se zdravotnickým ventilem. Bohužel ventily podle dosavadního stavu techniky trpí • · · ·

15841

-2problémem vznikajícím při odpojení těchto prostředků zdravotnické techniky od ventilu.

Tyto ventily obsahují uvnitř prostor, kterým může protékat tekutina nebo jiný materiál z prostředku do vedení, na kterém je namontován ventil. Když je prostředek zdravotnické techniky připojen k ventilu, běžně zabere část tohoto vnitřního prostoru ventilu, přičemž z něho vypudí tekutinu (ať je to kapalina nebo vzduch) uvnitř ventilu.

Problém nastává, když je prostředek zdravotnické techniky odpojen od ventilu. Když je prostředek odpojen, nezabírá již část prostoru ve ventilu. Vzrůst prostoru ve ventilu způsobí pohyb tekutiny ve ventilu a vedení, ke kterému je ventil připojen, aby vyplnila tento prostor. Ve svém důsledku vyjmuti prostředku vytváří sací sílu, která vtahuje tekutinu do ventilu.

Ve zdravotnické sestavě je tento pohyb tekutiny velmi nežádoucí. Když je ventil připojen k tekutinovému vedení vedoucímu k pacientovi, účinkem pohybu tekutiny směrem do prostoru ve ventilu je natažení krve z pacienta ve směru k ventilu. Vážný problém může mít za následek, že tato krev se může srazit a ucpat katétr blízko jeho konce a způsobit jeho nefunkčnost a může také způsobit sražení krve v pacientovi což může mít fatální důsledky.

Jedním pokusem o překonání tohoto problému ucpávání bylo povlečení vnitřního povrchu katétru blízko jeho konce, aby se zabránilo ulpění krve na jeho vnitřním povrchu. Tento způsob zabránění ucpání katétru byl celkově neúspěšný.

Nebezpečí ucpání katétru krví se významně zvyšuje tam, kde vnitřní průměr katétru je malý (např. míra 27) . Tyto malé katétry mají však výhodu, že snižují trauma a nepohodlí pacienta způsobené jejich zavedením. Protože tyto katétry ···· ·· «·«·

obsahují velmi úzký průchozí kanálek, dokonce i malá sací síla může natáhnout zpět katétrem dostatečné množství tekutiny směrem k ventilu, aby do konce katétru přivedlo krev, která může ucpat kanálek katétru.

Překonání výše uvedeného problému je ještě více ztíženo, když se berou v úvahu další kritéria, která ventil musí splňovat. Například, ventil by měl být uspořádán tak, aby neměl žádná místa kde se tekutina zastaví. Jestliže je umožněno zastavení tekutiny v jedné nebo více oblastech ventilu, může nastat růst bakterií a další problémy.

Navíc ventil by měl mít vnitřní průtokovou cestu, která je hladká. Ostré rohy a kouty mohou poškodit krevní buňky a způsobit hemolýzu.

Je požadován ventil, který překonává výše uvedené problémy.

Za nejbližší předchozí stav techniky se považuje patent US 5,957,898.

Podstata vynálezu

Podle jednoho přednostního provedení zdravotnický ventil pro volitelné umožňování průtoku tekutiny mezi prvním prostředkem zdravotnické techniky a druhým prostředkem zdravotnické techniky obsahuje pouzdro, které má mezičlánek vhodný pro přijetí konektorové části prvního prostředku zdravotnické techniky a těsnění (uzávěr). Těsnění je zhotoveno z poddajného materiálu a má zadní konec v kapalinovém spojení s mezičlánkem, přední konec vhodný pro přijetí druhého prostředku zdravotnické techniky a normálně v podstatě uzavřený kanálek v tekutinovém spojení se zadním koncem a předním koncem. Kanálek má poměrně malý vnitřní objem když je v klidovém stavu a větší vnitřní objem po zavedení druhého prostředku zdravotnické techniky do předního konce kanálku. Kanálek se stáhne, aby vymezil omezenou průtokovou cestu a poměrně menší vnitřní objem po vytažení druhého prostředku

NÁHRADNÍ LIST • · • a··

15841

zdravotnické techniky z těsnění (přední konec je při tom nejprve utěsněn při vytažení druhého prostředku zdravotnické techniky), takže tekutina zabírající vnitřní objem je vytlačována směrem k zadnímu konci jak se stěny kanálku stlačuj í.

Podle dalšího přednostního provedení je pro použití ve zdravotnickém ventilu k dispozici ventilové těsnění s mezičlánkem pro tekutinové spojení s prvním prostředkem zdravotnické techniky. Těsnění obsahuje první konec v tekutinovém spojení s mezičlánkem, druhý konec vhodný pro přijetí druhého prostředku zdravotnické techniky a alespoň jednu štěrbinu v tekutinovém spojení s prvním koncem a druhým koncem. Štěrbina vymezuje omezenou průtokovou dráhu pro tekutiny a poměrně malý vnitřní objem, když je v klidovém stavu a vymezuje rozšířenou průtokovou dráhu pro tekutiny a větší vnitřní objem po zavedení druhého prostředku zdravotnické techniky do štěrbiny. Štěrbina se stáhne, aby vymezila omezenou průtokovou dráhu a poměrně malý vnitřní objem po vytažení druhého prostředku zdravotnické techniky z těsnění.

Podle dalšího přednostního provedení je k dispozici způsob způsobení nuceného proudění ve směru do prvního prostředku zdravotnické techniky z ventilu, který spojuje první prostředek zdravotnické techniky s druhým prostředkem zdravotnické techniky a má přidružené těsnění. Těsnění je přizpůsobeno pro zasunutí alespoň části druhého prostředku zdravotnické techniky a poskytnutí tekutinového spojení mezi prvním a druhým prostředkem zdravotnické techniky. Způsob obsahuje kroky vytažení druhého prostředku zdravotnické techniky z těsnění a umožnění, aby se těsnění stáhlo z velkého vnitřního objemu na poměrně malý vnitřní objem pro přemístění • · · · • ·

15841 -5jakékoliv tekutiny uvnitř těsnění ve směru k prvnímu prostředku zdravotnické techniky.

Podle dalšího přednostního provedení je k dispozici způsob zabránění, aby pacientova krev proudila do katétru když je z ventilu mezi injekční stříkačkou a katétrem vytažena injekční stříkačka. Způsob obsahuje kroky spojení zadního konce ventilu s katétrem a vložení konce injekční stříkačky do štěrbiny tvořící přední konec normálně v podstatě uzavřeného kanálku těsněním, který je umístěn v pružném těsnění a je v tekutinovém spojeni se zadním koncem ventilu. To způsobuje otevření kanálku těsnění, když zajišťuje utěsněné spojení mezi injekční stříkačkou a předním koncem kanálku těsnění. Způsob dále obsahuje kroky vstřiknutí tekutiny z injekční stříkačky kanálkem těsnění do katétru a do pacienta a vytažení injekční stříkačky, umožňující, aby se stěny kanálku procházejícího těsněním vrátily do své v podstatě uzavřené polohy, zatímco nejprve udržují těsnicí kontakt mezi předním koncem a injekční stříkačkou. To zajišťuje sílu vytlačující tekutinu v kanálku směrem do katétru.

Podle dalšího přednostního provedení je k disposici zdravotnický ventil pro volitelné umožňování průtoku tekutiny mezi prvním prostředkem zdravotnické techniky a druhým prostředkem zdravotnické techniky sdruženým těsněním. Ventil obsahuje mezičlánek vhodný pro zasunutí konektorové části prvního prostředku zdravotnické techniky a držák těsnění v tekutinovém spojení s mezičlánkem.

Podle dalšího přednostního provedení systému pro podávání tekutiny do krevní cévy pacienta obsahuje katétr s předním koncem a zadním koncem, který je vhodný pro umístění do tekutinového spojení s krevní cévou a injekční stříkačku vhodnou pro vytlačování tekutiny do katétru. Systém dále obsahuje ventil s tvarovkou vhodnou pro spojení s předním « · · ·

15841

. · · . » · • · · » · · · • ·· · · · * · «· Λ· * · 4· koncem katétru a poskytující volitelné tekutinové spojení mezi injekční stříkačkou a katétrem. Ventil dále obsahuje těsnění zhotovené z pružného materiálu. Těsnění má zadní konec v tekutinovém spojení s tvarovkou, přední konec vhodný pro zasunutí injekční stříkačky a normálně v podstatě uzavřený kanálek v tekutinovém spojení se zadním koncem a předním koncem. Kanálek má poměrně malý vnitřní objem, když je v klidovém stavu a větší vnitřní objem po zavedení injekční stříkačky do předního konce kanálku. Po vytažení druhého prostředku zdravotnické techniky z těsnění se kanálek stáhne, aby vymezoval omezenou průtokovou cestu a poměrně malý vnitřní objem (přední konec je při vytažení injekční stříkačky nejprve těsně uzavřen), takže tekutina zabírající vnitřní objem je vytlačována směrem k zadnímu konci, jak se stěny kanálku stahuj í.

Podle dalšího přednostního provedení je k dispozici způsob zhotovení těsnění zdravotnického ventilu typu s tělesem zhotoveným z pružného materiálu a alespoň jednou štěrbinou vytvořenou v tělese mezi přiléhajícími první a druhou stěnou štěrbiny. Způsob obsahuje lisování prvního a druhého předlisku, přičemž každý předlisek obsahuje jednu nebo druhou stěnu štěrbiny a obvodovou okrajovou část a lisování prvního a druhého předlisku k sobě tak, že první a druhá stěna štěrbiny jsou obráceny k sobě. Způsob dále obsahuje lisování přídavného množství pružného materiálu na alespoň část obvodu okrajových částí prvního a druhého předlisku tak, že první a druhý předlisek a přídavný materiál tvoří jednotnou hmotu s uvnitř vytvořenou štěrbinou.

Podle ještě dalšího přednostního provedení katétr pro navázání tekutinového spojení mezi prostředkem zdravotnické techniky a krevním oběhem pacienta obsahuje podlouhlou kanylu s bližším koncem, vzdálenějším koncem a alespoň jedním osovým • · • · · ·

kanálkem po délce kanyly. Katétr dále obsahuje ventil pro volitelné otevírání a uzavírání bližšího konce kanyly. Ventil obsahuje pouzdro s mezičlánkem vhodným ke spojení s bližším koncem kanyly a těsnění. Těsnění je zhotoveno z pružného materiálu a má vzdálenější konec v tekutinovém spojení s mezičlánkem, bližší konec vhodný pro zasunutí prostředku zdravotnické techniky a normálně v podstatě uzavřený kanálek v tekutinovém spojení se vzdálenějším koncem a bližším koncem. Kanálek má poměrně malý vnitřní prostor, když je v klidovém stavu a větší vnitřní objem po zavedení prostředku zdravotnické techniky do bližšího konce kanálku. Po vytažení prostředku zdravotnické techniky z těsnění se kanálek stáhne, aby vymezoval omezenou průtokovou cestu a poměrně malý vnitřní objem, přičemž bližší konec se při vytažení prostředku zdravotnické techniky nejprve těsně uzavře, takže tekutina zabírající vnitřní objem je vytlačována k vzdálenějšímu konci, jak se stěny kanálku stahují.

Podle ještě dalšího přednostního provedení katétr obsahuje podlouhlou kanylu s bližším koncem, vzdálenějším koncem a alespoň jedním vnitřním kanálkem. Vzdálenější konec je vhodný pro vložení do cévního systému pacienta. Katétr dále obsahuje ventil spojený s bližším koncem kanyly. Ventil má těsnění, které ve svém klidovém stavu vymezuje omezenou průtokovou cestu, a které je schopné roztažení pro vymezení rozšířené průtokové cesty pro umožnění tekutinového spojení přes bližší konec kanyly. Těsnění je dále schopné stažení pro vymezení omezené průtokové cesty, přičemž současně vytlačuje veškerou tekutinu ze zvětšené průtokové cesty do kanyly.

Podle ještě dalšího přednostního provedení způsob zavedení tekutiny do cévního systému pacienta obsahuje zavedení vzdálenějšího konce kanyly do cévy pacienta. Kanyla má ventil spojený s jejím bližším koncem a ventil obsahuje

15841

-8pouzdro a těsnění. Způsob dále obsahuje vložení prostředku zdravotnické techniky do těsnění, ovládání prostředku zdravotnické techniky tak, aby tlačil kapalinu kanylou do cévního systému pacienta a vytažení prostředku zdravotnické techniky z těsnění. Těsnění je zhotoveno z pružného materiálu a má vzdálenější konec v tekutinovém spojení s kanylou, bližší konec vhodný pro zasunutí prostředku zdravotnické techniky a normálně v podstatě uzavřený kanálek v tekutinovém spojení se vzdálenějším koncem a bližším koncem. Kanálek má poměrně malý vnitřní objem, když je v klidovém stavu a větší vnitřní objem po zavedení prostředku zdravotnické techniky do bližšího konce kanálku. Kanálek se po vytažení prostředku zdravotnické techniky z těsnění stáhne, aby vymezil omezenou průtokovou cestu a poměrně malý vnitřní objem. Bližší konec těsnění se při vytažení druhého prostředku zdravotnické techniky nejprve těsně uzavře, takže veškerá tekutina zabírající vnitřní objem je vytlačována směrem ke vzdálenějšímu konci, jak se stěny kanálku stahují.

Podle ještě dalšího přednostního provedení způsob usnadnění přemístění prvního konektoru s propichovacím těsněním, které je v tekutinovém spojení s kanylou v kapalinovém spojení s pacientovým cévním systémem, s druhým propichovacím těsněním, obsahuje vložení ventilu mezi první konektor s propichovacím těsněním a bližší konec kanyly. Ventil obsahuje pouzdro a těsnění umístěné v pouzdru. Těsnění ve svém klidovém stavu vymezuje omezenou průtokovou cestu a je schopné roztažení pro vymezení zvětšené průtokové cesty pro umožnění tekutinového spojení přes bližší konec kanyly. Těsnění je dále schopné stažení, aby vymezilo omezenou průtokovou cestu, přičemž současně vytlačuje veškerou tekutinu uvnitř rozšířené průtokové cesty do kanyly. Způsob dále obsahuje vyjmutí prvního konektoru s propichovacím těsněním z bližšího konce ventilu tak, aby umožnil stažení těsnění pro • · ♦ ··· • · ··· ·

• · · 9 9 · · • · · · • 9 9 • 9 · · 9 · · 999· ··	• v · « » w 9 9 · · 9 9 9 9 9 9 9 9 · • · 9 9 9 9 9 · ·	• 9 9 • 9 9 ·
15841	-9-
vymezení omezené	průtokové cesty a spojení	druhého	konektoru
s propichovacím	těsněním s ventilem, čímž	způsobí	roztažení

ventilu k vymezení rozšířené průtokové cesty.

Ve výše uvedeném popisu byly pro účely shrnutí vynálezu a výhod dosažených proti předchozímu stavu techniky popsány určité cíle a výhody. Je však třeba pochopit, že takové cíle a výhody nemusí být nezbytně dosaženy všechny u každého jednotlivého provedení vynálezu. Tak například odborníkům v oboru bude zřejmé, že vynález může být proveden nebo uskutečněn způsobem, který dosahuje nebo optimalizuje jednu výhodu nebo skupinu výhod, jak jsou zde popsány bez nutného dosažení dalších cílů nebo výhod, jak zde mohou být uvedeny nebo navrženy.

Všechna tato provedení jsou zamýšlena v rozsahu zde popsaného vynálezu. Tato a další provedení vynálezu budou zřejmá odborníkům v oboru z následujícího podrobného popisu přednostních provedení s odkazy na připojené obrázky, přičemž vynález není omezen na žádné určité či žádná určitá z popsaných přednostních provedení.

Přehled obrázků na výkresech

Po shrnutí obecné povahy vynálezu a jeho podstatných znaků a výhod, stanou se pro odborníky z oboru zřejmými jeho přednostní provedení a modifikace z podrobného popisu s odkazy na následující obrázky, kde:

obr. 1 je schematický pohled na použití ventilu podle vynálezu k propojení katétru se zdrojem tekutiny jako je injekční stříkačka;

obr. 2 je perspektivní pohled na ventil;

obr. 3 je nárys ventilu;

• · · ·

15841

-10obr. 4 je bokorys ventilu;

obr. 5 je perspektivní pohled na těsnění pro použití ve ventilu;

obr. 6A je nárys těsnění;

obr. 6B je nárys těsnění v řezu;

obr. 7A je bokorys těsnění;

obr. 7B je bokorys těsnění v řezu;

obr. 8 je nárys těsnění s řadou schematických řezů místem vložení prostředku zdravotnické techniky do těsnění;

obr. 9 je nárys pouzdra pro použití ve ventilu v řezu;

obr. 10 je bokorys ventilu a injekční stříkačky před vložením injekční stříkačky do ventilu v řezu;

obr. 11 stříkačkou;	je	řez	ventilem	s plně	vloženou	injekční
obr. 12	je	nárys	ventilu	s plně	vloženou	injekční
stříkačkou v	řezu;
obr. 13	je bokorys	ventilu s	částečně	vytaženou	injekční
stříkačkou v	řezu;

obr. 14 je bokorys ventilu s injekční stříkačkou ještě dále vytaženou v porovnání s obr. 13 v řezu;

obr. 15 je bokorys alternativního provedení ventilu injekční stříkačkou částečně vloženou;

obr. 16 je bokorys alternativního provedení ventilu injekční stříkačkou plně vloženou;

·· ····

obr. 17 je nárys ventilu použitého s injekční stříkačkou s luerovým uzávěrem;

obr. 18 je bokorys alternativního provedení ventilového pouzdra;

obr. 19A až 19E jsou schematické pohledy na způsob výroby těsnění;

obr. 20 je půdorys doformovací desky použité při výrobě těsnění;

obr. 21 je částečný řez katétrem se začleněným ventilem podle vynálezu a vodicím drátem;

obr. 22 je perspektivní pohled na katétr z obr. 21 zavedený do paže pacienta;

obr. 23 je částečný řez konektorem s propichovacím těsněním spojeným s ventilem katétru.

Příklady provedeni vynálezu

Obr. 1 až 9 znázorňují ventil 20 podle přednostního provedení vynálezu. Obr. 1 ilustruje určité použití ventilu 20, pro které je zvláště vhodný. Samozřejmě ventil 20 může být použit mnoha jinými způsoby.

Jak je znázorněno na obr. 1 ventil 20 může být výhodně použit k volitelnému ovládání toku tekutiny do prvního prostředku zdravotnické techniky (jako je zde znázorněný katétr 22) z druhého prostředku zdravotnické techniky (obecně zahrnujícího zdroj tekutiny jako je injekční stříkačka 24 podle standardu ISO). V tomto uspořádání katétr 22 je připojen k jednomu konci ventilu 20 a má špičku 26 zavedenou do paže pacienta. Stříkačka 24 má kanylovou špičku nebo luer 28, který • φ φ ·

15841 -12je vložen do druhého konce ventilu 20 bez jehly instalované na lueru.

Když je tak připojen, umožňuje ventil 20 průtok tekutiny z injekční stříkačky 24 do katétru 22 a do pacienta. Ventil 20 je také uspořádán tak, že když je injekční stříkačka 24 odpojena, průtoku tekutiny ventilem 20 je zamezeno. Navíc, když injekční stříkačka 24 je odpojena, ventil vytváří „pozitivní tok tekutiny, tj. tok tekutiny ve směru k pacientovi, čímž brání krvi ve vstupu do katétru 22 a působení s tím spojených nepříznivých účinků.

Obr. 2 až 4 znázorňují jedno přednostní provedení ventilu 20 podle vynálezu. Ventil 20 obsahuje poměrně tuhé pouzdro 30 a poměrně pružné těsnění 32 umístěné na nebo uvnitř pouzdra

30. Pouzdro 30 má na svém konci mezikus s luerovým uzávěrem 34 pro usnadnění spojení ventilu 20 s různými prostředky zdravotnické techniky. Odborníkovi v oboru bude zřejmé, že pro použití je kromě luerového uzávěru 34 vhodná celá řada dalších typů mezičlánků nebo spojů, jako je zástrčné spojení luer nebo armatura s ostnatou hadicí.

Těsnění 32 má štěrbinový otvor 36 (nejlépe viditelný na obr. 2), který je uspořádán, aby umožnil při použití mírného tlaku vstup lueru 28 injekční stříkačky 24 (viz obr. 1) do těsnění 32. Luer 28 injekční stříkačky 24 tak vstoupí do štěrbiny 38 (viz obr. 3) vytvořené uvnitř těsnění 32. S takto vloženým luerem 28 injekční stříkačky 24 umožňuje těsnění 32 tekutině vytlačované z injekční stříkačky 24 přes luer 28 proudit štěrbinou 38 a luerovým uzávěrem 34 do katétru 22 nebo jiného prostředku zdravotnické techniky připojeného k luerovému uzávěru 34.

Obr. 5 až 7B znázorňují těsnění 32 vyjmuté z důvodu jasnosti z pouzdra. Těsnění 32 má tělo 40, které může mít tvar

15841 -13desky plochého, obecně obdélníkového tvaru. Jako celé těsnění 32, tělo 40 je přednostně vytvořeno z lisované silikonové pryže o tvrdosti 50 °Shore, nebo je alternativně vytvořeno ze syntetického polyisoprenu. Na jednom konci těla 40 je vytvořeno ploché, obecně obdélníkové hrdlo 42 a obecně kruhová příčná příruba 44. Hrdlo 42 je umístěno mezi prvním bočním výstupkem 43a a druhým bočním výstupkem 43b, které mají ramena 43c, 43d obsahující ty části bočních výstupků, které jsou nejbližší přírubě 44. Tělo 40, hrdlo 42 a příruba 44 tak tvoří integrální jednotku, v jejímž vnitřku je vytvořena {přednostně v podstatě plochá) štěrbina 32· Štěrbina 38 vychází ze štěrbinového otvoru 36 (nejlépe viditelného na obr. 2) v přírubě 44 do vodicího kanálku 46 vytvořeného v konci těla 40 protilehlém k přírubě 44. Vodicí kanálek 46 je přednostně v podstatě válcový a vystředěný kolem osy, která je v podstatě rovnoběžná s podélnou osou těsnění nebo leží s ní ve stejné přímce. Štěrbina 38 je přednostně v podstatě plochá a nemá prakticky žádnou tloušťku pokud v ní není připojen luer Štěrbina 38 tak tvoří (ve svém klidovém stavu, tj. když luer 28 injekční stříkačky 24 není vložen do těsnění 32) vysoce omezenou cestu pro tekutinu ze štěrbinového otvoru 36 do vodicího kanálku 46. Jak je zde použito ve vztahu k průtokové cestě „omezená, znamená to, že průtoková cesta neumožňuje buď průtok žádné tekutiny, nebo umožňuje průtok jen klinicky zanedbatelného množství tekutiny.

Přednostní uspořádání štěrbiny 38 a vodicího kanálku 46 je nejlépe viditelné na obr. 6A až 7B. Štěrbina 38 má tělovou část 48 v těle 40 těsnění 32. S výhodou je tělová část £2 oblastí s největší šířkou štěrbiny 38 přednostně přibližně 0,228 (5,89 mm). Štěrbina se zužuje do místa nebo oblasti 50 o nejmenší šířce, která je přednostně umístěna v hrdle 42.

S výhodou je v oblasti 50 o nejmenší šířce štěrbina 38 široká přibližně 0,120 (3,05 mm). Jinými slovy je šířka štěrbiny 38 • 444 • 444

4 4 ♦ · * i · 4 4· · 4 4 • · 4 4 · · 4 · * ⁹ • · *444 4 · · · ·4· 4 ·· ·· ♦· **

15841 -14v tělové části 48 téměř dvojnásobná než v oblasti 50 o nejmenší šířce. Z oblasti 50 o nejmenší šířce se štěrbina 28 rozšiřuje do štěrbinového otvoru 39, kde nabývá přednostní šířky přibližně 0,200 (5,08 mm). Toto uspořádání působí jako naváděcí uspořádání pro vložení lueru 28 injekční stříkačky 24 do štěrbiny 38. Štěrbina 38 může také mít na svém spodním konci proti hrdlu 42 zešikmené kouty 52. Na svém spodním konci je štěrbina 38 spojena s vodicím kanálkem 46 pro zprostředkování kapalinového spojení mezi štěrbinou 38 a vodicím kanálkem 46. Vodicí kanálek 46 má přednostně zaváděcí zkosenou hranu 54 a zkosený přechod 56 do štěrbiny 38. Přednostní vnitřní průměr vodícího kanálku 46 je přibližně 0,040 (1,02 mm). Na bokorysech 7A a 7B lze vidět, že těsnění má, před instalací do pouzdra 30 příčný průřez ve tvaru T s přírubou 44 tvořící příčku „T. Z pohledu ze strany je štěrbina stejnoměrně tenká, tj. prakticky nemá žádnou tloušťku jak prochází s vršku těsnění 32 do vodícího kanálku 46. Avšak po instalaci do pouzdra 30 se tloušťka štěrbiny (z pohledu ze strany) bude poněkud měnit, jak bude podrobněji vysvětleno níže.

Obr. 8A až 8D znázorňují účinky, měnící se šířky štěrbiny 38 po zavedení lueru 28 injekční stříkačky 24 do štěrbiny 38, pokud jde o plnění těsnicí funkce. (Na obr. 8A není z důvodu jasnosti znázorněn luer 28 injekční stříkačky 24.) Obr. 8B znázorňuje uspořádání štěrbiny 38 a lueru 28 injekční stříkačky 24 v oblasti 50 o nejmenší šířce po plném zavedení lueru 28 do štěrbiny 38. V důsledku toho, že štěrbina 38 je v oblasti 50 poměrně úzká, natáhne se v tom místě na v podstatě celý obvod lueru 28 injekční stříkačky 24 a vytvoří poměrně těsné obvodové utěsnění mezi štěrbinou 38 a luerem 28. Jinými slovy obvod otevřené štěrbiny 38 v oblasti 50 je menší než obvod lueru 28.

. .··· «» ···· ··. ···;

·· ····;?* • · ··* · · · « · ·*· ···· * , »··«···· ··* . »· ·· ·· ··

15841 -15“

Obr. 8C a 8D znázorňují, že tam kde je štěrbina 38 širší (tj. v tělové části 48 štěrbiny 38 a přechodu z oblasti 50) štěrbina 38 již nedoléhá na celý obvod lueru 28 injekční stříkačky 24 a ponechává mezery 57 po jedné nebo obou stranách a u konce lueru 28. Jinými slovy, obvod otevřené štěrbiny v tělové části 48 je větší než obvod lueru 38. Jak bude podrobněji rozebráno níže, toto uspořádání utěsnění mezi štěrbinou a luerem blízko vršku štěrbiny 38 a objem, který může zabírat tekutina (ve formě mezer 57) pod utěsněním mezi štěrbinou a luerem podporuje funkci pozitivního proudění pro ventil 20, když je luer 28 injekční stříkačky 24 vytažen.

Obr. 3, 4 a 9 znázorňují přednostní uspořádání pouzdra 30 a instalace těsnění 32 do něho. Pouzdro 30 je přednostně vytvořeno z lisovaného polykarbonátu, nebo alternativně z jiného vhodného termoplastu. Pouzdro 30 má držák 58 těsnění 32 spojený s luerovým uzávěrem 34. Držák 58 těsnění 32 má přednostně válcové uspořádání, ale může obsahovat jakýkoliv tvar nebo konstrukci vhodnou pro přidržování těsnění 32 na nebo v pouzdru 30 bez narušování funkce ventilu 20. Držák těsnění je opatřen axiálním otvorem 60 protilehlým luerovému uzávěru 34 a prvním bočním otvorem 62a a druhým bočním otvorem 62b, které mají první horní okraj 63a a druhý horní okraj 63b, které jsou nejbližší axiálnímu otvoru 60. Z luerového uzávěru 34 vystupuje směrem k axiálnímu otvoru 60 vodicí trubička 64 (nejlépe viditelná na obr. 9) a obsahuje vnitřní kanálek 66, který je v tekutinovém spojení s kanálkem 68 v luerovém uzávěru 34. Vodicí trubička 64 má přednostně v podstatě válcový nebo kuželový tvar a je vystředěná okolo osy, která je v podstatě rovnoběžná s podélnou osou pouzdra 30. Na konci držáku 58 těsnění 32, v blízkosti axiálního otvoru 60 je umístěna dvojice výstupků 70 pro umožnění našroubování luerového uzávěru nebo jiného závitového prostředku (není znázorněno) s pouzdrem 30 u jeho axiálního otvoru 60.

• · ··· · · · · i * a · · ♦ · · · · · «·· · ·♦ ·· ♦· *·

15841 -16Jak je nejlépe viditelné na obr. 3 a 4, je většina těsnění 32 umístěna v držáku 58 těsnění 32 s prvním bočním výstupkem 43a a druhým bočním výstupkem 43b těsnění 32 vyčnívajícími z prvního bočního otvoru 62a a druhého bočního otvoru 62b. Vodicí kanálek 46 těsnění 32 je umístěn tak, že vodicí trubička 64 vyčnívá alespoň částečně do vodicího kanálku a usnadňuje tak tekutinové spojení mezi těsněním 32 a luerovým uzávěrem 34. Příruba 44 překrývá axiální otvor 60 a dotýká se sousedních okrajů otvoru. Vzdálenost mezi axiálním otvorem 60 a horními okraji 63, 63b bočních otvorů 62a, 62b je přednostně mírně větší než vzdálenost mezi přírubou 44 a rameny 43c, 43d bočních výstupků 43a, 43b. Výsledkem tohoto uspořádání je působení tahové síly či předpětí na těsnění 32 mezi přírubou 44 a bočními výstupky 43a, 43b. Předpětí vzniká opřením ramen 43c, 43d proti horním okrajům 63a, 63b a příruby 44 proti okrajům axiálního otvoru 60. Předpětí působí, že příruba 44 zaujme lehce miskovitý či konkávní tvar, jak se okraje axiálního otvoru 60 opírají o spodní stranu příruby 44. Miskovítá příruba 44 tak slouží jako vedení pro vložení lueru 28 injekční stříkačky 24 do štěrbinového otvoru 36 (jak je nejlépe viditelné na obr. 2) a má sklon k sevření štěrbinového otvoru 36 a tak zvyšuje schopnost těsnění 32 zabránit průtoku tekutiny. Předpětí také zabraňuje vybočení těsnění podél jeho podélné osy a udržuje strany štěrbiny 38 v těsné blízkosti podél jejich celé délky. Předpětí tudíž podporuje poměrně tenkou štěrbinu pod přírubou 44, což zlepšuje těsnicí účinnost štěrbiny 38.

Obr. 10 až 14 ilustrují funkci ventilu 20 při vkládání lueru 28 injekční stříkačky 24 do štěrbiny 38 a jeho vytahování ze štěrbiny 38. Obr. 10 znázorňuje ventil před vložením lueru 28 injekční stříkačky 24; v tomto bodě štěrbina 38 vymezuje v podstatě uzavřenou nebo vysoce omezenou průtokovou cestu těsněním 32, vyznačenou velmi tenkou (nebo ···· ·« ····

15841 -17v podstatě neexistující) tloušťku T_min cesty mezi stěnami 72a, 72b štěrbiny 38. Tato tenká nebo neexistující tloušťka Tmin cesty převládá podél většiny nebo v podstatě podél celé délky štěrbiny 38 pod přírubou 44. Tyto podmínky omezují průtok tekutiny těsněním 32 tak, že oddělí katétr 22 (viz obr. 1) nebo jiný prostředek zdravotnické techniky připojený k luerovému uzávěru 34. V tomto bodě štěrbina 38 také vymezuje v těsnění 32 poměrně malý vnitřní objem V_min mezi stěnami 72a, 72b štěrbiny 38. (Tak jak je zde použit ve vztahu k vnitřnímu objemu těsnění, výraz „poměrně malý znamená objem, který má buď nulovou nebo klinicky zanedbatelnou velikost.) V tomto počátečním stavu je těsnění 32 umístěno na vodicí trubičce 64 tak, že v podstatě nic z vodicí trubičky 64 nezasahuje do štěrbiny 38.

Obr. 11 a 12 znázorňují ventil 20 po úplném vložení lueru 28 injekční stříkačky 24 do štěrbiny 38. Těsnění 32 se natáhlo nebo zatlačilo dolů na vodicí trubičku 64, jejíž alespoň část proniká do štěrbiny 38 samotné. V tomto bodě štěrbina 38 vymezuje roztaženou průtokovou cestu těsněním 32 tím, že stěny 72a, 72b štěrbiny 38 se rozšířily do šířky T_max cesty. Těsnění 32 tak umožňuje tekutině proudit mezi injekční stříkačkou 24 a katétrem 22. Navíc štěrbina 38 nyní vymezuje větší či maximální vnitřní objem V_max. V_max obsahuje celý prostor mezi stěnami 72a, 72b štěrbiny 38 bez objemu zaujímaného trubičkou (ale ne vnitřním kanálkem) lueru 28 injekční stříkačky 24 a bez té části vodicí trubičky 64, která pronikla do štěrbiny 38. Podle toho tlakem vyvinutým injekční stříkačkou 24 nyní množství tekutiny v podstatě ekvivalentní V_max vyplní štěrbinu 38 mezi stěnami 72a, 72b štěrbiny 38. To je také znázorněno jako mezery 57 na obr. 8C a 8D.

Obr. 13 a 14 znázorňují funkci štěrbiny 38 při vytahování lueru 28 injekční stříkačky 24 z ventilu 20. Jak luer 28 ···· «« ··*·

15841

-18injekční stříkačky 24 tak vodicí trubička 64 opouštějí štěrbinu, stěny 72a, 72b štěrbiny 38 se stahují v podstatě do svého původního uspořádání, aby mezi sebou opět vymezily úzkou cestu (přibližující se šířce Tmin) . Toto stažení stěn 72a, 72b štěrbiny 38 zmenšuje objem mezi stěnami; to znamená, že vnitřní objem ve štěrbině 38 se zmenšuje z V souladu s tím stahující se stěny 72a, 72b štěrbiny 38 při vytahování lueru 28 injekční stříkačky 24 vytlačují tekutinu ze štěrbiny 38. Takto vytlačovaná tekutina nemůže vytékat ze štěrbiny 38 vrškem těsnění 32. Jak je výše podrobně uvedeno s ohledem na obr. 8A až 8B, štěrbina 38 udržuje během vytahování lueru 28 injekční stříkačky 24 ve své oblasti 50 o nejmenší šířce jeho nepropustné utěsnění. Navíc, vytlačovaná tekutina během příslušného použití ventilu 20 nemůže téci do vnitřku injekční stříkačky 24. Proto v podstatě všechna vytlačovaná tekutina musí opustit štěrbinu 38 vodicí trubičkou 64 a luerovým uzávěrem 34 s výsledným pozitivním výtokem z ventilu 20 po vytažení lueru 28 injekční stříkačky 24.

Obr. 15 až 18 znázorňují variace výše popsaného ventilu 20, které mohou být za určitých provozních podmínek žádoucí. Například jak je zřejmé z obr. 15 a 16 pouzdro 30 může obsahovat přerušení 74 probíhající svisle mezi axiálním otvorem 60 a jednou nebo oběma bočními otvory 62a, 62b. Přerušení 74 umožňuje, aby se držák 58 těsnění 58 rozevřel při vložení lueru 28 do těsnění 32. Rozevírací působení bylo shledáno jako výhodné při použití ventilu 20 s luerem 28 neboť se dosáhne menší pravděpodobnosti, že ventil 20 svým sevřením vytlačí luer 28 z těsnění 32.

Obr. 18 znázorňuje alternativní uspořádání pouzdra 30 se zakřiveným či proudnicovým vzhledem ve srovnání s pouzdrem popsaným výše. Jak tento typ pouzdra, tak typ probraný výše mohou mít vnější povlak nebo vrstvu z poměrně měkkého,

«••9

9

15841 ·»*· poddajného materiálu jako je termoplastový elastomer pro zvýšení pohodlí obsluhy a pro podporu námětu ventilu 20, který poskytuje spojení bez použití ostrých, propichovacích prvků jako jsou jehly nebo čepele.

Obr. 19D až 21 zobrazují přednostní způsob zhotovení těsnění 32. Nejprve se vylisuje dvojice předlisků 202a, 202b mezi příslušnými dvojicemi polovin 204a, 204b a 206a, 206b forem. Každý předlisek 202 má obecně plochou část 208, která v dokončeném těsnění 32 tvoří stěnu štěrbiny 38 (viz obr. 6A až 7B. Přírubová část 210 je také integrálně vylisována do obou předlisků 202. Strany přírubové části 210 jsou přednostně odsazeny o horní plochy ploché části 208, pro poskytnutí prostoru pro zatečení doformovacího materiálu (podrobněji probráno níže) mezi přírubové části 210 pro jejich spojení. Lisování předlisků 202 je uskutečněno použitím běžných způsobů a vybavení, přednostně vstřikováním termosetového materiálu do dutiny tvořené mezi dvojicemi polovin 204a,204b a 206a 206b forem a zahřátím forem a/nebo materiálu na vytvrzovací teplotu použitého materiálu. Tlak může být použit podle potřeby pro zabránění úniku materiálu mezi polovinami formy.

Po tomto počátečním lisovacím kroku jsou poloviny 204a, 206b formy s dosud v nich umístěnými předlisky 202a, 202b přitlačeny k sobě s deskou 212 umístěnou mezi polovinami formy, jak je znázorněno na obr. 19B až 19C. Doformovací deska 212, nejlépe viditelná na obr. 20 (s také znázorněným čárkovaným obrysem předlisků 202) obsahuje obecně ploché deskové těleso 214 s doformovacím otvorem 216 vyříznutým do tělesa 214. Doformovací otvor 216 má půdorysný obvod, který je přizpůsoben vnějším okrajům dokončeného těsnění 32 a může obsahovat jádro 218, které vystupuje ze spodní části otvoru 216 a vytváří vodicí kanálek 46 (viz obr. 6A až 7B) během doformovacího procesu, jak bude podrobněji probráno níže.

♦ ·»· ····

Μ ···*

15841 -20.Dotykové plochy polovin 204a, 206a formy a doformovací desky 212 jsou s výhodou v podstatě rovinné. Tak poloviny 204a, 206a formy, deska 212 a předlisky 202a, 202b vymezují dutinu formy či objem 220 mezi stěnami doformovacího otvoru 216 a vnějšími okraji předlisků 202a, 202b a mezi čelními plochami polovin 204a, 206a formy.

Do formového zařízení (formové poloviny 204a, 206a a doformovací deska 212) uspořádaným, jak je znázorněno na obr. 19C, je vstříknut přídavný termosetový materiál, aby vyplnil dutinu formy 220 a vytvořil zbytek těsnění 32. Přednostně je přídavný materiál vstřikován brzy (tj. v několika sekundách) po vylisování předlisků 202 dokud jsou ještě poněkud teplé z původního lisováni. Přídavný materiál vstřikovaný do dutiny 220 formy se přivaří k okrajům předlisků 202 a vytvoří okraje štěrbiny 38 v dokončeném těsnění 32. Jinými slovy, zbytek těsnění je dolisován na „sendvič předlisků 202. Přednostně jsou během doformovacího procesu předlisky 202 stlačeny k sobě dostatečnou silou pro zabránění proniknutí přídavného materiálu mezi dotýkající se povrchy předlisků 202. To chrání průchodnost štěrbiny 38 ochranou dotýkajících se ploch předlisků 202 před vzájemným slepením během doformovacího kroku.

Doformovací deska 212 může být zhotovena s tloušťkou přibližně shodnou s tloušťkou „sendviče předlisků 202a, 202b pro vymezení dutiny 220 formy, která, jak je popsáno výše, obsahuje otevřený prostor mezi stěnami doformovacího otvoru 216 a vnějšími okraji předlisků 202a, 202b a mezi čelními plochami polovin 204a, 206a formy. Tento doformovací otvor tak má také tloušťku přibližně rovnou tloušťce sendviče předlisků a všechen nebo téměř všechen doformovací materiál tam vstřikovaný se váže pouze k okrajům předlisků 202a, 202b. V alternativním provedení může mít doformovací deska 212

15841

-21• >·*· ·« · ·

• * • · ··· · <· ··»· ·· ···· ♦ « • · «' · • · · • 9 tloušťku větší než sendvič předlisků. Tato tlustší, alternativní doformovací deska tím vymezuje dutinu formy, která také obsahuje otevřený prostor, který je vytvořen mezi polovinami 204a, 206a formy a vnějšími (tj. obrácenými od štěrbiny v dokončeném těsnění) plochami předlisků 202a, 202b. Poloviny 204a, 206a formy jsou přednostně uspořádány s výstupky, rýhami, kanálky, mezerami, a podobně pro vytvoření takového prostoru během tohoto alternativního doformovacího kroku při stlačení předlisků k sobě jak může být potřebný během doformování. V souladu s tím v tomto provedení se doformovací materiál spojí s okraji a vnějšími plochami předlisků 202a, 202b. Jinými slovy tento alternativní doformovací krok zahrnuje vstřikování doformovacího materiálu do dutiny formy, která obklopuje většinu nebo celý předliskový sendvič spíše než doformování pouze okrajů předlisků.

Přednostně je materiál přidávaný v doformovacím kroku podobný materiálu využitému při formování předlisků 202; avšak v dalších provedeních předliskový materiál a doformovací materiál mohou obsahovat různé, ale nicméně vhodné materiály pro výrobu těsnění, jak byla probrána výše. Tudíž výraz „pružný materiál, jak je zde použit, odpovídá jakémukoliv materiálu vybranému z třídy vhodných známých těsnicích materiálů.

Po dokončení doformování jsou poloviny 204a, 206a sejmuty s doformovací desky 212, která nyní obsahuje v podstatě dokončené těsnění 32, jak 3^e viditelné na obr. 19D až 19E. Dokončené těsnění 32 je snadno vyjmuto z doformovací desky 212 a těsnění takto vytvořené obsahuje, jak bylo probráno výše, jednotnou hmotu lisovaného materiálu se štěrbinou uspořádanou uvnitř.

Na obr. 21 a 22 je znázorněna katétrová a ventilová sestava 300, která může být použita k podávání tekutin do • ·

• · · • · · • φ · » • · · · • 9 · «

15841 -22cévního systému pacienta. Katétrová a ventilová sestava 300 obsahuje podlouhlou kanylu 302 a ventil 304 připojený ke kanyle na jejím bližším konci. V jednom provedení kanyla obsahuje PICC kanylu. Ventil 304 se obecně podobá ventilu 20 podrobně popsanému výše; avšak jak je znázorněno na obr. 21 ventil 304 může být spojen s kanylou 302 ostnatou tvarovkou 306 vytvořenou z jednoho kusu s ventilem 304. Samozřejmě mohou být využity další typy spojení včetně, avšak ne výhradně, lepeného, chemického spojení, závitového a/nebo ultrazvukově svařovaného spojení. Pro usnadnění zavedení katétru 302 do pacientovy cévy může být v kanálku kanyly 302 umístěn vodicí drát 308 procházející těsněním ventilu 304. V případě že kanyla 302 obsahuje otvor na svém vzdálenějším konci, může být vodicí drát provlečen do krevního oběhu pacienta a pak sestava kanyly 302 a ventilu 304 může být posunuta po vodicím drátu 308 dále dokud se vzdálenější konec kanyly 302 nedostane do krevního oběhu pacienta. Nato může být vodicí drát 308 vyjmut pří současném ponechání kanyly v krevním oběhu, jak bude zřejmé odborníkům v oboru. Alternativně vodicí drát 308 a kanyla 302 mohou být do spojení s krevním oběhem pacienta uvedeny současně a potom může být vodicí drát vyjmut.

V případě, že katétr 302 neobsahuje kanálek pro vodicí drát nebo otvor ve vzdálenějším konci kanyly 302 nemusí být vodicí drát 308 nutný. Jestliže je použita taková kanyla 302, může být pro zavedení katétrové a ventilové sestavy 300 použita zaváděcí jehla známá odborníkům v oboru. Zaváděcí jehla může být rozštěpeného typu, takže může být vytažena z pacienta, jakmile je kanyla 302 řádně umístěna se vzdálenějším koncem v krevním oběhu pacienta. Katétrová a ventilová sestava 300 může být zavedena do krevního oběhu pacienta s použitím mnoha způsobů známých v oboru pro zavedení katétru do pacienta. Použití katétrové a ventilové sestavy 300 s jakýmkoliv zaváděcím způsobem je v rozsahu vynálezu. Navíc · 44 • 4 4 4 • « · 4 · • 9 4 · ··· · ··

15841 -23ventil 304 může být použit s jakýmkoliv katétrem 302 známým odborníkům v oboru.

Obr. 22 znázorňuje katétr 302 v tekutinovém spojení s cévním systémem pacienta přes zaváděcí místo v pacientově paži. Pro katétr 302 však může být použito jakékoliv jiné vhodné zaváděcí místo. Jak bylo probráno výše mohou být použity různé zaváděcí způsoby. Například do zaváděcího místa mohou být nejprve umístěny běžné zaváděcí pouzdro nebo jehla (neznázorněné) a katétr 302 s vodicím drátem 308 nebo bez něho zasunut zaváděcím pouzdrem dokud vzdálenější konec kanyly 302 neleží v cévním systému pacienta. Alternativně může být zaváděcím pouzdrem a do cílové cévy zaveden vodicí drát samotný a následně zasunuta kanyla 302 na vodicím drátu pouzdrem a do cévy. Při kterémkoliv z těchto zaváděcích způsobů může být zaváděcí pouzdro přednostně odlupovacího typu, aby napomohlo snadnému odstranění pouzdra po tom, co jím byly vodicí drát a/nebo kanyla byly zavedeny do pacienta. Jako další alternativa může být katétr 32 zaveden bez pomoci zaváděcí jehly nebo pouzdra. Tam kde je použit vodicí drát 308 je s výhodou vytažen po zavedení sestavy 300, uvolňující katétr 300 pro použití jako prostředek pro podávání tekutiny nebo pro odběr tekutiny.

Po zavedení vzdálenější části kanyly 302 do pacientova cévního systému ventil 304 působí jako hrdlo katétru pro usnadnění připojení a/nebo výměny různých prostředků zdravotnické techniky ke kanyle, stejně jako podávání tekutin pro pacienta kanylou. Všechny tyto funkce mohou být vykonávány při zachování výhod ventilu 20 podrobně probraných výše, tj . pozitivní průtokové vlastnosti, utěsnění kanyly nepropustné pro tekutiny atd. Jako příklad koncovka injekční stříkačky typu luer (viz obr. 1, 10 až 17) může být zavedena do ventilu

304 a injekční stříkačka ovládána, aby zavedla tekutinu přes · · · • · • · · · • ·

15841

-24ventil 304 a kanylu 302 a do pacientova cévního systému. Po vytažení koncovky injekční stříkačky ventil 304 znovu uzavře bližší konec kanyly 302 a vytvoří pozitivní proud, jak bylo probráno výše. Alternativně může být přes kanylu 302 a ventil 304 vytažena krev.

Očekává se, že k ventilu 304 může být připojen jakýkoliv vhodný prostředek zdravotnické techniky, jako nitrožilní vaky, přídavné kanyly apod. pro účely převodu tekutin nebo jiné požadované účely. Jak je viditelné na obr. 23, může být k ventilu 304 připojena spojka 400 a uvedena do tekutinového spojení s kanylou 302 a pacientem. Toto uspořádání může poskytnout několik výhod v situacích, které vyžadují použití zvláštní spojky. Například, když je nezbytné vyměnit spojku 400, může být odstraněna z tekutinového spojení s kanylou 302 bez vystavení kanyly (nebo pacientova cévního systému) okolnímu vzduchu a nahrazena podobnou spojkou nebo jiným zdravotnickým nástrojem. Jak bylo probráno dříve, ventil 304 znovu uzavře kanylu 302 při výměně spojky 400, což také zabrání vytékání krve z pacienta a z bližšího konce kanyly 302, když je spojka 400 nepřítomna. Tak katétr 300 s výhodou zabraňuje jak infekci, tak ztrátě krve, když je použit v běžných klinických aplikacích. Jak je znázorněno na obr. 23, jedna taková spojka 400 může být spojka CLAVE® prodávaná ICU Medical, lne. Avšak do kapalinového spojení s ventilem 304 může být umístěna jakákoliv spojka nebo jiný zdravotnický nástroj pro zavedení tekutiny do pacienta nebo vytažení krve z pacienta včetně spojek, které se propichují, bezjehlových spojek, zdravotnických potrubí, injekčních stříkaček nebo jakýchkoliv jiných zdravotnických nástrojů nebo prostředků. Tak s výhodou sestava 300 katétru 302 a ventilu 304 tvoří uzavřené katétrové hrdlo, které kromě jiných výhod zabraňuje infekci pacienta a neúmyslné ztrátě krve.

15841

-25Ventil 304 může také být použit se standardním hrdlem katétru. Tak ventil 304 a katétr mohou tvořit integrální jednotku nebo rozebíratelně zajištěny luerovými závity, jak je znázorněno na obr. 23 nebo jiným spojovacím mechanizmem známým odborníkům v oboru. Na obr. 23 katétr 302 obsahuje integrální hrdlo 303 na svém bližším konci. Vzdálenější konec ventilu 304 je spojen s hrdlem 303 závitem pro zapojení ventilu 304 do tekutinového spojení s katétrem 302 bez netěsností. Při výměně spojky 400 v tomto provedení vytažení spojky 400 způsobí, že ventil 304 vytvoří pozitivní vytlačení a zabrání uzavření vzdálenějšího konce katétru. Těsnění 32 ventilu 304 může být vyčištěno, jak je zde probráno a nová spojka stejného typu nebo odlišného typu může být zapojena do tekutinového spojení s ventilem 304 a způsobit otevření těsnění 32 a vytvořit průtok tekutiny mezi spojkou 400 a pacientem přes ventil 304 a katétr 302.

Ačkoliv tento vynález byl popsán v kontextu s určitými přednostními provedeními a příklady, bude odborníkům v oboru zřejmé, že přítomný vynález přesahuje popsaná určitá provedení nebo další alternativní provedení a/nebo použití vynálezu a zřejmých modifikací a jejich ekvivalentů. Je tak zamýšleno, že rozsah vynálezu zde popsaného by neměl být omezen určitými výše popsanými provedeními, ale měl by být určen pouze zněním následujících nároků.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ventilové těsnění pro použití ve zdravotnickém ventilu s mezikusem pro tekutinové spojení s prvním prostředkem zdravotnické techniky, které obsahuje:

   první konec v tekutinovém spojení s mezikusem, druhý konec vhodný pro zasunutí druhého prostředku zdravotnické techniky a alespoň jednu štěrbinu v tekutinovém spojení s prvním koncem a druhým koncem, přičemž štěrbina vymezuje omezenou průtokovou cestu pro tekutiny a poměrně malý vnitřní objem, když je ve svém klidovém stavu, vymezuje rozšířenou průtokovou cestu pro tekutiny a větší vnitřní objem po zavedení druhého prostředku zdravotnické techniky do štěrbiny a zahájení dopravy tekutiny těsněním a alespoň částečně se stáhne pro vymezení omezené průtokové cesty a poměrně malého vnitřního objemu po přerušení průtoku tekutiny.
2. 2. Těsnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že štěrbina obsahuje oblast o nejmensí šířce, která udržuje v podstatě pro tekutinu těsný styk s v podstatě celým obvodem druhého prostředku zdravotnické techniky v oblasti blízko předního konce těsnění.
3. 3. Těsnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje:

   vodicí kanálek vytvořený v prvním konci v tekutinovém spojení s průtokovou cestou pro tekutiny;

   hrdlo vytvořené blízko druhého konce a

   NÁHRADNÍ LIST

   15841 ···· *· «··· • « · • 4» · • e · · • 9 9 «

   99 99

   99 9999 * · 9

   9 9 9

   9 9 9

   9 9 9 9

   99 99

   -27příčnou přírubu na druhém konci, která obsahuje alespoň jeden otvor v tekutinovém spojení s průtokovou cestou pro tekutiny.
4. 4. Těsnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje vodicí kanálek na druhém konci a vodicí kanálek je vystředěn na ose v podstatě rovnoběžné nebo ležící na společné

   přímce s podélnou osou těsnění. 5. Těsnění podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje v podstatě obdélníkovou desku z pružného materiálu a hrdlo je v jedné rovině s tělem. 6. Těsnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že

   průtoková cesta pro tekutiny obsahuje štěrbinu a otvor cesty obsahuje štěrbinový otvor a že cesta je v klidovém stavu v podstatě plochá.
5. 7. Těsnění podle nároku 6, vyznačující se tím, že štěrbina dále obsahuje:

   oblast o nejmenší šířce a oblast o větší šířce na straně oblasti o nejmenší šířce odlehlé od štěrbinového otvoru;

   přičemž šířka štěrbiny se zužuje od štěrbinového otvoru k oblasti o nejmenší šířce.
6. 8. Těsnění podle nároku 3, vyznačující se tím, že dále obsahuje první a druhý boční výstupek kde šířka těsnění mezi výstupky je větší než v oblasti hrdla.
7. 9. Těsnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že těsnění je uzpůsobeno, aby tvořilo v podstatě bariéru těsnou pro tekutiny před a po vložení druhého prostředku zdravotnické techniky.